Tisíce diplomatů, aktivistů, novinářů a lobbistů se shromažďují v tropickém horku Belému, u ústí Amazonky, na klimatické rozhovory COP30. Poté, co Brazílie získala pořadatelství před třemi lety, byly naděje vysoké. Očekávalo se, že amazonský summit, konaný v zemi, která hostila první globální klimatický summit Země, by mohl představovat zlomový bod v boji proti klimatické krizi.
Panují však obavy, že se toto 30. zasedání klimatických jednání OSN riskuje opakování zklamání z předchozích let. Místo dosažení podstatného pokroku k dosažení klimatických cílů se jednání mohou znovu stát pouhou "oslavou dobře placených lobbistů" a úředníků, zatímco skutečné obavy o klima budou odsunuty stranou.
Rozvojové země už loni popsaly výsledek COP jako „ohromující zradu“. Kritici varují, že proces COP se utápí v dezinformacích a nepoctivých aktérech, že putovní cirkus klimatických jednání je příliš velký, než aby byl efektivní, a že jednoduše nepomáhá zajistit udržitelnou budoucnost.
Patrick Galey, vedoucí vyšetřování fosilních paliv ve skupině Global Witness, označil za hlavní problém „nedostatek naléhavosti“. Nejedná se o ojedinělé hodnocení. Vlivná skupina expertů na klimatickou politiku, včetně bývalého generálního tajemníka OSN Pan Ki-muna, loni prohlásila, že COP „již není vhodný pro svůj účel“.
Albert Norström ze Stockholmského centra pro odolnost dodal, že ačkoli proces COP splnil svůj původní účel – tedy diplomacii a konsensus, který vyústil v Pařížskou dohodu – zaostává ve fázi implementace. Emise stále rostou, propady uhlíku slábnou a překročení hranice $1.5^\circ C$ je pravděpodobné během několika let. Architektura summitu byla totiž postavena pro vyjednávání, nikoli pro ambiciózní dodávky slibů do praxe.
Přestože by měla mít každá země hlas, nerovnost mezi národy znamená, že některé hlasy jsou hlasitější než jiné. Rozsáhlá složitost jednání a velikost akce, která podle některých pozorovatelů připomíná tři události v jedné, ztěžuje zapojení chudším zemím.
Asad Rehman, výkonný ředitel Friends of the Earth, zdůraznil obrovskou disproporci. Zatímco země jako USA či EU posílají delegace o 400 lidech, které pracují 365 dní v roce, země jako Lesotho pošlou jednoho či dva vyjednavače, kteří zároveň pokrývají životní prostředí i finance.
Nepoměrnou přítomnost na klimatických jednáních nemají jen vyspělé země. V posledních letech je zjevný rozsah lobbingu prováděného společnostmi fosilních paliv. Galey poznamenal, že jejich velké množství naznačuje, že se část COP v podstatě proměnila v „obchodní veletrh“. Lobbisté zaplňují prostory, blokují hotely a zabírají čas delegátům vedlejšími akcemi, čímž vytlačují lidi, jejichž životy na výsledcích jednání nejvíce závisí.
Cibele Queiroz z Global Resilience Partnership uznala, že proces COP dosáhl důležitých milníků, jako je dohoda o cíli $1.5^\circ C$ a zřízení fondu pro ztráty a škody. Nicméně dodala, že proces je příliš pomalý a neefektivní a nedokáže řádně řešit markantní nerovnosti v tom, kdo nese odpovědnost a břemeno klimatické změny.
Podle Rehmna problém nespočívá ve struktuře COP, ale v moci. Klimatické otázky odrážejí širší politickou ekonomii světa. Proto, když rozvojové země chtějí něco, co Evropa nebo USA nechtějí poskytnout, vítěz je vždy jasný. Rozhodnutí jsou totiž schvalována proti vůli zemí, jako je například Bolívie.
V australském letovisku Gold Coast se plánuje výstavba nejvyšší budovy v zemi, která má nést jméno Trump. Projekt s názvem Trump International Hotel & Tower Gold Coast, za nímž stojí australská skupina Altus Property Group, počítá s devadesátijednapatrovým mrakodrapem. Součástí ambiciózního záměru je luxusní šestihvězdičkový hotel s 285 pokoji, nákupní zóna s prestižními značkami, restaurace oceněné michelinskou hvězdou a luxusní rezidenční apartmány postavené podle standardů organizace Trump.
Východoukrajinskou Doněckou oblast halí mrazivá noc a obrněné vozy s redaktory BBC projíždějí surrealistickými tunely z rybářských sítí. Tyto sítě, upevněné na vysokých kůlech, se táhnou kilometry podél cest jako ochrana před útočnými drony. Jsou levnou, ale překvapivě účinnou bariérou; zachytí vrtule bezpilotních letounů dříve, než stačí zasáhnout svůj cíl. Mnoho z nich pochází od skotských rybářů, kteří je darovali k recyklaci – nyní však na frontě pomáhají chránit životy.
Přípravy na historickou misi Artemis II, která má po více než padesáti letech dopravit lidskou posádku k Měsíci, narazily na další vážnou překážku. Inženýři NASA o víkendu odhalili problém s průtokem helia v horní části obří rakety Space Launch System (SLS). Tato komplikace definitivně znemožnila plánovaný start v průběhu března.
Čtyři roky trvající válečný konflikt na Ukrajině si na obou stranách vyžádal enormní množství obětí, ačkoli přesné ověřování čísel zůstává v podmínkách probíhajících bojů velmi obtížné.
Během projevu před vedením Federální bezpečnosti služby (FSB) se ruský prezident Vladimir Putin nečekaně vyhnul hodnocení dosavadního průběhu invaze na Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtyř let od začátku masivní ruské agrese zveřejnil emotivní poselství, ve kterém adresoval výzvu Donaldu Trumpovi k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj v projevu deklaroval, že Vladimiru Putinovi se nepodařilo naplnit jeho válečné záměry ani zlomit odpor obyvatel. Zdůraznil také, že Ukrajina v budoucím mírovém procesu nehodlá obětovat zájmy svých občanů a bude usilovat o dosažení spravedlivých podmínek.
Evropa čelí nové zdravotní hrozbě v podobě tropického onemocnění chikungunya, které se díky klimatickým změnám začíná šířit i v mírném podnebném pásu. Nové vědecké poznatky potvrzují, že podmínky pro přenos tohoto viru nyní splňuje 29 evropských států. Zatímco v jižních oblastech, jako je Španělsko nebo Řecko, hrozí nákaza více než polovinu roku, riziko se posouvá stále dál na sever. V jihovýchodní Anglii jsou již nyní vhodné podmínky po dobu dvou měsíců v roce, přičemž v Belgii či Německu je to až pět měsíců.
Mezi Chorvatskem a maďarskou vládou Viktora Orbána se rozhořel ostrý spor o tranzit ropy, do kterého se postupně zapojilo i Slovensko. Konflikt eskaloval poté, co maďarský kabinet apeloval na Záhřeb, aby umožnil přepravu ruské ropy přes chorvatské území. Maďarsko se přitom paradoxně odvolává na unijní pravidla, ačkoliv se stejnou instituci, tedy Evropskou unii, dlouhodobě snaží marginalizovat v situacích, kdy mu to nevyhovuje. Populární chorvatský server index.hr v této souvislosti označil Orbána a Roberta Fica za „klasický příklad Putinových užitečných idiotů v samém srdci Evropy.“
Francouzský prezident Emmanuel Macron se během svého vystoupení vyjádřil velmi skepticky k možnosti brzkého nastolení míru. Podle jeho slov neexistuje na ruské straně žádná skutečná vůle k ukončení konfliktu. Macron zdůraznil, že za této situace je nezbytné i nadále stupňovat podporu Ukrajině a zajistit, aby země měla prostředky k obraně.
Americká vláda dluží na náhradách přibližně 134 miliard dolarů, které vybrala na základě plošných cel prezidenta Donalda Trumpa. Tato cla byla minulý týden Nejvyšším soudem prohlášena za nezákonná, což otevřelo cestu k teoretickému vracení peněz. Pro běžné spotřebitele, kteří dopady těchto cel pocítili skrze vyšší ceny v obchodech, je však vyhlídka na získání jakékoliv finanční kompenzace prakticky nulová.
Při příležitosti čtyř let od začátku masivní invaze mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Rusko hodlá ve svých vojenských operacích na Ukrajině vytrvat. Situaci popsal jako rozsáhlý střet se západními mocnostmi, které se podle jeho slov snaží ruský stát zlikvidovat. Peskov nicméně zdůraznil, že tento vnější tlak měl opačný účinek a přispěl k bezprecedentnímu sjednocení ruských občanů.
V rozhovoru pro stanici BBC ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj varoval, že ruská agrese již přerostla v globální konflikt a Vladimir Putin fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle něj Putin neusiluje pouze o podmanění Ukrajiny, ale o násilnou změnu světových hodnot a demokratických principů. Zelenskyj je přesvědčen, že jedinou funkční strategií proti Kremlu je kombinace neústupného vojenského odporu a drtivého ekonomického tlaku, který by Rusko přiměl k ukončení bojů.