Maďarský premiér Viktor Orbán zahájil několik týdnů trvající „protiválečnou roadshow“. Před parlamentními volbami plánovanými na duben příštího roku tak proměňuje kritiku evropské podpory Ukrajině v ústřední téma své předvolební kampaně. Předseda pravicové strany Fidesz zahájil sérii shromáždění, během nichž by měl do konce roku navštívit pět měst, sobotním setkáním v severozápadním Győru.
Orbán, který je u moci již patnáct let, vyzývá na sociálních sítích k podpoře míru a varuje před eskalací války. Doufá, že toto „proti-válečné“ poselství pomůže podkopat opozici, a to navzdory problémům, které má jeho vláda s krizí životních nákladů v zemi.
Jeho kampaň začala pouhý týden po návštěvě Washingtonu, kde se setkal s Donaldem Trumpem. Trump mu přislíbil roční výjimku z amerických sankcí na dovoz ruského plynu a ropy, což je pro maďarského lídra v nejistých ekonomických časech významná podpora. Orbán se během cesty do USA údajně také snažil přesvědčit Trumpa k návštěvě Maďarska a setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, se kterým maďarský premiér i přes nesouhlas dalších evropských vlád udržuje kontakty.
Orbán se staví do role hlasu rozumu proti tomu, co označuje za neúspěšnou kampaň Evropské unie za vyzbrojování Ukrajiny. Doma i v EU je však kritizován za blízké vztahy s Putinem, a kritici ho nazývají „trojským koněm Kremlu“ v Evropské unii. V minulém měsíci vedl „pochod za mír“, kde tisícům lidí řekl, že Maďarsko je „jedinou zemí v Evropě, která se staví za mír“.
Vztahy mezi Budapeští a Kyjevem se v poslední době zhoršily kvůli maďarskému blokování kroků směřujících ke vstupu Ukrajiny do EU a Orbánovu trvalému odmítání uvalit sankce na Rusko. Pro-vládní média útočí na opozičního lídra Pétera Magyara, který je bývalým insiderem Fideszu a jehož strana Tisza nyní vede v některých nezávislých průzkumech, a označují ho za „maďarského Zelenskyjho“. Magyar, jehož strana pracuje pro mír doma i ve světě, uspořádal ve stejný den shromáždění v Győru.
Protizápadní a proti-ukrajinská rétorika se promítá i do maďarské veřejné sféry. V zemi se objevily billboardy, které zobrazují Volodymyra Zelenskyjho vedle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen s popiskem: „Oni by vzali Ukrajinu do EU. My bychom zaplatili cenu.“ Téma války se dotýká i životů Ukrajinců žijících v Maďarsku, kteří se kvůli těmto plakátům necítí bezpečně.
Expertní pohledy se různí v otázce, zda bude mít Orbánova „mírová“ rétorika dostatečný dopad. Politolog Dániel Róna uvádí, že se Fidesz snaží proměnit volby v referendum o válce a zahraniční politice. Matyáš Bódi z analytické skupiny Electoral Geography ovšem upozorňuje, že klíčovou otázkou je, zda to bude stačit uprostřed krize životních nákladů. Průzkumy jeho skupiny naznačují sedmiprocentní náskok strany Tisza. Po patnácti letech vlády Fideszu se Maďaři potýkají s vysokou inflací, selhávajícím zdravotnictvím a prohlubujícími se problémy ve školství. Právě v těchto oblastech voliči důvěřují straně Tisza více.
Žhářské útoky radikálních izraelských osadníků na palestinské obce na okupovaném Západním břehu Jordánu v noci ze soboty na neděli vyvolaly v Izraeli politický spor a odsoudil je opoziční předák Gadi Eisenkot, jenž je označil za židovský terorismus. Desítky osadníků napadly nejméně čtyři komunity, zapálily zhruba tucet vozidel i několik domů a zanechaly rasistické nápisy, zatímco izraelská policie oznámila zahájení vyšetřování s forenzními týmy.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil Kyjev za součást takzvaných prastarých ruských zemí. Vyjádřil se tak v době, kdy obě strany hlásily vzájemné útoky. V rozhovoru pro východoevropský kanál Nexta prohlásil, že jihovýchodní i střední části Ukrajiny jsou nepochybně historicky ruské, čímž stupňoval rétoriku, kterou Moskva používá k ospravedlnění své plnohodnotné invaze.
Ukrajinská armáda podnikla překvapivý a vícestupňový útok na Krymský most, který spojuje Ruskem okupovaný polostrov s ruskou pevninou. Akce proběhla v noci na úterý a zanechala za sebou vážné škody na silniční i železniční části této monumentální stavby. Kyjev přitom operaci načasoval záměrně tak, aby demonstroval zranitelnost režimu ruského prezidenta Vladimira Putina před nadcházejícím mezinárodním summitem.
Globální klimatická konference COP31 v turecké Antalyi v neděli ztroskotala, protože se více než sto devadesáti zúčastněným zemím nepodařilo shodnout na zastřešující dohodě po více než dvou týdnech sporných jednání. Zlomovým bodem se stala samotná příčina změny klimatu, tedy fosilní paliva, kolem nichž se státy nedokázaly dohodnout na odklonu.
Mezinárodní výbor Červeného kříže a organizace na ochranu lidských práv varovaly, že brzy bude příliš pozdě na to, aby se podařilo vrátit džina zpět do láhve, protože vývoj autonomních zbraní podle nich předbíhá snahy o jejich regulaci. Výrazné varování zaznělo v neděli na závěr týdenní konference v Ženevě, které se zúčastnilo více než sto dvacet členských států Úmluvy OSN o některých konvenčních zbraních.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil, že ruské síly během uplynulého týdne vypustily proti dvaceti ukrajinským regionům přibližně 2700 útočných dronů, téměř 1460 naváděných leteckých pum a 165 raket různých typů. Zároveň vyzval Spojené státy, aby schválily předání střel protivzdušné obrany Patriot již zaplacených spojenci v rámci programu PURL, a informoval, že po nočním útoku dronu na pětipatrový bytový dům v Dymeru v Kyjevské oblasti zůstává čtrnáct obyvatel nezvěstných.
Evropu čeká mezi koncem letošního listopadu a koncem příštího roku mimořádná série voleb, která může podle The Guardian otřást samotnými základy Evropské unie a narušit poválečný evropský konsenzus. Volební vlna se dotkne čtyř z pěti největších členských států unie podle počtu obyvatel i ekonomické síly, přičemž hlasování se uskuteční také v Estonsku, Finsku, Řecku či na Slovensku a regionální volby proběhnou v Německu. Posilování nacionalistických a euroskeptických stran v řadě velkých zemí unie může v nadcházejícím roce prověřit odolnost evropského společenství jako nikdy dříve.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v sobotu prohlásila, že hybridní hrozby ze strany Ruska jsou stále méně hybridní. Uvedla to poté co dánské úřady oznámily zmaření ruského plánu na zavraždění ukrajinského rappera v Dánsku ze září. Von der Leyenová na síti X uvedla, že šlo o útok na půdě Evropské unie, což je nepřijatelné.
Matematik a zaměstnanec společnosti zabývající se umělou inteligencí Anthropic Levent Alpöge oznámil, že pomocí velkého jazykového modelu dokázal nejslavnější dosud nevyřešený problém celé matematiky, Riemannovu hypotézu. Na svých webových stránkách uvedl, že ve spolupráci s modelem Claude pravděpodobně objevil důkaz této hypotézy, pouhý den po rekordním vstupu společnosti Anthropic na burzu.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že systémy řízení letového provozu spravující lety po celých Spojených státech jsou prastaré, ale bezpečné, a vyzval Kongres, aby uvolnil nákladné prostředky na jejich modernizaci. Jeho slova zazněla týden po rozsáhlém pozastavení provozu, které na celé hodiny zastavilo lety napříč USA a bylo nejdelší takovou událostí od teroristických útoků z 11. září 2001.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu během brífinku s novináři prohlásil, že plné členství v Severoatlantické alianci zůstává nejjasnější a nákladově nejvýhodnější bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu, přičemž upozornil, že Kyjev zatím nedostal žádné formální písemné nabídky záruk kolektivní obrany po vzoru článku pět Severoatlantické smlouvy. Zároveň uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin na summitu v čínském Šen-čenu neuspěl se snahou o jakousi druhou Jaltu a překreslování hranic, a jmenoval možné kandidáty na příštího ukrajinského velvyslance ve Washingtonu.
Polsko začíná na základě licenční dohody se švédskou zbrojovkou Saab vyrábět minometnou munici, čímž posiluje domácí zbrojní výrobu tváří v tvář ruské agresi. Dohoda navazuje na snahu Varšavy rozvíjet vlastní obranný průmysl a snižovat závislost na zahraničních dodávkách.