Švédsko, Estonsko a Finsko ve středu přislíbily finanční příspěvky na zvýšení výdajů na nákup amerických zbraní pro Ukrajinu. Podle agentury Reuters ale čelí kritice za zdrženlivost v podpoře země jako Španělsko, Itálie, Francie a Británie. Americký ministr obrany Pete Hegseth ve středu naléhal na spojence, aby navýšili investice do programu Prioritizovaný seznam požadavků Ukrajiny (PURL).
Program PURL nahradil darování zbraní USA Ukrajině a nyní vyžaduje, aby spojenci platili za dodávky amerických zbraní. Hegseth před setkáním na velitelství aliance v Bruselu řekl novinářům, že „mír získáte, když jste silní“. Dodal, že mír nepřichází, když používáte jen silná slova nebo káravě ukazujete prstem, ale když máte silné a skutečné schopnosti, které protivníci respektují.
„Naše dnešní očekávání je, že více zemí daruje ještě více, že nakoupí ještě více, aby zajistily Ukrajině vše potřebné a přivedly tak konflikt k mírovému závěru,“ prohlásil Hegseth. Generální tajemník NATO Mark Rutte uvedl, že očekává další přísliby, a poznamenal, že prostřednictvím tohoto mechanismu byly již přislíbeny 2 miliardy dolarů.
Tato částka však nedosahuje 3,5 miliardy dolarů, ve které ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj doufal do října. Kielský institut pro světovou ekonomiku v úterý oznámil, že vojenská pomoc Ukrajině se v červenci a srpnu snížila o 43 % ve srovnání s prvním pololetím roku.
Vladimir Putin byl nucen odložit summit „Rusko-Arabský svět“, který měl původně demonstrovat trvalý vliv Moskvy na Blízkém východě a vyvrátit její izolaci navzdory západním sankcím. Summit byl oznámen v dubnu a připravován měsíce s cílem, aby do Moskvy přiletěli lídři regionu diskutovat o regionální bezpečnosti a energetických vztazích pod vedením Putina.
Setkání plánované na středu se ale Putin rozhodl zrušit, jelikož účast potvrdila jen hrstka lídrů, včetně syrského prezidenta Ahmeda al-Sharaa a šéfa Arabské ligy Ahmeda Aboul Gheit. Místo toho se v pondělí globální pozornost přesunula do Egypta, kde se konal „mírový summit“ o Gaze, na kterém Rusko nápadně chybělo.
V Šarm aš-Šajchu se Donald Trump připojil k egyptskému prezidentovi Abdel Fatahu al-Sísímu při přivítání hlav států z Blízkého východu a Evropy. Byla podepsána dlouho očekávaná dohoda o Gaze a lídři se tísnili, aby byli vyfotografováni po boku amerického prezidenta.
Zatímco analytici nepředpokládali, že by Moskva měla hrát hlavní roli v mírovém procesu v Gaze, její absence v Egyptě podtrhla skutečnost, kterou Kreml nerad připouští: že její vliv na Blízkém východě, dlouho propagovaný jako protiváha Západu, slábne, jelikož válka na Ukrajině pokračuje. Pjotr Sauer, reportér listu Guardian pro záležitosti Ruska, o tom píše v obsáhlejším článku.
Na Ukrajině byl Sergiy Petrovich Lysak jmenován šéfem oděské městské vojenské správy, což bylo potvrzeno příkazem na webových stránkách ukrajinského prezidenta ve středu. Lysak byl dříve pověřen vedením Dněpropetrovské oblastní vojenské správy.
Volodymyr Zelenskyj oznámil zřízení městské vojenské správy v Oděse v úterý. Ve svém prohlášení uvedl, že „Oděsa si zaslouží větší ochranu a větší podporu“ a že to může být provedeno ve formátu vojenské správy. Důvodem je, že příliš mnoho bezpečnostních problémů v Oděse zůstalo „příliš dlouho bez adekvátní reakce“ a že budou učiněna všechna efektivní rozhodnutí.
Tento krok přichází poté, co Zelenskyj v úterý odebral občanství starostovi Oděsy s odůvodněním, že má i ruský pas, čímž ukončil funkční období kontroverzní postavy, která vedla toto černomořské přístavní město 11 let. Hennadiy Trukhanov (60 let), zvolený představitel, popřel, že by měl ruský pas, trval na tom, že zůstává starostou, a prohlásil, že svůj případ přednese soudu. Ukrajinským úředníkům je zakázáno mít dvojí občanství.
Čas letí, už několik dní tady máme nový kalendářní rok, v němž legendární Jiřina Bohdalová oslaví již 95. narozeniny. Navzdory požehnanému věku, kdy by si už mnoho let mohla užívat zaslouženého důchodu, je nadále aktivní v šoubyznyse. A kolegové ji za to obdivují.
Rodina někdejšího řeporyjského starosty a bývalého novináře Pavla Novotného se ocitla v nezáviděníhodné situaci. Syn legendárního baviče má podle dostupných informací dlužit poměrně vysokou částku. Co jemu a jeho blízkým hrozí?
Ve zbytku ledna a do poloviny února se očekává typicky zimní počasí, které může být i teplotně podprůměrné. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Už tento týden se může vyskytnout další sněžení.
Spekulace z posledních dní se ukázaly jako pravdivé. Karlos Vémola se dočkal propuštění z vazby po zaplacení kauce. Podle dostupných informací bylo nutné zaplatit částku přesahující 10 milionů korun.
Tragická střelba otřásla v úvodu nového týdne Chřibskou na Děčínsku. Při útoku na městském úřadě přišel o život jeden člověk, mezi šesticí zraněných má být místní starosta. Útočník si zřejmě vzal život sám, předtím se dostal do přestřelky s přivolanými policisty. I v řadách policie došlo ke zraněním.
Snaha Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska proti vůli jeho obyvatel uvrhla NATO do nejhlubší krize v jeho téměř osmasedmdesátileté historii. Prezidentův plán uvalit cla na spojence, kteří se staví proti jeho územním ambicím, vyvolává na obou stranách Atlantiku otázku: Kdo může alianci zachránit před rozpadem? Hlavní tíha odpovědnosti nyní podle CNN leží na bedrech republikánů v Kongresu a na schopnosti evropských lídrů zachovat jednotu tváří v tvář ekonomickému vydírání.
Situace kolem Grónska se vyostřila do té míry, že evropští diplomaté začínají otevřeně mluvit o krizi nevídaných rozměrů. Donald Trump totiž podle informací z Washingtonu neblafuje. Zatímco mnozí považovali jeho snahu o odkup ostrova za další z jeho vyjednávacích taktik typu „Umění dohody“, dánská vláda po posledních schůzkách s americkým týmem dospěla k závěru, že prezident to myslí naprosto smrtelně vážně.
Britský premiér Keir Starmer se ostře ohradil proti plánu Donalda Trumpa uvalit cla na Velkou Británii a další evropské země. Reagoval tak na stupňující se nátlak Washingtonu, který se snaží vynutit si prodej Grónska. Starmer označil Trumpův postup za „naprosto chybný“ a zdůraznil, že o budoucnosti ostrova mají právo rozhodovat výhradně obyvatelé Grónska a Dánské království.
Vztahy mezi globálními mocnostmi a boj o omezené zdroje oceánů dnes vyžadují více než jen klasickou diplomacii. Oceány, které pokrývají 70 % naší planety a zajišťují 90 % světového obchodu, se stávají novou frontovou linií geopolitiky 21. století. To, jak se politici postaví k výzvám v Arktidě nebo na mořském dně, podle expertů přímo ovlivní ceny zboží i globální bezpečnost.
Východní křídlo Bílého domu, které od roku 1942 ukrývalo jedno z nejstřeženějších tajemství americké bezpečnosti, přestalo v říjnu 2025 existovat. Demoliční čety srovnaly historickou budovu se zemí, aby uvolnily místo pro nový projekt prezidenta Donalda Trumpa – monumentální taneční sál. Spolu s nadzemní částí však z mapy zmizely i legendární podzemní prostory, včetně bunkru známého jako Prezidentské operační středisko (PEOC).
Kremel v pondělí oznámil, že ruský prezident Vladimir Putin obdržel pozvání do nově vznikající Rady pro mír (Board of Peace), kterou minulý týden založil Donald Trump. Tento mezinárodní orgán má v první fázi dohlížet na příměří v Pásmu Gazy a jeho následnou obnovu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Moskva nabídku aktuálně studuje a plánuje s Washingtonem vyjasnit veškeré „technické detaily“.
Policie zasahuje v pondělí dopoledne na městském úřadě ve Chřibské na Děčínsku. Došlo tam ke střelbě. Na místě už momentálně nehrozí další nebezpečí, pachatel byl zneškodněn. Kromě útočníka zemřela nejméně jedna další osoba. Šest lidí pak utrpělo zranění.