Tisíce diplomatů, aktivistů, novinářů a lobbistů se shromažďují v tropickém horku Belému, u ústí Amazonky, na klimatické rozhovory COP30. Poté, co Brazílie získala pořadatelství před třemi lety, byly naděje vysoké. Očekávalo se, že amazonský summit, konaný v zemi, která hostila první globální klimatický summit Země, by mohl představovat zlomový bod v boji proti klimatické krizi.
Panují však obavy, že se toto 30. zasedání klimatických jednání OSN riskuje opakování zklamání z předchozích let. Místo dosažení podstatného pokroku k dosažení klimatických cílů se jednání mohou znovu stát pouhou "oslavou dobře placených lobbistů" a úředníků, zatímco skutečné obavy o klima budou odsunuty stranou.
Rozvojové země už loni popsaly výsledek COP jako „ohromující zradu“. Kritici varují, že proces COP se utápí v dezinformacích a nepoctivých aktérech, že putovní cirkus klimatických jednání je příliš velký, než aby byl efektivní, a že jednoduše nepomáhá zajistit udržitelnou budoucnost.
Patrick Galey, vedoucí vyšetřování fosilních paliv ve skupině Global Witness, označil za hlavní problém „nedostatek naléhavosti“. Nejedná se o ojedinělé hodnocení. Vlivná skupina expertů na klimatickou politiku, včetně bývalého generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna, loni prohlásila, že COP „již není vhodný pro svůj účel“.
Albert Norström ze Stockholmského centra pro odolnost dodal, že ačkoli proces COP splnil svůj původní účel – tedy diplomacii a konsensus, který vyústil v Pařížskou dohodu – zaostává ve fázi implementace. Emise stále rostou, propady uhlíku slábnou a překročení hranice $1.5^\circ C$ je pravděpodobné během několika let. Architektura summitu byla totiž postavena pro vyjednávání, nikoli pro ambiciózní dodávky slibů do praxe.
Přestože by měla mít každá země hlas, nerovnost mezi národy znamená, že některé hlasy jsou hlasitější než jiné. Rozsáhlá složitost jednání a velikost akce, která podle některých pozorovatelů připomíná tři události v jedné, ztěžuje zapojení chudším zemím.
Asad Rehman, výkonný ředitel Friends of the Earth, zdůraznil obrovskou disproporci. Zatímco země jako USA či EU posílají delegace o 400 lidech, které pracují 365 dní v roce, země jako Lesotho pošlou jednoho či dva vyjednavače, kteří zároveň pokrývají životní prostředí i finance.
Nepoměrnou přítomnost na klimatických jednáních nemají jen vyspělé země. V posledních letech je zjevný rozsah lobbingu prováděného společnostmi fosilních paliv. Galey poznamenal, že jejich velké množství naznačuje, že se část COP v podstatě proměnila v „obchodní veletrh“. Lobbisté zaplňují prostory, blokují hotely a zabírají čas delegátům vedlejšími akcemi, čímž vytlačují lidi, jejichž životy na výsledcích jednání nejvíce závisí.
Cibele Queiroz z Global Resilience Partnership uznala, že proces COP dosáhl důležitých milníků, jako je dohoda o cíli $1.5^\circ C$ a zřízení fondu pro ztráty a škody. Nicméně dodala, že proces je příliš pomalý a neefektivní a nedokáže řádně řešit markantní nerovnosti v tom, kdo nese odpovědnost a břemeno klimatické změny.
Podle Rehmna problém nespočívá ve struktuře COP, ale v moci. Klimatické otázky odrážejí širší politickou ekonomii světa. Proto, když rozvojové země chtějí něco, co Evropa nebo USA nechtějí poskytnout, vítěz je vždy jasný. Rozhodnutí jsou totiž schvalována proti vůli zemí, jako je například Bolívie.
Slovenský premiér Robert Fico vyzval k odstranění satirické sochy amerického prezidenta Donalda Trumpa z budovy Evropského parlamentu ve Štrasburku. Instalaci veřejně označil za jasný projev úpadku celé Evropské unie. Přestože slovenský předseda vlády podle svých slov nesouhlasí se všemi kroky amerického lídra, urážení partnerů na oficiální půdě považuje za hluboké selhání v chápání současné politické reality.
Pákistán oficiálně potvrdil přítomnost svých vojenských jednotek v Saúdské Arábii v reakci na stoupající napětí a sílící útoky jemenských povstalců Húthíů. Krok navazuje na nedávno uzavřenou obrannou pakt mezi Saúdskou Arábií, Tureckem a Pákistánem, jejímž cílem je společná obrana území před vnějšími hrozbami. Pákistánské síly již v saúdskoarabském království působí, ačkoliv přesné počty vojáků a jejich konkrétní kapacity zůstávají z bezpečnostních důvodů utajeny.
Ceny ropy na světových komoditních trzích zaznamenaly prudký skok, když se mezinárodní benchmark Brent během jediného dne vyšplhal o pět procent na hodnotu přesahující sto pět dolarů za barel. Za tímto dramatickým cenovým růstem stojí kombinace dvou závažných faktorů, kterými jsou eskalující geopolitické napětí na Blízkém východě a narušení těžebních kapacit v důsledku blížícího se hurikánu v Mexickém zálivu. Prudké zdražení energetických surovin okamžitě vyvolalo nervozitu mezi investory a spustilo vlnu výprodejů na globálních finančních trzích.
Ukrajinská vláda schválila částečné obnovení vývozu zemního plynu a zrušila tak zákaz, který platil od počátku plnohodnotné ruské invaze. Soukromí těžaři budou moci prodávat zahraničním odběratelům část své produkce z předchozího měsíce prostřednictvím specializovaných burzovních aukcí.
Spojené státy čelí sérii zásadních politických a právních událostí, které formují tamní domácí i zahraniční scénu. Federální soud ve Washingtonu zahájil klíčové jednání ve věci snahy prezidenta Donalda Trumpa odebrat tiskové akreditace redakcím stanic CNN, MS Now a serveru Politico. Současně se vyostřuje souboj o křesla v americkém Senátu, zatímco šéf americké diplomacie Marco Rubio během své cesty po Evropě varoval před nekontrolovanou eskalací konfliktu na Ukrajině a předzvěstí hluboké hospodářské krize v Íránu.
Britská policie v hrabství Thames Valley před soudem v Londýně přiznala, že domovní prohlídky v sídlech Andrewa Mountbatten-Windsora byly nezákonné. Vyšetřovatelé uznali, že soudu Old Bailey poskytli nesprávné podklady, na jejichž základě soudce prohlídky nemovitostí v Sandringhamu a sídla Royal Lodge ve Windsoru povolil. Právní zástupci bývalého prince napadli postup policejního ředitelství i ústředního trestního soudu prostřednictvím soudního přezkumu.
Indonéská vláda čelí hromadné žalobě za hrubou nedbalost při zvládání rozsáhlých lesních požárů, které zahalily velkou část jihovýchodní Asie do toxického dýmu. Žaloba, kterou podaly organizace domorodých obyvatel a občanské spolky v indonéské části ostrova Borneo, míří na deset vysoce postavených představitelů státu včetně prezidenta Prabowa Subianta a guvernéra provincie Západní Kalimantan. Obyvatelé regionu se potýkají s prudkým nárůstem dýchacích potíží, uzavíráním škol i výrazným omezením běžného života.
Ve věku sedmaosmdesáti let zemřela v nemocnici Španělka María del Carmen Abascalová, známa pod lidovým jménem Maricarmen, jejíž nedávné nedobrovolné vystěhování z madridského bytu vyvolalo masové protesty a hlubokou politickou krizi po celé zemi. Seniorka skonala v hospitalizaci jen několik týdnů poté, co ji policie na nosítkách vynosila z domova, v němž prožila více než sedmdesát let. Zpráva o jejím úmrtí okamžitě vyhrotila již tak napjatou atmosféru na španělské politické scéně i v ulicích hlavního města.
Hurikán Isaias, který se stal prvním hurikánem letošní atlantické sezóny, rychle zesílil v Mexickém zálivu a postupuje směrem k severnímu pobřeží Spojených států. Meteorologové varují před nebezpečnými příbojovými vlnami, ničivým větrem a přívalovými dešti. Zásah pevniny se očekává v pásu od pobřeží státu Mississippi až po západní část Floridy.
Jihokorejská vláda oznámila, že podnikne právní kroky, pokud se potvrdí, že zásilky paliva směřující z tamních přístavů do Ruska porušily vnitrostátní zákony. Reagovala tak na investigativní zjištění britského deníku The Guardian, podle něhož bylo během letních měsíců do ruských přístavů přepraveno přes 176 tisíc tun ropných produktů, zejména nafty. Soul v oficiálním prohlášení potvrdil, že případ prověřuje a v případě zjištění protiprávního jednání bude postupovat striktně podle platné legislativy.
Předvolební shromáždění amerického prezidenta Donalda Trumpa v texaském San Antoniu narušila série protestů a incidentů v hledišti. Prezident přicestoval do státu, aby podpořil republikánského kandidáta do Senátu Kena Paxtona v době, kdy se republikáni potýkají s nečekaně silným tlakem ze strany demokratů před nadcházejícími volbami v polovině prezidentského mandátu. Nejméně půltucet demonstrantů přerušil prezidentův projev, přičemž některé z nich musela z arény vyvést policie a v jednom případě došlo přímo mezi diváky k fyzickému napadení.
Obyvatelé Pásma Gazy čelí téměř každodenním izraelským úderům, přestože v enklávě platí příměří. Ačkoli dohoda přinesla zastavení masivního bombardování a umožnila zvýšení dodávek humanitární i zdravotnické pomoci, od jejího počátku zahynulo podle místního ministerstva zdravotnictví více než čtrnáct set lidí. Celkový počet obětí od vypuknutí konfliktu před třemi lety tak podle stejného zdroje přesáhl hranici sedmdesáti čtyř tisíc.