Donald Trump uskutečnil rychlou cestu do Izraele a Egypta, což pro něj bylo triumfální. Každý, kdo sledoval jeho projevy v Jeruzalémě a Šarm aš-Šajchu, mohl vidět muže užívajícího si svou moc. Liboval si v potlesku v izraelském parlamentu a v Egyptě se vyhříval v pozornosti mnoha hlav států a vlád, které se kvůli němu sjely. Jeden veteránní diplomat dokonce poznamenal, že to vypadalo, jako by Trump považoval světové lídry jen za komparsisty na své filmové scéně.
Trumpovo poselství v Šarmu bylo v podstatě o tom, že vytvořil historický zlom. „Celý život jsem dělal obchody. Ty nejlepší se tak nějak stanou... To se stalo právě tady. A možná tohle bude ten nejlepší obchod ze všech,“ prohlásil. Z jeho projevů mohlo navíc vzniknout zdání, že práce je hotová. Tak tomu ovšem není.
Trump si bezesporu může připsat zásluhy za dohodu o příměří a výměně rukojmích. Katar, Turecko a Egypt sice využily svého vlivu na Hamas, aby ho donutily dohodu přijmout, a jednalo se tak o společné úsilí. Trumpova role však byla rozhodující, protože bez jeho tlaku, který požadoval souhlas izraelského premiéra Benjamina Netanjahua s podmínkami, jež dříve odmítal, by dohoda podepsána nebyla.
Je důležité si uvědomit, čím tato dohoda je a čím není. Jde o příměří a výměnu rukojmích za vězně. Rozhodně se nejedná o mírovou smlouvu, ani o zahájení mírového procesu. Další fáze Trumpova 20bodového plánu vyžaduje dohodu, která vyplní mezery v rámci deklarujícím demilitarizaci a zabezpečení Pásma Gazy. To by měla řídit komise složená i z Palestinců a podléhající Radě míru, které bude předsedat prezident Trump. Je nutné vypracovat značné detaily k tomu, aby se plán stal realitou.
Dohoda o Gaze není plánem na dosažení míru na Blízkém východě, tedy konečného a doposud nedosažitelného cíle. Stejně vážným problémem je i nedostatek důkazů o nezbytné politické vůli pro skutečnou mírovou dohodu. Většina válek končí tak, že vyčerpané bojující strany uzavřou nějaký druh dohody. Válka v Gaze se stala jednou z nich, pokud je skutečně u konce, jak Trump prohlásil.
Další možností, jak ukončit válku, je úplné vítězství, které dovolí vítězům diktovat další směřování, čehož nejlepším příkladem je bezpodmínečná kapitulace nacistického Německa v roce 1945. Před 9. zářím, kdy Netanjahu nařídil raketový útok na Katar, se zdálo, že má stále v úmyslu rozdrtit nepřítele Izraele tak důkladně, aby mohl budoucnost Gazy diktovat. Tento úder Trumpa rozzuřil.
Katar je jedním z klíčových amerických spojenců v regionu a místem, kde se nachází největší americká vojenská základna na Blízkém východě. Je to také místo, kde Trumpovi synové vedou lukrativní podnikání. Trump odmítl Netanjahuovo ospravedlnění s tím, že cílem, který byl minut, nebylo vedení Hamasu, ale Katar. Pro Trumpa jsou americké zájmy přednější než ty izraelské. Není jako Joe Biden, který byl ochoten přijmout poškození pozice Ameriky v regionu jako nutnou cenu za podporu Izraele.
Trump je zpět ve Washingtonu DC a diplomaté připouštějí, že Američané si uvědomují životní důležitost doladění detailů, které nebude rychlé. Problémem je, že na to možná nebudou mít dostatek času. Příměří se vždy v raných fázích porušují. Ta, která přežijí, bývají založena na pevných dohodách, učiněných válčícími stranami, jež dospěly k závěru, že jejich nejlepší volbou je zajistit jejich funkčnost.
Hrozí, že příměří v Gaze postrádá takové základy. Jen 24 hodin poté, co Izraelci a Palestinci – každý z jiných důvodů – sdíleli radost a úlevu z návratu rukojmích, vězňů a zadržených domů, se na příměří objevují první trhliny. Hamas zatím vrátil pouze sedm těl z 28 rukojmích, kteří byli během zadržení zabiti. Zdůvodňuje to tím, že je velmi obtížné najít jejich hroby v moři trosek, které Izrael v Gaze vytvořil.
Izraelská trpělivost je malá. Osud těl rukojmích se v Izraeli stane větším a větším problémem, pokud nebudou jejich ostatky navráceny. V první reakci Izrael oznámil, že dokud Hamas nesplní své závazky, sníží přísun pomoci do Gazy na polovinu a znovu neotevře hraniční přechod Rafáh s Egyptem. Bezalel Smotrich, izraelský extremistický ultranacionalistický ministr financí, který je proti dohodě o Gaze, na sociálních médiích napsal, že „jen vojenský tlak přivádí rukojmí zpět“.
Izraelské obranné síly (IDF) stále okupují 53 % Pásma Gazy. V úterý jejich vojáci zabili Palestince, o nichž tvrdili, že se k jejich silám přibližovali. Palestinská civilní obrana v Gaze sdělila BBC, že v průběhu dvou incidentů bylo zabito sedm lidí. Je možné, že IDF stále dodržuje pravidla střetu, která používala před příměřím. Tato pravidla nařizují vojákům sledovat dvě imaginární linie kolem jejich pozic. Pokud je překročena první, vystřelí varovné výstřely. Pokud Palestinci pokračují v přibližování a překročí druhou imaginární linii, vojáci IDF mohou střílet s úmyslem zabít.
Velký problém tohoto systému je, že Palestinci nevědí, kde se tyto linie nacházejí. Jde o kontrolu davu s ostrou palbou. Co se týče Hamasu, ten si znovu upevňuje svou moc. Jeho ozbrojení a maskovaní muži se vrátili do ulic. Zaútočil na konkurenční ozbrojené klany, z nichž některé byly chráněny IDF. Kolovaly i videozáznamy, na nichž Hamas zabíjí muže se zavázanýma očima klečící na zemi, které obvinil ze spolupráce s Izraelci.
Tyto otřesné videozáznamy mimosoudních poprav na ulici vysílají vzkaz všem Palestincům, kteří by je chtěli vzdorovat – aby se neodvážili. Vzkazují také vnějšímu světu, že Hamas přežil izraelský útok. Bod 15 Trumpova plánu pro Gazu uvádí, že USA „budou spolupracovat s arabskými a mezinárodními partnery na vytvoření dočasných mezinárodních stabilizačních sil (ISF), které budou okamžitě nasazeny v Gaze“. Nasazení těchto sil bude nemožné, pokud příměří nebude pevné. Potenciální přispěvatelé nepošlou své vojáky, aby použili sílu k odzbrojení Hamasu.
Hamas naznačil, že by mohl odevzdat část těžkých zbraní, ale nebude odzbrojen. Má ideologii islámského odporu vůči Izraeli a ví, že bez zbraní se jeho palestinští nepřátelé přijdou pomstít. Netanjahu hrozil, že pokud to neudělá nikdo jiný, Izrael dokončí práci. Hamasovy zbraně musí zmizet, prohlásil, „po dobrém, nebo po zlém“.
Trump prohlásil, že jeho dohoda o Gaze v současné podobě ukončí generace konfliktů mezi Araby a Židy o území mezi řekou Jordán a Středozemním mořem. Trvá také na tom, že povede k širšímu míru na Blízkém východě. Pokud skutečně věří, že práce na nastolení míru je hotová, pak se klame. Pouhý pokus vyžaduje trvalé soustředění, tvrdou diplomatickou práci a rozhodnutí obou bojujících stran, že nadešel čas k bolestivým obětem a kompromisům. K dosažení míru se musí vzdát i jiných snů.
Také minulí američtí prezidenti věřili, že mohou na Blízkém východě nastolit mír. Trump zjistí, že mír nevzniká jen proto, že se tak rozhodne prezident, byť by byl jakkoliv mocný.
Už několik dní vyhlíželi posluchači Evropy 2 pondělní ráno. Moderátor Leoš Mareš je totiž navnadil na avizovanou účast legendární herečky Jiřiny Bohdalové, která lidi nepochybně nezklamala. Do vysílání dorazila i s výrazně mladším kolegou Jakubem Prachařem a dalším moderátorem Liborem Boučkem.
Tisíce Čechů v neděli demonstrovaly v centru Prahy na podporu prezidenta Petra Pavla v souvislosti se sporem mezi hlavou státu a ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé). Na pódiu vystoupili i několik umělců, se kterými si chce promluvit ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé).
Důležitým aktérem sporu mezi prezidentem Petrem Pavlem a ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) je poradce hlavy státu Petr Kolář. Právě na jeho telefon dorazily tolik diskutované esemesky. Kolář se nyní poprvé od začátku kauzy vyjádřil.
V USA se předávaly hudební ceny Grammy a ke slavnostnímu ceremoniálu se vyjádřil i americký prezident Donald Trump. Moderátorovi Trevoru Noahovi dokonce za některé výroky ohledně údajných Trumpových kontaktů s finančníkem Jeffreym Epsteinem pohrozil žalobou.
Nástrahy zimního počasí jsou různé a projeví se i během prvního ryze únorového týdne. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal varování před námrazou. Její tloušťka může být větší než tři centimetry, upozornili meteorologové. Problémy navíc přetrvají až do středy.
Dělba moci, volby a svoboda projevu brání státu v efektivním vládnutí. To je hlavní teze eseje „Digitální legitimita“, kterou pro nový režimní časopis napsal poradce Kremlu pro vnitřní politiku Gleb Kuzněcov. Podle něj jsou obyvatelé takzvaných neliberálních režimů ochotni vyměnit demokratické svobody za pohodlí a bezplatné digitální služby.
V České republice vypukla hluboká politická krize, kterou odstartoval ostrý střet mezi prezidentem Petrem Pavlem a vládní stranou Motoristé sobě, píše ukrajinský tisk. Připomíná, že napětí eskalovalo poté, co hlava státu odmítla jmenovat čestného předsedu Motoristů Filipa Turka ministrem životního prostředí, což vedlo k bezprecedentnímu obvinění z vydírání.
Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová se skepticky vyjádřila k myšlence vybudování společné evropské armády, která by fungovala nezávisle na NATO. Podle ní zastánci tohoto nápadu nedomysleli praktické dopady takového kroku. Jako bývalá premiérka zdůraznila, že každý stát má pouze jednu armádu a jeden rozpočet na obranu, tudíž nelze vedle stávajících sil vytvářet další separátní vojsko.
Bývalý šéf Evropské centrální banky a italský expremiér Mario Draghi varuje, že stávající globální ekonomický řád je již minulostí. Ve svém projevu na univerzitě KU Leuven v Belgii označil dosavadní systém za „mrtvý“. Podle něj však největší hrozbu nepředstavuje samotný rozpad starých pořádků, ale to, co je v budoucnu nahradí.
Administrativa Donalda Trumpa v posledních měsících prezentuje vysoké náklady na elektřinu jako problém, který se týká především demokratických států. Ačkoliv Kalifornie či Massachusetts skutečně patří k nejdražším regionům, federální data ukazují, že ceny rostou po celých Spojených státech. Výrazné zdražení zaznamenaly i republikánské státy jako Ohio nebo Pensylvánie.
Zveřejnění více než tří milionů souborů souvisejících s Jeffreym Epsteinem naznačuje, že do jeho sítě sexuálního zneužívání byli zapojeni i další muži. Tyto materiály vyvolávají pochybnosti o tvrzení úřadů, že neexistuje dostatek důkazů pro vyšetřování třetích stran. Nově odtajněné dokumenty obsahují svědectví, podle nichž Epstein poskytoval své oběti dalším osobám.
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) podniká kroky k vybudování stálého zázemí ve Venezuele, které má sloužit jako klíčový nástroj administrativy Donalda Trumpa pro upevnění vlivu v regionu. Tento krok následuje po nedávném dramatickém zadržení bývalého prezidenta Nicoláse Madura. Ačkoliv se na plánech podílí i ministerstvo zahraničí, v první fázi budou mít hlavní slovo zpravodajci. Důvodem je především nestabilní bezpečnostní situace, která zatím neumožňuje plnohodnotný návrat klasických diplomatů.