Týdny po vstupu v platnost dohody o příměří v Pásmu Gazy není válka u konce pro stovky bojovníků Hamásu, kteří zůstávají uvězněni v tunelech pod troskami jihu Gazy, v oblasti obsazené izraelskými silami. Tito izolovaní radikálové, rozdělení do nezávislých buněk, představují citlivý diplomatický problém pro Izrael i mezinárodní mediátory, přičemž hrozí kolapsem měsíc trvající dohody.
Otázka, jak se vypořádat s odhadovanými 200 ozbrojenci v izraelsky okupované části Gazy, je složitější než jen taktický problém. Od vstupu příměří v platnost se tyto buňky opevnily v tunelech na východ od takzvané žluté linie, která rozděluje Gazu na izraelsky okupovanou část (východně) a oblast, kde Hamás znovu upevňuje svou moc (západně).
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dal jasně najevo, že nemá v úmyslu nechat ozbrojence Hamásu jednoduše odejít do části ovládané Hamásem. Hamás na druhé straně prohlásil, že se jeho bojovníci nikdy nevzdají a nevydají své zbraně.
Administrativa Donalda Trumpa vyvíjí tlak na Izrael, aby pokročil k životaschopnému řešení. Americký vyslanec Jared Kushner tuto záležitost projednával s Netanjahuem během schůzek tento týden. Američané chtějí „uzavřít rafahský vězeňský spis“ a posunout se do druhé fáze příměří. Ta zahrnuje vytvoření mezinárodní bezpečnostní síly, odzbrojení Hamásu a další stažení izraelských jednotek.
Jedním z navrhovaných řešení bylo deportovat ozbrojence do třetí země, přičemž se uvažovalo o Turecku. Žádný takový plán se však dosud neuskutečnil. Kabinet premiéra Netanjahua opakovaně popřel zprávy o dohodě ohledně propuštění těchto, z pohledu Izraele, teroristických buněk. Jeden z vysokých izraelských představitelů uvedl, že „žádné dohodnuté řešení neexistuje“.
Muhammad Shehada, expert na Gazu, dříve uvedl, že je dokonce nejasné, kolik bojovníků je stále naživu vzhledem k omezenému přístupu k jídlu a vodě. Pro uvízlé bojovníky zbývá jediná volba: vzdát se, nebo bojovat.
Tato patová situace se již stala hrozbou pro celkové příměří. Je pravděpodobné, že právě tyto izolované buňky, odříznuté od velení Hamásu, byly zodpovědné za nedávné útoky na izraelské síly, které vyvolaly masivní izraelskou odvetu a dvakrát ohrozily platnost dohody.
V současné situaci se žádná ze stran nechce pohnout z místa. Vojenské křídlo Hamásu, brigády Al-Kassám, vydalo prohlášení, že „neexistuje takový pojem jako obklíčení nebo vydání se nepříteli“, a vyzvalo mediátory k nalezení řešení, které zajistí pokračování příměří. Izraelské obranné síly (IDF) se s těmito buňkami pod zemí střetávají. Během jediné středy IDF dvakrát oznámila, že její jednotky narazily na „čtyři teroristy“ při „demontáži podzemní infrastruktury“, načež zahájily palbu. IDF tvrdí, že tyto kroky jsou v souladu s dohodou o příměří zprostředkovanou Spojenými státy, která povoluje ničení vojenské a tunelové infrastruktury. Hamás to však považuje za jasné porušení dvacetibodového plánu.
Netanjahu čelí politickému tlaku z izraelské pravice, která odmítá jakoukoliv dohodu, jež by ozbrojencům poskytla bezpečný průchod do území kontrolovaného Hamásem. Bývalý ministr obrany Avigdor Liberman veřejně prohlásil, že pro teroristy, kteří zabíjeli izraelské vojáky po vyhlášení příměří, musí existovat jen dvě možnosti: „vzdání se a uvěznění, nebo smrt“.
Podle amerického plánu by mohla být ozbrojencům Hamásu udělena amnestie, pokud odevzdají zbraně a zavážou se k „mírové koexistenci“. Ačkoli je nepravděpodobné, že by tato záležitost sama o sobě zhatila celé úsilí o příměří, představuje další náročnou překážku pro mediátory, kteří se snaží udržet klid zbraní.
Týdny po vstupu v platnost dohody o příměří v Pásmu Gazy není válka u konce pro stovky bojovníků Hamásu, kteří zůstávají uvězněni v tunelech pod troskami jihu Gazy, v oblasti obsazené izraelskými silami. Tito izolovaní radikálové, rozdělení do nezávislých buněk, představují citlivý diplomatický problém pro Izrael i mezinárodní mediátory, přičemž hrozí kolapsem měsíc trvající dohody.
Maďarský premiér Viktor Orbán zahájil několik týdnů trvající „protiválečnou roadshow“. Před parlamentními volbami plánovanými na duben příštího roku tak proměňuje kritiku evropské podpory Ukrajině v ústřední téma své předvolební kampaně. Předseda pravicové strany Fidesz zahájil sérii shromáždění, během nichž by měl do konce roku navštívit pět měst, sobotním setkáním v severozápadním Győru.
Nedávno odhalená tajná raketová instalace v Severní Koreji naznačuje, že Pchjongjang nemá vůbec v úmyslu zapojit se do upřímných jednání o kontrole zbrojení. Nově objevená základna jaderných raket se nachází v blízkosti čínských hranic a její existenci potvrdila zpráva think tanku Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) se sídlem ve Washingtonu, D.C.
Island se rozhodl pro neobvyklý krok a potenciální kolaps klíčového systému oceánských proudů označil za hrozbu pro národní bezpečnost. Pro zemi, jejíž relativně mírné klima je zásadně formováno sítí proudů Atlantiku, které transportují teplo na sever, se jedná o existenciální hrozbu. Bez tohoto proudění by byl Island podstatně chladnější a bouřlivější.
Ruský server Vzglyad zveřejnil nový „Žebříček nepřátelských vlád“, který má podle Kremlu odrážet tvrdost jednotlivých kabinetů vůči Rusku. Na vrcholu stojí Velká Británie, zatímco Česko spolu se Spojenými státy obsadilo nepříliš čestné čtvrté místo. Moskva tak nepřímo naznačuje, že dřívější razance západních států slábne. Pro Česko jde o varování. Menší „nepřátelství“ v očích Kremlu neznamená úspěch, ale riziko, že povolujeme vlastní obranný a zahraničně-politický postoj.
Skupina více než 500 předních ekonomů a vědců navrhuje koordinovanou globální akci k řešení problému nerovnosti, který se stal stejně naléhavým jako boj proti změně klimatu. Mezi signatáři otevřeného dopisu jsou taková jména jako bývalá ministryně financí a předsedkyně Federálního rezervního systému Janet Yellen, francouzský ekonom Thomas Piketty a nositel Nobelovy ceny Daren Acemoglu.
V sobotu proběhlo v katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě poslední rozloučení s kardinálem Dominikem Dukou, emeritním pražským arcibiskupem, který zemřel 4. listopadu ve věku 82 let. Zádušní mše, která začala v 11 hodin, byla sloužena pod vedením současného pražského arcibiskupa Jana Graubnera. Celý obřad vedl papežský nuncius Jude Thaddeus Okolo a do liturgie se aktivně zapojili i přátelé a blízcí zesnulého.
Na konci roku 2023 vyvolala fentanylová zdravotní krize ve Spojených státech velký poplach. Situace se však může ještě zhoršit s příchodem další skupiny syntetických opioidů, známých jako nitazeny. Tato droga sice není úplnou novinkou, neboť chemik Alexander Šulgin varoval před potenciálním zneužitím benzimidazolových sloučenin již v 70. letech, ale jeho slova se ukázala jako prorocká až o půl století později. Nitazeny, syntetické opioidy s benzimidazolovým jádrem, se staly jednou z nejnebezpečnějších tříd nových psychoaktivních látek. Způsobují tak rostoucí počet otrav a úmrtí.
Tisíce diplomatů, aktivistů, novinářů a lobbistů se shromažďují v tropickém horku Belému, u ústí Amazonky, na klimatické rozhovory COP30. Poté, co Brazílie získala pořadatelství před třemi lety, byly naděje vysoké. Očekávalo se, že amazonský summit, konaný v zemi, která hostila první globální klimatický summit Země, by mohl představovat zlomový bod v boji proti klimatické krizi.
Ukrajina se bez otálení snaží napravit škody způsobené masivním korupčním skandálem odhaleným tento týden. Přední představitelé spěchají s ujištěním západních partnerů poté, co údajná aféra se sto milionů dolarů v energetickém sektoru, která se dotýká současných i bývalých vysokých úředníků a některých blízkých spolupracovníků prezidenta Volodymyra Zelenského, znepokojila spojence.
Čína vydala varování pro své občany před cestováním do Japonska, čímž stupňuje svou odezvu na nedávné výroky japonské premiérky týkající se ostrova Tchaj-wan. Tento krok představuje dosud nejzásadnější reakci Pekingu na komentáře Sanae Takaichi. Ačkoliv se může jednat o převážně symbolické gesto, ukazuje to na ochotu Pekingu využívat svou ekonomickou sílu k prosazování geopolitických zájmů, což je již známý scénář.
Americká vláda zahájila intenzivní operace zaměřené na rodiče a opatrovníky, kteří zaplatili za to, aby se jejich děti dostaly přes jižní hranici USA. Zatčení Diany Patricie Santillany Galeano v chicagské školce, kam uprchla po silniční kontrole, poskytlo exkluzivní náhled do této nové vlny imigračních zásahů Trumpovy administrativy. K zatčení došlo jen několik týdnů poté, co přes hranici přešli její dospívající synové, kteří byli umístěni do útulku pod správou ministerstva zdravotnictví a sociálních služeb (HHS).