Mexiko se může pochlubit novým projektem, díky němuž se stává jídlo dostupným pro všechny bez ohledu na jejich finanční situaci. Vlajkovou lodí celého projektu je restaurace Masala y Maiz, která letos získala svou první Michelinskou hvězdu. Místo, aby se majitelé a šéfkuchaři Norma Listman a Saqib Keval radovali na slavnostním předávání, byli v New Yorku a oslavovali úspěch svého kamaráda.
Majitelé restaurace se zaměřují především na podporu komunity, a nikoli na získávání prestižních ocenění. Příkladem je jejich iniciativa „Zaplať, kolik můžeš, jez, co chceš", díky které je restaurace tak populární. Několikrát do roka restaurace připraví speciální menu, kde mohou hosté po zaplacení útraty nechat do obálky libovolnou částku, kterou pokládají za vhodnou.
Podstatou této akce je zpřístupnění skvělého jídla pro všechny obyvatele města, a to bez ohledu na jejich společenské postavení. Norma Listmanová se domnívá, že v Mexiku existují velké rozdíly mezi společenskými třídami. Zatímco jedni vydělávají peníze, druzí tvrdě pracují a nemají možnost zajít si na takové jídlo, na jaké mají chuť. Akce tak umožňuje překlenout propast mezi jednotlivými sociálními třídami a učinit restaurace dostupnými pro všechny alespoň na jeden den.
Ačkoli majitelé restaurace Masala y Maiz nejsou velkými fanoušky ocenění, vědí, že získání Michelinské hvězdy může pomoci jejich komunitě. Popularita restaurace zvýšila povědomí o iniciativě „Zaplať, kolik můžeš, jez, co chceš" i u jiných restaurací. Letos se k projektu poprvé připojilo dalších dvacet restaurací.
Do projektu se zapojily malé rodinné pekárny i další restaurace oceněné Michelinskou hvězdou. Organizátoři očekávají, že se příští rok počet zapojených restaurací ještě zvýší. Doufají, že by se iniciativa mohla stát tradicí i v dalších částech světa. Do projektu se už ozvali lidé z Chile, Kolumbie, Peru a dalších zemí, kteří se chtějí připojit.
Podle majitelů restaurace se na takových událostech neprodělává, jelikož mnoho hostů zaplatí i více, než je obvyklá cena. Někteří za jídlo zaplatili až třikrát více než je běžné. Jediným pravidlem je, že hosté musí napsat na obálku, kolik peněz je určeno pro zaměstnance a kolik pro restauraci. Tím se zajišťuje spravedlivé rozdělení peněz.
Majitelé se shodují, že práce v restauraci je velmi náročná a marže jsou nízké, což znesnadňuje plnění snů. Nicméně tento projekt ukazuje, že s nadšením a touhou něco změnit, je možné překonat jakékoli překážky.
Podobné projekty, jako je ten v Mexiku, existují i v dalších částech světa. Jedná se například o restauraci Annalakshmi v Singapuru nebo Rethink Cafe v New Yorku. I když tyto podniky fungují nezávisle na iniciativě Masala y Maiz, ukazují na to, že tato myšlenka má potenciál a může se dále rozšiřovat. Majitelé restaurace doufají, že z takového přístupu bude mít prospěch stále více lidí a restaurací.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.