Skupina více než 500 předních ekonomů a vědců navrhuje koordinovanou globální akci k řešení problému nerovnosti, který se stal stejně naléhavým jako boj proti změně klimatu. Mezi signatáři otevřeného dopisu jsou taková jména jako bývalá ministryně financí a předsedkyně Federálního rezervního systému Janet Yellen, francouzský ekonom Thomas Piketty a nositel Nobelovy ceny Daren Acemoglu.
Skupina vyzvala k vytvoření orgánu podobného Mezivládnímu panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC), který by koordinoval opatření proti katastrofálním dopadům nerovnosti na moderní společnost. IPCC v posledních čtyřech desetiletích významně přispěl k šíření vědeckého konsensu o klimatické změně. Nově navrhovaný "Mezinárodní panel pro nerovnost" by měl hrát podobnou roli, shromažďovat důkazy a tlačit na vlády, aby řešily propastné rozdíly v bohatství.
Ekonomové ve svém dopise vyjádřili hluboké znepokojení nad tím, že extrémní koncentrace bohatství se promítají do nedemokratické koncentrace moci. To následně narušuje důvěru ve společnost a polarizuje politiku.
Tento návrh byl poprvé obsažen ve zprávě výzkumného výboru G20, kterou vedl významný americký ekonom a nositel Nobelovy ceny Joseph Stiglitz. Zpráva zjistila, že v letech 2000 až 2024 nahromadilo nejsilnější jedno procento lidstva 41 % veškerého nového bohatství, zatímco dolní polovina globální populace získala pouze 1 %. To odpovídá průměrnému zisku 1,3 milionu dolarů pro horní jedno procento oproti 585 dolarů pro lidi z nejchudší poloviny.
Jako aktuální příklad extrémní koncentrace bohatství se zmiňuje nedávné schválení balíčku odměn pro generálního ředitele společnosti Tesla Elona Muska, který potenciálně může dosáhnout hodnoty 1 bilionu dolarů. Jednalo by se o největší odměnu v historii, přičemž Musk je už nyní nejbohatším mužem světa.
Stiglitz, který v 90. letech působil jako hlavní ekonom Světové banky a získal Nobelovu cenu za práci o informačních asymetriích, tvrdí, že rostoucí propast mezi bohatými a chudými je důkazem selhání politiky posledních čtyřiceti let. Uvedl, že centrističtí politici na obou stranách Atlantiku uvěřili neoliberální fantazii, že liberalizace obchodu a financí a privatizace povedou k růstu, ze kterého budou mít prospěch všichni.
Zpráva G20 také zjistila, že země s vysokou nerovností měly sedmkrát vyšší pravděpodobnost zaznamenat demokratický úpadek než země rovnostářštější. Podle Stiglitze se nynější situace chopili populisté napříč Západem, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa, kteří hrají na křivdy vyvolané tímto selháním.
Stiglitz ocenil nedávné vítězství demokratického socialisty Zohrana Mamdaniho ve volbách starosty New Yorku, který se zaměřil na každodenní starosti obyvatel. Mamdani vedl kampaň zaměřenou na stoupající životní náklady ve městě a sliboval například bezplatnou autobusovou dopravu, státem vlastněné supermarkety a byty s kontrolovaným nájemným. Stiglitz, ačkoli se označil za „velmi tržně orientovaného“, věří, že levicový starosta otevřel prostor pro důležitou debatu, protože řeší nezbytnosti slušného života, jako je bydlení, jídlo, doprava a zdravotní péče.
Vlivný ekonom dodal, že řešení nerovnosti není jen morální volbou, ale politickou nezbytností. Zdůraznil, že rostoucí propast mezi bohatými a chudými podkopává pozici USA v ekonomické a technologické soutěži s Čínou. Stiglitz uzavřel slovy, že Spojené státy „nevyhrají, pokud budou rozdělenou a polarizovanou společností“, a označil tuto vnitřní rozdělenost za největší slabost země.
Saudská Arábie, Turecko a Pákistán uzavřely významnou bezpečnostní dohodu, která představuje kolektivní obranný pakt ve stylu NATO. Podle podepsané smlouvy bude případný útok na některou z těchto tří zemí považován za útok na všechny členy aliance, což má posílit odstrašující sílu v regionu.
Ukrajina si připomíná třicet pět let od obnovení své nezávislosti, z nichž téměř pět let čelí plnohodnotné ruské vojenské agresi. I přes trvající válečný konflikt, rozsáhlé ztráty a každodenní útoky na civilní infrastrukturu si ukrajinská společnost udržuje vysokou míru odhodlání a víry v budoucí rozvoj země.
Turismus zaměřený na místa spojená se smrtí, tragédiemi a zločinem čelí diskusím ohledně své etičnosti a dopadů na společnost. Fenomén takzvaného temného turismu získává na popularitě napříč světem, což dokládá i nedávná iniciativa významného překupníka drog Laureana Oubiñy. Ten nabízel projížďky lodí po místech spojených s pašováním drog v Galicii, dokud místní úřady tuto aktivitu kvůli porušení turistických zákonů nezakázaly.
Čínské úřady zahájily rozsáhlé vyšetřování a plošné kontroly trhu poté, co se potvrdilo použití karcinogenního formaldehydu k udržení čerstvosti zelí. Případ se odehrál v okrese Kchang-pao v severočínské provincii Che-pej, kde kontroly potvrdily nelegální praktiky obchodníků při nakládání zeleniny k přepravě.
Novozélandský premiér Christopher Luxon oznámil, že jeho strana předloží parlamentu návrh zákona, jehož cílem je zakázat dětem mladším 16 let používání sociálních sítí. V případě nedodržení tohoto nařízení by platformám hrozila pokuta až do výše deseti procent jejich globálních příjmů.
Americká Ústřední správa mořských minerálů (MMA), která spadá pod ministerstvo vnitra, zveřejnila plán na vydražení práv k průzkumu těžby na 28 milionech hektarů mořského dna v blízkosti Mariánského příkopu u pobřeží Severních Marian a Guamu.
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.
V ruském novinářském prostředí se v průběhu uplynulých desetiletí vžil termín „Černý srpen“. Tento pojem označuje sérii dramatických krizí, které zemi pravidelně zasahují právě v závěrečných týdnech léta. Zatímco v západních zemích bývá konec prázdnin obdobím okurkové sezóny, v ruské lidové slovesnosti je spojen s pesimismem a očekáváním nečekaných pohrom. Pohled do nedávné historie dává podle webu CNN těmto obavám za pravdu, neboť koncem srpna v Rusku opakovaně docházelo k událostem zásadního významu.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Íránský prezident Masúd Pezeškján se vyslovil pro co nejrychlejší ukončení války s USA. Teherán by se podle jeho slov měl pokusit konflikt uzavřít, dokud vystupuje z pozice síly. Washingtonu dal zároveň najevo, že kapitulace Íránu je nemyslitelná.