Na konci roku 2023 vyvolala fentanylová zdravotní krize ve Spojených státech velký poplach. Situace se však může ještě zhoršit s příchodem další skupiny syntetických opioidů, známých jako nitazeny. Tato droga sice není úplnou novinkou, neboť chemik Alexander Šulgin varoval před potenciálním zneužitím benzimidazolových sloučenin již v 70. letech, ale jeho slova se ukázala jako prorocká až o půl století později. Nitazeny, syntetické opioidy s benzimidazolovým jádrem, se staly jednou z nejnebezpečnějších tříd nových psychoaktivních látek. Způsobují tak rostoucí počet otrav a úmrtí.
Ačkoli přesné údaje chybí, Velká Británie například zaznamenala od června 2023 do ledna 2025 přibližně 400 úmrtí spojených s nitazeny, což naznačuje alarmující rozsah. Nitazeny se rychle šíří na rekreační drogové trhy z několika důvodů. Mezi ty patří jejich vysoká potence, která usnadňuje přepravu, legální status, vysoká ekonomická hodnota a relativně snadná syntéza bez kontrolovaných prekurzorů.
Historie nitazenů začala v 50. a 60. letech, kdy je farmaceutická společnost Ciba-Geigy vyvíjela jako potenciální syntetická opioidní analgetika. Ačkoliv mnohé tehdejší nitazeny projevovaly na zvířatech analgetickou sílu překonávající morfin, nikdy nebyly uvedeny na trh kvůli úzkému bezpečnostnímu rozpětí tak silného léku. K průniku na nelegální trh došlo po roce 2019, kdy byly v Číně a USA zavedeny kontroly proti výrobě fentanylu a jeho analogů.
Farmakologický výzkum zjistil, že mnohé nitazeny mají mimořádně silný účinek. Váží se na stejné mí receptory jako fentanyl a morfin, ale s účinností, která je až šedesátkrát vyšší než u fentanylu. Některé analogy jsou až desetkrát silnější než fentanyl, což představuje stomásobně vyšší účinnost než morfin. Tato vysoká potence má dramatické důsledky pro veřejné zdraví, protože i mikroskopická množství (nanogramy na mililitr) mohou být smrtelná.
Nitazeny se na ulicích objevují stále častěji. Oficiální údaje z roku 2024 ukazují, že byly nalezeny v Asii, Evropě, Severní Americe, Oceánii a Jižní Americe, přičemž Evropa je doposud nejvíce zasaženým regionem. Na rozdíl od fentanylu, který do Evropy dorazil přes Mexiko a Spojené státy, nitazeny přicházejí přímo z Asie širšími distribučními kanály. Očekává se, že se jejich výskyt v Evropě bude v následujících měsících a letech zvyšovat. Obzvláště nebezpečné je, když jsou nitazeny používány k nahrazení účinné látky v podobném léku, aniž by o tom spotřebitel věděl.
Velkým problémem je obtížnost zvrátit předávkování těmito opioidy. Naloxon je lék, který antagonizuje účinky heroinu, morfinu a fentanylu, ale proti nitazenům není tak účinný. Nedávné studie naznačují, že některé nitazeny se velmi pomalu uvolňují z mí receptorů, což může znamenat potřebu mnohem vyšších dávek naloxonu k záchraně života.
Pro forenzní toxikologii představují nitazeny také značné výzvy. Tyto molekuly se nezobrazují v běžných testech určených pro morfin, heroin nebo fentanyl. Kvůli jejich vysoké potenci a užívání ve velmi nízkých koncentracích je lze detekovat pouze vysoce citlivými analytickými metodami. Jelikož se neustále objevují nové deriváty s velmi podobnými strukturami, je identifikace konkrétní molekuly komplikovaná, a proto je nutné analytické metody neustále aktualizovat.
K březnu 2025 bylo celosvětově kontrolováno pouze deset nitazenů, ačkoli mnoho zemí začíná zavádět cílenou legislativu. Čína, hlavní produkční země, přidala nitazenové analogy na svůj seznam kontrolovaných látek v červenci 2024. Kontrola konkrétních látek však často vede ke vzniku nových, nekontrolovaných analogů. Účinnější by mohla být generická legislativa, která by kontrolovala velký počet blízce příbuzných látek najednou.
Nitazenová krize je složitý problém bez jednoduchého řešení. Zákaz pěstování opia v Afghánistánu v roce 2022 by mohl navíc dále urychlit posun k syntetickým opioidům v Evropě. Situace vyžaduje koordinovanou reakci a bezprecedentní úroveň spolupráce mezi chemiky, farmakology, toxikology, odborníky na veřejné zdraví, zákonodárci a komunitami. Jen čas ukáže, zda se společnost dokáže dostatečně rychle přizpůsobit této hrozbě.
Bohatší státy Evropské unie, které financují výdaje celého bloku, zintenzivňují své úsilí o omezení navrhovaného dlouhodobého rozpočtu. Evropská komise totiž navrhuje, aby unijní pokladna pro období let 2028 až 2034 disponovala částkou dosahující až 1,8 bilionu eur. Ministři zastupující devět čistých plátců, tedy zemí, které do unijního rozpočtu odvádějí více peněz, než z něho samy získávají, se proto rozhodli zorganizovat společnou opoziční kampaň. Před zasedáním Rady pro obecné záležitosti v Bruselu, kde se má o víceletém finančním rámci jednat, naplánovali společné jednání s cílem postavit se proti tomuto návrhu.
Americké lety zajišťující vyhoštění a přesuny migrantů produkují stovky tisíc metrických tun emisí oxidu uhličitého, které poškozují klima. Federální úředníci totiž přepravují bezprecedentní množství lidí do záchytných center daleko od jejich domovů a následně je deportují do zemí po celém světě. Masivní deportační kampaň Donalda Trumpa podnítila minimálně osmdesátiprocentní meziroční nárůst těchto letů, což podle exkluzivní analýzy dat poskytnuté deníku The Guardian výrazně urychluje klimatickou krizi. Ředitelka výzkumu v organizaci Human Rights First Savitri Arveyová potvrdila, že u všech těchto letů došlo k ohromujícímu nárůstu jak v počtu, tak v množství cílových destinací.
Izraelská armáda zahájila novou vlnu vzdušných úderů po celém Libanonu, k čemuž došlo bezprostředně po oznámení premiéra Benjamina Netanjahua, že jeho země zintenzivní své útoky proti hnutí Hizballáh. Izraelské obranné síly (IDF) upřesnily, že jejich údery směřovaly mimo jiné do údolí Bikáa na východě Libanonu a do dalších částí země. Šíitské ozbrojené hnutí Hizballáh, které těší podpoře Íránu, na tyto kroky reagovalo prohlášením, že v rámci odvetných opatření provedlo dvacet dva dronových a raketových útoků, přičemž jeho cíli se stali izraelští vojáci, tanky, kasárna a budovy.
Španělské ministerstvo zdravotnictví v pondělí oznámilo, že občan Španělska, který byl evakuován z výletní lodi MV Hondius a nachází se v izolaci v madridské nemocnici, měl pozitivní test na hantavirus. Tento pacient patří do skupiny čtrnácti Španělů, kteří pobývali na palubě plavidla a od desátého května jsou umístěni v karanténě v Ústřední vojenské nemocnici Gómez Ulla v Madridu. Podle vyjádření úřadů se jedná o osobu, která byla vyhodnocena jako blízký kontakt v rámci epidemiologického sledování spuštěného ihned po prvním odhalení nákazy na lodi.
Extrémní vlna veder zasáhla západní Evropu a přinesla rekordní květnové teploty do stovek francouzských měst. Francie spolu se Spojeným královstvím zaznamenaly nové národní teplotní rekordy pro tento měsíc, přičemž meteorologové předpovídají, že ve Španělsku by rtuť teploměru mohla do konce týdny vyšplhat až ke čtyřiceti stupňům Celsia. Podle britského meteorologického úřadu Met Office byl dosavadní historický rekord překonán v londýnských Kew Gardens, kde přístroje naměřily 34,8 stupně Celsia.
Příští týden v Česku začne meteorologické léto a meteorologové už vidí až do prvního dne astronomického léta. Z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) tak vyplývá, jak bude v následujících dnech a týdnech.
Kyjev by se měl připravit na další ruský útok, jehož přípravy Moskva nijak netají. Naopak. Rusové vyzvali obyvatele ukrajinské metropole, včetně těch ze zahraničí, aby město opustili, případně se vyhýbali nebezpečným místům.
Policistům se občas dostanou na stůl případy, kterým se snad nechce ani věřit. Jihočeská policie momentálně pátrá po podvodníkovi, který se úspěšně vydával za slavného hollywoodského herce Johnnyho Deppa. Nebohou ženu tak připravil o desítky tisíc korun.
Slunečné dny jasně naznačují příchod sezóny letních brigád, avšak tuzemský trh práce už dávno nevypadá jako dřív. Brigáda dnes není jen vítaným přilepšením pro studenty, ale stále častěji slouží jako způsob dorovnání příjmů domácností.
Americký prezident Donald Trump čelí ve svém druhém funkčním období potížím spojeným s vedením války v Íránu, které ještě více umocnil jeho nedávný přešlap týkající se ekonomické situace obyvatel Spojených států. Trump se dlouhodobě chová, jako by disponoval neomezenou mocí, avšak tento přístup v poslední době naráží na realitu. Příkladem je jeho vyjádření z tohoto týdne, kdy prohlásil, že při snaze o vyřešení konfliktu s Íránem vůbec nebere v úvahu finanční situaci běžných Američanů.
Návštěvu amerického ministra zahraničí Marca Rubia v Indii zastínil incident na tiskové konferenci v Novém Dillí, kde byl šéf diplomacie dotázán na rasistické urážky vůči Indům ze strany některých kruhů ve Spojených státech. Indický novinář v dotazu nepřímo narážel na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na své sociální síti Truth Social sdílel příspěvek amerického podcastera označujícího Indii za „díru“ (hellhole). Tento krok již dříve indická vláda oficiálně odsoudila jako nevhodný a nevkusný.
Vzestup pravicového populismu a krajní pravice v Evropě, který se nedávno projevil i posílením pozic stran Reform UK v Británii nebo One Nation v Austrálii, vyvolává stále vážnější otázky ohledně budoucí podpory bránící se Ukrajiny. Poté, co se tito politici již prosadili v Itálii a nejnověji také v Rakousku, čekají klíčové volební testy dvě nejvlivnější země Evropské unie, tedy Německo a Francii. Právě tamní radikální formace přitom v minulosti projevovaly silné sympatie k autoritářskému režimu Vladimira Putina.