Jediný hraniční přechod mezi Pásmem Gazy a Egyptem se má znovu otevřít, aby umožnil vjezd stovkám kamionů s naléhavě potřebnou pomocí do zničeného palestinského území. Humanitární agentury ve středu vyjádřily naději na navýšení humanitární pomoci, zejména do severní části Gazy, kam se v posledních dnech vrátilo více než 300 tisíc vysídlených osob. Humanitární pracovníci uvedli, že tisíce tun pomoci, včetně potravin a zdravotnických potřeb, čekají v Egyptě nebo jsou naskladněné jinde v regionu.
Egyptský Červený půlměsíc ve středu odpoledne oznámil, že k Gaze míří nejméně 400 kamionů s pomocí. Zatím není jasné, jak dlouho potrvá, než konvoje dokončí hraniční formality a vstoupí na území. Křehké příměří v Gaze čelilo první zkoušce v úterý, kdy Izrael obvinil Hamás z nedodržení podmínek dohody.
Izrael obvinil Hamás z opožděného vracení těl rukojmích, podepsané minulý týden. V odvetu Izrael oznámil, že sníží počet kamionů s pomocí, které povolí do Gazy, na 300, což je polovina dohodnutého počtu. Zároveň odložil na neurčito otevření přechodu Rafah. O několik hodin později však Hamás předal Červenému kříži ostatky tří dalších rukojmích.
Tím se počet předaných těl od začátku příměří zprostředkovaného USA zvýšil na osm, zbývá dohledat 21 těl. Militantní islamistická organizace uvedla, že zpoždění bylo způsobeno obtížemi s lokalizací pohřebišť uprostřed sutin po dvouletém konfliktu. Čtvrté tělo, které Hamás předal, nepatřilo rukojmímu. Podle izraelského veřejnoprávního vysílacího kanálu Kan došlo k rozhodnutí o znovuzprovoznění Rafahu poté, co byl Izrael informován o záměru Hamásu vrátit ve středu další čtyři těla. Tuto informaci však skupina zatím nepotvrdila.
Kan také uvedl, že bude do Gazy povolen vstup těžké techniky potřebné k opravě poškozené infrastruktury. Poprvé od války by se měli mít možnost vrátit také Palestinci, kteří opustili území. Další osoby budou moci opustit Gazu přes přechod Rafah, pokud získají bezpečnostní souhlas od Izraele. Palestinci čekající na lékařskou evakuaci zatím neobdrželi oznámení od Světové zdravotnické organizace (WHO), aby se připravili k cestě.
Amjad al-Shawa, ředitel sítě palestinských nevládních organizací, prohlásil, že potřeby v dřívějším obchodním a kulturním centru Pásma Gazy jsou „obrovské“. „Lidé mají optimismus a naději, ale na přechodech musí dojít k rychlému zlepšení. Zatím jsme nezaznamenali žádnou významnou změnu na místě,“ řekl Shawa. Uvedl, že množství pomoci je stále velmi omezené a teprve nyní se začíná chápat úroveň zničení.
„Tolik ulic je plných suti... Téměř žádný dům není bezpečný. Všude jsou škody a nevybuchlé bomby,“ dodal Shawa. Přechod Rafah byl uzavřen od doby, kdy ho v květnu 2024 obsadily izraelské síly, což omezilo vstup do Gazy z Izraele. Izrael opakovaně blokoval vstup pomoci během konfliktu, což vedlo k obviněním z používání hladovění jako válečné zbraně. V srpnu byl v částech území vyhlášen hladomor.
Evropská unie ve středu uvedla, že je v pohotovosti k nasazení dlouhodobé humanitární mise EUBam (EU Border Assistance Missions) na přechodu Rafah, pokud se podmínky na místě zlepší. Tess Ingram z Unicefu upozornila, že nárůst pomoci je zatím v ostrém kontrastu s vysokými a zoufalými potřebami. Lidé nemají dostatek čisté vody ani jídla. Z 45 ambulantních výživových klinik, které fungovaly v srpnu, jich nyní zůstalo pouze sedm.
Pozdější fáze příměří požadují, aby se Hamás odzbrojil a vzdal se veškeré moci, což zatím odmítá. Namísto toho posiluje svou autoritu v Gaze bezpečnostními opatřeními. Patří mezi ně veřejné popravy a střety s místními klany. Dlouhodobé prvky plánu příměří, jako je správa Gazy a složení mezinárodních stabilizačních sil, se teprve budou plně projednávat.
Původní Trumpův plán požadoval předání všech rukojmích – živých i mrtvých – do pondělí. Vyjednavači si však uvědomili logistické problémy s nalezením všech ostatků uprostřed rozsáhlé destrukce, a proto dohoda umožňuje Hamásu pouze sdílet informace o zesnulých rukojmích, zatímco snahy o předání těl pokračují. Minulé dny si Izraelci užili návrat posledních 20 živých rukojmích. Palestinci se radovali z propuštění asi 2000 vězňů a zadržených Izraelem.
Jednání o druhé fázi, která bude muset vyřešit mnoho sporných otázek, probíhají. Itamar Ben-Gvir, krajně pravicový izraelský ministr národní bezpečnosti a odpůrce plánu příměří, označil dodávku pomoci za „ostudu“. Na sociální síti X dodal, že „nacistický terorismus rozumí pouze síle a jediný způsob, jak s ním řešit problémy, je vyhladit ho z povrchu zemského“, a obvinil Hamás ze lží. Fórum rodin rukojmích potvrdilo identifikaci ostatků tří mrtvých rukojmích: Uriela Barucha, Tamira Nimrodiho a Eitana Leviho. Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK) uvedl, že vyzvednutí těl je „masivní výzvou“, která může trvat dny až týdny.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie svým osobitým smyslem pro humor. Během čtvrtečního setkání s japonskou premiérkou Sanae Takaiči v Oválné pracovně se neudržel a v souvislosti s probíhající válkou v Íránu rýpl do Japonska připomínkou útoku na Pearl Harbor z roku 1941.
Americký prezident Donald Trump otevřeně vyzval klíčové světové mocnosti, včetně Velké Británie, Číny, Francie a Japonska, aby se aktivně zapojily do ochrany ropných tankerů v Hormuzském průlivu. Tento krok přichází ve chvíli, kdy se ukazuje, že Bílý dům podcenil íránskou strategii asymetrického válčení. Washington zřejmě nepočítal s tím, že Teherán odpoví na vojenský tlak cílenými útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu, čímž způsobí Západu citelné hospodářské ztráty.
Napětí na Blízkém východě opět eskalovalo poté, co vysoký íránský bezpečnostní zdroj potvrdil, že se konfrontace se Spojenými státy a Izraelem rozšířila do podoby regionální války. Teherán varoval před rozsáhlou odvetou, která by mohla ochromit kritickou infrastrukturu v celém regionu. Tato slova padla v reakci na nedávné útoky na íránská energetická zařízení, která podle zdroje zahájila novou, nebezpečnou fázi konfliktu.
Námořní sledovací data potvrzují, že ke břehům Kuby, která se zmítá v hluboké energetické krizi a čelí drsné ekonomické blokádě ze strany USA, míří statisíce barelů ruské ropy. Tento krok přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na komunistický ostrov a otevřeně hovoří o možnosti jeho úplného ovládnutí.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil ve čtvrtek v Bruselu přesvědčení, že se spojencům podaří najít cestu k obnovení provozu v Hormuzském průlivu. Tato klíčová námořní cesta zůstává zablokovaná poté, co na Írán zaútočily síly Spojených států a Izraele. Rutte zdůraznil, že uvnitř Aliance probíhají intenzivní diskuse o tom, jak k tomuto obrovskému bezpečnostnímu problému přistoupit.
V České republice se schyluje k ostrému politickému střetu kvůli připravovanému zákonu, který má zpřísnit dohled nad financováním neziskových organizací (NGO). Opozice, akademici i samotné neziskovky varují, že vláda premiéra Andreje Babiše připravuje legislativu po vzoru Ruska či Gruzie, která by mohla sloužit k umlčení kritických hlasů a stigmatizaci občanské společnosti.
Největší světová síť klimatických organizací Climate Action Network (CAN), která zastřešuje více než 1 900 občanských spolků ve 130 zemích, vydala ve čtvrtek ostré prohlášení, v němž odsuzuje společný americko-izraelský útok na Írán.
Pentagon požádal Bílý dům o schválení gigantického rozpočtového balíčku ve výši přesahující 200 miliard dolarů na financování probíhající války v Íránu. Tato astronomická částka má pokrýt náklady na operace, které za pouhé tři týdny vyčerpaly značnou část amerických zásob moderních zbraní. Podle informací z vládních kruhů se však očekává, že tento požadavek narazí v Kongresu na tvrdý odpor.
Navzdory drtivým ztrátám a bezprostřední hrozbě kolapsu režimu dává Írán jasně najevo, že nehodlá kapitulovat. Teherán se sice nachází v nejzranitelnější pozici své historie, přesto sází na strategii prodlužování konfliktu se Spojenými státy a Izraelem. Jeho cílem není klasické vojenské vítězství, ale snaha učinit pokračování války pro všechny ostatní natolik nákladným, že si nakonec vynutí nové uspořádání regionu ve svůj prospěch.
Maďarská vláda vyslala směrem k Bruselu jasný vzkaz: pokud bude Evropská unie vymáhat zpět kontroverzně vyplacené miliardy eur, musí stejný metr uplatnit i na Polsko. Maďarský ministr pro evropské záležitosti János Bóka v rozhovoru pro Politico uvedl, že případné navrácení 10 miliard eur ze strany Budapešti by mělo automaticky vést k vymáhání až 137 miliard eur od Varšavy.
Současný válečný konflikt v Íránu vystavuje generálního tajemníka NATO Marka Rutteho dosud nejtěžší zkoušce v jeho vztahu s Donaldem Trumpem. Americký prezident totiž v úterý ostře zkritizoval spojence v Alianci a označil je za „velmi hloupé“, protože odmítli jeho požadavky na vojenskou podporu při zajišťování strategického Hormuzského průlivu. Trump dokonce varoval, že by USA měly kvůli tomuto postoji zvážit svou další roli v celém paktu.
Evropské trhy se zemním plynem zažily v posledních hodinách drastický otřes, když jeho cena vyskočila o celých 35 %. Tento prudký nárůst je přímým důsledkem zintenzivnění útoků na energetickou infrastrukturu v Perském zálivu. Od 28. února, kdy začal válečný konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem, se ceny plynu v Evropě podle agentury Reuters zvedly již o více než 60 %.