Donald Trump uskutečnil rychlou cestu do Izraele a Egypta, což pro něj bylo triumfální. Každý, kdo sledoval jeho projevy v Jeruzalémě a Šarm aš-Šajchu, mohl vidět muže užívajícího si svou moc. Liboval si v potlesku v izraelském parlamentu a v Egyptě se vyhříval v pozornosti mnoha hlav států a vlád, které se kvůli němu sjely. Jeden veteránní diplomat dokonce poznamenal, že to vypadalo, jako by Trump považoval světové lídry jen za komparsisty na své filmové scéně.
Trumpovo poselství v Šarmu bylo v podstatě o tom, že vytvořil historický zlom. „Celý život jsem dělal obchody. Ty nejlepší se tak nějak stanou... To se stalo právě tady. A možná tohle bude ten nejlepší obchod ze všech,“ prohlásil. Z jeho projevů mohlo navíc vzniknout zdání, že práce je hotová. Tak tomu ovšem není.
Trump si bezesporu může připsat zásluhy za dohodu o příměří a výměně rukojmích. Katar, Turecko a Egypt sice využily svého vlivu na Hamas, aby ho donutily dohodu přijmout, a jednalo se tak o společné úsilí. Trumpova role však byla rozhodující, protože bez jeho tlaku, který požadoval souhlas izraelského premiéra Benjamina Netanjahua s podmínkami, jež dříve odmítal, by dohoda podepsána nebyla.
Je důležité si uvědomit, čím tato dohoda je a čím není. Jde o příměří a výměnu rukojmích za vězně. Rozhodně se nejedná o mírovou smlouvu, ani o zahájení mírového procesu. Další fáze Trumpova 20bodového plánu vyžaduje dohodu, která vyplní mezery v rámci deklarujícím demilitarizaci a zabezpečení Pásma Gazy. To by měla řídit komise složená i z Palestinců a podléhající Radě míru, které bude předsedat prezident Trump. Je nutné vypracovat značné detaily k tomu, aby se plán stal realitou.
Dohoda o Gaze není plánem na dosažení míru na Blízkém východě, tedy konečného a doposud nedosažitelného cíle. Stejně vážným problémem je i nedostatek důkazů o nezbytné politické vůli pro skutečnou mírovou dohodu. Většina válek končí tak, že vyčerpané bojující strany uzavřou nějaký druh dohody. Válka v Gaze se stala jednou z nich, pokud je skutečně u konce, jak Trump prohlásil.
Další možností, jak ukončit válku, je úplné vítězství, které dovolí vítězům diktovat další směřování, čehož nejlepším příkladem je bezpodmínečná kapitulace nacistického Německa v roce 1945. Před 9. zářím, kdy Netanjahu nařídil raketový útok na Katar, se zdálo, že má stále v úmyslu rozdrtit nepřítele Izraele tak důkladně, aby mohl budoucnost Gazy diktovat. Tento úder Trumpa rozzuřil.
Katar je jedním z klíčových amerických spojenců v regionu a místem, kde se nachází největší americká vojenská základna na Blízkém východě. Je to také místo, kde Trumpovi synové vedou lukrativní podnikání. Trump odmítl Netanjahuovo ospravedlnění s tím, že cílem, který byl minut, nebylo vedení Hamasu, ale Katar. Pro Trumpa jsou americké zájmy přednější než ty izraelské. Není jako Joe Biden, který byl ochoten přijmout poškození pozice Ameriky v regionu jako nutnou cenu za podporu Izraele.
Trump je zpět ve Washingtonu DC a diplomaté připouštějí, že Američané si uvědomují životní důležitost doladění detailů, které nebude rychlé. Problémem je, že na to možná nebudou mít dostatek času. Příměří se vždy v raných fázích porušují. Ta, která přežijí, bývají založena na pevných dohodách, učiněných válčícími stranami, jež dospěly k závěru, že jejich nejlepší volbou je zajistit jejich funkčnost.
Hrozí, že příměří v Gaze postrádá takové základy. Jen 24 hodin poté, co Izraelci a Palestinci – každý z jiných důvodů – sdíleli radost a úlevu z návratu rukojmích, vězňů a zadržených domů, se na příměří objevují první trhliny. Hamas zatím vrátil pouze sedm těl z 28 rukojmích, kteří byli během zadržení zabiti. Zdůvodňuje to tím, že je velmi obtížné najít jejich hroby v moři trosek, které Izrael v Gaze vytvořil.
Izraelská trpělivost je malá. Osud těl rukojmích se v Izraeli stane větším a větším problémem, pokud nebudou jejich ostatky navráceny. V první reakci Izrael oznámil, že dokud Hamas nesplní své závazky, sníží přísun pomoci do Gazy na polovinu a znovu neotevře hraniční přechod Rafáh s Egyptem. Bezalel Smotrich, izraelský extremistický ultranacionalistický ministr financí, který je proti dohodě o Gaze, na sociálních médiích napsal, že „jen vojenský tlak přivádí rukojmí zpět“.
Izraelské obranné síly (IDF) stále okupují 53 % Pásma Gazy. V úterý jejich vojáci zabili Palestince, o nichž tvrdili, že se k jejich silám přibližovali. Palestinská civilní obrana v Gaze sdělila BBC, že v průběhu dvou incidentů bylo zabito sedm lidí. Je možné, že IDF stále dodržuje pravidla střetu, která používala před příměřím. Tato pravidla nařizují vojákům sledovat dvě imaginární linie kolem jejich pozic. Pokud je překročena první, vystřelí varovné výstřely. Pokud Palestinci pokračují v přibližování a překročí druhou imaginární linii, vojáci IDF mohou střílet s úmyslem zabít.
Velký problém tohoto systému je, že Palestinci nevědí, kde se tyto linie nacházejí. Jde o kontrolu davu s ostrou palbou. Co se týče Hamasu, ten si znovu upevňuje svou moc. Jeho ozbrojení a maskovaní muži se vrátili do ulic. Zaútočil na konkurenční ozbrojené klany, z nichž některé byly chráněny IDF. Kolovaly i videozáznamy, na nichž Hamas zabíjí muže se zavázanýma očima klečící na zemi, které obvinil ze spolupráce s Izraelci.
Tyto otřesné videozáznamy mimosoudních poprav na ulici vysílají vzkaz všem Palestincům, kteří by je chtěli vzdorovat – aby se neodvážili. Vzkazují také vnějšímu světu, že Hamas přežil izraelský útok. Bod 15 Trumpova plánu pro Gazu uvádí, že USA „budou spolupracovat s arabskými a mezinárodními partnery na vytvoření dočasných mezinárodních stabilizačních sil (ISF), které budou okamžitě nasazeny v Gaze“. Nasazení těchto sil bude nemožné, pokud příměří nebude pevné. Potenciální přispěvatelé nepošlou své vojáky, aby použili sílu k odzbrojení Hamasu.
Hamas naznačil, že by mohl odevzdat část těžkých zbraní, ale nebude odzbrojen. Má ideologii islámského odporu vůči Izraeli a ví, že bez zbraní se jeho palestinští nepřátelé přijdou pomstít. Netanjahu hrozil, že pokud to neudělá nikdo jiný, Izrael dokončí práci. Hamasovy zbraně musí zmizet, prohlásil, „po dobrém, nebo po zlém“.
Trump prohlásil, že jeho dohoda o Gaze v současné podobě ukončí generace konfliktů mezi Araby a Židy o území mezi řekou Jordán a Středozemním mořem. Trvá také na tom, že povede k širšímu míru na Blízkém východě. Pokud skutečně věří, že práce na nastolení míru je hotová, pak se klame. Pouhý pokus vyžaduje trvalé soustředění, tvrdou diplomatickou práci a rozhodnutí obou bojujících stran, že nadešel čas k bolestivým obětem a kompromisům. K dosažení míru se musí vzdát i jiných snů.
Také minulí američtí prezidenti věřili, že mohou na Blízkém východě nastolit mír. Trump zjistí, že mír nevzniká jen proto, že se tak rozhodne prezident, byť by byl jakkoliv mocný.
Někomu tím možná leze na nervy, ale princ Harry si svůj život ve Státech umí užít. Syn současného britského panovníka byl spatřen na velké sportovní události, kde se psaly dějiny.
Čechům vrcholí přípravy na druhé a naprosto klíčové utkání na letošním mistrovství světa ve fotbale. Ve čtvrtek vpodvečer vyzvou Jihoafrickou republiku a potřebují bodovat. Duel to bude speciální, protože důležitou roli budou mít ženy. Rozhodovat totiž bude trojice Američanek.
Člověk narozený na území dnešní České republiky v roce 2000 má za prvních 25 let života výrazně vyšší uhlíkovou bilanci než člověk narozený v roce 1940. I po zohlednění mezinárodní dopravy vychází rozdíl nejméně zhruba na 70 až 80 tun oxidu uhličitého na osobu. Vyplývá to z orientačního srovnání emisí CO₂ na obyvatele za prvních 25 let života obou generací.
Blíží se začátek astronomického léta, ale tropy dorazí do Česka už před ním. Potvrzuje to nové varování meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), kteří očekávají, že v pátek a sobotu vyšplhají teploty až na 34 °C.
Televizní moderátor Jeremy Clarkson oznámil, že mu byla diagnostikována rakovina prostaty. Tuto zprávu odhalil v nejnovějším díle páté řady svého dokumentárního pořadu Clarksonova farma. Záběry byly natočeny během uplynulých dvou let, přičemž samotný moderátor upřesnil, že o své nemoci ví už od května. Šestašedesátiletý bývalý průvodce pořadem Top Gear sice neuvedl přesné stadium onemocnění, označil jej však za agresivní a dodal, že v rámci léčby mu již byla odoperována část prostaty.
Zvyšující se globální teploty mohou vyvolat nebezpečný nárůst takzvaného hydroklimatického biče v říčních tocích, kvůli čemuž přestanou dosavadní postupy plánování protipovodňových opatření a boje proti suchu stačit. Podle nejnovější studie budou řeky v důsledku zhoršující se klimatické krize zažívat stále rychlejší přechody mezi vydatnými lijáky a dlouhými obdobími sucha. Teplejší atmosféra totiž zadržuje více vlhkosti, což intenzitu extrémních srážek výrazně zvyšuje.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že nedávná dohoda s Íránem není definitivní, a pohrozil obnovením vojenských úderů, pokud se Teherán nebude chovat podle očekávání. Před schůzkou s egyptským prezidentem Abdalem Fattáhem as-Sísím na summitu G7 novinářům sdělil, že se jedná pouze o memorandum o porozumění. Pokud s ním nebude spokojen nebo pokud Írán neupraví své jednání, jsou Spojené státy připraveny okamžitě obnovit shazování bomb. Trump v této souvislosti připomněl, že Teherán se chová nevhodně už čtyřicet sedm let.
Vysoká představitelka Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová rezolutně odmítla úvahy o tom, že by Evropská služba pro vnější činnost (EEAS) měla být zrušena nebo zásadně transformována. V interní zprávě určené pro pět tisíc pracovníků unijní diplomacie podotkla, že význam této instituce je pro celé společenství nezpochybnitelný, obzvláště za situace, kdy na evropském kontinentu probíhá rozsáhlý vojenský konflikt.
Íránské vedení se snaží rodící se memorandum o porozumění se Spojenými státy prezentovat domácímu publiku jako výsledek vytrvalého odporu a velké vítězství, nikoli jako ústupek. Obhajoba tohoto postoje je však v zemi mimořádně složitá. Stát má za sebou ničivou válku, hospodářství se nachází pod enormním tlakem a část vlivné základny Islámské republiky navíc měsíce hlasitě odmítala jakýkoliv kompromis s Washingtonem. Mezi Íránci doma i v zahraničí navíc existují skupiny, které uplynulou krizi nevnímaly jako prostor pro diplomacii, ale jako příležitost ke svržení současného režimu.
Ruská agrese vůči Ukrajině bývá často mylně popisována jako konflikt velmocí, vyvolaný rozšiřováním NATO. Tento výklad, který kopíruje narativy Kremlu a staví na logice studené války, však politologové i historici odmítají. Ve skutečnosti se jedná o střet středních mocností, do kterého Spojené státy a Čína zasahují pouze z ústraní. Rusko totiž od rozpadu Sovětského svazu status velmoci ztratilo a disponuje pouze velmocenským komplexem, přestože si udrželo stálé místo v Radě bezpečnosti OSN a rozsáhlý jaderný arsenál.
Izraelská armáda ve středu ráno podle libanonských médií a stanice Al-Džazíra opět zaútočila na cíle v jižním Libanonu. Stíhací letouny a drony zasáhly oblasti v okrese Nabatíja, včetně okraje obce Kfar Tebnit, výšin Alí al-Táhir a města Nabatíja al-Fawqa, přičemž další bezpilotní letoun udeřil v pobřežní obci Ansaríja.
Zrod dohody mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a Íránem naráží na odpor řady konzervativců, pro které představuje největší problém finanční stránka věci. Viceprezident JD Vance v rozhovoru pro CBS News v podstatě potvrdil, že Teherán by mohl získat přístup k rekonstrukčnímu fondu v hodnotě až 300 miliard dolarů.