Nedávno odhalená tajná raketová instalace v Severní Koreji naznačuje, že Pchjongjang nemá vůbec v úmyslu zapojit se do upřímných jednání o kontrole zbrojení. Nově objevená základna jaderných raket se nachází v blízkosti čínských hranic a její existenci potvrdila zpráva think tanku Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) se sídlem ve Washingtonu, D.C.
Tato dříve neobjevená základna s názvem Sinpung-dong Missile Operating Base by mohla skrývat šest až devět mezikontinentálních balistických raket (ICBM) schopných nést jaderné hlavice. Podle informací je základna umístěna pouhých 17 mil (asi 27 km) od hranice s Čínou. Zpráva CSIS vycházela ze satelitních snímků, dokumentů a výpovědí severokorejských uprchlíků.
Tato tajná instalace by mohla být součástí širší, rozptýlené sítě 15 až 20 zařízení pro balistické rakety. Autoři zprávy varují, že tyto rakety představují potenciální jadernou hrozbu nejen pro východní Asii, ale také pro kontinentální Spojené státy.
Objev má závažné důsledky pro mezinárodní bezpečnost, zejména kvůli blízkosti k Číně. Není jasné, zda výstavbu základny předem konzultoval Kim Čong-un s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Blízkost základny je pro Peking potenciálně problematická, jelikož jakákoli jaderná výměna v takové blízkosti hranic by mohla ohrozit čínské občany.
Je pravděpodobné, že oba lídři, Si a Kim, o existenci základny diskutovali. Si Čin-pching totiž pozval Kima na čínskou vojenskou přehlídku, která se konala první týden v září na oslavu čínského vítězství nad Japonskem ve druhé světové válce. Je možné, že čínské satelity zaznamenaly výstavbu a Si s ní souhlasil. To by bylo obzvláště znepokojující, protože by to znamenalo, že Čína poskytuje Kimovi politickou záštitu pro další rozmísťování jaderných zbraní.
Spojené státy jsou pravděpodobně vyčerpané neustálými manévry Pchjongjangu. Nejasná je i skutečnost, zda měli Američané včasné informace o existenci základny ICBM. Severní Korea není známá transparentností své jaderné infrastruktury a decentralizovaná povaha základen představuje pro ni vojenskou výhodu. Rozmístění raket po celé zemi by značně ztížilo Spojeným státům zničení cílů v případě potenciálního vojenského útoku, který by měl zajistit Kimův souhlas s denuklearizací.
Jižní Korea je situací obzvláště znepokojena, protože existence sítě tajných základen dává jasně najevo, že Severu nezáleží na diplomatickém sblížení ani na žádných dohodách o kontrole zbrojení. Kim si s každým dnem více věří ve status jaderné mocnosti. Chce mít naprostou kontrolu nad svými jadernými hlavicemi a možnost je kdykoli dopravit až na území Spojených států. Nejeví se, že by měl chuť vyměnit jaderné zbraně za úlevu od sankcí či jiné ústupky.
Administrativa Donalda Trumpa, která čelí naléhavým problémům na Ukrajině a Blízkém východě, prozatím nemá jasný plán řešení. Trump sice nedávno uvedl, že je otevřen setkání s Kimem ještě letos, neboť věří ve svůj dobrý vztah s diktátorem, ale k navázání konkrétních diplomatických snah nedošlo. Současně s tím Kimova sestra Kim Jo-jong, která má na bratra stálý vliv, jasně řekla, že Jižní Korea nikdy nebude diplomatickým partnerem Severu. Jejich spolupráce představuje pro americkou a jihokorejskou diplomacii velmi náročný rébus.
Přítomnost četných tajných jaderných základen po celé zemi činí jakékoliv ústupky Kimovi marnou snahou. Již nezbývají žádné dobré možnosti. Severní Korea sílí a Spojené státy a Jižní Korea mohou jen s rozčarováním přihlížet. Zdá se, že Rusko a Čína se možná jen usmívají, zatímco Kim vytváří další způsob, jak ztěžovat situaci Američanům a Západu, kteří selhali ve všech možných pokusech o denuklearizaci. Vypadá to, že mezinárodní společenství bude muset akceptovat Sever jako jadernou mocnost, o což Kim Čong-un usiloval celou svou kariéru.
Ukrajinská armáda podnikla překvapivý a vícestupňový útok na Krymský most, který spojuje Ruskem okupovaný polostrov s ruskou pevninou. Akce proběhla v noci na úterý a zanechala za sebou vážné škody na silniční i železniční části této monumentální stavby. Kyjev přitom operaci načasoval záměrně tak, aby demonstroval zranitelnost režimu ruského prezidenta Vladimira Putina před nadcházejícím mezinárodním summitem.
Globální klimatická konference COP31 v turecké Antalyi v neděli ztroskotala, protože se více než sto devadesáti zúčastněným zemím nepodařilo shodnout na zastřešující dohodě po více než dvou týdnech sporných jednání. Zlomovým bodem se stala samotná příčina změny klimatu, tedy fosilní paliva, kolem nichž se státy nedokázaly dohodnout na odklonu.
Mezinárodní výbor Červeného kříže a organizace na ochranu lidských práv varovaly, že brzy bude příliš pozdě na to, aby se podařilo vrátit džina zpět do láhve, protože vývoj autonomních zbraní podle nich předbíhá snahy o jejich regulaci. Výrazné varování zaznělo v neděli na závěr týdenní konference v Ženevě, které se zúčastnilo více než sto dvacet členských států Úmluvy OSN o některých konvenčních zbraních.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil, že ruské síly během uplynulého týdne vypustily proti dvaceti ukrajinským regionům přibližně 2700 útočných dronů, téměř 1460 naváděných leteckých pum a 165 raket různých typů. Zároveň vyzval Spojené státy, aby schválily předání střel protivzdušné obrany Patriot již zaplacených spojenci v rámci programu PURL, a informoval, že po nočním útoku dronu na pětipatrový bytový dům v Dymeru v Kyjevské oblasti zůstává čtrnáct obyvatel nezvěstných.
Evropu čeká mezi koncem letošního listopadu a koncem příštího roku mimořádná série voleb, která může podle The Guardian otřást samotnými základy Evropské unie a narušit poválečný evropský konsenzus. Volební vlna se dotkne čtyř z pěti největších členských států unie podle počtu obyvatel i ekonomické síly, přičemž hlasování se uskuteční také v Estonsku, Finsku, Řecku či na Slovensku a regionální volby proběhnou v Německu. Posilování nacionalistických a euroskeptických stran v řadě velkých zemí unie může v nadcházejícím roce prověřit odolnost evropského společenství jako nikdy dříve.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v sobotu prohlásila, že hybridní hrozby ze strany Ruska jsou stále méně hybridní. Uvedla to poté co dánské úřady oznámily zmaření ruského plánu na zavraždění ukrajinského rappera v Dánsku ze září. Von der Leyenová na síti X uvedla, že šlo o útok na půdě Evropské unie, což je nepřijatelné.
Matematik a zaměstnanec společnosti zabývající se umělou inteligencí Anthropic Levent Alpöge oznámil, že pomocí velkého jazykového modelu dokázal nejslavnější dosud nevyřešený problém celé matematiky, Riemannovu hypotézu. Na svých webových stránkách uvedl, že ve spolupráci s modelem Claude pravděpodobně objevil důkaz této hypotézy, pouhý den po rekordním vstupu společnosti Anthropic na burzu.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že systémy řízení letového provozu spravující lety po celých Spojených státech jsou prastaré, ale bezpečné, a vyzval Kongres, aby uvolnil nákladné prostředky na jejich modernizaci. Jeho slova zazněla týden po rozsáhlém pozastavení provozu, které na celé hodiny zastavilo lety napříč USA a bylo nejdelší takovou událostí od teroristických útoků z 11. září 2001.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu během brífinku s novináři prohlásil, že plné členství v Severoatlantické alianci zůstává nejjasnější a nákladově nejvýhodnější bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu, přičemž upozornil, že Kyjev zatím nedostal žádné formální písemné nabídky záruk kolektivní obrany po vzoru článku pět Severoatlantické smlouvy. Zároveň uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin na summitu v čínském Šen-čenu neuspěl se snahou o jakousi druhou Jaltu a překreslování hranic, a jmenoval možné kandidáty na příštího ukrajinského velvyslance ve Washingtonu.
Polsko začíná na základě licenční dohody se švédskou zbrojovkou Saab vyrábět minometnou munici, čímž posiluje domácí zbrojní výrobu tváří v tvář ruské agresi. Dohoda navazuje na snahu Varšavy rozvíjet vlastní obranný průmysl a snižovat závislost na zahraničních dodávkách.
Více než sto dvacet států se v sobotu v Ženevě dohodlo, že po vyčerpávajících jednáních v rámci Organizace spojených národů budou v příštích dvou letech pracovat na mezinárodním ujednání o autonomních zbraňových systémech. Krok přichází v době, kdy pokroky v umělé inteligenci proměňují způsob vedení válek, zatímco občanské iniciativy kritizují výsledek jako oslabený.
Klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi přetáhla svůj plánovaný páteční závěr a jednání pokračují v přesčasech bez dosažené konečné dohody. Nevládní a občanské organizace varují, že summit může skončit žalostně pod úrovní potřebných kroků a hrozí, že se zařadí mezi nejhorší klimatické konference v historii.