Týdny po vstupu v platnost dohody o příměří v Pásmu Gazy není válka u konce pro stovky bojovníků Hamásu, kteří zůstávají uvězněni v tunelech pod troskami jihu Gazy, v oblasti obsazené izraelskými silami. Tito izolovaní radikálové, rozdělení do nezávislých buněk, představují citlivý diplomatický problém pro Izrael i mezinárodní mediátory, přičemž hrozí kolapsem měsíc trvající dohody.
Otázka, jak se vypořádat s odhadovanými 200 ozbrojenci v izraelsky okupované části Gazy, je složitější než jen taktický problém. Od vstupu příměří v platnost se tyto buňky opevnily v tunelech na východ od takzvané žluté linie, která rozděluje Gazu na izraelsky okupovanou část (východně) a oblast, kde Hamás znovu upevňuje svou moc (západně).
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dal jasně najevo, že nemá v úmyslu nechat ozbrojence Hamásu jednoduše odejít do části ovládané Hamásem. Hamás na druhé straně prohlásil, že se jeho bojovníci nikdy nevzdají a nevydají své zbraně.
Administrativa Donalda Trumpa vyvíjí tlak na Izrael, aby pokročil k životaschopnému řešení. Americký vyslanec Jared Kushner tuto záležitost projednával s Netanjahuem během schůzek tento týden. Američané chtějí „uzavřít rafahský vězeňský spis“ a posunout se do druhé fáze příměří. Ta zahrnuje vytvoření mezinárodní bezpečnostní síly, odzbrojení Hamásu a další stažení izraelských jednotek.
Jedním z navrhovaných řešení bylo deportovat ozbrojence do třetí země, přičemž se uvažovalo o Turecku. Žádný takový plán se však dosud neuskutečnil. Kabinet premiéra Netanjahua opakovaně popřel zprávy o dohodě ohledně propuštění těchto, z pohledu Izraele, teroristických buněk. Jeden z vysokých izraelských představitelů uvedl, že „žádné dohodnuté řešení neexistuje“.
Muhammad Shehada, expert na Gazu, dříve uvedl, že je dokonce nejasné, kolik bojovníků je stále naživu vzhledem k omezenému přístupu k jídlu a vodě. Pro uvízlé bojovníky zbývá jediná volba: vzdát se, nebo bojovat.
Tato patová situace se již stala hrozbou pro celkové příměří. Je pravděpodobné, že právě tyto izolované buňky, odříznuté od velení Hamásu, byly zodpovědné za nedávné útoky na izraelské síly, které vyvolaly masivní izraelskou odvetu a dvakrát ohrozily platnost dohody.
V současné situaci se žádná ze stran nechce pohnout z místa. Vojenské křídlo Hamásu, brigády Al-Kassám, vydalo prohlášení, že „neexistuje takový pojem jako obklíčení nebo vydání se nepříteli“, a vyzvalo mediátory k nalezení řešení, které zajistí pokračování příměří. Izraelské obranné síly (IDF) se s těmito buňkami pod zemí střetávají. Během jediné středy IDF dvakrát oznámila, že její jednotky narazily na „čtyři teroristy“ při „demontáži podzemní infrastruktury“, načež zahájily palbu. IDF tvrdí, že tyto kroky jsou v souladu s dohodou o příměří zprostředkovanou Spojenými státy, která povoluje ničení vojenské a tunelové infrastruktury. Hamás to však považuje za jasné porušení dvacetibodového plánu.
Netanjahu čelí politickému tlaku z izraelské pravice, která odmítá jakoukoliv dohodu, jež by ozbrojencům poskytla bezpečný průchod do území kontrolovaného Hamásem. Bývalý ministr obrany Avigdor Liberman veřejně prohlásil, že pro teroristy, kteří zabíjeli izraelské vojáky po vyhlášení příměří, musí existovat jen dvě možnosti: „vzdání se a uvěznění, nebo smrt“.
Podle amerického plánu by mohla být ozbrojencům Hamásu udělena amnestie, pokud odevzdají zbraně a zavážou se k „mírové koexistenci“. Ačkoli je nepravděpodobné, že by tato záležitost sama o sobě zhatila celé úsilí o příměří, představuje další náročnou překážku pro mediátory, kteří se snaží udržet klid zbraní.
Příští týden v Česku začne meteorologické léto a meteorologové už vidí až do prvního dne astronomického léta. Z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) tak vyplývá, jak bude v následujících dnech a týdnech.
Kyjev by se měl připravit na další ruský útok, jehož přípravy Moskva nijak netají. Naopak. Rusové vyzvali obyvatele ukrajinské metropole, včetně těch ze zahraničí, aby město opustili, případně se vyhýbali nebezpečným místům.
Policistům se občas dostanou na stůl případy, kterým se snad nechce ani věřit. Jihočeská policie momentálně pátrá po podvodníkovi, který se úspěšně vydával za slavného hollywoodského herce Johnnyho Deppa. Nebohou ženu tak připravil o desítky tisíc korun.
Slunečné dny jasně naznačují příchod sezóny letních brigád, avšak tuzemský trh práce už dávno nevypadá jako dřív. Brigáda dnes není jen vítaným přilepšením pro studenty, ale stále častěji slouží jako způsob dorovnání příjmů domácností.
Americký prezident Donald Trump čelí ve svém druhém funkčním období potížím spojeným s vedením války v Íránu, které ještě více umocnil jeho nedávný přešlap týkající se ekonomické situace obyvatel Spojených států. Trump se dlouhodobě chová, jako by disponoval neomezenou mocí, avšak tento přístup v poslední době naráží na realitu. Příkladem je jeho vyjádření z tohoto týdne, kdy prohlásil, že při snaze o vyřešení konfliktu s Íránem vůbec nebere v úvahu finanční situaci běžných Američanů.
Návštěvu amerického ministra zahraničí Marca Rubia v Indii zastínil incident na tiskové konferenci v Novém Dillí, kde byl šéf diplomacie dotázán na rasistické urážky vůči Indům ze strany některých kruhů ve Spojených státech. Indický novinář v dotazu nepřímo narážel na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na své sociální síti Truth Social sdílel příspěvek amerického podcastera označujícího Indii za „díru“ (hellhole). Tento krok již dříve indická vláda oficiálně odsoudila jako nevhodný a nevkusný.
Vzestup pravicového populismu a krajní pravice v Evropě, který se nedávno projevil i posílením pozic stran Reform UK v Británii nebo One Nation v Austrálii, vyvolává stále vážnější otázky ohledně budoucí podpory bránící se Ukrajiny. Poté, co se tito politici již prosadili v Itálii a nejnověji také v Rakousku, čekají klíčové volební testy dvě nejvlivnější země Evropské unie, tedy Německo a Francii. Právě tamní radikální formace přitom v minulosti projevovaly silné sympatie k autoritářskému režimu Vladimira Putina.
Plánovaná výstavba mrakodrapu Trump Tower v gruzínském hlavním městě Tbilisi vzbudila nové obavy z možného střetu zájmů. Budova má totiž vyrůst na pozemku, který v současnosti spoluvlastní syn miliardáře a neoficiálního lídra země Bidziny Ivanišviliho, na nějž Spojené státy v roce 2024 uvalily sankce. Samotný projekt mrakodrapu je společným podnikem místního konsorcia a americké společnosti Trump Organization, kterou v současnosti řídí prezidentovi synové Donald Trump Jr. a Eric Trump.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem zásadně proměnila rovnováhu sil na Blízkém východě, aniž by však přinesla strategické rozuzlení pro kteréhokoli z aktérů. Podle odhadů Rozvojového programu OSN z dubna 2026 hrozí, že tento konflikt uvrhne do chudoby více než třicet milionů lidí ve 162 zemích světa. Globální ztráty tak daleko přesahují jakékoli politické zisky, které by mohla kterákoli z bojujících stran v tomto střetu získat.
Papež Lev XIV. ve svém prvním významném teologickém dokumentu pontifikátu varoval, že kontrola nad umělou inteligencí nesmí zůstat v rukou pouhé hrstky vyvolených. Zároveň upozornil na to, že tato nová technologie podněcuje globální konflikty a přispívá k jejich eskalaci. Hlava katolické církve proto představila soubor vlastních návrhů, které mají za cíl chránit výjimečnou lidskou velikost a důstojnost v době překotných technologických změn. Papež naléhavě požaduje, aby vojenské využití umělé inteligence podléhalo těm nejpřísnějším etickým omezením.
Tropické počasí má na začátku nového týdne ještě zesílit. Meteorologové proto vydali varování, v němž upozorňují na fakt, že úterní maxima mohou podle předpovědi dosáhnout až 33 °C. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Svět netrpělivě očekává, zda konečně dojde k uzavření mírové dohody mezi USA a Íránem. Americký prezident Donald Trump na to však nespěchá. Podle jeho slov bude případná dohoda dobrá a pořádná, napsal to na sociální síti.