Island se rozhodl pro neobvyklý krok a potenciální kolaps klíčového systému oceánských proudů označil za hrozbu pro národní bezpečnost. Pro zemi, jejíž relativně mírné klima je zásadně formováno sítí proudů Atlantiku, které transportují teplo na sever, se jedná o existenciální hrozbu. Bez tohoto proudění by byl Island podstatně chladnější a bouřlivější.
Systém, o kterém je řeč, nese název Atlantická meridionální převratná cirkulace (AMOC) a funguje jako obrovský pásový dopravník. Ten táhne teplou vodu z tropických a jižních oblastí na severní polokouli, kde se ochladí, klesne do hlubin a vrací se zpět k jihu.
Ministr životního prostředí, energetiky a klimatu Islandu, Jóhann Páll Jóhannsson, uvedl, že klima, ekonomika i bezpečnost země jsou hluboce spjaty se stabilitou oceánských proudů v jejich okolí. Vědci se v souvislosti s dopady klimatických změn nejvíce obávají právě kolapsu AMOC.
Narůstající množství vědeckých studií naznačuje, že AMOC zpomaluje, neboť rostoucí globální teploty narušují křehkou rovnováhu salinity a tepla, na které závisí síla proudění. Vědecká shoda o pravděpodobnosti a časovém rámci kolapsu zatím neexistuje, avšak některé projekce naznačují, že k němu může dojít již v tomto století.
Fyzikální oceánograf Stefan Rahmstorf z Postupimské univerzity, který AMOC studuje, prohlásil, že zastavení AMOC už nelze považovat za málo pravděpodobné riziko s ohledem na vědecký vývoj posledních let.
Důsledky kolapsu by byly katastrofické a vedly by k obrovským globálním změnám klimatu a počasí. Evropu by postihlo hluboké promrznutí v zimě a mořský led by se mohl rozšířit až na jih k Velké Británii. Zvýšila by se hladina moře v některých částech USA a Evropy a narušily by se monzunové systémy v Asii a Africe.
Pro Island by kolaps znamenal „blízkost centra vážného regionálního ochlazení“, což by mohlo vést k tomu, že by byl ostrov obklopen mořským ledem. Ministr Jóhannsson označil AMOC za „existenciální hrozbu“ pro zemi, protože reguluje počasí a jeho kolaps by mohl zničit infrastrukturu, dopravu a klíčová odvětví, jako je rybolov.
Jóhannsson informoval vládu o nejnovějších vědeckých poznatcích poté, co výzkum zveřejněný v srpnu vzbudil „vážné obavy“ o budoucí stabilitu AMOC. V září Rada pro národní bezpečnost Islandu označila potenciální kolaps proudu za riziko pro národní bezpečnost. Je to poprvé, co takové označení získal v zemi dopad klimatické změny.
Toto rozhodnutí podle Jóhannssona odráží vážnost problému a zajišťuje, že se mu dostane patřičné pozornosti. V praxi to znamená koordinovanou vládní reakci na vysoké úrovni, která má pochopit hrozbu a vypracovat plány na zmírnění a prevenci nejhorších následků. Rahmstorf ocenil rozhodnutí Islandu a vyzval, aby ho následovaly i další státy, neboť dopady by pocítil celý svět. Podle Jóhannssona tato deklarace značí posun v chápání klimatických rizik na Islandu: „Zkrátka, nejde jen o vědecký problém – je to otázka národního přežití a bezpečnosti.“
Slovenský premiér Robert Fico vyzval k odstranění satirické sochy amerického prezidenta Donalda Trumpa z budovy Evropského parlamentu ve Štrasburku. Instalaci veřejně označil za jasný projev úpadku celé Evropské unie. Přestože slovenský předseda vlády podle svých slov nesouhlasí se všemi kroky amerického lídra, urážení partnerů na oficiální půdě považuje za hluboké selhání v chápání současné politické reality.
Pákistán oficiálně potvrdil přítomnost svých vojenských jednotek v Saúdské Arábii v reakci na stoupající napětí a sílící útoky jemenských povstalců Húthíů. Krok navazuje na nedávno uzavřenou obrannou pakt mezi Saúdskou Arábií, Tureckem a Pákistánem, jejímž cílem je společná obrana území před vnějšími hrozbami. Pákistánské síly již v saúdskoarabském království působí, ačkoliv přesné počty vojáků a jejich konkrétní kapacity zůstávají z bezpečnostních důvodů utajeny.
Ceny ropy na světových komoditních trzích zaznamenaly prudký skok, když se mezinárodní benchmark Brent během jediného dne vyšplhal o pět procent na hodnotu přesahující sto pět dolarů za barel. Za tímto dramatickým cenovým růstem stojí kombinace dvou závažných faktorů, kterými jsou eskalující geopolitické napětí na Blízkém východě a narušení těžebních kapacit v důsledku blížícího se hurikánu v Mexickém zálivu. Prudké zdražení energetických surovin okamžitě vyvolalo nervozitu mezi investory a spustilo vlnu výprodejů na globálních finančních trzích.
Ukrajinská vláda schválila částečné obnovení vývozu zemního plynu a zrušila tak zákaz, který platil od počátku plnohodnotné ruské invaze. Soukromí těžaři budou moci prodávat zahraničním odběratelům část své produkce z předchozího měsíce prostřednictvím specializovaných burzovních aukcí.
Spojené státy čelí sérii zásadních politických a právních událostí, které formují tamní domácí i zahraniční scénu. Federální soud ve Washingtonu zahájil klíčové jednání ve věci snahy prezidenta Donalda Trumpa odebrat tiskové akreditace redakcím stanic CNN, MS Now a serveru Politico. Současně se vyostřuje souboj o křesla v americkém Senátu, zatímco šéf americké diplomacie Marco Rubio během své cesty po Evropě varoval před nekontrolovanou eskalací konfliktu na Ukrajině a předzvěstí hluboké hospodářské krize v Íránu.
Britská policie v hrabství Thames Valley před soudem v Londýně přiznala, že domovní prohlídky v sídlech Andrewa Mountbatten-Windsora byly nezákonné. Vyšetřovatelé uznali, že soudu Old Bailey poskytli nesprávné podklady, na jejichž základě soudce prohlídky nemovitostí v Sandringhamu a sídla Royal Lodge ve Windsoru povolil. Právní zástupci bývalého prince napadli postup policejního ředitelství i ústředního trestního soudu prostřednictvím soudního přezkumu.
Indonéská vláda čelí hromadné žalobě za hrubou nedbalost při zvládání rozsáhlých lesních požárů, které zahalily velkou část jihovýchodní Asie do toxického dýmu. Žaloba, kterou podaly organizace domorodých obyvatel a občanské spolky v indonéské části ostrova Borneo, míří na deset vysoce postavených představitelů státu včetně prezidenta Prabowa Subianta a guvernéra provincie Západní Kalimantan. Obyvatelé regionu se potýkají s prudkým nárůstem dýchacích potíží, uzavíráním škol i výrazným omezením běžného života.
Ve věku sedmaosmdesáti let zemřela v nemocnici Španělka María del Carmen Abascalová, známa pod lidovým jménem Maricarmen, jejíž nedávné nedobrovolné vystěhování z madridského bytu vyvolalo masové protesty a hlubokou politickou krizi po celé zemi. Seniorka skonala v hospitalizaci jen několik týdnů poté, co ji policie na nosítkách vynosila z domova, v němž prožila více než sedmdesát let. Zpráva o jejím úmrtí okamžitě vyhrotila již tak napjatou atmosféru na španělské politické scéně i v ulicích hlavního města.
Hurikán Isaias, který se stal prvním hurikánem letošní atlantické sezóny, rychle zesílil v Mexickém zálivu a postupuje směrem k severnímu pobřeží Spojených států. Meteorologové varují před nebezpečnými příbojovými vlnami, ničivým větrem a přívalovými dešti. Zásah pevniny se očekává v pásu od pobřeží státu Mississippi až po západní část Floridy.
Jihokorejská vláda oznámila, že podnikne právní kroky, pokud se potvrdí, že zásilky paliva směřující z tamních přístavů do Ruska porušily vnitrostátní zákony. Reagovala tak na investigativní zjištění britského deníku The Guardian, podle něhož bylo během letních měsíců do ruských přístavů přepraveno přes 176 tisíc tun ropných produktů, zejména nafty. Soul v oficiálním prohlášení potvrdil, že případ prověřuje a v případě zjištění protiprávního jednání bude postupovat striktně podle platné legislativy.
Předvolební shromáždění amerického prezidenta Donalda Trumpa v texaském San Antoniu narušila série protestů a incidentů v hledišti. Prezident přicestoval do státu, aby podpořil republikánského kandidáta do Senátu Kena Paxtona v době, kdy se republikáni potýkají s nečekaně silným tlakem ze strany demokratů před nadcházejícími volbami v polovině prezidentského mandátu. Nejméně půltucet demonstrantů přerušil prezidentův projev, přičemž některé z nich musela z arény vyvést policie a v jednom případě došlo přímo mezi diváky k fyzickému napadení.
Obyvatelé Pásma Gazy čelí téměř každodenním izraelským úderům, přestože v enklávě platí příměří. Ačkoli dohoda přinesla zastavení masivního bombardování a umožnila zvýšení dodávek humanitární i zdravotnické pomoci, od jejího počátku zahynulo podle místního ministerstva zdravotnictví více než čtrnáct set lidí. Celkový počet obětí od vypuknutí konfliktu před třemi lety tak podle stejného zdroje přesáhl hranici sedmdesáti čtyř tisíc.