Dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen v úterý prohlásil, že snaha Evropské unie o deregulaci není pouze o tom, aby se zavděčila Washingtonu. Brusel podle něj musí uvolnit svá vlastní pravidla, zároveň by měl hájit svou nezávislost proti tlaku Spojených států. „Je to jako Kinder vejce. Slouží to více než jednomu účelu,“ řekl Rasmussen v exkluzivním rozhovoru pro Politico.
Ministr zdůraznil, že by Evropa měla jít cestou deregulace hlavně ve svém vlastním zájmu, i když to může posloužit i zájmům jiných. Rasmussenova slova přichází před klíčovým zasedáním lídrů EU příští týden, kde bude deregulační úsilí Unie hlavní téma. Očekává se, že lídři budou naléhat na výkonný orgán bloku, aby urychlil snahy o seškrtání zbytečné byrokracie, což je podle dánského ministra zásadní pro udržení globální konkurenceschopnosti Evropy.
„Pokud se našim investorům dostane červeného koberce v USA a červeného razítka v Evropě, nakonec si vyberou USA,“ zdůraznil Rasmussen. Brusel už přes rok ruší části ekologické byrokracie ve snaze obnovit konkurenceschopnost evropských průmyslových odvětví vůči americkým a čínským rivalům. EU má nyní v plánu devět zjednodušovacích balíčků, které se týkají obranného, ekologického a digitálního sektoru.
Regulační předpisy EU vyvolaly nelibost prezidenta Donalda Trumpa, který pohrozil zvýšením cel kvůli pravidlům, která podle něj diskriminují a dokonce cenzurují americké společnosti. Zejména Francie a Německo, dvě největší ekonomiky EU, tlačí na Brusel, aby provedl podobnou ekologickou deregulaci. Evropská komise proto připravuje plány, jak vyhovět Trumpovým stížnostem, ale zároveň chce toto úsilí prezentovat jako součást vlastní reformy. Politicky tento krok umožňuje bloku sladit svou domácí agendu, aniž by se jevil jako ten, který se podvoluje tlaku Trumpa.
Rasmussen se takto vyjádřil na okraj jednání ministrů obchodu EU v Dánsku, které v současné době předsedá Radě. Setkání bylo zastíněno rozhodnutím Číny drasticky omezit vývoz vzácných zemin, což dále tlačí na EU uprostřed rozkolu mezi USA a Čínou. Brusel vyzval skupinu průmyslově vyspělých zemí G7 ke koordinaci reakce na čínská omezení vývozu.
Rasmussen odmítl myšlenku takzvané doložky o zániku, na základě které by EU mohla přezkoumat podmínky své obchodní dohody s USA po odchodu Trumpa z úřadu. Podle dohody, kterou v červenci uzavřela předsedkyně Komise Ursula von der Leyen v Trumpově golfovém resortu ve Skotsku, Washington zavedl základní 15% clo na veškeré zboží z Evropské unie. EU se naopak zavázala snížit svá cla na dovoz amerických automobilů a průmyslového zboží na nulu.
„Definování doložky o zániku nezmění realitu,“ řekl Rasmussen. „Žiju v reálném světě a musíme jednat se současnou americkou administrativou.“ Tento názor potvrdil i Thomas Byrne, irský ministr pro evropské záležitosti, s tím, že zahájení přezkumu dohody by nebylo v zájmu evropských občanů. Zejména Evropský parlament vyzval k možnému přezkoumání podmínek, které EU Trumpově administrativě odsouhlasila, vzhledem k tomu, že transatlantická obchodní dohoda byla kritizována jako výrazně nakloněná ve prospěch Spojených států.
Bývalý dánský premiér Rasmussen nevyloučil možnost opětovného projednání těchto podmínek, ale teprve v okamžiku, kdy se politické a ekonomické náklady Trumpova obchodního protekcionismu začnou projevovat v USA. „Jsem si celkem jistý, že ve střednědobém horizontu uvidíte dopady této strategie v rámci americké společnosti. A pak musíme být připraveni věci znovu projednat,“ uzavřel Rasmussen.
Izraelské ozbrojené síly obsadily v Libanonu historickou křižáckou pevnost Beaufort ze dvanáctého století. Podle dostupných informací se jedná o nejhlubší vojenský průnik na libanonské území za posledních více než 25 let. Tato významná památka, známá také pod arabským názvem Kal’at al-Šakíf, se tyčí na výrazném skalním ostrohu na okraji soutěsky řeky Litani. Strategické umístění objektu nabízí mimořádný výhled na celé jižní území Libanonu, což z něj činilo klíčový bod vojenského zájmu již v dobách středověkých křižáckých výprav.
Prudký nárůst cen ropy od začátku blízkovýchodního konfliktu sice vyhnal náklady na paliva nahoru a vyvolal celosvětové obavy z jejich nedostatku, avšak v Číně se v souvislosti s energetickou krizí děje něco velmi neobvyklého. Podle údajů společnosti JPMorgan tamní poptávka po ropě klesla o devět procent v porovnání s obdobím před vypuknutím války s Íránem. Pro představu, během globální ekonomické recese v roce 2008 se celosvětová poptávka snížila o pouhá dvě procenta, což z nynějšího čínského propadu činí zdánlivou hospodářskou noční můru. Čína se přitom ani zdaleka nenachází na pokraji ekonomického kolapsu.
Tichým oceánem se šíří klimatický fenomén El Niño podstatně rychleji, než vědci původně předpokládali. Nejnovější data Centra pro předpověď klimatu, které spadá pod Národní úřad pro oceán a atmosféru, ukazují na rapidně rostoucí šance, že by tento jev mohl do podzimu či zimy nabýt historické síly. Odborníci v této souvislosti zmiňují možnost vzniku vzácného takzvaného super El Niňa. Pravděpodobnost, že anomálie dosáhne silné nebo velmi silné intenzity, se v současné době odhaduje na 66 procent.
Pokud by konflikt na Blízkém východě přetrval až do příštího roku, tvrdě by zasáhl globální ekonomický růst, uvrhl některé země do recese a způsobil vážný nedostatek energií. Ve svém nejnovějším hospodářském výhledu před tím varuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Tento pařížský klub sdružující vyspělé státy světa nastínil scénář s názvem „prodloužené narušení“, který počítá s variantou, že by Spojené státy a Írán nedosáhly dohody dříve než v roce 2027.
Nová vědecká studie naznačuje, že dlouhodobé užívání léků na hubnutí by mohlo ročně zabránit tisícům operací spojených s výměnou kolenního kloubu. Globálně trpí osteoartrózou více než 500 milionů lidí, přičemž artróza kolene je vůbec nejčastější formou tohoto onemocnění. Jen ve Spojených státech postihuje přibližně 14 milionů osob a ve Velké Británii se týká více než 5 milionů lidí. Mnoho z těchto pacientů nakonec musí podstoupit chirurgický zákrok, přičemž například v samotné Británii se každoročně provede přes 120 000 totálních endoprotéz kolene. Nadváha a obezita přitom riziko rozvoje tohoto onemocnění výrazně zvyšují, protože nadměrně zatěžují klouby.
Izraelské vojenské síly v úterý nepřestávaly útočit na jiholibanonské území, nicméně hlavní město Bejrút zůstalo ušetřeno. Stalo se tak na základě dohody o částečném klidu zbraní s ozbrojeným hnutím Hizballáh, které podporuje Írán. Libanonská strana uvedla, že toto ujednání oznámil americký prezident Donald Trump v pondělí pozdě večer. Podle stanovených podmínek se Izrael zavázal nebombardovat metropoli výměnou za to, že Hizballáh nebude podnikat útoky na izraelské území. K dohodě došlo poté, co Teherán upozornil, že izraelské vojenské akce v Libanonu ohrožují rozhovory o ukončení války se Spojenými státy.
Napětí mezi USA a Íránem nepolevuje na diplomatické úrovni ani na bojišti. V uplynulých hodinách došlo k dalším vzájemným útokům, zatímco mírová jednání se neposouvají ke zdárnému konci. Upozornila na to BBC.
Česko v neděli na závěr meteorologického jara zasáhly bouřky, které měly být podle výstrahy až velmi silné. Podle nejnovějších informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se dokonce vyskytla dvě tornáda.
Americká banka dramaticky navýšila očekávanou cenu akcií české společnosti ČEZ, o takřka 400 Kč na akcii. Může to být bolehlav pro Babišovu vládu, pokud jí to zdraží postátnění výroby elektřiny.
Buckinghamský palác je v úzkých. Podle zjištění novinářů již před šesti lety obdržel emaily, které mají dokazovat, že bývalý princ Andrew sdílel tajné vládní informace s nepovolanými osobami. Odhalení vyvolalo reakce, včetně vyjádření jedné z obětí finančníka Jeffreyho Epsteina.
Meteorologické léto je od pondělí v plném proudu, ale pocity zatím mohou být rozporuplné. V posledních dnech se totiž hodí mít po ruce i deštník. A i podle nejnovější dlouhodobé předpovědi se má oteplovat jen pozvolna.
Stovky místních obyvatel se minulý měsíc sešly v grónském hlavním městě Nuuku před novým americkým konzulátem, aby protestovaly proti snahám Donalda Trumpa posílit vliv Spojených států nad tímto ostrovem. Shromáždění zakončilo týden, během něhož toto poloautonomní dánské území poprvé navštívil Trumpův zvláštní zmocněnec Jeff Landry. Organizátor protestu Aqqalukkuluk Fontain připomněl předchozí jednoznačné vyjádření grónské vlády směrem k americké administrativě, že ostrov není na prodej. Otevření diplomatického sídla i Landryho mise se odehrály v době, kdy se obě strany pokoušejí zmírnit napětí vyvolané opakovanými požadavky amerického prezidenta na ovládnutí ostrova z důvodů národní bezpečnosti. Nespokojení občané prošli centrem města se skandováním, že Grónsko patří Gróňanům, načež se před konzulátem v tichosti otočili zády, čímž chtěli podle organizátorů vyslat celému světu jasný vzkaz, že v demokracii musí slovo „ne“ platit.