Dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen v úterý prohlásil, že snaha Evropské unie o deregulaci není pouze o tom, aby se zavděčila Washingtonu. Brusel podle něj musí uvolnit svá vlastní pravidla, zároveň by měl hájit svou nezávislost proti tlaku Spojených států. „Je to jako Kinder vejce. Slouží to více než jednomu účelu,“ řekl Rasmussen v exkluzivním rozhovoru pro Politico.
Ministr zdůraznil, že by Evropa měla jít cestou deregulace hlavně ve svém vlastním zájmu, i když to může posloužit i zájmům jiných. Rasmussenova slova přichází před klíčovým zasedáním lídrů EU příští týden, kde bude deregulační úsilí Unie hlavní téma. Očekává se, že lídři budou naléhat na výkonný orgán bloku, aby urychlil snahy o seškrtání zbytečné byrokracie, což je podle dánského ministra zásadní pro udržení globální konkurenceschopnosti Evropy.
„Pokud se našim investorům dostane červeného koberce v USA a červeného razítka v Evropě, nakonec si vyberou USA,“ zdůraznil Rasmussen. Brusel už přes rok ruší části ekologické byrokracie ve snaze obnovit konkurenceschopnost evropských průmyslových odvětví vůči americkým a čínským rivalům. EU má nyní v plánu devět zjednodušovacích balíčků, které se týkají obranného, ekologického a digitálního sektoru.
Regulační předpisy EU vyvolaly nelibost prezidenta Donalda Trumpa, který pohrozil zvýšením cel kvůli pravidlům, která podle něj diskriminují a dokonce cenzurují americké společnosti. Zejména Francie a Německo, dvě největší ekonomiky EU, tlačí na Brusel, aby provedl podobnou ekologickou deregulaci. Evropská komise proto připravuje plány, jak vyhovět Trumpovým stížnostem, ale zároveň chce toto úsilí prezentovat jako součást vlastní reformy. Politicky tento krok umožňuje bloku sladit svou domácí agendu, aniž by se jevil jako ten, který se podvoluje tlaku Trumpa.
Rasmussen se takto vyjádřil na okraj jednání ministrů obchodu EU v Dánsku, které v současné době předsedá Radě. Setkání bylo zastíněno rozhodnutím Číny drasticky omezit vývoz vzácných zemin, což dále tlačí na EU uprostřed rozkolu mezi USA a Čínou. Brusel vyzval skupinu průmyslově vyspělých zemí G7 ke koordinaci reakce na čínská omezení vývozu.
Rasmussen odmítl myšlenku takzvané doložky o zániku, na základě které by EU mohla přezkoumat podmínky své obchodní dohody s USA po odchodu Trumpa z úřadu. Podle dohody, kterou v červenci uzavřela předsedkyně Komise Ursula von der Leyen v Trumpově golfovém resortu ve Skotsku, Washington zavedl základní 15% clo na veškeré zboží z Evropské unie. EU se naopak zavázala snížit svá cla na dovoz amerických automobilů a průmyslového zboží na nulu.
„Definování doložky o zániku nezmění realitu,“ řekl Rasmussen. „Žiju v reálném světě a musíme jednat se současnou americkou administrativou.“ Tento názor potvrdil i Thomas Byrne, irský ministr pro evropské záležitosti, s tím, že zahájení přezkumu dohody by nebylo v zájmu evropských občanů. Zejména Evropský parlament vyzval k možnému přezkoumání podmínek, které EU Trumpově administrativě odsouhlasila, vzhledem k tomu, že transatlantická obchodní dohoda byla kritizována jako výrazně nakloněná ve prospěch Spojených států.
Bývalý dánský premiér Rasmussen nevyloučil možnost opětovného projednání těchto podmínek, ale teprve v okamžiku, kdy se politické a ekonomické náklady Trumpova obchodního protekcionismu začnou projevovat v USA. „Jsem si celkem jistý, že ve střednědobém horizontu uvidíte dopady této strategie v rámci americké společnosti. A pak musíme být připraveni věci znovu projednat,“ uzavřel Rasmussen.
Ukrajina v posledních týdnech převzala iniciativu v oslabování ruské válečné ekonomiky a spustila kampaň, kterou prezident Volodymyr Zelenskyj označil za „sankce dlouhého doletu“.
Dým ze stovek kanadských lesních požárů nadále zahaluje rozsáhlé oblasti Severní Ameriky a přináší nebezpečné znečištění ovzduší pro desítky milionů lidí. Výstrahy před špatnou kvalitou vzduchu byly vydány ve více než dvaceti státech USA, kam se kouř z požárů v jižní a střední Kanadě, severním Ontariu a Minnesotě přesunul.
Španělský premiér Pedro Sánchez v neděli odcestuje do Spojených států, aby na stadionu MetLife v New Jersey osobně zhlédl finálový zápas mistrovství světa ve fotbale mezi Španělskem a Argentinou. Vládní mluvčí potvrdil jeho přítomnost krátce poté, co svou účast oznámila také španělská královská rodina. Na stadionu bude zápas sledovat rovněž americký prezident Donald Trump, což může vést k poměrně napjatému setkání, neboť Sánchez patří k nejhlasitějším Trumpovým kritikům v Evropě.
Rozporuplné hlasování ve Sněmovně reprezentantů naplno odhalilo prohlubující se rozkol uvnitř Demokratické strany ohledně vojenské pomoci Izraeli. Návrh na zastavení této podpory, který předložil konzervativní republikánský kongresman Thomas Massie z Kentucky, byl sice díky drtivému odporu většiny republikánů a 98 demokratů zamítnut, v řadách demokratických poslanců však vyvolal téměř stoprocentní shodu v rozdělení sil. Pro utnutí vojenské pomoci totiž zvedlo ruku 103 demokratů a dalších deset se zdrželo, což představuje v novodobé historii americko-izraelských vztahů dříve nemyslitelný posun.
Velkolepý pohřeb nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, který zahynul na konci února při koordinovaných americko-izraelských náletech, naplno odkryl hluboké vnitřní rozepře v íránském režimu. Během smutečního průvodu v Teheránu čelil prezident Masúd Pezeškijan výkřikům „smrt kompromisníkovi“. Šéf íránské diplomacie Abbás Araghčí, který s Trumpovou administrativou vyjednal příměří a dosáhl částečného zrušení sankcí, musel z pohřbu dokonce utéct poté, co na něj dav začal házet kameny a označovat ho za zrádce.
Izraelští ministři obrany a financí oznámili plány na vybudování nových osad v Pásmu Gazy a vyčlenění stovek milionů dolarů na rozšíření výstavby na okupovaném Západním břehu Jordánu. Krajně pravicová koalice premiéra Benjamina Netanjahua se před nadcházejícími parlamentními volbami, které jsou naplánovány na 27. října, snaží urychleně rozšířit kontrolu nad palestinským územím.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Kanadě zavedením nových cel poté, co stovky lesních požárů zahalily velkou část severu Spojených států do hustého kouře. Trump označil situaci za invazi špinavého a nezdravého vzduchu do USA a obvinil sousední zemi ze záměrné nedbalosti při správě lesů. Uvedl, že bude telefonovat kanadskému premiérovi Marku Carneymu a bude žádat vysvětlení. V reakci na to někteří republikáni opětovně navrhli, aby se Kanada stala 51. státem USA, což v Kanadě vyvolalo vlnu nevole a protestní omezování cest do Ameriky.
I přes přísné zákazy režimu Kim Čong-una si jihokorejský pop, známý jako K-pop, nachází cestu k obyvatelům Severní Koreje. Pro mnohé uprchlíky, kteří nyní žijí v Jižní Koreji, znamenalo setkání s touto hudbou zásadní životní zlom a první dotek se svobodou.
Kdo nastoupí na uvolněné místo, až skončí druhý mandát Emmanuela Macrona? Hlavní favoritkou je navzdory posledním událostem jeho někdejší soupeřka Marine Le Penová. Potvrdily to i průzkumy, které proběhly po jejím odsouzení.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nabídl bývalému ministrovi vnitra Ihoru Klymenkovi post tajemníka Rady národní bezpečnosti a obrany (RNBO). Klymenko byl původně hlavní volbou hlavy státu na post nového ministra obrany, avšak masové občanské protesty proti odvolání jeho předchůdce Mychajla Fedorova tyto plány výrazně zkomplikovaly.
Evropská komise představila nový Akční plán pro elektrifikaci, jehož cílem je do roku 2040 zajistit čtyřicet šest procent celkové spotřeby energie v Evropské unii z elektřiny, což představuje zdvojnásobení současného stavu.