Česká republika čelí sílícím bezpečnostním hrozbám. Hybridní válka, přímé ohrožení ze strany Ruska a válka na Ukrajině ukazují, že iluze o bezpečném zázemí ve středu Evropy už dávno neplatí. Místo snahy o politický konsenzus ale domácí scénu opět zaplňují známé spory a osobní nevraživost. Andrej Babiš a Petr Fiala vstupují do dalšího kola politického střetu, tentokrát v přetahované o to, kdo byl horší premiér.
Jenže skutečné jádro problému leží jinde. Nejde jen o konkrétní selhání jednotlivců, ale o strukturální slabost, která se táhne napříč evropským prostorem. Evropská unie, ačkoli čítá téměř půl miliardy obyvatel, stále spoléhá na obranu Spojených států. Washington přitom reprezentuje zemi s výrazně menší populací a zároveň jinými strategickými prioritami. Mezitím zůstává hlavní hrozbou Rusko, které si svou agresivitu nevybírá podle poměru sil, ale podle toho, jak silně působí druhá strana.
Je pravda, že v některých částech Evropy se objevují náznaky změny. Některé členské státy i samotná Unie začínají pracovat na posílení vlastní obranyschopnosti. Do veřejného prostoru se dostávají příručky pro krizové situace, zaznívají konkrétní návody, jak postupovat v případě útoku či rozsáhlejšího výpadku infrastruktury. Vedle vojenských otázek se zvažují i dopady klimatické nestability, která může v krizových scénářích hrát zásadní roli.
V České republice ale zůstává i tento základní rámec ignorován. Poštovní schránky jsou prázdné. Nepřichází ani jednoduchý leták s praktickými informacemi, které by mohly zachránit životy, kdyby došlo ke krizové situaci. Nejde přitom o náhodné opomenutí. Jde o pokračující selhání státu, které se opakuje napříč vládami a politickými cykly. Komunikace směrem k občanům je trvale podceňována. Výsledkem je veřejnost, která ve chvílích nejistoty zůstává bez opory a orientace.
Pandemie covidu-19 tento deficit ukázala v celé šíři. Chaotická opatření, měnící se pravidla a neschopnost předat srozumitelnou informaci otřásly důvěrou veřejnosti ve stát. Série výměn na postu ministra zdravotnictví byla jen symptomem hlubšího problému, že stát nedokázal jednat konzistentně a s respektem k lidem, od nichž vyžadoval disciplínu a oběti.
Namísto nápravy přichází další kolo politického divadla. Billboardy se znovu plní osobními útoky, z nichž se občan dozví maximálně to, kdo je podle koho nejhorší premiér. Skutečné hrozby zůstávají stranou zájmu, přestože na hranicích Evropy narůstá tlak a bezpečnostní situace se dál zhoršuje. Politici to vědí. Jenže vědomí odpovědnosti je přehlušeno tím, co určuje tempo české politiky už léta – neochvějnou touhou po moci.
O to tady nakonec vždycky šlo a stále jde. Nejde o bezpečnost, nejde o stabilitu, nejde o občany. Jde o další čtyři roky, o vliv, o pozice. Křeslo premiéra je v Česku ceněné nejen kvůli možnosti rozhodovat, ale kvůli symbolice a kontrole nad mocenským aparátem. Jenže v době, kdy se Evropa připravuje na krizové scénáře, to křeslo už dávno nepatří tomu, kdo si umí získat hlasy. Patří tomu, kdo je připraven nést skutečnou odpovědnost. A otázka, která visí ve vzduchu, zní čím dál naléhavěji. Je vůbec mezi nimi někdo takový?
Veronika Žilková, matka Agáty Hanychové, se vyjádřila k současné situaci své dcery. Konkrétně vyslovila přání ohledně jejího vztahu s Jaromírem Soukupem.
Podle nejnovějšího průzkumu Kyjevského mezinárodního institutu sociologie (KIIS), publikovaného 1. dubna, 73 % Ukrajinců věří, že prezident USA Donald Trump je pro jejich zemi škodlivý. To představuje dramatický nárůst oproti prosinci 2024, kdy stejný názor zastávalo pouhých 21 % dotazovaných.
Donald Trump je přesvědčen, že má řešení na všechno. Realita ho však opakovaně usvědčuje z opaku. Navzdory silným prohlášením a sebestředné rétorice zatím nepředstavil žádné funkční řešení klíčových mezinárodních krizí. Válka na Ukrajině není výjimkou.
Nové veřejné přístaviště v Brandýse nad Labem otevírá své brány vodním turistům! Ministr dopravy Martin Kupka spolu s dalšími představiteli dnes slavnostně zahájili plavební sezónu na Labi. Moderní molo v centru města nabízí kotvení zdarma až na 48 hodin a možnost doplnění vody i elektřiny.
Princezna Kate si ke Dni matek vybrala netradiční oslavu – vzdala hold matce přírodě. Její gesto však vyvolalo vlnu spekulací o tom, zda se v královské rodině nechystá další radostná událost.
Princ Harry se ocitl v nepříjemné situaci. Charita Sentebale, kterou před téměř dvaceti lety spoluzaložil na pomoc dětem s HIV a AIDS v Lesothu a Botswaně, se potýká s vážnou krizí. Celá správní rada odstoupila a její předsedkyně Sophie Chandauka obvinila organizaci – a přímo i Harryho – z toxického prostředí, špatného řízení a šikany.
Ruský záměr prodat Severní Koreji stíhací letouny MiG-29 je dalším důkazem prohlubujícího se spojenectví mezi Moskvou a Pchjongjangem. Toto partnerství nabralo na síle především v důsledku ruské izolace po invazi na Ukrajinu. Severokorejské letectvo je dlouhodobě v zoufalém stavu, neboť spoléhá na zastaralé stroje z éry studené války, dodané Sovětským svazem a Čínou. Modernější MiG-29 by proto pro něj znamenal značné posílení.
Apríl nemusí být jen o vtipech, ale i o krásných zprávách. Karlos a Lela Vémolovi v úterý oznámili světu, že se dočkali třetího společného potomka. Slovenka přivedla populárnímu českému zápasníkovi na svět druhého syna.
Helium. Plyn, který většina lidí vnímá hlavně jako náplň do balónků, je ve skutečnosti nepostradatelnou součástí moderního světa. Používá se v nemocnicích, při výrobě polovodičů, v kosmickém průmyslu i při výzkumu na špičkových vědeckých pracovištích. Přesto se jeho zásoby neustále tenčí a svět se opakovaně potýká s jeho nedostatkem.
Evropská unie má připravený „silný plán“ pro případnou odvetu vůči Spojeným státům, pokud to bude nutné, uvedla v úterý předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. Její prohlášení přichází den před očekávaným oznámením masivního navýšení cel ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Když Ciara Foskin zjistila, že má trojitě negativní rakovinu prsu, byl to pro ni naprostý šok. Jako 47letá, aktivní žena dodržující zdravý životní styl nečekala, že ji taková diagnóza postihne. Její příběh zmapoval server Irish Examiner.
Prezident USA Donald Trump v pondělí uvedl, že očekává návrat Elona Muska k vedení jeho společností, jakmile dokončí svou práci na reformě federální vlády. Musk, generální ředitel Tesly a SpaceX, v současnosti působí jako zvláštní vládní zaměstnanec, což mu umožňuje setrvat ve funkci pouze 130 dní.