Eskalace sporu kvůli Tchaj-wanu: Čína varuje občany před cestováním do Japonska

Čína
Čína, foto: Pixabay
Klára Marková 15. listopadu 2025 11:11
Sdílej:

Čína vydala varování pro své občany před cestováním do Japonska, čímž stupňuje svou odezvu na nedávné výroky japonské premiérky týkající se ostrova Tchaj-wan. Tento krok představuje dosud nejzásadnější reakci Pekingu na komentáře Sanae Takaichi. Ačkoliv se může jednat o převážně symbolické gesto, ukazuje to na ochotu Pekingu využívat svou ekonomickou sílu k prosazování geopolitických zájmů, což je již známý scénář.

Čínské ministerstvo zahraničí v pátek uvedlo, že nedávné „flagrantně provokativní poznámky o Tchaj-wanu“ dále poškodily atmosféru pro mezilidskou výměnu a vytvořily dodatečná rizika pro bezpečnost čínských občanů v Japonsku. Ministerstvo proto apeluje na čínské občany, aby se cestování do Japonska prozatím zdrželi.

Jde o poslední projev čínského rozhořčení v eskalujícím sporu, který trvá zhruba týden. Spustily ho výroky Takaichi v japonském parlamentu, kde na dotaz odpověděla, že by čínský útok na Tchaj-wan představoval „situaci ohrožující přežití Japonska“, což by mohlo vyvolat vojenskou reakci Tokia. Peking považuje demokraticky řízený Tchaj-wan za své území a slíbil, že nad ním převezme kontrolu, v případě nutnosti i silou. Otázka suverenity Tchaj-wanu je pro Peking nejcitlivějším bodem v mezinárodních vztazích, „červenou linií“, která nesmí být překročena. Čínské ministerstvo obrany v pátek navíc varovalo, že Japonsko utrpí „zdrcující porážku“, pokud se odváží vojensky zasáhnout v Tchajwanské úžině.

Podle oficiálních japonských údajů navštívilo Japonsko mezi lednem a zářím tohoto roku téměř 7,5 milionu čínských cestovatelů, což je suverénně nejvyšší počet ze všech zemí. Varování před cestováním následuje po oficiálních protestech obou stran v souvislosti s incidentem, kdy si obě země navzájem předvolaly velvyslance. Spor se odehrává v době nárůstu nacionalistických a protijaponských nálad v Číně. Zhoršení vztahů přichází jen necelé dva týdny poté, co se Takaichi a čínský lídr Si Ťin-pching poprvé setkali na okraj mezinárodního summitu a dohodli se na úsilí o konstruktivní a stabilní vztahy.

Bouři nevole odstartoval generální konzul Číny v Ósace, Xue Jian, který na sociální síti X, i když byl příspěvek později smazán, komentoval článek o Takaichiině výroku slovy, že „špinavý krk, který se strká, musí být uříznut“. Státní média od té doby zveřejnila řadu odsuzujících komentářů, které útočily na Takaichi, první japonskou premiérku. Komentář deníku People’s Liberation Army Daily z pátku varoval Takaichi a uvedl, že pokud Japonsko vojensky zasáhne v Tchajwanské úžině, Čína mu uštědří „přímý úder“.

Tokio si v pátek předvolalo čínského velvyslance, aby protestovalo proti Xueovým „vysoce nevhodným výrokům“ a požadovalo, aby Peking přijal „odpovídající opatření“. Předtím si Peking předvolal japonského velvyslance. Čínský náměstek ministra zahraničí Sun Weidong při setkání prohlásil, že komentáře Takaichi „vážně poškodily politické základy čínsko-japonských vztahů“. Japonský ministr zahraničí Toshimitsu Motegi v pátek uvedl, že není třeba Takaichiiny výroky odvolávat, a zdůraznil, že byly proneseny v kontextu diskuse o „situaci existenční krize“.

Takaichi sice v pondělí uvedla, že její poznámky byly „hypotetické“ a že se zdrží podobných komentářů v parlamentu, avšak japonští premiéři se v minulosti vyhýbali diskusi o Tchaj-wanu v kontextu vojenské reakce. Washington v otázce hypotetické invaze záměrně zůstává nejednoznačný, což je známé jako „strategická nejednoznačnost“. Peking, který se snaží etablovat jako dominantní regionální mocnost, vnímá americkou alianci s Japonskem s podezřením. Takaichi sice vyzvala k užším bezpečnostním vazbám s USA a minulý měsíc urychlila obranné posilování země, ale stejně jako její předchůdci musí vyvažovat úzce provázané ekonomické vazby Japonska s Čínou.

Stalo se
Novinky
Marine Le Pen

Vzestup krajní pravice v Evropě: Jak velké riziko je pro Ukrajinu?

Vzestup pravicového populismu a krajní pravice v Evropě, který se nedávno projevil i posílením pozic stran Reform UK v Británii nebo One Nation v Austrálii, vyvolává stále vážnější otázky ohledně budoucí podpory bránící se Ukrajiny. Poté, co se tito politici již prosadili v Itálii a nejnověji také v Rakousku, čekají klíčové volební testy dvě nejvlivnější země Evropské unie, tedy Německo a Francii. Právě tamní radikální formace přitom v minulosti projevovaly silné sympatie k autoritářskému režimu Vladimira Putina.

Novinky
Donald Trump

Gruzie řeší bizarní problém. Obří pocta Trumpovi má stát na pozemku muže, na nějž USA uvalily sankce

Plánovaná výstavba mrakodrapu Trump Tower v gruzínském hlavním městě Tbilisi vzbudila nové obavy z možného střetu zájmů. Budova má totiž vyrůst na pozemku, který v současnosti spoluvlastní syn miliardáře a neoficiálního lídra země Bidziny Ivanišviliho, na nějž Spojené státy v roce 2024 uvalily sankce. Samotný projekt mrakodrapu je společným podnikem místního konsorcia a americké společnosti Trump Organization, kterou v současnosti řídí prezidentovi synové Donald Trump Jr. a Eric Trump.

Novinky
Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Válka v Íránu už se nevyplatí nikomu. Globální ztráty přesahují jakékoli zisky

Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem zásadně proměnila rovnováhu sil na Blízkém východě, aniž by však přinesla strategické rozuzlení pro kteréhokoli z aktérů. Podle odhadů Rozvojového programu OSN z dubna 2026 hrozí, že tento konflikt uvrhne do chudoby více než třicet milionů lidí ve 162 zemích světa. Globální ztráty tak daleko přesahují jakékoli politické zisky, které by mohla kterákoli z bojujících stran v tomto střetu získat.

Novinky
Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném teologickém dokumentu varoval před umělou inteligencí

Papež Lev XIV. ve svém prvním významném teologickém dokumentu pontifikátu varoval, že kontrola nad umělou inteligencí nesmí zůstat v rukou pouhé hrstky vyvolených. Zároveň upozornil na to, že tato nová technologie podněcuje globální konflikty a přispívá k jejich eskalaci. Hlava katolické církve proto představila soubor vlastních návrhů, které mají za cíl chránit výjimečnou lidskou velikost a důstojnost v době překotných technologických změn. Papež naléhavě požaduje, aby vojenské využití umělé inteligence podléhalo těm nejpřísnějším etickým omezením.