Skupina více než 500 předních ekonomů a vědců navrhuje koordinovanou globální akci k řešení problému nerovnosti, který se stal stejně naléhavým jako boj proti změně klimatu. Mezi signatáři otevřeného dopisu jsou taková jména jako bývalá ministryně financí a předsedkyně Federálního rezervního systému Janet Yellen, francouzský ekonom Thomas Piketty a nositel Nobelovy ceny Daren Acemoglu.
Skupina vyzvala k vytvoření orgánu podobného Mezivládnímu panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC), který by koordinoval opatření proti katastrofálním dopadům nerovnosti na moderní společnost. IPCC v posledních čtyřech desetiletích významně přispěl k šíření vědeckého konsensu o klimatické změně. Nově navrhovaný "Mezinárodní panel pro nerovnost" by měl hrát podobnou roli, shromažďovat důkazy a tlačit na vlády, aby řešily propastné rozdíly v bohatství.
Ekonomové ve svém dopise vyjádřili hluboké znepokojení nad tím, že extrémní koncentrace bohatství se promítají do nedemokratické koncentrace moci. To následně narušuje důvěru ve společnost a polarizuje politiku.
Tento návrh byl poprvé obsažen ve zprávě výzkumného výboru G20, kterou vedl významný americký ekonom a nositel Nobelovy ceny Joseph Stiglitz. Zpráva zjistila, že v letech 2000 až 2024 nahromadilo nejsilnější jedno procento lidstva 41 % veškerého nového bohatství, zatímco dolní polovina globální populace získala pouze 1 %. To odpovídá průměrnému zisku 1,3 milionu dolarů pro horní jedno procento oproti 585 dolarů pro lidi z nejchudší poloviny.
Jako aktuální příklad extrémní koncentrace bohatství se zmiňuje nedávné schválení balíčku odměn pro generálního ředitele společnosti Tesla Elona Muska, který potenciálně může dosáhnout hodnoty 1 bilionu dolarů. Jednalo by se o největší odměnu v historii, přičemž Musk je už nyní nejbohatším mužem světa.
Stiglitz, který v 90. letech působil jako hlavní ekonom Světové banky a získal Nobelovu cenu za práci o informačních asymetriích, tvrdí, že rostoucí propast mezi bohatými a chudými je důkazem selhání politiky posledních čtyřiceti let. Uvedl, že centrističtí politici na obou stranách Atlantiku uvěřili neoliberální fantazii, že liberalizace obchodu a financí a privatizace povedou k růstu, ze kterého budou mít prospěch všichni.
Zpráva G20 také zjistila, že země s vysokou nerovností měly sedmkrát vyšší pravděpodobnost zaznamenat demokratický úpadek než země rovnostářštější. Podle Stiglitze se nynější situace chopili populisté napříč Západem, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa, kteří hrají na křivdy vyvolané tímto selháním.
Stiglitz ocenil nedávné vítězství demokratického socialisty Zohrana Mamdaniho ve volbách starosty New Yorku, který se zaměřil na každodenní starosti obyvatel. Mamdani vedl kampaň zaměřenou na stoupající životní náklady ve městě a sliboval například bezplatnou autobusovou dopravu, státem vlastněné supermarkety a byty s kontrolovaným nájemným. Stiglitz, ačkoli se označil za „velmi tržně orientovaného“, věří, že levicový starosta otevřel prostor pro důležitou debatu, protože řeší nezbytnosti slušného života, jako je bydlení, jídlo, doprava a zdravotní péče.
Vlivný ekonom dodal, že řešení nerovnosti není jen morální volbou, ale politickou nezbytností. Zdůraznil, že rostoucí propast mezi bohatými a chudými podkopává pozici USA v ekonomické a technologické soutěži s Čínou. Stiglitz uzavřel slovy, že Spojené státy „nevyhrají, pokud budou rozdělenou a polarizovanou společností“, a označil tuto vnitřní rozdělenost za největší slabost země.
Příští týden v Česku začne meteorologické léto a meteorologové už vidí až do prvního dne astronomického léta. Z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) tak vyplývá, jak bude v následujících dnech a týdnech.
Kyjev by se měl připravit na další ruský útok, jehož přípravy Moskva nijak netají. Naopak. Rusové vyzvali obyvatele ukrajinské metropole, včetně těch ze zahraničí, aby město opustili, případně se vyhýbali nebezpečným místům.
Policistům se občas dostanou na stůl případy, kterým se snad nechce ani věřit. Jihočeská policie momentálně pátrá po podvodníkovi, který se úspěšně vydával za slavného hollywoodského herce Johnnyho Deppa. Nebohou ženu tak připravil o desítky tisíc korun.
Slunečné dny jasně naznačují příchod sezóny letních brigád, avšak tuzemský trh práce už dávno nevypadá jako dřív. Brigáda dnes není jen vítaným přilepšením pro studenty, ale stále častěji slouží jako způsob dorovnání příjmů domácností.
Americký prezident Donald Trump čelí ve svém druhém funkčním období potížím spojeným s vedením války v Íránu, které ještě více umocnil jeho nedávný přešlap týkající se ekonomické situace obyvatel Spojených států. Trump se dlouhodobě chová, jako by disponoval neomezenou mocí, avšak tento přístup v poslední době naráží na realitu. Příkladem je jeho vyjádření z tohoto týdne, kdy prohlásil, že při snaze o vyřešení konfliktu s Íránem vůbec nebere v úvahu finanční situaci běžných Američanů.
Návštěvu amerického ministra zahraničí Marca Rubia v Indii zastínil incident na tiskové konferenci v Novém Dillí, kde byl šéf diplomacie dotázán na rasistické urážky vůči Indům ze strany některých kruhů ve Spojených státech. Indický novinář v dotazu nepřímo narážel na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na své sociální síti Truth Social sdílel příspěvek amerického podcastera označujícího Indii za „díru“ (hellhole). Tento krok již dříve indická vláda oficiálně odsoudila jako nevhodný a nevkusný.
Vzestup pravicového populismu a krajní pravice v Evropě, který se nedávno projevil i posílením pozic stran Reform UK v Británii nebo One Nation v Austrálii, vyvolává stále vážnější otázky ohledně budoucí podpory bránící se Ukrajiny. Poté, co se tito politici již prosadili v Itálii a nejnověji také v Rakousku, čekají klíčové volební testy dvě nejvlivnější země Evropské unie, tedy Německo a Francii. Právě tamní radikální formace přitom v minulosti projevovaly silné sympatie k autoritářskému režimu Vladimira Putina.
Plánovaná výstavba mrakodrapu Trump Tower v gruzínském hlavním městě Tbilisi vzbudila nové obavy z možného střetu zájmů. Budova má totiž vyrůst na pozemku, který v současnosti spoluvlastní syn miliardáře a neoficiálního lídra země Bidziny Ivanišviliho, na nějž Spojené státy v roce 2024 uvalily sankce. Samotný projekt mrakodrapu je společným podnikem místního konsorcia a americké společnosti Trump Organization, kterou v současnosti řídí prezidentovi synové Donald Trump Jr. a Eric Trump.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem zásadně proměnila rovnováhu sil na Blízkém východě, aniž by však přinesla strategické rozuzlení pro kteréhokoli z aktérů. Podle odhadů Rozvojového programu OSN z dubna 2026 hrozí, že tento konflikt uvrhne do chudoby více než třicet milionů lidí ve 162 zemích světa. Globální ztráty tak daleko přesahují jakékoli politické zisky, které by mohla kterákoli z bojujících stran v tomto střetu získat.
Papež Lev XIV. ve svém prvním významném teologickém dokumentu pontifikátu varoval, že kontrola nad umělou inteligencí nesmí zůstat v rukou pouhé hrstky vyvolených. Zároveň upozornil na to, že tato nová technologie podněcuje globální konflikty a přispívá k jejich eskalaci. Hlava katolické církve proto představila soubor vlastních návrhů, které mají za cíl chránit výjimečnou lidskou velikost a důstojnost v době překotných technologických změn. Papež naléhavě požaduje, aby vojenské využití umělé inteligence podléhalo těm nejpřísnějším etickým omezením.
Tropické počasí má na začátku nového týdne ještě zesílit. Meteorologové proto vydali varování, v němž upozorňují na fakt, že úterní maxima mohou podle předpovědi dosáhnout až 33 °C. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Svět netrpělivě očekává, zda konečně dojde k uzavření mírové dohody mezi USA a Íránem. Americký prezident Donald Trump na to však nespěchá. Podle jeho slov bude případná dohoda dobrá a pořádná, napsal to na sociální síti.