Švédsko, Estonsko a Finsko ve středu přislíbily finanční příspěvky na zvýšení výdajů na nákup amerických zbraní pro Ukrajinu. Podle agentury Reuters ale čelí kritice za zdrženlivost v podpoře země jako Španělsko, Itálie, Francie a Británie. Americký ministr obrany Pete Hegseth ve středu naléhal na spojence, aby navýšili investice do programu Prioritizovaný seznam požadavků Ukrajiny (PURL).
Program PURL nahradil darování zbraní USA Ukrajině a nyní vyžaduje, aby spojenci platili za dodávky amerických zbraní. Hegseth před setkáním na velitelství aliance v Bruselu řekl novinářům, že „mír získáte, když jste silní“. Dodal, že mír nepřichází, když používáte jen silná slova nebo káravě ukazujete prstem, ale když máte silné a skutečné schopnosti, které protivníci respektují.
„Naše dnešní očekávání je, že více zemí daruje ještě více, že nakoupí ještě více, aby zajistily Ukrajině vše potřebné a přivedly tak konflikt k mírovému závěru,“ prohlásil Hegseth. Generální tajemník NATO Mark Rutte uvedl, že očekává další přísliby, a poznamenal, že prostřednictvím tohoto mechanismu byly již přislíbeny 2 miliardy dolarů.
Tato částka však nedosahuje 3,5 miliardy dolarů, ve které ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj doufal do října. Kielský institut pro světovou ekonomiku v úterý oznámil, že vojenská pomoc Ukrajině se v červenci a srpnu snížila o 43 % ve srovnání s prvním pololetím roku.
Vladimir Putin byl nucen odložit summit „Rusko-Arabský svět“, který měl původně demonstrovat trvalý vliv Moskvy na Blízkém východě a vyvrátit její izolaci navzdory západním sankcím. Summit byl oznámen v dubnu a připravován měsíce s cílem, aby do Moskvy přiletěli lídři regionu diskutovat o regionální bezpečnosti a energetických vztazích pod vedením Putina.
Setkání plánované na středu se ale Putin rozhodl zrušit, jelikož účast potvrdila jen hrstka lídrů, včetně syrského prezidenta Ahmeda al-Sharaa a šéfa Arabské ligy Ahmeda Aboul Gheit. Místo toho se v pondělí globální pozornost přesunula do Egypta, kde se konal „mírový summit“ o Gaze, na kterém Rusko nápadně chybělo.
V Šarm aš-Šajchu se Donald Trump připojil k egyptskému prezidentovi Abdel Fatahu al-Sísímu při přivítání hlav států z Blízkého východu a Evropy. Byla podepsána dlouho očekávaná dohoda o Gaze a lídři se tísnili, aby byli vyfotografováni po boku amerického prezidenta.
Zatímco analytici nepředpokládali, že by Moskva měla hrát hlavní roli v mírovém procesu v Gaze, její absence v Egyptě podtrhla skutečnost, kterou Kreml nerad připouští: že její vliv na Blízkém východě, dlouho propagovaný jako protiváha Západu, slábne, jelikož válka na Ukrajině pokračuje. Pjotr Sauer, reportér listu Guardian pro záležitosti Ruska, o tom píše v obsáhlejším článku.
Na Ukrajině byl Sergiy Petrovich Lysak jmenován šéfem oděské městské vojenské správy, což bylo potvrzeno příkazem na webových stránkách ukrajinského prezidenta ve středu. Lysak byl dříve pověřen vedením Dněpropetrovské oblastní vojenské správy.
Volodymyr Zelenskyj oznámil zřízení městské vojenské správy v Oděse v úterý. Ve svém prohlášení uvedl, že „Oděsa si zaslouží větší ochranu a větší podporu“ a že to může být provedeno ve formátu vojenské správy. Důvodem je, že příliš mnoho bezpečnostních problémů v Oděse zůstalo „příliš dlouho bez adekvátní reakce“ a že budou učiněna všechna efektivní rozhodnutí.
Tento krok přichází poté, co Zelenskyj v úterý odebral občanství starostovi Oděsy s odůvodněním, že má i ruský pas, čímž ukončil funkční období kontroverzní postavy, která vedla toto černomořské přístavní město 11 let. Hennadiy Trukhanov (60 let), zvolený představitel, popřel, že by měl ruský pas, trval na tom, že zůstává starostou, a prohlásil, že svůj případ přednese soudu. Ukrajinským úředníkům je zakázáno mít dvojí občanství.
Po americké speciální operaci v lednu 2026, při níž byl dopaden diktátor Nicolás Maduro, prochází Venezuela procesem politické liberalizace. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguez a vládní strana PSUV podnikají kroky směřující k přípravě na budoucí svobodné volby. Tento vývoj, který se odehrává v pozadí, naznačuje posun země směrem k demokracii a ekonomické obnově.
Putinova pozice je v současnosti oslabena válkou na Ukrajině, ekonomickou recesí a útoky dronů, které ohrožují ruskou schopnost vyvážet ropu. Do této situace se přidávají obavy z vývoje v Čečensku, kde systém Ramzana Kadyrova vykazuje zjevné známky únavy a nestability. Otazníky se vznášejí nad zdravím samotného vládce i nad budoucností celého regionu, který byl historicky jedním z nejvíce vzpurných území ruské federace.
Prodeje elektromobilů v kontinentální Evropě zaznamenaly v březnu prudký nárůst o 51 procent. Tento trend úzce souvisí s rostoucími cenami benzinu a nafty, které vyvolal probíhající konflikt v Íránu. Data ukazují, že v březnu bylo registrováno 224 000 nových elektrických vozidel, přičemž za první tři měsíce roku dosáhl jejich počet půl milionu. To představuje nárůst o 33,5 procenta oproti stejnému období předchozího roku, jak uvádí analýza organizací New AutoMotive a E-Mobility Europe.
Ukrajinské jednotky stále častěji nasazují v bojových operacích pozemní drony a robotické systémy namísto lidských vojáků. Příkladem je mise jednotky NC13 ze Třetí samostatné útočné brigády, která dokázala obsadit nepřátelskou pozici a zajmout ruské vojáky výhradně za pomoci dálkově ovládaných strojů. Velitel jednotky Mykola Zinkevyč potvrdil, že při této operaci nepadl jediný výstřel ze strany pěchoty. Dnes se tyto mise staly pro jednotku běžnou součástí každodenní činnosti.
Bývalý prezident a někdejší velitel letectva Rumen Radev dosáhl výrazného volebního vítězství. Jeho strana Progresivní Bulharsko získala 44,7 procenta hlasů, což jí v dvousetčtyřicetičlenném národním shromáždění zajistilo odhadem 131 křesel. Jde o první případ od roku 1997, kdy jedna politická formace získala v zemi absolutní většinu. Tento výsledek by mohl ukončit roky politické nestability a střídání krátkodobých koalic, které následovaly po pádu vlády dlouholetého premiéra Bojka Borisova.
Skotský ministr Douglas Alexander se zastal premiéra Keira Starmera v souvislosti s kontroverzním jmenováním Petera Mandelsona velvyslancem v USA. Podle Alexandera šlo o chybu, za kterou se premiér již omluvil, ale vyloučil, že by Starmer v této věci lhal, neboť o selhání při bezpečnostní prověrce nebyl informován.
Esmail Baghaei z íránského ministerstva zahraničí oznámil, že Teherán momentálně neplánuje další kolo rozhovorů se Spojenými státy. Podle jeho slov Washington porušil předchozí dohody, což znemožňuje konstruktivní diplomatický posun. Baghaei zdůraznil, že Írán nemůže ignorovat útoky ze strany USA, které probíhaly i během dřívějších jednání, a hodlá nadále hájit své národní zájmy. Íránská strana považuje americké návrhy za neseriózní a jejich požadavky za nerealistické, přičemž odmítá akceptovat jakákoli ultimáta.
Oblast u pobřeží regionu Sanriku zasáhly silné otřesy o síle 7,5 magnituda, jejichž hypocentrum se nacházelo deset kilometrů pod zemským povrchem. Jak informovala stanice NHK, mořská hladina vykazuje známky tsunami asi 50 kilometrů od břehů prefektury Aomori. Seismická aktivita byla citelná i ve vzdálených oblastech, včetně metropole Tokia.
V kanadské observatoři Churchill Marine Observatory se vědci během loňské zimy pokusili najít nové řešení pro znečištěné arktické vody. Do bazénu naplněného surovou mořskou vodou z Hudsonova zálivu, který byl pokryt ledem, vypustili 130 litrů nafty a přidali mikroby, kteří se živí ropou. Tato metoda byla úspěšně využita při úniku ropy z vrtu Deepwater Horizon v Mexickém zálivu, ale v chladnějších vodách se její účinnost musela teprve ověřit.
Podle analýzy deníku Guardian generuje současný ozbrojený konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem obrovské zisky pro globální těžařské společnosti. Stovka největších firem v tomto odvětví si během prvního měsíce války přišla v průměru na 30 milionů dolarů za každou hodinu, a to nad rámec svých standardních výnosů. Mezi hlavními těžaři, kteří na situaci profitují, figurují giganti jako Saudi Aramco, ruský Gazprom či americký ExxonMobil.
Představitelé amerického ministerstva obrany jasně deklarovali, že budoucí vojenská pomoc Ukrajině se nemůže nadále opírat primárně o zdroje Spojených států. Elbridge Colby, klíčový činitel Pentagonu pro strategii, během setkání kontaktní skupiny v Berlíně zdůraznil nutnost změny dosavadního kurzu. Evropské státy podle něj musí urychleně převzít hlavní díl odpovědnosti za obranu vlastního kontinentu. Tato transformace není otázkou politické preference, nýbrž nevyhnutelnou strategickou potřebou.
Počasí v příštím týdnu bude mít střídavý charakter, avizují meteorologové v předpovědi, kterou dnes zveřejnili na sociálních sítích. Opět nejsou vyloučeny noční mrazy, odpoledne mohou zároveň maxima dosahovat až 18 stupňů.