Jediný hraniční přechod mezi Pásmem Gazy a Egyptem se má znovu otevřít, aby umožnil vjezd stovkám kamionů s naléhavě potřebnou pomocí do zničeného palestinského území. Humanitární agentury ve středu vyjádřily naději na navýšení humanitární pomoci, zejména do severní části Gazy, kam se v posledních dnech vrátilo více než 300 tisíc vysídlených osob. Humanitární pracovníci uvedli, že tisíce tun pomoci, včetně potravin a zdravotnických potřeb, čekají v Egyptě nebo jsou naskladněné jinde v regionu.
Egyptský Červený půlměsíc ve středu odpoledne oznámil, že k Gaze míří nejméně 400 kamionů s pomocí. Zatím není jasné, jak dlouho potrvá, než konvoje dokončí hraniční formality a vstoupí na území. Křehké příměří v Gaze čelilo první zkoušce v úterý, kdy Izrael obvinil Hamás z nedodržení podmínek dohody.
Izrael obvinil Hamás z opožděného vracení těl rukojmích, podepsané minulý týden. V odvetu Izrael oznámil, že sníží počet kamionů s pomocí, které povolí do Gazy, na 300, což je polovina dohodnutého počtu. Zároveň odložil na neurčito otevření přechodu Rafah. O několik hodin později však Hamás předal Červenému kříži ostatky tří dalších rukojmích.
Tím se počet předaných těl od začátku příměří zprostředkovaného USA zvýšil na osm, zbývá dohledat 21 těl. Militantní islamistická organizace uvedla, že zpoždění bylo způsobeno obtížemi s lokalizací pohřebišť uprostřed sutin po dvouletém konfliktu. Čtvrté tělo, které Hamás předal, nepatřilo rukojmímu. Podle izraelského veřejnoprávního vysílacího kanálu Kan došlo k rozhodnutí o znovuzprovoznění Rafahu poté, co byl Izrael informován o záměru Hamásu vrátit ve středu další čtyři těla. Tuto informaci však skupina zatím nepotvrdila.
Kan také uvedl, že bude do Gazy povolen vstup těžké techniky potřebné k opravě poškozené infrastruktury. Poprvé od války by se měli mít možnost vrátit také Palestinci, kteří opustili území. Další osoby budou moci opustit Gazu přes přechod Rafah, pokud získají bezpečnostní souhlas od Izraele. Palestinci čekající na lékařskou evakuaci zatím neobdrželi oznámení od Světové zdravotnické organizace (WHO), aby se připravili k cestě.
Amjad al-Shawa, ředitel sítě palestinských nevládních organizací, prohlásil, že potřeby v dřívějším obchodním a kulturním centru Pásma Gazy jsou „obrovské“. „Lidé mají optimismus a naději, ale na přechodech musí dojít k rychlému zlepšení. Zatím jsme nezaznamenali žádnou významnou změnu na místě,“ řekl Shawa. Uvedl, že množství pomoci je stále velmi omezené a teprve nyní se začíná chápat úroveň zničení.
„Tolik ulic je plných suti... Téměř žádný dům není bezpečný. Všude jsou škody a nevybuchlé bomby,“ dodal Shawa. Přechod Rafah byl uzavřen od doby, kdy ho v květnu 2024 obsadily izraelské síly, což omezilo vstup do Gazy z Izraele. Izrael opakovaně blokoval vstup pomoci během konfliktu, což vedlo k obviněním z používání hladovění jako válečné zbraně. V srpnu byl v částech území vyhlášen hladomor.
Evropská unie ve středu uvedla, že je v pohotovosti k nasazení dlouhodobé humanitární mise EUBam (EU Border Assistance Missions) na přechodu Rafah, pokud se podmínky na místě zlepší. Tess Ingram z Unicefu upozornila, že nárůst pomoci je zatím v ostrém kontrastu s vysokými a zoufalými potřebami. Lidé nemají dostatek čisté vody ani jídla. Z 45 ambulantních výživových klinik, které fungovaly v srpnu, jich nyní zůstalo pouze sedm.
Pozdější fáze příměří požadují, aby se Hamás odzbrojil a vzdal se veškeré moci, což zatím odmítá. Namísto toho posiluje svou autoritu v Gaze bezpečnostními opatřeními. Patří mezi ně veřejné popravy a střety s místními klany. Dlouhodobé prvky plánu příměří, jako je správa Gazy a složení mezinárodních stabilizačních sil, se teprve budou plně projednávat.
Původní Trumpův plán požadoval předání všech rukojmích – živých i mrtvých – do pondělí. Vyjednavači si však uvědomili logistické problémy s nalezením všech ostatků uprostřed rozsáhlé destrukce, a proto dohoda umožňuje Hamásu pouze sdílet informace o zesnulých rukojmích, zatímco snahy o předání těl pokračují. Minulé dny si Izraelci užili návrat posledních 20 živých rukojmích. Palestinci se radovali z propuštění asi 2000 vězňů a zadržených Izraelem.
Jednání o druhé fázi, která bude muset vyřešit mnoho sporných otázek, probíhají. Itamar Ben-Gvir, krajně pravicový izraelský ministr národní bezpečnosti a odpůrce plánu příměří, označil dodávku pomoci za „ostudu“. Na sociální síti X dodal, že „nacistický terorismus rozumí pouze síle a jediný způsob, jak s ním řešit problémy, je vyhladit ho z povrchu zemského“, a obvinil Hamás ze lží. Fórum rodin rukojmích potvrdilo identifikaci ostatků tří mrtvých rukojmích: Uriela Barucha, Tamira Nimrodiho a Eitana Leviho. Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK) uvedl, že vyzvednutí těl je „masivní výzvou“, která může trvat dny až týdny.
Kontroverzními výroky, jejichž autorem má být podle zjištění jednoho z tuzemských médií nově zvolený poslanec Filip Turek, se začala zabývat policie. Informovala o tom Česká televize. Turek má být podle dřívějších informací kandidátem Motoristů na ministerské místo v nové vládě.
Štefan Margita momentálně napíná všechny síly směrem k největšímu sólovému koncertu kariéry. Chybět by na něm neměla ani Hana Zagorová. Slovenský operní pěvec dokonce navštívil kartářku, aby zjistil, co ho vlastně čeká.
Evropská komise se chystá navrhnout nová pravidla pro řešení „obrovského problému“ krátkodobých pronájmů, jež jsou zprostředkovávány platformami jako Airbnb a Booking.com. Tento krok je součástí snahy Bruselu čelit „sociální krizi“, kdy si lidé stále obtížněji mohou dovolit vlastní domov. Uvedl to Dan Jørgensen, vůbec první komisař EU pro bydlení.
Jediný hraniční přechod mezi Pásmem Gazy a Egyptem se má znovu otevřít, aby umožnil vjezd stovkám kamionů s naléhavě potřebnou pomocí do zničeného palestinského území. Humanitární agentury ve středu vyjádřily naději na navýšení humanitární pomoci, zejména do severní části Gazy, kam se v posledních dnech vrátilo více než 300 tisíc vysídlených osob. Humanitární pracovníci uvedli, že tisíce tun pomoci, včetně potravin a zdravotnických potřeb, čekají v Egyptě nebo jsou naskladněné jinde v regionu.
Dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen v úterý prohlásil, že snaha Evropské unie o deregulaci není pouze o tom, aby se zavděčila Washingtonu. Brusel podle něj musí uvolnit svá vlastní pravidla, zároveň by měl hájit svou nezávislost proti tlaku Spojených států. „Je to jako Kinder vejce. Slouží to více než jednomu účelu,“ řekl Rasmussen v exkluzivním rozhovoru pro Politico.
Českou politiku čeká generační obměna. Eroze tradičních stran zasahuje levici i pravici – sociální demokraté i komunisté mizí z mapy, zatímco koalice Spolu ztrácí tvář a smysl. Éra Andreje Babiše se chýlí ke konci, ale náhrada zatím neexistuje. Česká demokracie stojí na prahu přeskupení, které může otevřít prostor pro moderní, skandinávsky orientovanou levici i novou pravici se skutečnou vizí místo udržování starých značek za každou cenu.
V průběhu letošního roku se v Pentagonu rozhořely spory ohledně nových předpisů upravujících nasazení a personální obsazení armády. Hlavní uniformovaný právník armády, generálporučík Joe Berger, který se funkce ujal v červenci 2024, opakovaně vyjadřoval právní obavy. Koncem ledna, když byl Berger požádán o právní posouzení nasazení Národní gardy státu Texas při vymáhání imigračních předpisů, vyjádřil skepsi. Svému nadřízenému, náčelníku štábu armády generálu Randy Georgeovi, sdělil, že potřebuje více informací o tom, zda jsou vojáci pro takové úkoly řádně vycvičeni.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se důrazně vyjádřil ke komentáři amerického prezidenta Donalda Trumpa, který o něm prohlásil, že není „nejsnadnější chlap na jednání“. Netanjahu se s tímto výrokem vyrovnal v úterý během exkluzivního rozhovoru s moderátorem Tony Dokoupilem pro pořad CBS Mornings, kde byl dotázán na poznámku, kterou Trump pronesl o den dříve v Knessetu.
Švédsko, Estonsko a Finsko ve středu přislíbily finanční příspěvky na zvýšení výdajů na nákup amerických zbraní pro Ukrajinu. Podle agentury Reuters ale čelí kritice za zdrženlivost v podpoře země jako Španělsko, Itálie, Francie a Británie. Americký ministr obrany Pete Hegseth ve středu naléhal na spojence, aby navýšili investice do programu Prioritizovaný seznam požadavků Ukrajiny (PURL).
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že Hamas „násilně“ odzbrojí, pokud se tato skupina sama nevzdá zbraní. Toto varování přišlo v době, kdy se Hamas snaží obnovit kontrolu nad Pásmem Gazy a zaměřuje se na ty, které nazývá „spolupracovníky“.
Donald Trump je na prezidenta, který se měl zaměřit výhradně na Ameriku, zapojen do překvapivě mnoha globálních záležitostí. V úterý například vyhrožoval odzbrojením Hamasu v Gaze, pokud se nevzdá zbraní, což vyvolalo spekulace o možné vojenské roli USA. Chlubil se také zlikvidováním dalšího rychlého člunu u Venezuely ve své právně sporné válce proti drogovým kartelům, píše CNN.
V posledních dnech se napětí mezi Afghánistánem a Pákistánem vystupňovalo vzájemnou smrtící přestřelkou, která vyvolala obavy z rozšíření konfliktu. Tyto boje navázaly na útoky z minulého čtvrtka v afghánském hlavním městě Kábulu a pohraniční provincii Paktika, ze kterých Tálibán obvinil Pákistán, ačkoli Islámábád se k nim oficiálně nepřiznal. Nejnovější vyhrocení situace se shodovalo s historickou cestou ministra zahraničí Tálibánu Amira Chána Muttakího do Indie, regionálního rivala Pákistánu, což v Islámábádu vyvolalo znepokojení.