Skupina více než 500 předních ekonomů a vědců navrhuje koordinovanou globální akci k řešení problému nerovnosti, který se stal stejně naléhavým jako boj proti změně klimatu. Mezi signatáři otevřeného dopisu jsou taková jména jako bývalá ministryně financí a předsedkyně Federálního rezervního systému Janet Yellen, francouzský ekonom Thomas Piketty a nositel Nobelovy ceny Daren Acemoglu.
Skupina vyzvala k vytvoření orgánu podobného Mezivládnímu panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC), který by koordinoval opatření proti katastrofálním dopadům nerovnosti na moderní společnost. IPCC v posledních čtyřech desetiletích významně přispěl k šíření vědeckého konsensu o klimatické změně. Nově navrhovaný "Mezinárodní panel pro nerovnost" by měl hrát podobnou roli, shromažďovat důkazy a tlačit na vlády, aby řešily propastné rozdíly v bohatství.
Ekonomové ve svém dopise vyjádřili hluboké znepokojení nad tím, že extrémní koncentrace bohatství se promítají do nedemokratické koncentrace moci. To následně narušuje důvěru ve společnost a polarizuje politiku.
Tento návrh byl poprvé obsažen ve zprávě výzkumného výboru G20, kterou vedl významný americký ekonom a nositel Nobelovy ceny Joseph Stiglitz. Zpráva zjistila, že v letech 2000 až 2024 nahromadilo nejsilnější jedno procento lidstva 41 % veškerého nového bohatství, zatímco dolní polovina globální populace získala pouze 1 %. To odpovídá průměrnému zisku 1,3 milionu dolarů pro horní jedno procento oproti 585 dolarů pro lidi z nejchudší poloviny.
Jako aktuální příklad extrémní koncentrace bohatství se zmiňuje nedávné schválení balíčku odměn pro generálního ředitele společnosti Tesla Elona Muska, který potenciálně může dosáhnout hodnoty 1 bilionu dolarů. Jednalo by se o největší odměnu v historii, přičemž Musk je už nyní nejbohatším mužem světa.
Stiglitz, který v 90. letech působil jako hlavní ekonom Světové banky a získal Nobelovu cenu za práci o informačních asymetriích, tvrdí, že rostoucí propast mezi bohatými a chudými je důkazem selhání politiky posledních čtyřiceti let. Uvedl, že centrističtí politici na obou stranách Atlantiku uvěřili neoliberální fantazii, že liberalizace obchodu a financí a privatizace povedou k růstu, ze kterého budou mít prospěch všichni.
Zpráva G20 také zjistila, že země s vysokou nerovností měly sedmkrát vyšší pravděpodobnost zaznamenat demokratický úpadek než země rovnostářštější. Podle Stiglitze se nynější situace chopili populisté napříč Západem, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa, kteří hrají na křivdy vyvolané tímto selháním.
Stiglitz ocenil nedávné vítězství demokratického socialisty Zohrana Mamdaniho ve volbách starosty New Yorku, který se zaměřil na každodenní starosti obyvatel. Mamdani vedl kampaň zaměřenou na stoupající životní náklady ve městě a sliboval například bezplatnou autobusovou dopravu, státem vlastněné supermarkety a byty s kontrolovaným nájemným. Stiglitz, ačkoli se označil za „velmi tržně orientovaného“, věří, že levicový starosta otevřel prostor pro důležitou debatu, protože řeší nezbytnosti slušného života, jako je bydlení, jídlo, doprava a zdravotní péče.
Vlivný ekonom dodal, že řešení nerovnosti není jen morální volbou, ale politickou nezbytností. Zdůraznil, že rostoucí propast mezi bohatými a chudými podkopává pozici USA v ekonomické a technologické soutěži s Čínou. Stiglitz uzavřel slovy, že Spojené státy „nevyhrají, pokud budou rozdělenou a polarizovanou společností“, a označil tuto vnitřní rozdělenost za největší slabost země.
V jižním Španělsku u obce Adamuz v provincii Córdoba došlo k tragické srážce dvou rychlovlaků na frekventované trati spojující Madrid s Andalusií. Prvotní zprávy hovořily o dvou obětech, ale krátce nato se počet potvrzených mrtvých zvýšil na pět a následně na nejméně 21. Nejméně sto dalších cestujících utrpělo zranění a někteří zůstali po nárazu uvězněni v troskách.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal naléhavou schůzku se svými hlavními poradci, aby projednal nejnovější krok Donalda Trumpa, vytvoření takzvané „Rady míru“ pro Gazu. Izraelskou stranu pobouřilo především to, že Spojené státy s nimi vznik tohoto orgánu vůbec nekonzultovaly. Úřad premiéra se nechal slyšet, že celý projekt je v přímém rozporu s oficiální politikou Izraele a nebyl s ním nijak koordinován.
Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa, která má donutit západní spojence k souhlasu s anektováním Grónska pod pohrůžkou dalšího poškození vzájemného obchodu, nemá v moderní historii obdoby. Ačkoli jsme za poslední rok byli svědky mnoha neobvyklých ekonomických ultimát, toto prohlášení podle BBC překračuje veškeré dosavadní hranice a posouvá nás do zcela surreálné a nebezpečné oblasti. Pokud budeme brát Trumpova slova vážně, jde o formu ekonomické války, kterou Bílý dům vede proti svým nejbližším partnerům.
Prezident Donald Trump v poslední době opakovaně rozvířil debatu o možnosti zrušení nadcházejících listopadových voleb do Kongresu. Jeho úvahy pramení z obav, že by republikáni mohli ztratit kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů i Senátem, což by zásadně ochromilo jeho schopnost vládnout. Podle posledních průzkumů CNN se totiž prezident potýká s nízkou popularitou napříč všemi sledovanými tématy.
Francouzský prezident Emmanuel Macron stojí v čele skupiny evropských lídrů, kteří požadují tvrdou odvetu proti Spojeným státům. Reaguje tak na rozhodnutí Donalda Trumpa uvalit cla na země podporující dánskou suverenitu nad Grónskem. Macron prosazuje aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (Anti-Coercion Instrument), kterému se v bruselských kuloárech přezdívá obchodní „bazuka“. Tento mocný nástroj byl původně navržen k ochraně před ekonomickým šikanováním ze strany Číny a umožňuje EU zavést cla či investiční omezení.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová rezolutně prohlásila, že „Evropa se nenechá vydírat“ v reakci na nejnovější hrozbu Donalda Trumpa. Americký prezident totiž oznámil záměr uvalit desetiprocentní cla na osm členských států NATO, pokud nepodpoří jeho plán na prodej Grónska Spojeným státům.
V Moldavsku byl v sobotu objeven vrak ruského bezpilotního letounu typu Gerbera. Na zřícený stroj narazil náhodný lovec u vesnice Nucareni v okrese Telenesti. Tato lokalita se nachází přibližně 54 kilometrů od hranic s válkou zmítanou Ukrajinou.
Analytici a vojenští experti varují, že rok 2026 může být pro Vladimira Putina klíčovým momentem, kdy se pokusí upevnit svůj historický odkaz. Zatímco pozornost světa se upírá k mírovým jednáním na Ukrajině, v zákulisí sílí obavy, že šéf Kremlu pouze čeká na vhodnou příležitost k další agresi. Jeho cílem by se tentokrát mohl stát malý stát na hranicích NATO, čímž by přímo otestoval jednotu a odhodlání celé Aliance.
Slovenský premiér Robert Fico se v soukromém sídle amerického prezidenta Donalda Trumpa na Floridě zúčastnil neformálního jednání, které označil za velmi otevřené. Hlavními tématy jejich rozhovoru byly energetická bezpečnost, situace v Evropské unii a probíhající válka na Ukrajině. Setkání, kterého se účastnili i šéfové diplomacií obou zemí Juraj Blanár a Marco Rubio, proběhlo přímo v prezidentově obývacím pokoji, což Fico vnímá jako projev mimořádné důvěry.
Obyvatelé Ukrajiny v těchto dnech procházejí mimořádně těžkou zkouškou, protože čelí nejmrazivější zimě za dlouhá léta. Kyjevanka Kateryna Skurydina popsala, že musí spát v mnoha vrstvách oblečení a termoprádle pod hromadou přikrývek. Společnost v posteli jí dělá bezsrstý kocour Pušok, jehož přirozeně vysoká tělesná teplota jí slouží jako živý termofor. Od ničivých ruských úderů na energetickou síť z počátku ledna se totiž topení v jejím bytě téměř nespustilo.
Španělský premiér Pedro Sánchez se ostře opřel do snah amerického prezidenta Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska. V rozhovoru pro deník La Vanguardia prohlásil, že případná americká invaze na toto autonomní dánské území by udělala z Vladimira Putina nejšťastnějšího člověka na planetě. Podle Sáncheze by takový krok ze strany USA legitimoval ruskou agresi na Ukrajině a zasadil smrtelnou ránu Severoatlantické alianci.
Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.