Island se rozhodl pro neobvyklý krok a potenciální kolaps klíčového systému oceánských proudů označil za hrozbu pro národní bezpečnost. Pro zemi, jejíž relativně mírné klima je zásadně formováno sítí proudů Atlantiku, které transportují teplo na sever, se jedná o existenciální hrozbu. Bez tohoto proudění by byl Island podstatně chladnější a bouřlivější.
Systém, o kterém je řeč, nese název Atlantická meridionální převratná cirkulace (AMOC) a funguje jako obrovský pásový dopravník. Ten táhne teplou vodu z tropických a jižních oblastí na severní polokouli, kde se ochladí, klesne do hlubin a vrací se zpět k jihu.
Ministr životního prostředí, energetiky a klimatu Islandu, Jóhann Páll Jóhannsson, uvedl, že klima, ekonomika i bezpečnost země jsou hluboce spjaty se stabilitou oceánských proudů v jejich okolí. Vědci se v souvislosti s dopady klimatických změn nejvíce obávají právě kolapsu AMOC.
Narůstající množství vědeckých studií naznačuje, že AMOC zpomaluje, neboť rostoucí globální teploty narušují křehkou rovnováhu salinity a tepla, na které závisí síla proudění. Vědecká shoda o pravděpodobnosti a časovém rámci kolapsu zatím neexistuje, avšak některé projekce naznačují, že k němu může dojít již v tomto století.
Fyzikální oceánograf Stefan Rahmstorf z Postupimské univerzity, který AMOC studuje, prohlásil, že zastavení AMOC už nelze považovat za málo pravděpodobné riziko s ohledem na vědecký vývoj posledních let.
Důsledky kolapsu by byly katastrofické a vedly by k obrovským globálním změnám klimatu a počasí. Evropu by postihlo hluboké promrznutí v zimě a mořský led by se mohl rozšířit až na jih k Velké Británii. Zvýšila by se hladina moře v některých částech USA a Evropy a narušily by se monzunové systémy v Asii a Africe.
Pro Island by kolaps znamenal „blízkost centra vážného regionálního ochlazení“, což by mohlo vést k tomu, že by byl ostrov obklopen mořským ledem. Ministr Jóhannsson označil AMOC za „existenciální hrozbu“ pro zemi, protože reguluje počasí a jeho kolaps by mohl zničit infrastrukturu, dopravu a klíčová odvětví, jako je rybolov.
Jóhannsson informoval vládu o nejnovějších vědeckých poznatcích poté, co výzkum zveřejněný v srpnu vzbudil „vážné obavy“ o budoucí stabilitu AMOC. V září Rada pro národní bezpečnost Islandu označila potenciální kolaps proudu za riziko pro národní bezpečnost. Je to poprvé, co takové označení získal v zemi dopad klimatické změny.
Toto rozhodnutí podle Jóhannssona odráží vážnost problému a zajišťuje, že se mu dostane patřičné pozornosti. V praxi to znamená koordinovanou vládní reakci na vysoké úrovni, která má pochopit hrozbu a vypracovat plány na zmírnění a prevenci nejhorších následků. Rahmstorf ocenil rozhodnutí Islandu a vyzval, aby ho následovaly i další státy, neboť dopady by pocítil celý svět. Podle Jóhannssona tato deklarace značí posun v chápání klimatických rizik na Islandu: „Zkrátka, nejde jen o vědecký problém – je to otázka národního přežití a bezpečnosti.“
Bohatší státy Evropské unie, které financují výdaje celého bloku, zintenzivňují své úsilí o omezení navrhovaného dlouhodobého rozpočtu. Evropská komise totiž navrhuje, aby unijní pokladna pro období let 2028 až 2034 disponovala částkou dosahující až 1,8 bilionu eur. Ministři zastupující devět čistých plátců, tedy zemí, které do unijního rozpočtu odvádějí více peněz, než z něho samy získávají, se proto rozhodli zorganizovat společnou opoziční kampaň. Před zasedáním Rady pro obecné záležitosti v Bruselu, kde se má o víceletém finančním rámci jednat, naplánovali společné jednání s cílem postavit se proti tomuto návrhu.
Americké lety zajišťující vyhoštění a přesuny migrantů produkují stovky tisíc metrických tun emisí oxidu uhličitého, které poškozují klima. Federální úředníci totiž přepravují bezprecedentní množství lidí do záchytných center daleko od jejich domovů a následně je deportují do zemí po celém světě. Masivní deportační kampaň Donalda Trumpa podnítila minimálně osmdesátiprocentní meziroční nárůst těchto letů, což podle exkluzivní analýzy dat poskytnuté deníku The Guardian výrazně urychluje klimatickou krizi. Ředitelka výzkumu v organizaci Human Rights First Savitri Arveyová potvrdila, že u všech těchto letů došlo k ohromujícímu nárůstu jak v počtu, tak v množství cílových destinací.
Izraelská armáda zahájila novou vlnu vzdušných úderů po celém Libanonu, k čemuž došlo bezprostředně po oznámení premiéra Benjamina Netanjahua, že jeho země zintenzivní své útoky proti hnutí Hizballáh. Izraelské obranné síly (IDF) upřesnily, že jejich údery směřovaly mimo jiné do údolí Bikáa na východě Libanonu a do dalších částí země. Šíitské ozbrojené hnutí Hizballáh, které těší podpoře Íránu, na tyto kroky reagovalo prohlášením, že v rámci odvetných opatření provedlo dvacet dva dronových a raketových útoků, přičemž jeho cíli se stali izraelští vojáci, tanky, kasárna a budovy.
Španělské ministerstvo zdravotnictví v pondělí oznámilo, že občan Španělska, který byl evakuován z výletní lodi MV Hondius a nachází se v izolaci v madridské nemocnici, měl pozitivní test na hantavirus. Tento pacient patří do skupiny čtrnácti Španělů, kteří pobývali na palubě plavidla a od desátého května jsou umístěni v karanténě v Ústřední vojenské nemocnici Gómez Ulla v Madridu. Podle vyjádření úřadů se jedná o osobu, která byla vyhodnocena jako blízký kontakt v rámci epidemiologického sledování spuštěného ihned po prvním odhalení nákazy na lodi.
Extrémní vlna veder zasáhla západní Evropu a přinesla rekordní květnové teploty do stovek francouzských měst. Francie spolu se Spojeným královstvím zaznamenaly nové národní teplotní rekordy pro tento měsíc, přičemž meteorologové předpovídají, že ve Španělsku by rtuť teploměru mohla do konce týdny vyšplhat až ke čtyřiceti stupňům Celsia. Podle britského meteorologického úřadu Met Office byl dosavadní historický rekord překonán v londýnských Kew Gardens, kde přístroje naměřily 34,8 stupně Celsia.
Příští týden v Česku začne meteorologické léto a meteorologové už vidí až do prvního dne astronomického léta. Z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) tak vyplývá, jak bude v následujících dnech a týdnech.
Kyjev by se měl připravit na další ruský útok, jehož přípravy Moskva nijak netají. Naopak. Rusové vyzvali obyvatele ukrajinské metropole, včetně těch ze zahraničí, aby město opustili, případně se vyhýbali nebezpečným místům.
Policistům se občas dostanou na stůl případy, kterým se snad nechce ani věřit. Jihočeská policie momentálně pátrá po podvodníkovi, který se úspěšně vydával za slavného hollywoodského herce Johnnyho Deppa. Nebohou ženu tak připravil o desítky tisíc korun.
Slunečné dny jasně naznačují příchod sezóny letních brigád, avšak tuzemský trh práce už dávno nevypadá jako dřív. Brigáda dnes není jen vítaným přilepšením pro studenty, ale stále častěji slouží jako způsob dorovnání příjmů domácností.
Americký prezident Donald Trump čelí ve svém druhém funkčním období potížím spojeným s vedením války v Íránu, které ještě více umocnil jeho nedávný přešlap týkající se ekonomické situace obyvatel Spojených států. Trump se dlouhodobě chová, jako by disponoval neomezenou mocí, avšak tento přístup v poslední době naráží na realitu. Příkladem je jeho vyjádření z tohoto týdne, kdy prohlásil, že při snaze o vyřešení konfliktu s Íránem vůbec nebere v úvahu finanční situaci běžných Američanů.
Návštěvu amerického ministra zahraničí Marca Rubia v Indii zastínil incident na tiskové konferenci v Novém Dillí, kde byl šéf diplomacie dotázán na rasistické urážky vůči Indům ze strany některých kruhů ve Spojených státech. Indický novinář v dotazu nepřímo narážel na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na své sociální síti Truth Social sdílel příspěvek amerického podcastera označujícího Indii za „díru“ (hellhole). Tento krok již dříve indická vláda oficiálně odsoudila jako nevhodný a nevkusný.
Vzestup pravicového populismu a krajní pravice v Evropě, který se nedávno projevil i posílením pozic stran Reform UK v Británii nebo One Nation v Austrálii, vyvolává stále vážnější otázky ohledně budoucí podpory bránící se Ukrajiny. Poté, co se tito politici již prosadili v Itálii a nejnověji také v Rakousku, čekají klíčové volební testy dvě nejvlivnější země Evropské unie, tedy Německo a Francii. Právě tamní radikální formace přitom v minulosti projevovaly silné sympatie k autoritářskému režimu Vladimira Putina.