Čína vydala varování pro své občany před cestováním do Japonska, čímž stupňuje svou odezvu na nedávné výroky japonské premiérky týkající se ostrova Tchaj-wan. Tento krok představuje dosud nejzásadnější reakci Pekingu na komentáře Sanae Takaichi. Ačkoliv se může jednat o převážně symbolické gesto, ukazuje to na ochotu Pekingu využívat svou ekonomickou sílu k prosazování geopolitických zájmů, což je již známý scénář.
Čínské ministerstvo zahraničí v pátek uvedlo, že nedávné „flagrantně provokativní poznámky o Tchaj-wanu“ dále poškodily atmosféru pro mezilidskou výměnu a vytvořily dodatečná rizika pro bezpečnost čínských občanů v Japonsku. Ministerstvo proto apeluje na čínské občany, aby se cestování do Japonska prozatím zdrželi.
Jde o poslední projev čínského rozhořčení v eskalujícím sporu, který trvá zhruba týden. Spustily ho výroky Takaichi v japonském parlamentu, kde na dotaz odpověděla, že by čínský útok na Tchaj-wan představoval „situaci ohrožující přežití Japonska“, což by mohlo vyvolat vojenskou reakci Tokia. Peking považuje demokraticky řízený Tchaj-wan za své území a slíbil, že nad ním převezme kontrolu, v případě nutnosti i silou. Otázka suverenity Tchaj-wanu je pro Peking nejcitlivějším bodem v mezinárodních vztazích, „červenou linií“, která nesmí být překročena. Čínské ministerstvo obrany v pátek navíc varovalo, že Japonsko utrpí „zdrcující porážku“, pokud se odváží vojensky zasáhnout v Tchajwanské úžině.
Podle oficiálních japonských údajů navštívilo Japonsko mezi lednem a zářím tohoto roku téměř 7,5 milionu čínských cestovatelů, což je suverénně nejvyšší počet ze všech zemí. Varování před cestováním následuje po oficiálních protestech obou stran v souvislosti s incidentem, kdy si obě země navzájem předvolaly velvyslance. Spor se odehrává v době nárůstu nacionalistických a protijaponských nálad v Číně. Zhoršení vztahů přichází jen necelé dva týdny poté, co se Takaichi a čínský lídr Si Ťin-pching poprvé setkali na okraj mezinárodního summitu a dohodli se na úsilí o konstruktivní a stabilní vztahy.
Bouři nevole odstartoval generální konzul Číny v Ósace, Xue Jian, který na sociální síti X, i když byl příspěvek později smazán, komentoval článek o Takaichiině výroku slovy, že „špinavý krk, který se strká, musí být uříznut“. Státní média od té doby zveřejnila řadu odsuzujících komentářů, které útočily na Takaichi, první japonskou premiérku. Komentář deníku People’s Liberation Army Daily z pátku varoval Takaichi a uvedl, že pokud Japonsko vojensky zasáhne v Tchajwanské úžině, Čína mu uštědří „přímý úder“.
Tokio si v pátek předvolalo čínského velvyslance, aby protestovalo proti Xueovým „vysoce nevhodným výrokům“ a požadovalo, aby Peking přijal „odpovídající opatření“. Předtím si Peking předvolal japonského velvyslance. Čínský náměstek ministra zahraničí Sun Weidong při setkání prohlásil, že komentáře Takaichi „vážně poškodily politické základy čínsko-japonských vztahů“. Japonský ministr zahraničí Toshimitsu Motegi v pátek uvedl, že není třeba Takaichiiny výroky odvolávat, a zdůraznil, že byly proneseny v kontextu diskuse o „situaci existenční krize“.
Takaichi sice v pondělí uvedla, že její poznámky byly „hypotetické“ a že se zdrží podobných komentářů v parlamentu, avšak japonští premiéři se v minulosti vyhýbali diskusi o Tchaj-wanu v kontextu vojenské reakce. Washington v otázce hypotetické invaze záměrně zůstává nejednoznačný, což je známé jako „strategická nejednoznačnost“. Peking, který se snaží etablovat jako dominantní regionální mocnost, vnímá americkou alianci s Japonskem s podezřením. Takaichi sice vyzvala k užším bezpečnostním vazbám s USA a minulý měsíc urychlila obranné posilování země, ale stejně jako její předchůdci musí vyvažovat úzce provázané ekonomické vazby Japonska s Čínou.
Ukrajina se bez otálení snaží napravit škody způsobené masivním korupčním skandálem odhaleným tento týden. Přední představitelé spěchají s ujištěním západních partnerů poté, co údajná aféra se sto milionů dolarů v energetickém sektoru, která se dotýká současných i bývalých vysokých úředníků a některých blízkých spolupracovníků prezidenta Volodymyra Zelenského, znepokojila spojence.
Čína vydala varování pro své občany před cestováním do Japonska, čímž stupňuje svou odezvu na nedávné výroky japonské premiérky týkající se ostrova Tchaj-wan. Tento krok představuje dosud nejzásadnější reakci Pekingu na komentáře Sanae Takaichi. Ačkoliv se může jednat o převážně symbolické gesto, ukazuje to na ochotu Pekingu využívat svou ekonomickou sílu k prosazování geopolitických zájmů, což je již známý scénář.
Americká vláda zahájila intenzivní operace zaměřené na rodiče a opatrovníky, kteří zaplatili za to, aby se jejich děti dostaly přes jižní hranici USA. Zatčení Diany Patricie Santillany Galeano v chicagské školce, kam uprchla po silniční kontrole, poskytlo exkluzivní náhled do této nové vlny imigračních zásahů Trumpovy administrativy. K zatčení došlo jen několik týdnů poté, co přes hranici přešli její dospívající synové, kteří byli umístěni do útulku pod správou ministerstva zdravotnictví a sociálních služeb (HHS).
Spojené státy americké plánují dlouhodobé rozdělení Gazy na dvě zóny: „zelenou zónu“ a „červenou zónu“. Zelená zóna by měla být pod kontrolou izraelských a mezinárodních jednotek, a právě tam by měla začít obnova. Oproti tomu červená zóna, kam byla přesunuta drtivá většina Palestinců, by měla zůstat v ruinách bez plánované rekonstrukce.
Testy protisatelitních zbraní (ASAT) trvají sice jen vteřiny, ale kosmické smetí, které generují, ohrožuje satelity, astronauty a celosvětovou kosmickou ekonomiku o objemu 1,8 bilionu dolarů na desítky let dopředu. Dne 4. listopadu 2025 se kus kosmického smetí srazil s čínskou kosmickou lodí Shenzhou-20. Tato událost donutila Čínu odložit návrat tří astronautů, dokud inženýři neposoudí rozsah poškození plavidla. I když přesná povaha střetu a rozsah škod nejsou známy, je možné, že útočící kus kosmického odpadu nebyl větší než několik milimetrů. Při oběžných rychlostech se však trosky mohou srážet s objekty ve vesmíru rychlostí téměř desetkrát vyšší než rychlost střely.
Pobaltské země se snaží oslabit dohodu o globální minimální dani poté, co americký prezident Donald Trump stáhl svou podporu. Kritika této iniciativy, která má podkopat daňové ráje po celém světě, vyvrcholila během setkání ministrů financí Evropské unie v Bruselu. Několik malých zemí z východní Evropy, včetně Maďarska, Slovenska a pobaltských států, vyjádřilo obavy, že nová pravidla zvýší byrokracii a naruší konkurenceschopnost Evropy ve srovnání s USA.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštíví v pondělí Paříž, kde bude jednat s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, oznámil Elysejský palác. Návštěva se uskuteční v době, kdy je Zelenskyjho vláda zasažena poškozujícím korupčním skandálem.
Ve španělském městečku Taradell v Katalánsku začala ambiciózní iniciativa, která měla místním lidem poskytnout komunitní zahrady pro pěstování vlastních potravin. Čtyři aktivisté se spojili s cílem podpořit environmentální praxi v zemědělství a podnikání a zároveň zajistit obnovitelné zdroje energie. Z projektu, který přerostl zahradničení, nakonec vzniklo družstvo Taradell Sostenible, které má nyní 111 členů a dodává energii více než 100 domácnostem. Mezi nimi jsou i ti nejzranitelnější obyvatelé oblasti.
Před šestnácti lety na klimatickém summitu v Kodani se bohaté a znečišťující země zavázaly, že do roku 2020 poskytnou chudším národům 100 miliard dolarů ročně. Tyto prostředky měly sloužit na snižování emisí a adaptaci na teplejší svět. V loňském roce si stanovily nový cíl, a to 300 miliard dolarů ročně do roku 2035. Sledování toho, co se za klimatické finance skutečně počítá, je však dlouhodobě složité, přičemž někteří odborníci tento systém označují za „divoký západ“ kvůli nejasným definicím, pochybným projektům a nadhodnocenému účetnictví.
Pokud prezident Donald Trump skutečně nemá co skrývat ve spojitosti s Jeffreym Epsteinem, pak zvolil poněkud zvláštní způsob, jak to demonstrovat. Přestože Trump nebyl obviněn z žádného protiprávního jednání ve spojitosti s odsouzeným sexuálním delikventem, jeho kroky nyní vyvolávají dojem, že je podezřelý. Tato optika sama o sobě může představovat politický problém, a to nezávisle na tom, co nakonec vyplyne z obsahu Epsteinových spisů.
I když se v současné době zdají být rozhovory o kontrole zbrojení s Ruskem nepravděpodobné, právě to je důvod, proč jsou tak naléhavě potřeba. Prezident Donald Trump sice pociťuje frustraci z rozhodnutí Vladimira Putina nesetkat se v říjnu v Budapešti ohledně války na Ukrajině, ale měl by mít na paměti, že Putin navrhl prodloužení smlouvy Nový START o strategické jaderné kontrole zbrojení o další rok. Tento krok je klíčový, protože pokud nebude dohoda prodloužena vzájemnou shodou mezi Washingtonem a Moskvou, automaticky vyprší v únoru 2026. Smlouva Nový START je, kromě Smlouvy o částečném zákazu jaderných zkoušek, poslední zbývající bilaterální dohodou mezi USA a Ruskem o kontrole jaderných zbraní.
Rozsáhlý průzkum veřejného mínění, který provedla agentura Ipsos na vzorku téměř 10 000 voličů v devíti západních zemích, odhaluje široké znepokojení nad stavem demokracie. Zhruba polovina dotázaných voličů napříč sedmi členskými státy Evropské unie, Spojeným královstvím a Spojenými státy americkými vyjádřila nespokojenost se způsobem, jakým demokracie funguje. S výjimkou Švédska, kde většina lidí hodnotí demokratickou politiku jako funkční, panuje ve všech ostatních zemích jasná většina obav ohledně rizika pro jejich systémy samosprávy v příštích pěti letech.