Británie oznámila zásadní novinku ve své vojenské výzbroji: nově vyvinutý dělostřelecký náboj s názvem Sceptre, který využívá náporový motor (ramjet), je schopen dosahovat rychlosti až Mach 3,5 a vystoupat do výšky kolem 20 kilometrů. Munici kalibru 155 mm vyvíjí britská společnost Tiberius Aerospace a má ambici zásadně proměnit moderní vedení dělostřelecké palby.
Systém byl poprvé oficiálně představen před třemi dny na konferenci Future Artillery Conference v Londýně, kde vzbudil mimořádnou pozornost. Munice s označením TRBM 155HG Sceptre je kompatibilní se standardními NATO houfnicemi, čímž se okamžitě stává atraktivní volbou nejen pro britskou armádu, ale i pro další spojenecké síly.
Odborný časopis Army Recognition označil představení systému za „významný milník“, protože nabízí „rušivou technologii pro standardní houfnice NATO za zlomek ceny současných systémů“. Právě cena, výkon a flexibilita jsou klíčové prvky, které by mohly udělat ze Sceptre převratnou zbraň.
Náporový motor, který Sceptre využívá, je unikátní tím, že neobsahuje žádné pohyblivé součásti. Místo toho využívá extrémně vysokou rychlost letu ke stlačování vzduchu pro spalování paliva, čímž dosahuje nepřetržitého tahu během celé trajektorie letu. Díky tomu je munice nejen mimořádně rychlá, ale také méně náchylná k narušení navigace pomocí rušení GPS – častý problém pomalejších a nižších systémů.
Munice je podle dostupných informací vybavena kapalinovým palivem a precizním naváděním. Díky vysoké výšce letu má schopnost zasahovat cíle za horizontem, což je dnes pro moderní válečné operace zcela klíčové. Pokud se výroba Sceptre ukáže jako spolehlivá a cenově přijatelná – což je vzhledem k současnému stavu západního obranného průmyslu stále otevřená otázka – může se z něj stát zásadní nástroj ve výzbroji NATO.
Představitelé britského obranného sektoru naznačují, že vývoj tohoto systému je součástí širší snahy Evropy a Spojeného království o posílení vlastní vojenské soběstačnosti. V posledních letech se evropské státy příliš spoléhaly na bezpečnostní záruky Spojených států. S nástupem Trumpovy administrativy a jejím ochlazením postojů vůči NATO a Ukrajině však evropské země, včetně Británie, začínají přehodnocovat svou obrannou strategii.
Není bez zajímavosti, že podle zákulisních informací má současná britská vláda vedená premiérem Keirem Starmerem v úmyslu nasadit do Ukrajiny expediční síly, které by operovaly až k řece Dněpr. V tomto kontextu se vývoj munice jako je Sceptre jeví jako logická příprava na případnou přímou vojenskou angažovanost.
Velká Británie v posledních dekádách zaostávala za technologickými lídry – Spojenými státy, Ruskem a Čínou – v oblasti přesné dálkové palby a automatizovaných systémů. Sceptre je prvním vážným signálem, že se Londýn chce do tohoto závodu opět aktivně zapojit a přispět k proměně způsobu vedení války 21. století.
Tato munice je zároveň symbolem snahy obnovit evropský zbrojní průmysl, který byl dlouho přehlížen ve prospěch americké technologické převahy. Britský projekt Sceptre tak není jen technologickou novinkou, ale i geopolitickým poselstvím: Evropa už nechce být jen chráněncem, ale aktivním hráčem v globálním bezpečnostním uspořádání.
Americko-transatlantická aliance zůstává základním pilířem globální bezpečnosti a hospodářské prosperity. Spojené státy americké jsou již téměř třetinu své existence formálně svázány smlouvami o společné obraně se svými evropskými spojenci v rámci NATO. Tato severoatlantická vazba slouží posledních 77 let jako nenahraditelný základ pro americký vliv a moc ve světě. Podle expertů webu The Conversation by tak USA neměly dnes, v Den nezávislosti, zapomenout poděkovat právě Evropě.
Americký prezident Donald Trump udělil milost devíti lidem, kteří byli v minulosti odsouzeni za porušení zákona o čistotě ovzduší kvůli zásahům do systémů kontroly emisí u naftových motorů. Trump oznámil šest z těchto milostí na své sociální síti Truth Social s argumentem, že tito muži byli pronásledováni Bidenovou administrativou a trestáni v podstatě za to, že si opravovali svá vlastní auta. Podle soudních záznamů se jednalo o automechaniky a tunery, kteří se podíleli na prodeji a instalaci takzvaných odpojovacích zařízení.
Několik obchodních plavidel, která se dnes pokusila proplout strategicky významným Hormuzským průlivem podél ománského pobřeží, se náhle otočilo zpět.
Analýza deníku The Guardian ukázala, že americký miliardář Elon Musk se v období před vstupem své společnosti SpaceX na burzu věnoval na své sociální síti X britské politice, rase a imigraci dvakrát častěji než samotné vesmírné a technologické firmě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v telefonickém hovoru s německým kancléřem Friedrichem Merzem projednával další vojenskou podporu své země. Hlavním tématem jejich rozhovoru byla naléhavá potřeba dodávek dalších obranných raket pro systémy protivzdušné obrany Patriot, které Kyjev nezbytně potřebuje. Zelenskyj prostřednictvím platformy Telegram vyjádřil Německu vděčnost za jeho dosavadní stabilní pomoc a ocenil, že Berlín hraje v podpoře ukrajinské obrany roli jednoho z globálních lídrů.
Debata o nutnosti a prospěšnosti hospodářského růstu se v akademických kruzích výrazně proměňuje. Mezi vědci zabývajícími se udržitelností a klimatem roste skepse ohledně toho, zda je neustálý ekonomický růst nezbytný pro dosažení sociálních a ekologických cílů. Někteří odborníci podle webu The Conversation dokonce tvrdí, že by se od hospodářského růstu jako ústředního politického cíle mělo zcela upustit, protože snaha o něj je v rozporu s dodržováním planetárních limitů.
Spojené státy slaví 250. výročí vyhlášení nezávislosti, které 4. července 1776 odstartovalo rozchod 13 britských kolonií s britskou korunou a zásadně změnilo chod dějin. V této souvislosti se připomíná klíčová, avšak často opomíjená úloha Francie v americké válce za nezávislost. Více než rok po deklaraci byla situace na bojištích nestabilní, a to až do bitvy u Saratogy v říjnu 1777, kde americké vítězství znamenalo zásadní obrat. Pro francouzského krále Ludvíka XVI., který do té doby podporoval povstalce tajně dodávkami zbraní a financí, byl tento úspěch impulsem k otevřenému vystoupení proti Velké Británii. Dne 17. prosince 1777 Francie oficiálně uznala nezávislost Spojených států jako vůbec první země na světě, čímž legitimovala vznikající republiku.
Papež Lev ve svém prvním významném projevu adresovaném své domovské zemi ocenil historickou tradici Spojených států v přijímání imigrantů a vyzval Američany, aby naplňovali ideály obsažené v Deklaraci nezávislosti. První americká hlava římskokatolické církve v projevu, který je vnímán jako implicitní kritika Donalda Trumpa, uvedla, že slovo Amerika se stalo synonymem svobody po celém světě právě díky tomu, jak země vítala migranty. Papež hovořil živě z Vatikánu k Národnímu ústavnímu centru ve Filadelfii u příležitosti převzetí Medaile svobody a vyjádřil naději, že ideály jednoty, spravedlnosti a míru budou Spojené státy provázet i během oslav 250. výročí založení země.
Polský premiér Donald Tusk očekává, že Ukrajina učiní vstřícné kroky k nápravě vzájemných vztahů, které byly v posledních týdnech narušeny spory o výklad válečné historie. Tusk varoval, že obnova důvěry vyžaduje dobrou vůli i ze strany Kyjeva.
Červen letošního roku přinesl do celé Evropy bezprecedentní vlnu veder, která podle meteorologů zcela přepsala historické tabulky. Extrémní teploty následovaly hned po velmi teplém květnu, přičemž Světová meteorologická organizace označila tuto situaci za mimořádnou. Vědci upozorňují, že ačkoliv se takto intenzivní vlny veder mohou zdát nezvyklé, přesně odpovídají dlouhodobým klimatickým modelům. Hlavním motorem těchto změn je podle nich lidská činnost, konkrétně spalování fosilních paliv a uvolňování skleníkových plynů do atmosféry, což zvyšuje pravděpodobnost i intenzitu podobných jevů.
Německé ministerstvo zahraničí si naléhavě předvolalo čínského velvyslance v Berlíně kvůli zprávám o tom, že se v Číně tajně cvičí ruští vojáci. Resort označil tyto informace za hluboce znepokojivé a poukázal na možnou podporu Ruska ze strany čínských státních aktérů, konkrétně Čínské lidové osvobozenecké armády.
Policie vyšetřuje případ primáře děčínské nemocnice, na kterého nadřízení podali trestní oznámení. Lékař je nyní hned v několika případech podezřelý z vraždy. Na případ upozornila televizní stanice CNN Prima News.