Michal Chládek, předseda mládežnické organizace ODS a zeť premiéra Petra Fialy, se v posledních letech rychle vyprofiloval jako výrazná postava jihomoravské politiky. Vedle role lídra Mladé ODS zastává momentálně hned šest různých funkcí, přičemž pět z nich je honorovaných. Celková čistá odměna za tyto pozice se podle jeho vlastních slov pohybuje kolem 95 tisíc korun měsíčně.
Deník N však upozornil na to, že Chládek má na některých jednáních, kde by měl působit, více absencí než účastí. Tyto informace vyplývají nejen z veřejně dostupných dokumentů, ale i z interních zápisů, které redakce získala.
Chládek ale obvinění odmítá. Tvrdí, že ve všech orgánech, kde působí, má účast alespoň poloviční a pokud se schůze nezúčastní, vždy se řádně omluví a záležitosti si dodatečně nastuduje.
Kromě krajského zastupitele je příbuzný Petra Fialy i uvolněným předsedou sociálního výboru Jihomoravského kraje, členem kontrolního výboru brněnského zastupitelstva, členem komise pro chytré a otevřené město, zastupitelem městské části Brno-Jundrov (kde do začátku letošního roku vedl kontrolní výbor) a členem představenstva Vírského oblastního vodovodu.
Na otázky týkající se kumulace funkcí Chládek reagoval tím, že v některých případech se za souběh odměna vůbec nepobírá a vše je v souladu se zákonem. Přiznal však, že z jedné z funkcí plánuje brzy odstoupit.
Vzhledem k rostoucímu vlivu v ODS a jeho angažmá v předvolební kampani koalice Spolu zůstává otázkou, jak dlouhodobě udržitelná je taková kombinace rolí a zda jeho aktivita skutečně odpovídá míře zodpovědnosti, kterou jednotlivé pozice vyžadují.
Sám Chládek se však domnívá, že jediným problémem je, že je ve vztahu s premiérem. "Je mi líto, že místo seriózní diskuse o práci, výsledcích a odpovědnosti se debata zužuje na příbuzenské vztahy a počty funkcí. Rád bych proto uvedl několik faktů," uvedl na síti X.
"Členem ODS jsem od roku 2018, tedy dávno předtím, než jsem poznal svou manželku. Ve stejném roce jsem poprvé kandidoval do zastupitelstva a začal pracovat v komisích a výborech. Pomáhal jsem s kampaněmi Mladé ODS v době, kdy měla ODS v průzkumech kolem 11 % a o koalici SPOLU nikdo netušil. Vstup do politiky pro mě nebyl „teplé místo“, ale rozhodnutí podílet se na obnově pravicové politiky odspodu – v době, kdy to nebylo snadné ani populární," napsal.
"Aktuálně zastávám pět veřejných funkcí, za které pobírám zákonem stanovenou odměnu – celkově cca 95 tisíc čistého. Některé funkce se ale sčítají a odměny se nevyplácejí zároveň. Za tyto funkce ručím svým jménem a energií. Zvládám je – jinak bych do nich nešel," dodal.
Tvrdí, že například v Jundrově byl ze 14 zastupitelstev nepřítomen třikrát a vždy byl omluven. "V krajském výboru mám plnou účast. U kontrolního výboru na magistrátu, kde se účast v minulosti opravdu snížila, rezignuji do příštího zastupitelstva. Tam, kde jsem chyběl, jsem se řádně omluvil. Mimochodem – členství ve výboru není totéž co výkonná pozice. Jde o podílení se na kontrolní a poradní činnosti," podotkl.
Celou tuto kauzu považuje za snahu vyvolat emoce. "Mám za sebou 6 let práce v politice, která nezačala ani konexemi, ani svatbou. Můj životopis je veřejný. Neberu si více než ostatní ve stejných pozicích – a rozhodně ne kvůli příjmení své manželky. Pokud někdo opravdu stojí o kultivaci politického prostředí, měl by začít s důrazem na férovost a fakta, ne na příbuzenské pavouky," domnívá se.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.
Švédský premiér Ulf Kristersson před parlamentními volbami varoval před možnými bezpečnostními riziky v případě vítězství levicového bloku. V rozhovoru pro server Politico uvedl, že případná nová vláda pod vedením levice by mohla ohrozit plnění závazků země vůči Severoatlantické alianci. Kristersson upozornil na skutečnost, že dvě ze tří nebo čtyř stran chystané levicové koalice v minulosti hlasovaly proti vstupu Švédska do NATO. Podle jeho slov by takový kabinet neměl dostatečnou vnitřní jednotu k přijímání klíčových domácích rozhodnutí.
Bleskový postup Íránem podporovaných povstaleckých sil Hútíů v západním Jemenu donutil k ústupu desítky tisíc civilistů. Podle mezinárodních organizací opustilo své domovy podél pobřeží Rudého moře již téměř 50 tisíc lidí. Válečné operace zasáhly především oblasti, kde rebelové obsadili řadu měst dříve kontrolovaných vládními silami s podporou Saúdské Arábie a USA. Při prudkých bojích již podle dostupných zpráv zahynuly stovky lidí a hrozí návrat k plnohodnotné občanské válce.
Portugalský ministr zemědělství a rybolovu José Manuel Fernandes požaduje, aby Evropská unie v rámci svého příštího dlouhodobého rozpočtu financovala spásání porostů kozami, kravami a ovcemi. Tento tradiční způsob má pomoci v boji proti rozsáhlým lesním požárům v oblastech s vysokým rizikem jejich vzniku. Zvířata spásáním křovin redukují hořlavý materiál a zamezují tak rychlému šíření ohně v krajině. Podle odborníků jde o efektivní přístup, který Brusel v unijním měřítku dosud opomíjel.
