Donald Trump uskutečnil rychlou cestu do Izraele a Egypta, což pro něj bylo triumfální. Každý, kdo sledoval jeho projevy v Jeruzalémě a Šarm aš-Šajchu, mohl vidět muže užívajícího si svou moc. Liboval si v potlesku v izraelském parlamentu a v Egyptě se vyhříval v pozornosti mnoha hlav států a vlád, které se kvůli němu sjely. Jeden veteránní diplomat dokonce poznamenal, že to vypadalo, jako by Trump považoval světové lídry jen za komparsisty na své filmové scéně.
Trumpovo poselství v Šarmu bylo v podstatě o tom, že vytvořil historický zlom. „Celý život jsem dělal obchody. Ty nejlepší se tak nějak stanou... To se stalo právě tady. A možná tohle bude ten nejlepší obchod ze všech,“ prohlásil. Z jeho projevů mohlo navíc vzniknout zdání, že práce je hotová. Tak tomu ovšem není.
Trump si bezesporu může připsat zásluhy za dohodu o příměří a výměně rukojmích. Katar, Turecko a Egypt sice využily svého vlivu na Hamas, aby ho donutily dohodu přijmout, a jednalo se tak o společné úsilí. Trumpova role však byla rozhodující, protože bez jeho tlaku, který požadoval souhlas izraelského premiéra Benjamina Netanjahua s podmínkami, jež dříve odmítal, by dohoda podepsána nebyla.
Je důležité si uvědomit, čím tato dohoda je a čím není. Jde o příměří a výměnu rukojmích za vězně. Rozhodně se nejedná o mírovou smlouvu, ani o zahájení mírového procesu. Další fáze Trumpova 20bodového plánu vyžaduje dohodu, která vyplní mezery v rámci deklarujícím demilitarizaci a zabezpečení Pásma Gazy. To by měla řídit komise složená i z Palestinců a podléhající Radě míru, které bude předsedat prezident Trump. Je nutné vypracovat značné detaily k tomu, aby se plán stal realitou.
Dohoda o Gaze není plánem na dosažení míru na Blízkém východě, tedy konečného a doposud nedosažitelného cíle. Stejně vážným problémem je i nedostatek důkazů o nezbytné politické vůli pro skutečnou mírovou dohodu. Většina válek končí tak, že vyčerpané bojující strany uzavřou nějaký druh dohody. Válka v Gaze se stala jednou z nich, pokud je skutečně u konce, jak Trump prohlásil.
Další možností, jak ukončit válku, je úplné vítězství, které dovolí vítězům diktovat další směřování, čehož nejlepším příkladem je bezpodmínečná kapitulace nacistického Německa v roce 1945. Před 9. zářím, kdy Netanjahu nařídil raketový útok na Katar, se zdálo, že má stále v úmyslu rozdrtit nepřítele Izraele tak důkladně, aby mohl budoucnost Gazy diktovat. Tento úder Trumpa rozzuřil.
Katar je jedním z klíčových amerických spojenců v regionu a místem, kde se nachází největší americká vojenská základna na Blízkém východě. Je to také místo, kde Trumpovi synové vedou lukrativní podnikání. Trump odmítl Netanjahuovo ospravedlnění s tím, že cílem, který byl minut, nebylo vedení Hamasu, ale Katar. Pro Trumpa jsou americké zájmy přednější než ty izraelské. Není jako Joe Biden, který byl ochoten přijmout poškození pozice Ameriky v regionu jako nutnou cenu za podporu Izraele.
Trump je zpět ve Washingtonu DC a diplomaté připouštějí, že Američané si uvědomují životní důležitost doladění detailů, které nebude rychlé. Problémem je, že na to možná nebudou mít dostatek času. Příměří se vždy v raných fázích porušují. Ta, která přežijí, bývají založena na pevných dohodách, učiněných válčícími stranami, jež dospěly k závěru, že jejich nejlepší volbou je zajistit jejich funkčnost.
Hrozí, že příměří v Gaze postrádá takové základy. Jen 24 hodin poté, co Izraelci a Palestinci – každý z jiných důvodů – sdíleli radost a úlevu z návratu rukojmích, vězňů a zadržených domů, se na příměří objevují první trhliny. Hamas zatím vrátil pouze sedm těl z 28 rukojmích, kteří byli během zadržení zabiti. Zdůvodňuje to tím, že je velmi obtížné najít jejich hroby v moři trosek, které Izrael v Gaze vytvořil.
Izraelská trpělivost je malá. Osud těl rukojmích se v Izraeli stane větším a větším problémem, pokud nebudou jejich ostatky navráceny. V první reakci Izrael oznámil, že dokud Hamas nesplní své závazky, sníží přísun pomoci do Gazy na polovinu a znovu neotevře hraniční přechod Rafáh s Egyptem. Bezalel Smotrich, izraelský extremistický ultranacionalistický ministr financí, který je proti dohodě o Gaze, na sociálních médiích napsal, že „jen vojenský tlak přivádí rukojmí zpět“.
Izraelské obranné síly (IDF) stále okupují 53 % Pásma Gazy. V úterý jejich vojáci zabili Palestince, o nichž tvrdili, že se k jejich silám přibližovali. Palestinská civilní obrana v Gaze sdělila BBC, že v průběhu dvou incidentů bylo zabito sedm lidí. Je možné, že IDF stále dodržuje pravidla střetu, která používala před příměřím. Tato pravidla nařizují vojákům sledovat dvě imaginární linie kolem jejich pozic. Pokud je překročena první, vystřelí varovné výstřely. Pokud Palestinci pokračují v přibližování a překročí druhou imaginární linii, vojáci IDF mohou střílet s úmyslem zabít.
Velký problém tohoto systému je, že Palestinci nevědí, kde se tyto linie nacházejí. Jde o kontrolu davu s ostrou palbou. Co se týče Hamasu, ten si znovu upevňuje svou moc. Jeho ozbrojení a maskovaní muži se vrátili do ulic. Zaútočil na konkurenční ozbrojené klany, z nichž některé byly chráněny IDF. Kolovaly i videozáznamy, na nichž Hamas zabíjí muže se zavázanýma očima klečící na zemi, které obvinil ze spolupráce s Izraelci.
Tyto otřesné videozáznamy mimosoudních poprav na ulici vysílají vzkaz všem Palestincům, kteří by je chtěli vzdorovat – aby se neodvážili. Vzkazují také vnějšímu světu, že Hamas přežil izraelský útok. Bod 15 Trumpova plánu pro Gazu uvádí, že USA „budou spolupracovat s arabskými a mezinárodními partnery na vytvoření dočasných mezinárodních stabilizačních sil (ISF), které budou okamžitě nasazeny v Gaze“. Nasazení těchto sil bude nemožné, pokud příměří nebude pevné. Potenciální přispěvatelé nepošlou své vojáky, aby použili sílu k odzbrojení Hamasu.
Hamas naznačil, že by mohl odevzdat část těžkých zbraní, ale nebude odzbrojen. Má ideologii islámského odporu vůči Izraeli a ví, že bez zbraní se jeho palestinští nepřátelé přijdou pomstít. Netanjahu hrozil, že pokud to neudělá nikdo jiný, Izrael dokončí práci. Hamasovy zbraně musí zmizet, prohlásil, „po dobrém, nebo po zlém“.
Trump prohlásil, že jeho dohoda o Gaze v současné podobě ukončí generace konfliktů mezi Araby a Židy o území mezi řekou Jordán a Středozemním mořem. Trvá také na tom, že povede k širšímu míru na Blízkém východě. Pokud skutečně věří, že práce na nastolení míru je hotová, pak se klame. Pouhý pokus vyžaduje trvalé soustředění, tvrdou diplomatickou práci a rozhodnutí obou bojujících stran, že nadešel čas k bolestivým obětem a kompromisům. K dosažení míru se musí vzdát i jiných snů.
Také minulí američtí prezidenti věřili, že mohou na Blízkém východě nastolit mír. Trump zjistí, že mír nevzniká jen proto, že se tak rozhodne prezident, byť by byl jakkoliv mocný.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.