Británie oznámila zásadní novinku ve své vojenské výzbroji: nově vyvinutý dělostřelecký náboj s názvem Sceptre, který využívá náporový motor (ramjet), je schopen dosahovat rychlosti až Mach 3,5 a vystoupat do výšky kolem 20 kilometrů. Munici kalibru 155 mm vyvíjí britská společnost Tiberius Aerospace a má ambici zásadně proměnit moderní vedení dělostřelecké palby.
Systém byl poprvé oficiálně představen před třemi dny na konferenci Future Artillery Conference v Londýně, kde vzbudil mimořádnou pozornost. Munice s označením TRBM 155HG Sceptre je kompatibilní se standardními NATO houfnicemi, čímž se okamžitě stává atraktivní volbou nejen pro britskou armádu, ale i pro další spojenecké síly.
Odborný časopis Army Recognition označil představení systému za „významný milník“, protože nabízí „rušivou technologii pro standardní houfnice NATO za zlomek ceny současných systémů“. Právě cena, výkon a flexibilita jsou klíčové prvky, které by mohly udělat ze Sceptre převratnou zbraň.
Náporový motor, který Sceptre využívá, je unikátní tím, že neobsahuje žádné pohyblivé součásti. Místo toho využívá extrémně vysokou rychlost letu ke stlačování vzduchu pro spalování paliva, čímž dosahuje nepřetržitého tahu během celé trajektorie letu. Díky tomu je munice nejen mimořádně rychlá, ale také méně náchylná k narušení navigace pomocí rušení GPS – častý problém pomalejších a nižších systémů.
Munice je podle dostupných informací vybavena kapalinovým palivem a precizním naváděním. Díky vysoké výšce letu má schopnost zasahovat cíle za horizontem, což je dnes pro moderní válečné operace zcela klíčové. Pokud se výroba Sceptre ukáže jako spolehlivá a cenově přijatelná – což je vzhledem k současnému stavu západního obranného průmyslu stále otevřená otázka – může se z něj stát zásadní nástroj ve výzbroji NATO.
Představitelé britského obranného sektoru naznačují, že vývoj tohoto systému je součástí širší snahy Evropy a Spojeného království o posílení vlastní vojenské soběstačnosti. V posledních letech se evropské státy příliš spoléhaly na bezpečnostní záruky Spojených států. S nástupem Trumpovy administrativy a jejím ochlazením postojů vůči NATO a Ukrajině však evropské země, včetně Británie, začínají přehodnocovat svou obrannou strategii.
Není bez zajímavosti, že podle zákulisních informací má současná britská vláda vedená premiérem Keirem Starmerem v úmyslu nasadit do Ukrajiny expediční síly, které by operovaly až k řece Dněpr. V tomto kontextu se vývoj munice jako je Sceptre jeví jako logická příprava na případnou přímou vojenskou angažovanost.
Velká Británie v posledních dekádách zaostávala za technologickými lídry – Spojenými státy, Ruskem a Čínou – v oblasti přesné dálkové palby a automatizovaných systémů. Sceptre je prvním vážným signálem, že se Londýn chce do tohoto závodu opět aktivně zapojit a přispět k proměně způsobu vedení války 21. století.
Tato munice je zároveň symbolem snahy obnovit evropský zbrojní průmysl, který byl dlouho přehlížen ve prospěch americké technologické převahy. Britský projekt Sceptre tak není jen technologickou novinkou, ale i geopolitickým poselstvím: Evropa už nechce být jen chráněncem, ale aktivním hráčem v globálním bezpečnostním uspořádání.
Když si Česko v polovině července připomínalo Karla Gotta v den jeho nedožitých 86. narozenin, zmiňovala Ivana Gottová rekonstrukci jeho vily, jejíž zpřístupnění se v posledních letech chystalo. Nic v tu chvíli nenasvědčovalo tomu, co oznámila ve středu ráno na sociálních sítích.
I když se přežití u mnoha druhů rakoviny výrazně zlepšilo, u některých nejzávažnějších typů, jako je rakovina slinivky břišní, plic nebo žaludku, je pokrok minimální. To způsobuje, že se rozdíl mezi nejlépe a nejhůře léčitelnými druhy rakoviny neustále zvětšuje.
Novozélandský premiér Christopher Luxon ostře kritizoval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Luxon prohlásil, že Netanjahu „ztratil soudnost“ a že plánovaná okupace Gazy je „naprosto nepřijatelná“. Jeho komentáře přicházejí v době, kdy se jeho vláda, podobně jako další členové aliance Five Eyes, rozhoduje, zda uznat palestinský stát.
Vstup Ukrajiny do NATO by mohl zásadně proměnit bezpečnostní architekturu Evropy. Aliance by získala partnera s bezprostřední zkušeností z moderní války proti Rusku, ověřenými taktikami a schopností rychlé adaptace. Pro Kyjev by členství znamenalo historickou záruku bezpečnosti, pro NATO posílení východního křídla a nové know-how v boji proti konvenčním i hybridním hrozbám.
Během setkání se zvláštním americkým vyslancem Stevem Witkoffem navrhl ruský prezident Vladimir Putin, že by mohl přerušit boje na frontové linii, pokud se ukrajinská armáda stáhne z Doněcké oblasti. Prezident Donald Trump označil tuto nabídku za dostatečně zajímavou na to, aby souhlasil s dlouho očekávaným summitem s Putinem. Trumpův viceprezident JD Vance ale po jednání s evropskými partnery tento návrh zchladil a řekl, že očekává, že teritoriální kontrola bude stanovena na současné linii kontaktu.
Americký prezident Donald Trump je připraven na jednání s evropskými partnery. Na sociální síti Truth Social napsal, že bude brzy hovořit se "skvělými lidmi, kteří chtějí dohodu". Toto vyjádření přichází v klíčové chvíli, kdy se Evropa a Ukrajina snaží koordinovat svůj postoj před Trumpovým setkáním s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na Aljašce.
Zvláštní zpravodajka OSN pro okupovaná území Francesca Albaneseová varuje, že uznání Palestinského státu nesmí odvést pozornost od naléhavějšího problému, kterým je zastavení masového umírání a hladomoru v Gaze. Ačkoli uznání nezávislé Palestiny vnímá jako důležitý krok, zdůrazňuje, že politická debata o tomto tématu dosud nepřinesla žádný pokrok a naopak umožnila Izraeli rozšířit osady na okupovaném území, čímž se možnost vzniku palestinského státu de facto zmařila. Podle ní je klíčové soustředit se na okamžité ukončení genocidy a dlouhodobé okupace.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil telefonický hovor se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. Během hovoru obě strany potvrdily svůj závazek k dalšímu rozvoji přátelských vztahů a vzájemné spolupráce. Kim Čong-un navíc ocenil rozvíjející se kooperaci mezi oběma zeměmi.
Budoucnost kontroly jaderných zbraní je nejasná. Dohoda Nový START mezi USA a Ruskem vyprší v únoru 2026 a přestože mnoho odborníků předpokládá, že obnovení dohody je v současné situaci, poznamenané válkou na Ukrajině, nemožné, existují argumenty pro optimističtější pohled. Je možné vytvořit novou dohodu, která by zahrnovala tři jaderné mocnosti – USA, Rusko a Čínu – i když by to bylo technologicky i politicky náročné.
Jih Evropy v současné době čelí masivním požárům, které jsou poháněny vlnou veder s teplotami přesahujícími 40 °C. Tato situace si již vyžádala nejméně tři lidské životy a donutila tisíce lidí opustit své domovy. Vysoké teploty a silný vítr komplikují hašení a zvyšují riziko dalších požárů. Červené výstrahy byly vydány v Itálii, Francii, Španělsku, Portugalsku a na Balkáně.
Obavy Kyjeva ze summitu v Anchorage jsou značné a ukrajinské vedení se obává, že americký prezident Donald Trump využije setkání se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem k uzavření dohody, která by Ukrajinu poškodila. Prezident Zelenskyj a jeho evropští spojenci se snaží definovat „červené linie“, které by zabránily Putinovi v tom, aby dohodu použil pouze k přeskupení sil a pokračování ve svém hlavním cíli. Tím podle Zelenského není jen obsazení východní části Ukrajiny, ale zničení suverénního, demokratického ukrajinského státu.
Bílý dům zahájil hloubkovou revizi všech expozic a materiálů v rámci Smithsonova institutu, který spravuje nejvýznamnější americká muzea. Tato iniciativa je reakcí na nedávný prezidentský pokyn, který definuje, jaký obsah by měl být vystavován. Cílem revize je zajistit, aby veškerý obsah muzejí byl v souladu s prezidentskou směrnicí. Prezident Trump chce, aby muzea oslavovala americkou výjimečnost a odstranila veškeré narativy, které označuje za „rozdělující nebo stranické“.