Tištěné volební letáky zůstávají i v době digitální komunikace jedním z nejdůležitějších nástrojů politických stran a kandidátů k oslovení voličů. Do schránky je dostává 83 % domácností v České republice a tři čtvrtiny příjemců si je alespoň občas přečtou. Tyto letáky navíc reálně ovlivňují rozhodování dvou z pěti voličů v případě komunálních či senátních voleb. Přibližně polovina čtenářů se k letákům vrací před finálním rozhodnutím, koho volit.
Ukazuje to průzkum agentury MNForce pro Českou distribuční, největšího distributora tištěných letáků v České republice ze skupiny VLTAVA LABE MEDIA.
Tři čtvrtiny příjemců volební leták alespoň občas čtou
Tištěné materiály politických stran a kandidátů dostává před volbami 83 % domácností v České republice. Většina z nich přitom leták nenechá bez povšimnutí. Alespoň krátce si jej prohlédne 75 % příjemců. O něco častěji přitom volební letáky čtou ženy. Pouze 7 % Čechů je nečte vůbec.
„Tištěný volební leták zůstává i v době sociálních sítí a online kampaní nástrojem, který skutečně dorazí ke čtenáři domů a dá mu čas se s obsahem seznámit. To je jeho velká výhoda zejména vůči online médiím, kde o pozornost uživatele soupeří desítky sdělení najednou,“ komentuje výsledky průzkumu Jan Senohrábek, manažer geomarketingu a datový specialista České distribuční.
Volební leták ovlivňuje rozhodování dvou z pěti voličů
Přestože je politická komunikace obecně vnímána spíše s nedůvěrou, volební letáky si mezi Čechy udržují poměrně silnou důvěru. Více než polovina čtenářů jim důvěřuje stejně nebo více než jiným informačním zdrojům, zatímco pouze zhruba 15 % Čechů jim nedůvěřuje vůbec. Bezmála 60 % Čechů vnímá tištěné volební letáky jako užitečný zdroj informací při rozhodování, koho volit.
V komunálních volbách leták ovlivnil rozhodování 42 % respondentů, v senátních 37 %. Nešlo přitom jen o změnu původní preference. Leták pomohl také s výběrem mezi více kandidáty či stranami nebo voliče utvrdil v již zvažované volbě. Další pětina Čechů uvedla, že volební leták jejich volbu přímo neovlivnil, ale přiměl je vyhledat si další informace o kandidátech.
„Volební leták funguje jako spouštěč rozhodovacího procesu. I když finální volba často padne až po srovnání s dalšími zdroji, je to zpravidla leták, který jako první nasměruje pozornost voliče k tématu nebo kandidátovi a přiměje ho zjistit si další informace,“ dodává Senohrábek.
Obsah letáku má větší váhu než grafika
Průzkum potvrzuje, že pro čtenáře je podstatnější obsah než vizuální zpracování letáku. Čtenáři v nich hledají především témata, která se jich osobně dotýkají (36 %). Zaujme také jasně shrnutý volební program a priority (34 %) a důvěryhodnost samotných kandidátů (32 %). Grafické zpracování volebního letáku je rozhodující pouze pro desetinu čtenářů.
Od dalšího čtení volební letáku naopak nejvíce odrazují zejména obecné sliby bez konkrétních řešení (43 % čtenářů), nedůvěryhodný obsah (41 %), ale také negativní kampaň s osobními útoky na politické soupeře (35 %). Nepřehledné či chaotické zpracování letáku vnímá jako zásadní problém pětina čtenářů.
„Kandidáti, kteří chtějí, aby jejich leták skutečně fungoval, by měli sázet především na konkrétní a věcný obsah, nikoli pouze na vizuální efekty. Data jasně ukazují, že voliči hledají především jasný a uvěřitelný program a odpovědi na témata, která se jich osobně dotýkají. Dobré grafické zpracování by pak mělo především pomoci tomu, aby se čtenář v letáku rychle zorientoval,“ říká Senohrábek.
Češi volební letáky porovnávají a vracejí se k nim
Obsah volebních letáků od více stran nebo kandidátů porovnává alespoň občas 76 % čtenářů, pravidelně a systematicky pak třetina Čechů. Volební leták tedy pro řadu lidí nepředstavuje jednorázové sdělení, ale materiál, ke kterému se vracejí při zvažování své volby. Před finálním rozhodnutím, koho volit, se k němu alespoň jednou vrátí polovina čtenářů.
Volební leták zároveň funguje jako impulz k dalšímu zjišťování informací. Po jeho přečtení si více než polovina Čechů dohledávala na internetu doplňující údaje o straně, kandidátovi nebo programu, u 14 % se to dělo dokonce opakovaně. „Opět se tak ukazuje, že tištěná a online média se přirozeně doplňují a jejich propojení může významně zvýšit dosah i účinnost sdělení,“ uzavírá Senohrábek.
Politika Čechy zajímá více, než se zdá
Data zároveň vyvracejí představu, že by se Češi od politiky odvraceli. Aktivně nebo alespoň příležitostně politické dění sleduje 71 % populace. Naprostý nezájem o politiku vyjadřuje jen 8 % dotázaných. Volební leták tak oslovuje publikum, které se o veřejné dění zajímá a je připravené volební informace aktivně zvažovat.
Tištěné volební letáky zůstávají i v době digitální komunikace jedním z nejdůležitějších nástrojů politických stran a kandidátů k oslovení voličů. Do schránky je dostává 83 % domácností v České republice a tři čtvrtiny příjemců si je alespoň občas přečtou. Tyto letáky navíc reálně ovlivňují rozhodování dvou z pěti voličů v případě komunálních či senátních voleb. Přibližně polovina čtenářů se k letákům vrací před finálním rozhodnutím, koho volit.
Houbaři letos nezažívají žně, protože jim především nepřeje počasí. Teď se ale situace možná alespoň trochu zlepšuje. Stále se sice najdou oblasti, kde je pravděpodobnost nálezu dost nízká, ale přibývá i míst, kde můžete v lesu něco najít.
Letošní úroda chmele v Česku bude zlá, nikoli však bezprecedentně. Chmelaři nyní očekávají až o čtvrtinu nižší výnos proti dlouhodobému průměru. Ještě před zahájením sklizně přitom počítali s propadem zhruba o pětinu. Problémem není jen množství, ale také kvalita. U nejrozšířenějšího Žateckého poloraného červeňáku se obsah alfa hořkých látek, důležitých pro hořkost piva, běžně pohybuje kolem 3,3 procenta, zatímco letos první rozbory ukazují hodnoty jen lehce nad dvěma procenty. Za slabou úrodou stojí především nedostatek vláhy a mimořádná vedra, která na konci června přesahovala 40 stupňů.
Nová sankční kampaň Spojených států nazvaná Operace Ekonomický vyvrhel prohlubuje již tak závažnou hospodářskou krizi v Íránu. Obyvatelé země se potýkají s prudkým růstem cen základních potravin, nedostatkem pohonných hmot a neustálým propadem hodnoty národní měny. Mnoho Íránců považuje nové americké sankce za reakci na situaci, která byla neúnosná ještě před jejich vyhlášením. Politická reprezentace se obává, že drastické zhoršení životních podmínek povede k rozsáhlým sociálním nepokojům.
Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace dospěl k závěru, že jednotlivé státy mají právní povinnost zabývat se reparacemi za transatlantický obchod s otroky. Podle nově zveřejněného doporučení musejí vlády přijmout rozsáhlá opatření k řešení přetrvávajících následků rasové diskriminace. Tento krok představuje podle výboru zásadní posun v dosavadním nahlížení na historickou odpovědnost jednotlivých zemí. Stávající dopady historického zotročování totiž nelze v dnešní společnosti nadále přehlížet.
Při izraelském leteckém úderu v Pásmu Gazy zahynuli dva lidé a několik dalších utrpělo zranění. Útok zasáhl dav lidí nacházející se v blízkosti městského parku v Gaze. Zasažená oblast byla v té době hustě zalidněna rodinami, které musely kvůli vojenským operacím opustit své domovy. Zdravotníci na místě poskytli pomoc zraněným a transportovali je do nemocnic.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Španělský premiér Pedro Sánchez prohlásil, že neexistují žádné důkazy o zapojení marocké vlády do nedávného masivního překročení hranic v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády nevycházejí žádná podezření ze zpráv zpravodajských služeb, které by naznačovaly odpovědnost oficiálních míst v Rabatu.
Turkmenistán začal opravovat rozsáhlé úniky metanu, které dlouhodobě unikaly ze starých ropných a plynových zařízení na jeho území. Vyplývá to z nejnovějších dat Organizace spojených národů, která tento krok označila za významný průlom. Autoritářský stát k nápravě přistoupil poté, co mezinárodní odhalení poukázala na extrémní míru znečištění v zemi. Místní úřady navázaly spolupráci se zahraničními partnery a zahájily opravy poškozené infrastruktury.
Německá politická scéna čelí výraznému tlaku před nadcházejícími zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku, kde má šanci na historický úspěch krajně pravicová strana Alternativa pro Německo. Týdeník Der Spiegel označil lídra tamní kandidátky Ulricha Siegmunda za nejnebezpečnějšího muže v zemi. Reakce jeho příznivců na sebe nenechala dlouho čekat a výtisky časopisu ve velkém skupovali, aby jim je politik mohl osobním podpisem potvrdit. Nadcházející hlasování v této spolkové zemi přitom může mít zásadní dopad nejen na celostátní politiku, ale i na širší evropský region.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy neplánují žádná jednání s Íránem, a zároveň zdůraznil, že Hormuzský průliv zůstává otevřený a funkční. Reagoval tak na situaci v klíčové námořní cestě, kde v posledních dnech výrazně poklesl provoz a došlo k dalším vojenským incidentům. Šéf Bílého domu trvá na tom, že americká blokáda íránských přístavů zůstává v plné platnosti a účinnosti. Všechny námořní miny byly podle jeho slov z mezinárodních vod úspěšně odstraněny, díky čemuž je námořní doprava volná.
Vztahy mezi Ukrajinou a Izraelem vstupují do období opatrného sbližování. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oslovil přímo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v dopise u příležitosti ukrajinského Dne nezávislosti. V textu ocenil odhodlání Ukrajinců a označil Írán za společnou hrozbu pro obě země. Kyjev tento krok přivítal a vyjádřil naději v produktivní bezpečnostní spolupráci.