Dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen v úterý prohlásil, že snaha Evropské unie o deregulaci není pouze o tom, aby se zavděčila Washingtonu. Brusel podle něj musí uvolnit svá vlastní pravidla, zároveň by měl hájit svou nezávislost proti tlaku Spojených států. „Je to jako Kinder vejce. Slouží to více než jednomu účelu,“ řekl Rasmussen v exkluzivním rozhovoru pro Politico.
Ministr zdůraznil, že by Evropa měla jít cestou deregulace hlavně ve svém vlastním zájmu, i když to může posloužit i zájmům jiných. Rasmussenova slova přichází před klíčovým zasedáním lídrů EU příští týden, kde bude deregulační úsilí Unie hlavní téma. Očekává se, že lídři budou naléhat na výkonný orgán bloku, aby urychlil snahy o seškrtání zbytečné byrokracie, což je podle dánského ministra zásadní pro udržení globální konkurenceschopnosti Evropy.
„Pokud se našim investorům dostane červeného koberce v USA a červeného razítka v Evropě, nakonec si vyberou USA,“ zdůraznil Rasmussen. Brusel už přes rok ruší části ekologické byrokracie ve snaze obnovit konkurenceschopnost evropských průmyslových odvětví vůči americkým a čínským rivalům. EU má nyní v plánu devět zjednodušovacích balíčků, které se týkají obranného, ekologického a digitálního sektoru.
Regulační předpisy EU vyvolaly nelibost prezidenta Donalda Trumpa, který pohrozil zvýšením cel kvůli pravidlům, která podle něj diskriminují a dokonce cenzurují americké společnosti. Zejména Francie a Německo, dvě největší ekonomiky EU, tlačí na Brusel, aby provedl podobnou ekologickou deregulaci. Evropská komise proto připravuje plány, jak vyhovět Trumpovým stížnostem, ale zároveň chce toto úsilí prezentovat jako součást vlastní reformy. Politicky tento krok umožňuje bloku sladit svou domácí agendu, aniž by se jevil jako ten, který se podvoluje tlaku Trumpa.
Rasmussen se takto vyjádřil na okraj jednání ministrů obchodu EU v Dánsku, které v současné době předsedá Radě. Setkání bylo zastíněno rozhodnutím Číny drasticky omezit vývoz vzácných zemin, což dále tlačí na EU uprostřed rozkolu mezi USA a Čínou. Brusel vyzval skupinu průmyslově vyspělých zemí G7 ke koordinaci reakce na čínská omezení vývozu.
Rasmussen odmítl myšlenku takzvané doložky o zániku, na základě které by EU mohla přezkoumat podmínky své obchodní dohody s USA po odchodu Trumpa z úřadu. Podle dohody, kterou v červenci uzavřela předsedkyně Komise Ursula von der Leyen v Trumpově golfovém resortu ve Skotsku, Washington zavedl základní 15% clo na veškeré zboží z Evropské unie. EU se naopak zavázala snížit svá cla na dovoz amerických automobilů a průmyslového zboží na nulu.
„Definování doložky o zániku nezmění realitu,“ řekl Rasmussen. „Žiju v reálném světě a musíme jednat se současnou americkou administrativou.“ Tento názor potvrdil i Thomas Byrne, irský ministr pro evropské záležitosti, s tím, že zahájení přezkumu dohody by nebylo v zájmu evropských občanů. Zejména Evropský parlament vyzval k možnému přezkoumání podmínek, které EU Trumpově administrativě odsouhlasila, vzhledem k tomu, že transatlantická obchodní dohoda byla kritizována jako výrazně nakloněná ve prospěch Spojených států.
Bývalý dánský premiér Rasmussen nevyloučil možnost opětovného projednání těchto podmínek, ale teprve v okamžiku, kdy se politické a ekonomické náklady Trumpova obchodního protekcionismu začnou projevovat v USA. „Jsem si celkem jistý, že ve střednědobém horizontu uvidíte dopady této strategie v rámci americké společnosti. A pak musíme být připraveni věci znovu projednat,“ uzavřel Rasmussen.
V jižním Španělsku u obce Adamuz v provincii Córdoba došlo k tragické srážce dvou rychlovlaků na frekventované trati spojující Madrid s Andalusií. Prvotní zprávy hovořily o dvou obětech, ale krátce nato se počet potvrzených mrtvých zvýšil na pět a následně na nejméně 21. Nejméně sto dalších cestujících utrpělo zranění a někteří zůstali po nárazu uvězněni v troskách.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal naléhavou schůzku se svými hlavními poradci, aby projednal nejnovější krok Donalda Trumpa, vytvoření takzvané „Rady míru“ pro Gazu. Izraelskou stranu pobouřilo především to, že Spojené státy s nimi vznik tohoto orgánu vůbec nekonzultovaly. Úřad premiéra se nechal slyšet, že celý projekt je v přímém rozporu s oficiální politikou Izraele a nebyl s ním nijak koordinován.
Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa, která má donutit západní spojence k souhlasu s anektováním Grónska pod pohrůžkou dalšího poškození vzájemného obchodu, nemá v moderní historii obdoby. Ačkoli jsme za poslední rok byli svědky mnoha neobvyklých ekonomických ultimát, toto prohlášení podle BBC překračuje veškeré dosavadní hranice a posouvá nás do zcela surreálné a nebezpečné oblasti. Pokud budeme brát Trumpova slova vážně, jde o formu ekonomické války, kterou Bílý dům vede proti svým nejbližším partnerům.
Prezident Donald Trump v poslední době opakovaně rozvířil debatu o možnosti zrušení nadcházejících listopadových voleb do Kongresu. Jeho úvahy pramení z obav, že by republikáni mohli ztratit kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů i Senátem, což by zásadně ochromilo jeho schopnost vládnout. Podle posledních průzkumů CNN se totiž prezident potýká s nízkou popularitou napříč všemi sledovanými tématy.
Francouzský prezident Emmanuel Macron stojí v čele skupiny evropských lídrů, kteří požadují tvrdou odvetu proti Spojeným státům. Reaguje tak na rozhodnutí Donalda Trumpa uvalit cla na země podporující dánskou suverenitu nad Grónskem. Macron prosazuje aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (Anti-Coercion Instrument), kterému se v bruselských kuloárech přezdívá obchodní „bazuka“. Tento mocný nástroj byl původně navržen k ochraně před ekonomickým šikanováním ze strany Číny a umožňuje EU zavést cla či investiční omezení.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová rezolutně prohlásila, že „Evropa se nenechá vydírat“ v reakci na nejnovější hrozbu Donalda Trumpa. Americký prezident totiž oznámil záměr uvalit desetiprocentní cla na osm členských států NATO, pokud nepodpoří jeho plán na prodej Grónska Spojeným státům.
V Moldavsku byl v sobotu objeven vrak ruského bezpilotního letounu typu Gerbera. Na zřícený stroj narazil náhodný lovec u vesnice Nucareni v okrese Telenesti. Tato lokalita se nachází přibližně 54 kilometrů od hranic s válkou zmítanou Ukrajinou.
Analytici a vojenští experti varují, že rok 2026 může být pro Vladimira Putina klíčovým momentem, kdy se pokusí upevnit svůj historický odkaz. Zatímco pozornost světa se upírá k mírovým jednáním na Ukrajině, v zákulisí sílí obavy, že šéf Kremlu pouze čeká na vhodnou příležitost k další agresi. Jeho cílem by se tentokrát mohl stát malý stát na hranicích NATO, čímž by přímo otestoval jednotu a odhodlání celé Aliance.
Slovenský premiér Robert Fico se v soukromém sídle amerického prezidenta Donalda Trumpa na Floridě zúčastnil neformálního jednání, které označil za velmi otevřené. Hlavními tématy jejich rozhovoru byly energetická bezpečnost, situace v Evropské unii a probíhající válka na Ukrajině. Setkání, kterého se účastnili i šéfové diplomacií obou zemí Juraj Blanár a Marco Rubio, proběhlo přímo v prezidentově obývacím pokoji, což Fico vnímá jako projev mimořádné důvěry.
Obyvatelé Ukrajiny v těchto dnech procházejí mimořádně těžkou zkouškou, protože čelí nejmrazivější zimě za dlouhá léta. Kyjevanka Kateryna Skurydina popsala, že musí spát v mnoha vrstvách oblečení a termoprádle pod hromadou přikrývek. Společnost v posteli jí dělá bezsrstý kocour Pušok, jehož přirozeně vysoká tělesná teplota jí slouží jako živý termofor. Od ničivých ruských úderů na energetickou síť z počátku ledna se totiž topení v jejím bytě téměř nespustilo.
Španělský premiér Pedro Sánchez se ostře opřel do snah amerického prezidenta Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska. V rozhovoru pro deník La Vanguardia prohlásil, že případná americká invaze na toto autonomní dánské území by udělala z Vladimira Putina nejšťastnějšího člověka na planetě. Podle Sáncheze by takový krok ze strany USA legitimoval ruskou agresi na Ukrajině a zasadil smrtelnou ránu Severoatlantické alianci.
Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.