Dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen v úterý prohlásil, že snaha Evropské unie o deregulaci není pouze o tom, aby se zavděčila Washingtonu. Brusel podle něj musí uvolnit svá vlastní pravidla, zároveň by měl hájit svou nezávislost proti tlaku Spojených států. „Je to jako Kinder vejce. Slouží to více než jednomu účelu,“ řekl Rasmussen v exkluzivním rozhovoru pro Politico.
Ministr zdůraznil, že by Evropa měla jít cestou deregulace hlavně ve svém vlastním zájmu, i když to může posloužit i zájmům jiných. Rasmussenova slova přichází před klíčovým zasedáním lídrů EU příští týden, kde bude deregulační úsilí Unie hlavní téma. Očekává se, že lídři budou naléhat na výkonný orgán bloku, aby urychlil snahy o seškrtání zbytečné byrokracie, což je podle dánského ministra zásadní pro udržení globální konkurenceschopnosti Evropy.
„Pokud se našim investorům dostane červeného koberce v USA a červeného razítka v Evropě, nakonec si vyberou USA,“ zdůraznil Rasmussen. Brusel už přes rok ruší části ekologické byrokracie ve snaze obnovit konkurenceschopnost evropských průmyslových odvětví vůči americkým a čínským rivalům. EU má nyní v plánu devět zjednodušovacích balíčků, které se týkají obranného, ekologického a digitálního sektoru.
Regulační předpisy EU vyvolaly nelibost prezidenta Donalda Trumpa, který pohrozil zvýšením cel kvůli pravidlům, která podle něj diskriminují a dokonce cenzurují americké společnosti. Zejména Francie a Německo, dvě největší ekonomiky EU, tlačí na Brusel, aby provedl podobnou ekologickou deregulaci. Evropská komise proto připravuje plány, jak vyhovět Trumpovým stížnostem, ale zároveň chce toto úsilí prezentovat jako součást vlastní reformy. Politicky tento krok umožňuje bloku sladit svou domácí agendu, aniž by se jevil jako ten, který se podvoluje tlaku Trumpa.
Rasmussen se takto vyjádřil na okraj jednání ministrů obchodu EU v Dánsku, které v současné době předsedá Radě. Setkání bylo zastíněno rozhodnutím Číny drasticky omezit vývoz vzácných zemin, což dále tlačí na EU uprostřed rozkolu mezi USA a Čínou. Brusel vyzval skupinu průmyslově vyspělých zemí G7 ke koordinaci reakce na čínská omezení vývozu.
Rasmussen odmítl myšlenku takzvané doložky o zániku, na základě které by EU mohla přezkoumat podmínky své obchodní dohody s USA po odchodu Trumpa z úřadu. Podle dohody, kterou v červenci uzavřela předsedkyně Komise Ursula von der Leyen v Trumpově golfovém resortu ve Skotsku, Washington zavedl základní 15% clo na veškeré zboží z Evropské unie. EU se naopak zavázala snížit svá cla na dovoz amerických automobilů a průmyslového zboží na nulu.
„Definování doložky o zániku nezmění realitu,“ řekl Rasmussen. „Žiju v reálném světě a musíme jednat se současnou americkou administrativou.“ Tento názor potvrdil i Thomas Byrne, irský ministr pro evropské záležitosti, s tím, že zahájení přezkumu dohody by nebylo v zájmu evropských občanů. Zejména Evropský parlament vyzval k možnému přezkoumání podmínek, které EU Trumpově administrativě odsouhlasila, vzhledem k tomu, že transatlantická obchodní dohoda byla kritizována jako výrazně nakloněná ve prospěch Spojených států.
Bývalý dánský premiér Rasmussen nevyloučil možnost opětovného projednání těchto podmínek, ale teprve v okamžiku, kdy se politické a ekonomické náklady Trumpova obchodního protekcionismu začnou projevovat v USA. „Jsem si celkem jistý, že ve střednědobém horizontu uvidíte dopady této strategie v rámci americké společnosti. A pak musíme být připraveni věci znovu projednat,“ uzavřel Rasmussen.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila na tiskové konferenci po skončení summitu Evropské unie v Bruselu, že podpora Ukrajiny ze strany unie je nyní důležitější než kdy dříve. Zdůraznila, že blok dělá maximum, ale finanční potřeby napadené země budou s pokračujícím válečným konfliktem neustále narůstat. Evropská unie a její členské státy se v současnosti podílejí na osmdesáti procentech externí pomoci Ukrajině a unijní představitelé budou i nadále stát v čele těchto snah.
Úspěšná ukrajinská protiofenzíva známá pod krycím názvem Operace Vivaldi přinesla na východní frontě v regionu Donbasu výrazný strategický obrat. Ukrajinským jednotkám se podle BBC v posledních měsících podařilo osvobodit přibližně 277 čtverečních kilometrů území severně od města Lyman. Tato rozsáhlá operace úspěšně zastavila hrozící ruský pokus o obklíčení zbývajících měst pod ukrajinskou kontrolou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na ostrou kritiku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa prohlásil, že hájí výhradně zájmy své země, která má právo se bránit. Reagoval tak na Trumpova slova, která označila obnovené ukrajinské útoky na ruské ropné rafinérie za ostudu. Napětí mezi Washingtonem a Kyjevem se v poslední době výrazně vyostřilo.
Americká automobilka Tesla představila svůj nejnovější model nazvaný Roadster 2, který podle slov jejího šéfa Elona Muska představuje vůbec první létající auto na světě. Nové sportovní vozidlo využívá pokročilou technologii z vesmírné společnosti SpaceX, díky níž dokáže létat podobně jako raketa. Prezentace tohoto netradičního modelu proběhla v prostorách vývojového a testovacího zařízení SpaceX v Texasu.
Jemenské vládní síly a saúdskoarabská koalice čelí stupňujícím se útokům ze strany jemenské povstalecké hnutí Hútíů napojených na Írán, které ve čtvrtek provedly raketový a dronový útok na prezidentský palác al-Mašík v dočasném hlavním městě Adenu. Při tomto úderu na sídlo mezinárodně uznávané vlády zahynulo pět lidí včetně dvou členů ochranky premiéra Šaji Zindaního a dalších šestnáct osob utrpělo zranění.
Západní země v čele se Spojenými státy a některými státy Evropské unie stále častěji odmítají udělit azyl ruským disidentům, aktivistům a odpíračům vojenské služby, kteří utekli před politickými represemi. Navzdory hrozícím vězeňským trestům či násilnému odvlečení na frontu na Ukrajině roste počet případů, kdy západní úřady tyto odpůrce Kremlu nedobrovolně vrací do Ruska.
Podle investigativního zjištění agentury Reuters vzešel příkaz k omezení ukrajinského vojenského satelitního systému Starshield přímo z Bílého domu. Toto opatření vážně narušilo ukrajinskou obranu proti dronům a zkomplikovalo vojenské operace v době stupňujících se ruských útoků. Rozhodnutí Washingtonu vyvolalo obavy o životy civilistů a proběhlo na pozadí rostoucího napětí kvůli ruským rafinériím.
Američtí pediatři zaznamenávají nový trend, kdy se otevřené odmítání očkování u rodičů stále častěji mění v jeho odkládání pod různými záminkami. Podle dětské lékařky Edith Bracho-Sanchezové z Kolumbijské univerzity v New Yorku rodiče často neříkají, že jsou proti vakcínám, ale argumentují logistikou nebo absencí druhého rodiče. Děti tak z ordinací odcházejí neočkované, což představuje skryté, avšak reálné nebezpečí pro veřejné zdraví.
Chirurgové v římské nemocnici úspěšně provedli lobektomii, při které papeži Lvovi odstranili dolní část pravé plíce poté, co preventivní vyšetření odhalilo malý nádor. Lékaři následně potvrdili, že se jedná o rakovinu plic zachycenou v počátečním stadiu. Tento operační zákrok představuje standardní a u včas zachycených případů často plně vyléčitelný postup.
V Česku dnes úderem čtrnácté hodiny začalo druhé kolo senátních voleb, v němž voliči ve dvaceti dvou zbývajících volebních obvodech rozhodují o konečném složení horní komory parlamentu. Volební místnosti jsou pro veřejnost otevřeny v pátek od 14 do 22 hodin a následně v sobotu od 8 do 14 hodin, přičemž občané mohou využít svého práva po předložení platného dokladu totožnosti.
Během druhého dne bruselského summitu Evropské unie vystoupí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s naléhavou výzvou k posílení podpory pro napadenou zemi. Setkání špiček evropských států se odehrává v atmosféře hluboké nejistoty a krizové nálady, kterou vyvolaly nedávné kroky americké administrativy ve prospěch Moskvy. Evropští představitelé se tak na pozadí pokračujícího konfliktu snaží nalézt účinná řešení rostoucího finančního i bezpečnostního schodku.
Francouzští právníci a lidskoprávní organizace upozorňují, že několik dospívajících utrpělo vážná zranění připomínající válečná zranění v důsledku použití policejních zbraní během školních protestů. Demonstrace probíhají již čtvrtým týdnem a stovky středních škol po celé zemi blokují studenti požadující náhradu za chybějící učitele a opravy zchátralých budov. Ministr vnitra Laurent Nuñez v parlamentu uvedl, že policie zahájila vnitřní vyšetřování 36 případů údajného násilí ze strany příslušníků sborů.