Švédsko, Estonsko a Finsko ve středu přislíbily finanční příspěvky na zvýšení výdajů na nákup amerických zbraní pro Ukrajinu. Podle agentury Reuters ale čelí kritice za zdrženlivost v podpoře země jako Španělsko, Itálie, Francie a Británie. Americký ministr obrany Pete Hegseth ve středu naléhal na spojence, aby navýšili investice do programu Prioritizovaný seznam požadavků Ukrajiny (PURL).
Program PURL nahradil darování zbraní USA Ukrajině a nyní vyžaduje, aby spojenci platili za dodávky amerických zbraní. Hegseth před setkáním na velitelství aliance v Bruselu řekl novinářům, že „mír získáte, když jste silní“. Dodal, že mír nepřichází, když používáte jen silná slova nebo káravě ukazujete prstem, ale když máte silné a skutečné schopnosti, které protivníci respektují.
„Naše dnešní očekávání je, že více zemí daruje ještě více, že nakoupí ještě více, aby zajistily Ukrajině vše potřebné a přivedly tak konflikt k mírovému závěru,“ prohlásil Hegseth. Generální tajemník NATO Mark Rutte uvedl, že očekává další přísliby, a poznamenal, že prostřednictvím tohoto mechanismu byly již přislíbeny 2 miliardy dolarů.
Tato částka však nedosahuje 3,5 miliardy dolarů, ve které ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj doufal do října. Kielský institut pro světovou ekonomiku v úterý oznámil, že vojenská pomoc Ukrajině se v červenci a srpnu snížila o 43 % ve srovnání s prvním pololetím roku.
Vladimir Putin byl nucen odložit summit „Rusko-Arabský svět“, který měl původně demonstrovat trvalý vliv Moskvy na Blízkém východě a vyvrátit její izolaci navzdory západním sankcím. Summit byl oznámen v dubnu a připravován měsíce s cílem, aby do Moskvy přiletěli lídři regionu diskutovat o regionální bezpečnosti a energetických vztazích pod vedením Putina.
Setkání plánované na středu se ale Putin rozhodl zrušit, jelikož účast potvrdila jen hrstka lídrů, včetně syrského prezidenta Ahmeda al-Sharaa a šéfa Arabské ligy Ahmeda Aboul Gheit. Místo toho se v pondělí globální pozornost přesunula do Egypta, kde se konal „mírový summit“ o Gaze, na kterém Rusko nápadně chybělo.
V Šarm aš-Šajchu se Donald Trump připojil k egyptskému prezidentovi Abdel Fatahu al-Sísímu při přivítání hlav států z Blízkého východu a Evropy. Byla podepsána dlouho očekávaná dohoda o Gaze a lídři se tísnili, aby byli vyfotografováni po boku amerického prezidenta.
Zatímco analytici nepředpokládali, že by Moskva měla hrát hlavní roli v mírovém procesu v Gaze, její absence v Egyptě podtrhla skutečnost, kterou Kreml nerad připouští: že její vliv na Blízkém východě, dlouho propagovaný jako protiváha Západu, slábne, jelikož válka na Ukrajině pokračuje. Pjotr Sauer, reportér listu Guardian pro záležitosti Ruska, o tom píše v obsáhlejším článku.
Na Ukrajině byl Sergiy Petrovich Lysak jmenován šéfem oděské městské vojenské správy, což bylo potvrzeno příkazem na webových stránkách ukrajinského prezidenta ve středu. Lysak byl dříve pověřen vedením Dněpropetrovské oblastní vojenské správy.
Volodymyr Zelenskyj oznámil zřízení městské vojenské správy v Oděse v úterý. Ve svém prohlášení uvedl, že „Oděsa si zaslouží větší ochranu a větší podporu“ a že to může být provedeno ve formátu vojenské správy. Důvodem je, že příliš mnoho bezpečnostních problémů v Oděse zůstalo „příliš dlouho bez adekvátní reakce“ a že budou učiněna všechna efektivní rozhodnutí.
Tento krok přichází poté, co Zelenskyj v úterý odebral občanství starostovi Oděsy s odůvodněním, že má i ruský pas, čímž ukončil funkční období kontroverzní postavy, která vedla toto černomořské přístavní město 11 let. Hennadiy Trukhanov (60 let), zvolený představitel, popřel, že by měl ruský pas, trval na tom, že zůstává starostou, a prohlásil, že svůj případ přednese soudu. Ukrajinským úředníkům je zakázáno mít dvojí občanství.
Vojenský soudce ve Spojených státech stanovil datum zahájení soudního procesu s Chálidem Šajchem Muhammadem a třemi dalšími muži obviněnými ze zosnování teroristických útoků z 11. září 2001. Proces byl naplánován na 5. června 2028, což je o 18 měsíců později, než navrhovala obžaloba. Původně požadovala začátek již v lednu 2027.
Britské královské námořnictvo absolvovalo intenzivní třídenní operaci, během níž detailně sledovalo pohyb čtyř ruských plavidel v britských vodách. Mimořádný zásah trval celkem 72 hodin a britské složky využívaly k neustálému monitorování trasy ze Severního moře do Lamanšského průlivu pokročilé radarové systémy.
Obchodní spor a uvalení vysokých amerických cel vyvolaly mezi kanadskými obyvateli rozsáhlý bojkot zboží a služeb pocházejících ze Spojených států. Reakce veřejnosti přišla poté, co americká administrativa zavedla padesátiprocentní cla na kanadské zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů a kanadský premiér Mark Carney přikročil k odpovídajícím protiopatřením. Napětí dál vyostřily politické výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho kroky v pohraničních otázkách.
Až polovina francouzských voličů vyjadřuje v průzkumech k nadcházejícím prezidentským volbám podporu kandidátům s vyhraněnými postoji vůči Severoatlantické alianci. Omezení účasti Francie v aliančních strukturách by přitom představovalo zásadní zásah do evropské bezpečnostní architektury.
Ruský prezident Vladimir Putin vyslal Velké Británii zastřenou hrozbu během tiskové konference v kyrgyzském Biškeku. Na dotaz novinářů, zda by Moskva mohla v reakci na dodávky zbraní Ukrajině zasáhnout vojenské objekty na britském území, odpověděl pouze stručnou větou. Prohlásil, že tato informace představuje vojenské tajemství. Ruský vůdce tak záměrně neposkytl jednoznačné potvrzení ani vyvrácení možných úderů. Tímto výrokem ponechal britskou veřejnost i tamní představitele v nejistotě ohledně dalších kroků Moskvy.
Americký prezident Donald Trump představil dohodu s Venezuelou, jejímž prostřednictvím získávají Spojené státy přístup k rozsáhlým zásobám ropy. Součástí tohoto plánu je využití získané suroviny k doplnění amerických nouzových zásob ropy, které se po uvolnění miliónů barelů dostaly na nejnižší úroveň za několik desetiletí. Washington získal v nově vytvořeném společném podniku většinový podíl s přístupem k desítkám miliard barelů prověřených zásob. Podle analytiků CNN však využití venezuelské ropy k doplnění strategických rezerv naráží na řadu zásadních překážek.
Od vyhlášení příměří zahynulo v Pásmu Gazy při izraelských útocích podle nejnovějších údajů tamního ministerstva zdravotnictví více než devět set lidí. Celkový počet palestinských obětí v tomto území tak od vyhlášení klidu zbraní přesáhl tisíc tři sta, přičemž mezi mrtvými je i více než tři sta dětí.
Evropské vlády plánují v boji proti klimatickým změnám masivní rozvoj jaderné energetiky. Tyto plány však narážejí na samotné dopady globálního oteplování. Vlny veder a dlouhotrvající sucha způsobily v letních měsících pokles hladin evropských řek na rekordní minima. Závody tak přicházejí o vodu potřebnou k chlazení reaktorů.
Americká armáda provedla nové letecké údery na cíle v Íránu, což vyvolalo okamžitou odvetu Teheránu v podobě raketových a dronových útoků na Jordánsko, Bahrajn a Kuvajt. K eskalaci došlo navzdory výslovnému varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv odvetný krok narazí na ještě tvrdší vojenskou reakci. Poslední kolo vzájemných úderů následovalo po nočních útocích, které narušily několikatýdenní období relativního klidu. Napětí v regionu Blízkého východu tak opět prudce vzrostlo a hrozí dalším rozšířením konfliktu.
Evropská komise čelí vnitřnímu tlaku kvůli své odmítavé politice vůči čínské sociální síti TikTok. Část úředníků v bruselském sídle Berlaymont považuje nepřítomnost komise na této platformě za strategickou chybu. Poukazují přitom na skutečnost, že aplikaci v současnosti pravidelně využívá přibližně dvě stě milionů Evropanů. Otázka možného vstupu na tuto síť se tak znovu stala tématem diskusí na nejvyšší úrovni.
Americký prezident Donald Trump čelí výrazné nevoli veřejnosti v souvislosti se svými nejnovějšími kroky na mezinárodní i domácí scéně. Jeho rozhodnutí rozpoutat novou obchodní válku s Kanadou a oficiálně přejmenovat Ontarijské jezero na Americké jezero vyvolalo široký odpor. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění webu CNN odmítá tato opatření nadpoloviční většina obyvatel Spojených států. Tento vývoj navíc přichází v citlivém období před nadcházejícími doplňovacími volbami do amerického Kongresu.
Íránské ozbrojené síly zahájily rozsáhlé raketové a dronové útoky na americké vojenské cíle v Jordánsku, Kuvajtu, Iráku a Bahrajnu. Tento vojenský úder následoval poté, co americká armáda v úterý obnovila své letecké operace proti íránskému území. K opětovnému vyostření konfliktu došlo v důsledku zpráv o zásahu civilního domu na jihu Íránu během svatební oslavy. Teherán reagoval sérií odvetných akcí namířených na americké základny napříč celým Blízkým východem.