Nedávno odhalená tajná raketová instalace v Severní Koreji naznačuje, že Pchjongjang nemá vůbec v úmyslu zapojit se do upřímných jednání o kontrole zbrojení. Nově objevená základna jaderných raket se nachází v blízkosti čínských hranic a její existenci potvrdila zpráva think tanku Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) se sídlem ve Washingtonu, D.C.
Tato dříve neobjevená základna s názvem Sinpung-dong Missile Operating Base by mohla skrývat šest až devět mezikontinentálních balistických raket (ICBM) schopných nést jaderné hlavice. Podle informací je základna umístěna pouhých 17 mil (asi 27 km) od hranice s Čínou. Zpráva CSIS vycházela ze satelitních snímků, dokumentů a výpovědí severokorejských uprchlíků.
Tato tajná instalace by mohla být součástí širší, rozptýlené sítě 15 až 20 zařízení pro balistické rakety. Autoři zprávy varují, že tyto rakety představují potenciální jadernou hrozbu nejen pro východní Asii, ale také pro kontinentální Spojené státy.
Objev má závažné důsledky pro mezinárodní bezpečnost, zejména kvůli blízkosti k Číně. Není jasné, zda výstavbu základny předem konzultoval Kim Čong-un s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Blízkost základny je pro Peking potenciálně problematická, jelikož jakákoli jaderná výměna v takové blízkosti hranic by mohla ohrozit čínské občany.
Je pravděpodobné, že oba lídři, Si a Kim, o existenci základny diskutovali. Si Čin-pching totiž pozval Kima na čínskou vojenskou přehlídku, která se konala první týden v září na oslavu čínského vítězství nad Japonskem ve druhé světové válce. Je možné, že čínské satelity zaznamenaly výstavbu a Si s ní souhlasil. To by bylo obzvláště znepokojující, protože by to znamenalo, že Čína poskytuje Kimovi politickou záštitu pro další rozmísťování jaderných zbraní.
Spojené státy jsou pravděpodobně vyčerpané neustálými manévry Pchjongjangu. Nejasná je i skutečnost, zda měli Američané včasné informace o existenci základny ICBM. Severní Korea není známá transparentností své jaderné infrastruktury a decentralizovaná povaha základen představuje pro ni vojenskou výhodu. Rozmístění raket po celé zemi by značně ztížilo Spojeným státům zničení cílů v případě potenciálního vojenského útoku, který by měl zajistit Kimův souhlas s denuklearizací.
Jižní Korea je situací obzvláště znepokojena, protože existence sítě tajných základen dává jasně najevo, že Severu nezáleží na diplomatickém sblížení ani na žádných dohodách o kontrole zbrojení. Kim si s každým dnem více věří ve status jaderné mocnosti. Chce mít naprostou kontrolu nad svými jadernými hlavicemi a možnost je kdykoli dopravit až na území Spojených států. Nejeví se, že by měl chuť vyměnit jaderné zbraně za úlevu od sankcí či jiné ústupky.
Administrativa Donalda Trumpa, která čelí naléhavým problémům na Ukrajině a Blízkém východě, prozatím nemá jasný plán řešení. Trump sice nedávno uvedl, že je otevřen setkání s Kimem ještě letos, neboť věří ve svůj dobrý vztah s diktátorem, ale k navázání konkrétních diplomatických snah nedošlo. Současně s tím Kimova sestra Kim Jo-jong, která má na bratra stálý vliv, jasně řekla, že Jižní Korea nikdy nebude diplomatickým partnerem Severu. Jejich spolupráce představuje pro americkou a jihokorejskou diplomacii velmi náročný rébus.
Přítomnost četných tajných jaderných základen po celé zemi činí jakékoliv ústupky Kimovi marnou snahou. Již nezbývají žádné dobré možnosti. Severní Korea sílí a Spojené státy a Jižní Korea mohou jen s rozčarováním přihlížet. Zdá se, že Rusko a Čína se možná jen usmívají, zatímco Kim vytváří další způsob, jak ztěžovat situaci Američanům a Západu, kteří selhali ve všech možných pokusech o denuklearizaci. Vypadá to, že mezinárodní společenství bude muset akceptovat Sever jako jadernou mocnost, o což Kim Čong-un usiloval celou svou kariéru.
V australském letovisku Gold Coast se plánuje výstavba nejvyšší budovy v zemi, která má nést jméno Trump. Projekt s názvem Trump International Hotel & Tower Gold Coast, za nímž stojí australská skupina Altus Property Group, počítá s devadesátijednapatrovým mrakodrapem. Součástí ambiciózního záměru je luxusní šestihvězdičkový hotel s 285 pokoji, nákupní zóna s prestižními značkami, restaurace oceněné michelinskou hvězdou a luxusní rezidenční apartmány postavené podle standardů organizace Trump.
Východoukrajinskou Doněckou oblast halí mrazivá noc a obrněné vozy s redaktory BBC projíždějí surrealistickými tunely z rybářských sítí. Tyto sítě, upevněné na vysokých kůlech, se táhnou kilometry podél cest jako ochrana před útočnými drony. Jsou levnou, ale překvapivě účinnou bariérou; zachytí vrtule bezpilotních letounů dříve, než stačí zasáhnout svůj cíl. Mnoho z nich pochází od skotských rybářů, kteří je darovali k recyklaci – nyní však na frontě pomáhají chránit životy.
Přípravy na historickou misi Artemis II, která má po více než padesáti letech dopravit lidskou posádku k Měsíci, narazily na další vážnou překážku. Inženýři NASA o víkendu odhalili problém s průtokem helia v horní části obří rakety Space Launch System (SLS). Tato komplikace definitivně znemožnila plánovaný start v průběhu března.
Čtyři roky trvající válečný konflikt na Ukrajině si na obou stranách vyžádal enormní množství obětí, ačkoli přesné ověřování čísel zůstává v podmínkách probíhajících bojů velmi obtížné.
Během projevu před vedením Federální bezpečnosti služby (FSB) se ruský prezident Vladimir Putin nečekaně vyhnul hodnocení dosavadního průběhu invaze na Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtyř let od začátku masivní ruské agrese zveřejnil emotivní poselství, ve kterém adresoval výzvu Donaldu Trumpovi k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj v projevu deklaroval, že Vladimiru Putinovi se nepodařilo naplnit jeho válečné záměry ani zlomit odpor obyvatel. Zdůraznil také, že Ukrajina v budoucím mírovém procesu nehodlá obětovat zájmy svých občanů a bude usilovat o dosažení spravedlivých podmínek.
Evropa čelí nové zdravotní hrozbě v podobě tropického onemocnění chikungunya, které se díky klimatickým změnám začíná šířit i v mírném podnebném pásu. Nové vědecké poznatky potvrzují, že podmínky pro přenos tohoto viru nyní splňuje 29 evropských států. Zatímco v jižních oblastech, jako je Španělsko nebo Řecko, hrozí nákaza více než polovinu roku, riziko se posouvá stále dál na sever. V jihovýchodní Anglii jsou již nyní vhodné podmínky po dobu dvou měsíců v roce, přičemž v Belgii či Německu je to až pět měsíců.
Mezi Chorvatskem a maďarskou vládou Viktora Orbána se rozhořel ostrý spor o tranzit ropy, do kterého se postupně zapojilo i Slovensko. Konflikt eskaloval poté, co maďarský kabinet apeloval na Záhřeb, aby umožnil přepravu ruské ropy přes chorvatské území. Maďarsko se přitom paradoxně odvolává na unijní pravidla, ačkoliv se stejnou instituci, tedy Evropskou unii, dlouhodobě snaží marginalizovat v situacích, kdy mu to nevyhovuje. Populární chorvatský server index.hr v této souvislosti označil Orbána a Roberta Fica za „klasický příklad Putinových užitečných idiotů v samém srdci Evropy.“
Francouzský prezident Emmanuel Macron se během svého vystoupení vyjádřil velmi skepticky k možnosti brzkého nastolení míru. Podle jeho slov neexistuje na ruské straně žádná skutečná vůle k ukončení konfliktu. Macron zdůraznil, že za této situace je nezbytné i nadále stupňovat podporu Ukrajině a zajistit, aby země měla prostředky k obraně.
Americká vláda dluží na náhradách přibližně 134 miliard dolarů, které vybrala na základě plošných cel prezidenta Donalda Trumpa. Tato cla byla minulý týden Nejvyšším soudem prohlášena za nezákonná, což otevřelo cestu k teoretickému vracení peněz. Pro běžné spotřebitele, kteří dopady těchto cel pocítili skrze vyšší ceny v obchodech, je však vyhlídka na získání jakékoliv finanční kompenzace prakticky nulová.
Při příležitosti čtyř let od začátku masivní invaze mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Rusko hodlá ve svých vojenských operacích na Ukrajině vytrvat. Situaci popsal jako rozsáhlý střet se západními mocnostmi, které se podle jeho slov snaží ruský stát zlikvidovat. Peskov nicméně zdůraznil, že tento vnější tlak měl opačný účinek a přispěl k bezprecedentnímu sjednocení ruských občanů.
V rozhovoru pro stanici BBC ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj varoval, že ruská agrese již přerostla v globální konflikt a Vladimir Putin fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle něj Putin neusiluje pouze o podmanění Ukrajiny, ale o násilnou změnu světových hodnot a demokratických principů. Zelenskyj je přesvědčen, že jedinou funkční strategií proti Kremlu je kombinace neústupného vojenského odporu a drtivého ekonomického tlaku, který by Rusko přiměl k ukončení bojů.