Island se rozhodl pro neobvyklý krok a potenciální kolaps klíčového systému oceánských proudů označil za hrozbu pro národní bezpečnost. Pro zemi, jejíž relativně mírné klima je zásadně formováno sítí proudů Atlantiku, které transportují teplo na sever, se jedná o existenciální hrozbu. Bez tohoto proudění by byl Island podstatně chladnější a bouřlivější.
Systém, o kterém je řeč, nese název Atlantická meridionální převratná cirkulace (AMOC) a funguje jako obrovský pásový dopravník. Ten táhne teplou vodu z tropických a jižních oblastí na severní polokouli, kde se ochladí, klesne do hlubin a vrací se zpět k jihu.
Ministr životního prostředí, energetiky a klimatu Islandu, Jóhann Páll Jóhannsson, uvedl, že klima, ekonomika i bezpečnost země jsou hluboce spjaty se stabilitou oceánských proudů v jejich okolí. Vědci se v souvislosti s dopady klimatických změn nejvíce obávají právě kolapsu AMOC.
Narůstající množství vědeckých studií naznačuje, že AMOC zpomaluje, neboť rostoucí globální teploty narušují křehkou rovnováhu salinity a tepla, na které závisí síla proudění. Vědecká shoda o pravděpodobnosti a časovém rámci kolapsu zatím neexistuje, avšak některé projekce naznačují, že k němu může dojít již v tomto století.
Fyzikální oceánograf Stefan Rahmstorf z Postupimské univerzity, který AMOC studuje, prohlásil, že zastavení AMOC už nelze považovat za málo pravděpodobné riziko s ohledem na vědecký vývoj posledních let.
Důsledky kolapsu by byly katastrofické a vedly by k obrovským globálním změnám klimatu a počasí. Evropu by postihlo hluboké promrznutí v zimě a mořský led by se mohl rozšířit až na jih k Velké Británii. Zvýšila by se hladina moře v některých částech USA a Evropy a narušily by se monzunové systémy v Asii a Africe.
Pro Island by kolaps znamenal „blízkost centra vážného regionálního ochlazení“, což by mohlo vést k tomu, že by byl ostrov obklopen mořským ledem. Ministr Jóhannsson označil AMOC za „existenciální hrozbu“ pro zemi, protože reguluje počasí a jeho kolaps by mohl zničit infrastrukturu, dopravu a klíčová odvětví, jako je rybolov.
Jóhannsson informoval vládu o nejnovějších vědeckých poznatcích poté, co výzkum zveřejněný v srpnu vzbudil „vážné obavy“ o budoucí stabilitu AMOC. V září Rada pro národní bezpečnost Islandu označila potenciální kolaps proudu za riziko pro národní bezpečnost. Je to poprvé, co takové označení získal v zemi dopad klimatické změny.
Toto rozhodnutí podle Jóhannssona odráží vážnost problému a zajišťuje, že se mu dostane patřičné pozornosti. V praxi to znamená koordinovanou vládní reakci na vysoké úrovni, která má pochopit hrozbu a vypracovat plány na zmírnění a prevenci nejhorších následků. Rahmstorf ocenil rozhodnutí Islandu a vyzval, aby ho následovaly i další státy, neboť dopady by pocítil celý svět. Podle Jóhannssona tato deklarace značí posun v chápání klimatických rizik na Islandu: „Zkrátka, nejde jen o vědecký problém – je to otázka národního přežití a bezpečnosti.“
V australském letovisku Gold Coast se plánuje výstavba nejvyšší budovy v zemi, která má nést jméno Trump. Projekt s názvem Trump International Hotel & Tower Gold Coast, za nímž stojí australská skupina Altus Property Group, počítá s devadesátijednapatrovým mrakodrapem. Součástí ambiciózního záměru je luxusní šestihvězdičkový hotel s 285 pokoji, nákupní zóna s prestižními značkami, restaurace oceněné michelinskou hvězdou a luxusní rezidenční apartmány postavené podle standardů organizace Trump.
Východoukrajinskou Doněckou oblast halí mrazivá noc a obrněné vozy s redaktory BBC projíždějí surrealistickými tunely z rybářských sítí. Tyto sítě, upevněné na vysokých kůlech, se táhnou kilometry podél cest jako ochrana před útočnými drony. Jsou levnou, ale překvapivě účinnou bariérou; zachytí vrtule bezpilotních letounů dříve, než stačí zasáhnout svůj cíl. Mnoho z nich pochází od skotských rybářů, kteří je darovali k recyklaci – nyní však na frontě pomáhají chránit životy.
Přípravy na historickou misi Artemis II, která má po více než padesáti letech dopravit lidskou posádku k Měsíci, narazily na další vážnou překážku. Inženýři NASA o víkendu odhalili problém s průtokem helia v horní části obří rakety Space Launch System (SLS). Tato komplikace definitivně znemožnila plánovaný start v průběhu března.
Čtyři roky trvající válečný konflikt na Ukrajině si na obou stranách vyžádal enormní množství obětí, ačkoli přesné ověřování čísel zůstává v podmínkách probíhajících bojů velmi obtížné.
Během projevu před vedením Federální bezpečnosti služby (FSB) se ruský prezident Vladimir Putin nečekaně vyhnul hodnocení dosavadního průběhu invaze na Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtyř let od začátku masivní ruské agrese zveřejnil emotivní poselství, ve kterém adresoval výzvu Donaldu Trumpovi k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj v projevu deklaroval, že Vladimiru Putinovi se nepodařilo naplnit jeho válečné záměry ani zlomit odpor obyvatel. Zdůraznil také, že Ukrajina v budoucím mírovém procesu nehodlá obětovat zájmy svých občanů a bude usilovat o dosažení spravedlivých podmínek.
Evropa čelí nové zdravotní hrozbě v podobě tropického onemocnění chikungunya, které se díky klimatickým změnám začíná šířit i v mírném podnebném pásu. Nové vědecké poznatky potvrzují, že podmínky pro přenos tohoto viru nyní splňuje 29 evropských států. Zatímco v jižních oblastech, jako je Španělsko nebo Řecko, hrozí nákaza více než polovinu roku, riziko se posouvá stále dál na sever. V jihovýchodní Anglii jsou již nyní vhodné podmínky po dobu dvou měsíců v roce, přičemž v Belgii či Německu je to až pět měsíců.
Mezi Chorvatskem a maďarskou vládou Viktora Orbána se rozhořel ostrý spor o tranzit ropy, do kterého se postupně zapojilo i Slovensko. Konflikt eskaloval poté, co maďarský kabinet apeloval na Záhřeb, aby umožnil přepravu ruské ropy přes chorvatské území. Maďarsko se přitom paradoxně odvolává na unijní pravidla, ačkoliv se stejnou instituci, tedy Evropskou unii, dlouhodobě snaží marginalizovat v situacích, kdy mu to nevyhovuje. Populární chorvatský server index.hr v této souvislosti označil Orbána a Roberta Fica za „klasický příklad Putinových užitečných idiotů v samém srdci Evropy.“
Francouzský prezident Emmanuel Macron se během svého vystoupení vyjádřil velmi skepticky k možnosti brzkého nastolení míru. Podle jeho slov neexistuje na ruské straně žádná skutečná vůle k ukončení konfliktu. Macron zdůraznil, že za této situace je nezbytné i nadále stupňovat podporu Ukrajině a zajistit, aby země měla prostředky k obraně.
Americká vláda dluží na náhradách přibližně 134 miliard dolarů, které vybrala na základě plošných cel prezidenta Donalda Trumpa. Tato cla byla minulý týden Nejvyšším soudem prohlášena za nezákonná, což otevřelo cestu k teoretickému vracení peněz. Pro běžné spotřebitele, kteří dopady těchto cel pocítili skrze vyšší ceny v obchodech, je však vyhlídka na získání jakékoliv finanční kompenzace prakticky nulová.
Při příležitosti čtyř let od začátku masivní invaze mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Rusko hodlá ve svých vojenských operacích na Ukrajině vytrvat. Situaci popsal jako rozsáhlý střet se západními mocnostmi, které se podle jeho slov snaží ruský stát zlikvidovat. Peskov nicméně zdůraznil, že tento vnější tlak měl opačný účinek a přispěl k bezprecedentnímu sjednocení ruských občanů.
V rozhovoru pro stanici BBC ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj varoval, že ruská agrese již přerostla v globální konflikt a Vladimir Putin fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle něj Putin neusiluje pouze o podmanění Ukrajiny, ale o násilnou změnu světových hodnot a demokratických principů. Zelenskyj je přesvědčen, že jedinou funkční strategií proti Kremlu je kombinace neústupného vojenského odporu a drtivého ekonomického tlaku, který by Rusko přiměl k ukončení bojů.