Jediný hraniční přechod mezi Pásmem Gazy a Egyptem se má znovu otevřít, aby umožnil vjezd stovkám kamionů s naléhavě potřebnou pomocí do zničeného palestinského území. Humanitární agentury ve středu vyjádřily naději na navýšení humanitární pomoci, zejména do severní části Gazy, kam se v posledních dnech vrátilo více než 300 tisíc vysídlených osob. Humanitární pracovníci uvedli, že tisíce tun pomoci, včetně potravin a zdravotnických potřeb, čekají v Egyptě nebo jsou naskladněné jinde v regionu.
Egyptský Červený půlměsíc ve středu odpoledne oznámil, že k Gaze míří nejméně 400 kamionů s pomocí. Zatím není jasné, jak dlouho potrvá, než konvoje dokončí hraniční formality a vstoupí na území. Křehké příměří v Gaze čelilo první zkoušce v úterý, kdy Izrael obvinil Hamás z nedodržení podmínek dohody.
Izrael obvinil Hamás z opožděného vracení těl rukojmích, podepsané minulý týden. V odvetu Izrael oznámil, že sníží počet kamionů s pomocí, které povolí do Gazy, na 300, což je polovina dohodnutého počtu. Zároveň odložil na neurčito otevření přechodu Rafah. O několik hodin později však Hamás předal Červenému kříži ostatky tří dalších rukojmích.
Tím se počet předaných těl od začátku příměří zprostředkovaného USA zvýšil na osm, zbývá dohledat 21 těl. Militantní islamistická organizace uvedla, že zpoždění bylo způsobeno obtížemi s lokalizací pohřebišť uprostřed sutin po dvouletém konfliktu. Čtvrté tělo, které Hamás předal, nepatřilo rukojmímu. Podle izraelského veřejnoprávního vysílacího kanálu Kan došlo k rozhodnutí o znovuzprovoznění Rafahu poté, co byl Izrael informován o záměru Hamásu vrátit ve středu další čtyři těla. Tuto informaci však skupina zatím nepotvrdila.
Kan také uvedl, že bude do Gazy povolen vstup těžké techniky potřebné k opravě poškozené infrastruktury. Poprvé od války by se měli mít možnost vrátit také Palestinci, kteří opustili území. Další osoby budou moci opustit Gazu přes přechod Rafah, pokud získají bezpečnostní souhlas od Izraele. Palestinci čekající na lékařskou evakuaci zatím neobdrželi oznámení od Světové zdravotnické organizace (WHO), aby se připravili k cestě.
Amjad al-Shawa, ředitel sítě palestinských nevládních organizací, prohlásil, že potřeby v dřívějším obchodním a kulturním centru Pásma Gazy jsou „obrovské“. „Lidé mají optimismus a naději, ale na přechodech musí dojít k rychlému zlepšení. Zatím jsme nezaznamenali žádnou významnou změnu na místě,“ řekl Shawa. Uvedl, že množství pomoci je stále velmi omezené a teprve nyní se začíná chápat úroveň zničení.
„Tolik ulic je plných suti... Téměř žádný dům není bezpečný. Všude jsou škody a nevybuchlé bomby,“ dodal Shawa. Přechod Rafah byl uzavřen od doby, kdy ho v květnu 2024 obsadily izraelské síly, což omezilo vstup do Gazy z Izraele. Izrael opakovaně blokoval vstup pomoci během konfliktu, což vedlo k obviněním z používání hladovění jako válečné zbraně. V srpnu byl v částech území vyhlášen hladomor.
Evropská unie ve středu uvedla, že je v pohotovosti k nasazení dlouhodobé humanitární mise EUBam (EU Border Assistance Missions) na přechodu Rafah, pokud se podmínky na místě zlepší. Tess Ingram z Unicefu upozornila, že nárůst pomoci je zatím v ostrém kontrastu s vysokými a zoufalými potřebami. Lidé nemají dostatek čisté vody ani jídla. Z 45 ambulantních výživových klinik, které fungovaly v srpnu, jich nyní zůstalo pouze sedm.
Pozdější fáze příměří požadují, aby se Hamás odzbrojil a vzdal se veškeré moci, což zatím odmítá. Namísto toho posiluje svou autoritu v Gaze bezpečnostními opatřeními. Patří mezi ně veřejné popravy a střety s místními klany. Dlouhodobé prvky plánu příměří, jako je správa Gazy a složení mezinárodních stabilizačních sil, se teprve budou plně projednávat.
Původní Trumpův plán požadoval předání všech rukojmích – živých i mrtvých – do pondělí. Vyjednavači si však uvědomili logistické problémy s nalezením všech ostatků uprostřed rozsáhlé destrukce, a proto dohoda umožňuje Hamásu pouze sdílet informace o zesnulých rukojmích, zatímco snahy o předání těl pokračují. Minulé dny si Izraelci užili návrat posledních 20 živých rukojmích. Palestinci se radovali z propuštění asi 2000 vězňů a zadržených Izraelem.
Jednání o druhé fázi, která bude muset vyřešit mnoho sporných otázek, probíhají. Itamar Ben-Gvir, krajně pravicový izraelský ministr národní bezpečnosti a odpůrce plánu příměří, označil dodávku pomoci za „ostudu“. Na sociální síti X dodal, že „nacistický terorismus rozumí pouze síle a jediný způsob, jak s ním řešit problémy, je vyhladit ho z povrchu zemského“, a obvinil Hamás ze lží. Fórum rodin rukojmích potvrdilo identifikaci ostatků tří mrtvých rukojmích: Uriela Barucha, Tamira Nimrodiho a Eitana Leviho. Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK) uvedl, že vyzvednutí těl je „masivní výzvou“, která může trvat dny až týdny.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.