Ukrajina se bez otálení snaží napravit škody způsobené masivním korupčním skandálem odhaleným tento týden. Přední představitelé spěchají s ujištěním západních partnerů poté, co údajná aféra se sto milionů dolarů v energetickém sektoru, která se dotýká současných i bývalých vysokých úředníků a některých blízkých spolupracovníků prezidenta Volodymyra Zelenského, znepokojila spojence.
Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenko uvedla pro Politico, že je třeba jednat rychle a rozhodně na bojišti i v klíčových oblastech státu. Úkolem vlády je podle ní ukázat ukrajinské společnosti i partnerům, že korupci nebudou za žádných okolností tolerovat a že budou na jakákoli zjištění rychle reagovat. Svyrydenko dodala, že si váží silných a stálých vztahů se zahraničními partnery, které jsou založeny na důvěře, a jakékoli hrozby pro ně jsou nepřijatelné.
Vzhledem k eskalaci skandálu Kyjev rychle oznámil rezignace vysoce postavených osob, uvalení sankcí na bývalého obchodního partnera Zelenského, rozsáhlý audit a personální změny ve státních energetických společnostech. Cílem je demonstrovat schopnost Ukrajiny efektivně řešit vnitřní problémy. Premiérka Svyrydenko zdůraznila, že v době války, kdy Rusko ničí ukrajinský energetický systém, je nutné bojovat proti korupci se stejným odhodláním jako proti vnější hrozbě. Uklidnění jakékoli korupce v jakékoli vládní instituci je podle ní otázkou důstojnosti pro vládu, která nese odpovědnost před obránci země.
Zástupci prezidenta Zelenského šíří podobné poselství. Ukrajinská velvyslankyně v USA Olga Stefanishyna pro NBC News uvedla, že v boji proti beztrestnosti není místo pro nikoho, bez ohledu na to, zda jde o blízkého spojence. Zároveň zdůraznila, že se jedná o bezprecedentní situaci v ukrajinské historii, což svědčí o tom, že vytvořené mechanismy skutečně fungují.
Korupční skandál otřásl Kyjevem v nevhodnou chvíli, jelikož Ukrajina naléhavě žádá partnery z Evropské unie, aby podstoupili značné riziko a schválili reparační úvěr ve výši 140 miliard eur ze zmrazených ruských aktiv. Země naléhavě potřebuje finanční pomoc, aby přežila pravděpodobně nejtěžší zimu od začátku ruské invaze. Spojenci, kteří chtějí Kyjev nadále podporovat, zároveň požadují odpovědi ohledně korupce.
Špičkový poradce Zelenského, Andrij Jermak, potvrdil v rozhovoru, že pro prezidenta neexistuje nikdo „nedotknutelný“ zapojený do korupce nebo zločinu. Zdůraznil, že to, co se stalo, je výsledkem absolutně svobodných vyšetřování, které prokazují nezávislost a funkčnost všech těchto orgánů.
Skandál se soustředí na Tymura Mindicha, bývalého obchodního partnera Zelenského a spolumajitele produkční společnosti Kvartal 95 Studio, který prchl do Izraele, ještě než byl obviněn jako údajný strůjce spiknutí v energetickém sektoru. Kyjev nyní představuje řadu opatření, aby spojence ujistil o své snaze o očištění. Patří mezi ně okamžité odvolání ministrů spravedlnosti a energetiky, Germana Galuščenka a Svitlany Hrynčukové. Prezident Zelenskyj oznámil, že premiérka Svyrydenko brzy navrhne nové kandidáty.
Vláda také oznámila obnovení dozorčí rady provozovatele jaderné energie Energoatom, který je v centru skandálu, a zbavila se jeho dozorčí rady a viceprezidenta. Kromě toho byl zahájen rozsáhlý finanční audit státních zakázek v Energoatomu a dalších státních podnicích. Byla také zastavena soutěž o místo vedoucího ukrajinského státního systému přepravy plynu, jelikož jeden z finalistů byl na odposleších NABU označen jako potenciální podezřelý v Mindichových schématech. Úřady dále nařídily dozorčím radám, aby provedly audity všech státních strategických podniků, zejména v energetice.
Ukrajinští pozorovatelé však varují, že k plnému obnovení důvěry budou potřeba další kroky. Mykhailo Zhernakov z watchdogové organizace Dejure Foundation uvedl, že nová vlna reforem by mohla reputační fiasko proměnit v příležitost ukázat, že Ukrajina chce korupci definitivně vymýtit. Vláda má podle něj všechny pravomoci ukázat partnerům, že sice klopýtla, ale místo dílčích řešení zavádí systémové změny. Andrij Jermak později na Telegramu potvrdil schůzku s americkou chargé d’affaires na Ukrajině, kde projednali boj proti korupci. Vyjádřili společnou víru, že vyšetřování nedávných případů musí být důkladné a nestranné, aby vedlo ke skutečným výsledkům, namísto toho, aby bylo využito k destabilizaci situace ve prospěch Ruska.
Tisíce diplomatů, aktivistů, novinářů a lobbistů se shromažďují v tropickém horku Belému, u ústí Amazonky, na klimatické rozhovory COP30. Poté, co Brazílie získala pořadatelství před třemi lety, byly naděje vysoké. Očekávalo se, že amazonský summit, konaný v zemi, která hostila první globální klimatický summit Země, by mohl představovat zlomový bod v boji proti klimatické krizi.
Ukrajina se bez otálení snaží napravit škody způsobené masivním korupčním skandálem odhaleným tento týden. Přední představitelé spěchají s ujištěním západních partnerů poté, co údajná aféra se sto milionů dolarů v energetickém sektoru, která se dotýká současných i bývalých vysokých úředníků a některých blízkých spolupracovníků prezidenta Volodymyra Zelenského, znepokojila spojence.
Čína vydala varování pro své občany před cestováním do Japonska, čímž stupňuje svou odezvu na nedávné výroky japonské premiérky týkající se ostrova Tchaj-wan. Tento krok představuje dosud nejzásadnější reakci Pekingu na komentáře Sanae Takaichi. Ačkoliv se může jednat o převážně symbolické gesto, ukazuje to na ochotu Pekingu využívat svou ekonomickou sílu k prosazování geopolitických zájmů, což je již známý scénář.
Americká vláda zahájila intenzivní operace zaměřené na rodiče a opatrovníky, kteří zaplatili za to, aby se jejich děti dostaly přes jižní hranici USA. Zatčení Diany Patricie Santillany Galeano v chicagské školce, kam uprchla po silniční kontrole, poskytlo exkluzivní náhled do této nové vlny imigračních zásahů Trumpovy administrativy. K zatčení došlo jen několik týdnů poté, co přes hranici přešli její dospívající synové, kteří byli umístěni do útulku pod správou ministerstva zdravotnictví a sociálních služeb (HHS).
Spojené státy americké plánují dlouhodobé rozdělení Gazy na dvě zóny: „zelenou zónu“ a „červenou zónu“. Zelená zóna by měla být pod kontrolou izraelských a mezinárodních jednotek, a právě tam by měla začít obnova. Oproti tomu červená zóna, kam byla přesunuta drtivá většina Palestinců, by měla zůstat v ruinách bez plánované rekonstrukce.
Testy protisatelitních zbraní (ASAT) trvají sice jen vteřiny, ale kosmické smetí, které generují, ohrožuje satelity, astronauty a celosvětovou kosmickou ekonomiku o objemu 1,8 bilionu dolarů na desítky let dopředu. Dne 4. listopadu 2025 se kus kosmického smetí srazil s čínskou kosmickou lodí Shenzhou-20. Tato událost donutila Čínu odložit návrat tří astronautů, dokud inženýři neposoudí rozsah poškození plavidla. I když přesná povaha střetu a rozsah škod nejsou známy, je možné, že útočící kus kosmického odpadu nebyl větší než několik milimetrů. Při oběžných rychlostech se však trosky mohou srážet s objekty ve vesmíru rychlostí téměř desetkrát vyšší než rychlost střely.
Pobaltské země se snaží oslabit dohodu o globální minimální dani poté, co americký prezident Donald Trump stáhl svou podporu. Kritika této iniciativy, která má podkopat daňové ráje po celém světě, vyvrcholila během setkání ministrů financí Evropské unie v Bruselu. Několik malých zemí z východní Evropy, včetně Maďarska, Slovenska a pobaltských států, vyjádřilo obavy, že nová pravidla zvýší byrokracii a naruší konkurenceschopnost Evropy ve srovnání s USA.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštíví v pondělí Paříž, kde bude jednat s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, oznámil Elysejský palác. Návštěva se uskuteční v době, kdy je Zelenskyjho vláda zasažena poškozujícím korupčním skandálem.
Ve španělském městečku Taradell v Katalánsku začala ambiciózní iniciativa, která měla místním lidem poskytnout komunitní zahrady pro pěstování vlastních potravin. Čtyři aktivisté se spojili s cílem podpořit environmentální praxi v zemědělství a podnikání a zároveň zajistit obnovitelné zdroje energie. Z projektu, který přerostl zahradničení, nakonec vzniklo družstvo Taradell Sostenible, které má nyní 111 členů a dodává energii více než 100 domácnostem. Mezi nimi jsou i ti nejzranitelnější obyvatelé oblasti.
Před šestnácti lety na klimatickém summitu v Kodani se bohaté a znečišťující země zavázaly, že do roku 2020 poskytnou chudším národům 100 miliard dolarů ročně. Tyto prostředky měly sloužit na snižování emisí a adaptaci na teplejší svět. V loňském roce si stanovily nový cíl, a to 300 miliard dolarů ročně do roku 2035. Sledování toho, co se za klimatické finance skutečně počítá, je však dlouhodobě složité, přičemž někteří odborníci tento systém označují za „divoký západ“ kvůli nejasným definicím, pochybným projektům a nadhodnocenému účetnictví.
Pokud prezident Donald Trump skutečně nemá co skrývat ve spojitosti s Jeffreym Epsteinem, pak zvolil poněkud zvláštní způsob, jak to demonstrovat. Přestože Trump nebyl obviněn z žádného protiprávního jednání ve spojitosti s odsouzeným sexuálním delikventem, jeho kroky nyní vyvolávají dojem, že je podezřelý. Tato optika sama o sobě může představovat politický problém, a to nezávisle na tom, co nakonec vyplyne z obsahu Epsteinových spisů.
I když se v současné době zdají být rozhovory o kontrole zbrojení s Ruskem nepravděpodobné, právě to je důvod, proč jsou tak naléhavě potřeba. Prezident Donald Trump sice pociťuje frustraci z rozhodnutí Vladimira Putina nesetkat se v říjnu v Budapešti ohledně války na Ukrajině, ale měl by mít na paměti, že Putin navrhl prodloužení smlouvy Nový START o strategické jaderné kontrole zbrojení o další rok. Tento krok je klíčový, protože pokud nebude dohoda prodloužena vzájemnou shodou mezi Washingtonem a Moskvou, automaticky vyprší v únoru 2026. Smlouva Nový START je, kromě Smlouvy o částečném zákazu jaderných zkoušek, poslední zbývající bilaterální dohodou mezi USA a Ruskem o kontrole jaderných zbraní.