Jediný hraniční přechod mezi Pásmem Gazy a Egyptem se má znovu otevřít, aby umožnil vjezd stovkám kamionů s naléhavě potřebnou pomocí do zničeného palestinského území. Humanitární agentury ve středu vyjádřily naději na navýšení humanitární pomoci, zejména do severní části Gazy, kam se v posledních dnech vrátilo více než 300 tisíc vysídlených osob. Humanitární pracovníci uvedli, že tisíce tun pomoci, včetně potravin a zdravotnických potřeb, čekají v Egyptě nebo jsou naskladněné jinde v regionu.
Egyptský Červený půlměsíc ve středu odpoledne oznámil, že k Gaze míří nejméně 400 kamionů s pomocí. Zatím není jasné, jak dlouho potrvá, než konvoje dokončí hraniční formality a vstoupí na území. Křehké příměří v Gaze čelilo první zkoušce v úterý, kdy Izrael obvinil Hamás z nedodržení podmínek dohody.
Izrael obvinil Hamás z opožděného vracení těl rukojmích, podepsané minulý týden. V odvetu Izrael oznámil, že sníží počet kamionů s pomocí, které povolí do Gazy, na 300, což je polovina dohodnutého počtu. Zároveň odložil na neurčito otevření přechodu Rafah. O několik hodin později však Hamás předal Červenému kříži ostatky tří dalších rukojmích.
Tím se počet předaných těl od začátku příměří zprostředkovaného USA zvýšil na osm, zbývá dohledat 21 těl. Militantní islamistická organizace uvedla, že zpoždění bylo způsobeno obtížemi s lokalizací pohřebišť uprostřed sutin po dvouletém konfliktu. Čtvrté tělo, které Hamás předal, nepatřilo rukojmímu. Podle izraelského veřejnoprávního vysílacího kanálu Kan došlo k rozhodnutí o znovuzprovoznění Rafahu poté, co byl Izrael informován o záměru Hamásu vrátit ve středu další čtyři těla. Tuto informaci však skupina zatím nepotvrdila.
Kan také uvedl, že bude do Gazy povolen vstup těžké techniky potřebné k opravě poškozené infrastruktury. Poprvé od války by se měli mít možnost vrátit také Palestinci, kteří opustili území. Další osoby budou moci opustit Gazu přes přechod Rafah, pokud získají bezpečnostní souhlas od Izraele. Palestinci čekající na lékařskou evakuaci zatím neobdrželi oznámení od Světové zdravotnické organizace (WHO), aby se připravili k cestě.
Amjad al-Shawa, ředitel sítě palestinských nevládních organizací, prohlásil, že potřeby v dřívějším obchodním a kulturním centru Pásma Gazy jsou „obrovské“. „Lidé mají optimismus a naději, ale na přechodech musí dojít k rychlému zlepšení. Zatím jsme nezaznamenali žádnou významnou změnu na místě,“ řekl Shawa. Uvedl, že množství pomoci je stále velmi omezené a teprve nyní se začíná chápat úroveň zničení.
„Tolik ulic je plných suti... Téměř žádný dům není bezpečný. Všude jsou škody a nevybuchlé bomby,“ dodal Shawa. Přechod Rafah byl uzavřen od doby, kdy ho v květnu 2024 obsadily izraelské síly, což omezilo vstup do Gazy z Izraele. Izrael opakovaně blokoval vstup pomoci během konfliktu, což vedlo k obviněním z používání hladovění jako válečné zbraně. V srpnu byl v částech území vyhlášen hladomor.
Evropská unie ve středu uvedla, že je v pohotovosti k nasazení dlouhodobé humanitární mise EUBam (EU Border Assistance Missions) na přechodu Rafah, pokud se podmínky na místě zlepší. Tess Ingram z Unicefu upozornila, že nárůst pomoci je zatím v ostrém kontrastu s vysokými a zoufalými potřebami. Lidé nemají dostatek čisté vody ani jídla. Z 45 ambulantních výživových klinik, které fungovaly v srpnu, jich nyní zůstalo pouze sedm.
Pozdější fáze příměří požadují, aby se Hamás odzbrojil a vzdal se veškeré moci, což zatím odmítá. Namísto toho posiluje svou autoritu v Gaze bezpečnostními opatřeními. Patří mezi ně veřejné popravy a střety s místními klany. Dlouhodobé prvky plánu příměří, jako je správa Gazy a složení mezinárodních stabilizačních sil, se teprve budou plně projednávat.
Původní Trumpův plán požadoval předání všech rukojmích – živých i mrtvých – do pondělí. Vyjednavači si však uvědomili logistické problémy s nalezením všech ostatků uprostřed rozsáhlé destrukce, a proto dohoda umožňuje Hamásu pouze sdílet informace o zesnulých rukojmích, zatímco snahy o předání těl pokračují. Minulé dny si Izraelci užili návrat posledních 20 živých rukojmích. Palestinci se radovali z propuštění asi 2000 vězňů a zadržených Izraelem.
Jednání o druhé fázi, která bude muset vyřešit mnoho sporných otázek, probíhají. Itamar Ben-Gvir, krajně pravicový izraelský ministr národní bezpečnosti a odpůrce plánu příměří, označil dodávku pomoci za „ostudu“. Na sociální síti X dodal, že „nacistický terorismus rozumí pouze síle a jediný způsob, jak s ním řešit problémy, je vyhladit ho z povrchu zemského“, a obvinil Hamás ze lží. Fórum rodin rukojmích potvrdilo identifikaci ostatků tří mrtvých rukojmích: Uriela Barucha, Tamira Nimrodiho a Eitana Leviho. Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK) uvedl, že vyzvednutí těl je „masivní výzvou“, která může trvat dny až týdny.
V sobotu večer otřásla ruským hlavním městem tragická událost. V jedné z kaváren nedaleko centra Moskvy došlo k silnému výbuchu, který si podle dosavadních informací vyžádal nejméně tři lidské životy. Dalších patnáct osob utrpělo při explozi různě závažná zranění.
Odborník na problematiku spojenou s virem ebola vyjádřil vážné obavy, že současná situace v Demokratické republice Kongo (DRK) by mohla vyústit v bezprecedentní krizi.
Německé ozbrojené síly se musí nacházet v plné bojové pohotovosti nejpozději do roku 2029, jelikož reálně hrozí ozbrojený konflikt s Ruskou federací. Na berlínském leteckém veletrhu ILA to prohlásil náčelník generálního štábu Bundeswehru, generálporučík Christian Freuding.
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Podle informací webu Politico od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Pozice izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ve Washingtonu prochází výrazným ochlazením, což se plně projevilo během jeho nedávné návštěvy Spojených států. Přestože se jednalo již o jeho osmé osobní setkání s prezidentem Donaldem Trumpem od začátku jeho druhého funkčního období, neoficiální přijetí i atmosféra rozhovorů potvrdily znatelný odstup americké administrativy.
Rozsáhlé požáry, které v posledních dnech zasáhly Francii a Španělsko, nabraly na ničivé síle především kvůli dopadům globálního oteplování. Odborníci z mezinárodního vědeckého konsorcia World Weather Attribution zveřejnili analýzu, podle níž změna klimatu zásadně zvýšila pravděpodobnost vzniku takto extrémních podmínek pro šíření ohně.
Ukrajinským sílám se v sobotu v brzkých ranních hodinách podařilo provést rozsáhlý koordinovaný úder na ruskou infrastrukturu a námořní cíle. Klíčovým úspěchem operace bylo potopení velké nákladní lodi Janina v Černém moři, k němuž dochází přibližně dvě stě kilometrů od přístavu Novorossijsk. Kontejnerová loď spojená se státní korporací Rosatom se potopila po zásahu dvojicí ukrajinských námořních děl.
Politická krize kolem španělské severoafrické enklávy Ceuta se vyhrotila do dosud nebývalých rozměrů. Dvaadvacet představitelů členských států Evropské unie vytvořilo společnou frontu proti španělskému premiérovi Pedru Sánchezovi a v dopise adresovaném čelním představitelům unijních institucí vyjádřilo hluboké znepokojení nad současnou migrační politikou Madridu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že dosáhl dohody o odzbrojení hnutí Hamás a dalších ozbrojených skupin působících v Pásmu Gazy. Šéf Bílého domu tento vývoj označil za klíčový průlom na cestě k trvalému míru a stabilitě v regionu. Podle jeho vyjádření má tento krok vytvořit podmínky pro to, aby se správy území ujala nová palestinská komise a izraelská armáda se z Pásma Gazy plně stáhla.
Palestinské hnutí Hamás vyjádřilo souhlas s návrhem na postupné odzbrojení a předání správy Pásma Gazy, který prezentoval americký prezident Donald Trump. Plán vyjednaný za účasti zprostředkovatelů z Egypta, Kataru a Turecka počítá s ukončením bojových operací, stažením izraelské armády a nasazením mezinárodních stabilizačních sil. Realizace celé dohody však naráží na řadu vážných překážek a podmínek ze strany obou účastníků konfliktu.
Hasiči ve Francii a Španělsku v posledních letech svádějí marný boj s nedostatkem letadel a techniky při hašení stále častějších ničivých požárů. Odborníci i evropské orgány proto obracejí pozornost k tradičnímu, avšak opomíjenému řešení, kterým je preventivní spásání porostů skotem, ovcemi a kozami. Hospodářská zvířata totiž dokážou spásáním křovin vytvářet v krajině přirozené protipožární pásy, které brání nekontrolovanému šíření plamenů.
Americký prezident Donald Trump čelí zásadnímu rozhodování o dalším postupu v konfliktu s Íránem, přičemž se dostává pod tlak ze dvou zcela protichůdných stran. V Bílém domě se v tomto týdnu odehrála dvě klíčová jednání, která jasně ukázala rozdělení sil v regionu. Zatímco izraelský premiér Benjamin Netanjahu prosazuje tvrdý vojenský tlak, Saudská Arábie se snaží americkou administrativu přesvědčit o nutnosti rychlé deeskalace a varuje před riziky zdlouhavého válečného střetu.