Nedávno odhalená tajná raketová instalace v Severní Koreji naznačuje, že Pchjongjang nemá vůbec v úmyslu zapojit se do upřímných jednání o kontrole zbrojení. Nově objevená základna jaderných raket se nachází v blízkosti čínských hranic a její existenci potvrdila zpráva think tanku Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) se sídlem ve Washingtonu, D.C.
Tato dříve neobjevená základna s názvem Sinpung-dong Missile Operating Base by mohla skrývat šest až devět mezikontinentálních balistických raket (ICBM) schopných nést jaderné hlavice. Podle informací je základna umístěna pouhých 17 mil (asi 27 km) od hranice s Čínou. Zpráva CSIS vycházela ze satelitních snímků, dokumentů a výpovědí severokorejských uprchlíků.
Tato tajná instalace by mohla být součástí širší, rozptýlené sítě 15 až 20 zařízení pro balistické rakety. Autoři zprávy varují, že tyto rakety představují potenciální jadernou hrozbu nejen pro východní Asii, ale také pro kontinentální Spojené státy.
Objev má závažné důsledky pro mezinárodní bezpečnost, zejména kvůli blízkosti k Číně. Není jasné, zda výstavbu základny předem konzultoval Kim Čong-un s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Blízkost základny je pro Peking potenciálně problematická, jelikož jakákoli jaderná výměna v takové blízkosti hranic by mohla ohrozit čínské občany.
Je pravděpodobné, že oba lídři, Si a Kim, o existenci základny diskutovali. Si Čin-pching totiž pozval Kima na čínskou vojenskou přehlídku, která se konala první týden v září na oslavu čínského vítězství nad Japonskem ve druhé světové válce. Je možné, že čínské satelity zaznamenaly výstavbu a Si s ní souhlasil. To by bylo obzvláště znepokojující, protože by to znamenalo, že Čína poskytuje Kimovi politickou záštitu pro další rozmísťování jaderných zbraní.
Spojené státy jsou pravděpodobně vyčerpané neustálými manévry Pchjongjangu. Nejasná je i skutečnost, zda měli Američané včasné informace o existenci základny ICBM. Severní Korea není známá transparentností své jaderné infrastruktury a decentralizovaná povaha základen představuje pro ni vojenskou výhodu. Rozmístění raket po celé zemi by značně ztížilo Spojeným státům zničení cílů v případě potenciálního vojenského útoku, který by měl zajistit Kimův souhlas s denuklearizací.
Jižní Korea je situací obzvláště znepokojena, protože existence sítě tajných základen dává jasně najevo, že Severu nezáleží na diplomatickém sblížení ani na žádných dohodách o kontrole zbrojení. Kim si s každým dnem více věří ve status jaderné mocnosti. Chce mít naprostou kontrolu nad svými jadernými hlavicemi a možnost je kdykoli dopravit až na území Spojených států. Nejeví se, že by měl chuť vyměnit jaderné zbraně za úlevu od sankcí či jiné ústupky.
Administrativa Donalda Trumpa, která čelí naléhavým problémům na Ukrajině a Blízkém východě, prozatím nemá jasný plán řešení. Trump sice nedávno uvedl, že je otevřen setkání s Kimem ještě letos, neboť věří ve svůj dobrý vztah s diktátorem, ale k navázání konkrétních diplomatických snah nedošlo. Současně s tím Kimova sestra Kim Jo-jong, která má na bratra stálý vliv, jasně řekla, že Jižní Korea nikdy nebude diplomatickým partnerem Severu. Jejich spolupráce představuje pro americkou a jihokorejskou diplomacii velmi náročný rébus.
Přítomnost četných tajných jaderných základen po celé zemi činí jakékoliv ústupky Kimovi marnou snahou. Již nezbývají žádné dobré možnosti. Severní Korea sílí a Spojené státy a Jižní Korea mohou jen s rozčarováním přihlížet. Zdá se, že Rusko a Čína se možná jen usmívají, zatímco Kim vytváří další způsob, jak ztěžovat situaci Američanům a Západu, kteří selhali ve všech možných pokusech o denuklearizaci. Vypadá to, že mezinárodní společenství bude muset akceptovat Sever jako jadernou mocnost, o což Kim Čong-un usiloval celou svou kariéru.
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.