V březnu 2022 zažil Peter Betts, dlouholetý diplomat a vyjednavač v oblasti klimatických změn, neočekávaný zdravotní problém, který ho přivedl do nemocnice s podezřením na mrtvici. Počáteční diagnóza se změnila v šokující sdělení. Lékaři mu oznámili, že trpí agresivní formou nádoru na mozku a zbývá mu zhruba rok života. Ačkoli byla diagnóza neúprosná, Betts překvapivě necítil strach, pouze smutek a zklamání z předčasného konce. V tomto momentu si uvědomil, že má cenný čas na to, aby se se svým osudem vyrovnal a dal svému životu smysl.
Jeho první myšlenka směřovala k napsání autobiografie, která měla sloužit především pro něj a jeho nejbližší. Brzy však pochopil, že jeho životní poslání, boj proti klimatickým změnám, je důležitější než osobní příběh. Strávil léta v klíčových rolích ve Spojeném království a v Evropské unii, kde radil ministrům a vedl náročná vyjednávání. Proto se rozhodl předat své zkušenosti a znalosti, které nasbíral během svého působení, aby pomohl pochopit budoucí výzvy v této oblasti.
S postupujícím časem a blížící se vlastní smrtí si uvědomoval, jak je jeho život bezvýznamný v porovnání s dopady klimatických změn, které postihnou miliony, ne-li miliardy lidí, z nichž mnozí se ještě ani nenarodili. Tento širší pohled mu pomohl přijmout jeho osud a dodal mu odhodlání co nejlépe využít zbývající čas. Betts věřil, že pro úspěšného vyjednavače je klíčové umění naslouchat a chápat motivace protistrany, což je mnohem důležitější než technická a právní přesnost.
Důležitost osobních vztahů a vzájemného pochopení v mezinárodní diplomacii byla pro Petera Bettse vždy na prvním místě. Tvrdil, že vliv jednotlivých zemí v Evropské unii často závisí na tom, jaké osobní vztahy se jim podaří navázat. Jako příklad uváděl, že se ve světě EU politiky mnoho lidí zná po celá desetiletí. Z této perspektivy kritizoval britskou státní službu za to, že často střídala lidi na vysokých pozicích, což narušovalo kontinuitu a účinnost při prosazování zájmů země. On sám byl výjimkou, protože na pozici vyjednavače zůstal po mnoho let.
Pařížská dohoda, která byla uzavřena na klimatickém summitu v roce 2015, neměla podle Bettse jediného „architekta“. Vyrostla z dlouhých let vyjednávání, do kterých se zapojily tisíce lidí, kteří hájili své národní zájmy. Betts se tehdy jako hlavní vyjednavač pro EU cítil sebejistě, že se dohodu podaří uzavřít. Na druhou stranu si byl vědom, že i s novou britskou vládou, která měla absolutní většinu, existují jistá rizika, obzvláště pokud jde o domácí politické zájmy.
Jedním z takových rizik byl incident, který se stal při jednáních o slibu financování ochrany lesů. Ačkoli byl slib, který by Spojené království dalo společně s Německem a Norskem, v hodnotě 5 miliard dolarů, pečlivě připraven a schválen na nižších úrovních, vyvolal v úřadu premiéra výbuch hněvu. Někteří vládní poradci měli obavy, že by takový krok neoslovil určité voliče. Událost se stala známou jako „forestgate“. Ačkoli nakonec vláda od závazku neustoupila, ukázala se tu nervozita, která provázela politické rozhodování v souvislosti s klimatickou agendou. Vláda se obávala negativních reakcí od části své voličské základny a tiskových agentur.
Během pařížského summitu se také začala prosazovat myšlenka zakotvit v dohodě časový rámec pro dosažení nulových čistých emisí (net-zero). I když tato myšlenka byla v souladu s původním cílem klimatické konvence, vyvolávala kontroverze. Někteří aktivisté se obávali, že se pozornost odvrátí od naléhavých krátkodobých cílů. Podobné obavy měl i Bettsův německý kolega Karsten Sach.
Zároveň se objevila i silná opozice od rozvíjejících se zemí. Generální ředitel čínského ministerstva životního prostředí Li Kao tehdy Bettsovi důrazně sdělil, že Čína s takovým závazkem nikdy nebude souhlasit. Myšlenka nulových emisí se přesto stala prioritou pro Evropskou unii a některé další spojence. Navzdory tomu, že se jednalo o velmi náročný cíl, se nakonec podařilo dohodnout kompromis, který hovořil o „omezení nárůstu teploty výrazně pod 2 °C, při pokračování úsilí o 1,5 °C“.
Během závěrečných jednání na summitu došlo k dramatickým chvílím. Když byl předložen finální návrh, mnoho delegátů, včetně některých z EU, ho okamžitě schválilo bez důkladného prostudování. Betts musel intervenovat a upozornit na to, že dokument obsahuje prvky, které jsou pro EU nepřijatelné, například závazek ve výši 100 miliard dolarů ročně. Jeho včasný zásah, podpořený ministryní Amber Ruddovou, zabránil přijetí nevýhodného textu. Až následně se ukázalo, že dohoda byla úspěšná a podpořila kolektivní důvěru ve vztahu k řešení klimatických změn.
I když se Pařížská dohoda stala historickým úspěchem, z pohledu Petera Bettse měla i svá zklamání. Celkový dopad národních závazků nepostačoval k tomu, aby svět směřoval k cíli 2 °C. Nicméně samotný text dohody byl silnější, než se původně očekávalo. Dohoda obsahovala robustní rámec, který nutil země k ambiciózním závazkům, transparentní pravidla a účetní režim pro jejich plnění. Betts byl přesvědčen, že i přes nedostatky byla dohoda důležitým krokem vpřed. Závěrem poznamenal, že je třeba, aby se mnohem více zapojil i soukromý sektor.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.