Týdny po vstupu v platnost dohody o příměří v Pásmu Gazy není válka u konce pro stovky bojovníků Hamásu, kteří zůstávají uvězněni v tunelech pod troskami jihu Gazy, v oblasti obsazené izraelskými silami. Tito izolovaní radikálové, rozdělení do nezávislých buněk, představují citlivý diplomatický problém pro Izrael i mezinárodní mediátory, přičemž hrozí kolapsem měsíc trvající dohody.
Otázka, jak se vypořádat s odhadovanými 200 ozbrojenci v izraelsky okupované části Gazy, je složitější než jen taktický problém. Od vstupu příměří v platnost se tyto buňky opevnily v tunelech na východ od takzvané žluté linie, která rozděluje Gazu na izraelsky okupovanou část (východně) a oblast, kde Hamás znovu upevňuje svou moc (západně).
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dal jasně najevo, že nemá v úmyslu nechat ozbrojence Hamásu jednoduše odejít do části ovládané Hamásem. Hamás na druhé straně prohlásil, že se jeho bojovníci nikdy nevzdají a nevydají své zbraně.
Administrativa Donalda Trumpa vyvíjí tlak na Izrael, aby pokročil k životaschopnému řešení. Americký vyslanec Jared Kushner tuto záležitost projednával s Netanjahuem během schůzek tento týden. Američané chtějí „uzavřít rafahský vězeňský spis“ a posunout se do druhé fáze příměří. Ta zahrnuje vytvoření mezinárodní bezpečnostní síly, odzbrojení Hamásu a další stažení izraelských jednotek.
Jedním z navrhovaných řešení bylo deportovat ozbrojence do třetí země, přičemž se uvažovalo o Turecku. Žádný takový plán se však dosud neuskutečnil. Kabinet premiéra Netanjahua opakovaně popřel zprávy o dohodě ohledně propuštění těchto, z pohledu Izraele, teroristických buněk. Jeden z vysokých izraelských představitelů uvedl, že „žádné dohodnuté řešení neexistuje“.
Muhammad Shehada, expert na Gazu, dříve uvedl, že je dokonce nejasné, kolik bojovníků je stále naživu vzhledem k omezenému přístupu k jídlu a vodě. Pro uvízlé bojovníky zbývá jediná volba: vzdát se, nebo bojovat.
Tato patová situace se již stala hrozbou pro celkové příměří. Je pravděpodobné, že právě tyto izolované buňky, odříznuté od velení Hamásu, byly zodpovědné za nedávné útoky na izraelské síly, které vyvolaly masivní izraelskou odvetu a dvakrát ohrozily platnost dohody.
V současné situaci se žádná ze stran nechce pohnout z místa. Vojenské křídlo Hamásu, brigády Al-Kassám, vydalo prohlášení, že „neexistuje takový pojem jako obklíčení nebo vydání se nepříteli“, a vyzvalo mediátory k nalezení řešení, které zajistí pokračování příměří. Izraelské obranné síly (IDF) se s těmito buňkami pod zemí střetávají. Během jediné středy IDF dvakrát oznámila, že její jednotky narazily na „čtyři teroristy“ při „demontáži podzemní infrastruktury“, načež zahájily palbu. IDF tvrdí, že tyto kroky jsou v souladu s dohodou o příměří zprostředkovanou Spojenými státy, která povoluje ničení vojenské a tunelové infrastruktury. Hamás to však považuje za jasné porušení dvacetibodového plánu.
Netanjahu čelí politickému tlaku z izraelské pravice, která odmítá jakoukoliv dohodu, jež by ozbrojencům poskytla bezpečný průchod do území kontrolovaného Hamásem. Bývalý ministr obrany Avigdor Liberman veřejně prohlásil, že pro teroristy, kteří zabíjeli izraelské vojáky po vyhlášení příměří, musí existovat jen dvě možnosti: „vzdání se a uvěznění, nebo smrt“.
Podle amerického plánu by mohla být ozbrojencům Hamásu udělena amnestie, pokud odevzdají zbraně a zavážou se k „mírové koexistenci“. Ačkoli je nepravděpodobné, že by tato záležitost sama o sobě zhatila celé úsilí o příměří, představuje další náročnou překážku pro mediátory, kteří se snaží udržet klid zbraní.
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.
V ruském novinářském prostředí se v průběhu uplynulých desetiletí vžil termín „Černý srpen“. Tento pojem označuje sérii dramatických krizí, které zemi pravidelně zasahují právě v závěrečných týdnech léta. Zatímco v západních zemích bývá konec prázdnin obdobím okurkové sezóny, v ruské lidové slovesnosti je spojen s pesimismem a očekáváním nečekaných pohrom. Pohled do nedávné historie dává podle webu CNN těmto obavám za pravdu, neboť koncem srpna v Rusku opakovaně docházelo k událostem zásadního významu.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Íránský prezident Masúd Pezeškján se vyslovil pro co nejrychlejší ukončení války s USA. Teherán by se podle jeho slov měl pokusit konflikt uzavřít, dokud vystupuje z pozice síly. Washingtonu dal zároveň najevo, že kapitulace Íránu je nemyslitelná.
Přes léto se jméno Jiřiny Bohdalové nezmiňuje až tak často. Nyní jsme ale dostali fotku jako důkaz, že legendární herečka se má dobře. Dokonce si k sobě zve zajímavé hosty. Tentokrát si několik hodin povídala se známým politikem.
Poslední hodiny zbývají do začátku posledního ryze prázdninového týdne. Do Česka opět dorazí teplý vzduch z jihu, takže teploty v průběhu pracovního týdne porostou, až místy dosáhnou tropických hodnot. Na víkend se pak znovu ochladí.
Ruský prezident Vladimir Putin označil ukrajinský pokus porazit Rusko během 40 dnů prostřednictvím masivních dronových a raketových útoků za riskantní a provokativní krok. Podle Putina skončila tato ukrajinská operace neúspěchem už před více než dvěma týdny.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou představuje pro Česko zatím hlavně nepřímé riziko, ale zároveň ukazuje, jak rychle se může světový obchodní systém dále drolit. Kanada od 8. září zavede odvetná cla na americké zboží v reakci na nová padesátiprocentní americká cla na zhruba 20 miliard dolarů kanadského vývozu. Ottawa chce odpovědět „dolar za dolar“ a zasáhnout mimo jiné americkou ocel, mléčné výrobky, elektroniku, spotřebiče, zemědělské stroje či papír.
Kim Jo-čong, sestra severokorejského vůdce Kim Čong-una, nemá informace o tom, že by se chystalo jednání mezi jejím bratrem a nejvyšší představitelem Spojených států amerických. Podle amerických médií se setkání snaží iniciovat americký prezident Donald Trump.
Ebola již v Demokratické republice Kongo připravila o život více než 2500 lidí. Podle zástupců OSN se epidemie nadále šíří na další území a hrozí tak, že nemoc pronikne z Konga i do sousedních zemí. Pomoci zastavit šíření viru by mohla vakcína.