Skupina více než 500 předních ekonomů a vědců navrhuje koordinovanou globální akci k řešení problému nerovnosti, který se stal stejně naléhavým jako boj proti změně klimatu. Mezi signatáři otevřeného dopisu jsou taková jména jako bývalá ministryně financí a předsedkyně Federálního rezervního systému Janet Yellen, francouzský ekonom Thomas Piketty a nositel Nobelovy ceny Daren Acemoglu.
Skupina vyzvala k vytvoření orgánu podobného Mezivládnímu panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC), který by koordinoval opatření proti katastrofálním dopadům nerovnosti na moderní společnost. IPCC v posledních čtyřech desetiletích významně přispěl k šíření vědeckého konsensu o klimatické změně. Nově navrhovaný "Mezinárodní panel pro nerovnost" by měl hrát podobnou roli, shromažďovat důkazy a tlačit na vlády, aby řešily propastné rozdíly v bohatství.
Ekonomové ve svém dopise vyjádřili hluboké znepokojení nad tím, že extrémní koncentrace bohatství se promítají do nedemokratické koncentrace moci. To následně narušuje důvěru ve společnost a polarizuje politiku.
Tento návrh byl poprvé obsažen ve zprávě výzkumného výboru G20, kterou vedl významný americký ekonom a nositel Nobelovy ceny Joseph Stiglitz. Zpráva zjistila, že v letech 2000 až 2024 nahromadilo nejsilnější jedno procento lidstva 41 % veškerého nového bohatství, zatímco dolní polovina globální populace získala pouze 1 %. To odpovídá průměrnému zisku 1,3 milionu dolarů pro horní jedno procento oproti 585 dolarů pro lidi z nejchudší poloviny.
Jako aktuální příklad extrémní koncentrace bohatství se zmiňuje nedávné schválení balíčku odměn pro generálního ředitele společnosti Tesla Elona Muska, který potenciálně může dosáhnout hodnoty 1 bilionu dolarů. Jednalo by se o největší odměnu v historii, přičemž Musk je už nyní nejbohatším mužem světa.
Stiglitz, který v 90. letech působil jako hlavní ekonom Světové banky a získal Nobelovu cenu za práci o informačních asymetriích, tvrdí, že rostoucí propast mezi bohatými a chudými je důkazem selhání politiky posledních čtyřiceti let. Uvedl, že centrističtí politici na obou stranách Atlantiku uvěřili neoliberální fantazii, že liberalizace obchodu a financí a privatizace povedou k růstu, ze kterého budou mít prospěch všichni.
Zpráva G20 také zjistila, že země s vysokou nerovností měly sedmkrát vyšší pravděpodobnost zaznamenat demokratický úpadek než země rovnostářštější. Podle Stiglitze se nynější situace chopili populisté napříč Západem, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa, kteří hrají na křivdy vyvolané tímto selháním.
Stiglitz ocenil nedávné vítězství demokratického socialisty Zohrana Mamdaniho ve volbách starosty New Yorku, který se zaměřil na každodenní starosti obyvatel. Mamdani vedl kampaň zaměřenou na stoupající životní náklady ve městě a sliboval například bezplatnou autobusovou dopravu, státem vlastněné supermarkety a byty s kontrolovaným nájemným. Stiglitz, ačkoli se označil za „velmi tržně orientovaného“, věří, že levicový starosta otevřel prostor pro důležitou debatu, protože řeší nezbytnosti slušného života, jako je bydlení, jídlo, doprava a zdravotní péče.
Vlivný ekonom dodal, že řešení nerovnosti není jen morální volbou, ale politickou nezbytností. Zdůraznil, že rostoucí propast mezi bohatými a chudými podkopává pozici USA v ekonomické a technologické soutěži s Čínou. Stiglitz uzavřel slovy, že Spojené státy „nevyhrají, pokud budou rozdělenou a polarizovanou společností“, a označil tuto vnitřní rozdělenost za největší slabost země.
V australském letovisku Gold Coast se plánuje výstavba nejvyšší budovy v zemi, která má nést jméno Trump. Projekt s názvem Trump International Hotel & Tower Gold Coast, za nímž stojí australská skupina Altus Property Group, počítá s devadesátijednapatrovým mrakodrapem. Součástí ambiciózního záměru je luxusní šestihvězdičkový hotel s 285 pokoji, nákupní zóna s prestižními značkami, restaurace oceněné michelinskou hvězdou a luxusní rezidenční apartmány postavené podle standardů organizace Trump.
Východoukrajinskou Doněckou oblast halí mrazivá noc a obrněné vozy s redaktory BBC projíždějí surrealistickými tunely z rybářských sítí. Tyto sítě, upevněné na vysokých kůlech, se táhnou kilometry podél cest jako ochrana před útočnými drony. Jsou levnou, ale překvapivě účinnou bariérou; zachytí vrtule bezpilotních letounů dříve, než stačí zasáhnout svůj cíl. Mnoho z nich pochází od skotských rybářů, kteří je darovali k recyklaci – nyní však na frontě pomáhají chránit životy.
Přípravy na historickou misi Artemis II, která má po více než padesáti letech dopravit lidskou posádku k Měsíci, narazily na další vážnou překážku. Inženýři NASA o víkendu odhalili problém s průtokem helia v horní části obří rakety Space Launch System (SLS). Tato komplikace definitivně znemožnila plánovaný start v průběhu března.
Čtyři roky trvající válečný konflikt na Ukrajině si na obou stranách vyžádal enormní množství obětí, ačkoli přesné ověřování čísel zůstává v podmínkách probíhajících bojů velmi obtížné.
Během projevu před vedením Federální bezpečnosti služby (FSB) se ruský prezident Vladimir Putin nečekaně vyhnul hodnocení dosavadního průběhu invaze na Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtyř let od začátku masivní ruské agrese zveřejnil emotivní poselství, ve kterém adresoval výzvu Donaldu Trumpovi k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj v projevu deklaroval, že Vladimiru Putinovi se nepodařilo naplnit jeho válečné záměry ani zlomit odpor obyvatel. Zdůraznil také, že Ukrajina v budoucím mírovém procesu nehodlá obětovat zájmy svých občanů a bude usilovat o dosažení spravedlivých podmínek.
Evropa čelí nové zdravotní hrozbě v podobě tropického onemocnění chikungunya, které se díky klimatickým změnám začíná šířit i v mírném podnebném pásu. Nové vědecké poznatky potvrzují, že podmínky pro přenos tohoto viru nyní splňuje 29 evropských států. Zatímco v jižních oblastech, jako je Španělsko nebo Řecko, hrozí nákaza více než polovinu roku, riziko se posouvá stále dál na sever. V jihovýchodní Anglii jsou již nyní vhodné podmínky po dobu dvou měsíců v roce, přičemž v Belgii či Německu je to až pět měsíců.
Mezi Chorvatskem a maďarskou vládou Viktora Orbána se rozhořel ostrý spor o tranzit ropy, do kterého se postupně zapojilo i Slovensko. Konflikt eskaloval poté, co maďarský kabinet apeloval na Záhřeb, aby umožnil přepravu ruské ropy přes chorvatské území. Maďarsko se přitom paradoxně odvolává na unijní pravidla, ačkoliv se stejnou instituci, tedy Evropskou unii, dlouhodobě snaží marginalizovat v situacích, kdy mu to nevyhovuje. Populární chorvatský server index.hr v této souvislosti označil Orbána a Roberta Fica za „klasický příklad Putinových užitečných idiotů v samém srdci Evropy.“
Francouzský prezident Emmanuel Macron se během svého vystoupení vyjádřil velmi skepticky k možnosti brzkého nastolení míru. Podle jeho slov neexistuje na ruské straně žádná skutečná vůle k ukončení konfliktu. Macron zdůraznil, že za této situace je nezbytné i nadále stupňovat podporu Ukrajině a zajistit, aby země měla prostředky k obraně.
Americká vláda dluží na náhradách přibližně 134 miliard dolarů, které vybrala na základě plošných cel prezidenta Donalda Trumpa. Tato cla byla minulý týden Nejvyšším soudem prohlášena za nezákonná, což otevřelo cestu k teoretickému vracení peněz. Pro běžné spotřebitele, kteří dopady těchto cel pocítili skrze vyšší ceny v obchodech, je však vyhlídka na získání jakékoliv finanční kompenzace prakticky nulová.
Při příležitosti čtyř let od začátku masivní invaze mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Rusko hodlá ve svých vojenských operacích na Ukrajině vytrvat. Situaci popsal jako rozsáhlý střet se západními mocnostmi, které se podle jeho slov snaží ruský stát zlikvidovat. Peskov nicméně zdůraznil, že tento vnější tlak měl opačný účinek a přispěl k bezprecedentnímu sjednocení ruských občanů.
V rozhovoru pro stanici BBC ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj varoval, že ruská agrese již přerostla v globální konflikt a Vladimir Putin fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle něj Putin neusiluje pouze o podmanění Ukrajiny, ale o násilnou změnu světových hodnot a demokratických principů. Zelenskyj je přesvědčen, že jedinou funkční strategií proti Kremlu je kombinace neústupného vojenského odporu a drtivého ekonomického tlaku, který by Rusko přiměl k ukončení bojů.