Británie oznámila zásadní novinku ve své vojenské výzbroji: nově vyvinutý dělostřelecký náboj s názvem Sceptre, který využívá náporový motor (ramjet), je schopen dosahovat rychlosti až Mach 3,5 a vystoupat do výšky kolem 20 kilometrů. Munici kalibru 155 mm vyvíjí britská společnost Tiberius Aerospace a má ambici zásadně proměnit moderní vedení dělostřelecké palby.
Systém byl poprvé oficiálně představen před třemi dny na konferenci Future Artillery Conference v Londýně, kde vzbudil mimořádnou pozornost. Munice s označením TRBM 155HG Sceptre je kompatibilní se standardními NATO houfnicemi, čímž se okamžitě stává atraktivní volbou nejen pro britskou armádu, ale i pro další spojenecké síly.
Odborný časopis Army Recognition označil představení systému za „významný milník“, protože nabízí „rušivou technologii pro standardní houfnice NATO za zlomek ceny současných systémů“. Právě cena, výkon a flexibilita jsou klíčové prvky, které by mohly udělat ze Sceptre převratnou zbraň.
Náporový motor, který Sceptre využívá, je unikátní tím, že neobsahuje žádné pohyblivé součásti. Místo toho využívá extrémně vysokou rychlost letu ke stlačování vzduchu pro spalování paliva, čímž dosahuje nepřetržitého tahu během celé trajektorie letu. Díky tomu je munice nejen mimořádně rychlá, ale také méně náchylná k narušení navigace pomocí rušení GPS – častý problém pomalejších a nižších systémů.
Munice je podle dostupných informací vybavena kapalinovým palivem a precizním naváděním. Díky vysoké výšce letu má schopnost zasahovat cíle za horizontem, což je dnes pro moderní válečné operace zcela klíčové. Pokud se výroba Sceptre ukáže jako spolehlivá a cenově přijatelná – což je vzhledem k současnému stavu západního obranného průmyslu stále otevřená otázka – může se z něj stát zásadní nástroj ve výzbroji NATO.
Představitelé britského obranného sektoru naznačují, že vývoj tohoto systému je součástí širší snahy Evropy a Spojeného království o posílení vlastní vojenské soběstačnosti. V posledních letech se evropské státy příliš spoléhaly na bezpečnostní záruky Spojených států. S nástupem Trumpovy administrativy a jejím ochlazením postojů vůči NATO a Ukrajině však evropské země, včetně Británie, začínají přehodnocovat svou obrannou strategii.
Není bez zajímavosti, že podle zákulisních informací má současná britská vláda vedená premiérem Keirem Starmerem v úmyslu nasadit do Ukrajiny expediční síly, které by operovaly až k řece Dněpr. V tomto kontextu se vývoj munice jako je Sceptre jeví jako logická příprava na případnou přímou vojenskou angažovanost.
Velká Británie v posledních dekádách zaostávala za technologickými lídry – Spojenými státy, Ruskem a Čínou – v oblasti přesné dálkové palby a automatizovaných systémů. Sceptre je prvním vážným signálem, že se Londýn chce do tohoto závodu opět aktivně zapojit a přispět k proměně způsobu vedení války 21. století.
Tato munice je zároveň symbolem snahy obnovit evropský zbrojní průmysl, který byl dlouho přehlížen ve prospěch americké technologické převahy. Britský projekt Sceptre tak není jen technologickou novinkou, ale i geopolitickým poselstvím: Evropa už nechce být jen chráněncem, ale aktivním hráčem v globálním bezpečnostním uspořádání.
Policie nadále vyšetřuje středeční tragické úmrtí nezletilého chlapce v jihočeském Táboře jako nedbalostní jednání. Podle nejnovějších mediálních informací měl hoch s kamarádem najít zbraň, která mu následně způsobila smrtelné zranění.
Tereza Brodská mizí z Instagramu. „Zavírám tuhle milou kapitolu,“ napsala. Havlová jen vydechla: „Terko?!“
Chystá se další dějství války o Rozárku mezi Agátou Hanychovou a Jaromírem Soukupem. Bývalí partneři dlouhodobě vedou spor o to, jak by měla vypadat péče o holčičku. V současnosti se oba střídají. Hanychová se to snaží změnit, a to doopravdy všelijak.
Nejvýznamnější osobností karlovarského filmového festivalu vždy byl zesnulý Jiří Bartoška, ale nedílnou součástí akce je každoročně i Marek Eben. Moderátor již odhalil, že se do lázeňského města na západě Čech chystá i letos. A samozřejmě tam bude s hosty na Bartošku vzpomínat.
Británie oznámila zásadní novinku ve své vojenské výzbroji: nově vyvinutý dělostřelecký náboj s názvem Sceptre, který využívá náporový motor (ramjet), je schopen dosahovat rychlosti až Mach 3,5 a vystoupat do výšky kolem 20 kilometrů. Munici kalibru 155 mm vyvíjí britská společnost Tiberius Aerospace a má ambici zásadně proměnit moderní vedení dělostřelecké palby.
Jedna z nejprestižnějších amerických univerzit, Harvard, podala žalobu na administrativu prezidenta Donalda Trumpa poté, co federální úřady zrušily škole přístup k vízovým programům pro zahraniční studenty. Tento krok ještě více vyhrotil už tak napjaté vztahy mezi Bílým domem a akademickou elitou.
Po teroristickém útoku na turistický konvoj v indickém Pahalgamu v dubnu 2025, při němž zemřelo 26 civilistů, se svět znovu ocitl na pokraji jaderné konfrontace. Indie reagovala leteckými údery hluboko na území Pákistánu, Pákistán odpověděl vlastními útoky a diplomaté po celém světě horečně jednali o příměří. Nakonec se jim podařilo dojednat křehké příměří.
Šéf Bílého domu Donald Trump ve čtvrtek rozhodl o zákazu, který Harvardově univerzitě znemožňuje přijímat a dále udržovat zahraniční studenty. Tento krok, zdánlivě odůvodněný bezpečnostními a politickými motivy, představuje bezprecedentní zásah do akademické autonomie a ohrožuje pověst amerického vysokého školství. Zatímco některá jeho rozhodnutí lze označit za kontroverzní, toto je možné rovnou kvalifikovat jako vyloženě špatné a škodlivé. Nejde pouze o politické gesto, ale o útok na jeden z nejcennějších pilířů americké měkké síly – přitažlivost její vzdělanostní infrastruktury.
Spojené státy a Evropská unie se ocitly na pokraji nové obchodní války. Prezident Donald Trump v pátek 23. května oznámil, že hodlá uvalit 50% clo na evropské zboží s účinností od 1. června 2025. K dramatickému prohlášení došlo jen několik hodin před zásadním telefonickým jednáním mezi eurokomisařem pro obchod Marošem Šefčovičem a hlavním americkým obchodním vyjednavačem Jamiesonem Greerem.
Dáda Patrasová v květnu plní přání syna Felixe, který si o maminku dělal po ztrátě milované dcery Aničky velké obavy. Nechala se tedy hospitalizovat na psychiatrii. Před několika dny se z oddělení poprvé ozvala. Nyní vyšlo poprvé najevo, jaký je její postoj k terapii.
Téměř tři a půl roku po ruské invazi na Ukrajinu se konečně odehrávají přímá mírová jednání mezi oběma znepřátelenými státy – avšak za poněkud absurdních okolností. Vladimir Putin, přestože jednání sám navrhl, se osobně jednání v Istanbulu nezúčastnil. Jeho nepřítomnost je podle The Conversation vnímána jako taktika nejen vůči Ukrajině, ale také jako test loajality a odhodlání amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně sliboval, že válku na Ukrajině ukončí do 24 hodin.
Prezident USA Donald Trump ve svém druhém funkčním období s nevídanou razancí opouští oblast obnovitelné energie a místo toho sází na tradiční fosilní paliva. Tato strategie, označovaná jako „America first“, však ve skutečnosti otevírá dveře Číně, Evropě a dalším konkurentům, aby si v miliardovém sektoru čisté energie upevnili své dominantní postavení.