Americký prezident Donald Trump pohrozil, že Hamas „násilně“ odzbrojí, pokud se tato skupina sama nevzdá zbraní. Toto varování přišlo v době, kdy se Hamas snaží obnovit kontrolu nad Pásmem Gazy a zaměřuje se na ty, které nazývá „spolupracovníky“.
V úterním prohlášení pro novináře Trump řekl, že pokud se Hamas do „rozumné doby“ neodzbrojí, pak „je odzbrojíme my“. Neuvedl však, kdy přesně očekává, že se skupina svých zbraní vzdá. Jeho výroky zazněly v reakci na záběry kolující online, které ukazují veřejné popravy a další demonstrace síly ze strany bojovníků Hamasu v Gaze po zahájení příměří zprostředkovaného USA.
Jedna z poprav, kterou BBC Verify geolokalizovala na křižovatku v centru Gazy City, následuje po slibu Hamasu, že v Pásmu potlačí „nezákonnost“. Jiné ověřené klipy ukazují ozbrojené muže s insigniemi vnitřní bezpečnostní síly Hamasu na hlídce a maskované bojovníky, kteří střílí na neozbrojené muže.
Analytici uvedli pro BBC Verify, že tato demonstrace síly má za cíl částečně čelit ozbrojeným klanům, které v posledních dvou letech stále více zpochybňují kontrolu skupiny nad Pásmem. Napětí mezi Hamasem a některými skupinami, proti kterým nyní bojuje, sahá už do doby před válkou. Některé klany, jako například klan Dughmush, se historicky podílely na pašování přes hranici Pásma s Izraelem, řekl expert pro BBC Verify. Nedávné střety mezi Dughmush a Hamasem si vyžádaly více než 50 mrtvých, včetně 12 členů Hamasu.
Izrael již dříve uvedl, že dodával zbraně jiným ozbrojeným skupinám v Pásmu. Jedna z vnitřních bezpečnostních jednotek Hamasu nedávno slíbila, že „vykoření gangy a milice“, které obvinila ze spolupráce s nepřítelem. Klip, který se objevil v pondělí odpoledne, ukázal bojovníky Hamasu popravující skupinu osmi mužů. BBC Verify geolokalizovala záběry na křižovatku v centrální čtvrti Zejtoun v Gaze City. Tato oblast byla v posledních týdnech centrem velké izraelské pozemní ofenzívy, ale po stažení izraelské armády se nyní vrátila pod kontrolu Hamasu.
Na záběrech bylo vidět bojovníky, někteří v neprůstřelných vestách a s čelenkami Hamasu, jak muže seřadili před velkým davem, ve kterém bylo i nejméně jedno malé dítě. Poté, co muže donutili kleknout, bylo slyšet, jak dav křičí „spolupracovník“ nebo „agent“. Shromáždění bojovníci poté zahájili palbu na spoutané muže, kteří padli k zemi. Následně stříleli do vzduchu a provolávali „ať žijí brigády al-Kassám“ – vojenské křídlo Hamasu.
Další ověřené video ukázalo maskované a ozbrojené bojovníky, jak nutí muže kleknout uprostřed téže křižovatky v Zejtounu, než ho střelí do nohy. Zaznělo několik dalších výstřelů, po kterých následoval křik, ale záběry neukazují, zda byli napadeni i další. Po incidentu stálo několik ozbrojených mužů na stráži kolem zraněného muže a odhánělo přihlížející. Není jasné, co incident vyprovokovalo, poprvé se objevil online 10. října.
Palestinci, kteří hovořili s BBC, vyjádřili z veřejných poprav strach. „Proč lidé tleskají chaosu? Maskovaný muž zabije jiného maskovaného muže bez jakéhokoli důkazu, bez vyšetřování, bez soudu, bez čekací doby na odvolání. Jak to nazýváme? Odpor? Ne, to je nezákonnost,“ řekl právník žijící v Gaze. „Jednu chybu nemůžete napravit druhou,“ dodal aktivista žijící v centrálním Pásmu Gazy. „Popravy bez spravedlivého soudu jsou zločin. Kéž Bůh vede náš lid.“
Mezitím byli členové vnitřní bezpečnostní síly Hamasu nasazeni po celé Gaze City jako demonstrace síly skupiny. Dva tito bojovníci, s insigniemi vnitřních bezpečnostních jednotek a ozbrojeni puškami, byli vidět na několika snímcích, geolokalizovaných BBC Verify, hlídkující na křižovatce v Gaze City. Další ukázky síly zahrnovaly ozbrojené muže s útočnými puškami, kteří pochodovali trhem v oblasti Zejtounu, následováni malou skupinou mávající palestinskou vlajkou.
„Myslím, že Hamas se snažil mobilizovat své síly a pomocí svých sil ministerstva vnitra potvrdit a upevnit svou kontrolu,“ řekl profesor Fawaz Gerges, profesor mezinárodních vztahů na London School of Economics. „V oblastech, které jsou pod kontrolou Hamasu, bude Hamas schopen zničit různé klany, gangy, rabující a milice, protože jeho síly jsou zkušenější, zručnější a odhodlanější,“ dodal.
Zatímco Hamas měl dlouhodobě doutnající soupeření s různými ozbrojenými skupinami v Pásmu, izraelské bombardování Gazy a uvolnění kontroly Hamasu umožnilo některým klanům posílit, říkají analytici. „Kolaps dalších sociálních institucí zvýšil přitažlivost klanu, který může sloužit jako sociální síť pro své členy,“ uvedl Yaniv Voller, senior lektor blízkovýchodní politiky na University of Kent. „Bylo hlášeno, že alespoň některé z klanů dostaly zbraně a další podporu od Izraelských obranných sil (IDF), aby sloužily jako zástupci proti Hamasu,“ dodal.
Některé milice operují i v oblastech kontrolovaných IDF. Analýzou videí kolujících na sociálních médiích BBC Verify identifikovala základny používané dvěma soupeřícími skupinami hluboko na území kontrolovaném IDF. Jedna se nacházela poblíž jižního města Rafáh a druhá poblíž severního města Beit Hanoun.
V reakci na znovuvynoření Hamasu a roli jeho bezpečnostních sil při udržování pořádku Trump dříve řekl, že to nespadá mimo rámec mírové dohody. „[Hamas] chce zastavit problémy a byl v tom otevřený, a my jsme jim na určitou dobu dali souhlas,“ řekl novinářům v pondělí. „Máte téměř 2 miliony lidí, kteří se vracejí do zbořených budov, a může se stát mnoho špatných věcí. Takže chceme, aby to bylo – chceme, aby to bylo bezpečné.“ Profesor Gerges uvedl, že USA a jejich spojenci neměli jinou možnost, než povolit Hamasu určitou demonstraci síly v Gaze, pokud mělo mít příměří nějaký smysluplný dopad. „Bez bezpečnosti nelze doručovat pomoc. Bez bezpečnosti nelze mít opravdu život,“ řekl. „Američané si uvědomují, že jedinou silou je Hamas, a to je ta ironie.“
Hrozba Donalda Trumpa, že ovládne Grónsko „tak či onak“, uvrhla Dánsko do stavu nejvyšší pohotovosti a zbytek Evropy donutila k horečnému hledání způsobu, jak amerického prezidenta zastavit. Po nedávném vojenském zásahu USA ve Venezuele už nikdo v Bruselu ani v Berlíně nebere Trumpovy ambice jako pouhé chvástání. Jde o vážně míněný záměr hnaný ideologií, touhou po nerostném bohatství a neoimperiální expanzí.
Americký prezident Donald Trump před klíčovým vyjednáváním s dánskými a grónskými zástupci znovu zaplavil sociální sítě příspěvky, v nichž zpochybňuje schopnost Dánska ubránit Grónsko před vlivem Ruska a Číny. S typickou nadsázkou vzkázal vedení NATO, aby Kodaň z ostrova „vyprovodilo“, protože dvě psí spřežení k ochraně strategického území rozhodně nestačí.
Válka v Pásmu Gazy má ničivý dopad na nejzranitelnější část populace – těhotné ženy a novorozence. Podle dvou nových zpráv organizace Physicians for Human Rights (PHR) došlo v regionu k dramatickému propadu porodnosti o 41 % ve srovnání s rokem 2022. Výzkumníci dokumentují otřesné nárůsty úmrtnosti matek, potratů a předčasných porodů, což označují za důsledek systematického ničení zdravotnické infrastruktury a záměrného omezování reprodukčních schopností palestinské populace.
Vztahy mezi Kodaní a Washingtonem čelí nejvážnější zkoušce v moderní historii. Dánská vláda společně se samosprávou Grónska oznámila masivní posílení vojenské přítomnosti na ostrově. Tento krok je přímou odpovědí na stupňující se nátlak amerického prezidenta Donalda Trumpa, který neustále opakuje, že Spojené státy musí nad Grónskem převzít kontrolu, aby zabránily jeho ovládnutí Ruskem a Čínou. Dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen potvrdil, že armáda v nejbližších týdnech zahájí rozsáhlá cvičení s evropskými spojenci z NATO.
Zatímco se svět s obavami dívá na stupňující se násilí v íránských ulicích a americký prezident Donald Trump hrozí „velmi tvrdou akcí“, íránský režim bojuje s nepřítelem, kterého sám stvořil – s totálním digitálním blackoutem. Přestože vypnutí internetu slouží jako mocný nástroj kontroly a zakrývání brutálních represí, Teherán si podle expertů nemůže dovolit udržovat zemi v offline režimu dlouho. Důvod je prostý: každá hodina bez spojení prohlubuje právě tu ekonomickou krizi, která lidi do ulic vyhnala.
Situace v Íránu nabírá na tragických rozměrech. Podle nejnovějších údajů lidskoprávní organizace HRANA bylo během posledních dvou týdnů při potlačování protivládních protestů zabito nejméně 2 403 lidí. Kromě samotného násilí se však objevují svědectví o šokujících praktikách bezpečnostních složek. Příbuzní obětí uvádějí, že úřady po nich vyžadují finanční úhradu za to, že jim vydají těla jejich blízkých z nemocnic a márnic.
Šéf Bílého domu Donald Trump naznačil možnost přímého vojenského zásahu proti íránskému vedení. Reaguje tím na krvavé potlačení tamních nepokojů, při kterých podle odhadů zahynulo až dva tisíce lidí. Prezident na své platformě Truth Social povzbudil íránské demonstranty k obsazování státních úřadů a přislíbil jim brzkou podporu.
Snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa o získání Grónska naráží na silný odpor i u samotné americké veřejnosti. Podle čerstvého průzkumu agentur Reuters a Ipsos schvaluje pokusy o ovládnutí tohoto strategického ostrova pouze 17 % Američanů. Téměř polovina dotázaných s tímto záměrem nesouhlasí a zbývajících 35 % si není jisto. Tyto výsledky přicházejí ve chvíli, kdy Trump přitvrzuje v rétorice a označuje kontrolu nad Grónskem za nezbytnou pro národní bezpečnost USA.
Čínská ekonomika potvrdila svou roli globální exportní velmoci. I přes rozsáhlou obchodní válku a drakonická cla uvalená administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa vykázal Peking historicky nejvyšší obchodní přebytek ve výši 1,19 bilionu dolarů. Tato rekordní suma, která vůbec poprvé překonala magickou hranici jednoho bilionu dolarů, je jasným signálem, že se čínským výrobcům podařilo úspěšně přeorientovat na nové trhy.
Podle polského prezidenta Karola Nawrockého je Donald Trump jediným světovým lídrem, který je schopen zabránit Vladimiru Putinovi v dalším ohrožování Evropy. V rozhovoru pro ranní program stanice BBC Nawrocki zdůraznil, že ruskému vůdci nelze věřit a že Evropa musí vyvinout maximální úsilí, aby podpořila Trumpovu snahu o ukončení konfliktu na Ukrajině. Polský prezident, který je znám jako dlouholetý a vytrvalý stoupenec amerického prezidenta, tato slova pronesl během své návštěvy Velké Británie, kde jednal s premiérem Keirem Starmerem.
Svět se nebezpečně rychle přibližuje kritické hranici oteplení o 1,5 stupně Celsia, kterou si státy stanovily jako cíl v Pařížské dohodě. Podle nejnovějších dat evropské služby Copernicus dosáhlo globální oteplení v loňském roce úrovně přibližně 1,4 stupně nad hodnotami z předprůmyslové éry. Vědci zároveň potvrdili, že rok 2025 se stal třetím nejteplejším rokem v historii měření, hned za rekordními lety 2024 a 2023.
Záměr amerického prezidenta Donalda Trumpa získat Grónsko pod kontrolu Spojených států vyvolal ostrou reakci napříč evropskými metropolemi. Německý ministr obrany Boris Pistorius varoval, že takový krok by uvrhl Severoatlantickou alianci do zcela bezprecedentní situace. Podle jeho slov by šlo o moment, který nemá v historii NATO ani žádné jiné světové obranné aliance obdoby. Pistorius tak podpořil dřívější obavy evropského komisaře pro obranu Andriuse Kubiliuse ohledně narušení stability mezi historickými spojenci.