Maďarský premiér Viktor Orbán zahájil několik týdnů trvající „protiválečnou roadshow“. Před parlamentními volbami plánovanými na duben příštího roku tak proměňuje kritiku evropské podpory Ukrajině v ústřední téma své předvolební kampaně. Předseda pravicové strany Fidesz zahájil sérii shromáždění, během nichž by měl do konce roku navštívit pět měst, sobotním setkáním v severozápadním Győru.
Orbán, který je u moci již patnáct let, vyzývá na sociálních sítích k podpoře míru a varuje před eskalací války. Doufá, že toto „proti-válečné“ poselství pomůže podkopat opozici, a to navzdory problémům, které má jeho vláda s krizí životních nákladů v zemi.
Jeho kampaň začala pouhý týden po návštěvě Washingtonu, kde se setkal s Donaldem Trumpem. Trump mu přislíbil roční výjimku z amerických sankcí na dovoz ruského plynu a ropy, což je pro maďarského lídra v nejistých ekonomických časech významná podpora. Orbán se během cesty do USA údajně také snažil přesvědčit Trumpa k návštěvě Maďarska a setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, se kterým maďarský premiér i přes nesouhlas dalších evropských vlád udržuje kontakty.
Orbán se staví do role hlasu rozumu proti tomu, co označuje za neúspěšnou kampaň Evropské unie za vyzbrojování Ukrajiny. Doma i v EU je však kritizován za blízké vztahy s Putinem, a kritici ho nazývají „trojským koněm Kremlu“ v Evropské unii. V minulém měsíci vedl „pochod za mír“, kde tisícům lidí řekl, že Maďarsko je „jedinou zemí v Evropě, která se staví za mír“.
Vztahy mezi Budapeští a Kyjevem se v poslední době zhoršily kvůli maďarskému blokování kroků směřujících ke vstupu Ukrajiny do EU a Orbánovu trvalému odmítání uvalit sankce na Rusko. Pro-vládní média útočí na opozičního lídra Pétera Magyara, který je bývalým insiderem Fideszu a jehož strana Tisza nyní vede v některých nezávislých průzkumech, a označují ho za „maďarského Zelenskyjho“. Magyar, jehož strana pracuje pro mír doma i ve světě, uspořádal ve stejný den shromáždění v Győru.
Protizápadní a proti-ukrajinská rétorika se promítá i do maďarské veřejné sféry. V zemi se objevily billboardy, které zobrazují Volodymyra Zelenskyjho vedle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen s popiskem: „Oni by vzali Ukrajinu do EU. My bychom zaplatili cenu.“ Téma války se dotýká i životů Ukrajinců žijících v Maďarsku, kteří se kvůli těmto plakátům necítí bezpečně.
Expertní pohledy se různí v otázce, zda bude mít Orbánova „mírová“ rétorika dostatečný dopad. Politolog Dániel Róna uvádí, že se Fidesz snaží proměnit volby v referendum o válce a zahraniční politice. Matyáš Bódi z analytické skupiny Electoral Geography ovšem upozorňuje, že klíčovou otázkou je, zda to bude stačit uprostřed krize životních nákladů. Průzkumy jeho skupiny naznačují sedmiprocentní náskok strany Tisza. Po patnácti letech vlády Fideszu se Maďaři potýkají s vysokou inflací, selhávajícím zdravotnictvím a prohlubujícími se problémy ve školství. Právě v těchto oblastech voliči důvěřují straně Tisza více.
Slovenský premiér Robert Fico vyzval k odstranění satirické sochy amerického prezidenta Donalda Trumpa z budovy Evropského parlamentu ve Štrasburku. Instalaci veřejně označil za jasný projev úpadku celé Evropské unie. Přestože slovenský předseda vlády podle svých slov nesouhlasí se všemi kroky amerického lídra, urážení partnerů na oficiální půdě považuje za hluboké selhání v chápání současné politické reality.
Pákistán oficiálně potvrdil přítomnost svých vojenských jednotek v Saúdské Arábii v reakci na stoupající napětí a sílící útoky jemenských povstalců Húthíů. Krok navazuje na nedávno uzavřenou obrannou pakt mezi Saúdskou Arábií, Tureckem a Pákistánem, jejímž cílem je společná obrana území před vnějšími hrozbami. Pákistánské síly již v saúdskoarabském království působí, ačkoliv přesné počty vojáků a jejich konkrétní kapacity zůstávají z bezpečnostních důvodů utajeny.
Ceny ropy na světových komoditních trzích zaznamenaly prudký skok, když se mezinárodní benchmark Brent během jediného dne vyšplhal o pět procent na hodnotu přesahující sto pět dolarů za barel. Za tímto dramatickým cenovým růstem stojí kombinace dvou závažných faktorů, kterými jsou eskalující geopolitické napětí na Blízkém východě a narušení těžebních kapacit v důsledku blížícího se hurikánu v Mexickém zálivu. Prudké zdražení energetických surovin okamžitě vyvolalo nervozitu mezi investory a spustilo vlnu výprodejů na globálních finančních trzích.
Ukrajinská vláda schválila částečné obnovení vývozu zemního plynu a zrušila tak zákaz, který platil od počátku plnohodnotné ruské invaze. Soukromí těžaři budou moci prodávat zahraničním odběratelům část své produkce z předchozího měsíce prostřednictvím specializovaných burzovních aukcí.
Spojené státy čelí sérii zásadních politických a právních událostí, které formují tamní domácí i zahraniční scénu. Federální soud ve Washingtonu zahájil klíčové jednání ve věci snahy prezidenta Donalda Trumpa odebrat tiskové akreditace redakcím stanic CNN, MS Now a serveru Politico. Současně se vyostřuje souboj o křesla v americkém Senátu, zatímco šéf americké diplomacie Marco Rubio během své cesty po Evropě varoval před nekontrolovanou eskalací konfliktu na Ukrajině a předzvěstí hluboké hospodářské krize v Íránu.
Britská policie v hrabství Thames Valley před soudem v Londýně přiznala, že domovní prohlídky v sídlech Andrewa Mountbatten-Windsora byly nezákonné. Vyšetřovatelé uznali, že soudu Old Bailey poskytli nesprávné podklady, na jejichž základě soudce prohlídky nemovitostí v Sandringhamu a sídla Royal Lodge ve Windsoru povolil. Právní zástupci bývalého prince napadli postup policejního ředitelství i ústředního trestního soudu prostřednictvím soudního přezkumu.
Indonéská vláda čelí hromadné žalobě za hrubou nedbalost při zvládání rozsáhlých lesních požárů, které zahalily velkou část jihovýchodní Asie do toxického dýmu. Žaloba, kterou podaly organizace domorodých obyvatel a občanské spolky v indonéské části ostrova Borneo, míří na deset vysoce postavených představitelů státu včetně prezidenta Prabowa Subianta a guvernéra provincie Západní Kalimantan. Obyvatelé regionu se potýkají s prudkým nárůstem dýchacích potíží, uzavíráním škol i výrazným omezením běžného života.
Ve věku sedmaosmdesáti let zemřela v nemocnici Španělka María del Carmen Abascalová, známa pod lidovým jménem Maricarmen, jejíž nedávné nedobrovolné vystěhování z madridského bytu vyvolalo masové protesty a hlubokou politickou krizi po celé zemi. Seniorka skonala v hospitalizaci jen několik týdnů poté, co ji policie na nosítkách vynosila z domova, v němž prožila více než sedmdesát let. Zpráva o jejím úmrtí okamžitě vyhrotila již tak napjatou atmosféru na španělské politické scéně i v ulicích hlavního města.
Hurikán Isaias, který se stal prvním hurikánem letošní atlantické sezóny, rychle zesílil v Mexickém zálivu a postupuje směrem k severnímu pobřeží Spojených států. Meteorologové varují před nebezpečnými příbojovými vlnami, ničivým větrem a přívalovými dešti. Zásah pevniny se očekává v pásu od pobřeží státu Mississippi až po západní část Floridy.
Jihokorejská vláda oznámila, že podnikne právní kroky, pokud se potvrdí, že zásilky paliva směřující z tamních přístavů do Ruska porušily vnitrostátní zákony. Reagovala tak na investigativní zjištění britského deníku The Guardian, podle něhož bylo během letních měsíců do ruských přístavů přepraveno přes 176 tisíc tun ropných produktů, zejména nafty. Soul v oficiálním prohlášení potvrdil, že případ prověřuje a v případě zjištění protiprávního jednání bude postupovat striktně podle platné legislativy.
Předvolební shromáždění amerického prezidenta Donalda Trumpa v texaském San Antoniu narušila série protestů a incidentů v hledišti. Prezident přicestoval do státu, aby podpořil republikánského kandidáta do Senátu Kena Paxtona v době, kdy se republikáni potýkají s nečekaně silným tlakem ze strany demokratů před nadcházejícími volbami v polovině prezidentského mandátu. Nejméně půltucet demonstrantů přerušil prezidentův projev, přičemž některé z nich musela z arény vyvést policie a v jednom případě došlo přímo mezi diváky k fyzickému napadení.
Obyvatelé Pásma Gazy čelí téměř každodenním izraelským úderům, přestože v enklávě platí příměří. Ačkoli dohoda přinesla zastavení masivního bombardování a umožnila zvýšení dodávek humanitární i zdravotnické pomoci, od jejího počátku zahynulo podle místního ministerstva zdravotnictví více než čtrnáct set lidí. Celkový počet obětí od vypuknutí konfliktu před třemi lety tak podle stejného zdroje přesáhl hranici sedmdesáti čtyř tisíc.