Evropská komise se chystá navrhnout nová pravidla pro řešení „obrovského problému“ krátkodobých pronájmů, jež jsou zprostředkovávány platformami jako Airbnb a Booking.com. Tento krok je součástí snahy Bruselu čelit „sociální krizi“, kdy si lidé stále obtížněji mohou dovolit vlastní domov. Uvedl to Dan Jørgensen, vůbec první komisař EU pro bydlení.
V rozhovoru pro The Guardian a další evropské deníky Jørgensen prohlásil, že nastal čas, aby evropští politici začali bydlení brát vážně. V opačném případě hrozí, že uvolní prostor anti-EU populistům, kteří podle něj nemají řešení pro nedostatek cenově dostupných domů. Komisař, dánský sociální demokrat, zdůraznil, že pokud tvůrci politiky nebudou tento problém řešit jako sociální otázku vyžadující akci, populisté zvítězí. Dále dodal, že Brusel dosud v klíčových oblastech bytové krize „selhal“.
Jørgensen má za úkol připravit historicky první plán EU pro dostupné bydlení, který má být zveřejněn v prosinci. Původní termín vydání plánu z roku 2026 byl posunut, právě s odvoláním na naléhavost „sociální krize“. Ačkoli se Brusel tradičně politice bydlení vyhýbal, Jørgensen trvá na tom, že tato záležitost spadá do kompetence EU. Konkrétně uvedl, že plán se zaměří na oblasti, kde je evropská pravomoc jasná a kde dosavadní přístup selhal. Jednou z těchto oblastí jsou právě krátkodobé pronájmy, kde jsou potřeba evropská pravidla.
Krátkodobé ubytování, pronajímané přes Airbnb a další platformy, v posledních letech zažívá boom napříč evropskými městy. Je obviňováno z tlačení nájmů vzhůru, vytlačování místních obyvatel z historických center a přeměny obytných čtvrtí na turistické zóny. Jørgensen označil krátkodobé pronájmy za „obrovský problém v mnoha městech“, ačkoli konkrétní návrhy ani platformy neuvedl. Tyto obavy narůstají na pozadí všeobecného zdražování nájemného a hypoték. V letech 2010 až 2023 se ceny domů v EU zvýšily o 48 % a nájmy o 22 %, přičemž inflace vzrostla o 36 % (dle Eurostatu).
Ačkoli Jørgensen odmítl zveřejnit konkrétní detaily politik, řekl, že plán řeší i „financializaci“ bydlení. Varoval, že pokud se bydlení stane pouze komoditou pro spekulace, nastanou problémy. Komise proto studuje přístupy členských států k omezení tohoto problému, například požadavek na developery, aby stavěli určité procento cenově dostupných bytů. Dánský komisař má také za úkol snížit ceny energií.
Komise Ursuly von der Leyenové zvažuje i radikálnější myšlenky, které by mohly být testem pro právo EU. Španělsko například plánuje 100% daň z hodnoty nemovitostí zakoupených rezidenty mimo EU. Poslanci socialistických stran dokonce požadují zvážení zákazu nákupu nemovitostí cizinci. Komise se navíc zabývá lepší ochranou práv nájemníků a uvolněním pravidel státní pomoci, což by vládám usnadnilo dotovat bytové společnosti nebo jim poskytovat daňové úlevy.
Prezidentka Komise Von der Leyenová vytvořila post komisaře pro bydlení v roce 2024, aby si zajistila hlasy socialistů v Evropském parlamentu pro své druhé funkční období. Socialističtí europoslanci dlouho volali po větší roli EU v otázkách bydlení. Po volbách v roce 2024, kde posílily nacionalistické a krajně pravicové strany, se však zneklidnili. Průzkum Evropského parlamentu po volbách ukázal, že rostoucí ceny a životní náklady byly hlavním faktorem, který motivoval 42 % respondentů k hlasování.
Jørgensen odmítl uvést jakýkoli finanční cíl, řekl jen, že jde o „velmi, velmi velká čísla“. Dodal však, že v některých případech budou potřeba veřejné peníze k motivaci soukromého kapitálu. Poukázal na to, že členské státy mají již nyní více možností utrácet fondy EU na bydlení, jelikož střednědobý přezkum současného rozpočtu uvolnil na bydlení 15 miliard eur (oproti dřívějším 7 miliardám). Srovnal současnou situaci s pandemií covidu-19, kdy zdravotní krize vedla k bezprecedentní společné zakázce na vakcíny. Podle něj je čas, aby se EU podívala na bydlení s „novýma očima“, a v nových situacích přehodnotila svou roli.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu během sobotního večera vystoupil s prohlášením, ve kterém naznačil, že íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí pravděpodobně zahynul. Netanjahu hovořil o úspěšném zásahu jeho teheránského sídla a íránského duchovního vůdce popsal jako diktátora, který je již po smrti. Izraelský vládní činitel následně pro média potvrdil, že Chameneí byl skutečně zabit během ranního náletu na Írán.
Situace na Blízkém východě se v sobotu večer dramaticky vyostřila poté, co západní částí Teheránu otřásla série silných explozí. Podle informací agentury AFP a íránské státní agentury IRNA se pod palbou ocitla nejen metropole, ale také jih země. Konkrétně byly hlášeny útoky na dvě čtvrti v přístavním městě Búšehr, které leží v bezprostřední blízkosti strategicky významné íránské jaderné elektrárny.
Blízký východ se ocitl pod útokem poté, co Íránské revoluční gardy (IRGC) oficiálně potvrdily zahájení další rozsáhlé raketové ofenzivy proti americkým základnám v regionu. Podle íránské státní televize jde o přímou reakci na předchozí společné údery Spojených států a Izraele. Situace v oblasti je kritická a provází ji přímé vojenské střety, které již vedly k citelným ztrátám v nejvyšších patrech íránské moci.
Prezident Donald Trump svými posledními výroky vyvolal značný rozruch, když varoval před íránskými raketami schopnými v blízké době zasáhnout americké území. Tato tvrzení, která přednesl ve videu i v projevu o stavu Unie, se však podle zjištění stanice CNN rozcházejí s oficiálními daty tajných služeb. Podle dostupných zpravodajských informací totiž nic nenasvědčuje tomu, že by Teherán v současnosti disponoval technologií mezikontinentálních střel namířených na USA.
Spojené státy se znovu ocitají na pokraji války s Íránem, ale tentokrát je situace v mnoha ohledech odlišná. V měsících, které uplynuly od posledních úderů na íránské jaderné lokality, se svět změnil a prezident Donald Trump se zdá být po úspěších ve Venezuele a předchozích akcích proti Teheránu výrazně sebevědomější. Podle expertů oslovených deníkem Politico však Trumpova ochota riskovat může vést k nepředvídatelným a mnohem krvavějším následkům než jeho dřívější operace.
Vojenské údery Spojených států a Izraele proti Íránu, které byly zahájeny v sobotu brzy ráno, vyvolaly ve washingtonském Kapitolu okamžitou vlnu kritiky i podpory. Odpůrci prezidenta Donalda Trumpa z řad kongresmanů tyto kroky označili za neoprávněné válečné akty, ke kterým chybí souhlas Kongresu. Senátor Ruben Gallego v reakci uvedl, že je možné podporovat íránský lid a demokratické hnutí, aniž by byli američtí vojáci posíláni na smrt.
Izraelská armáda vydala naléhavé varování před další vlnou raket směřujících z Íránu. Jedná se již o nejméně šestou výstrahu tohoto druhu od sobotního rána, kdy Spojené státy a Izrael zahájily společné údery na íránské cíle. Napětí v celém regionu tak nadále eskaluje a obranné systémy zůstávají v plné pohotovosti.
Izrael v reakci na ranní údery proti Íránu výrazně posiluje vojenskou přítomnost podél svých hranic s Libanonem a Sýrií. Izraelský vojenský představitel v sobotu potvrdil, že armáda navyšuje počty jednotek a posiluje obranné pozice. V komunitách v blízkosti severních hranic byli aktivováni místní záchranáři a byly posíleny hlídky i bezpečnostní složky.
Pákistán a Afghánistán se ocitly v přímém vojenském střetu, který provází intenzivní ostřelování a raketové nálety v pohraničních horách. Khawaja Asif, pákistánský ministr obrany, oznámil, že jeho země již nebude situaci tolerovat a vyhlásil sousednímu režimu pod vedením Tálibánu otevřený válečný stav. Současná krize je výsledkem dlouhodobých rozporů mezi jaderně vyzbrojeným Pákistánem a afghánskými ozbrojenci.
Spojené státy americké v sobotu oficiálně zahájily „rozsáhlé bojové operace“ na území Íránu. Prezident Donald Trump v prohlášení na sociálních sítích uvedl, že cílem této ofenzivy je eliminovat bezprostřední hrozby ze strany tamního režimu. Podle jeho slov jde o masivní a stále probíhající akci, při které hodlá využít zdrcující sílu ke zničení íránského raketového arzenálu.
Během sobotního rána podnikly izraelské a americké síly nálety na íránské území. Zahájení vojenské operace potvrdily zdroje z USA i izraelský ministr obrany Israel Katz. Přímo nad Teheránem byly po sérii výbuchů zaznamenány stoupající mraky kouře.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si myslí, že do voleb v USA je šance dosáhnout míru na Ukrajině. Řekl to v rozhovoru pro britskou televizní stanici Sky News. Washington vyzval ke zvýšení tlaku na Moskvu. Jménem Kyjeva naopak vyloučil, že by se ukrajinská armáda vzdávala území bez boje.