Island se rozhodl pro neobvyklý krok a potenciální kolaps klíčového systému oceánských proudů označil za hrozbu pro národní bezpečnost. Pro zemi, jejíž relativně mírné klima je zásadně formováno sítí proudů Atlantiku, které transportují teplo na sever, se jedná o existenciální hrozbu. Bez tohoto proudění by byl Island podstatně chladnější a bouřlivější.
Systém, o kterém je řeč, nese název Atlantická meridionální převratná cirkulace (AMOC) a funguje jako obrovský pásový dopravník. Ten táhne teplou vodu z tropických a jižních oblastí na severní polokouli, kde se ochladí, klesne do hlubin a vrací se zpět k jihu.
Ministr životního prostředí, energetiky a klimatu Islandu, Jóhann Páll Jóhannsson, uvedl, že klima, ekonomika i bezpečnost země jsou hluboce spjaty se stabilitou oceánských proudů v jejich okolí. Vědci se v souvislosti s dopady klimatických změn nejvíce obávají právě kolapsu AMOC.
Narůstající množství vědeckých studií naznačuje, že AMOC zpomaluje, neboť rostoucí globální teploty narušují křehkou rovnováhu salinity a tepla, na které závisí síla proudění. Vědecká shoda o pravděpodobnosti a časovém rámci kolapsu zatím neexistuje, avšak některé projekce naznačují, že k němu může dojít již v tomto století.
Fyzikální oceánograf Stefan Rahmstorf z Postupimské univerzity, který AMOC studuje, prohlásil, že zastavení AMOC už nelze považovat za málo pravděpodobné riziko s ohledem na vědecký vývoj posledních let.
Důsledky kolapsu by byly katastrofické a vedly by k obrovským globálním změnám klimatu a počasí. Evropu by postihlo hluboké promrznutí v zimě a mořský led by se mohl rozšířit až na jih k Velké Británii. Zvýšila by se hladina moře v některých částech USA a Evropy a narušily by se monzunové systémy v Asii a Africe.
Pro Island by kolaps znamenal „blízkost centra vážného regionálního ochlazení“, což by mohlo vést k tomu, že by byl ostrov obklopen mořským ledem. Ministr Jóhannsson označil AMOC za „existenciální hrozbu“ pro zemi, protože reguluje počasí a jeho kolaps by mohl zničit infrastrukturu, dopravu a klíčová odvětví, jako je rybolov.
Jóhannsson informoval vládu o nejnovějších vědeckých poznatcích poté, co výzkum zveřejněný v srpnu vzbudil „vážné obavy“ o budoucí stabilitu AMOC. V září Rada pro národní bezpečnost Islandu označila potenciální kolaps proudu za riziko pro národní bezpečnost. Je to poprvé, co takové označení získal v zemi dopad klimatické změny.
Toto rozhodnutí podle Jóhannssona odráží vážnost problému a zajišťuje, že se mu dostane patřičné pozornosti. V praxi to znamená koordinovanou vládní reakci na vysoké úrovni, která má pochopit hrozbu a vypracovat plány na zmírnění a prevenci nejhorších následků. Rahmstorf ocenil rozhodnutí Islandu a vyzval, aby ho následovaly i další státy, neboť dopady by pocítil celý svět. Podle Jóhannssona tato deklarace značí posun v chápání klimatických rizik na Islandu: „Zkrátka, nejde jen o vědecký problém – je to otázka národního přežití a bezpečnosti.“
Nedávno odhalená tajná raketová instalace v Severní Koreji naznačuje, že Pchjongjang nemá vůbec v úmyslu zapojit se do upřímných jednání o kontrole zbrojení. Nově objevená základna jaderných raket se nachází v blízkosti čínských hranic a její existenci potvrdila zpráva think tanku Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) se sídlem ve Washingtonu, D.C.
Island se rozhodl pro neobvyklý krok a potenciální kolaps klíčového systému oceánských proudů označil za hrozbu pro národní bezpečnost. Pro zemi, jejíž relativně mírné klima je zásadně formováno sítí proudů Atlantiku, které transportují teplo na sever, se jedná o existenciální hrozbu. Bez tohoto proudění by byl Island podstatně chladnější a bouřlivější.
Ruský server Vzglyad zveřejnil nový „Žebříček nepřátelských vlád“, který má podle Kremlu odrážet tvrdost jednotlivých kabinetů vůči Rusku. Na vrcholu stojí Velká Británie, zatímco Česko spolu se Spojenými státy obsadilo nepříliš čestné čtvrté místo. Moskva tak nepřímo naznačuje, že dřívější razance západních států slábne. Pro Česko jde o varování. Menší „nepřátelství“ v očích Kremlu neznamená úspěch, ale riziko, že povolujeme vlastní obranný a zahraničně-politický postoj.
Skupina více než 500 předních ekonomů a vědců navrhuje koordinovanou globální akci k řešení problému nerovnosti, který se stal stejně naléhavým jako boj proti změně klimatu. Mezi signatáři otevřeného dopisu jsou taková jména jako bývalá ministryně financí a předsedkyně Federálního rezervního systému Janet Yellen, francouzský ekonom Thomas Piketty a nositel Nobelovy ceny Daren Acemoglu.
V sobotu proběhlo v katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě poslední rozloučení s kardinálem Dominikem Dukou, emeritním pražským arcibiskupem, který zemřel 4. listopadu ve věku 82 let. Zádušní mše, která začala v 11 hodin, byla sloužena pod vedením současného pražského arcibiskupa Jana Graubnera. Celý obřad vedl papežský nuncius Jude Thaddeus Okolo a do liturgie se aktivně zapojili i přátelé a blízcí zesnulého.
Na konci roku 2023 vyvolala fentanylová zdravotní krize ve Spojených státech velký poplach. Situace se však může ještě zhoršit s příchodem další skupiny syntetických opioidů, známých jako nitazeny. Tato droga sice není úplnou novinkou, neboť chemik Alexander Šulgin varoval před potenciálním zneužitím benzimidazolových sloučenin již v 70. letech, ale jeho slova se ukázala jako prorocká až o půl století později. Nitazeny, syntetické opioidy s benzimidazolovým jádrem, se staly jednou z nejnebezpečnějších tříd nových psychoaktivních látek. Způsobují tak rostoucí počet otrav a úmrtí.
Tisíce diplomatů, aktivistů, novinářů a lobbistů se shromažďují v tropickém horku Belému, u ústí Amazonky, na klimatické rozhovory COP30. Poté, co Brazílie získala pořadatelství před třemi lety, byly naděje vysoké. Očekávalo se, že amazonský summit, konaný v zemi, která hostila první globální klimatický summit Země, by mohl představovat zlomový bod v boji proti klimatické krizi.
Ukrajina se bez otálení snaží napravit škody způsobené masivním korupčním skandálem odhaleným tento týden. Přední představitelé spěchají s ujištěním západních partnerů poté, co údajná aféra se sto milionů dolarů v energetickém sektoru, která se dotýká současných i bývalých vysokých úředníků a některých blízkých spolupracovníků prezidenta Volodymyra Zelenského, znepokojila spojence.
Čína vydala varování pro své občany před cestováním do Japonska, čímž stupňuje svou odezvu na nedávné výroky japonské premiérky týkající se ostrova Tchaj-wan. Tento krok představuje dosud nejzásadnější reakci Pekingu na komentáře Sanae Takaichi. Ačkoliv se může jednat o převážně symbolické gesto, ukazuje to na ochotu Pekingu využívat svou ekonomickou sílu k prosazování geopolitických zájmů, což je již známý scénář.
Americká vláda zahájila intenzivní operace zaměřené na rodiče a opatrovníky, kteří zaplatili za to, aby se jejich děti dostaly přes jižní hranici USA. Zatčení Diany Patricie Santillany Galeano v chicagské školce, kam uprchla po silniční kontrole, poskytlo exkluzivní náhled do této nové vlny imigračních zásahů Trumpovy administrativy. K zatčení došlo jen několik týdnů poté, co přes hranici přešli její dospívající synové, kteří byli umístěni do útulku pod správou ministerstva zdravotnictví a sociálních služeb (HHS).
Spojené státy americké plánují dlouhodobé rozdělení Gazy na dvě zóny: „zelenou zónu“ a „červenou zónu“. Zelená zóna by měla být pod kontrolou izraelských a mezinárodních jednotek, a právě tam by měla začít obnova. Oproti tomu červená zóna, kam byla přesunuta drtivá většina Palestinců, by měla zůstat v ruinách bez plánované rekonstrukce.
Testy protisatelitních zbraní (ASAT) trvají sice jen vteřiny, ale kosmické smetí, které generují, ohrožuje satelity, astronauty a celosvětovou kosmickou ekonomiku o objemu 1,8 bilionu dolarů na desítky let dopředu. Dne 4. listopadu 2025 se kus kosmického smetí srazil s čínskou kosmickou lodí Shenzhou-20. Tato událost donutila Čínu odložit návrat tří astronautů, dokud inženýři neposoudí rozsah poškození plavidla. I když přesná povaha střetu a rozsah škod nejsou známy, je možné, že útočící kus kosmického odpadu nebyl větší než několik milimetrů. Při oběžných rychlostech se však trosky mohou srážet s objekty ve vesmíru rychlostí téměř desetkrát vyšší než rychlost střely.