Británie oznámila zásadní novinku ve své vojenské výzbroji: nově vyvinutý dělostřelecký náboj s názvem Sceptre, který využívá náporový motor (ramjet), je schopen dosahovat rychlosti až Mach 3,5 a vystoupat do výšky kolem 20 kilometrů. Munici kalibru 155 mm vyvíjí britská společnost Tiberius Aerospace a má ambici zásadně proměnit moderní vedení dělostřelecké palby.
Systém byl poprvé oficiálně představen před třemi dny na konferenci Future Artillery Conference v Londýně, kde vzbudil mimořádnou pozornost. Munice s označením TRBM 155HG Sceptre je kompatibilní se standardními NATO houfnicemi, čímž se okamžitě stává atraktivní volbou nejen pro britskou armádu, ale i pro další spojenecké síly.
Odborný časopis Army Recognition označil představení systému za „významný milník“, protože nabízí „rušivou technologii pro standardní houfnice NATO za zlomek ceny současných systémů“. Právě cena, výkon a flexibilita jsou klíčové prvky, které by mohly udělat ze Sceptre převratnou zbraň.
Náporový motor, který Sceptre využívá, je unikátní tím, že neobsahuje žádné pohyblivé součásti. Místo toho využívá extrémně vysokou rychlost letu ke stlačování vzduchu pro spalování paliva, čímž dosahuje nepřetržitého tahu během celé trajektorie letu. Díky tomu je munice nejen mimořádně rychlá, ale také méně náchylná k narušení navigace pomocí rušení GPS – častý problém pomalejších a nižších systémů.
Munice je podle dostupných informací vybavena kapalinovým palivem a precizním naváděním. Díky vysoké výšce letu má schopnost zasahovat cíle za horizontem, což je dnes pro moderní válečné operace zcela klíčové. Pokud se výroba Sceptre ukáže jako spolehlivá a cenově přijatelná – což je vzhledem k současnému stavu západního obranného průmyslu stále otevřená otázka – může se z něj stát zásadní nástroj ve výzbroji NATO.
Představitelé britského obranného sektoru naznačují, že vývoj tohoto systému je součástí širší snahy Evropy a Spojeného království o posílení vlastní vojenské soběstačnosti. V posledních letech se evropské státy příliš spoléhaly na bezpečnostní záruky Spojených států. S nástupem Trumpovy administrativy a jejím ochlazením postojů vůči NATO a Ukrajině však evropské země, včetně Británie, začínají přehodnocovat svou obrannou strategii.
Není bez zajímavosti, že podle zákulisních informací má současná britská vláda vedená premiérem Keirem Starmerem v úmyslu nasadit do Ukrajiny expediční síly, které by operovaly až k řece Dněpr. V tomto kontextu se vývoj munice jako je Sceptre jeví jako logická příprava na případnou přímou vojenskou angažovanost.
Velká Británie v posledních dekádách zaostávala za technologickými lídry – Spojenými státy, Ruskem a Čínou – v oblasti přesné dálkové palby a automatizovaných systémů. Sceptre je prvním vážným signálem, že se Londýn chce do tohoto závodu opět aktivně zapojit a přispět k proměně způsobu vedení války 21. století.
Tato munice je zároveň symbolem snahy obnovit evropský zbrojní průmysl, který byl dlouho přehlížen ve prospěch americké technologické převahy. Britský projekt Sceptre tak není jen technologickou novinkou, ale i geopolitickým poselstvím: Evropa už nechce být jen chráněncem, ale aktivním hráčem v globálním bezpečnostním uspořádání.
Týdny po vstupu v platnost dohody o příměří v Pásmu Gazy není válka u konce pro stovky bojovníků Hamásu, kteří zůstávají uvězněni v tunelech pod troskami jihu Gazy, v oblasti obsazené izraelskými silami. Tito izolovaní radikálové, rozdělení do nezávislých buněk, představují citlivý diplomatický problém pro Izrael i mezinárodní mediátory, přičemž hrozí kolapsem měsíc trvající dohody.
Maďarský premiér Viktor Orbán zahájil několik týdnů trvající „protiválečnou roadshow“. Před parlamentními volbami plánovanými na duben příštího roku tak proměňuje kritiku evropské podpory Ukrajině v ústřední téma své předvolební kampaně. Předseda pravicové strany Fidesz zahájil sérii shromáždění, během nichž by měl do konce roku navštívit pět měst, sobotním setkáním v severozápadním Győru.
Nedávno odhalená tajná raketová instalace v Severní Koreji naznačuje, že Pchjongjang nemá vůbec v úmyslu zapojit se do upřímných jednání o kontrole zbrojení. Nově objevená základna jaderných raket se nachází v blízkosti čínských hranic a její existenci potvrdila zpráva think tanku Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) se sídlem ve Washingtonu, D.C.
Island se rozhodl pro neobvyklý krok a potenciální kolaps klíčového systému oceánských proudů označil za hrozbu pro národní bezpečnost. Pro zemi, jejíž relativně mírné klima je zásadně formováno sítí proudů Atlantiku, které transportují teplo na sever, se jedná o existenciální hrozbu. Bez tohoto proudění by byl Island podstatně chladnější a bouřlivější.
Ruský server Vzglyad zveřejnil nový „Žebříček nepřátelských vlád“, který má podle Kremlu odrážet tvrdost jednotlivých kabinetů vůči Rusku. Na vrcholu stojí Velká Británie, zatímco Česko spolu se Spojenými státy obsadilo nepříliš čestné čtvrté místo. Moskva tak nepřímo naznačuje, že dřívější razance západních států slábne. Pro Česko jde o varování. Menší „nepřátelství“ v očích Kremlu neznamená úspěch, ale riziko, že povolujeme vlastní obranný a zahraničně-politický postoj.
Skupina více než 500 předních ekonomů a vědců navrhuje koordinovanou globální akci k řešení problému nerovnosti, který se stal stejně naléhavým jako boj proti změně klimatu. Mezi signatáři otevřeného dopisu jsou taková jména jako bývalá ministryně financí a předsedkyně Federálního rezervního systému Janet Yellen, francouzský ekonom Thomas Piketty a nositel Nobelovy ceny Daren Acemoglu.
V sobotu proběhlo v katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě poslední rozloučení s kardinálem Dominikem Dukou, emeritním pražským arcibiskupem, který zemřel 4. listopadu ve věku 82 let. Zádušní mše, která začala v 11 hodin, byla sloužena pod vedením současného pražského arcibiskupa Jana Graubnera. Celý obřad vedl papežský nuncius Jude Thaddeus Okolo a do liturgie se aktivně zapojili i přátelé a blízcí zesnulého.
Na konci roku 2023 vyvolala fentanylová zdravotní krize ve Spojených státech velký poplach. Situace se však může ještě zhoršit s příchodem další skupiny syntetických opioidů, známých jako nitazeny. Tato droga sice není úplnou novinkou, neboť chemik Alexander Šulgin varoval před potenciálním zneužitím benzimidazolových sloučenin již v 70. letech, ale jeho slova se ukázala jako prorocká až o půl století později. Nitazeny, syntetické opioidy s benzimidazolovým jádrem, se staly jednou z nejnebezpečnějších tříd nových psychoaktivních látek. Způsobují tak rostoucí počet otrav a úmrtí.
Tisíce diplomatů, aktivistů, novinářů a lobbistů se shromažďují v tropickém horku Belému, u ústí Amazonky, na klimatické rozhovory COP30. Poté, co Brazílie získala pořadatelství před třemi lety, byly naděje vysoké. Očekávalo se, že amazonský summit, konaný v zemi, která hostila první globální klimatický summit Země, by mohl představovat zlomový bod v boji proti klimatické krizi.
Ukrajina se bez otálení snaží napravit škody způsobené masivním korupčním skandálem odhaleným tento týden. Přední představitelé spěchají s ujištěním západních partnerů poté, co údajná aféra se sto milionů dolarů v energetickém sektoru, která se dotýká současných i bývalých vysokých úředníků a některých blízkých spolupracovníků prezidenta Volodymyra Zelenského, znepokojila spojence.
Čína vydala varování pro své občany před cestováním do Japonska, čímž stupňuje svou odezvu na nedávné výroky japonské premiérky týkající se ostrova Tchaj-wan. Tento krok představuje dosud nejzásadnější reakci Pekingu na komentáře Sanae Takaichi. Ačkoliv se může jednat o převážně symbolické gesto, ukazuje to na ochotu Pekingu využívat svou ekonomickou sílu k prosazování geopolitických zájmů, což je již známý scénář.
Americká vláda zahájila intenzivní operace zaměřené na rodiče a opatrovníky, kteří zaplatili za to, aby se jejich děti dostaly přes jižní hranici USA. Zatčení Diany Patricie Santillany Galeano v chicagské školce, kam uprchla po silniční kontrole, poskytlo exkluzivní náhled do této nové vlny imigračních zásahů Trumpovy administrativy. K zatčení došlo jen několik týdnů poté, co přes hranici přešli její dospívající synové, kteří byli umístěni do útulku pod správou ministerstva zdravotnictví a sociálních služeb (HHS).