Švédsko, Estonsko a Finsko ve středu přislíbily finanční příspěvky na zvýšení výdajů na nákup amerických zbraní pro Ukrajinu. Podle agentury Reuters ale čelí kritice za zdrženlivost v podpoře země jako Španělsko, Itálie, Francie a Británie. Americký ministr obrany Pete Hegseth ve středu naléhal na spojence, aby navýšili investice do programu Prioritizovaný seznam požadavků Ukrajiny (PURL).
Program PURL nahradil darování zbraní USA Ukrajině a nyní vyžaduje, aby spojenci platili za dodávky amerických zbraní. Hegseth před setkáním na velitelství aliance v Bruselu řekl novinářům, že „mír získáte, když jste silní“. Dodal, že mír nepřichází, když používáte jen silná slova nebo káravě ukazujete prstem, ale když máte silné a skutečné schopnosti, které protivníci respektují.
„Naše dnešní očekávání je, že více zemí daruje ještě více, že nakoupí ještě více, aby zajistily Ukrajině vše potřebné a přivedly tak konflikt k mírovému závěru,“ prohlásil Hegseth. Generální tajemník NATO Mark Rutte uvedl, že očekává další přísliby, a poznamenal, že prostřednictvím tohoto mechanismu byly již přislíbeny 2 miliardy dolarů.
Tato částka však nedosahuje 3,5 miliardy dolarů, ve které ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj doufal do října. Kielský institut pro světovou ekonomiku v úterý oznámil, že vojenská pomoc Ukrajině se v červenci a srpnu snížila o 43 % ve srovnání s prvním pololetím roku.
Vladimir Putin byl nucen odložit summit „Rusko-Arabský svět“, který měl původně demonstrovat trvalý vliv Moskvy na Blízkém východě a vyvrátit její izolaci navzdory západním sankcím. Summit byl oznámen v dubnu a připravován měsíce s cílem, aby do Moskvy přiletěli lídři regionu diskutovat o regionální bezpečnosti a energetických vztazích pod vedením Putina.
Setkání plánované na středu se ale Putin rozhodl zrušit, jelikož účast potvrdila jen hrstka lídrů, včetně syrského prezidenta Ahmeda al-Sharaa a šéfa Arabské ligy Ahmeda Aboul Gheit. Místo toho se v pondělí globální pozornost přesunula do Egypta, kde se konal „mírový summit“ o Gaze, na kterém Rusko nápadně chybělo.
V Šarm aš-Šajchu se Donald Trump připojil k egyptskému prezidentovi Abdel Fatahu al-Sísímu při přivítání hlav států z Blízkého východu a Evropy. Byla podepsána dlouho očekávaná dohoda o Gaze a lídři se tísnili, aby byli vyfotografováni po boku amerického prezidenta.
Zatímco analytici nepředpokládali, že by Moskva měla hrát hlavní roli v mírovém procesu v Gaze, její absence v Egyptě podtrhla skutečnost, kterou Kreml nerad připouští: že její vliv na Blízkém východě, dlouho propagovaný jako protiváha Západu, slábne, jelikož válka na Ukrajině pokračuje. Pjotr Sauer, reportér listu Guardian pro záležitosti Ruska, o tom píše v obsáhlejším článku.
Na Ukrajině byl Sergiy Petrovich Lysak jmenován šéfem oděské městské vojenské správy, což bylo potvrzeno příkazem na webových stránkách ukrajinského prezidenta ve středu. Lysak byl dříve pověřen vedením Dněpropetrovské oblastní vojenské správy.
Volodymyr Zelenskyj oznámil zřízení městské vojenské správy v Oděse v úterý. Ve svém prohlášení uvedl, že „Oděsa si zaslouží větší ochranu a větší podporu“ a že to může být provedeno ve formátu vojenské správy. Důvodem je, že příliš mnoho bezpečnostních problémů v Oděse zůstalo „příliš dlouho bez adekvátní reakce“ a že budou učiněna všechna efektivní rozhodnutí.
Tento krok přichází poté, co Zelenskyj v úterý odebral občanství starostovi Oděsy s odůvodněním, že má i ruský pas, čímž ukončil funkční období kontroverzní postavy, která vedla toto černomořské přístavní město 11 let. Hennadiy Trukhanov (60 let), zvolený představitel, popřel, že by měl ruský pas, trval na tom, že zůstává starostou, a prohlásil, že svůj případ přednese soudu. Ukrajinským úředníkům je zakázáno mít dvojí občanství.
Španělský premiér Pedro Sánchez se stal jedním z mála evropských lídrů, kteří se odvážili otevřeně postavit tlaku Donalda Trumpa. V televizním projevu Sánchez důrazně odmítl americké požadavky na využití společných vojenských základen v Andalusii pro útoky proti Íránu. Reagoval tak na Trumpovy výhrůžky o přerušení obchodu se Španělskem, pokud Madrid neustoupí.
Izraelská armáda (IDF) oznámila, že aktuálně pracuje na zneškodnění nové vlny raket, které byly na území státu Izrael odpáleny z Íránu. Podle oficiálního prohlášení zveřejněného na platformě Telegram identifikovaly obranné systémy hrozbu před krátkou chvílí a jsou v plném provozu, aby útoky eliminovaly.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v noci na Centrálním velitelství USA oznámil, že intenzita amerických úderů nad Íránem a Teheránem se v nejbližší době dramaticky zvýší. Během brífinku, kterého se zúčastnil také prezident Donald Trump a admirál Brad Cooper, Hegseth zdůraznil, že k posílení útoků přispěje rozhodnutí Velké Británie umožnit Spojeným státům využívat vojenskou základnu Diego García.
Válka s Íránem trvá necelý týden a administrativa prezidenta Donalda Trumpa už nyní čelí ostré kritice za způsob, jakým komunikuje o úmrtích amerických vojáků. Od začátku operace „Epic Fury“ zahynulo již šest příslušníků ozbrojených sil, což představuje vážnou zkoušku pro americkou veřejnost, jejíž tolerance vůči novému válečnému konfliktu je podle průzkumů značně omezená. Pro samotného Trumpa se však téma padlých vojáků stává politickým minovým polem, které odhaluje jeho dlouhodobý deficit v projevování empatie.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další vlnu kontroverze svým prohlášením pro server Axios, ve kterém otevřeně uvedl, že se musí osobně podílet na výběru příštího vůdce Íránu. Trump tento přístup přirovnal k situaci ve Venezuele, kde se po lednovém zajetí prezidenta Nicoláse Madura americkými silami ujala moci Delcy Rodríguezová. Podle Trumpa je nezbytné, aby Washington měl přímý vliv na to, kdo stane v čele Teheránu po zabitém ajatolláhu Alím Chameneím.
Íránci se ve čtvrtek probudili do mrazivého rána doprovázeného dalšími explozemi. Teherán, desetimilionová (s okolními oblastmi až šestnáctimilionová) metropole obklopená pohořím Alborz, hoří již šestým dnem od chvíle, kdy Spojené státy a Izrael zahájily masivní útoky. Ty si dosud vyžádaly přes 1 200 obětí, a to včetně nejvyššího duchovního vůdce země Alího Chameneího. Mezi mrtvými je hlášeno také 168 dětí, které zahynuly při zásahu školy v jižní provincii Hormozgán.
I přes eskalující nálety Spojených států a Izraele na íránské cíle zůstává scénář takzvané balkanizace, tedy územního rozpadu Íránu na menší etnické státy, nepravděpodobný. Analytička Sammar Khader upozorňuje, že ačkoliv je cílem vojenských operací změna režimu, samotná vzdušná síla na svržení hluboce zakořeněného bezpečnostního aparátu, v jehož čele stojí Islámské revoluční gardy (IRGC) a milice Basídž, pravděpodobně stačit nebude.
Válka mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy nezasahuje pouze vojenské cíle, ale stává se rozbuškou pro totální ekonomickou válku, která ohrožuje samotné základy globalizace. Britský ekonom James Meadway varuje, že odvetné kroky Teheránu vyvolají vlnu, která pohltí globální trhy s energiemi i potravinami. Pokud bude konflikt pokračovat, svět pocítí třetí velký cenový šok od dob pandemie, přičemž Británie se nachází v pozici unikátní zranitelnosti.
Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová před jednáním se zástupci zemí Perského zálivu ostře kritizovala kroky Teheránu. Podle jejích slov se Írán snaží exportovat válku do co největšího počtu zemí a záměrně zasévat chaos v celém regionu. Kallasová hostí virtuální setkání ministrů zahraničí EU a Rady pro spolupráci v Perském zálivu, od kterého očekává společné prohlášení volající po stabilitě a dodržování mezinárodního práva.
Válka mezi Spojenými státy a Íránem, která se rozhořela vedle stále probíhajícího konfliktu na Ukrajině, nečekaně změnila rozložení diplomatických sil. Zatímco před rokem americký prezident Donald Trump vzkázal Volodymyru Zelenskému, že Ukrajina nemá v rukou žádné karty, dnes je situace opačná. Američtí představitelé nyní v Kyjevě vedou zdvořilá jednání a žádají o přístup k ukrajinskému know-how v oblasti boje proti dronům, ve které je Ukrajina světovou špičkou.
Mezi Íránem a Ázerbájdžánem vypukl ostrý diplomatický spor poté, co na území ázerbájdžánské exklávy Nachičevan dopadly dva drony. Podle oficiálních zpráv z Baku jeden stroj zasáhl terminál tamního letiště a druhý dopadl do blízkosti školy v obci Šakarabad. Útok si vyžádal nejméně čtyři zraněné a způsobil značné materiální škody. Ázerbájdžánské ministerstvo obrany připsalo veškerou zodpovědnost za tento incident Íránu a varovalo, že agrese nezůstane bez odpovědi.
V nejnovější analýze vývoje na mezinárodní scéně se ukazuje, že Vladimir Putin zaujal roli pouhého pozorovatele aktuálních dramatických událostí na Blízkém východě. Přestože probíhající společné americko-izraelské nálety fakticky zlikvidovaly špičky íránského islamistického režimu, včetně nejvyššího vůdce Alího Chameneího, reakce Kremlu zůstává překvapivě tlumená. Ruská státní média sice údery označují za zrádný útok na spojence, ale Vladimir Putin se zatím zdržel jakékoli přímé kritiky na adresu prezidenta Donalda Trumpa.