Švédsko, Estonsko a Finsko ve středu přislíbily finanční příspěvky na zvýšení výdajů na nákup amerických zbraní pro Ukrajinu. Podle agentury Reuters ale čelí kritice za zdrženlivost v podpoře země jako Španělsko, Itálie, Francie a Británie. Americký ministr obrany Pete Hegseth ve středu naléhal na spojence, aby navýšili investice do programu Prioritizovaný seznam požadavků Ukrajiny (PURL).
Program PURL nahradil darování zbraní USA Ukrajině a nyní vyžaduje, aby spojenci platili za dodávky amerických zbraní. Hegseth před setkáním na velitelství aliance v Bruselu řekl novinářům, že „mír získáte, když jste silní“. Dodal, že mír nepřichází, když používáte jen silná slova nebo káravě ukazujete prstem, ale když máte silné a skutečné schopnosti, které protivníci respektují.
„Naše dnešní očekávání je, že více zemí daruje ještě více, že nakoupí ještě více, aby zajistily Ukrajině vše potřebné a přivedly tak konflikt k mírovému závěru,“ prohlásil Hegseth. Generální tajemník NATO Mark Rutte uvedl, že očekává další přísliby, a poznamenal, že prostřednictvím tohoto mechanismu byly již přislíbeny 2 miliardy dolarů.
Tato částka však nedosahuje 3,5 miliardy dolarů, ve které ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj doufal do října. Kielský institut pro světovou ekonomiku v úterý oznámil, že vojenská pomoc Ukrajině se v červenci a srpnu snížila o 43 % ve srovnání s prvním pololetím roku.
Vladimir Putin byl nucen odložit summit „Rusko-Arabský svět“, který měl původně demonstrovat trvalý vliv Moskvy na Blízkém východě a vyvrátit její izolaci navzdory západním sankcím. Summit byl oznámen v dubnu a připravován měsíce s cílem, aby do Moskvy přiletěli lídři regionu diskutovat o regionální bezpečnosti a energetických vztazích pod vedením Putina.
Setkání plánované na středu se ale Putin rozhodl zrušit, jelikož účast potvrdila jen hrstka lídrů, včetně syrského prezidenta Ahmeda al-Sharaa a šéfa Arabské ligy Ahmeda Aboul Gheit. Místo toho se v pondělí globální pozornost přesunula do Egypta, kde se konal „mírový summit“ o Gaze, na kterém Rusko nápadně chybělo.
V Šarm aš-Šajchu se Donald Trump připojil k egyptskému prezidentovi Abdel Fatahu al-Sísímu při přivítání hlav států z Blízkého východu a Evropy. Byla podepsána dlouho očekávaná dohoda o Gaze a lídři se tísnili, aby byli vyfotografováni po boku amerického prezidenta.
Zatímco analytici nepředpokládali, že by Moskva měla hrát hlavní roli v mírovém procesu v Gaze, její absence v Egyptě podtrhla skutečnost, kterou Kreml nerad připouští: že její vliv na Blízkém východě, dlouho propagovaný jako protiváha Západu, slábne, jelikož válka na Ukrajině pokračuje. Pjotr Sauer, reportér listu Guardian pro záležitosti Ruska, o tom píše v obsáhlejším článku.
Na Ukrajině byl Sergiy Petrovich Lysak jmenován šéfem oděské městské vojenské správy, což bylo potvrzeno příkazem na webových stránkách ukrajinského prezidenta ve středu. Lysak byl dříve pověřen vedením Dněpropetrovské oblastní vojenské správy.
Volodymyr Zelenskyj oznámil zřízení městské vojenské správy v Oděse v úterý. Ve svém prohlášení uvedl, že „Oděsa si zaslouží větší ochranu a větší podporu“ a že to může být provedeno ve formátu vojenské správy. Důvodem je, že příliš mnoho bezpečnostních problémů v Oděse zůstalo „příliš dlouho bez adekvátní reakce“ a že budou učiněna všechna efektivní rozhodnutí.
Tento krok přichází poté, co Zelenskyj v úterý odebral občanství starostovi Oděsy s odůvodněním, že má i ruský pas, čímž ukončil funkční období kontroverzní postavy, která vedla toto černomořské přístavní město 11 let. Hennadiy Trukhanov (60 let), zvolený představitel, popřel, že by měl ruský pas, trval na tom, že zůstává starostou, a prohlásil, že svůj případ přednese soudu. Ukrajinským úředníkům je zakázáno mít dvojí občanství.
Jediný hraniční přechod mezi Pásmem Gazy a Egyptem se má znovu otevřít, aby umožnil vjezd stovkám kamionů s naléhavě potřebnou pomocí do zničeného palestinského území. Humanitární agentury ve středu vyjádřily naději na navýšení humanitární pomoci, zejména do severní části Gazy, kam se v posledních dnech vrátilo více než 300 tisíc vysídlených osob. Humanitární pracovníci uvedli, že tisíce tun pomoci, včetně potravin a zdravotnických potřeb, čekají v Egyptě nebo jsou naskladněné jinde v regionu.
Dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen v úterý prohlásil, že snaha Evropské unie o deregulaci není pouze o tom, aby se zavděčila Washingtonu. Brusel podle něj musí uvolnit svá vlastní pravidla, zároveň by měl hájit svou nezávislost proti tlaku Spojených států. „Je to jako Kinder vejce. Slouží to více než jednomu účelu,“ řekl Rasmussen v exkluzivním rozhovoru pro Politico.
Českou politiku čeká generační obměna. Eroze tradičních stran zasahuje levici i pravici – sociální demokraté i komunisté mizí z mapy, zatímco koalice Spolu ztrácí tvář a smysl. Éra Andreje Babiše se chýlí ke konci, ale náhrada zatím neexistuje. Česká demokracie stojí na prahu přeskupení, které může otevřít prostor pro moderní, skandinávsky orientovanou levici i novou pravici se skutečnou vizí místo udržování starých značek za každou cenu.
V průběhu letošního roku se v Pentagonu rozhořely spory ohledně nových předpisů upravujících nasazení a personální obsazení armády. Hlavní uniformovaný právník armády, generálporučík Joe Berger, který se funkce ujal v červenci 2024, opakovaně vyjadřoval právní obavy. Koncem ledna, když byl Berger požádán o právní posouzení nasazení Národní gardy státu Texas při vymáhání imigračních předpisů, vyjádřil skepsi. Svému nadřízenému, náčelníku štábu armády generálu Randy Georgeovi, sdělil, že potřebuje více informací o tom, zda jsou vojáci pro takové úkoly řádně vycvičeni.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se důrazně vyjádřil ke komentáři amerického prezidenta Donalda Trumpa, který o něm prohlásil, že není „nejsnadnější chlap na jednání“. Netanjahu se s tímto výrokem vyrovnal v úterý během exkluzivního rozhovoru s moderátorem Tony Dokoupilem pro pořad CBS Mornings, kde byl dotázán na poznámku, kterou Trump pronesl o den dříve v Knessetu.
Švédsko, Estonsko a Finsko ve středu přislíbily finanční příspěvky na zvýšení výdajů na nákup amerických zbraní pro Ukrajinu. Podle agentury Reuters ale čelí kritice za zdrženlivost v podpoře země jako Španělsko, Itálie, Francie a Británie. Americký ministr obrany Pete Hegseth ve středu naléhal na spojence, aby navýšili investice do programu Prioritizovaný seznam požadavků Ukrajiny (PURL).
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že Hamas „násilně“ odzbrojí, pokud se tato skupina sama nevzdá zbraní. Toto varování přišlo v době, kdy se Hamas snaží obnovit kontrolu nad Pásmem Gazy a zaměřuje se na ty, které nazývá „spolupracovníky“.
Donald Trump je na prezidenta, který se měl zaměřit výhradně na Ameriku, zapojen do překvapivě mnoha globálních záležitostí. V úterý například vyhrožoval odzbrojením Hamasu v Gaze, pokud se nevzdá zbraní, což vyvolalo spekulace o možné vojenské roli USA. Chlubil se také zlikvidováním dalšího rychlého člunu u Venezuely ve své právně sporné válce proti drogovým kartelům, píše CNN.
V posledních dnech se napětí mezi Afghánistánem a Pákistánem vystupňovalo vzájemnou smrtící přestřelkou, která vyvolala obavy z rozšíření konfliktu. Tyto boje navázaly na útoky z minulého čtvrtka v afghánském hlavním městě Kábulu a pohraniční provincii Paktika, ze kterých Tálibán obvinil Pákistán, ačkoli Islámábád se k nim oficiálně nepřiznal. Nejnovější vyhrocení situace se shodovalo s historickou cestou ministra zahraničí Tálibánu Amira Chána Muttakího do Indie, regionálního rivala Pákistánu, což v Islámábádu vyvolalo znepokojení.
Donald Trump uskutečnil rychlou cestu do Izraele a Egypta, což pro něj bylo triumfální. Každý, kdo sledoval jeho projevy v Jeruzalémě a Šarm aš-Šajchu, mohl vidět muže užívajícího si svou moc. Liboval si v potlesku v izraelském parlamentu a v Egyptě se vyhříval v pozornosti mnoha hlav států a vlád, které se kvůli němu sjely. Jeden veteránní diplomat dokonce poznamenal, že to vypadalo, jako by Trump považoval světové lídry jen za komparsisty na své filmové scéně.
Jiřina Bohdalová se v uplynulých dnech opět objevila na veřejnosti, ačkoliv lidé z jejího okolí říkají, že se strachuje o své zdraví. Proto se ostatně nezúčastnila celé akce, na kterou byla pozvána s jasným úkolem.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj měl po vítězi sněmovních voleb Andreji Babišovi na telefonu dalšího českého politika. S protějškem Petrem Pavlem řešili pokračování české pomoci Ukrajině i budoucnost muniční iniciativy.