Čína vydala varování pro své občany před cestováním do Japonska, čímž stupňuje svou odezvu na nedávné výroky japonské premiérky týkající se ostrova Tchaj-wan. Tento krok představuje dosud nejzásadnější reakci Pekingu na komentáře Sanae Takaichi. Ačkoliv se může jednat o převážně symbolické gesto, ukazuje to na ochotu Pekingu využívat svou ekonomickou sílu k prosazování geopolitických zájmů, což je již známý scénář.
Čínské ministerstvo zahraničí v pátek uvedlo, že nedávné „flagrantně provokativní poznámky o Tchaj-wanu“ dále poškodily atmosféru pro mezilidskou výměnu a vytvořily dodatečná rizika pro bezpečnost čínských občanů v Japonsku. Ministerstvo proto apeluje na čínské občany, aby se cestování do Japonska prozatím zdrželi.
Jde o poslední projev čínského rozhořčení v eskalujícím sporu, který trvá zhruba týden. Spustily ho výroky Takaichi v japonském parlamentu, kde na dotaz odpověděla, že by čínský útok na Tchaj-wan představoval „situaci ohrožující přežití Japonska“, což by mohlo vyvolat vojenskou reakci Tokia. Peking považuje demokraticky řízený Tchaj-wan za své území a slíbil, že nad ním převezme kontrolu, v případě nutnosti i silou. Otázka suverenity Tchaj-wanu je pro Peking nejcitlivějším bodem v mezinárodních vztazích, „červenou linií“, která nesmí být překročena. Čínské ministerstvo obrany v pátek navíc varovalo, že Japonsko utrpí „zdrcující porážku“, pokud se odváží vojensky zasáhnout v Tchajwanské úžině.
Podle oficiálních japonských údajů navštívilo Japonsko mezi lednem a zářím tohoto roku téměř 7,5 milionu čínských cestovatelů, což je suverénně nejvyšší počet ze všech zemí. Varování před cestováním následuje po oficiálních protestech obou stran v souvislosti s incidentem, kdy si obě země navzájem předvolaly velvyslance. Spor se odehrává v době nárůstu nacionalistických a protijaponských nálad v Číně. Zhoršení vztahů přichází jen necelé dva týdny poté, co se Takaichi a čínský lídr Si Ťin-pching poprvé setkali na okraj mezinárodního summitu a dohodli se na úsilí o konstruktivní a stabilní vztahy.
Bouři nevole odstartoval generální konzul Číny v Ósace, Xue Jian, který na sociální síti X, i když byl příspěvek později smazán, komentoval článek o Takaichiině výroku slovy, že „špinavý krk, který se strká, musí být uříznut“. Státní média od té doby zveřejnila řadu odsuzujících komentářů, které útočily na Takaichi, první japonskou premiérku. Komentář deníku People’s Liberation Army Daily z pátku varoval Takaichi a uvedl, že pokud Japonsko vojensky zasáhne v Tchajwanské úžině, Čína mu uštědří „přímý úder“.
Tokio si v pátek předvolalo čínského velvyslance, aby protestovalo proti Xueovým „vysoce nevhodným výrokům“ a požadovalo, aby Peking přijal „odpovídající opatření“. Předtím si Peking předvolal japonského velvyslance. Čínský náměstek ministra zahraničí Sun Weidong při setkání prohlásil, že komentáře Takaichi „vážně poškodily politické základy čínsko-japonských vztahů“. Japonský ministr zahraničí Toshimitsu Motegi v pátek uvedl, že není třeba Takaichiiny výroky odvolávat, a zdůraznil, že byly proneseny v kontextu diskuse o „situaci existenční krize“.
Takaichi sice v pondělí uvedla, že její poznámky byly „hypotetické“ a že se zdrží podobných komentářů v parlamentu, avšak japonští premiéři se v minulosti vyhýbali diskusi o Tchaj-wanu v kontextu vojenské reakce. Washington v otázce hypotetické invaze záměrně zůstává nejednoznačný, což je známé jako „strategická nejednoznačnost“. Peking, který se snaží etablovat jako dominantní regionální mocnost, vnímá americkou alianci s Japonskem s podezřením. Takaichi sice vyzvala k užším bezpečnostním vazbám s USA a minulý měsíc urychlila obranné posilování země, ale stejně jako její předchůdci musí vyvažovat úzce provázané ekonomické vazby Japonska s Čínou.
V australském letovisku Gold Coast se plánuje výstavba nejvyšší budovy v zemi, která má nést jméno Trump. Projekt s názvem Trump International Hotel & Tower Gold Coast, za nímž stojí australská skupina Altus Property Group, počítá s devadesátijednapatrovým mrakodrapem. Součástí ambiciózního záměru je luxusní šestihvězdičkový hotel s 285 pokoji, nákupní zóna s prestižními značkami, restaurace oceněné michelinskou hvězdou a luxusní rezidenční apartmány postavené podle standardů organizace Trump.
Východoukrajinskou Doněckou oblast halí mrazivá noc a obrněné vozy s redaktory BBC projíždějí surrealistickými tunely z rybářských sítí. Tyto sítě, upevněné na vysokých kůlech, se táhnou kilometry podél cest jako ochrana před útočnými drony. Jsou levnou, ale překvapivě účinnou bariérou; zachytí vrtule bezpilotních letounů dříve, než stačí zasáhnout svůj cíl. Mnoho z nich pochází od skotských rybářů, kteří je darovali k recyklaci – nyní však na frontě pomáhají chránit životy.
Přípravy na historickou misi Artemis II, která má po více než padesáti letech dopravit lidskou posádku k Měsíci, narazily na další vážnou překážku. Inženýři NASA o víkendu odhalili problém s průtokem helia v horní části obří rakety Space Launch System (SLS). Tato komplikace definitivně znemožnila plánovaný start v průběhu března.
Čtyři roky trvající válečný konflikt na Ukrajině si na obou stranách vyžádal enormní množství obětí, ačkoli přesné ověřování čísel zůstává v podmínkách probíhajících bojů velmi obtížné.
Během projevu před vedením Federální bezpečnosti služby (FSB) se ruský prezident Vladimir Putin nečekaně vyhnul hodnocení dosavadního průběhu invaze na Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtyř let od začátku masivní ruské agrese zveřejnil emotivní poselství, ve kterém adresoval výzvu Donaldu Trumpovi k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj v projevu deklaroval, že Vladimiru Putinovi se nepodařilo naplnit jeho válečné záměry ani zlomit odpor obyvatel. Zdůraznil také, že Ukrajina v budoucím mírovém procesu nehodlá obětovat zájmy svých občanů a bude usilovat o dosažení spravedlivých podmínek.
Evropa čelí nové zdravotní hrozbě v podobě tropického onemocnění chikungunya, které se díky klimatickým změnám začíná šířit i v mírném podnebném pásu. Nové vědecké poznatky potvrzují, že podmínky pro přenos tohoto viru nyní splňuje 29 evropských států. Zatímco v jižních oblastech, jako je Španělsko nebo Řecko, hrozí nákaza více než polovinu roku, riziko se posouvá stále dál na sever. V jihovýchodní Anglii jsou již nyní vhodné podmínky po dobu dvou měsíců v roce, přičemž v Belgii či Německu je to až pět měsíců.
Mezi Chorvatskem a maďarskou vládou Viktora Orbána se rozhořel ostrý spor o tranzit ropy, do kterého se postupně zapojilo i Slovensko. Konflikt eskaloval poté, co maďarský kabinet apeloval na Záhřeb, aby umožnil přepravu ruské ropy přes chorvatské území. Maďarsko se přitom paradoxně odvolává na unijní pravidla, ačkoliv se stejnou instituci, tedy Evropskou unii, dlouhodobě snaží marginalizovat v situacích, kdy mu to nevyhovuje. Populární chorvatský server index.hr v této souvislosti označil Orbána a Roberta Fica za „klasický příklad Putinových užitečných idiotů v samém srdci Evropy.“
Francouzský prezident Emmanuel Macron se během svého vystoupení vyjádřil velmi skepticky k možnosti brzkého nastolení míru. Podle jeho slov neexistuje na ruské straně žádná skutečná vůle k ukončení konfliktu. Macron zdůraznil, že za této situace je nezbytné i nadále stupňovat podporu Ukrajině a zajistit, aby země měla prostředky k obraně.
Americká vláda dluží na náhradách přibližně 134 miliard dolarů, které vybrala na základě plošných cel prezidenta Donalda Trumpa. Tato cla byla minulý týden Nejvyšším soudem prohlášena za nezákonná, což otevřelo cestu k teoretickému vracení peněz. Pro běžné spotřebitele, kteří dopady těchto cel pocítili skrze vyšší ceny v obchodech, je však vyhlídka na získání jakékoliv finanční kompenzace prakticky nulová.
Při příležitosti čtyř let od začátku masivní invaze mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Rusko hodlá ve svých vojenských operacích na Ukrajině vytrvat. Situaci popsal jako rozsáhlý střet se západními mocnostmi, které se podle jeho slov snaží ruský stát zlikvidovat. Peskov nicméně zdůraznil, že tento vnější tlak měl opačný účinek a přispěl k bezprecedentnímu sjednocení ruských občanů.
V rozhovoru pro stanici BBC ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj varoval, že ruská agrese již přerostla v globální konflikt a Vladimir Putin fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle něj Putin neusiluje pouze o podmanění Ukrajiny, ale o násilnou změnu světových hodnot a demokratických principů. Zelenskyj je přesvědčen, že jedinou funkční strategií proti Kremlu je kombinace neústupného vojenského odporu a drtivého ekonomického tlaku, který by Rusko přiměl k ukončení bojů.