Ukrajina se bez otálení snaží napravit škody způsobené masivním korupčním skandálem odhaleným tento týden. Přední představitelé spěchají s ujištěním západních partnerů poté, co údajná aféra se sto milionů dolarů v energetickém sektoru, která se dotýká současných i bývalých vysokých úředníků a některých blízkých spolupracovníků prezidenta Volodymyra Zelenského, znepokojila spojence.
Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenko uvedla pro Politico, že je třeba jednat rychle a rozhodně na bojišti i v klíčových oblastech státu. Úkolem vlády je podle ní ukázat ukrajinské společnosti i partnerům, že korupci nebudou za žádných okolností tolerovat a že budou na jakákoli zjištění rychle reagovat. Svyrydenko dodala, že si váží silných a stálých vztahů se zahraničními partnery, které jsou založeny na důvěře, a jakékoli hrozby pro ně jsou nepřijatelné.
Vzhledem k eskalaci skandálu Kyjev rychle oznámil rezignace vysoce postavených osob, uvalení sankcí na bývalého obchodního partnera Zelenského, rozsáhlý audit a personální změny ve státních energetických společnostech. Cílem je demonstrovat schopnost Ukrajiny efektivně řešit vnitřní problémy. Premiérka Svyrydenko zdůraznila, že v době války, kdy Rusko ničí ukrajinský energetický systém, je nutné bojovat proti korupci se stejným odhodláním jako proti vnější hrozbě. Uklidnění jakékoli korupce v jakékoli vládní instituci je podle ní otázkou důstojnosti pro vládu, která nese odpovědnost před obránci země.
Zástupci prezidenta Zelenského šíří podobné poselství. Ukrajinská velvyslankyně v USA Olga Stefanishyna pro NBC News uvedla, že v boji proti beztrestnosti není místo pro nikoho, bez ohledu na to, zda jde o blízkého spojence. Zároveň zdůraznila, že se jedná o bezprecedentní situaci v ukrajinské historii, což svědčí o tom, že vytvořené mechanismy skutečně fungují.
Korupční skandál otřásl Kyjevem v nevhodnou chvíli, jelikož Ukrajina naléhavě žádá partnery z Evropské unie, aby podstoupili značné riziko a schválili reparační úvěr ve výši 140 miliard eur ze zmrazených ruských aktiv. Země naléhavě potřebuje finanční pomoc, aby přežila pravděpodobně nejtěžší zimu od začátku ruské invaze. Spojenci, kteří chtějí Kyjev nadále podporovat, zároveň požadují odpovědi ohledně korupce.
Špičkový poradce Zelenského, Andrij Jermak, potvrdil v rozhovoru, že pro prezidenta neexistuje nikdo „nedotknutelný“ zapojený do korupce nebo zločinu. Zdůraznil, že to, co se stalo, je výsledkem absolutně svobodných vyšetřování, které prokazují nezávislost a funkčnost všech těchto orgánů.
Skandál se soustředí na Tymura Mindicha, bývalého obchodního partnera Zelenského a spolumajitele produkční společnosti Kvartal 95 Studio, který prchl do Izraele, ještě než byl obviněn jako údajný strůjce spiknutí v energetickém sektoru. Kyjev nyní představuje řadu opatření, aby spojence ujistil o své snaze o očištění. Patří mezi ně okamžité odvolání ministrů spravedlnosti a energetiky, Germana Galuščenka a Svitlany Hrynčukové. Prezident Zelenskyj oznámil, že premiérka Svyrydenko brzy navrhne nové kandidáty.
Vláda také oznámila obnovení dozorčí rady provozovatele jaderné energie Energoatom, který je v centru skandálu, a zbavila se jeho dozorčí rady a viceprezidenta. Kromě toho byl zahájen rozsáhlý finanční audit státních zakázek v Energoatomu a dalších státních podnicích. Byla také zastavena soutěž o místo vedoucího ukrajinského státního systému přepravy plynu, jelikož jeden z finalistů byl na odposleších NABU označen jako potenciální podezřelý v Mindichových schématech. Úřady dále nařídily dozorčím radám, aby provedly audity všech státních strategických podniků, zejména v energetice.
Ukrajinští pozorovatelé však varují, že k plnému obnovení důvěry budou potřeba další kroky. Mykhailo Zhernakov z watchdogové organizace Dejure Foundation uvedl, že nová vlna reforem by mohla reputační fiasko proměnit v příležitost ukázat, že Ukrajina chce korupci definitivně vymýtit. Vláda má podle něj všechny pravomoci ukázat partnerům, že sice klopýtla, ale místo dílčích řešení zavádí systémové změny. Andrij Jermak později na Telegramu potvrdil schůzku s americkou chargé d’affaires na Ukrajině, kde projednali boj proti korupci. Vyjádřili společnou víru, že vyšetřování nedávných případů musí být důkladné a nestranné, aby vedlo ke skutečným výsledkům, namísto toho, aby bylo využito k destabilizaci situace ve prospěch Ruska.
Novozélandský premiér Christopher Luxon oznámil, že jeho strana předloží parlamentu návrh zákona, jehož cílem je zakázat dětem mladším 16 let používání sociálních sítí. V případě nedodržení tohoto nařízení by platformám hrozila pokuta až do výše deseti procent jejich globálních příjmů.
Americká Ústřední správa mořských minerálů (MMA), která spadá pod ministerstvo vnitra, zveřejnila plán na vydražení práv k průzkumu těžby na 28 milionech hektarů mořského dna v blízkosti Mariánského příkopu u pobřeží Severních Marian a Guamu.
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.
V ruském novinářském prostředí se v průběhu uplynulých desetiletí vžil termín „Černý srpen“. Tento pojem označuje sérii dramatických krizí, které zemi pravidelně zasahují právě v závěrečných týdnech léta. Zatímco v západních zemích bývá konec prázdnin obdobím okurkové sezóny, v ruské lidové slovesnosti je spojen s pesimismem a očekáváním nečekaných pohrom. Pohled do nedávné historie dává podle webu CNN těmto obavám za pravdu, neboť koncem srpna v Rusku opakovaně docházelo k událostem zásadního významu.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Íránský prezident Masúd Pezeškján se vyslovil pro co nejrychlejší ukončení války s USA. Teherán by se podle jeho slov měl pokusit konflikt uzavřít, dokud vystupuje z pozice síly. Washingtonu dal zároveň najevo, že kapitulace Íránu je nemyslitelná.
Přes léto se jméno Jiřiny Bohdalové nezmiňuje až tak často. Nyní jsme ale dostali fotku jako důkaz, že legendární herečka se má dobře. Dokonce si k sobě zve zajímavé hosty. Tentokrát si několik hodin povídala se známým politikem.
Poslední hodiny zbývají do začátku posledního ryze prázdninového týdne. Do Česka opět dorazí teplý vzduch z jihu, takže teploty v průběhu pracovního týdne porostou, až místy dosáhnou tropických hodnot. Na víkend se pak znovu ochladí.
Ruský prezident Vladimir Putin označil ukrajinský pokus porazit Rusko během 40 dnů prostřednictvím masivních dronových a raketových útoků za riskantní a provokativní krok. Podle Putina skončila tato ukrajinská operace neúspěchem už před více než dvěma týdny.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou představuje pro Česko zatím hlavně nepřímé riziko, ale zároveň ukazuje, jak rychle se může světový obchodní systém dále drolit. Kanada od 8. září zavede odvetná cla na americké zboží v reakci na nová padesátiprocentní americká cla na zhruba 20 miliard dolarů kanadského vývozu. Ottawa chce odpovědět „dolar za dolar“ a zasáhnout mimo jiné americkou ocel, mléčné výrobky, elektroniku, spotřebiče, zemědělské stroje či papír.