Maďarský premiér Viktor Orbán zahájil několik týdnů trvající „protiválečnou roadshow“. Před parlamentními volbami plánovanými na duben příštího roku tak proměňuje kritiku evropské podpory Ukrajině v ústřední téma své předvolební kampaně. Předseda pravicové strany Fidesz zahájil sérii shromáždění, během nichž by měl do konce roku navštívit pět měst, sobotním setkáním v severozápadním Győru.
Orbán, který je u moci již patnáct let, vyzývá na sociálních sítích k podpoře míru a varuje před eskalací války. Doufá, že toto „proti-válečné“ poselství pomůže podkopat opozici, a to navzdory problémům, které má jeho vláda s krizí životních nákladů v zemi.
Jeho kampaň začala pouhý týden po návštěvě Washingtonu, kde se setkal s Donaldem Trumpem. Trump mu přislíbil roční výjimku z amerických sankcí na dovoz ruského plynu a ropy, což je pro maďarského lídra v nejistých ekonomických časech významná podpora. Orbán se během cesty do USA údajně také snažil přesvědčit Trumpa k návštěvě Maďarska a setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, se kterým maďarský premiér i přes nesouhlas dalších evropských vlád udržuje kontakty.
Orbán se staví do role hlasu rozumu proti tomu, co označuje za neúspěšnou kampaň Evropské unie za vyzbrojování Ukrajiny. Doma i v EU je však kritizován za blízké vztahy s Putinem, a kritici ho nazývají „trojským koněm Kremlu“ v Evropské unii. V minulém měsíci vedl „pochod za mír“, kde tisícům lidí řekl, že Maďarsko je „jedinou zemí v Evropě, která se staví za mír“.
Vztahy mezi Budapeští a Kyjevem se v poslední době zhoršily kvůli maďarskému blokování kroků směřujících ke vstupu Ukrajiny do EU a Orbánovu trvalému odmítání uvalit sankce na Rusko. Pro-vládní média útočí na opozičního lídra Pétera Magyara, který je bývalým insiderem Fideszu a jehož strana Tisza nyní vede v některých nezávislých průzkumech, a označují ho za „maďarského Zelenskyjho“. Magyar, jehož strana pracuje pro mír doma i ve světě, uspořádal ve stejný den shromáždění v Győru.
Protizápadní a proti-ukrajinská rétorika se promítá i do maďarské veřejné sféry. V zemi se objevily billboardy, které zobrazují Volodymyra Zelenskyjho vedle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen s popiskem: „Oni by vzali Ukrajinu do EU. My bychom zaplatili cenu.“ Téma války se dotýká i životů Ukrajinců žijících v Maďarsku, kteří se kvůli těmto plakátům necítí bezpečně.
Expertní pohledy se různí v otázce, zda bude mít Orbánova „mírová“ rétorika dostatečný dopad. Politolog Dániel Róna uvádí, že se Fidesz snaží proměnit volby v referendum o válce a zahraniční politice. Matyáš Bódi z analytické skupiny Electoral Geography ovšem upozorňuje, že klíčovou otázkou je, zda to bude stačit uprostřed krize životních nákladů. Průzkumy jeho skupiny naznačují sedmiprocentní náskok strany Tisza. Po patnácti letech vlády Fideszu se Maďaři potýkají s vysokou inflací, selhávajícím zdravotnictvím a prohlubujícími se problémy ve školství. Právě v těchto oblastech voliči důvěřují straně Tisza více.
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.
V ruském novinářském prostředí se v průběhu uplynulých desetiletí vžil termín „Černý srpen“. Tento pojem označuje sérii dramatických krizí, které zemi pravidelně zasahují právě v závěrečných týdnech léta. Zatímco v západních zemích bývá konec prázdnin obdobím okurkové sezóny, v ruské lidové slovesnosti je spojen s pesimismem a očekáváním nečekaných pohrom. Pohled do nedávné historie dává podle webu CNN těmto obavám za pravdu, neboť koncem srpna v Rusku opakovaně docházelo k událostem zásadního významu.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Íránský prezident Masúd Pezeškján se vyslovil pro co nejrychlejší ukončení války s USA. Teherán by se podle jeho slov měl pokusit konflikt uzavřít, dokud vystupuje z pozice síly. Washingtonu dal zároveň najevo, že kapitulace Íránu je nemyslitelná.
Přes léto se jméno Jiřiny Bohdalové nezmiňuje až tak často. Nyní jsme ale dostali fotku jako důkaz, že legendární herečka se má dobře. Dokonce si k sobě zve zajímavé hosty. Tentokrát si několik hodin povídala se známým politikem.
Poslední hodiny zbývají do začátku posledního ryze prázdninového týdne. Do Česka opět dorazí teplý vzduch z jihu, takže teploty v průběhu pracovního týdne porostou, až místy dosáhnou tropických hodnot. Na víkend se pak znovu ochladí.
Ruský prezident Vladimir Putin označil ukrajinský pokus porazit Rusko během 40 dnů prostřednictvím masivních dronových a raketových útoků za riskantní a provokativní krok. Podle Putina skončila tato ukrajinská operace neúspěchem už před více než dvěma týdny.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou představuje pro Česko zatím hlavně nepřímé riziko, ale zároveň ukazuje, jak rychle se může světový obchodní systém dále drolit. Kanada od 8. září zavede odvetná cla na americké zboží v reakci na nová padesátiprocentní americká cla na zhruba 20 miliard dolarů kanadského vývozu. Ottawa chce odpovědět „dolar za dolar“ a zasáhnout mimo jiné americkou ocel, mléčné výrobky, elektroniku, spotřebiče, zemědělské stroje či papír.
Kim Jo-čong, sestra severokorejského vůdce Kim Čong-una, nemá informace o tom, že by se chystalo jednání mezi jejím bratrem a nejvyšší představitelem Spojených států amerických. Podle amerických médií se setkání snaží iniciovat americký prezident Donald Trump.
Ebola již v Demokratické republice Kongo připravila o život více než 2500 lidí. Podle zástupců OSN se epidemie nadále šíří na další území a hrozí tak, že nemoc pronikne z Konga i do sousedních zemí. Pomoci zastavit šíření viru by mohla vakcína.