Mexiko se může pochlubit novým projektem, díky němuž se stává jídlo dostupným pro všechny bez ohledu na jejich finanční situaci. Vlajkovou lodí celého projektu je restaurace Masala y Maiz, která letos získala svou první Michelinskou hvězdu. Místo, aby se majitelé a šéfkuchaři Norma Listman a Saqib Keval radovali na slavnostním předávání, byli v New Yorku a oslavovali úspěch svého kamaráda.
Majitelé restaurace se zaměřují především na podporu komunity, a nikoli na získávání prestižních ocenění. Příkladem je jejich iniciativa „Zaplať, kolik můžeš, jez, co chceš", díky které je restaurace tak populární. Několikrát do roka restaurace připraví speciální menu, kde mohou hosté po zaplacení útraty nechat do obálky libovolnou částku, kterou pokládají za vhodnou.
Podstatou této akce je zpřístupnění skvělého jídla pro všechny obyvatele města, a to bez ohledu na jejich společenské postavení. Norma Listmanová se domnívá, že v Mexiku existují velké rozdíly mezi společenskými třídami. Zatímco jedni vydělávají peníze, druzí tvrdě pracují a nemají možnost zajít si na takové jídlo, na jaké mají chuť. Akce tak umožňuje překlenout propast mezi jednotlivými sociálními třídami a učinit restaurace dostupnými pro všechny alespoň na jeden den.
Ačkoli majitelé restaurace Masala y Maiz nejsou velkými fanoušky ocenění, vědí, že získání Michelinské hvězdy může pomoci jejich komunitě. Popularita restaurace zvýšila povědomí o iniciativě „Zaplať, kolik můžeš, jez, co chceš" i u jiných restaurací. Letos se k projektu poprvé připojilo dalších dvacet restaurací.
Do projektu se zapojily malé rodinné pekárny i další restaurace oceněné Michelinskou hvězdou. Organizátoři očekávají, že se příští rok počet zapojených restaurací ještě zvýší. Doufají, že by se iniciativa mohla stát tradicí i v dalších částech světa. Do projektu se už ozvali lidé z Chile, Kolumbie, Peru a dalších zemí, kteří se chtějí připojit.
Podle majitelů restaurace se na takových událostech neprodělává, jelikož mnoho hostů zaplatí i více, než je obvyklá cena. Někteří za jídlo zaplatili až třikrát více než je běžné. Jediným pravidlem je, že hosté musí napsat na obálku, kolik peněz je určeno pro zaměstnance a kolik pro restauraci. Tím se zajišťuje spravedlivé rozdělení peněz.
Majitelé se shodují, že práce v restauraci je velmi náročná a marže jsou nízké, což znesnadňuje plnění snů. Nicméně tento projekt ukazuje, že s nadšením a touhou něco změnit, je možné překonat jakékoli překážky.
Podobné projekty, jako je ten v Mexiku, existují i v dalších částech světa. Jedná se například o restauraci Annalakshmi v Singapuru nebo Rethink Cafe v New Yorku. I když tyto podniky fungují nezávisle na iniciativě Masala y Maiz, ukazují na to, že tato myšlenka má potenciál a může se dále rozšiřovat. Majitelé restaurace doufají, že z takového přístupu bude mít prospěch stále více lidí a restaurací.
Evropská komise vyslala členským státům jasné varování, že konflikt v Íránu už není jen otázkou vysokých cen, ale přerůstá v hlubokou krizi v dodávkách energií. Unijní šéf pro energetiku Dan Jørgensen v dopise adresovaném ministrům energetiky podle webu Politico vyzval k okamžitému zvážení úsporných opatření. Evropa se podle něj musí připravit na dlouhodobé výpadky, které mohou zásadně ovlivnit fungování celé společnosti.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické napětí svými ostrými výroky na síti Truth Social, kde se tentokrát opřel do evropských spojenců, zejména Velké Británie a Francie. Vzkázal jim, že pokud chtějí přístup k ropě a palivu v zablokovaném Hormuzském průlivu, mají si je zajistit vlastními silami. Podle Trumpa už Spojené státy nehodlají dělat „špinavou práci“ za země, které se odmítly aktivně podílet na vojenské kampani proti íránskému režimu.
Rozvoj umělé inteligence s sebou přináší nečekanou ekologickou daň, která přesahuje dosud diskutovanou vysokou spotřebu elektřiny. Nový výzkum vědců z Cambridgeské univerzity ukazuje, že obří datová centra fungují jako intenzivní „tepelné ostrovy“. Tato střediska zahřívají okolní krajinu v průměru o 2 stupně Celsia, ale v extrémních případech může nárůst teploty dosáhnout až hrozivých 9 stupňů Celsia.
Vztah mezi Nizozemskem a Ukrajinou prošel za posledních deset let neuvěřitelnou proměnou. Zatímco v roce 2016 nizozemští voliči v referendu odmítli asociační dohodu s Ukrajinou, dnes je situace opačná. Bert Koenders, bývalý nizozemský ministr zahraničí a nynější vlivný poradce vlády, při své únorové návštěvě Kyjeva zdůraznil, že Nizozemci si již uvědomují, že válka se odehrává v jejich těsné blízkosti a bezpečnost Ukrajiny je přímo spojena s jejich vlastní.
Vize Donalda Trumpa o Blízkém východě jako technologickém centru světa dostává v důsledku probíhajícího konfliktu s Íránem vážné trhliny. Ještě loni na jaře americký prezident v Rijádu za doprovodu špiček ze Silicon Valley, jako jsou Sam Altman z OpenAI nebo Andy Jassy z Amazonu, ohlašoval éru, kdy region nebude definován chaosem, ale obchodem a umělou inteligencí. O devět měsíců později však íránské drony a rakety zasahují právě ta datová centra, která měla být základním kamenem této digitální revoluce.
Španělsko výrazně vyostřilo svůj odmítavý postoj ke konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem a uzavřelo svůj vzdušný prostor pro americká letadla zapojená do útoků. Madrid se tak stal nejhlasitějším evropským kritikem této války, což potvrzuje i pondělní prohlášení ministryně obrany Margarity Roblesové. Ta potvrdila, že země nepovoluje využití svých vojenských základen ani vzdušného prostoru pro akce související s boji v Íránu.
Americký prezident Donald Trump čelí v konfliktu s Íránem zásadní zkoušce své celoživotní strategie. Tou je princip, který uplatňuje již celá desetiletí: vytvořit si vlastní příběh, prohlásit ho za pravdivý a vytrvale nutit okolní svět, aby se mu podřídil. Tato metoda mu vycházela v zasedacích síních na Manhattanu, v reality show i v politickém boji ve Washingtonu, nyní však v íránských pouštích naráží na tvrdou realitu.
Region Blízkého východu se nachází v nejkritičtějším bodě za poslední desetiletí. Od chvíle, kdy Spojené státy a Izrael zahájily leteckou kampaň proti Íránu, uplynul měsíc, během kterého přišly o život tisíce lidí v nejméně devíti zemích. Eskalující konflikt drtí světové trhy a způsobuje globální energetickou krizi, která světové ekonomiky stojí miliardy dolarů denně.
Policie v posledních dnech dále pokročila s vyšetřováním případu požáru haly v Pardubicích. Potvrdila zadržení dalších dvou lidí, kteří jsou podezřelí z podílu na úmyslném zapálení objektu.
Agáta Hanychová rozhodně nechce, aby úspěšná éra jejího podcastu skončila s odchodem druhé tvůrkyně. Pilně proto pracuje na jeho nové podobě. Pomoci ji s tím může opravdu každý. Po čem se influencerka a podcasterka shání?
Převládne na přelomu března a dubna zimní, anebo jarní počasí? Uvidíme, ale předpověď slibuje místy až 10 centimetrů nového sněhu. Teploty zároveň porostou až na hodnoty kolem 15 stupňů. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
To snad nemyslí vážně, budou si asi říkat v Evropě. Americký prezident Donald Trump zase jednou překvapil svými výroky. Tentokrát se vyjadřoval o běloruském protějšku Alexandru Lukašenkovi.