Tištěné volební letáky zůstávají i v době digitální komunikace jedním z nejdůležitějších nástrojů politických stran a kandidátů k oslovení voličů. Do schránky je dostává 83 % domácností v České republice a tři čtvrtiny příjemců si je alespoň občas přečtou. Tyto letáky navíc reálně ovlivňují rozhodování dvou z pěti voličů v případě komunálních či senátních voleb. Přibližně polovina čtenářů se k letákům vrací před finálním rozhodnutím, koho volit.
Ukazuje to průzkum agentury MNForce pro Českou distribuční, největšího distributora tištěných letáků v České republice ze skupiny VLTAVA LABE MEDIA.
Tři čtvrtiny příjemců volební leták alespoň občas čtou
Tištěné materiály politických stran a kandidátů dostává před volbami 83 % domácností v České republice. Většina z nich přitom leták nenechá bez povšimnutí. Alespoň krátce si jej prohlédne 75 % příjemců. O něco častěji přitom volební letáky čtou ženy. Pouze 7 % Čechů je nečte vůbec.
„Tištěný volební leták zůstává i v době sociálních sítí a online kampaní nástrojem, který skutečně dorazí ke čtenáři domů a dá mu čas se s obsahem seznámit. To je jeho velká výhoda zejména vůči online médiím, kde o pozornost uživatele soupeří desítky sdělení najednou,“ komentuje výsledky průzkumu Jan Senohrábek, manažer geomarketingu a datový specialista České distribuční.
Volební leták ovlivňuje rozhodování dvou z pěti voličů
Přestože je politická komunikace obecně vnímána spíše s nedůvěrou, volební letáky si mezi Čechy udržují poměrně silnou důvěru. Více než polovina čtenářů jim důvěřuje stejně nebo více než jiným informačním zdrojům, zatímco pouze zhruba 15 % Čechů jim nedůvěřuje vůbec. Bezmála 60 % Čechů vnímá tištěné volební letáky jako užitečný zdroj informací při rozhodování, koho volit.
V komunálních volbách leták ovlivnil rozhodování 42 % respondentů, v senátních 37 %. Nešlo přitom jen o změnu původní preference. Leták pomohl také s výběrem mezi více kandidáty či stranami nebo voliče utvrdil v již zvažované volbě. Další pětina Čechů uvedla, že volební leták jejich volbu přímo neovlivnil, ale přiměl je vyhledat si další informace o kandidátech.
„Volební leták funguje jako spouštěč rozhodovacího procesu. I když finální volba často padne až po srovnání s dalšími zdroji, je to zpravidla leták, který jako první nasměruje pozornost voliče k tématu nebo kandidátovi a přiměje ho zjistit si další informace,“ dodává Senohrábek.
Obsah letáku má větší váhu než grafika
Průzkum potvrzuje, že pro čtenáře je podstatnější obsah než vizuální zpracování letáku. Čtenáři v nich hledají především témata, která se jich osobně dotýkají (36 %). Zaujme také jasně shrnutý volební program a priority (34 %) a důvěryhodnost samotných kandidátů (32 %). Grafické zpracování volebního letáku je rozhodující pouze pro desetinu čtenářů.
Od dalšího čtení volební letáku naopak nejvíce odrazují zejména obecné sliby bez konkrétních řešení (43 % čtenářů), nedůvěryhodný obsah (41 %), ale také negativní kampaň s osobními útoky na politické soupeře (35 %). Nepřehledné či chaotické zpracování letáku vnímá jako zásadní problém pětina čtenářů.
„Kandidáti, kteří chtějí, aby jejich leták skutečně fungoval, by měli sázet především na konkrétní a věcný obsah, nikoli pouze na vizuální efekty. Data jasně ukazují, že voliči hledají především jasný a uvěřitelný program a odpovědi na témata, která se jich osobně dotýkají. Dobré grafické zpracování by pak mělo především pomoci tomu, aby se čtenář v letáku rychle zorientoval,“ říká Senohrábek.
Češi volební letáky porovnávají a vracejí se k nim
Obsah volebních letáků od více stran nebo kandidátů porovnává alespoň občas 76 % čtenářů, pravidelně a systematicky pak třetina Čechů. Volební leták tedy pro řadu lidí nepředstavuje jednorázové sdělení, ale materiál, ke kterému se vracejí při zvažování své volby. Před finálním rozhodnutím, koho volit, se k němu alespoň jednou vrátí polovina čtenářů.
Volební leták zároveň funguje jako impulz k dalšímu zjišťování informací. Po jeho přečtení si více než polovina Čechů dohledávala na internetu doplňující údaje o straně, kandidátovi nebo programu, u 14 % se to dělo dokonce opakovaně. „Opět se tak ukazuje, že tištěná a online média se přirozeně doplňují a jejich propojení může významně zvýšit dosah i účinnost sdělení,“ uzavírá Senohrábek.
Politika Čechy zajímá více, než se zdá
Data zároveň vyvracejí představu, že by se Češi od politiky odvraceli. Aktivně nebo alespoň příležitostně politické dění sleduje 71 % populace. Naprostý nezájem o politiku vyjadřuje jen 8 % dotázaných. Volební leták tak oslovuje publikum, které se o veřejné dění zajímá a je připravené volební informace aktivně zvažovat.
Vědecký tým tvořený glaciology z Kalifornské univerzity v Irvinu a Jet Propulsion Laboratory NASA zveřejnil nové závěry o stavu antarktického ledovce Thwaites. Tento nejširší ledovec na planetě, často nazývaný ledovcem soudného dne, taje mnohem agresivněji, než se dosud předpokládalo. Jeho zrychlený ústup by mohl mít zásadní dopady na celosvětové zvyšování hladiny moří, které by mohlo dosáhnout až dvojnásobku dosavadních odhadů.
Peruanské ministerstvo produkce rozhodlo o pozastavení a následném úplném uzavření sezóny lovu sardele kvůli nepříznivým vlivům. Toto opatření představuje podle The Guardian tvrdou ránu pro ekonomiku země i světa, neboť tento druh ryby tvoří významnou část celosvětového komerčního úlovku. Vláda musela zasáhnout s cílem ochránit mořské ekosystémy a zajistit dlouhodobou udržitelnost rybolovu.
Příslušníci mladé generace ve Spojených státech stále častěji čelí psychické zátěži a pocitům viny spojeným s pravidelným využíváním mobilních aplikací pro rozvoz jídla. Zatímco platformy pro donášku stravy se pro mnohé staly běžnou součástí každodenního života, finanční náklady na poplatky a spropitné vyvolávají u uživatelů silné morální dilema. Podle aktuálních průzkumů, na které upozornil web The Guardian, si mladí lidé objednávají jídlo domů přibližně dvakrát častěji než starší ročníky, avšak radost z pohodlí často střídá stud a obavy z rozhazování peněz.
Rusko obvinilo Ukrajinu z provedení rozsáhlého útoku na ropnou rafinérii v Rjazanské oblasti. Incident se odehrál krátce poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev hodlá obnovit údery na ruská energetická zařízení. Ukrajinská strana tak reaguje na pokračující ruské bombardování kritické infrastruktury, které navzdory navrhovanému příměří neustalo.
Vědci dlouho předpokládali, že plasty jsou chemicky inertní a samy o sobě nereagují s okolním prostředím. Nová laboratorní studie z Kolumbijské univerzity a Kalifornské univerzity v Berkeley však přináší překvapivé zjištění. Ukázalo se, že mikroskopické kousky plastů přicházející do styku s vodou spontánně vytvářejí vysoce reaktivní molekuly. Tyto volné radikály mohou představovat dosud neznámý mechanismus, kterým mikroplasty škodí lidskému zdraví.
Indonésie čelí nejhorší sezóně lesních požárů za více než deset let, přičemž od ledna shořelo téměř 900 tisíc hektarů půdy. Tuto krizi ještě zhoršil silný fenomén El-Nino a přetrvávající praxe vypalování půdy kvůli pěstování plodin, jako je palmový olej. Vláda proto zvolila neobvyklý krok a jako nový pokus v boji proti rozsáhlému kouři testuje použití suchého ledu.
Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.
Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z náhlého omezení přístupu k vojenské verzi satelitního internetu Starshield. Tento krok podle něj vážně ochromil ukrajinské operace s bezpilotními prostředky i klíčovou protivzdušnou obranu země. Omezení přišlo bez předchozího varování a vyvolalo ostrou diplomatickou krizi ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem.
Vláda Grónska se ohradila proti vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno tvrdil, že v tomto arktickém teritoriu brzy začne masivní těžba ropy, plynů a nerostů. Náměstek grónského ministra hornictví sice potvrdil určité aktivity amerických společností, avšak současně zdůraznil, že od rozsáhlé těžby je oblast ještě velmi daleko. Reakce autonomní správy tak uvádí na pravou míru nedávná politická prohlášení z Washingtonu.