Americký prezident Donald Trump pohrozil, že Hamas „násilně“ odzbrojí, pokud se tato skupina sama nevzdá zbraní. Toto varování přišlo v době, kdy se Hamas snaží obnovit kontrolu nad Pásmem Gazy a zaměřuje se na ty, které nazývá „spolupracovníky“.
V úterním prohlášení pro novináře Trump řekl, že pokud se Hamas do „rozumné doby“ neodzbrojí, pak „je odzbrojíme my“. Neuvedl však, kdy přesně očekává, že se skupina svých zbraní vzdá. Jeho výroky zazněly v reakci na záběry kolující online, které ukazují veřejné popravy a další demonstrace síly ze strany bojovníků Hamasu v Gaze po zahájení příměří zprostředkovaného USA.
Jedna z poprav, kterou BBC Verify geolokalizovala na křižovatku v centru Gazy City, následuje po slibu Hamasu, že v Pásmu potlačí „nezákonnost“. Jiné ověřené klipy ukazují ozbrojené muže s insigniemi vnitřní bezpečnostní síly Hamasu na hlídce a maskované bojovníky, kteří střílí na neozbrojené muže.
Analytici uvedli pro BBC Verify, že tato demonstrace síly má za cíl částečně čelit ozbrojeným klanům, které v posledních dvou letech stále více zpochybňují kontrolu skupiny nad Pásmem. Napětí mezi Hamasem a některými skupinami, proti kterým nyní bojuje, sahá už do doby před válkou. Některé klany, jako například klan Dughmush, se historicky podílely na pašování přes hranici Pásma s Izraelem, řekl expert pro BBC Verify. Nedávné střety mezi Dughmush a Hamasem si vyžádaly více než 50 mrtvých, včetně 12 členů Hamasu.
Izrael již dříve uvedl, že dodával zbraně jiným ozbrojeným skupinám v Pásmu. Jedna z vnitřních bezpečnostních jednotek Hamasu nedávno slíbila, že „vykoření gangy a milice“, které obvinila ze spolupráce s nepřítelem. Klip, který se objevil v pondělí odpoledne, ukázal bojovníky Hamasu popravující skupinu osmi mužů. BBC Verify geolokalizovala záběry na křižovatku v centrální čtvrti Zejtoun v Gaze City. Tato oblast byla v posledních týdnech centrem velké izraelské pozemní ofenzívy, ale po stažení izraelské armády se nyní vrátila pod kontrolu Hamasu.
Na záběrech bylo vidět bojovníky, někteří v neprůstřelných vestách a s čelenkami Hamasu, jak muže seřadili před velkým davem, ve kterém bylo i nejméně jedno malé dítě. Poté, co muže donutili kleknout, bylo slyšet, jak dav křičí „spolupracovník“ nebo „agent“. Shromáždění bojovníci poté zahájili palbu na spoutané muže, kteří padli k zemi. Následně stříleli do vzduchu a provolávali „ať žijí brigády al-Kassám“ – vojenské křídlo Hamasu.
Další ověřené video ukázalo maskované a ozbrojené bojovníky, jak nutí muže kleknout uprostřed téže křižovatky v Zejtounu, než ho střelí do nohy. Zaznělo několik dalších výstřelů, po kterých následoval křik, ale záběry neukazují, zda byli napadeni i další. Po incidentu stálo několik ozbrojených mužů na stráži kolem zraněného muže a odhánělo přihlížející. Není jasné, co incident vyprovokovalo, poprvé se objevil online 10. října.
Palestinci, kteří hovořili s BBC, vyjádřili z veřejných poprav strach. „Proč lidé tleskají chaosu? Maskovaný muž zabije jiného maskovaného muže bez jakéhokoli důkazu, bez vyšetřování, bez soudu, bez čekací doby na odvolání. Jak to nazýváme? Odpor? Ne, to je nezákonnost,“ řekl právník žijící v Gaze. „Jednu chybu nemůžete napravit druhou,“ dodal aktivista žijící v centrálním Pásmu Gazy. „Popravy bez spravedlivého soudu jsou zločin. Kéž Bůh vede náš lid.“
Mezitím byli členové vnitřní bezpečnostní síly Hamasu nasazeni po celé Gaze City jako demonstrace síly skupiny. Dva tito bojovníci, s insigniemi vnitřních bezpečnostních jednotek a ozbrojeni puškami, byli vidět na několika snímcích, geolokalizovaných BBC Verify, hlídkující na křižovatce v Gaze City. Další ukázky síly zahrnovaly ozbrojené muže s útočnými puškami, kteří pochodovali trhem v oblasti Zejtounu, následováni malou skupinou mávající palestinskou vlajkou.
„Myslím, že Hamas se snažil mobilizovat své síly a pomocí svých sil ministerstva vnitra potvrdit a upevnit svou kontrolu,“ řekl profesor Fawaz Gerges, profesor mezinárodních vztahů na London School of Economics. „V oblastech, které jsou pod kontrolou Hamasu, bude Hamas schopen zničit různé klany, gangy, rabující a milice, protože jeho síly jsou zkušenější, zručnější a odhodlanější,“ dodal.
Zatímco Hamas měl dlouhodobě doutnající soupeření s různými ozbrojenými skupinami v Pásmu, izraelské bombardování Gazy a uvolnění kontroly Hamasu umožnilo některým klanům posílit, říkají analytici. „Kolaps dalších sociálních institucí zvýšil přitažlivost klanu, který může sloužit jako sociální síť pro své členy,“ uvedl Yaniv Voller, senior lektor blízkovýchodní politiky na University of Kent. „Bylo hlášeno, že alespoň některé z klanů dostaly zbraně a další podporu od Izraelských obranných sil (IDF), aby sloužily jako zástupci proti Hamasu,“ dodal.
Některé milice operují i v oblastech kontrolovaných IDF. Analýzou videí kolujících na sociálních médiích BBC Verify identifikovala základny používané dvěma soupeřícími skupinami hluboko na území kontrolovaném IDF. Jedna se nacházela poblíž jižního města Rafáh a druhá poblíž severního města Beit Hanoun.
V reakci na znovuvynoření Hamasu a roli jeho bezpečnostních sil při udržování pořádku Trump dříve řekl, že to nespadá mimo rámec mírové dohody. „[Hamas] chce zastavit problémy a byl v tom otevřený, a my jsme jim na určitou dobu dali souhlas,“ řekl novinářům v pondělí. „Máte téměř 2 miliony lidí, kteří se vracejí do zbořených budov, a může se stát mnoho špatných věcí. Takže chceme, aby to bylo – chceme, aby to bylo bezpečné.“ Profesor Gerges uvedl, že USA a jejich spojenci neměli jinou možnost, než povolit Hamasu určitou demonstraci síly v Gaze, pokud mělo mít příměří nějaký smysluplný dopad. „Bez bezpečnosti nelze doručovat pomoc. Bez bezpečnosti nelze mít opravdu život,“ řekl. „Američané si uvědomují, že jedinou silou je Hamas, a to je ta ironie.“
Česko má důvod k dobré náladě. Českou ekonomiku momentálně táhne vzhůru růst mezd, ale i investice. Ještě výraznějšímu růstu ale brání blízkovýchodní konflikt či cla, upozorňují experti.
Jedna z evropských královských rodin si dělá vážné obavy o některého z členů. Norsko dobře ví o zdravotních problémech princezny Mette-Marit, která se v poslední době stáhla do ústraní. Novinky ohledně jejího stavu prozradil korunní princ Haakon.
Jiřina Bohdalová vydělala během kariéry spoustu peněz, z nichž se část rozhodla investovat. Jedna investice do výtvarného umění se jí ale moc nepovedla. Legendární herečka se nicméně nehodlá vzdát bez boje. Dokonce se s žádostí o pomoc obrátila na jednoho politika.
Už mělo být jasno, jak bude Washington nadále postupovat vůči Teheránu. Americký prezident Donald Trump se totiž v pátek sešel s poradci a následně měl oznámit, zda souhlasí s prodloužením příměří. Jednání je sice u konce, ale jeho výsledek není známý. Informovala o tom britská BBC.
Poslední dny se v Česku obešly prakticky beze srážek. Víkend by to ale mohl změnit, protože Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upozornil, že v sobotu místy hrozí bouřky. Hlavním nebezpečím budou nárazy větru, výjimečně hrozí i krupobití.
Rostoucí intenzita a frekvence extrémních projevů počasí způsobených změnou klimatu vede v Evropě i ve světě ke vzniku takzvaných nepojistitelných oblastí. Jde o místa, kde se pojištění majetku stalo buď zcela nedostupným, nebo finančně neúnosným. K tomuto stavu dochází buď proto, že pojišťovny kvůli vysokému klimatickému riziku z určitých regionů úplně odcházejí, nebo nabízejí smlouvy s tak vysokým pojistným, že si je většina místních obyvatel nemůže dovolit. Tradiční pojišťovací mechanismy se tak ukazují jako strukturálně nepřipravené na novou klimatickou éru.
Ruská federace se potýká s výrazným překročením plánovaných výdajů na vedení války na Ukrajině, což nutí tamní vládu k rozsáhlým škrtům v jiných oblastech. Moskva předpokládá, že její vojenské výdaje v letošním roce překročí schválený rozpočet o nejméně 28 miliard dolarů. Tento nepříznivý finanční vývoj přichází v době, kdy se ruský postup na frontě výrazně zpomalil a Kyjev naopak stupňuje své údery na ruském území.
Dohoda o zřízení takzvaného fondu proti zneužívání úřadů (anti-weaponization fund), kterou americký prezident Donald Trump uzavřel se svou vlastní administrativou, ukazuje snahu jeho druhé vlády omezit kontrolu prezidentské moci. Tento krok má ochránit Trumpa a jeho spojence před budoucím vyšetřováním ze strany budoucích vlád nebo kongresových Demokratů. Právní experti a bývalí vládní právníci oslovení stanicí CNN uvádějí, že Trump systematicky ruší transparentní pravidla zavedená po aféře Watergate, útočí na rozpočtové pravomoci Kongresu a odměňuje své věrné příznivce, kteří čelí obviněním z trestných činů spáchaných v jeho zájmu.
Šéf Světové zdravotnické organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že smrtící epidemii eboly v Demokratické republice Kongo lze stále zastavit a dostat pod kontrolu. Podle jeho slov je potlačení nákazy možné i navzdory přetrvávajícímu ozbrojenému konfliktu, který sužuje východní část této africké země. Generální ředitel organizace v této souvislosti důrazně vyzval všechny tamní bojující skupiny, aby okamžitě vyhlásily příměří a umožnily bezpečné poskytování zdravotnické pomoci.
Japonsko v pátek oznámilo, že vyšle čtyři příslušníky svých ozbrojených sil do Německa, kde se zapojí do činnosti ukrajinské mise Severoatlantické aliance. Vojáci japonských sil sebeobrany budou působit přímo na základně ve Wiesbadenu. Cílem tohoto kroku je posílení strategické spolupráce mezi Tokiem a NATO v oblasti sdílení vojenských poznatků a obranných strategií.
V indické metropoli Dillí se během horkých letních dní střetávají dva naprosto odlišné světy. Zatímco zákazníci luxusních obchodů korzují mezi regály v klimatizovaných showroomech, venku pod spalujícím sluncem pokračují v práci pouliční prodavači, řidiči rikš či provozovatelé vozíků se zmrzlinou. Teploty ve městě běžně přesahují 40 °C, avšak pro miliony lidí zaměstnaných v neoficiálním sektoru, který tvoří téměř 90 % indické pracovní síly, odpočinek v chladu nepředstavuje reálnou možnost. Bezpečí před horkem musí ustoupit každodennímu boji o obživu.
Keňský soud dočasně zablokoval plány vlády Spojených států na otevření nového karanténního centra pro americké občany vystavené viru Ebola. Tento záměr, který původně schválil keňský prezident William Ruto, počítal se zřízením stanoviště na letecké základně Laikipia, nacházející se přibližně 125 mil severně od hlavního města Nairobi. Zařízení s kapacitou 50 lůžek mělo zahájit provoz v pátek, přičemž o společném přístupu k němu jednala s Američany také Velká Británie.