Tisíce diplomatů, aktivistů, novinářů a lobbistů se shromažďují v tropickém horku Belému, u ústí Amazonky, na klimatické rozhovory COP30. Poté, co Brazílie získala pořadatelství před třemi lety, byly naděje vysoké. Očekávalo se, že amazonský summit, konaný v zemi, která hostila první globální klimatický summit Země, by mohl představovat zlomový bod v boji proti klimatické krizi.
Panují však obavy, že se toto 30. zasedání klimatických jednání OSN riskuje opakování zklamání z předchozích let. Místo dosažení podstatného pokroku k dosažení klimatických cílů se jednání mohou znovu stát pouhou "oslavou dobře placených lobbistů" a úředníků, zatímco skutečné obavy o klima budou odsunuty stranou.
Rozvojové země už loni popsaly výsledek COP jako „ohromující zradu“. Kritici varují, že proces COP se utápí v dezinformacích a nepoctivých aktérech, že putovní cirkus klimatických jednání je příliš velký, než aby byl efektivní, a že jednoduše nepomáhá zajistit udržitelnou budoucnost.
Patrick Galey, vedoucí vyšetřování fosilních paliv ve skupině Global Witness, označil za hlavní problém „nedostatek naléhavosti“. Nejedná se o ojedinělé hodnocení. Vlivná skupina expertů na klimatickou politiku, včetně bývalého generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna, loni prohlásila, že COP „již není vhodný pro svůj účel“.
Albert Norström ze Stockholmského centra pro odolnost dodal, že ačkoli proces COP splnil svůj původní účel – tedy diplomacii a konsensus, který vyústil v Pařížskou dohodu – zaostává ve fázi implementace. Emise stále rostou, propady uhlíku slábnou a překročení hranice $1.5^\circ C$ je pravděpodobné během několika let. Architektura summitu byla totiž postavena pro vyjednávání, nikoli pro ambiciózní dodávky slibů do praxe.
Přestože by měla mít každá země hlas, nerovnost mezi národy znamená, že některé hlasy jsou hlasitější než jiné. Rozsáhlá složitost jednání a velikost akce, která podle některých pozorovatelů připomíná tři události v jedné, ztěžuje zapojení chudším zemím.
Asad Rehman, výkonný ředitel Friends of the Earth, zdůraznil obrovskou disproporci. Zatímco země jako USA či EU posílají delegace o 400 lidech, které pracují 365 dní v roce, země jako Lesotho pošlou jednoho či dva vyjednavače, kteří zároveň pokrývají životní prostředí i finance.
Nepoměrnou přítomnost na klimatických jednáních nemají jen vyspělé země. V posledních letech je zjevný rozsah lobbingu prováděného společnostmi fosilních paliv. Galey poznamenal, že jejich velké množství naznačuje, že se část COP v podstatě proměnila v „obchodní veletrh“. Lobbisté zaplňují prostory, blokují hotely a zabírají čas delegátům vedlejšími akcemi, čímž vytlačují lidi, jejichž životy na výsledcích jednání nejvíce závisí.
Cibele Queiroz z Global Resilience Partnership uznala, že proces COP dosáhl důležitých milníků, jako je dohoda o cíli $1.5^\circ C$ a zřízení fondu pro ztráty a škody. Nicméně dodala, že proces je příliš pomalý a neefektivní a nedokáže řádně řešit markantní nerovnosti v tom, kdo nese odpovědnost a břemeno klimatické změny.
Podle Rehmna problém nespočívá ve struktuře COP, ale v moci. Klimatické otázky odrážejí širší politickou ekonomii světa. Proto, když rozvojové země chtějí něco, co Evropa nebo USA nechtějí poskytnout, vítěz je vždy jasný. Rozhodnutí jsou totiž schvalována proti vůli zemí, jako je například Bolívie.
Americká Ústřední správa mořských minerálů (MMA), která spadá pod ministerstvo vnitra, zveřejnila plán na vydražení práv k průzkumu těžby na 28 milionech hektarů mořského dna v blízkosti Mariánského příkopu u pobřeží Severních Marian a Guamu.
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.
V ruském novinářském prostředí se v průběhu uplynulých desetiletí vžil termín „Černý srpen“. Tento pojem označuje sérii dramatických krizí, které zemi pravidelně zasahují právě v závěrečných týdnech léta. Zatímco v západních zemích bývá konec prázdnin obdobím okurkové sezóny, v ruské lidové slovesnosti je spojen s pesimismem a očekáváním nečekaných pohrom. Pohled do nedávné historie dává podle webu CNN těmto obavám za pravdu, neboť koncem srpna v Rusku opakovaně docházelo k událostem zásadního významu.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Íránský prezident Masúd Pezeškján se vyslovil pro co nejrychlejší ukončení války s USA. Teherán by se podle jeho slov měl pokusit konflikt uzavřít, dokud vystupuje z pozice síly. Washingtonu dal zároveň najevo, že kapitulace Íránu je nemyslitelná.
Přes léto se jméno Jiřiny Bohdalové nezmiňuje až tak často. Nyní jsme ale dostali fotku jako důkaz, že legendární herečka se má dobře. Dokonce si k sobě zve zajímavé hosty. Tentokrát si několik hodin povídala se známým politikem.
Poslední hodiny zbývají do začátku posledního ryze prázdninového týdne. Do Česka opět dorazí teplý vzduch z jihu, takže teploty v průběhu pracovního týdne porostou, až místy dosáhnou tropických hodnot. Na víkend se pak znovu ochladí.
Ruský prezident Vladimir Putin označil ukrajinský pokus porazit Rusko během 40 dnů prostřednictvím masivních dronových a raketových útoků za riskantní a provokativní krok. Podle Putina skončila tato ukrajinská operace neúspěchem už před více než dvěma týdny.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou představuje pro Česko zatím hlavně nepřímé riziko, ale zároveň ukazuje, jak rychle se může světový obchodní systém dále drolit. Kanada od 8. září zavede odvetná cla na americké zboží v reakci na nová padesátiprocentní americká cla na zhruba 20 miliard dolarů kanadského vývozu. Ottawa chce odpovědět „dolar za dolar“ a zasáhnout mimo jiné americkou ocel, mléčné výrobky, elektroniku, spotřebiče, zemědělské stroje či papír.
Kim Jo-čong, sestra severokorejského vůdce Kim Čong-una, nemá informace o tom, že by se chystalo jednání mezi jejím bratrem a nejvyšší představitelem Spojených států amerických. Podle amerických médií se setkání snaží iniciovat americký prezident Donald Trump.