Island se rozhodl pro neobvyklý krok a potenciální kolaps klíčového systému oceánských proudů označil za hrozbu pro národní bezpečnost. Pro zemi, jejíž relativně mírné klima je zásadně formováno sítí proudů Atlantiku, které transportují teplo na sever, se jedná o existenciální hrozbu. Bez tohoto proudění by byl Island podstatně chladnější a bouřlivější.
Systém, o kterém je řeč, nese název Atlantická meridionální převratná cirkulace (AMOC) a funguje jako obrovský pásový dopravník. Ten táhne teplou vodu z tropických a jižních oblastí na severní polokouli, kde se ochladí, klesne do hlubin a vrací se zpět k jihu.
Ministr životního prostředí, energetiky a klimatu Islandu, Jóhann Páll Jóhannsson, uvedl, že klima, ekonomika i bezpečnost země jsou hluboce spjaty se stabilitou oceánských proudů v jejich okolí. Vědci se v souvislosti s dopady klimatických změn nejvíce obávají právě kolapsu AMOC.
Narůstající množství vědeckých studií naznačuje, že AMOC zpomaluje, neboť rostoucí globální teploty narušují křehkou rovnováhu salinity a tepla, na které závisí síla proudění. Vědecká shoda o pravděpodobnosti a časovém rámci kolapsu zatím neexistuje, avšak některé projekce naznačují, že k němu může dojít již v tomto století.
Fyzikální oceánograf Stefan Rahmstorf z Postupimské univerzity, který AMOC studuje, prohlásil, že zastavení AMOC už nelze považovat za málo pravděpodobné riziko s ohledem na vědecký vývoj posledních let.
Důsledky kolapsu by byly katastrofické a vedly by k obrovským globálním změnám klimatu a počasí. Evropu by postihlo hluboké promrznutí v zimě a mořský led by se mohl rozšířit až na jih k Velké Británii. Zvýšila by se hladina moře v některých částech USA a Evropy a narušily by se monzunové systémy v Asii a Africe.
Pro Island by kolaps znamenal „blízkost centra vážného regionálního ochlazení“, což by mohlo vést k tomu, že by byl ostrov obklopen mořským ledem. Ministr Jóhannsson označil AMOC za „existenciální hrozbu“ pro zemi, protože reguluje počasí a jeho kolaps by mohl zničit infrastrukturu, dopravu a klíčová odvětví, jako je rybolov.
Jóhannsson informoval vládu o nejnovějších vědeckých poznatcích poté, co výzkum zveřejněný v srpnu vzbudil „vážné obavy“ o budoucí stabilitu AMOC. V září Rada pro národní bezpečnost Islandu označila potenciální kolaps proudu za riziko pro národní bezpečnost. Je to poprvé, co takové označení získal v zemi dopad klimatické změny.
Toto rozhodnutí podle Jóhannssona odráží vážnost problému a zajišťuje, že se mu dostane patřičné pozornosti. V praxi to znamená koordinovanou vládní reakci na vysoké úrovni, která má pochopit hrozbu a vypracovat plány na zmírnění a prevenci nejhorších následků. Rahmstorf ocenil rozhodnutí Islandu a vyzval, aby ho následovaly i další státy, neboť dopady by pocítil celý svět. Podle Jóhannssona tato deklarace značí posun v chápání klimatických rizik na Islandu: „Zkrátka, nejde jen o vědecký problém – je to otázka národního přežití a bezpečnosti.“
Lék, který se běžně používá k léčbě vzácného Cushingova syndromu, by mohl znamenat zásadní průlom v péči o pacientky s agresivní formou rakoviny vaječníků. Klinická studie publikovaná v prestižním časopise Lancet ukázala, že přípravek s názvem relacorilant dokáže významně prodloužit život ženám trpícím typem onemocnění, které je odolné vůči standardní chemoterapii.
V předvečer maďarských voleb, které mohou ukončit šestnáctiletou nadvládu Viktora Orbána, se atmosféra v zemi vyostřila na maximum. Úřadující premiér a jeho hlavní vyzyvatel Péter Magyar se v posledních hodinách kampaně vzájemně obviňují z využívání cizích zpravodajských služeb a nepřípustného ovlivňování voleb ze zahraničí. Zatímco průzkumy favorizují opoziční stranu Tisza, Orbán varuje před chaosem a ohrožením všeho, co Maďarsko pod jeho vedením vybudovalo.
Americký viceprezident JD Vance stojí před dosud největší výzvou své politické kariéry. Prezident Donald Trump ho totiž pověřil vedením americké delegace v Pákistánu, která má za úkol vyjednat ukončení války s Íránem. Pro Vanceho jde o misi, ve které může získat jen málo, ale ztratit téměř vše, zejména pokud rozhovory skončí neúspěchem.
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.