Dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen v úterý prohlásil, že snaha Evropské unie o deregulaci není pouze o tom, aby se zavděčila Washingtonu. Brusel podle něj musí uvolnit svá vlastní pravidla, zároveň by měl hájit svou nezávislost proti tlaku Spojených států. „Je to jako Kinder vejce. Slouží to více než jednomu účelu,“ řekl Rasmussen v exkluzivním rozhovoru pro Politico.
Ministr zdůraznil, že by Evropa měla jít cestou deregulace hlavně ve svém vlastním zájmu, i když to může posloužit i zájmům jiných. Rasmussenova slova přichází před klíčovým zasedáním lídrů EU příští týden, kde bude deregulační úsilí Unie hlavní téma. Očekává se, že lídři budou naléhat na výkonný orgán bloku, aby urychlil snahy o seškrtání zbytečné byrokracie, což je podle dánského ministra zásadní pro udržení globální konkurenceschopnosti Evropy.
„Pokud se našim investorům dostane červeného koberce v USA a červeného razítka v Evropě, nakonec si vyberou USA,“ zdůraznil Rasmussen. Brusel už přes rok ruší části ekologické byrokracie ve snaze obnovit konkurenceschopnost evropských průmyslových odvětví vůči americkým a čínským rivalům. EU má nyní v plánu devět zjednodušovacích balíčků, které se týkají obranného, ekologického a digitálního sektoru.
Regulační předpisy EU vyvolaly nelibost prezidenta Donalda Trumpa, který pohrozil zvýšením cel kvůli pravidlům, která podle něj diskriminují a dokonce cenzurují americké společnosti. Zejména Francie a Německo, dvě největší ekonomiky EU, tlačí na Brusel, aby provedl podobnou ekologickou deregulaci. Evropská komise proto připravuje plány, jak vyhovět Trumpovým stížnostem, ale zároveň chce toto úsilí prezentovat jako součást vlastní reformy. Politicky tento krok umožňuje bloku sladit svou domácí agendu, aniž by se jevil jako ten, který se podvoluje tlaku Trumpa.
Rasmussen se takto vyjádřil na okraj jednání ministrů obchodu EU v Dánsku, které v současné době předsedá Radě. Setkání bylo zastíněno rozhodnutím Číny drasticky omezit vývoz vzácných zemin, což dále tlačí na EU uprostřed rozkolu mezi USA a Čínou. Brusel vyzval skupinu průmyslově vyspělých zemí G7 ke koordinaci reakce na čínská omezení vývozu.
Rasmussen odmítl myšlenku takzvané doložky o zániku, na základě které by EU mohla přezkoumat podmínky své obchodní dohody s USA po odchodu Trumpa z úřadu. Podle dohody, kterou v červenci uzavřela předsedkyně Komise Ursula von der Leyen v Trumpově golfovém resortu ve Skotsku, Washington zavedl základní 15% clo na veškeré zboží z Evropské unie. EU se naopak zavázala snížit svá cla na dovoz amerických automobilů a průmyslového zboží na nulu.
„Definování doložky o zániku nezmění realitu,“ řekl Rasmussen. „Žiju v reálném světě a musíme jednat se současnou americkou administrativou.“ Tento názor potvrdil i Thomas Byrne, irský ministr pro evropské záležitosti, s tím, že zahájení přezkumu dohody by nebylo v zájmu evropských občanů. Zejména Evropský parlament vyzval k možnému přezkoumání podmínek, které EU Trumpově administrativě odsouhlasila, vzhledem k tomu, že transatlantická obchodní dohoda byla kritizována jako výrazně nakloněná ve prospěch Spojených států.
Bývalý dánský premiér Rasmussen nevyloučil možnost opětovného projednání těchto podmínek, ale teprve v okamžiku, kdy se politické a ekonomické náklady Trumpova obchodního protekcionismu začnou projevovat v USA. „Jsem si celkem jistý, že ve střednědobém horizontu uvidíte dopady této strategie v rámci americké společnosti. A pak musíme být připraveni věci znovu projednat,“ uzavřel Rasmussen.
Policie již ve středu překvalifikovala případ násilného činu na Lounsku. Vážně zraněné dítě totiž podlehlo svým zraněním v nemocnici. Kriminalisté proto zahájili úkony trestního řízení pro podezření z vraždy.
Meteorologická zima je už několik dní minulostí. Pokud máte dojem, že byla chladná a bohatá na srážky, odborníci vás vyvedou z omylu. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) byla nadprůměrně teplá a srážkově chudá.
Vůdkyně francouzské krajní pravice Marine Le Penová prohlásila, že evropští spojenci Francie musí nakupovat francouzské vojenské vybavení, pokud chtějí těžit z ochrany pařížského jaderného odstrašení. Reagovala tak na nedávné oznámení prezidenta Emmanuela Macrona o zásadních změnách v jaderné doktríně země. Macron mimo jiné připustil možnost dočasného rozmístění stíhaček schopných nést jaderné zbraně u evropských partnerů.
Pátý den po vypuknutí války s Íránem čelí Spojené státy a jejich spojenci v Perském zálivu kritickému problému, který vojenští analytici nazývají „raketovou matematikou“. Podle zdrojů stanice CNN již nejméně jeden z klíčových arabských spojenců hlásí docházející zásoby interceptorů – drahých obranných raket používaných k sestřelování íránských střel a dronů. „Zatím to není panika, ale čím dříve dorazí nové zásoby, tím lépe,“ uvedl regionální zdroj.
Americký a izraelský nálet na Írán, který měl definitivně ukončit čtyřiadvacetiletý pat o tamní jaderný program, by mohl mít přesně opačný účinek. Experti na šíření jaderných zbraní varují, že masivní útok může režim dotlačit k tajné výrobě bomby nebo v případě chaosu umožnit extremistickým skupinám zmocnit se zásob obohaceného uranu.
Americký ministr obrany Pete Hegseth na ostře sledovaném brífinku v Pentagonu potvrdil, že námořnictvo Spojených států zasadilo íránským námořním silám zdrcující úder. Podle jeho slov americká ponorka potopila íránskou válečnou loď v Indickém oceánu. Hegseth prohlásil, že íránské námořnictvo je nyní „neefektivní, zdecimované a zničené“ a jeho zbytky „odpočívají na dně Perského zálivu“.
Vláda iráckého Kurdistánu (KRG) prožívá hluboké obavy z možnosti, že by se její území na severu Iráku mohlo stát nástupištěm pro pozemní útok kurdských milic na Írán. Podle vysokého představitele KRG, který promluvil pro stanici CNN, se region cítí být v kleštích mezi plány Spojených států a hrozbou odvety ze strany Teheránu. Situaci označil za velmi nebezpečnou, ale zároveň dodal, že se Kurdistán nemůže otevřeně postavit proti vůli Ameriky.
Během pouhých dvou měsíců se americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi podařilo odstranit dva z nejbližších spojenců Pekingu. Zatímco venezuelský prezident Nicolás Maduro skončil v poutech v newyorské vazební věznici po bleskové operaci speciálních jednotek v Caracasu, íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí zahynul při odvážném denním náletu v centru Teheránu. Přestože Čína reagovala hněvem a odsouzením těchto kroků, její faktická odpověď zůstává překvapivě vlažná.
Američtí vojenští velitelé podle stížností zaslaných dozorčí skupině využívají extremistickou křesťanskou rétoriku o biblickém „konci věků“, aby před svými vojáky ospravedlnili zapojení do války v Íránu. Nadace pro náboženskou svobodu v armádě (MRFF) uvedla, že obdržela již více než 200 podnětů od příslušníků všech složek ozbrojených sil, včetně námořní pěchoty, letectva a vesmírných sil.
Státní pohřeb íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího byl odložen, jak informovala íránská státní média. Původně plánovaný třídenní smuteční ceremoniál měl přitom začít již během dnešního dne. Na sociálních sítích se sice objevovaly záběry zachycující rozsáhlé přípravy a instalaci potřebného vybavení, organizátoři však nakonec museli plány změnit.
Evropská unie ostře reagovala na hrozby Donalda Trumpa, který pohrozil úplným zastavením obchodu se Španělskem. Americký prezident takto reagoval na rozhodnutí Madridu nepovolit Spojeným státům využívání jejich vojenských základen pro nálety v Íránu. Unie dala jasně najevo, že od šéfa Bílého domu očekává dodržování loňské dohody o clech, a naznačila možnost odvetných opatření, pokud by se Trump pokusil Španělsko v rámci msty izolovat.
Podle analýzy serveru The Guardian se cíle americko-izraelských útoků na Írán soustředí na likvidaci pilířů moci, zejména jaderného a raketového programu a Islámských revolučních gard. Prezident Donald Trump prezentuje tuto ofenzivu jako příležitost pro lidové povstání, které by po 47 letech svrhlo klerikální režim. Odborníci však varují, že absence poválečného plánu může vést k nepředvídatelným scénářům, které sahají od spořádané transformace až po krvavý chaos.