Skupina více než 500 předních ekonomů a vědců navrhuje koordinovanou globální akci k řešení problému nerovnosti, který se stal stejně naléhavým jako boj proti změně klimatu. Mezi signatáři otevřeného dopisu jsou taková jména jako bývalá ministryně financí a předsedkyně Federálního rezervního systému Janet Yellen, francouzský ekonom Thomas Piketty a nositel Nobelovy ceny Daren Acemoglu.
Skupina vyzvala k vytvoření orgánu podobného Mezivládnímu panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC), který by koordinoval opatření proti katastrofálním dopadům nerovnosti na moderní společnost. IPCC v posledních čtyřech desetiletích významně přispěl k šíření vědeckého konsensu o klimatické změně. Nově navrhovaný "Mezinárodní panel pro nerovnost" by měl hrát podobnou roli, shromažďovat důkazy a tlačit na vlády, aby řešily propastné rozdíly v bohatství.
Ekonomové ve svém dopise vyjádřili hluboké znepokojení nad tím, že extrémní koncentrace bohatství se promítají do nedemokratické koncentrace moci. To následně narušuje důvěru ve společnost a polarizuje politiku.
Tento návrh byl poprvé obsažen ve zprávě výzkumného výboru G20, kterou vedl významný americký ekonom a nositel Nobelovy ceny Joseph Stiglitz. Zpráva zjistila, že v letech 2000 až 2024 nahromadilo nejsilnější jedno procento lidstva 41 % veškerého nového bohatství, zatímco dolní polovina globální populace získala pouze 1 %. To odpovídá průměrnému zisku 1,3 milionu dolarů pro horní jedno procento oproti 585 dolarů pro lidi z nejchudší poloviny.
Jako aktuální příklad extrémní koncentrace bohatství se zmiňuje nedávné schválení balíčku odměn pro generálního ředitele společnosti Tesla Elona Muska, který potenciálně může dosáhnout hodnoty 1 bilionu dolarů. Jednalo by se o největší odměnu v historii, přičemž Musk je už nyní nejbohatším mužem světa.
Stiglitz, který v 90. letech působil jako hlavní ekonom Světové banky a získal Nobelovu cenu za práci o informačních asymetriích, tvrdí, že rostoucí propast mezi bohatými a chudými je důkazem selhání politiky posledních čtyřiceti let. Uvedl, že centrističtí politici na obou stranách Atlantiku uvěřili neoliberální fantazii, že liberalizace obchodu a financí a privatizace povedou k růstu, ze kterého budou mít prospěch všichni.
Zpráva G20 také zjistila, že země s vysokou nerovností měly sedmkrát vyšší pravděpodobnost zaznamenat demokratický úpadek než země rovnostářštější. Podle Stiglitze se nynější situace chopili populisté napříč Západem, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa, kteří hrají na křivdy vyvolané tímto selháním.
Stiglitz ocenil nedávné vítězství demokratického socialisty Zohrana Mamdaniho ve volbách starosty New Yorku, který se zaměřil na každodenní starosti obyvatel. Mamdani vedl kampaň zaměřenou na stoupající životní náklady ve městě a sliboval například bezplatnou autobusovou dopravu, státem vlastněné supermarkety a byty s kontrolovaným nájemným. Stiglitz, ačkoli se označil za „velmi tržně orientovaného“, věří, že levicový starosta otevřel prostor pro důležitou debatu, protože řeší nezbytnosti slušného života, jako je bydlení, jídlo, doprava a zdravotní péče.
Vlivný ekonom dodal, že řešení nerovnosti není jen morální volbou, ale politickou nezbytností. Zdůraznil, že rostoucí propast mezi bohatými a chudými podkopává pozici USA v ekonomické a technologické soutěži s Čínou. Stiglitz uzavřel slovy, že Spojené státy „nevyhrají, pokud budou rozdělenou a polarizovanou společností“, a označil tuto vnitřní rozdělenost za největší slabost země.
Island se rozhodl pro neobvyklý krok a potenciální kolaps klíčového systému oceánských proudů označil za hrozbu pro národní bezpečnost. Pro zemi, jejíž relativně mírné klima je zásadně formováno sítí proudů Atlantiku, které transportují teplo na sever, se jedná o existenciální hrozbu. Bez tohoto proudění by byl Island podstatně chladnější a bouřlivější.
Ruský server Vzglyad zveřejnil nový „Žebříček nepřátelských vlád“, který má podle Kremlu odrážet tvrdost jednotlivých kabinetů vůči Rusku. Na vrcholu stojí Velká Británie, zatímco Česko spolu se Spojenými státy obsadilo nepříliš čestné čtvrté místo. Moskva tak nepřímo naznačuje, že dřívější razance západních států slábne. Pro Česko jde o varování. Menší „nepřátelství“ v očích Kremlu neznamená úspěch, ale riziko, že povolujeme vlastní obranný a zahraničně-politický postoj.
Skupina více než 500 předních ekonomů a vědců navrhuje koordinovanou globální akci k řešení problému nerovnosti, který se stal stejně naléhavým jako boj proti změně klimatu. Mezi signatáři otevřeného dopisu jsou taková jména jako bývalá ministryně financí a předsedkyně Federálního rezervního systému Janet Yellen, francouzský ekonom Thomas Piketty a nositel Nobelovy ceny Daren Acemoglu.
V sobotu proběhlo v katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě poslední rozloučení s kardinálem Dominikem Dukou, emeritním pražským arcibiskupem, který zemřel 4. listopadu ve věku 82 let. Zádušní mše, která začala v 11 hodin, byla sloužena pod vedením současného pražského arcibiskupa Jana Graubnera. Celý obřad vedl papežský nuncius Jude Thaddeus Okolo a do liturgie se aktivně zapojili i přátelé a blízcí zesnulého.
Na konci roku 2023 vyvolala fentanylová zdravotní krize ve Spojených státech velký poplach. Situace se však může ještě zhoršit s příchodem další skupiny syntetických opioidů, známých jako nitazeny. Tato droga sice není úplnou novinkou, neboť chemik Alexander Šulgin varoval před potenciálním zneužitím benzimidazolových sloučenin již v 70. letech, ale jeho slova se ukázala jako prorocká až o půl století později. Nitazeny, syntetické opioidy s benzimidazolovým jádrem, se staly jednou z nejnebezpečnějších tříd nových psychoaktivních látek. Způsobují tak rostoucí počet otrav a úmrtí.
Tisíce diplomatů, aktivistů, novinářů a lobbistů se shromažďují v tropickém horku Belému, u ústí Amazonky, na klimatické rozhovory COP30. Poté, co Brazílie získala pořadatelství před třemi lety, byly naděje vysoké. Očekávalo se, že amazonský summit, konaný v zemi, která hostila první globální klimatický summit Země, by mohl představovat zlomový bod v boji proti klimatické krizi.
Ukrajina se bez otálení snaží napravit škody způsobené masivním korupčním skandálem odhaleným tento týden. Přední představitelé spěchají s ujištěním západních partnerů poté, co údajná aféra se sto milionů dolarů v energetickém sektoru, která se dotýká současných i bývalých vysokých úředníků a některých blízkých spolupracovníků prezidenta Volodymyra Zelenského, znepokojila spojence.
Čína vydala varování pro své občany před cestováním do Japonska, čímž stupňuje svou odezvu na nedávné výroky japonské premiérky týkající se ostrova Tchaj-wan. Tento krok představuje dosud nejzásadnější reakci Pekingu na komentáře Sanae Takaichi. Ačkoliv se může jednat o převážně symbolické gesto, ukazuje to na ochotu Pekingu využívat svou ekonomickou sílu k prosazování geopolitických zájmů, což je již známý scénář.
Americká vláda zahájila intenzivní operace zaměřené na rodiče a opatrovníky, kteří zaplatili za to, aby se jejich děti dostaly přes jižní hranici USA. Zatčení Diany Patricie Santillany Galeano v chicagské školce, kam uprchla po silniční kontrole, poskytlo exkluzivní náhled do této nové vlny imigračních zásahů Trumpovy administrativy. K zatčení došlo jen několik týdnů poté, co přes hranici přešli její dospívající synové, kteří byli umístěni do útulku pod správou ministerstva zdravotnictví a sociálních služeb (HHS).
Spojené státy americké plánují dlouhodobé rozdělení Gazy na dvě zóny: „zelenou zónu“ a „červenou zónu“. Zelená zóna by měla být pod kontrolou izraelských a mezinárodních jednotek, a právě tam by měla začít obnova. Oproti tomu červená zóna, kam byla přesunuta drtivá většina Palestinců, by měla zůstat v ruinách bez plánované rekonstrukce.
Testy protisatelitních zbraní (ASAT) trvají sice jen vteřiny, ale kosmické smetí, které generují, ohrožuje satelity, astronauty a celosvětovou kosmickou ekonomiku o objemu 1,8 bilionu dolarů na desítky let dopředu. Dne 4. listopadu 2025 se kus kosmického smetí srazil s čínskou kosmickou lodí Shenzhou-20. Tato událost donutila Čínu odložit návrat tří astronautů, dokud inženýři neposoudí rozsah poškození plavidla. I když přesná povaha střetu a rozsah škod nejsou známy, je možné, že útočící kus kosmického odpadu nebyl větší než několik milimetrů. Při oběžných rychlostech se však trosky mohou srážet s objekty ve vesmíru rychlostí téměř desetkrát vyšší než rychlost střely.
Pobaltské země se snaží oslabit dohodu o globální minimální dani poté, co americký prezident Donald Trump stáhl svou podporu. Kritika této iniciativy, která má podkopat daňové ráje po celém světě, vyvrcholila během setkání ministrů financí Evropské unie v Bruselu. Několik malých zemí z východní Evropy, včetně Maďarska, Slovenska a pobaltských států, vyjádřilo obavy, že nová pravidla zvýší byrokracii a naruší konkurenceschopnost Evropy ve srovnání s USA.