Evropská komise se chystá navrhnout nová pravidla pro řešení „obrovského problému“ krátkodobých pronájmů, jež jsou zprostředkovávány platformami jako Airbnb a Booking.com. Tento krok je součástí snahy Bruselu čelit „sociální krizi“, kdy si lidé stále obtížněji mohou dovolit vlastní domov. Uvedl to Dan Jørgensen, vůbec první komisař EU pro bydlení.
V rozhovoru pro The Guardian a další evropské deníky Jørgensen prohlásil, že nastal čas, aby evropští politici začali bydlení brát vážně. V opačném případě hrozí, že uvolní prostor anti-EU populistům, kteří podle něj nemají řešení pro nedostatek cenově dostupných domů. Komisař, dánský sociální demokrat, zdůraznil, že pokud tvůrci politiky nebudou tento problém řešit jako sociální otázku vyžadující akci, populisté zvítězí. Dále dodal, že Brusel dosud v klíčových oblastech bytové krize „selhal“.
Jørgensen má za úkol připravit historicky první plán EU pro dostupné bydlení, který má být zveřejněn v prosinci. Původní termín vydání plánu z roku 2026 byl posunut, právě s odvoláním na naléhavost „sociální krize“. Ačkoli se Brusel tradičně politice bydlení vyhýbal, Jørgensen trvá na tom, že tato záležitost spadá do kompetence EU. Konkrétně uvedl, že plán se zaměří na oblasti, kde je evropská pravomoc jasná a kde dosavadní přístup selhal. Jednou z těchto oblastí jsou právě krátkodobé pronájmy, kde jsou potřeba evropská pravidla.
Krátkodobé ubytování, pronajímané přes Airbnb a další platformy, v posledních letech zažívá boom napříč evropskými městy. Je obviňováno z tlačení nájmů vzhůru, vytlačování místních obyvatel z historických center a přeměny obytných čtvrtí na turistické zóny. Jørgensen označil krátkodobé pronájmy za „obrovský problém v mnoha městech“, ačkoli konkrétní návrhy ani platformy neuvedl. Tyto obavy narůstají na pozadí všeobecného zdražování nájemného a hypoték. V letech 2010 až 2023 se ceny domů v EU zvýšily o 48 % a nájmy o 22 %, přičemž inflace vzrostla o 36 % (dle Eurostatu).
Ačkoli Jørgensen odmítl zveřejnit konkrétní detaily politik, řekl, že plán řeší i „financializaci“ bydlení. Varoval, že pokud se bydlení stane pouze komoditou pro spekulace, nastanou problémy. Komise proto studuje přístupy členských států k omezení tohoto problému, například požadavek na developery, aby stavěli určité procento cenově dostupných bytů. Dánský komisař má také za úkol snížit ceny energií.
Komise Ursuly von der Leyenové zvažuje i radikálnější myšlenky, které by mohly být testem pro právo EU. Španělsko například plánuje 100% daň z hodnoty nemovitostí zakoupených rezidenty mimo EU. Poslanci socialistických stran dokonce požadují zvážení zákazu nákupu nemovitostí cizinci. Komise se navíc zabývá lepší ochranou práv nájemníků a uvolněním pravidel státní pomoci, což by vládám usnadnilo dotovat bytové společnosti nebo jim poskytovat daňové úlevy.
Prezidentka Komise Von der Leyenová vytvořila post komisaře pro bydlení v roce 2024, aby si zajistila hlasy socialistů v Evropském parlamentu pro své druhé funkční období. Socialističtí europoslanci dlouho volali po větší roli EU v otázkách bydlení. Po volbách v roce 2024, kde posílily nacionalistické a krajně pravicové strany, se však zneklidnili. Průzkum Evropského parlamentu po volbách ukázal, že rostoucí ceny a životní náklady byly hlavním faktorem, který motivoval 42 % respondentů k hlasování.
Jørgensen odmítl uvést jakýkoli finanční cíl, řekl jen, že jde o „velmi, velmi velká čísla“. Dodal však, že v některých případech budou potřeba veřejné peníze k motivaci soukromého kapitálu. Poukázal na to, že členské státy mají již nyní více možností utrácet fondy EU na bydlení, jelikož střednědobý přezkum současného rozpočtu uvolnil na bydlení 15 miliard eur (oproti dřívějším 7 miliardám). Srovnal současnou situaci s pandemií covidu-19, kdy zdravotní krize vedla k bezprecedentní společné zakázce na vakcíny. Podle něj je čas, aby se EU podívala na bydlení s „novýma očima“, a v nových situacích přehodnotila svou roli.
Motoristé trvají na vládním angažmá poslance Filipa Turka, který by se podle posledního návrhu měl nakonec stát ministrem životního prostředí. Předseda strany Petr Macinka v pořadu Za pět minut dvanáct na televizi Nova řekl, že neexistují důvody, které by bránily jmenování Turka do funkce.
Miloš Zeman v listopadu plnil stránky médií, protože ležel v jedné z pražských nemocnic. Dokonce se podrobil operaci. Nyní vyšlo najevo, že není jediným členem rodiny, který se potýká se zdravotními problémy.
Praha se dnes definitivně ponořila do pravé vánoční atmosféry. Den před začátkem letošního adventu se na Staroměstském náměstí za přítomnosti tisícovek lidí rozsvítil vánoční strom. Nechyběl u toho fotograf našeho webu. Podívejte se na fotografie z centra metropole, kde probíhají i vánoční trhy.
Veronika Žilková je po rozchodu s předchozím partnerem už nějaký čas šťastně zamilovaná. Jednu věc zažívá se současným partnerem poprvé. Zatím nikdy totiž neměla po svém boku věřícího člověka.
Dlouho zvažovaný vojenský zásah Američanů ve Venezuele se možná blíží. Šéf Bílého domu Donald Trump dnes informoval o uzavření vzdušného prostoru nad jihoamerickou zemí. Důvody nevysvětlil. Česká diplomacie už v uplynulých dnech vyzvala krajany, aby Venezuelu opustili.
Je to týden, co se Česko dozvědělo jména nových či staronových vítězů ankety Český slavík. Dojemným okamžikem slavnostního večera byla pocta zesnulé Anně Slováčkové. Součástí čísla nebyl její otec Felix Slováček. Už se ale podělil o názor na vystoupení.
Někdejší šéf Zelenského kanceláře Andrij Jermak se po rezignaci chystá na frontu. Jermak odstoupil z funkce poté, co se o jeho osobu začaly intenzivně zajímat ukrajinské protikorupční úřady. Zelenského spolupracovník si postěžoval na nedostatek úcty.
Občan se občas diví, na co může přijít řeč v Poslanecké sněmovně. Vždyť ve čtvrtek například došlo na zmínku o smrti populární zpěvačky Ivety Bartošové, která zemřela již před jedenácti lety. Kdo a v jakém kontextu otevřel takové téma?
Policie významně pokročila s případem vraždy v Mírově na Šumpersku. Kriminalisté obvinili šestatřicetiletého muže, partnera zesnulé ženy. V Olomouckém kraji došlo v tomto týdnu ke dvěma vraždám.
Americký prezident Donald Trump se odhodlal k diskutabilnímu kroku. Oznámil totiž, že ruší většinu exekutivních příkazů z doby úřadování svého předchůdce Joea Bidena kvůli užívání automatického pera k podepisování dokumentů. Podle médií není jasné, že to Trump může udělat.
Už druhý týden tráví Patrik Hezucký v nemocnici, ale mnoho lidí vyhlíželo poslední listopadový pátek. Zaznívaly totiž hlasy, že by před víkendem mohl být propuštěn do domácího léčení. Z toho by jistě měl radost i jeho parťák Leoš Mareš. Nakonec se ale opět musel za kolegou vydat do nemocnice.
Ivana Gottová se v posledních měsících stáhla zcela do ústraní, ale stále drží ochrannou ruku nad oběma dospívajícími dcerami. Přesto jsme se dozvěděli něco nového o starší z dívek. A je to opravdu pikantní novinka.