Mexiko se může pochlubit novým projektem, díky němuž se stává jídlo dostupným pro všechny bez ohledu na jejich finanční situaci. Vlajkovou lodí celého projektu je restaurace Masala y Maiz, která letos získala svou první Michelinskou hvězdu. Místo, aby se majitelé a šéfkuchaři Norma Listman a Saqib Keval radovali na slavnostním předávání, byli v New Yorku a oslavovali úspěch svého kamaráda.
Majitelé restaurace se zaměřují především na podporu komunity, a nikoli na získávání prestižních ocenění. Příkladem je jejich iniciativa „Zaplať, kolik můžeš, jez, co chceš", díky které je restaurace tak populární. Několikrát do roka restaurace připraví speciální menu, kde mohou hosté po zaplacení útraty nechat do obálky libovolnou částku, kterou pokládají za vhodnou.
Podstatou této akce je zpřístupnění skvělého jídla pro všechny obyvatele města, a to bez ohledu na jejich společenské postavení. Norma Listmanová se domnívá, že v Mexiku existují velké rozdíly mezi společenskými třídami. Zatímco jedni vydělávají peníze, druzí tvrdě pracují a nemají možnost zajít si na takové jídlo, na jaké mají chuť. Akce tak umožňuje překlenout propast mezi jednotlivými sociálními třídami a učinit restaurace dostupnými pro všechny alespoň na jeden den.
Ačkoli majitelé restaurace Masala y Maiz nejsou velkými fanoušky ocenění, vědí, že získání Michelinské hvězdy může pomoci jejich komunitě. Popularita restaurace zvýšila povědomí o iniciativě „Zaplať, kolik můžeš, jez, co chceš" i u jiných restaurací. Letos se k projektu poprvé připojilo dalších dvacet restaurací.
Do projektu se zapojily malé rodinné pekárny i další restaurace oceněné Michelinskou hvězdou. Organizátoři očekávají, že se příští rok počet zapojených restaurací ještě zvýší. Doufají, že by se iniciativa mohla stát tradicí i v dalších částech světa. Do projektu se už ozvali lidé z Chile, Kolumbie, Peru a dalších zemí, kteří se chtějí připojit.
Podle majitelů restaurace se na takových událostech neprodělává, jelikož mnoho hostů zaplatí i více, než je obvyklá cena. Někteří za jídlo zaplatili až třikrát více než je běžné. Jediným pravidlem je, že hosté musí napsat na obálku, kolik peněz je určeno pro zaměstnance a kolik pro restauraci. Tím se zajišťuje spravedlivé rozdělení peněz.
Majitelé se shodují, že práce v restauraci je velmi náročná a marže jsou nízké, což znesnadňuje plnění snů. Nicméně tento projekt ukazuje, že s nadšením a touhou něco změnit, je možné překonat jakékoli překážky.
Podobné projekty, jako je ten v Mexiku, existují i v dalších částech světa. Jedná se například o restauraci Annalakshmi v Singapuru nebo Rethink Cafe v New Yorku. I když tyto podniky fungují nezávisle na iniciativě Masala y Maiz, ukazují na to, že tato myšlenka má potenciál a může se dále rozšiřovat. Majitelé restaurace doufají, že z takového přístupu bude mít prospěch stále více lidí a restaurací.
Blížící se Vánoce umí být i tíhou. Vyprávět o tom může Veronika Arichteva, která si krátce před svátky opět uvědomila, o co letos přišla. Sympatické herečce v letošním roce zemřel tatínek, následně s manželem Biserem přišli o miminko.
Vánoční či novoroční projevy k politice patří. Výjimkou nebude ani letošní rok, ačkoliv nový premiér Andrej Babiš (ANO) neplánuje televizní vystoupení v následujících dnech. Z obrazovky ale promluví k národu exprezident Miloš Zeman.
Lucie Vondráčková po rozchodu se zápasníkem Zdeňkem Polívkou realizuje další důležitou změnu v osobním životě. Jak vyšlo najevo, herečka a zpěvačka jde doslova o dům dál. A nijak se tím netají.
Očekávání spojená s kauzou Jeffreyho Epsteina se dnes přiblížila k zásadnímu rozuzlení. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa je po měsících odkladů a politických bitev právně zavázána zveřejnit rozsáhlý archiv dokumentů týkajících se tohoto zemřelého finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa. Spisy, které mohou vrhnout nové světlo na Epsteinovy zločiny i jeho kontakty s vlivnými osobnostmi, musí ministerstvo spravedlnosti zpřístupnit do půlnoci washingtonského času.
Ruský prezident Vladimir Putin využil svou výroční tiskovou konferenci k tomu, aby Kyjevu adresoval nabídku, která na první pohled působí konstruktivně, ale podle analytiků v sobě skrývá diplomatickou past. Prohlásil, že Rusko je ochotno dočasně zastavit raketové údery na ukrajinské území, pokud tamní vláda uspořádá volby. Moskva by se prý v den hlasování zdržela útoků hluboko do vnitrozemí, aby umožnila bezpečný průběh voleb.
V odborných kruzích se říká, že lidé už nechtějí o pandemiích ani slyšet. Kolektivní pozornost se po letech s covidem vyčerpala a my jsme se rozhodli tuto kapitolu zamknout na několik západů. Nikki Ikani, expertka na bezpečnostní rizika z univerzity v Leidenu, však varuje, že s tímto vytěsněním zahazujeme i těžce nabyté lekce. Podle ní se nyní u ptačí chřipky opakuje stejný vzorec ignorovaných varování, jaký předcházel globální krizi v roce 2020.
Ukrajinská tajná služba SBU v pátek podnikla bezprecedentní operaci, při níž drony zasáhly tanker ruské „stínové flotily“ přímo ve Středozemním moři. Útok se odehrál v mezinárodních vodách nedaleko Kréty, více než 2 000 kilometrů od ukrajinských hranic. Podle představitelů SBU utrpělo plavidlo s názvem Qendil kritické poškození a je nyní neschopné dalšího provozu.
Dánská vláda otevřeně obvinila Rusko z přípravy a realizace dvou rozsáhlých kybernetických útoků, které zasáhly kritickou infrastrukturu a demokratické procesy v zemi. Podle dánské zpravodajské služby (DDIS) jde o nevyvratitelný důkaz probíhající hybridní války, kterou Moskva vede proti západním spojencům Ukrajiny. Útoky byly popsány jako destruktivní a jejich cílem bylo vyvolat nejistotu v dánské společnosti.
Nová vláda pod vedením Andreje Babiše zahájila radikální obrat v přístupu k ochraně klimatu. Petr Macinka, který byl dočasně pověřen řízením Ministerstva životního prostředí, ve čtvrtek oznámil zrušení celé sekce ochrany klimatu. Tento krok odůvodnil potřebou „deideologizace“ úřadu, čímž naplnil svá předvolební slova o tom, že po volbách „poteče zelená krev“.
Belgický premiér Bart De Wever na své noční tiskové konferenci neskrýval úlevu nad dosaženým kompromisem ohledně financování Ukrajiny. Podle něj není podpora Kyjeva žádnou charitou, ale nejdůležitější investicí, kterou může Evropa udělat pro svou vlastní bezpečnost. Zdůraznil, že v Bruselu se nikdy nedebatovalo o tom, zda pomoci, ale pouze o způsobu, jakým to provést, aby unie neohrozila sama sebe.
Vladimir Putin během svého bilančního vystoupení nešetřil kritikou na adresu Bruselu kvůli schválenému úvěru pro Ukrajinu. Jakékoli snahy o financování ukrajinské armády z prostředků zablokovaného ruského majetku označil za nehoráznou krádež. Domnívá se, že Evropská unie nakonec k přímé konfiskaci nepřistoupila jen kvůli obavám z odvetných opatření, která by pro evropské země byla velmi bolestivá.
Vedle oficiálních zpráv o hrdinství a obětech v boji se v ukrajinských stínech odehrává tichá tragédie, o které se téměř nemluví. Tisíce vojáků padly na frontě, ale stovky dalších ukončily svůj život vlastní rukou. Oficiální statistiky o sebevraždách v armádě neexistují a úřady tyto případy často popisují jen jako izolované incidenty. Pro pozůstalé rodiny však smrt jejich blízkého znamená začátek nového utrpení plného stigmat a nespravedlnosti.