Evropská komise se chystá navrhnout nová pravidla pro řešení „obrovského problému“ krátkodobých pronájmů, jež jsou zprostředkovávány platformami jako Airbnb a Booking.com. Tento krok je součástí snahy Bruselu čelit „sociální krizi“, kdy si lidé stále obtížněji mohou dovolit vlastní domov. Uvedl to Dan Jørgensen, vůbec první komisař EU pro bydlení.
V rozhovoru pro The Guardian a další evropské deníky Jørgensen prohlásil, že nastal čas, aby evropští politici začali bydlení brát vážně. V opačném případě hrozí, že uvolní prostor anti-EU populistům, kteří podle něj nemají řešení pro nedostatek cenově dostupných domů. Komisař, dánský sociální demokrat, zdůraznil, že pokud tvůrci politiky nebudou tento problém řešit jako sociální otázku vyžadující akci, populisté zvítězí. Dále dodal, že Brusel dosud v klíčových oblastech bytové krize „selhal“.
Jørgensen má za úkol připravit historicky první plán EU pro dostupné bydlení, který má být zveřejněn v prosinci. Původní termín vydání plánu z roku 2026 byl posunut, právě s odvoláním na naléhavost „sociální krize“. Ačkoli se Brusel tradičně politice bydlení vyhýbal, Jørgensen trvá na tom, že tato záležitost spadá do kompetence EU. Konkrétně uvedl, že plán se zaměří na oblasti, kde je evropská pravomoc jasná a kde dosavadní přístup selhal. Jednou z těchto oblastí jsou právě krátkodobé pronájmy, kde jsou potřeba evropská pravidla.
Krátkodobé ubytování, pronajímané přes Airbnb a další platformy, v posledních letech zažívá boom napříč evropskými městy. Je obviňováno z tlačení nájmů vzhůru, vytlačování místních obyvatel z historických center a přeměny obytných čtvrtí na turistické zóny. Jørgensen označil krátkodobé pronájmy za „obrovský problém v mnoha městech“, ačkoli konkrétní návrhy ani platformy neuvedl. Tyto obavy narůstají na pozadí všeobecného zdražování nájemného a hypoték. V letech 2010 až 2023 se ceny domů v EU zvýšily o 48 % a nájmy o 22 %, přičemž inflace vzrostla o 36 % (dle Eurostatu).
Ačkoli Jørgensen odmítl zveřejnit konkrétní detaily politik, řekl, že plán řeší i „financializaci“ bydlení. Varoval, že pokud se bydlení stane pouze komoditou pro spekulace, nastanou problémy. Komise proto studuje přístupy členských států k omezení tohoto problému, například požadavek na developery, aby stavěli určité procento cenově dostupných bytů. Dánský komisař má také za úkol snížit ceny energií.
Komise Ursuly von der Leyenové zvažuje i radikálnější myšlenky, které by mohly být testem pro právo EU. Španělsko například plánuje 100% daň z hodnoty nemovitostí zakoupených rezidenty mimo EU. Poslanci socialistických stran dokonce požadují zvážení zákazu nákupu nemovitostí cizinci. Komise se navíc zabývá lepší ochranou práv nájemníků a uvolněním pravidel státní pomoci, což by vládám usnadnilo dotovat bytové společnosti nebo jim poskytovat daňové úlevy.
Prezidentka Komise Von der Leyenová vytvořila post komisaře pro bydlení v roce 2024, aby si zajistila hlasy socialistů v Evropském parlamentu pro své druhé funkční období. Socialističtí europoslanci dlouho volali po větší roli EU v otázkách bydlení. Po volbách v roce 2024, kde posílily nacionalistické a krajně pravicové strany, se však zneklidnili. Průzkum Evropského parlamentu po volbách ukázal, že rostoucí ceny a životní náklady byly hlavním faktorem, který motivoval 42 % respondentů k hlasování.
Jørgensen odmítl uvést jakýkoli finanční cíl, řekl jen, že jde o „velmi, velmi velká čísla“. Dodal však, že v některých případech budou potřeba veřejné peníze k motivaci soukromého kapitálu. Poukázal na to, že členské státy mají již nyní více možností utrácet fondy EU na bydlení, jelikož střednědobý přezkum současného rozpočtu uvolnil na bydlení 15 miliard eur (oproti dřívějším 7 miliardám). Srovnal současnou situaci s pandemií covidu-19, kdy zdravotní krize vedla k bezprecedentní společné zakázce na vakcíny. Podle něj je čas, aby se EU podívala na bydlení s „novýma očima“, a v nových situacích přehodnotila svou roli.
Královna Camilla se desítky let poté, co k tomu došlo, rozhodla prozradit, že se stala obětí sexuálně motivovaného útoku ve vlaku. Podle svých slov se ubránila a nepříjemnou zkušenost pak na dlouhá léta vytěsnila.
Po neveřejném smutečním obřadu v Brně se kolegové a kamarádi rozloučili s náhle zesnulým hercem Pavlem Nečasem i v Praze. Silvestrovský odchod představitele bosse Matějky z Okresního přeboru zaskočil celé Česko.
Vazební stíhání Karlose Vémoly v ostře sledované kauze pokračuje, i když se zápasník nachází po operaci ve vězeňské nemocnici. Nyní se objevily informace, které naznačují zásadní zvrat v případu. Známý sportovec by se podle nich mohl dostat na svobodu.
Americký prezident Donald Trump vyzval protestující íránské občany, aby pokračovali v demonstracích proti režimu ve své zemi. Podle jeho vlastních slov je na cestě pomoc, kterou ale blíže nespecifikoval. Ve Washingtonu však dnes mají proběhnout důležitá jednání.
Nebezpečí ledovky se přesouvá Českem. Meteorologové nově varují před výskytem nebezpečného jevu v severních a východních Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Tentokrát by mělo jít o slabou ledovku s tloušťkou do dvou milimetrů.
Evropští političtí lídři v úterý razantně vystoupili proti íránskému režimu v reakci na brutální potlačování masových protestů, které se rozšířily do více než stovky měst po celé zemi. Předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová v rozhovoru pro Politico zdůraznila, že Evropa musí jednat rychle a nesmí dopustit, aby stateční lidé pochodující za spravedlnost zůstali osamoceni. Metsolová již v rámci prvních kroků zakázala všem íránským diplomatům a úředníkům vstup do budov a kanceláří Evropského parlamentu.
Evropské metropole v posledních měsících stále intenzivněji řeší otázku, jak ochránit nejmladší generaci před negativními vlivy digitálního světa. Po vzoru Austrálie, která nedávno zavedla plošný zákaz sociálních sítí pro osoby mladší 16 let pod hrozbou vysokých pokut pro technologické giganty, se k podobným krokům začínají přiklánět i země jako Francie, Dánsko, Itálie či Španělsko. Hlavním argumentem zákonodárců je podle webu Euronews ochrana duševního zdraví, snaha omezit kyberšikanu a snížit expozici dětí nevhodnému obsahu, který může vést k úzkostem či poruchám spánku.
Světoví centrální bankéři dnes přistoupili k nevídanému kroku a vydali společné prohlášení na podporu šéfa amerického Federálního rezervního systému Jeroma Powella. Devět guvernérů, včetně šéfky Evropské centrální banky Christine Lagardeové a guvernéra Bank of England Andrewa Baileyho, vyjádřilo plnou solidaritu s Powellem v reakci na hrozby, kterým čelí ze strany administrativy Donalda Trumpa. Nezávislost centrálních bank označili za základní kámen finanční a ekonomické stability, který je v zájmu všech občanů.
Server BBC odhalil rozsáhlou síť, prostřednictvím které jsou mladí muži z chudých zemí lákáni do ruské armády. Hlavní postavou tohoto schématu je čtyřicetiletá bývalá učitelka Polina Alexandrovna Azarnykhová, která prostřednictvím aplikace Telegram verbuje rekruty ze Sýrie, Egypta či Jemenu. Slibuje jim vysoké výdělky a ruské občanství, přičemž mnohé z nich údajně ujistila, že se vyhnou přímému nasazení v boji. Skutečnost na frontě je však drasticky odlišná.
Napětí mezi Washingtonem, Teheránem a Pekingem dosáhlo kritického bodu. Poté, co americký prezident Donald Trump s okamžitou platností zavedl 25% clo na veškerý obchod se zeměmi spolupracujícími s Íránem, oznámila Čína, že je připravena k odvetným krokům. Tento krok Washingtonu, motivovaný snahou potrestat Írán za brutální potlačení protivládních protestů, hrozí rozvrácením křehkého obchodního příměří mezi dvěma největšími ekonomikami světa.
Projekt Vladimira Putina na obnovu ruské velmocenské prestiže čelí nejhlubší krizi od svého vzniku. Zatímco se ruská armáda na Ukrajině vyčerpává v opotřebovací válce, která svou délkou právě překonala sovětské tažení proti nacistickému Německu, globální síť spojenců, kterou Kreml budoval dvě desetiletí, se pod tlakem administrativy Donalda Trumpa hroutí jako domeček z karet.
Svědectví, která navzdory informačnímu zatemnění pronikají z Íránu, vykreslují obraz země v sevření brutálního násilí. „Viděl jsem to na vlastní oči – stříleli přímo do davu a lidé padali k zemi tam, kde zrovna stáli,“ popsal pro BBC Persian muž jménem Omid. Jeho roztřesený hlas odráží atmosféru strachu, která v zemi panuje od chvíle, kdy režim vyslal do ulic ozbrojené složky s útočnými puškami typu Kalašnikov, aby potlačily protesty vyvolané ekonomickým kolapsem.