Mexiko se může pochlubit novým projektem, díky němuž se stává jídlo dostupným pro všechny bez ohledu na jejich finanční situaci. Vlajkovou lodí celého projektu je restaurace Masala y Maiz, která letos získala svou první Michelinskou hvězdu. Místo, aby se majitelé a šéfkuchaři Norma Listman a Saqib Keval radovali na slavnostním předávání, byli v New Yorku a oslavovali úspěch svého kamaráda.
Majitelé restaurace se zaměřují především na podporu komunity, a nikoli na získávání prestižních ocenění. Příkladem je jejich iniciativa „Zaplať, kolik můžeš, jez, co chceš", díky které je restaurace tak populární. Několikrát do roka restaurace připraví speciální menu, kde mohou hosté po zaplacení útraty nechat do obálky libovolnou částku, kterou pokládají za vhodnou.
Podstatou této akce je zpřístupnění skvělého jídla pro všechny obyvatele města, a to bez ohledu na jejich společenské postavení. Norma Listmanová se domnívá, že v Mexiku existují velké rozdíly mezi společenskými třídami. Zatímco jedni vydělávají peníze, druzí tvrdě pracují a nemají možnost zajít si na takové jídlo, na jaké mají chuť. Akce tak umožňuje překlenout propast mezi jednotlivými sociálními třídami a učinit restaurace dostupnými pro všechny alespoň na jeden den.
Ačkoli majitelé restaurace Masala y Maiz nejsou velkými fanoušky ocenění, vědí, že získání Michelinské hvězdy může pomoci jejich komunitě. Popularita restaurace zvýšila povědomí o iniciativě „Zaplať, kolik můžeš, jez, co chceš" i u jiných restaurací. Letos se k projektu poprvé připojilo dalších dvacet restaurací.
Do projektu se zapojily malé rodinné pekárny i další restaurace oceněné Michelinskou hvězdou. Organizátoři očekávají, že se příští rok počet zapojených restaurací ještě zvýší. Doufají, že by se iniciativa mohla stát tradicí i v dalších částech světa. Do projektu se už ozvali lidé z Chile, Kolumbie, Peru a dalších zemí, kteří se chtějí připojit.
Podle majitelů restaurace se na takových událostech neprodělává, jelikož mnoho hostů zaplatí i více, než je obvyklá cena. Někteří za jídlo zaplatili až třikrát více než je běžné. Jediným pravidlem je, že hosté musí napsat na obálku, kolik peněz je určeno pro zaměstnance a kolik pro restauraci. Tím se zajišťuje spravedlivé rozdělení peněz.
Majitelé se shodují, že práce v restauraci je velmi náročná a marže jsou nízké, což znesnadňuje plnění snů. Nicméně tento projekt ukazuje, že s nadšením a touhou něco změnit, je možné překonat jakékoli překážky.
Podobné projekty, jako je ten v Mexiku, existují i v dalších částech světa. Jedná se například o restauraci Annalakshmi v Singapuru nebo Rethink Cafe v New Yorku. I když tyto podniky fungují nezávisle na iniciativě Masala y Maiz, ukazují na to, že tato myšlenka má potenciál a může se dále rozšiřovat. Majitelé restaurace doufají, že z takového přístupu bude mít prospěch stále více lidí a restaurací.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek oficiálně vyhlásil krátkodobé příměří na Ukrajině, které má pokrýt nadcházející pravoslavné velikonoční svátky. K tomuto kroku se Kreml odhodlal poté, co s návrhem na sváteční klid zbraní přišel Kyjev. Toto dočasné zastavení bojů představuje vzácný moment shody v jinak neúprosném konfliktu, který trvá již čtyři roky.
Blížící se parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na 12. dubna, se stávají zásadním testem nového geopolitického uspořádání. Současný premiér Viktor Orbán v nich čelí dosud nejvážnější výzvě v podobě Pétera Magyara. Zatímco administrativa Donalda Trumpa vidí v Orbánovi ideální model pro Evropu složenou ze suverénních vlasteneckých států, analytici upozorňují, že právě Magyar by mohl mnohem lépe ztělesňovat vizi, kterou hnutí MAGA ve skutečnosti prosazuje.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil značný optimismus ohledně nadcházejícího víkendového summitu v Pákistánu, kde by mohlo dojít k průlomové dohodě s Íránem. Podle jeho slov se rétorika íránských představitelů v soukromí výrazně liší od té, kterou prezentují v médiích, a v osobním kontaktu působí mnohem rozumněji. Trumpova administrativa tak sází na strategii, že se s oslabeným Teheránem, jenž je pod tlakem nedávných vojenských ztrát, podaří vyjednat konec války.