Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Írán již půl roku vzdoruje americkému tlaku v konfliktu, který Trump sice rozpoutal, ale nedokáže ho ukončit. Současně Kanada přerušila obchodní jednání s Washingtonem a premiér Mark Carney otevřeně prohlásil, že USA využívají ekonomickou integraci jako zbraň. Je paradoxem dnešní doby, že se Kanada jako jeden z nejvěrnějších spojenců nachází v obdobné ekonomické válce se Spojenými státy jako Írán, který patří mezi jejich největší nepřítele.
Americká administrativa v reakci na to vyhlásila ekonomický útok na globální finanční vazby Íránu. Ministr financí Scott Bessent přirovnal tuto snahu ke spojeneckému vylodění v Normandii za druhé světové války. Prezident Trump zároveň varoval na sociálních sítích, že Spojené státy budou vždy bohatší a silnější než Kanada, a vyzval k tomu, aby se kanadští představitelé podřídili.
Trumpovým cílem je dosáhnout výhodné obchodní dohody s Ottawou a zároveň způsobit pád íránského režimu. Cesta k těmto cílům je však nejistá, protože americký prezident v minulosti často ustoupil v momentě, kdy byly ekonomické následky jeho tlaku příliš vysoké. Dlouhodobý střet s Kanadou a Íránem by totiž mohl vést k odvetným opatřením, zvednout ceny energií a potravin pro americké spotřebitele a destabilizovat finanční trhy před nadcházejícími podzimními volbami.
V rámci tlaku na Teherán se Washington snaží odříznout Írán od globálního obchodu, což by mohlo devastovat tamní ekonomiku. Podle ekonomických expertů však sankce fungují pouze tehdy, pokud se k nim připojí většina světa. USA se snaží cílit například na banku Melli působící v Evropě, avšak předchozí odcizení spojenců americkou politikou možnost širší spolupráce komplikuje.
Slabinou americké strategie je také váhání ohledně postihu čínských bank, které zprostředkovávají obchod s íránskou ropou. Čína již varovala, že bude bránit své zájmy, a v minulosti ukázala, že může odpovědět například omezením vývozu vzácných kovů klíčových pro americký průmysl. Americká administrativa navíc nechce vyhrotit vztahy s Pekingem před plánovanou návštěvou čínského prezidenta Si Ťin-pchinga.
Zatímco vůči čínským bankám postupují USA opatrně, obchodní spor s Kanadou doprovází ostrá rétorika z obou stran. Viceprezident JD Vance i ontarijský premiér Doug Ford si vyměnili řadu narážek, avšak Kanaďané vnímají celou situaci jako zásah do své suverenity. Starosta města Windsor Drew Dilkens upozornil na škody, které způsobil Trump svými výroky o tom, že by se Kanada měla stát 51. státem USA.
Jednání o obchodu ztroskotala mimo jiné na tom, že Washington požadoval změny v pravidlech pro dvojjazyčnost zboží a omezení možnosti Kanady uzavírat obchodní dohody se třetími zeměmi. Premiér Carney zdůraznil, že Kanada si nenechá diktovat svou budoucnost od žádného jiného národa. Povinné používání francouzštiny na obalech je pro Kanaďany důležitým symbolem národní a kulturní identity.
Z ekonomického hlediska by celní válka poškodila více Kanadu jakožto menší ekonomiku, avšak způsobené škody by pocítily i Spojené státy. Dlouhotrvající spor by mohl zdevastovat automobilový průmysl na obou stranách hranice. Kanadský bojkot amerického zboží by navíc mohl oslabit republikány v klíčových příhraničních státech, jako jsou Michigan a Maine, které budou rozhodovat o kontrole nad americkým Senátem.
Snaha prezidenta Trumpa o prosazení naprosté dominance tak ukazuje další rozměr politické moci. Pokud lidé cítí, že je ohrožena nezávislost a suverenita jejich země ze strany silnějšího souseda, jsou ochotni zaplatit téměř jakoukoli cenu, aby svou samostatnost obhájili.
Rusko obvinilo Ukrajinu z provedení rozsáhlého útoku na ropnou rafinérii v Rjazanské oblasti. Incident se odehrál krátce poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev hodlá obnovit údery na ruská energetická zařízení. Ukrajinská strana tak reaguje na pokračující ruské bombardování kritické infrastruktury, které navzdory navrhovanému příměří neustalo.
Vědci dlouho předpokládali, že plasty jsou chemicky inertní a samy o sobě nereagují s okolním prostředím. Nová laboratorní studie z Kolumbijské univerzity a Kalifornské univerzity v Berkeley však přináší překvapivé zjištění. Ukázalo se, že mikroskopické kousky plastů přicházející do styku s vodou spontánně vytvářejí vysoce reaktivní molekuly. Tyto volné radikály mohou představovat dosud neznámý mechanismus, kterým mikroplasty škodí lidskému zdraví.
Indonésie čelí nejhorší sezóně lesních požárů za více než deset let, přičemž od ledna shořelo téměř 900 tisíc hektarů půdy. Tuto krizi ještě zhoršil silný fenomén El-Nino a přetrvávající praxe vypalování půdy kvůli pěstování plodin, jako je palmový olej. Vláda proto zvolila neobvyklý krok a jako nový pokus v boji proti rozsáhlému kouři testuje použití suchého ledu.
Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.
Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z náhlého omezení přístupu k vojenské verzi satelitního internetu Starshield. Tento krok podle něj vážně ochromil ukrajinské operace s bezpilotními prostředky i klíčovou protivzdušnou obranu země. Omezení přišlo bez předchozího varování a vyvolalo ostrou diplomatickou krizi ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem.
Vláda Grónska se ohradila proti vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno tvrdil, že v tomto arktickém teritoriu brzy začne masivní těžba ropy, plynů a nerostů. Náměstek grónského ministra hornictví sice potvrdil určité aktivity amerických společností, avšak současně zdůraznil, že od rozsáhlé těžby je oblast ještě velmi daleko. Reakce autonomní správy tak uvádí na pravou míru nedávná politická prohlášení z Washingtonu.
Izolovaná Severní Korea má k dispozici nové moderní silniční spojení se svým hlavním obchodním partnerem a blízkým spojencem, kterým je Čína. Slavnostní otevření dlouho odkládaného mostu přes hraniční řeku Ja-lu ve čtvrtek přilákalo pozornost mezinárodních pozorovatelů. Čtyřproudová dálniční komunikace propojuje čínské pohraniční město Tan-tung se severokorejským městem Sin-idžu a má podpořit vzájemnou ekonomickou výměnu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro britský list Financial Times oznámil, že Ukrajina brzy obnoví útoky na ruské ropné rafinérie. Tímto krokem reaguje na sílící napětí ve vztazích s Washingtonem a na podle něj nebezpečné omezování amerických zpravodajských informací. Vztahy mezi Kyjevem a americkou administrativou v čele s prezidentem Donaldem Trumpem se tak dále vyostřují.
V posledních čtyřiadvaceti hodinách došlo v oblasti Hormuzského průlivu k potopení dvou nákladních lodí po zásahu neznámými střelami. Tyto incidenty představují vážnou eskalaci napětí a výrazné zvýšení nebezpečí pro mezinárodní námořní dopravu. Írán v posledních týdnech vystupňoval své útoky s cílem znovu získat kontrolu nad touto klíčovou strategickou vodní cestou.