Michal Chládek, předseda mládežnické organizace ODS a zeť premiéra Petra Fialy, se v posledních letech rychle vyprofiloval jako výrazná postava jihomoravské politiky. Vedle role lídra Mladé ODS zastává momentálně hned šest různých funkcí, přičemž pět z nich je honorovaných. Celková čistá odměna za tyto pozice se podle jeho vlastních slov pohybuje kolem 95 tisíc korun měsíčně.
Deník N však upozornil na to, že Chládek má na některých jednáních, kde by měl působit, více absencí než účastí. Tyto informace vyplývají nejen z veřejně dostupných dokumentů, ale i z interních zápisů, které redakce získala.
Chládek ale obvinění odmítá. Tvrdí, že ve všech orgánech, kde působí, má účast alespoň poloviční a pokud se schůze nezúčastní, vždy se řádně omluví a záležitosti si dodatečně nastuduje.
Kromě krajského zastupitele je příbuzný Petra Fialy i uvolněným předsedou sociálního výboru Jihomoravského kraje, členem kontrolního výboru brněnského zastupitelstva, členem komise pro chytré a otevřené město, zastupitelem městské části Brno-Jundrov (kde do začátku letošního roku vedl kontrolní výbor) a členem představenstva Vírského oblastního vodovodu.
Na otázky týkající se kumulace funkcí Chládek reagoval tím, že v některých případech se za souběh odměna vůbec nepobírá a vše je v souladu se zákonem. Přiznal však, že z jedné z funkcí plánuje brzy odstoupit.
Vzhledem k rostoucímu vlivu v ODS a jeho angažmá v předvolební kampani koalice Spolu zůstává otázkou, jak dlouhodobě udržitelná je taková kombinace rolí a zda jeho aktivita skutečně odpovídá míře zodpovědnosti, kterou jednotlivé pozice vyžadují.
Sám Chládek se však domnívá, že jediným problémem je, že je ve vztahu s premiérem. "Je mi líto, že místo seriózní diskuse o práci, výsledcích a odpovědnosti se debata zužuje na příbuzenské vztahy a počty funkcí. Rád bych proto uvedl několik faktů," uvedl na síti X.
"Členem ODS jsem od roku 2018, tedy dávno předtím, než jsem poznal svou manželku. Ve stejném roce jsem poprvé kandidoval do zastupitelstva a začal pracovat v komisích a výborech. Pomáhal jsem s kampaněmi Mladé ODS v době, kdy měla ODS v průzkumech kolem 11 % a o koalici SPOLU nikdo netušil. Vstup do politiky pro mě nebyl „teplé místo“, ale rozhodnutí podílet se na obnově pravicové politiky odspodu – v době, kdy to nebylo snadné ani populární," napsal.
"Aktuálně zastávám pět veřejných funkcí, za které pobírám zákonem stanovenou odměnu – celkově cca 95 tisíc čistého. Některé funkce se ale sčítají a odměny se nevyplácejí zároveň. Za tyto funkce ručím svým jménem a energií. Zvládám je – jinak bych do nich nešel," dodal.
Tvrdí, že například v Jundrově byl ze 14 zastupitelstev nepřítomen třikrát a vždy byl omluven. "V krajském výboru mám plnou účast. U kontrolního výboru na magistrátu, kde se účast v minulosti opravdu snížila, rezignuji do příštího zastupitelstva. Tam, kde jsem chyběl, jsem se řádně omluvil. Mimochodem – členství ve výboru není totéž co výkonná pozice. Jde o podílení se na kontrolní a poradní činnosti," podotkl.
Celou tuto kauzu považuje za snahu vyvolat emoce. "Mám za sebou 6 let práce v politice, která nezačala ani konexemi, ani svatbou. Můj životopis je veřejný. Neberu si více než ostatní ve stejných pozicích – a rozhodně ne kvůli příjmení své manželky. Pokud někdo opravdu stojí o kultivaci politického prostředí, měl by začít s důrazem na férovost a fakta, ne na příbuzenské pavouky," domnívá se.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.
Sliby administrativy Donalda Trumpa o bleskovém ukončení konfliktu s Íránem narážejí na tvrdou realitu energetického trhu. Zatímco Bílý dům se snaží mírnit paniku tvrzením, že drastické zdražování pohonných hmot je pouze krátkodobým výkyvem v řádu týdnů, experti citovaní serverem Politico vykreslují mnohem temnější scénář. Podle nich existuje pět zásadních bariér, které udrží ceny benzínu na rekordních úrovních po velmi dlouhou dobu.
Podle informací stanice CNN čelí administrativa Donalda Trumpa ostré kritice za to, že při plánování úderů na Írán hrubě podcenila riziko uzavření Hormuzského průlivu. Ukazuje se, že Pentagon i Rada pro národní bezpečnost odsunuly varovné analýzy ekonomických expertů na druhou kolej. Rozhodování v úzkém kruhu prezidentových poradců vedlo k tomu, že Washington nebyl připraven na scénář, který nyní diplomaté i námořní dopravci označují za katastrofální.
Válka v Íránu a s ní spojený drastický nárůst cen ropy a plynu rozpoutaly v Bruselu ostrou debatu o budoucnosti klimatické politiky. Energetický šok, který následoval po útocích USA a Izraele na Teherán z konce února, rozdělil Evropskou unii na dva nesmiřitelné tábory. Zatímco jedna strana volá po oslabení zelených ambicí v zájmu přežití ekonomiky, druhá v krizi vidí pádný důvod pro urychlení odklodu od fosilních paliv.
