Nedávno odhalená tajná raketová instalace v Severní Koreji naznačuje, že Pchjongjang nemá vůbec v úmyslu zapojit se do upřímných jednání o kontrole zbrojení. Nově objevená základna jaderných raket se nachází v blízkosti čínských hranic a její existenci potvrdila zpráva think tanku Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) se sídlem ve Washingtonu, D.C.
Tato dříve neobjevená základna s názvem Sinpung-dong Missile Operating Base by mohla skrývat šest až devět mezikontinentálních balistických raket (ICBM) schopných nést jaderné hlavice. Podle informací je základna umístěna pouhých 17 mil (asi 27 km) od hranice s Čínou. Zpráva CSIS vycházela ze satelitních snímků, dokumentů a výpovědí severokorejských uprchlíků.
Tato tajná instalace by mohla být součástí širší, rozptýlené sítě 15 až 20 zařízení pro balistické rakety. Autoři zprávy varují, že tyto rakety představují potenciální jadernou hrozbu nejen pro východní Asii, ale také pro kontinentální Spojené státy.
Objev má závažné důsledky pro mezinárodní bezpečnost, zejména kvůli blízkosti k Číně. Není jasné, zda výstavbu základny předem konzultoval Kim Čong-un s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Blízkost základny je pro Peking potenciálně problematická, jelikož jakákoli jaderná výměna v takové blízkosti hranic by mohla ohrozit čínské občany.
Je pravděpodobné, že oba lídři, Si a Kim, o existenci základny diskutovali. Si Čin-pching totiž pozval Kima na čínskou vojenskou přehlídku, která se konala první týden v září na oslavu čínského vítězství nad Japonskem ve druhé světové válce. Je možné, že čínské satelity zaznamenaly výstavbu a Si s ní souhlasil. To by bylo obzvláště znepokojující, protože by to znamenalo, že Čína poskytuje Kimovi politickou záštitu pro další rozmísťování jaderných zbraní.
Spojené státy jsou pravděpodobně vyčerpané neustálými manévry Pchjongjangu. Nejasná je i skutečnost, zda měli Američané včasné informace o existenci základny ICBM. Severní Korea není známá transparentností své jaderné infrastruktury a decentralizovaná povaha základen představuje pro ni vojenskou výhodu. Rozmístění raket po celé zemi by značně ztížilo Spojeným státům zničení cílů v případě potenciálního vojenského útoku, který by měl zajistit Kimův souhlas s denuklearizací.
Jižní Korea je situací obzvláště znepokojena, protože existence sítě tajných základen dává jasně najevo, že Severu nezáleží na diplomatickém sblížení ani na žádných dohodách o kontrole zbrojení. Kim si s každým dnem více věří ve status jaderné mocnosti. Chce mít naprostou kontrolu nad svými jadernými hlavicemi a možnost je kdykoli dopravit až na území Spojených států. Nejeví se, že by měl chuť vyměnit jaderné zbraně za úlevu od sankcí či jiné ústupky.
Administrativa Donalda Trumpa, která čelí naléhavým problémům na Ukrajině a Blízkém východě, prozatím nemá jasný plán řešení. Trump sice nedávno uvedl, že je otevřen setkání s Kimem ještě letos, neboť věří ve svůj dobrý vztah s diktátorem, ale k navázání konkrétních diplomatických snah nedošlo. Současně s tím Kimova sestra Kim Jo-jong, která má na bratra stálý vliv, jasně řekla, že Jižní Korea nikdy nebude diplomatickým partnerem Severu. Jejich spolupráce představuje pro americkou a jihokorejskou diplomacii velmi náročný rébus.
Přítomnost četných tajných jaderných základen po celé zemi činí jakékoliv ústupky Kimovi marnou snahou. Již nezbývají žádné dobré možnosti. Severní Korea sílí a Spojené státy a Jižní Korea mohou jen s rozčarováním přihlížet. Zdá se, že Rusko a Čína se možná jen usmívají, zatímco Kim vytváří další způsob, jak ztěžovat situaci Američanům a Západu, kteří selhali ve všech možných pokusech o denuklearizaci. Vypadá to, že mezinárodní společenství bude muset akceptovat Sever jako jadernou mocnost, o což Kim Čong-un usiloval celou svou kariéru.
Týdny po vstupu v platnost dohody o příměří v Pásmu Gazy není válka u konce pro stovky bojovníků Hamásu, kteří zůstávají uvězněni v tunelech pod troskami jihu Gazy, v oblasti obsazené izraelskými silami. Tito izolovaní radikálové, rozdělení do nezávislých buněk, představují citlivý diplomatický problém pro Izrael i mezinárodní mediátory, přičemž hrozí kolapsem měsíc trvající dohody.
Maďarský premiér Viktor Orbán zahájil několik týdnů trvající „protiválečnou roadshow“. Před parlamentními volbami plánovanými na duben příštího roku tak proměňuje kritiku evropské podpory Ukrajině v ústřední téma své předvolební kampaně. Předseda pravicové strany Fidesz zahájil sérii shromáždění, během nichž by měl do konce roku navštívit pět měst, sobotním setkáním v severozápadním Győru.
Nedávno odhalená tajná raketová instalace v Severní Koreji naznačuje, že Pchjongjang nemá vůbec v úmyslu zapojit se do upřímných jednání o kontrole zbrojení. Nově objevená základna jaderných raket se nachází v blízkosti čínských hranic a její existenci potvrdila zpráva think tanku Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) se sídlem ve Washingtonu, D.C.
Island se rozhodl pro neobvyklý krok a potenciální kolaps klíčového systému oceánských proudů označil za hrozbu pro národní bezpečnost. Pro zemi, jejíž relativně mírné klima je zásadně formováno sítí proudů Atlantiku, které transportují teplo na sever, se jedná o existenciální hrozbu. Bez tohoto proudění by byl Island podstatně chladnější a bouřlivější.
Ruský server Vzglyad zveřejnil nový „Žebříček nepřátelských vlád“, který má podle Kremlu odrážet tvrdost jednotlivých kabinetů vůči Rusku. Na vrcholu stojí Velká Británie, zatímco Česko spolu se Spojenými státy obsadilo nepříliš čestné čtvrté místo. Moskva tak nepřímo naznačuje, že dřívější razance západních států slábne. Pro Česko jde o varování. Menší „nepřátelství“ v očích Kremlu neznamená úspěch, ale riziko, že povolujeme vlastní obranný a zahraničně-politický postoj.
Skupina více než 500 předních ekonomů a vědců navrhuje koordinovanou globální akci k řešení problému nerovnosti, který se stal stejně naléhavým jako boj proti změně klimatu. Mezi signatáři otevřeného dopisu jsou taková jména jako bývalá ministryně financí a předsedkyně Federálního rezervního systému Janet Yellen, francouzský ekonom Thomas Piketty a nositel Nobelovy ceny Daren Acemoglu.
V sobotu proběhlo v katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě poslední rozloučení s kardinálem Dominikem Dukou, emeritním pražským arcibiskupem, který zemřel 4. listopadu ve věku 82 let. Zádušní mše, která začala v 11 hodin, byla sloužena pod vedením současného pražského arcibiskupa Jana Graubnera. Celý obřad vedl papežský nuncius Jude Thaddeus Okolo a do liturgie se aktivně zapojili i přátelé a blízcí zesnulého.
Na konci roku 2023 vyvolala fentanylová zdravotní krize ve Spojených státech velký poplach. Situace se však může ještě zhoršit s příchodem další skupiny syntetických opioidů, známých jako nitazeny. Tato droga sice není úplnou novinkou, neboť chemik Alexander Šulgin varoval před potenciálním zneužitím benzimidazolových sloučenin již v 70. letech, ale jeho slova se ukázala jako prorocká až o půl století později. Nitazeny, syntetické opioidy s benzimidazolovým jádrem, se staly jednou z nejnebezpečnějších tříd nových psychoaktivních látek. Způsobují tak rostoucí počet otrav a úmrtí.
Tisíce diplomatů, aktivistů, novinářů a lobbistů se shromažďují v tropickém horku Belému, u ústí Amazonky, na klimatické rozhovory COP30. Poté, co Brazílie získala pořadatelství před třemi lety, byly naděje vysoké. Očekávalo se, že amazonský summit, konaný v zemi, která hostila první globální klimatický summit Země, by mohl představovat zlomový bod v boji proti klimatické krizi.
Ukrajina se bez otálení snaží napravit škody způsobené masivním korupčním skandálem odhaleným tento týden. Přední představitelé spěchají s ujištěním západních partnerů poté, co údajná aféra se sto milionů dolarů v energetickém sektoru, která se dotýká současných i bývalých vysokých úředníků a některých blízkých spolupracovníků prezidenta Volodymyra Zelenského, znepokojila spojence.
Čína vydala varování pro své občany před cestováním do Japonska, čímž stupňuje svou odezvu na nedávné výroky japonské premiérky týkající se ostrova Tchaj-wan. Tento krok představuje dosud nejzásadnější reakci Pekingu na komentáře Sanae Takaichi. Ačkoliv se může jednat o převážně symbolické gesto, ukazuje to na ochotu Pekingu využívat svou ekonomickou sílu k prosazování geopolitických zájmů, což je již známý scénář.
Americká vláda zahájila intenzivní operace zaměřené na rodiče a opatrovníky, kteří zaplatili za to, aby se jejich děti dostaly přes jižní hranici USA. Zatčení Diany Patricie Santillany Galeano v chicagské školce, kam uprchla po silniční kontrole, poskytlo exkluzivní náhled do této nové vlny imigračních zásahů Trumpovy administrativy. K zatčení došlo jen několik týdnů poté, co přes hranici přešli její dospívající synové, kteří byli umístěni do útulku pod správou ministerstva zdravotnictví a sociálních služeb (HHS).