Na konci roku 2023 vyvolala fentanylová zdravotní krize ve Spojených státech velký poplach. Situace se však může ještě zhoršit s příchodem další skupiny syntetických opioidů, známých jako nitazeny. Tato droga sice není úplnou novinkou, neboť chemik Alexander Šulgin varoval před potenciálním zneužitím benzimidazolových sloučenin již v 70. letech, ale jeho slova se ukázala jako prorocká až o půl století později. Nitazeny, syntetické opioidy s benzimidazolovým jádrem, se staly jednou z nejnebezpečnějších tříd nových psychoaktivních látek. Způsobují tak rostoucí počet otrav a úmrtí.
Ačkoli přesné údaje chybí, Velká Británie například zaznamenala od června 2023 do ledna 2025 přibližně 400 úmrtí spojených s nitazeny, což naznačuje alarmující rozsah. Nitazeny se rychle šíří na rekreační drogové trhy z několika důvodů. Mezi ty patří jejich vysoká potence, která usnadňuje přepravu, legální status, vysoká ekonomická hodnota a relativně snadná syntéza bez kontrolovaných prekurzorů.
Historie nitazenů začala v 50. a 60. letech, kdy je farmaceutická společnost Ciba-Geigy vyvíjela jako potenciální syntetická opioidní analgetika. Ačkoliv mnohé tehdejší nitazeny projevovaly na zvířatech analgetickou sílu překonávající morfin, nikdy nebyly uvedeny na trh kvůli úzkému bezpečnostnímu rozpětí tak silného léku. K průniku na nelegální trh došlo po roce 2019, kdy byly v Číně a USA zavedeny kontroly proti výrobě fentanylu a jeho analogů.
Farmakologický výzkum zjistil, že mnohé nitazeny mají mimořádně silný účinek. Váží se na stejné mí receptory jako fentanyl a morfin, ale s účinností, která je až šedesátkrát vyšší než u fentanylu. Některé analogy jsou až desetkrát silnější než fentanyl, což představuje stomásobně vyšší účinnost než morfin. Tato vysoká potence má dramatické důsledky pro veřejné zdraví, protože i mikroskopická množství (nanogramy na mililitr) mohou být smrtelná.
Nitazeny se na ulicích objevují stále častěji. Oficiální údaje z roku 2024 ukazují, že byly nalezeny v Asii, Evropě, Severní Americe, Oceánii a Jižní Americe, přičemž Evropa je doposud nejvíce zasaženým regionem. Na rozdíl od fentanylu, který do Evropy dorazil přes Mexiko a Spojené státy, nitazeny přicházejí přímo z Asie širšími distribučními kanály. Očekává se, že se jejich výskyt v Evropě bude v následujících měsících a letech zvyšovat. Obzvláště nebezpečné je, když jsou nitazeny používány k nahrazení účinné látky v podobném léku, aniž by o tom spotřebitel věděl.
Velkým problémem je obtížnost zvrátit předávkování těmito opioidy. Naloxon je lék, který antagonizuje účinky heroinu, morfinu a fentanylu, ale proti nitazenům není tak účinný. Nedávné studie naznačují, že některé nitazeny se velmi pomalu uvolňují z mí receptorů, což může znamenat potřebu mnohem vyšších dávek naloxonu k záchraně života.
Pro forenzní toxikologii představují nitazeny také značné výzvy. Tyto molekuly se nezobrazují v běžných testech určených pro morfin, heroin nebo fentanyl. Kvůli jejich vysoké potenci a užívání ve velmi nízkých koncentracích je lze detekovat pouze vysoce citlivými analytickými metodami. Jelikož se neustále objevují nové deriváty s velmi podobnými strukturami, je identifikace konkrétní molekuly komplikovaná, a proto je nutné analytické metody neustále aktualizovat.
K březnu 2025 bylo celosvětově kontrolováno pouze deset nitazenů, ačkoli mnoho zemí začíná zavádět cílenou legislativu. Čína, hlavní produkční země, přidala nitazenové analogy na svůj seznam kontrolovaných látek v červenci 2024. Kontrola konkrétních látek však často vede ke vzniku nových, nekontrolovaných analogů. Účinnější by mohla být generická legislativa, která by kontrolovala velký počet blízce příbuzných látek najednou.
Nitazenová krize je složitý problém bez jednoduchého řešení. Zákaz pěstování opia v Afghánistánu v roce 2022 by mohl navíc dále urychlit posun k syntetickým opioidům v Evropě. Situace vyžaduje koordinovanou reakci a bezprecedentní úroveň spolupráce mezi chemiky, farmakology, toxikology, odborníky na veřejné zdraví, zákonodárci a komunitami. Jen čas ukáže, zda se společnost dokáže dostatečně rychle přizpůsobit této hrozbě.
Skupina více než 500 předních ekonomů a vědců navrhuje koordinovanou globální akci k řešení problému nerovnosti, který se stal stejně naléhavým jako boj proti změně klimatu. Mezi signatáři otevřeného dopisu jsou taková jména jako bývalá ministryně financí a předsedkyně Federálního rezervního systému Janet Yellen, francouzský ekonom Thomas Piketty a nositel Nobelovy ceny Daren Acemoglu.
V sobotu proběhlo v katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě poslední rozloučení s kardinálem Dominikem Dukou, emeritním pražským arcibiskupem, který zemřel 4. listopadu ve věku 82 let. Zádušní mše, která začala v 11 hodin, byla sloužena pod vedením současného pražského arcibiskupa Jana Graubnera. Celý obřad vedl papežský nuncius Jude Thaddeus Okolo a do liturgie se aktivně zapojili i přátelé a blízcí zesnulého.
Na konci roku 2023 vyvolala fentanylová zdravotní krize ve Spojených státech velký poplach. Situace se však může ještě zhoršit s příchodem další skupiny syntetických opioidů, známých jako nitazeny. Tato droga sice není úplnou novinkou, neboť chemik Alexander Šulgin varoval před potenciálním zneužitím benzimidazolových sloučenin již v 70. letech, ale jeho slova se ukázala jako prorocká až o půl století později. Nitazeny, syntetické opioidy s benzimidazolovým jádrem, se staly jednou z nejnebezpečnějších tříd nových psychoaktivních látek. Způsobují tak rostoucí počet otrav a úmrtí.
Tisíce diplomatů, aktivistů, novinářů a lobbistů se shromažďují v tropickém horku Belému, u ústí Amazonky, na klimatické rozhovory COP30. Poté, co Brazílie získala pořadatelství před třemi lety, byly naděje vysoké. Očekávalo se, že amazonský summit, konaný v zemi, která hostila první globální klimatický summit Země, by mohl představovat zlomový bod v boji proti klimatické krizi.
Ukrajina se bez otálení snaží napravit škody způsobené masivním korupčním skandálem odhaleným tento týden. Přední představitelé spěchají s ujištěním západních partnerů poté, co údajná aféra se sto milionů dolarů v energetickém sektoru, která se dotýká současných i bývalých vysokých úředníků a některých blízkých spolupracovníků prezidenta Volodymyra Zelenského, znepokojila spojence.
Čína vydala varování pro své občany před cestováním do Japonska, čímž stupňuje svou odezvu na nedávné výroky japonské premiérky týkající se ostrova Tchaj-wan. Tento krok představuje dosud nejzásadnější reakci Pekingu na komentáře Sanae Takaichi. Ačkoliv se může jednat o převážně symbolické gesto, ukazuje to na ochotu Pekingu využívat svou ekonomickou sílu k prosazování geopolitických zájmů, což je již známý scénář.
Americká vláda zahájila intenzivní operace zaměřené na rodiče a opatrovníky, kteří zaplatili za to, aby se jejich děti dostaly přes jižní hranici USA. Zatčení Diany Patricie Santillany Galeano v chicagské školce, kam uprchla po silniční kontrole, poskytlo exkluzivní náhled do této nové vlny imigračních zásahů Trumpovy administrativy. K zatčení došlo jen několik týdnů poté, co přes hranici přešli její dospívající synové, kteří byli umístěni do útulku pod správou ministerstva zdravotnictví a sociálních služeb (HHS).
Spojené státy americké plánují dlouhodobé rozdělení Gazy na dvě zóny: „zelenou zónu“ a „červenou zónu“. Zelená zóna by měla být pod kontrolou izraelských a mezinárodních jednotek, a právě tam by měla začít obnova. Oproti tomu červená zóna, kam byla přesunuta drtivá většina Palestinců, by měla zůstat v ruinách bez plánované rekonstrukce.
Testy protisatelitních zbraní (ASAT) trvají sice jen vteřiny, ale kosmické smetí, které generují, ohrožuje satelity, astronauty a celosvětovou kosmickou ekonomiku o objemu 1,8 bilionu dolarů na desítky let dopředu. Dne 4. listopadu 2025 se kus kosmického smetí srazil s čínskou kosmickou lodí Shenzhou-20. Tato událost donutila Čínu odložit návrat tří astronautů, dokud inženýři neposoudí rozsah poškození plavidla. I když přesná povaha střetu a rozsah škod nejsou známy, je možné, že útočící kus kosmického odpadu nebyl větší než několik milimetrů. Při oběžných rychlostech se však trosky mohou srážet s objekty ve vesmíru rychlostí téměř desetkrát vyšší než rychlost střely.
Pobaltské země se snaží oslabit dohodu o globální minimální dani poté, co americký prezident Donald Trump stáhl svou podporu. Kritika této iniciativy, která má podkopat daňové ráje po celém světě, vyvrcholila během setkání ministrů financí Evropské unie v Bruselu. Několik malých zemí z východní Evropy, včetně Maďarska, Slovenska a pobaltských států, vyjádřilo obavy, že nová pravidla zvýší byrokracii a naruší konkurenceschopnost Evropy ve srovnání s USA.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštíví v pondělí Paříž, kde bude jednat s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, oznámil Elysejský palác. Návštěva se uskuteční v době, kdy je Zelenskyjho vláda zasažena poškozujícím korupčním skandálem.
Ve španělském městečku Taradell v Katalánsku začala ambiciózní iniciativa, která měla místním lidem poskytnout komunitní zahrady pro pěstování vlastních potravin. Čtyři aktivisté se spojili s cílem podpořit environmentální praxi v zemědělství a podnikání a zároveň zajistit obnovitelné zdroje energie. Z projektu, který přerostl zahradničení, nakonec vzniklo družstvo Taradell Sostenible, které má nyní 111 členů a dodává energii více než 100 domácnostem. Mezi nimi jsou i ti nejzranitelnější obyvatelé oblasti.