Orbán zahájil před volbami protiválečnou roadshow

Orbán, který je u moci již patnáct let, vyzývá na sociálních sítích k podpoře míru a varuje před eskalací války. Doufá, že toto „proti-válečné“ poselství pomůže podkopat opozici, a to navzdory problémům, které má jeho vláda s krizí životních nákladů v zemi.

Jeho kampaň začala pouhý týden po návštěvě Washingtonu, kde se setkal s Donaldem Trumpem. Trump mu přislíbil roční výjimku z amerických sankcí na dovoz ruského plynu a ropy, což je pro maďarského lídra v nejistých ekonomických časech významná podpora. Orbán se během cesty do USA údajně také snažil přesvědčit Trumpa k návštěvě Maďarska a setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, se kterým maďarský premiér i přes nesouhlas dalších evropských vlád udržuje kontakty.

Orbán se staví do role hlasu rozumu proti tomu, co označuje za neúspěšnou kampaň Evropské unie za vyzbrojování Ukrajiny. Doma i v EU je však kritizován za blízké vztahy s Putinem, a kritici ho nazývají „trojským koněm Kremlu“ v Evropské unii. V minulém měsíci vedl „pochod za mír“, kde tisícům lidí řekl, že Maďarsko je „jedinou zemí v Evropě, která se staví za mír“.

Vztahy mezi Budapeští a Kyjevem se v poslední době zhoršily kvůli maďarskému blokování kroků směřujících ke vstupu Ukrajiny do EU a Orbánovu trvalému odmítání uvalit sankce na Rusko. Pro-vládní média útočí na opozičního lídra Pétera Magyara, který je bývalým insiderem Fideszu a jehož strana Tisza nyní vede v některých nezávislých průzkumech, a označují ho za „maďarského Zelenskyjho“. Magyar, jehož strana pracuje pro mír doma i ve světě, uspořádal ve stejný den shromáždění v Győru.

Protizápadní a proti-ukrajinská rétorika se promítá i do maďarské veřejné sféry. V zemi se objevily billboardy, které zobrazují Volodymyra Zelenskyjho vedle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen s popiskem: „Oni by vzali Ukrajinu do EU. My bychom zaplatili cenu.“ Téma války se dotýká i životů Ukrajinců žijících v Maďarsku, kteří se kvůli těmto plakátům necítí bezpečně.

Expertní pohledy se různí v otázce, zda bude mít Orbánova „mírová“ rétorika dostatečný dopad. Politolog Dániel Róna uvádí, že se Fidesz snaží proměnit volby v referendum o válce a zahraniční politice. Matyáš Bódi z analytické skupiny Electoral Geography ovšem upozorňuje, že klíčovou otázkou je, zda to bude stačit uprostřed krize životních nákladů. Průzkumy jeho skupiny naznačují sedmiprocentní náskok strany Tisza. Po patnácti letech vlády Fideszu se Maďaři potýkají s vysokou inflací, selhávajícím zdravotnictvím a prohlubujícími se problémy ve školství. Právě v těchto oblastech voliči důvěřují straně Tisza více.