Donald Trump uskutečnil rychlou cestu do Izraele a Egypta, což pro něj bylo triumfální. Každý, kdo sledoval jeho projevy v Jeruzalémě a Šarm aš-Šajchu, mohl vidět muže užívajícího si svou moc. Liboval si v potlesku v izraelském parlamentu a v Egyptě se vyhříval v pozornosti mnoha hlav států a vlád, které se kvůli němu sjely. Jeden veteránní diplomat dokonce poznamenal, že to vypadalo, jako by Trump považoval světové lídry jen za komparsisty na své filmové scéně.
Trumpovo poselství v Šarmu bylo v podstatě o tom, že vytvořil historický zlom. „Celý život jsem dělal obchody. Ty nejlepší se tak nějak stanou... To se stalo právě tady. A možná tohle bude ten nejlepší obchod ze všech,“ prohlásil. Z jeho projevů mohlo navíc vzniknout zdání, že práce je hotová. Tak tomu ovšem není.
Trump si bezesporu může připsat zásluhy za dohodu o příměří a výměně rukojmích. Katar, Turecko a Egypt sice využily svého vlivu na Hamas, aby ho donutily dohodu přijmout, a jednalo se tak o společné úsilí. Trumpova role však byla rozhodující, protože bez jeho tlaku, který požadoval souhlas izraelského premiéra Benjamina Netanjahua s podmínkami, jež dříve odmítal, by dohoda podepsána nebyla.
Je důležité si uvědomit, čím tato dohoda je a čím není. Jde o příměří a výměnu rukojmích za vězně. Rozhodně se nejedná o mírovou smlouvu, ani o zahájení mírového procesu. Další fáze Trumpova 20bodového plánu vyžaduje dohodu, která vyplní mezery v rámci deklarujícím demilitarizaci a zabezpečení Pásma Gazy. To by měla řídit komise složená i z Palestinců a podléhající Radě míru, které bude předsedat prezident Trump. Je nutné vypracovat značné detaily k tomu, aby se plán stal realitou.
Dohoda o Gaze není plánem na dosažení míru na Blízkém východě, tedy konečného a doposud nedosažitelného cíle. Stejně vážným problémem je i nedostatek důkazů o nezbytné politické vůli pro skutečnou mírovou dohodu. Většina válek končí tak, že vyčerpané bojující strany uzavřou nějaký druh dohody. Válka v Gaze se stala jednou z nich, pokud je skutečně u konce, jak Trump prohlásil.
Další možností, jak ukončit válku, je úplné vítězství, které dovolí vítězům diktovat další směřování, čehož nejlepším příkladem je bezpodmínečná kapitulace nacistického Německa v roce 1945. Před 9. zářím, kdy Netanjahu nařídil raketový útok na Katar, se zdálo, že má stále v úmyslu rozdrtit nepřítele Izraele tak důkladně, aby mohl budoucnost Gazy diktovat. Tento úder Trumpa rozzuřil.
Katar je jedním z klíčových amerických spojenců v regionu a místem, kde se nachází největší americká vojenská základna na Blízkém východě. Je to také místo, kde Trumpovi synové vedou lukrativní podnikání. Trump odmítl Netanjahuovo ospravedlnění s tím, že cílem, který byl minut, nebylo vedení Hamasu, ale Katar. Pro Trumpa jsou americké zájmy přednější než ty izraelské. Není jako Joe Biden, který byl ochoten přijmout poškození pozice Ameriky v regionu jako nutnou cenu za podporu Izraele.
Trump je zpět ve Washingtonu DC a diplomaté připouštějí, že Američané si uvědomují životní důležitost doladění detailů, které nebude rychlé. Problémem je, že na to možná nebudou mít dostatek času. Příměří se vždy v raných fázích porušují. Ta, která přežijí, bývají založena na pevných dohodách, učiněných válčícími stranami, jež dospěly k závěru, že jejich nejlepší volbou je zajistit jejich funkčnost.
Hrozí, že příměří v Gaze postrádá takové základy. Jen 24 hodin poté, co Izraelci a Palestinci – každý z jiných důvodů – sdíleli radost a úlevu z návratu rukojmích, vězňů a zadržených domů, se na příměří objevují první trhliny. Hamas zatím vrátil pouze sedm těl z 28 rukojmích, kteří byli během zadržení zabiti. Zdůvodňuje to tím, že je velmi obtížné najít jejich hroby v moři trosek, které Izrael v Gaze vytvořil.
Izraelská trpělivost je malá. Osud těl rukojmích se v Izraeli stane větším a větším problémem, pokud nebudou jejich ostatky navráceny. V první reakci Izrael oznámil, že dokud Hamas nesplní své závazky, sníží přísun pomoci do Gazy na polovinu a znovu neotevře hraniční přechod Rafáh s Egyptem. Bezalel Smotrich, izraelský extremistický ultranacionalistický ministr financí, který je proti dohodě o Gaze, na sociálních médiích napsal, že „jen vojenský tlak přivádí rukojmí zpět“.
Izraelské obranné síly (IDF) stále okupují 53 % Pásma Gazy. V úterý jejich vojáci zabili Palestince, o nichž tvrdili, že se k jejich silám přibližovali. Palestinská civilní obrana v Gaze sdělila BBC, že v průběhu dvou incidentů bylo zabito sedm lidí. Je možné, že IDF stále dodržuje pravidla střetu, která používala před příměřím. Tato pravidla nařizují vojákům sledovat dvě imaginární linie kolem jejich pozic. Pokud je překročena první, vystřelí varovné výstřely. Pokud Palestinci pokračují v přibližování a překročí druhou imaginární linii, vojáci IDF mohou střílet s úmyslem zabít.
Velký problém tohoto systému je, že Palestinci nevědí, kde se tyto linie nacházejí. Jde o kontrolu davu s ostrou palbou. Co se týče Hamasu, ten si znovu upevňuje svou moc. Jeho ozbrojení a maskovaní muži se vrátili do ulic. Zaútočil na konkurenční ozbrojené klany, z nichž některé byly chráněny IDF. Kolovaly i videozáznamy, na nichž Hamas zabíjí muže se zavázanýma očima klečící na zemi, které obvinil ze spolupráce s Izraelci.
Tyto otřesné videozáznamy mimosoudních poprav na ulici vysílají vzkaz všem Palestincům, kteří by je chtěli vzdorovat – aby se neodvážili. Vzkazují také vnějšímu světu, že Hamas přežil izraelský útok. Bod 15 Trumpova plánu pro Gazu uvádí, že USA „budou spolupracovat s arabskými a mezinárodními partnery na vytvoření dočasných mezinárodních stabilizačních sil (ISF), které budou okamžitě nasazeny v Gaze“. Nasazení těchto sil bude nemožné, pokud příměří nebude pevné. Potenciální přispěvatelé nepošlou své vojáky, aby použili sílu k odzbrojení Hamasu.
Hamas naznačil, že by mohl odevzdat část těžkých zbraní, ale nebude odzbrojen. Má ideologii islámského odporu vůči Izraeli a ví, že bez zbraní se jeho palestinští nepřátelé přijdou pomstít. Netanjahu hrozil, že pokud to neudělá nikdo jiný, Izrael dokončí práci. Hamasovy zbraně musí zmizet, prohlásil, „po dobrém, nebo po zlém“.
Trump prohlásil, že jeho dohoda o Gaze v současné podobě ukončí generace konfliktů mezi Araby a Židy o území mezi řekou Jordán a Středozemním mořem. Trvá také na tom, že povede k širšímu míru na Blízkém východě. Pokud skutečně věří, že práce na nastolení míru je hotová, pak se klame. Pouhý pokus vyžaduje trvalé soustředění, tvrdou diplomatickou práci a rozhodnutí obou bojujících stran, že nadešel čas k bolestivým obětem a kompromisům. K dosažení míru se musí vzdát i jiných snů.
Také minulí američtí prezidenti věřili, že mohou na Blízkém východě nastolit mír. Trump zjistí, že mír nevzniká jen proto, že se tak rozhodne prezident, byť by byl jakkoliv mocný.
V průběhu letošního roku se v Pentagonu rozhořely spory ohledně nových předpisů upravujících nasazení a personální obsazení armády. Hlavní uniformovaný právník armády, generálporučík Joe Berger, který se funkce ujal v červenci 2024, opakovaně vyjadřoval právní obavy. Koncem ledna, když byl Berger požádán o právní posouzení nasazení Národní gardy státu Texas při vymáhání imigračních předpisů, vyjádřil skepsi. Svému nadřízenému, náčelníku štábu armády generálu Randy Georgeovi, sdělil, že potřebuje více informací o tom, zda jsou vojáci pro takové úkoly řádně vycvičeni.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se důrazně vyjádřil ke komentáři amerického prezidenta Donalda Trumpa, který o něm prohlásil, že není „nejsnadnější chlap na jednání“. Netanjahu se s tímto výrokem vyrovnal v úterý během exkluzivního rozhovoru s moderátorem Tony Dokoupilem pro pořad CBS Mornings, kde byl dotázán na poznámku, kterou Trump pronesl o den dříve v Knessetu.
Švédsko, Estonsko a Finsko ve středu přislíbily finanční příspěvky na zvýšení výdajů na nákup amerických zbraní pro Ukrajinu. Podle agentury Reuters ale čelí kritice za zdrženlivost v podpoře země jako Španělsko, Itálie, Francie a Británie. Americký ministr obrany Pete Hegseth ve středu naléhal na spojence, aby navýšili investice do programu Prioritizovaný seznam požadavků Ukrajiny (PURL).
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že Hamas „násilně“ odzbrojí, pokud se tato skupina sama nevzdá zbraní. Toto varování přišlo v době, kdy se Hamas snaží obnovit kontrolu nad Pásmem Gazy a zaměřuje se na ty, které nazývá „spolupracovníky“.
Donald Trump je na prezidenta, který se měl zaměřit výhradně na Ameriku, zapojen do překvapivě mnoha globálních záležitostí. V úterý například vyhrožoval odzbrojením Hamasu v Gaze, pokud se nevzdá zbraní, což vyvolalo spekulace o možné vojenské roli USA. Chlubil se také zlikvidováním dalšího rychlého člunu u Venezuely ve své právně sporné válce proti drogovým kartelům, píše CNN.
V posledních dnech se napětí mezi Afghánistánem a Pákistánem vystupňovalo vzájemnou smrtící přestřelkou, která vyvolala obavy z rozšíření konfliktu. Tyto boje navázaly na útoky z minulého čtvrtka v afghánském hlavním městě Kábulu a pohraniční provincii Paktika, ze kterých Tálibán obvinil Pákistán, ačkoli Islámábád se k nim oficiálně nepřiznal. Nejnovější vyhrocení situace se shodovalo s historickou cestou ministra zahraničí Tálibánu Amira Chána Muttakího do Indie, regionálního rivala Pákistánu, což v Islámábádu vyvolalo znepokojení.
Donald Trump uskutečnil rychlou cestu do Izraele a Egypta, což pro něj bylo triumfální. Každý, kdo sledoval jeho projevy v Jeruzalémě a Šarm aš-Šajchu, mohl vidět muže užívajícího si svou moc. Liboval si v potlesku v izraelském parlamentu a v Egyptě se vyhříval v pozornosti mnoha hlav států a vlád, které se kvůli němu sjely. Jeden veteránní diplomat dokonce poznamenal, že to vypadalo, jako by Trump považoval světové lídry jen za komparsisty na své filmové scéně.
Jiřina Bohdalová se v uplynulých dnech opět objevila na veřejnosti, ačkoliv lidé z jejího okolí říkají, že se strachuje o své zdraví. Proto se ostatně nezúčastnila celé akce, na kterou byla pozvána s jasným úkolem.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj měl po vítězi sněmovních voleb Andreji Babišovi na telefonu dalšího českého politika. S protějškem Petrem Pavlem řešili pokračování české pomoci Ukrajině i budoucnost muniční iniciativy.
Rodinu Vémolových v posledních měsících trápily vážné zdravotní potíže nejmladšího potomka československého páru. Už nějaký čas se vědělo, že chlapec se bude muset podrobit operaci. Obávaná chvíle konečně přišla na řadu.
Dara Rolins má za sebou netradiční zážitek pro umělce z našich zeměpisných šířek. O víkendu si totiž zazpívala pod nejvyšší budovou světa Burj Khalifou v Dubaji.
Teploty v Česku budou nadále klesat, jak bude postupovat podzim a blížit se zima. Vyplývá to z nejnovějšího výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Minimální teploty mohou chvílemi klesat pod nulu, upozornili meteorologové.