Týdny po vstupu v platnost dohody o příměří v Pásmu Gazy není válka u konce pro stovky bojovníků Hamásu, kteří zůstávají uvězněni v tunelech pod troskami jihu Gazy, v oblasti obsazené izraelskými silami. Tito izolovaní radikálové, rozdělení do nezávislých buněk, představují citlivý diplomatický problém pro Izrael i mezinárodní mediátory, přičemž hrozí kolapsem měsíc trvající dohody.
Otázka, jak se vypořádat s odhadovanými 200 ozbrojenci v izraelsky okupované části Gazy, je složitější než jen taktický problém. Od vstupu příměří v platnost se tyto buňky opevnily v tunelech na východ od takzvané žluté linie, která rozděluje Gazu na izraelsky okupovanou část (východně) a oblast, kde Hamás znovu upevňuje svou moc (západně).
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dal jasně najevo, že nemá v úmyslu nechat ozbrojence Hamásu jednoduše odejít do části ovládané Hamásem. Hamás na druhé straně prohlásil, že se jeho bojovníci nikdy nevzdají a nevydají své zbraně.
Administrativa Donalda Trumpa vyvíjí tlak na Izrael, aby pokročil k životaschopnému řešení. Americký vyslanec Jared Kushner tuto záležitost projednával s Netanjahuem během schůzek tento týden. Američané chtějí „uzavřít rafahský vězeňský spis“ a posunout se do druhé fáze příměří. Ta zahrnuje vytvoření mezinárodní bezpečnostní síly, odzbrojení Hamásu a další stažení izraelských jednotek.
Jedním z navrhovaných řešení bylo deportovat ozbrojence do třetí země, přičemž se uvažovalo o Turecku. Žádný takový plán se však dosud neuskutečnil. Kabinet premiéra Netanjahua opakovaně popřel zprávy o dohodě ohledně propuštění těchto, z pohledu Izraele, teroristických buněk. Jeden z vysokých izraelských představitelů uvedl, že „žádné dohodnuté řešení neexistuje“.
Muhammad Shehada, expert na Gazu, dříve uvedl, že je dokonce nejasné, kolik bojovníků je stále naživu vzhledem k omezenému přístupu k jídlu a vodě. Pro uvízlé bojovníky zbývá jediná volba: vzdát se, nebo bojovat.
Tato patová situace se již stala hrozbou pro celkové příměří. Je pravděpodobné, že právě tyto izolované buňky, odříznuté od velení Hamásu, byly zodpovědné za nedávné útoky na izraelské síly, které vyvolaly masivní izraelskou odvetu a dvakrát ohrozily platnost dohody.
V současné situaci se žádná ze stran nechce pohnout z místa. Vojenské křídlo Hamásu, brigády Al-Kassám, vydalo prohlášení, že „neexistuje takový pojem jako obklíčení nebo vydání se nepříteli“, a vyzvalo mediátory k nalezení řešení, které zajistí pokračování příměří. Izraelské obranné síly (IDF) se s těmito buňkami pod zemí střetávají. Během jediné středy IDF dvakrát oznámila, že její jednotky narazily na „čtyři teroristy“ při „demontáži podzemní infrastruktury“, načež zahájily palbu. IDF tvrdí, že tyto kroky jsou v souladu s dohodou o příměří zprostředkovanou Spojenými státy, která povoluje ničení vojenské a tunelové infrastruktury. Hamás to však považuje za jasné porušení dvacetibodového plánu.
Netanjahu čelí politickému tlaku z izraelské pravice, která odmítá jakoukoliv dohodu, jež by ozbrojencům poskytla bezpečný průchod do území kontrolovaného Hamásem. Bývalý ministr obrany Avigdor Liberman veřejně prohlásil, že pro teroristy, kteří zabíjeli izraelské vojáky po vyhlášení příměří, musí existovat jen dvě možnosti: „vzdání se a uvěznění, nebo smrt“.
Podle amerického plánu by mohla být ozbrojencům Hamásu udělena amnestie, pokud odevzdají zbraně a zavážou se k „mírové koexistenci“. Ačkoli je nepravděpodobné, že by tato záležitost sama o sobě zhatila celé úsilí o příměří, představuje další náročnou překážku pro mediátory, kteří se snaží udržet klid zbraní.
V australském letovisku Gold Coast se plánuje výstavba nejvyšší budovy v zemi, která má nést jméno Trump. Projekt s názvem Trump International Hotel & Tower Gold Coast, za nímž stojí australská skupina Altus Property Group, počítá s devadesátijednapatrovým mrakodrapem. Součástí ambiciózního záměru je luxusní šestihvězdičkový hotel s 285 pokoji, nákupní zóna s prestižními značkami, restaurace oceněné michelinskou hvězdou a luxusní rezidenční apartmány postavené podle standardů organizace Trump.
Východoukrajinskou Doněckou oblast halí mrazivá noc a obrněné vozy s redaktory BBC projíždějí surrealistickými tunely z rybářských sítí. Tyto sítě, upevněné na vysokých kůlech, se táhnou kilometry podél cest jako ochrana před útočnými drony. Jsou levnou, ale překvapivě účinnou bariérou; zachytí vrtule bezpilotních letounů dříve, než stačí zasáhnout svůj cíl. Mnoho z nich pochází od skotských rybářů, kteří je darovali k recyklaci – nyní však na frontě pomáhají chránit životy.
Přípravy na historickou misi Artemis II, která má po více než padesáti letech dopravit lidskou posádku k Měsíci, narazily na další vážnou překážku. Inženýři NASA o víkendu odhalili problém s průtokem helia v horní části obří rakety Space Launch System (SLS). Tato komplikace definitivně znemožnila plánovaný start v průběhu března.
Čtyři roky trvající válečný konflikt na Ukrajině si na obou stranách vyžádal enormní množství obětí, ačkoli přesné ověřování čísel zůstává v podmínkách probíhajících bojů velmi obtížné.
Během projevu před vedením Federální bezpečnosti služby (FSB) se ruský prezident Vladimir Putin nečekaně vyhnul hodnocení dosavadního průběhu invaze na Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtyř let od začátku masivní ruské agrese zveřejnil emotivní poselství, ve kterém adresoval výzvu Donaldu Trumpovi k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj v projevu deklaroval, že Vladimiru Putinovi se nepodařilo naplnit jeho válečné záměry ani zlomit odpor obyvatel. Zdůraznil také, že Ukrajina v budoucím mírovém procesu nehodlá obětovat zájmy svých občanů a bude usilovat o dosažení spravedlivých podmínek.
Evropa čelí nové zdravotní hrozbě v podobě tropického onemocnění chikungunya, které se díky klimatickým změnám začíná šířit i v mírném podnebném pásu. Nové vědecké poznatky potvrzují, že podmínky pro přenos tohoto viru nyní splňuje 29 evropských států. Zatímco v jižních oblastech, jako je Španělsko nebo Řecko, hrozí nákaza více než polovinu roku, riziko se posouvá stále dál na sever. V jihovýchodní Anglii jsou již nyní vhodné podmínky po dobu dvou měsíců v roce, přičemž v Belgii či Německu je to až pět měsíců.
Mezi Chorvatskem a maďarskou vládou Viktora Orbána se rozhořel ostrý spor o tranzit ropy, do kterého se postupně zapojilo i Slovensko. Konflikt eskaloval poté, co maďarský kabinet apeloval na Záhřeb, aby umožnil přepravu ruské ropy přes chorvatské území. Maďarsko se přitom paradoxně odvolává na unijní pravidla, ačkoliv se stejnou instituci, tedy Evropskou unii, dlouhodobě snaží marginalizovat v situacích, kdy mu to nevyhovuje. Populární chorvatský server index.hr v této souvislosti označil Orbána a Roberta Fica za „klasický příklad Putinových užitečných idiotů v samém srdci Evropy.“
Francouzský prezident Emmanuel Macron se během svého vystoupení vyjádřil velmi skepticky k možnosti brzkého nastolení míru. Podle jeho slov neexistuje na ruské straně žádná skutečná vůle k ukončení konfliktu. Macron zdůraznil, že za této situace je nezbytné i nadále stupňovat podporu Ukrajině a zajistit, aby země měla prostředky k obraně.
Americká vláda dluží na náhradách přibližně 134 miliard dolarů, které vybrala na základě plošných cel prezidenta Donalda Trumpa. Tato cla byla minulý týden Nejvyšším soudem prohlášena za nezákonná, což otevřelo cestu k teoretickému vracení peněz. Pro běžné spotřebitele, kteří dopady těchto cel pocítili skrze vyšší ceny v obchodech, je však vyhlídka na získání jakékoliv finanční kompenzace prakticky nulová.
Při příležitosti čtyř let od začátku masivní invaze mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Rusko hodlá ve svých vojenských operacích na Ukrajině vytrvat. Situaci popsal jako rozsáhlý střet se západními mocnostmi, které se podle jeho slov snaží ruský stát zlikvidovat. Peskov nicméně zdůraznil, že tento vnější tlak měl opačný účinek a přispěl k bezprecedentnímu sjednocení ruských občanů.
V rozhovoru pro stanici BBC ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj varoval, že ruská agrese již přerostla v globální konflikt a Vladimir Putin fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle něj Putin neusiluje pouze o podmanění Ukrajiny, ale o násilnou změnu světových hodnot a demokratických principů. Zelenskyj je přesvědčen, že jedinou funkční strategií proti Kremlu je kombinace neústupného vojenského odporu a drtivého ekonomického tlaku, který by Rusko přiměl k ukončení bojů.