Čína vydala varování pro své občany před cestováním do Japonska, čímž stupňuje svou odezvu na nedávné výroky japonské premiérky týkající se ostrova Tchaj-wan. Tento krok představuje dosud nejzásadnější reakci Pekingu na komentáře Sanae Takaichi. Ačkoliv se může jednat o převážně symbolické gesto, ukazuje to na ochotu Pekingu využívat svou ekonomickou sílu k prosazování geopolitických zájmů, což je již známý scénář.
Čínské ministerstvo zahraničí v pátek uvedlo, že nedávné „flagrantně provokativní poznámky o Tchaj-wanu“ dále poškodily atmosféru pro mezilidskou výměnu a vytvořily dodatečná rizika pro bezpečnost čínských občanů v Japonsku. Ministerstvo proto apeluje na čínské občany, aby se cestování do Japonska prozatím zdrželi.
Jde o poslední projev čínského rozhořčení v eskalujícím sporu, který trvá zhruba týden. Spustily ho výroky Takaichi v japonském parlamentu, kde na dotaz odpověděla, že by čínský útok na Tchaj-wan představoval „situaci ohrožující přežití Japonska“, což by mohlo vyvolat vojenskou reakci Tokia. Peking považuje demokraticky řízený Tchaj-wan za své území a slíbil, že nad ním převezme kontrolu, v případě nutnosti i silou. Otázka suverenity Tchaj-wanu je pro Peking nejcitlivějším bodem v mezinárodních vztazích, „červenou linií“, která nesmí být překročena. Čínské ministerstvo obrany v pátek navíc varovalo, že Japonsko utrpí „zdrcující porážku“, pokud se odváží vojensky zasáhnout v Tchajwanské úžině.
Podle oficiálních japonských údajů navštívilo Japonsko mezi lednem a zářím tohoto roku téměř 7,5 milionu čínských cestovatelů, což je suverénně nejvyšší počet ze všech zemí. Varování před cestováním následuje po oficiálních protestech obou stran v souvislosti s incidentem, kdy si obě země navzájem předvolaly velvyslance. Spor se odehrává v době nárůstu nacionalistických a protijaponských nálad v Číně. Zhoršení vztahů přichází jen necelé dva týdny poté, co se Takaichi a čínský lídr Si Ťin-pching poprvé setkali na okraj mezinárodního summitu a dohodli se na úsilí o konstruktivní a stabilní vztahy.
Bouři nevole odstartoval generální konzul Číny v Ósace, Xue Jian, který na sociální síti X, i když byl příspěvek později smazán, komentoval článek o Takaichiině výroku slovy, že „špinavý krk, který se strká, musí být uříznut“. Státní média od té doby zveřejnila řadu odsuzujících komentářů, které útočily na Takaichi, první japonskou premiérku. Komentář deníku People’s Liberation Army Daily z pátku varoval Takaichi a uvedl, že pokud Japonsko vojensky zasáhne v Tchajwanské úžině, Čína mu uštědří „přímý úder“.
Tokio si v pátek předvolalo čínského velvyslance, aby protestovalo proti Xueovým „vysoce nevhodným výrokům“ a požadovalo, aby Peking přijal „odpovídající opatření“. Předtím si Peking předvolal japonského velvyslance. Čínský náměstek ministra zahraničí Sun Weidong při setkání prohlásil, že komentáře Takaichi „vážně poškodily politické základy čínsko-japonských vztahů“. Japonský ministr zahraničí Toshimitsu Motegi v pátek uvedl, že není třeba Takaichiiny výroky odvolávat, a zdůraznil, že byly proneseny v kontextu diskuse o „situaci existenční krize“.
Takaichi sice v pondělí uvedla, že její poznámky byly „hypotetické“ a že se zdrží podobných komentářů v parlamentu, avšak japonští premiéři se v minulosti vyhýbali diskusi o Tchaj-wanu v kontextu vojenské reakce. Washington v otázce hypotetické invaze záměrně zůstává nejednoznačný, což je známé jako „strategická nejednoznačnost“. Peking, který se snaží etablovat jako dominantní regionální mocnost, vnímá americkou alianci s Japonskem s podezřením. Takaichi sice vyzvala k užším bezpečnostním vazbám s USA a minulý měsíc urychlila obranné posilování země, ale stejně jako její předchůdci musí vyvažovat úzce provázané ekonomické vazby Japonska s Čínou.
Žhářské útoky radikálních izraelských osadníků na palestinské obce na okupovaném Západním břehu Jordánu v noci ze soboty na neděli vyvolaly v Izraeli politický spor a odsoudil je opoziční předák Gadi Eisenkot, jenž je označil za židovský terorismus. Desítky osadníků napadly nejméně čtyři komunity, zapálily zhruba tucet vozidel i několik domů a zanechaly rasistické nápisy, zatímco izraelská policie oznámila zahájení vyšetřování s forenzními týmy.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil Kyjev za součást takzvaných prastarých ruských zemí. Vyjádřil se tak v době, kdy obě strany hlásily vzájemné útoky. V rozhovoru pro východoevropský kanál Nexta prohlásil, že jihovýchodní i střední části Ukrajiny jsou nepochybně historicky ruské, čímž stupňoval rétoriku, kterou Moskva používá k ospravedlnění své plnohodnotné invaze.
Ukrajinská armáda podnikla překvapivý a vícestupňový útok na Krymský most, který spojuje Ruskem okupovaný polostrov s ruskou pevninou. Akce proběhla v noci na úterý a zanechala za sebou vážné škody na silniční i železniční části této monumentální stavby. Kyjev přitom operaci načasoval záměrně tak, aby demonstroval zranitelnost režimu ruského prezidenta Vladimira Putina před nadcházejícím mezinárodním summitem.
Globální klimatická konference COP31 v turecké Antalyi v neděli ztroskotala, protože se více než sto devadesáti zúčastněným zemím nepodařilo shodnout na zastřešující dohodě po více než dvou týdnech sporných jednání. Zlomovým bodem se stala samotná příčina změny klimatu, tedy fosilní paliva, kolem nichž se státy nedokázaly dohodnout na odklonu.
Mezinárodní výbor Červeného kříže a organizace na ochranu lidských práv varovaly, že brzy bude příliš pozdě na to, aby se podařilo vrátit džina zpět do láhve, protože vývoj autonomních zbraní podle nich předbíhá snahy o jejich regulaci. Výrazné varování zaznělo v neděli na závěr týdenní konference v Ženevě, které se zúčastnilo více než sto dvacet členských států Úmluvy OSN o některých konvenčních zbraních.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil, že ruské síly během uplynulého týdne vypustily proti dvaceti ukrajinským regionům přibližně 2700 útočných dronů, téměř 1460 naváděných leteckých pum a 165 raket různých typů. Zároveň vyzval Spojené státy, aby schválily předání střel protivzdušné obrany Patriot již zaplacených spojenci v rámci programu PURL, a informoval, že po nočním útoku dronu na pětipatrový bytový dům v Dymeru v Kyjevské oblasti zůstává čtrnáct obyvatel nezvěstných.
Evropu čeká mezi koncem letošního listopadu a koncem příštího roku mimořádná série voleb, která může podle The Guardian otřást samotnými základy Evropské unie a narušit poválečný evropský konsenzus. Volební vlna se dotkne čtyř z pěti největších členských států unie podle počtu obyvatel i ekonomické síly, přičemž hlasování se uskuteční také v Estonsku, Finsku, Řecku či na Slovensku a regionální volby proběhnou v Německu. Posilování nacionalistických a euroskeptických stran v řadě velkých zemí unie může v nadcházejícím roce prověřit odolnost evropského společenství jako nikdy dříve.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v sobotu prohlásila, že hybridní hrozby ze strany Ruska jsou stále méně hybridní. Uvedla to poté co dánské úřady oznámily zmaření ruského plánu na zavraždění ukrajinského rappera v Dánsku ze září. Von der Leyenová na síti X uvedla, že šlo o útok na půdě Evropské unie, což je nepřijatelné.
Matematik a zaměstnanec společnosti zabývající se umělou inteligencí Anthropic Levent Alpöge oznámil, že pomocí velkého jazykového modelu dokázal nejslavnější dosud nevyřešený problém celé matematiky, Riemannovu hypotézu. Na svých webových stránkách uvedl, že ve spolupráci s modelem Claude pravděpodobně objevil důkaz této hypotézy, pouhý den po rekordním vstupu společnosti Anthropic na burzu.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že systémy řízení letového provozu spravující lety po celých Spojených státech jsou prastaré, ale bezpečné, a vyzval Kongres, aby uvolnil nákladné prostředky na jejich modernizaci. Jeho slova zazněla týden po rozsáhlém pozastavení provozu, které na celé hodiny zastavilo lety napříč USA a bylo nejdelší takovou událostí od teroristických útoků z 11. září 2001.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu během brífinku s novináři prohlásil, že plné členství v Severoatlantické alianci zůstává nejjasnější a nákladově nejvýhodnější bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu, přičemž upozornil, že Kyjev zatím nedostal žádné formální písemné nabídky záruk kolektivní obrany po vzoru článku pět Severoatlantické smlouvy. Zároveň uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin na summitu v čínském Šen-čenu neuspěl se snahou o jakousi druhou Jaltu a překreslování hranic, a jmenoval možné kandidáty na příštího ukrajinského velvyslance ve Washingtonu.
Polsko začíná na základě licenční dohody se švédskou zbrojovkou Saab vyrábět minometnou munici, čímž posiluje domácí zbrojní výrobu tváří v tvář ruské agresi. Dohoda navazuje na snahu Varšavy rozvíjet vlastní obranný průmysl a snižovat závislost na zahraničních dodávkách.