Jediný hraniční přechod mezi Pásmem Gazy a Egyptem se má znovu otevřít, aby umožnil vjezd stovkám kamionů s naléhavě potřebnou pomocí do zničeného palestinského území. Humanitární agentury ve středu vyjádřily naději na navýšení humanitární pomoci, zejména do severní části Gazy, kam se v posledních dnech vrátilo více než 300 tisíc vysídlených osob. Humanitární pracovníci uvedli, že tisíce tun pomoci, včetně potravin a zdravotnických potřeb, čekají v Egyptě nebo jsou naskladněné jinde v regionu.
Egyptský Červený půlměsíc ve středu odpoledne oznámil, že k Gaze míří nejméně 400 kamionů s pomocí. Zatím není jasné, jak dlouho potrvá, než konvoje dokončí hraniční formality a vstoupí na území. Křehké příměří v Gaze čelilo první zkoušce v úterý, kdy Izrael obvinil Hamás z nedodržení podmínek dohody.
Izrael obvinil Hamás z opožděného vracení těl rukojmích, podepsané minulý týden. V odvetu Izrael oznámil, že sníží počet kamionů s pomocí, které povolí do Gazy, na 300, což je polovina dohodnutého počtu. Zároveň odložil na neurčito otevření přechodu Rafah. O několik hodin později však Hamás předal Červenému kříži ostatky tří dalších rukojmích.
Tím se počet předaných těl od začátku příměří zprostředkovaného USA zvýšil na osm, zbývá dohledat 21 těl. Militantní islamistická organizace uvedla, že zpoždění bylo způsobeno obtížemi s lokalizací pohřebišť uprostřed sutin po dvouletém konfliktu. Čtvrté tělo, které Hamás předal, nepatřilo rukojmímu. Podle izraelského veřejnoprávního vysílacího kanálu Kan došlo k rozhodnutí o znovuzprovoznění Rafahu poté, co byl Izrael informován o záměru Hamásu vrátit ve středu další čtyři těla. Tuto informaci však skupina zatím nepotvrdila.
Kan také uvedl, že bude do Gazy povolen vstup těžké techniky potřebné k opravě poškozené infrastruktury. Poprvé od války by se měli mít možnost vrátit také Palestinci, kteří opustili území. Další osoby budou moci opustit Gazu přes přechod Rafah, pokud získají bezpečnostní souhlas od Izraele. Palestinci čekající na lékařskou evakuaci zatím neobdrželi oznámení od Světové zdravotnické organizace (WHO), aby se připravili k cestě.
Amjad al-Shawa, ředitel sítě palestinských nevládních organizací, prohlásil, že potřeby v dřívějším obchodním a kulturním centru Pásma Gazy jsou „obrovské“. „Lidé mají optimismus a naději, ale na přechodech musí dojít k rychlému zlepšení. Zatím jsme nezaznamenali žádnou významnou změnu na místě,“ řekl Shawa. Uvedl, že množství pomoci je stále velmi omezené a teprve nyní se začíná chápat úroveň zničení.
„Tolik ulic je plných suti... Téměř žádný dům není bezpečný. Všude jsou škody a nevybuchlé bomby,“ dodal Shawa. Přechod Rafah byl uzavřen od doby, kdy ho v květnu 2024 obsadily izraelské síly, což omezilo vstup do Gazy z Izraele. Izrael opakovaně blokoval vstup pomoci během konfliktu, což vedlo k obviněním z používání hladovění jako válečné zbraně. V srpnu byl v částech území vyhlášen hladomor.
Evropská unie ve středu uvedla, že je v pohotovosti k nasazení dlouhodobé humanitární mise EUBam (EU Border Assistance Missions) na přechodu Rafah, pokud se podmínky na místě zlepší. Tess Ingram z Unicefu upozornila, že nárůst pomoci je zatím v ostrém kontrastu s vysokými a zoufalými potřebami. Lidé nemají dostatek čisté vody ani jídla. Z 45 ambulantních výživových klinik, které fungovaly v srpnu, jich nyní zůstalo pouze sedm.
Pozdější fáze příměří požadují, aby se Hamás odzbrojil a vzdal se veškeré moci, což zatím odmítá. Namísto toho posiluje svou autoritu v Gaze bezpečnostními opatřeními. Patří mezi ně veřejné popravy a střety s místními klany. Dlouhodobé prvky plánu příměří, jako je správa Gazy a složení mezinárodních stabilizačních sil, se teprve budou plně projednávat.
Původní Trumpův plán požadoval předání všech rukojmích – živých i mrtvých – do pondělí. Vyjednavači si však uvědomili logistické problémy s nalezením všech ostatků uprostřed rozsáhlé destrukce, a proto dohoda umožňuje Hamásu pouze sdílet informace o zesnulých rukojmích, zatímco snahy o předání těl pokračují. Minulé dny si Izraelci užili návrat posledních 20 živých rukojmích. Palestinci se radovali z propuštění asi 2000 vězňů a zadržených Izraelem.
Jednání o druhé fázi, která bude muset vyřešit mnoho sporných otázek, probíhají. Itamar Ben-Gvir, krajně pravicový izraelský ministr národní bezpečnosti a odpůrce plánu příměří, označil dodávku pomoci za „ostudu“. Na sociální síti X dodal, že „nacistický terorismus rozumí pouze síle a jediný způsob, jak s ním řešit problémy, je vyhladit ho z povrchu zemského“, a obvinil Hamás ze lží. Fórum rodin rukojmích potvrdilo identifikaci ostatků tří mrtvých rukojmích: Uriela Barucha, Tamira Nimrodiho a Eitana Leviho. Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK) uvedl, že vyzvednutí těl je „masivní výzvou“, která může trvat dny až týdny.
Někomu tím možná leze na nervy, ale princ Harry si svůj život ve Státech umí užít. Syn současného britského panovníka byl spatřen na velké sportovní události, kde se psaly dějiny.
Čechům vrcholí přípravy na druhé a naprosto klíčové utkání na letošním mistrovství světa ve fotbale. Ve čtvrtek vpodvečer vyzvou Jihoafrickou republiku a potřebují bodovat. Duel to bude speciální, protože důležitou roli budou mít ženy. Rozhodovat totiž bude trojice Američanek.
Člověk narozený na území dnešní České republiky v roce 2000 má za prvních 25 let života výrazně vyšší uhlíkovou bilanci než člověk narozený v roce 1940. I po zohlednění mezinárodní dopravy vychází rozdíl nejméně zhruba na 70 až 80 tun oxidu uhličitého na osobu. Vyplývá to z orientačního srovnání emisí CO₂ na obyvatele za prvních 25 let života obou generací.
Blíží se začátek astronomického léta, ale tropy dorazí do Česka už před ním. Potvrzuje to nové varování meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), kteří očekávají, že v pátek a sobotu vyšplhají teploty až na 34 °C.
Televizní moderátor Jeremy Clarkson oznámil, že mu byla diagnostikována rakovina prostaty. Tuto zprávu odhalil v nejnovějším díle páté řady svého dokumentárního pořadu Clarksonova farma. Záběry byly natočeny během uplynulých dvou let, přičemž samotný moderátor upřesnil, že o své nemoci ví už od května. Šestašedesátiletý bývalý průvodce pořadem Top Gear sice neuvedl přesné stadium onemocnění, označil jej však za agresivní a dodal, že v rámci léčby mu již byla odoperována část prostaty.
Zvyšující se globální teploty mohou vyvolat nebezpečný nárůst takzvaného hydroklimatického biče v říčních tocích, kvůli čemuž přestanou dosavadní postupy plánování protipovodňových opatření a boje proti suchu stačit. Podle nejnovější studie budou řeky v důsledku zhoršující se klimatické krize zažívat stále rychlejší přechody mezi vydatnými lijáky a dlouhými obdobími sucha. Teplejší atmosféra totiž zadržuje více vlhkosti, což intenzitu extrémních srážek výrazně zvyšuje.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že nedávná dohoda s Íránem není definitivní, a pohrozil obnovením vojenských úderů, pokud se Teherán nebude chovat podle očekávání. Před schůzkou s egyptským prezidentem Abdalem Fattáhem as-Sísím na summitu G7 novinářům sdělil, že se jedná pouze o memorandum o porozumění. Pokud s ním nebude spokojen nebo pokud Írán neupraví své jednání, jsou Spojené státy připraveny okamžitě obnovit shazování bomb. Trump v této souvislosti připomněl, že Teherán se chová nevhodně už čtyřicet sedm let.
Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová rezolutně odmítla úvahy o tom, že by Evropská služba pro vnější činnost (EEAS) měla být zrušena nebo zásadně transformována. V interní zprávě určené pro pět tisíc pracovníků unijní diplomacie podotkla, že význam této instituce je pro celé společenství nezpochybnitelný, obzvláště za situace, kdy na evropském kontinentu probíhá rozsáhlý vojenský konflikt.
Íránské vedení se snaží rodící se memorandum o porozumění se Spojenými státy prezentovat domácímu publiku jako výsledek vytrvalého odporu a velké vítězství, nikoli jako ústupek. Obhajoba tohoto postoje je však v zemi mimořádně složitá. Stát má za sebou ničivou válku, hospodářství se nachází pod enormním tlakem a část vlivné základny Islámské republiky navíc měsíce hlasitě odmítala jakýkoliv kompromis s Washingtonem. Mezi Íránci doma i v zahraničí navíc existují skupiny, které uplynulou krizi nevnímaly jako prostor pro diplomacii, ale jako příležitost ke svržení současného režimu.
Ruská agrese vůči Ukrajině bývá často mylně popisována jako konflikt velmocí, vyvolaný rozšiřováním NATO. Tento výklad, který kopíruje narativy Kremlu a staví na logice studené války, však politologové i historici odmítají. Ve skutečnosti se jedná o střet středních mocností, do kterého Spojené státy a Čína zasahují pouze z ústraní. Rusko totiž od rozpadu Sovětského svazu status velmoci ztratilo a disponuje pouze velmocenským komplexem, přestože si udrželo stálé místo v Radě bezpečnosti OSN a rozsáhlý jaderný arsenál.
Izraelská armáda ve středu ráno podle libanonských médií a stanice Al-Džazíra opět zaútočila na cíle v jižním Libanonu. Stíhací letouny a drony zasáhly oblasti v okrese Nabatíja, včetně okraje obce Kfar Tebnit, výšin Alí al-Táhir a města Nabatíja al-Fawqa, přičemž další bezpilotní letoun udeřil v pobřežní obci Ansaríja.
Zrod dohody mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a Íránem naráží na odpor řady konzervativců, pro které představuje největší problém finanční stránka věci. Viceprezident JD Vance v rozhovoru pro CBS News v podstatě potvrdil, že Teherán by mohl získat přístup k rekonstrukčnímu fondu v hodnotě až 300 miliard dolarů.