Týdny po vstupu v platnost dohody o příměří v Pásmu Gazy není válka u konce pro stovky bojovníků Hamásu, kteří zůstávají uvězněni v tunelech pod troskami jihu Gazy, v oblasti obsazené izraelskými silami. Tito izolovaní radikálové, rozdělení do nezávislých buněk, představují citlivý diplomatický problém pro Izrael i mezinárodní mediátory, přičemž hrozí kolapsem měsíc trvající dohody.
Otázka, jak se vypořádat s odhadovanými 200 ozbrojenci v izraelsky okupované části Gazy, je složitější než jen taktický problém. Od vstupu příměří v platnost se tyto buňky opevnily v tunelech na východ od takzvané žluté linie, která rozděluje Gazu na izraelsky okupovanou část (východně) a oblast, kde Hamás znovu upevňuje svou moc (západně).
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dal jasně najevo, že nemá v úmyslu nechat ozbrojence Hamásu jednoduše odejít do části ovládané Hamásem. Hamás na druhé straně prohlásil, že se jeho bojovníci nikdy nevzdají a nevydají své zbraně.
Administrativa Donalda Trumpa vyvíjí tlak na Izrael, aby pokročil k životaschopnému řešení. Americký vyslanec Jared Kushner tuto záležitost projednával s Netanjahuem během schůzek tento týden. Američané chtějí „uzavřít rafahský vězeňský spis“ a posunout se do druhé fáze příměří. Ta zahrnuje vytvoření mezinárodní bezpečnostní síly, odzbrojení Hamásu a další stažení izraelských jednotek.
Jedním z navrhovaných řešení bylo deportovat ozbrojence do třetí země, přičemž se uvažovalo o Turecku. Žádný takový plán se však dosud neuskutečnil. Kabinet premiéra Netanjahua opakovaně popřel zprávy o dohodě ohledně propuštění těchto, z pohledu Izraele, teroristických buněk. Jeden z vysokých izraelských představitelů uvedl, že „žádné dohodnuté řešení neexistuje“.
Muhammad Shehada, expert na Gazu, dříve uvedl, že je dokonce nejasné, kolik bojovníků je stále naživu vzhledem k omezenému přístupu k jídlu a vodě. Pro uvízlé bojovníky zbývá jediná volba: vzdát se, nebo bojovat.
Tato patová situace se již stala hrozbou pro celkové příměří. Je pravděpodobné, že právě tyto izolované buňky, odříznuté od velení Hamásu, byly zodpovědné za nedávné útoky na izraelské síly, které vyvolaly masivní izraelskou odvetu a dvakrát ohrozily platnost dohody.
V současné situaci se žádná ze stran nechce pohnout z místa. Vojenské křídlo Hamásu, brigády Al-Kassám, vydalo prohlášení, že „neexistuje takový pojem jako obklíčení nebo vydání se nepříteli“, a vyzvalo mediátory k nalezení řešení, které zajistí pokračování příměří. Izraelské obranné síly (IDF) se s těmito buňkami pod zemí střetávají. Během jediné středy IDF dvakrát oznámila, že její jednotky narazily na „čtyři teroristy“ při „demontáži podzemní infrastruktury“, načež zahájily palbu. IDF tvrdí, že tyto kroky jsou v souladu s dohodou o příměří zprostředkovanou Spojenými státy, která povoluje ničení vojenské a tunelové infrastruktury. Hamás to však považuje za jasné porušení dvacetibodového plánu.
Netanjahu čelí politickému tlaku z izraelské pravice, která odmítá jakoukoliv dohodu, jež by ozbrojencům poskytla bezpečný průchod do území kontrolovaného Hamásem. Bývalý ministr obrany Avigdor Liberman veřejně prohlásil, že pro teroristy, kteří zabíjeli izraelské vojáky po vyhlášení příměří, musí existovat jen dvě možnosti: „vzdání se a uvěznění, nebo smrt“.
Podle amerického plánu by mohla být ozbrojencům Hamásu udělena amnestie, pokud odevzdají zbraně a zavážou se k „mírové koexistenci“. Ačkoli je nepravděpodobné, že by tato záležitost sama o sobě zhatila celé úsilí o příměří, představuje další náročnou překážku pro mediátory, kteří se snaží udržet klid zbraní.
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.