Maďarský premiér Viktor Orbán zahájil několik týdnů trvající „protiválečnou roadshow“. Před parlamentními volbami plánovanými na duben příštího roku tak proměňuje kritiku evropské podpory Ukrajině v ústřední téma své předvolební kampaně. Předseda pravicové strany Fidesz zahájil sérii shromáždění, během nichž by měl do konce roku navštívit pět měst, sobotním setkáním v severozápadním Győru.
Orbán, který je u moci již patnáct let, vyzývá na sociálních sítích k podpoře míru a varuje před eskalací války. Doufá, že toto „proti-válečné“ poselství pomůže podkopat opozici, a to navzdory problémům, které má jeho vláda s krizí životních nákladů v zemi.
Jeho kampaň začala pouhý týden po návštěvě Washingtonu, kde se setkal s Donaldem Trumpem. Trump mu přislíbil roční výjimku z amerických sankcí na dovoz ruského plynu a ropy, což je pro maďarského lídra v nejistých ekonomických časech významná podpora. Orbán se během cesty do USA údajně také snažil přesvědčit Trumpa k návštěvě Maďarska a setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, se kterým maďarský premiér i přes nesouhlas dalších evropských vlád udržuje kontakty.
Orbán se staví do role hlasu rozumu proti tomu, co označuje za neúspěšnou kampaň Evropské unie za vyzbrojování Ukrajiny. Doma i v EU je však kritizován za blízké vztahy s Putinem, a kritici ho nazývají „trojským koněm Kremlu“ v Evropské unii. V minulém měsíci vedl „pochod za mír“, kde tisícům lidí řekl, že Maďarsko je „jedinou zemí v Evropě, která se staví za mír“.
Vztahy mezi Budapeští a Kyjevem se v poslední době zhoršily kvůli maďarskému blokování kroků směřujících ke vstupu Ukrajiny do EU a Orbánovu trvalému odmítání uvalit sankce na Rusko. Pro-vládní média útočí na opozičního lídra Pétera Magyara, který je bývalým insiderem Fideszu a jehož strana Tisza nyní vede v některých nezávislých průzkumech, a označují ho za „maďarského Zelenskyjho“. Magyar, jehož strana pracuje pro mír doma i ve světě, uspořádal ve stejný den shromáždění v Győru.
Protizápadní a proti-ukrajinská rétorika se promítá i do maďarské veřejné sféry. V zemi se objevily billboardy, které zobrazují Volodymyra Zelenskyjho vedle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen s popiskem: „Oni by vzali Ukrajinu do EU. My bychom zaplatili cenu.“ Téma války se dotýká i životů Ukrajinců žijících v Maďarsku, kteří se kvůli těmto plakátům necítí bezpečně.
Expertní pohledy se různí v otázce, zda bude mít Orbánova „mírová“ rétorika dostatečný dopad. Politolog Dániel Róna uvádí, že se Fidesz snaží proměnit volby v referendum o válce a zahraniční politice. Matyáš Bódi z analytické skupiny Electoral Geography ovšem upozorňuje, že klíčovou otázkou je, zda to bude stačit uprostřed krize životních nákladů. Průzkumy jeho skupiny naznačují sedmiprocentní náskok strany Tisza. Po patnácti letech vlády Fideszu se Maďaři potýkají s vysokou inflací, selhávajícím zdravotnictvím a prohlubujícími se problémy ve školství. Právě v těchto oblastech voliči důvěřují straně Tisza více.
V australském letovisku Gold Coast se plánuje výstavba nejvyšší budovy v zemi, která má nést jméno Trump. Projekt s názvem Trump International Hotel & Tower Gold Coast, za nímž stojí australská skupina Altus Property Group, počítá s devadesátijednapatrovým mrakodrapem. Součástí ambiciózního záměru je luxusní šestihvězdičkový hotel s 285 pokoji, nákupní zóna s prestižními značkami, restaurace oceněné michelinskou hvězdou a luxusní rezidenční apartmány postavené podle standardů organizace Trump.
Východoukrajinskou Doněckou oblast halí mrazivá noc a obrněné vozy s redaktory BBC projíždějí surrealistickými tunely z rybářských sítí. Tyto sítě, upevněné na vysokých kůlech, se táhnou kilometry podél cest jako ochrana před útočnými drony. Jsou levnou, ale překvapivě účinnou bariérou; zachytí vrtule bezpilotních letounů dříve, než stačí zasáhnout svůj cíl. Mnoho z nich pochází od skotských rybářů, kteří je darovali k recyklaci – nyní však na frontě pomáhají chránit životy.
Přípravy na historickou misi Artemis II, která má po více než padesáti letech dopravit lidskou posádku k Měsíci, narazily na další vážnou překážku. Inženýři NASA o víkendu odhalili problém s průtokem helia v horní části obří rakety Space Launch System (SLS). Tato komplikace definitivně znemožnila plánovaný start v průběhu března.
Čtyři roky trvající válečný konflikt na Ukrajině si na obou stranách vyžádal enormní množství obětí, ačkoli přesné ověřování čísel zůstává v podmínkách probíhajících bojů velmi obtížné.
Během projevu před vedením Federální bezpečnosti služby (FSB) se ruský prezident Vladimir Putin nečekaně vyhnul hodnocení dosavadního průběhu invaze na Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtyř let od začátku masivní ruské agrese zveřejnil emotivní poselství, ve kterém adresoval výzvu Donaldu Trumpovi k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj v projevu deklaroval, že Vladimiru Putinovi se nepodařilo naplnit jeho válečné záměry ani zlomit odpor obyvatel. Zdůraznil také, že Ukrajina v budoucím mírovém procesu nehodlá obětovat zájmy svých občanů a bude usilovat o dosažení spravedlivých podmínek.
Evropa čelí nové zdravotní hrozbě v podobě tropického onemocnění chikungunya, které se díky klimatickým změnám začíná šířit i v mírném podnebném pásu. Nové vědecké poznatky potvrzují, že podmínky pro přenos tohoto viru nyní splňuje 29 evropských států. Zatímco v jižních oblastech, jako je Španělsko nebo Řecko, hrozí nákaza více než polovinu roku, riziko se posouvá stále dál na sever. V jihovýchodní Anglii jsou již nyní vhodné podmínky po dobu dvou měsíců v roce, přičemž v Belgii či Německu je to až pět měsíců.
Mezi Chorvatskem a maďarskou vládou Viktora Orbána se rozhořel ostrý spor o tranzit ropy, do kterého se postupně zapojilo i Slovensko. Konflikt eskaloval poté, co maďarský kabinet apeloval na Záhřeb, aby umožnil přepravu ruské ropy přes chorvatské území. Maďarsko se přitom paradoxně odvolává na unijní pravidla, ačkoliv se stejnou instituci, tedy Evropskou unii, dlouhodobě snaží marginalizovat v situacích, kdy mu to nevyhovuje. Populární chorvatský server index.hr v této souvislosti označil Orbána a Roberta Fica za „klasický příklad Putinových užitečných idiotů v samém srdci Evropy.“
Francouzský prezident Emmanuel Macron se během svého vystoupení vyjádřil velmi skepticky k možnosti brzkého nastolení míru. Podle jeho slov neexistuje na ruské straně žádná skutečná vůle k ukončení konfliktu. Macron zdůraznil, že za této situace je nezbytné i nadále stupňovat podporu Ukrajině a zajistit, aby země měla prostředky k obraně.
Americká vláda dluží na náhradách přibližně 134 miliard dolarů, které vybrala na základě plošných cel prezidenta Donalda Trumpa. Tato cla byla minulý týden Nejvyšším soudem prohlášena za nezákonná, což otevřelo cestu k teoretickému vracení peněz. Pro běžné spotřebitele, kteří dopady těchto cel pocítili skrze vyšší ceny v obchodech, je však vyhlídka na získání jakékoliv finanční kompenzace prakticky nulová.
Při příležitosti čtyř let od začátku masivní invaze mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Rusko hodlá ve svých vojenských operacích na Ukrajině vytrvat. Situaci popsal jako rozsáhlý střet se západními mocnostmi, které se podle jeho slov snaží ruský stát zlikvidovat. Peskov nicméně zdůraznil, že tento vnější tlak měl opačný účinek a přispěl k bezprecedentnímu sjednocení ruských občanů.
V rozhovoru pro stanici BBC ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj varoval, že ruská agrese již přerostla v globální konflikt a Vladimir Putin fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle něj Putin neusiluje pouze o podmanění Ukrajiny, ale o násilnou změnu světových hodnot a demokratických principů. Zelenskyj je přesvědčen, že jedinou funkční strategií proti Kremlu je kombinace neústupného vojenského odporu a drtivého ekonomického tlaku, který by Rusko přiměl k ukončení bojů.