Na konci roku 2023 vyvolala fentanylová zdravotní krize ve Spojených státech velký poplach. Situace se však může ještě zhoršit s příchodem další skupiny syntetických opioidů, známých jako nitazeny. Tato droga sice není úplnou novinkou, neboť chemik Alexander Šulgin varoval před potenciálním zneužitím benzimidazolových sloučenin již v 70. letech, ale jeho slova se ukázala jako prorocká až o půl století později. Nitazeny, syntetické opioidy s benzimidazolovým jádrem, se staly jednou z nejnebezpečnějších tříd nových psychoaktivních látek. Způsobují tak rostoucí počet otrav a úmrtí.
Ačkoli přesné údaje chybí, Velká Británie například zaznamenala od června 2023 do ledna 2025 přibližně 400 úmrtí spojených s nitazeny, což naznačuje alarmující rozsah. Nitazeny se rychle šíří na rekreační drogové trhy z několika důvodů. Mezi ty patří jejich vysoká potence, která usnadňuje přepravu, legální status, vysoká ekonomická hodnota a relativně snadná syntéza bez kontrolovaných prekurzorů.
Historie nitazenů začala v 50. a 60. letech, kdy je farmaceutická společnost Ciba-Geigy vyvíjela jako potenciální syntetická opioidní analgetika. Ačkoliv mnohé tehdejší nitazeny projevovaly na zvířatech analgetickou sílu překonávající morfin, nikdy nebyly uvedeny na trh kvůli úzkému bezpečnostnímu rozpětí tak silného léku. K průniku na nelegální trh došlo po roce 2019, kdy byly v Číně a USA zavedeny kontroly proti výrobě fentanylu a jeho analogů.
Farmakologický výzkum zjistil, že mnohé nitazeny mají mimořádně silný účinek. Váží se na stejné mí receptory jako fentanyl a morfin, ale s účinností, která je až šedesátkrát vyšší než u fentanylu. Některé analogy jsou až desetkrát silnější než fentanyl, což představuje stomásobně vyšší účinnost než morfin. Tato vysoká potence má dramatické důsledky pro veřejné zdraví, protože i mikroskopická množství (nanogramy na mililitr) mohou být smrtelná.
Nitazeny se na ulicích objevují stále častěji. Oficiální údaje z roku 2024 ukazují, že byly nalezeny v Asii, Evropě, Severní Americe, Oceánii a Jižní Americe, přičemž Evropa je doposud nejvíce zasaženým regionem. Na rozdíl od fentanylu, který do Evropy dorazil přes Mexiko a Spojené státy, nitazeny přicházejí přímo z Asie širšími distribučními kanály. Očekává se, že se jejich výskyt v Evropě bude v následujících měsících a letech zvyšovat. Obzvláště nebezpečné je, když jsou nitazeny používány k nahrazení účinné látky v podobném léku, aniž by o tom spotřebitel věděl.
Velkým problémem je obtížnost zvrátit předávkování těmito opioidy. Naloxon je lék, který antagonizuje účinky heroinu, morfinu a fentanylu, ale proti nitazenům není tak účinný. Nedávné studie naznačují, že některé nitazeny se velmi pomalu uvolňují z mí receptorů, což může znamenat potřebu mnohem vyšších dávek naloxonu k záchraně života.
Pro forenzní toxikologii představují nitazeny také značné výzvy. Tyto molekuly se nezobrazují v běžných testech určených pro morfin, heroin nebo fentanyl. Kvůli jejich vysoké potenci a užívání ve velmi nízkých koncentracích je lze detekovat pouze vysoce citlivými analytickými metodami. Jelikož se neustále objevují nové deriváty s velmi podobnými strukturami, je identifikace konkrétní molekuly komplikovaná, a proto je nutné analytické metody neustále aktualizovat.
K březnu 2025 bylo celosvětově kontrolováno pouze deset nitazenů, ačkoli mnoho zemí začíná zavádět cílenou legislativu. Čína, hlavní produkční země, přidala nitazenové analogy na svůj seznam kontrolovaných látek v červenci 2024. Kontrola konkrétních látek však často vede ke vzniku nových, nekontrolovaných analogů. Účinnější by mohla být generická legislativa, která by kontrolovala velký počet blízce příbuzných látek najednou.
Nitazenová krize je složitý problém bez jednoduchého řešení. Zákaz pěstování opia v Afghánistánu v roce 2022 by mohl navíc dále urychlit posun k syntetickým opioidům v Evropě. Situace vyžaduje koordinovanou reakci a bezprecedentní úroveň spolupráce mezi chemiky, farmakology, toxikology, odborníky na veřejné zdraví, zákonodárci a komunitami. Jen čas ukáže, zda se společnost dokáže dostatečně rychle přizpůsobit této hrozbě.
V předvečer maďarských voleb, které mohou ukončit šestnáctiletou nadvládu Viktora Orbána, se atmosféra v zemi vyostřila na maximum. Úřadující premiér a jeho hlavní vyzyvatel Péter Magyar se v posledních hodinách kampaně vzájemně obviňují z využívání cizích zpravodajských služeb a nepřípustného ovlivňování voleb ze zahraničí. Zatímco průzkumy favorizují opoziční stranu Tisza, Orbán varuje před chaosem a ohrožením všeho, co Maďarsko pod jeho vedením vybudovalo.
Americký viceprezident JD Vance stojí před dosud největší výzvou své politické kariéry. Prezident Donald Trump ho totiž pověřil vedením americké delegace v Pákistánu, která má za úkol vyjednat ukončení války s Íránem. Pro Vanceho jde o misi, ve které může získat jen málo, ale ztratit téměř vše, zejména pokud rozhovory skončí neúspěchem.
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.