Čína vydala varování pro své občany před cestováním do Japonska, čímž stupňuje svou odezvu na nedávné výroky japonské premiérky týkající se ostrova Tchaj-wan. Tento krok představuje dosud nejzásadnější reakci Pekingu na komentáře Sanae Takaichi. Ačkoliv se může jednat o převážně symbolické gesto, ukazuje to na ochotu Pekingu využívat svou ekonomickou sílu k prosazování geopolitických zájmů, což je již známý scénář.
Čínské ministerstvo zahraničí v pátek uvedlo, že nedávné „flagrantně provokativní poznámky o Tchaj-wanu“ dále poškodily atmosféru pro mezilidskou výměnu a vytvořily dodatečná rizika pro bezpečnost čínských občanů v Japonsku. Ministerstvo proto apeluje na čínské občany, aby se cestování do Japonska prozatím zdrželi.
Jde o poslední projev čínského rozhořčení v eskalujícím sporu, který trvá zhruba týden. Spustily ho výroky Takaichi v japonském parlamentu, kde na dotaz odpověděla, že by čínský útok na Tchaj-wan představoval „situaci ohrožující přežití Japonska“, což by mohlo vyvolat vojenskou reakci Tokia. Peking považuje demokraticky řízený Tchaj-wan za své území a slíbil, že nad ním převezme kontrolu, v případě nutnosti i silou. Otázka suverenity Tchaj-wanu je pro Peking nejcitlivějším bodem v mezinárodních vztazích, „červenou linií“, která nesmí být překročena. Čínské ministerstvo obrany v pátek navíc varovalo, že Japonsko utrpí „zdrcující porážku“, pokud se odváží vojensky zasáhnout v Tchajwanské úžině.
Podle oficiálních japonských údajů navštívilo Japonsko mezi lednem a zářím tohoto roku téměř 7,5 milionu čínských cestovatelů, což je suverénně nejvyšší počet ze všech zemí. Varování před cestováním následuje po oficiálních protestech obou stran v souvislosti s incidentem, kdy si obě země navzájem předvolaly velvyslance. Spor se odehrává v době nárůstu nacionalistických a protijaponských nálad v Číně. Zhoršení vztahů přichází jen necelé dva týdny poté, co se Takaichi a čínský lídr Si Ťin-pching poprvé setkali na okraj mezinárodního summitu a dohodli se na úsilí o konstruktivní a stabilní vztahy.
Bouři nevole odstartoval generální konzul Číny v Ósace, Xue Jian, který na sociální síti X, i když byl příspěvek později smazán, komentoval článek o Takaichiině výroku slovy, že „špinavý krk, který se strká, musí být uříznut“. Státní média od té doby zveřejnila řadu odsuzujících komentářů, které útočily na Takaichi, první japonskou premiérku. Komentář deníku People’s Liberation Army Daily z pátku varoval Takaichi a uvedl, že pokud Japonsko vojensky zasáhne v Tchajwanské úžině, Čína mu uštědří „přímý úder“.
Tokio si v pátek předvolalo čínského velvyslance, aby protestovalo proti Xueovým „vysoce nevhodným výrokům“ a požadovalo, aby Peking přijal „odpovídající opatření“. Předtím si Peking předvolal japonského velvyslance. Čínský náměstek ministra zahraničí Sun Weidong při setkání prohlásil, že komentáře Takaichi „vážně poškodily politické základy čínsko-japonských vztahů“. Japonský ministr zahraničí Toshimitsu Motegi v pátek uvedl, že není třeba Takaichiiny výroky odvolávat, a zdůraznil, že byly proneseny v kontextu diskuse o „situaci existenční krize“.
Takaichi sice v pondělí uvedla, že její poznámky byly „hypotetické“ a že se zdrží podobných komentářů v parlamentu, avšak japonští premiéři se v minulosti vyhýbali diskusi o Tchaj-wanu v kontextu vojenské reakce. Washington v otázce hypotetické invaze záměrně zůstává nejednoznačný, což je známé jako „strategická nejednoznačnost“. Peking, který se snaží etablovat jako dominantní regionální mocnost, vnímá americkou alianci s Japonskem s podezřením. Takaichi sice vyzvala k užším bezpečnostním vazbám s USA a minulý měsíc urychlila obranné posilování země, ale stejně jako její předchůdci musí vyvažovat úzce provázané ekonomické vazby Japonska s Čínou.
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.