Evropská komise se chystá navrhnout nová pravidla pro řešení „obrovského problému“ krátkodobých pronájmů, jež jsou zprostředkovávány platformami jako Airbnb a Booking.com. Tento krok je součástí snahy Bruselu čelit „sociální krizi“, kdy si lidé stále obtížněji mohou dovolit vlastní domov. Uvedl to Dan Jørgensen, vůbec první komisař EU pro bydlení.
V rozhovoru pro The Guardian a další evropské deníky Jørgensen prohlásil, že nastal čas, aby evropští politici začali bydlení brát vážně. V opačném případě hrozí, že uvolní prostor anti-EU populistům, kteří podle něj nemají řešení pro nedostatek cenově dostupných domů. Komisař, dánský sociální demokrat, zdůraznil, že pokud tvůrci politiky nebudou tento problém řešit jako sociální otázku vyžadující akci, populisté zvítězí. Dále dodal, že Brusel dosud v klíčových oblastech bytové krize „selhal“.
Jørgensen má za úkol připravit historicky první plán EU pro dostupné bydlení, který má být zveřejněn v prosinci. Původní termín vydání plánu z roku 2026 byl posunut, právě s odvoláním na naléhavost „sociální krize“. Ačkoli se Brusel tradičně politice bydlení vyhýbal, Jørgensen trvá na tom, že tato záležitost spadá do kompetence EU. Konkrétně uvedl, že plán se zaměří na oblasti, kde je evropská pravomoc jasná a kde dosavadní přístup selhal. Jednou z těchto oblastí jsou právě krátkodobé pronájmy, kde jsou potřeba evropská pravidla.
Krátkodobé ubytování, pronajímané přes Airbnb a další platformy, v posledních letech zažívá boom napříč evropskými městy. Je obviňováno z tlačení nájmů vzhůru, vytlačování místních obyvatel z historických center a přeměny obytných čtvrtí na turistické zóny. Jørgensen označil krátkodobé pronájmy za „obrovský problém v mnoha městech“, ačkoli konkrétní návrhy ani platformy neuvedl. Tyto obavy narůstají na pozadí všeobecného zdražování nájemného a hypoték. V letech 2010 až 2023 se ceny domů v EU zvýšily o 48 % a nájmy o 22 %, přičemž inflace vzrostla o 36 % (dle Eurostatu).
Ačkoli Jørgensen odmítl zveřejnit konkrétní detaily politik, řekl, že plán řeší i „financializaci“ bydlení. Varoval, že pokud se bydlení stane pouze komoditou pro spekulace, nastanou problémy. Komise proto studuje přístupy členských států k omezení tohoto problému, například požadavek na developery, aby stavěli určité procento cenově dostupných bytů. Dánský komisař má také za úkol snížit ceny energií.
Komise Ursuly von der Leyenové zvažuje i radikálnější myšlenky, které by mohly být testem pro právo EU. Španělsko například plánuje 100% daň z hodnoty nemovitostí zakoupených rezidenty mimo EU. Poslanci socialistických stran dokonce požadují zvážení zákazu nákupu nemovitostí cizinci. Komise se navíc zabývá lepší ochranou práv nájemníků a uvolněním pravidel státní pomoci, což by vládám usnadnilo dotovat bytové společnosti nebo jim poskytovat daňové úlevy.
Prezidentka Komise Von der Leyenová vytvořila post komisaře pro bydlení v roce 2024, aby si zajistila hlasy socialistů v Evropském parlamentu pro své druhé funkční období. Socialističtí europoslanci dlouho volali po větší roli EU v otázkách bydlení. Po volbách v roce 2024, kde posílily nacionalistické a krajně pravicové strany, se však zneklidnili. Průzkum Evropského parlamentu po volbách ukázal, že rostoucí ceny a životní náklady byly hlavním faktorem, který motivoval 42 % respondentů k hlasování.
Jørgensen odmítl uvést jakýkoli finanční cíl, řekl jen, že jde o „velmi, velmi velká čísla“. Dodal však, že v některých případech budou potřeba veřejné peníze k motivaci soukromého kapitálu. Poukázal na to, že členské státy mají již nyní více možností utrácet fondy EU na bydlení, jelikož střednědobý přezkum současného rozpočtu uvolnil na bydlení 15 miliard eur (oproti dřívějším 7 miliardám). Srovnal současnou situaci s pandemií covidu-19, kdy zdravotní krize vedla k bezprecedentní společné zakázce na vakcíny. Podle něj je čas, aby se EU podívala na bydlení s „novýma očima“, a v nových situacích přehodnotila svou roli.
Kontroverzními výroky, jejichž autorem má být podle zjištění jednoho z tuzemských médií nově zvolený poslanec Filip Turek, se začala zabývat policie. Informovala o tom Česká televize. Turek má být podle dřívějších informací kandidátem Motoristů na ministerské místo v nové vládě.
Štefan Margita momentálně napíná všechny síly směrem k největšímu sólovému koncertu kariéry. Chybět by na něm neměla ani Hana Zagorová. Slovenský operní pěvec dokonce navštívil kartářku, aby zjistil, co ho vlastně čeká.
Evropská komise se chystá navrhnout nová pravidla pro řešení „obrovského problému“ krátkodobých pronájmů, jež jsou zprostředkovávány platformami jako Airbnb a Booking.com. Tento krok je součástí snahy Bruselu čelit „sociální krizi“, kdy si lidé stále obtížněji mohou dovolit vlastní domov. Uvedl to Dan Jørgensen, vůbec první komisař EU pro bydlení.
Jediný hraniční přechod mezi Pásmem Gazy a Egyptem se má znovu otevřít, aby umožnil vjezd stovkám kamionů s naléhavě potřebnou pomocí do zničeného palestinského území. Humanitární agentury ve středu vyjádřily naději na navýšení humanitární pomoci, zejména do severní části Gazy, kam se v posledních dnech vrátilo více než 300 tisíc vysídlených osob. Humanitární pracovníci uvedli, že tisíce tun pomoci, včetně potravin a zdravotnických potřeb, čekají v Egyptě nebo jsou naskladněné jinde v regionu.
Dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen v úterý prohlásil, že snaha Evropské unie o deregulaci není pouze o tom, aby se zavděčila Washingtonu. Brusel podle něj musí uvolnit svá vlastní pravidla, zároveň by měl hájit svou nezávislost proti tlaku Spojených států. „Je to jako Kinder vejce. Slouží to více než jednomu účelu,“ řekl Rasmussen v exkluzivním rozhovoru pro Politico.
Českou politiku čeká generační obměna. Eroze tradičních stran zasahuje levici i pravici – sociální demokraté i komunisté mizí z mapy, zatímco koalice Spolu ztrácí tvář a smysl. Éra Andreje Babiše se chýlí ke konci, ale náhrada zatím neexistuje. Česká demokracie stojí na prahu přeskupení, které může otevřít prostor pro moderní, skandinávsky orientovanou levici i novou pravici se skutečnou vizí místo udržování starých značek za každou cenu.
V průběhu letošního roku se v Pentagonu rozhořely spory ohledně nových předpisů upravujících nasazení a personální obsazení armády. Hlavní uniformovaný právník armády, generálporučík Joe Berger, který se funkce ujal v červenci 2024, opakovaně vyjadřoval právní obavy. Koncem ledna, když byl Berger požádán o právní posouzení nasazení Národní gardy státu Texas při vymáhání imigračních předpisů, vyjádřil skepsi. Svému nadřízenému, náčelníku štábu armády generálu Randy Georgeovi, sdělil, že potřebuje více informací o tom, zda jsou vojáci pro takové úkoly řádně vycvičeni.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se důrazně vyjádřil ke komentáři amerického prezidenta Donalda Trumpa, který o něm prohlásil, že není „nejsnadnější chlap na jednání“. Netanjahu se s tímto výrokem vyrovnal v úterý během exkluzivního rozhovoru s moderátorem Tony Dokoupilem pro pořad CBS Mornings, kde byl dotázán na poznámku, kterou Trump pronesl o den dříve v Knessetu.
Švédsko, Estonsko a Finsko ve středu přislíbily finanční příspěvky na zvýšení výdajů na nákup amerických zbraní pro Ukrajinu. Podle agentury Reuters ale čelí kritice za zdrženlivost v podpoře země jako Španělsko, Itálie, Francie a Británie. Americký ministr obrany Pete Hegseth ve středu naléhal na spojence, aby navýšili investice do programu Prioritizovaný seznam požadavků Ukrajiny (PURL).
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že Hamas „násilně“ odzbrojí, pokud se tato skupina sama nevzdá zbraní. Toto varování přišlo v době, kdy se Hamas snaží obnovit kontrolu nad Pásmem Gazy a zaměřuje se na ty, které nazývá „spolupracovníky“.
Donald Trump je na prezidenta, který se měl zaměřit výhradně na Ameriku, zapojen do překvapivě mnoha globálních záležitostí. V úterý například vyhrožoval odzbrojením Hamasu v Gaze, pokud se nevzdá zbraní, což vyvolalo spekulace o možné vojenské roli USA. Chlubil se také zlikvidováním dalšího rychlého člunu u Venezuely ve své právně sporné válce proti drogovým kartelům, píše CNN.
V posledních dnech se napětí mezi Afghánistánem a Pákistánem vystupňovalo vzájemnou smrtící přestřelkou, která vyvolala obavy z rozšíření konfliktu. Tyto boje navázaly na útoky z minulého čtvrtka v afghánském hlavním městě Kábulu a pohraniční provincii Paktika, ze kterých Tálibán obvinil Pákistán, ačkoli Islámábád se k nim oficiálně nepřiznal. Nejnovější vyhrocení situace se shodovalo s historickou cestou ministra zahraničí Tálibánu Amira Chána Muttakího do Indie, regionálního rivala Pákistánu, což v Islámábádu vyvolalo znepokojení.