Evropská komise se chystá navrhnout nová pravidla pro řešení „obrovského problému“ krátkodobých pronájmů, jež jsou zprostředkovávány platformami jako Airbnb a Booking.com. Tento krok je součástí snahy Bruselu čelit „sociální krizi“, kdy si lidé stále obtížněji mohou dovolit vlastní domov. Uvedl to Dan Jørgensen, vůbec první komisař EU pro bydlení.
V rozhovoru pro The Guardian a další evropské deníky Jørgensen prohlásil, že nastal čas, aby evropští politici začali bydlení brát vážně. V opačném případě hrozí, že uvolní prostor anti-EU populistům, kteří podle něj nemají řešení pro nedostatek cenově dostupných domů. Komisař, dánský sociální demokrat, zdůraznil, že pokud tvůrci politiky nebudou tento problém řešit jako sociální otázku vyžadující akci, populisté zvítězí. Dále dodal, že Brusel dosud v klíčových oblastech bytové krize „selhal“.
Jørgensen má za úkol připravit historicky první plán EU pro dostupné bydlení, který má být zveřejněn v prosinci. Původní termín vydání plánu z roku 2026 byl posunut, právě s odvoláním na naléhavost „sociální krize“. Ačkoli se Brusel tradičně politice bydlení vyhýbal, Jørgensen trvá na tom, že tato záležitost spadá do kompetence EU. Konkrétně uvedl, že plán se zaměří na oblasti, kde je evropská pravomoc jasná a kde dosavadní přístup selhal. Jednou z těchto oblastí jsou právě krátkodobé pronájmy, kde jsou potřeba evropská pravidla.
Krátkodobé ubytování, pronajímané přes Airbnb a další platformy, v posledních letech zažívá boom napříč evropskými městy. Je obviňováno z tlačení nájmů vzhůru, vytlačování místních obyvatel z historických center a přeměny obytných čtvrtí na turistické zóny. Jørgensen označil krátkodobé pronájmy za „obrovský problém v mnoha městech“, ačkoli konkrétní návrhy ani platformy neuvedl. Tyto obavy narůstají na pozadí všeobecného zdražování nájemného a hypoték. V letech 2010 až 2023 se ceny domů v EU zvýšily o 48 % a nájmy o 22 %, přičemž inflace vzrostla o 36 % (dle Eurostatu).
Ačkoli Jørgensen odmítl zveřejnit konkrétní detaily politik, řekl, že plán řeší i „financializaci“ bydlení. Varoval, že pokud se bydlení stane pouze komoditou pro spekulace, nastanou problémy. Komise proto studuje přístupy členských států k omezení tohoto problému, například požadavek na developery, aby stavěli určité procento cenově dostupných bytů. Dánský komisař má také za úkol snížit ceny energií.
Komise Ursuly von der Leyenové zvažuje i radikálnější myšlenky, které by mohly být testem pro právo EU. Španělsko například plánuje 100% daň z hodnoty nemovitostí zakoupených rezidenty mimo EU. Poslanci socialistických stran dokonce požadují zvážení zákazu nákupu nemovitostí cizinci. Komise se navíc zabývá lepší ochranou práv nájemníků a uvolněním pravidel státní pomoci, což by vládám usnadnilo dotovat bytové společnosti nebo jim poskytovat daňové úlevy.
Prezidentka Komise Von der Leyenová vytvořila post komisaře pro bydlení v roce 2024, aby si zajistila hlasy socialistů v Evropském parlamentu pro své druhé funkční období. Socialističtí europoslanci dlouho volali po větší roli EU v otázkách bydlení. Po volbách v roce 2024, kde posílily nacionalistické a krajně pravicové strany, se však zneklidnili. Průzkum Evropského parlamentu po volbách ukázal, že rostoucí ceny a životní náklady byly hlavním faktorem, který motivoval 42 % respondentů k hlasování.
Jørgensen odmítl uvést jakýkoli finanční cíl, řekl jen, že jde o „velmi, velmi velká čísla“. Dodal však, že v některých případech budou potřeba veřejné peníze k motivaci soukromého kapitálu. Poukázal na to, že členské státy mají již nyní více možností utrácet fondy EU na bydlení, jelikož střednědobý přezkum současného rozpočtu uvolnil na bydlení 15 miliard eur (oproti dřívějším 7 miliardám). Srovnal současnou situaci s pandemií covidu-19, kdy zdravotní krize vedla k bezprecedentní společné zakázce na vakcíny. Podle něj je čas, aby se EU podívala na bydlení s „novýma očima“, a v nových situacích přehodnotila svou roli.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí oznámil zahájení rozsáhlé vládní kampaně, jejímž cílem je diplomaticky izolovat a postupně paralyzovat Mezinárodní trestní soud (ICC). Rubio obvinil instituci sídlící v Haagu z vedení právní války proti Spojeným státům a prohlásil, že Washington ji v případě potřeby rozebere cihlu po cihle.
Americký prezident Donald Trump opět pohrozil převzetím kontroly nad Hormuzským průlivem a oznámil znovuzavedení námořní blokády Íránu. Trump v příspěvku na své síti Truth Social prohlásil průliv za otevřený a požaduje dvacetiprocentní poplatek z hodnoty veškerého přepravovaného nákladu, přičemž v rozhovoru pro Fox News dodal, že by se Spojené státy měly stát strážcem průlivu a za tuto činnost dostat zaplaceno.
Rozsáhlý lesní požár, který od nedělního odpoledne sužuje les Fontainebleau jihovýchodně od Paříže, dosáhl mimořádného rozsahu a vynutil si evakuaci přibližně 900 domovů. Oheň zasáhl zhruba 800 hektarů lesního porostu a kvůli nepříznivým podmínkám a přetrvávajícím vlnám veder v pařížském regionu se ho do pondělního odstoupení nepodařilo dostat pod kontrolu.
Ruský prezident Vladimir Putin odmítl ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl představovat krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro státní televizi prohlásil, že Moskva bude pokračovat v ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil své armádě, aby vypracovala plány na zahájení nových ofenzivních operací s cílem obsadit ukrajinské hlavní město. Podle hlavního velitele ukrajinských ozbrojených sil Oleksandra Syrského Moskva vyhodnocuje různé scénáře, včetně útoku z běloruského území. Za nejpravděpodobnější variantu však Syrskyj označil možný úder z ruské Branské oblasti směrem na ukrajinskou Černihivskou oblast.
Útoky na média a snahy o omezení jejich přístupu ze strany Donalda Trumpa a jeho spojenců dosáhly během prvních 17 měsíců jeho druhého prezidentského období bezprecedentní úrovně. Zda však Trump v této bitvě vítá, zůstává nejednoznačné, jelikož zpravodajské organizace nadále produkují silné a investigativní texty, i když čelí nestabilitě a rostoucímu tlaku.
Válka na Ukrajině postupně oslabuje finanční, energetické, personální i diplomatické zdroje Ruska. Nejde o bezprostřední kolaps, ale o nebezpečnou transformaci, kdy velmoc likviduje vlastní základy, aby udržela konflikt, který si nemůže dovolit prohrát a zároveň jej zjevně nedokáže vyhrát.
Spojené státy zahájily sérii leteckých úderů na Írán v reakci na íránské útoky mířené proti plavidlům v Hormuzském průlivu. Tyto incidenty představují dosud nejzávažnější porušení memoranda o porozumění, které vstoupilo v platnost 17. června, a mohou signalizovat definitivní konec příměří. Americký prezident Donald Trump poprvé od vyhlášení původního klidu zbraní z 8. dubna prohlásil, že příměří skončilo. Eskalující napětí naznačuje, že současný stav nepovede k trvalému míru a USA jsou do tohoto vleklého konfliktu vtahovány proti své vůli.
Kyjev se snaží způsobit Rusku co největší škody před nadcházející zimou, během níž očekává další vlnu ničivých útoků na svou energetickou infrastrukturu. Ukrajině se daří získávat na bojišti výhodu zejména díky využívání dronů s dlouhým doletem, kterými zasahuje cíle hluboko v ruském vnitrozemí, což oslabuje tamní armádu i ekonomiku.
Britské děti se vzácnou a agresivní formou rakoviny mozku ztratily kvůli brexitu přístup k potenciálně život prodlužujícímu klinickému testování. Každý rok je v Británii diagnostikováno přibližně 30 dětí s difuzním intrinsic pontinním gliomem (DIPG). Jedná se o nevyléčitelný a neoperovatelný nádor postihující mozkový kmen, který řídí životně důležité funkce jako dýchání, polykání či mimiku.
Evropské akciové trhy zažívají pochmurný začátek týdne, kdy kvůli pokračujícím vzájemným útokům mezi USA a Íránem v Perském zálivu klesají akcie leteckých společností. Tento pokles je reakcí na prudké zdražení ropy v důsledku sporů o to, zda je Hormuzský průliv otevřený.
Zprávy o tom, že Kreml zvažuje nové formy eskalace ve válce na Ukrajině, vyvolávají otázku, kam až může Rusko za pět let plnohodnotného konfliktu zajít. Ačkoli Moskva již překročila řadu vojenských i humanitárních prahů, stále jí zbývají možnosti, jak rozšířit rozsah i geografii bojů.