V březnu 2022 zažil Peter Betts, dlouholetý diplomat a vyjednavač v oblasti klimatických změn, neočekávaný zdravotní problém, který ho přivedl do nemocnice s podezřením na mrtvici. Počáteční diagnóza se změnila v šokující sdělení. Lékaři mu oznámili, že trpí agresivní formou nádoru na mozku a zbývá mu zhruba rok života. Ačkoli byla diagnóza neúprosná, Betts překvapivě necítil strach, pouze smutek a zklamání z předčasného konce. V tomto momentu si uvědomil, že má cenný čas na to, aby se se svým osudem vyrovnal a dal svému životu smysl.
Jeho první myšlenka směřovala k napsání autobiografie, která měla sloužit především pro něj a jeho nejbližší. Brzy však pochopil, že jeho životní poslání, boj proti klimatickým změnám, je důležitější než osobní příběh. Strávil léta v klíčových rolích ve Spojeném království a v Evropské unii, kde radil ministrům a vedl náročná vyjednávání. Proto se rozhodl předat své zkušenosti a znalosti, které nasbíral během svého působení, aby pomohl pochopit budoucí výzvy v této oblasti.
S postupujícím časem a blížící se vlastní smrtí si uvědomoval, jak je jeho život bezvýznamný v porovnání s dopady klimatických změn, které postihnou miliony, ne-li miliardy lidí, z nichž mnozí se ještě ani nenarodili. Tento širší pohled mu pomohl přijmout jeho osud a dodal mu odhodlání co nejlépe využít zbývající čas. Betts věřil, že pro úspěšného vyjednavače je klíčové umění naslouchat a chápat motivace protistrany, což je mnohem důležitější než technická a právní přesnost.
Důležitost osobních vztahů a vzájemného pochopení v mezinárodní diplomacii byla pro Petera Bettse vždy na prvním místě. Tvrdil, že vliv jednotlivých zemí v Evropské unii často závisí na tom, jaké osobní vztahy se jim podaří navázat. Jako příklad uváděl, že se ve světě EU politiky mnoho lidí zná po celá desetiletí. Z této perspektivy kritizoval britskou státní službu za to, že často střídala lidi na vysokých pozicích, což narušovalo kontinuitu a účinnost při prosazování zájmů země. On sám byl výjimkou, protože na pozici vyjednavače zůstal po mnoho let.
Pařížská dohoda, která byla uzavřena na klimatickém summitu v roce 2015, neměla podle Bettse jediného „architekta“. Vyrostla z dlouhých let vyjednávání, do kterých se zapojily tisíce lidí, kteří hájili své národní zájmy. Betts se tehdy jako hlavní vyjednavač pro EU cítil sebejistě, že se dohodu podaří uzavřít. Na druhou stranu si byl vědom, že i s novou britskou vládou, která měla absolutní většinu, existují jistá rizika, obzvláště pokud jde o domácí politické zájmy.
Jedním z takových rizik byl incident, který se stal při jednáních o slibu financování ochrany lesů. Ačkoli byl slib, který by Spojené království dalo společně s Německem a Norskem, v hodnotě 5 miliard dolarů, pečlivě připraven a schválen na nižších úrovních, vyvolal v úřadu premiéra výbuch hněvu. Někteří vládní poradci měli obavy, že by takový krok neoslovil určité voliče. Událost se stala známou jako „forestgate“. Ačkoli nakonec vláda od závazku neustoupila, ukázala se tu nervozita, která provázela politické rozhodování v souvislosti s klimatickou agendou. Vláda se obávala negativních reakcí od části své voličské základny a tiskových agentur.
Během pařížského summitu se také začala prosazovat myšlenka zakotvit v dohodě časový rámec pro dosažení nulových čistých emisí (net-zero). I když tato myšlenka byla v souladu s původním cílem klimatické konvence, vyvolávala kontroverze. Někteří aktivisté se obávali, že se pozornost odvrátí od naléhavých krátkodobých cílů. Podobné obavy měl i Bettsův německý kolega Karsten Sach.
Zároveň se objevila i silná opozice od rozvíjejících se zemí. Generální ředitel čínského ministerstva životního prostředí Li Kao tehdy Bettsovi důrazně sdělil, že Čína s takovým závazkem nikdy nebude souhlasit. Myšlenka nulových emisí se přesto stala prioritou pro Evropskou unii a některé další spojence. Navzdory tomu, že se jednalo o velmi náročný cíl, se nakonec podařilo dohodnout kompromis, který hovořil o „omezení nárůstu teploty výrazně pod 2 °C, při pokračování úsilí o 1,5 °C“.
Během závěrečných jednání na summitu došlo k dramatickým chvílím. Když byl předložen finální návrh, mnoho delegátů, včetně některých z EU, ho okamžitě schválilo bez důkladného prostudování. Betts musel intervenovat a upozornit na to, že dokument obsahuje prvky, které jsou pro EU nepřijatelné, například závazek ve výši 100 miliard dolarů ročně. Jeho včasný zásah, podpořený ministryní Amber Ruddovou, zabránil přijetí nevýhodného textu. Až následně se ukázalo, že dohoda byla úspěšná a podpořila kolektivní důvěru ve vztahu k řešení klimatických změn.
I když se Pařížská dohoda stala historickým úspěchem, z pohledu Petera Bettse měla i svá zklamání. Celkový dopad národních závazků nepostačoval k tomu, aby svět směřoval k cíli 2 °C. Nicméně samotný text dohody byl silnější, než se původně očekávalo. Dohoda obsahovala robustní rámec, který nutil země k ambiciózním závazkům, transparentní pravidla a účetní režim pro jejich plnění. Betts byl přesvědčen, že i přes nedostatky byla dohoda důležitým krokem vpřed. Závěrem poznamenal, že je třeba, aby se mnohem více zapojil i soukromý sektor.
Trh s ropou dosud vykazoval neobyčejnou odolnost vůči výkyvům, avšak současný vývoj blízkovýchodního konfliktu představuje největší hrozbu od jeho počátku. Vynalézavá řešení a obcházení krizových oblastí doposud chránily spotřebitele před drastickou inflací a cenovým šokem. Ačkoliv ceny surovin vzrostly, nedosáhly úrovní z roku 2022 ani rekordních hodnot z roku 2008. Sílící napětí v regionu však hrozí prolomením dosavadních zábran a nekontrolovaným růstem cen.
Velkolepě oznámená diplomacie se téměř ze dne na den proměnila v nečekaný chaos. Dlouho připravovaná dohoda o civilní jaderné spolupráci mezi Spojenými státy a Saúdskou Arábií, která byla považována za historický průlom, se necelých čtyřiadvacet hodin po svém slavnostním podpisu ocitla v troskách kvůli zásahu amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Kremelská administrativa připustila nutnost státního zásahu na podporu největšího ruského internetového prodejce Wildberries. Společnost přišla o desetinu svých skladovacích kapacit a obrovské množství zboží v důsledku intenzivních ukrajinských dronových útoků. Kyjev zasahuje tuto platformu záměrně s odkazem na její klíčovou úlohu při zásobování ruské armády. Moskva již zahájila debatu o formě pomoci, přičemž představitelé sektoru očekávají využití státních bank k udržení operativního chodu podniku.
Rumunská jaderná elektrárna Cernavodă ve čtvrtek dopoledne řízeně odstavila svůj druhý a poslední provozovaný reaktor. Důvodem je rekordně nízká hladina řeky Dunaj, způsobená dlouhotrvajícím suchem a extrémními vlnami veder. Chladicí čerpadla zařízení již neměla k dispozici dostatečné množství vody pro bezpečný chod. K plnému odstavení celého zařízení z důvodu nedostatku vody dochází poprvé po dvaceti třech letech.
Ruská federace výrazně zrychluje budování vlastní nízkooběžné satelitní sítě Rassvet (Úsvit), která má představovat přímou konkurencí pro systém Starlink americké společnosti SpaceX. Před tímto vývojem oficiálně varoval zástupce šéfa ukrajinské vojenské rozvědky generálmajory Vadym Skibickyj. Podle jeho vyjádření pro Politico postupují práce na ruské satelitní konstelaci podstatně rychlejším tempem, než se původně předpokládalo, což pro Ukrajinu představuje vážné bezpečnostní riziko.
Během vojenského cvičení Combined Resolve v Německu předvedli ukrajinští operátoři bezpilotních prostředků ze 412. brigády Nemesis svou výraznou převahu nad americkými jednotkami. Ukrajinští vojáci dokázali rychle odhalit a simulovaně zasáhnout techniku americké mechanizované brigády.
Spodní hladina tělesné termoregulace u malých dětí a kojenců funguje odlišně než u dospělých osob, což je vystavuje zvýšenému riziku v obdobích vysokých teplot. Hlavním důvodem je nezralost oblasti mozku zvané hypothalamus, která v lidském těle působí jako hlavní termostat a řídí pocit žízně i obranné reakce organizmu. Děti do pěti let se z tohoto důvodu potí v menší míře a nedokážou samy včas rozpoznat potřebu doplnění tekutin.
Grónské úřady přinutily americkou ropnou společnost propojenou s Donaldem Trumpem k odložení plánovaných průzkumných vrtů v Arktidě. Tento krok popírá předchozí tvrzení zvláštního zmocněnce amerického prezidenta, podle něhož mohly Spojené státy začít těžit ropu v této oblasti již v příštím roce. Napětí na východním pobřeží Grónska vzrostlo poté, co těžařská firma dopravila na pobřeží vrtné zařízení bez potřebných povolení. Grónská vláda v reakci na tento postup udělila společnosti důrazné varování a zastavila přípravy na zahájení prací.
Politická debata v Evropě je stále častěji označována za hluboce polarizovanou, přičemž média často hovoří o propasti mezi mladšími progresivními a staršími konzervativními generacemi. Výzkumníci z projektu European Social Survey se zaměřili na ověření těchto tvrzení a analyzovali dlouhodobé trendy z let 2002 až 2023 napříč východní, západní a severní Evropou. Výsledky ukazují, že politické postoje obyvatel utváří složitá kombinace věku, pohlaví a regionu, spíše než pouhé mezigenerační rozdělení.
Podle nové zprávy nevládní organizace Global Energy Monitor byly v loňském roce navrženy nové projekty na těžbu uhlí, které by mohly zvýšit celosvětové dodávky o 2,5 miliardy tun ročně. Tento nárůst představuje meziroční zvýšení o jedenáct procent, a to navzdory tomu, že celosvětová poptávka po této fosilní surovině stagnuje. Hlavním impulsem pro celosvětový růst nových návrhů na těžbu uhlí se stala Indie, která v roce 2025 zaznamenala výrazný vzestup. K tomuto vývoji dochází v době, kdy se otevírání nových dolů ve světě obecně zpomaluje v důsledku klesajícího zájmu o uhlí.
Ukrajina by mohla již letos na podzim podniknout první údery na moskevské cíle za použití balistických raket vlastní výroby. V rozhovoru pro ukrajinského novináře Dmytra Hordona to uvedl Denys Štilerman, majitel a hlavní konstruktér zbrojařské společnosti Fire Point. Vývojářský tým podle webu Kyiv Post v současnosti dokončuje závěrečné zkoušky nového raketového systému, jehož nasazení proti objektům hluboko na ruském území se výrazně přiblížilo.
Palli Mahalaxmi vstávala za úsvitu do vzduchu, který byl i v pět hodin ráno těžký a nesnesitelně horký. Ve vesnici Busabhadra v jihoindickém státě Ándhrapradéš nepohodlí nepřestávalo ani během nocí. Padesátiletá žena žila s rodinou v malé betonové místnosti bez oken, kde jediný stropní ventilátor jen těžko vířil teplý vzduch. Po skromné snídani naplnila láhev s vodou a vyrazila na pole. Místní ženy si cestou zahalovaly tváře před sluncem, které slibovalo další den plný spalujícího žáru.