Tisíce diplomatů, aktivistů, novinářů a lobbistů se shromažďují v tropickém horku Belému, u ústí Amazonky, na klimatické rozhovory COP30. Poté, co Brazílie získala pořadatelství před třemi lety, byly naděje vysoké. Očekávalo se, že amazonský summit, konaný v zemi, která hostila první globální klimatický summit Země, by mohl představovat zlomový bod v boji proti klimatické krizi.
Panují však obavy, že se toto 30. zasedání klimatických jednání OSN riskuje opakování zklamání z předchozích let. Místo dosažení podstatného pokroku k dosažení klimatických cílů se jednání mohou znovu stát pouhou "oslavou dobře placených lobbistů" a úředníků, zatímco skutečné obavy o klima budou odsunuty stranou.
Rozvojové země už loni popsaly výsledek COP jako „ohromující zradu“. Kritici varují, že proces COP se utápí v dezinformacích a nepoctivých aktérech, že putovní cirkus klimatických jednání je příliš velký, než aby byl efektivní, a že jednoduše nepomáhá zajistit udržitelnou budoucnost.
Patrick Galey, vedoucí vyšetřování fosilních paliv ve skupině Global Witness, označil za hlavní problém „nedostatek naléhavosti“. Nejedná se o ojedinělé hodnocení. Vlivná skupina expertů na klimatickou politiku, včetně bývalého generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna, loni prohlásila, že COP „již není vhodný pro svůj účel“.
Albert Norström ze Stockholmského centra pro odolnost dodal, že ačkoli proces COP splnil svůj původní účel – tedy diplomacii a konsensus, který vyústil v Pařížskou dohodu – zaostává ve fázi implementace. Emise stále rostou, propady uhlíku slábnou a překročení hranice $1.5^\circ C$ je pravděpodobné během několika let. Architektura summitu byla totiž postavena pro vyjednávání, nikoli pro ambiciózní dodávky slibů do praxe.
Přestože by měla mít každá země hlas, nerovnost mezi národy znamená, že některé hlasy jsou hlasitější než jiné. Rozsáhlá složitost jednání a velikost akce, která podle některých pozorovatelů připomíná tři události v jedné, ztěžuje zapojení chudším zemím.
Asad Rehman, výkonný ředitel Friends of the Earth, zdůraznil obrovskou disproporci. Zatímco země jako USA či EU posílají delegace o 400 lidech, které pracují 365 dní v roce, země jako Lesotho pošlou jednoho či dva vyjednavače, kteří zároveň pokrývají životní prostředí i finance.
Nepoměrnou přítomnost na klimatických jednáních nemají jen vyspělé země. V posledních letech je zjevný rozsah lobbingu prováděného společnostmi fosilních paliv. Galey poznamenal, že jejich velké množství naznačuje, že se část COP v podstatě proměnila v „obchodní veletrh“. Lobbisté zaplňují prostory, blokují hotely a zabírají čas delegátům vedlejšími akcemi, čímž vytlačují lidi, jejichž životy na výsledcích jednání nejvíce závisí.
Cibele Queiroz z Global Resilience Partnership uznala, že proces COP dosáhl důležitých milníků, jako je dohoda o cíli $1.5^\circ C$ a zřízení fondu pro ztráty a škody. Nicméně dodala, že proces je příliš pomalý a neefektivní a nedokáže řádně řešit markantní nerovnosti v tom, kdo nese odpovědnost a břemeno klimatické změny.
Podle Rehmna problém nespočívá ve struktuře COP, ale v moci. Klimatické otázky odrážejí širší politickou ekonomii světa. Proto, když rozvojové země chtějí něco, co Evropa nebo USA nechtějí poskytnout, vítěz je vždy jasný. Rozhodnutí jsou totiž schvalována proti vůli zemí, jako je například Bolívie.
V sobotu proběhlo v katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě poslední rozloučení s kardinálem Dominikem Dukou, emeritním pražským arcibiskupem, který zemřel 4. listopadu ve věku 82 let. Zádušní mše, která začala v 11 hodin, byla sloužena pod vedením současného pražského arcibiskupa Jana Graubnera. Celý obřad vedl papežský nuncius Jude Thaddeus Okolo a do liturgie se aktivně zapojili i přátelé a blízcí zesnulého.
Na konci roku 2023 vyvolala fentanylová zdravotní krize ve Spojených státech velký poplach. Situace se však může ještě zhoršit s příchodem další skupiny syntetických opioidů, známých jako nitazeny. Tato droga sice není úplnou novinkou, neboť chemik Alexander Šulgin varoval před potenciálním zneužitím benzimidazolových sloučenin již v 70. letech, ale jeho slova se ukázala jako prorocká až o půl století později. Nitazeny, syntetické opioidy s benzimidazolovým jádrem, se staly jednou z nejnebezpečnějších tříd nových psychoaktivních látek. Způsobují tak rostoucí počet otrav a úmrtí.
Tisíce diplomatů, aktivistů, novinářů a lobbistů se shromažďují v tropickém horku Belému, u ústí Amazonky, na klimatické rozhovory COP30. Poté, co Brazílie získala pořadatelství před třemi lety, byly naděje vysoké. Očekávalo se, že amazonský summit, konaný v zemi, která hostila první globální klimatický summit Země, by mohl představovat zlomový bod v boji proti klimatické krizi.
Ukrajina se bez otálení snaží napravit škody způsobené masivním korupčním skandálem odhaleným tento týden. Přední představitelé spěchají s ujištěním západních partnerů poté, co údajná aféra se sto milionů dolarů v energetickém sektoru, která se dotýká současných i bývalých vysokých úředníků a některých blízkých spolupracovníků prezidenta Volodymyra Zelenského, znepokojila spojence.
Čína vydala varování pro své občany před cestováním do Japonska, čímž stupňuje svou odezvu na nedávné výroky japonské premiérky týkající se ostrova Tchaj-wan. Tento krok představuje dosud nejzásadnější reakci Pekingu na komentáře Sanae Takaichi. Ačkoliv se může jednat o převážně symbolické gesto, ukazuje to na ochotu Pekingu využívat svou ekonomickou sílu k prosazování geopolitických zájmů, což je již známý scénář.
Americká vláda zahájila intenzivní operace zaměřené na rodiče a opatrovníky, kteří zaplatili za to, aby se jejich děti dostaly přes jižní hranici USA. Zatčení Diany Patricie Santillany Galeano v chicagské školce, kam uprchla po silniční kontrole, poskytlo exkluzivní náhled do této nové vlny imigračních zásahů Trumpovy administrativy. K zatčení došlo jen několik týdnů poté, co přes hranici přešli její dospívající synové, kteří byli umístěni do útulku pod správou ministerstva zdravotnictví a sociálních služeb (HHS).
Spojené státy americké plánují dlouhodobé rozdělení Gazy na dvě zóny: „zelenou zónu“ a „červenou zónu“. Zelená zóna by měla být pod kontrolou izraelských a mezinárodních jednotek, a právě tam by měla začít obnova. Oproti tomu červená zóna, kam byla přesunuta drtivá většina Palestinců, by měla zůstat v ruinách bez plánované rekonstrukce.
Testy protisatelitních zbraní (ASAT) trvají sice jen vteřiny, ale kosmické smetí, které generují, ohrožuje satelity, astronauty a celosvětovou kosmickou ekonomiku o objemu 1,8 bilionu dolarů na desítky let dopředu. Dne 4. listopadu 2025 se kus kosmického smetí srazil s čínskou kosmickou lodí Shenzhou-20. Tato událost donutila Čínu odložit návrat tří astronautů, dokud inženýři neposoudí rozsah poškození plavidla. I když přesná povaha střetu a rozsah škod nejsou známy, je možné, že útočící kus kosmického odpadu nebyl větší než několik milimetrů. Při oběžných rychlostech se však trosky mohou srážet s objekty ve vesmíru rychlostí téměř desetkrát vyšší než rychlost střely.
Pobaltské země se snaží oslabit dohodu o globální minimální dani poté, co americký prezident Donald Trump stáhl svou podporu. Kritika této iniciativy, která má podkopat daňové ráje po celém světě, vyvrcholila během setkání ministrů financí Evropské unie v Bruselu. Několik malých zemí z východní Evropy, včetně Maďarska, Slovenska a pobaltských států, vyjádřilo obavy, že nová pravidla zvýší byrokracii a naruší konkurenceschopnost Evropy ve srovnání s USA.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštíví v pondělí Paříž, kde bude jednat s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, oznámil Elysejský palác. Návštěva se uskuteční v době, kdy je Zelenskyjho vláda zasažena poškozujícím korupčním skandálem.
Ve španělském městečku Taradell v Katalánsku začala ambiciózní iniciativa, která měla místním lidem poskytnout komunitní zahrady pro pěstování vlastních potravin. Čtyři aktivisté se spojili s cílem podpořit environmentální praxi v zemědělství a podnikání a zároveň zajistit obnovitelné zdroje energie. Z projektu, který přerostl zahradničení, nakonec vzniklo družstvo Taradell Sostenible, které má nyní 111 členů a dodává energii více než 100 domácnostem. Mezi nimi jsou i ti nejzranitelnější obyvatelé oblasti.
Před šestnácti lety na klimatickém summitu v Kodani se bohaté a znečišťující země zavázaly, že do roku 2020 poskytnou chudším národům 100 miliard dolarů ročně. Tyto prostředky měly sloužit na snižování emisí a adaptaci na teplejší svět. V loňském roce si stanovily nový cíl, a to 300 miliard dolarů ročně do roku 2035. Sledování toho, co se za klimatické finance skutečně počítá, je však dlouhodobě složité, přičemž někteří odborníci tento systém označují za „divoký západ“ kvůli nejasným definicím, pochybným projektům a nadhodnocenému účetnictví.