Česká republika čelí sílícím bezpečnostním hrozbám. Hybridní válka, přímé ohrožení ze strany Ruska a válka na Ukrajině ukazují, že iluze o bezpečném zázemí ve středu Evropy už dávno neplatí. Místo snahy o politický konsenzus ale domácí scénu opět zaplňují známé spory a osobní nevraživost. Andrej Babiš a Petr Fiala vstupují do dalšího kola politického střetu, tentokrát v přetahované o to, kdo byl horší premiér.
Jenže skutečné jádro problému leží jinde. Nejde jen o konkrétní selhání jednotlivců, ale o strukturální slabost, která se táhne napříč evropským prostorem. Evropská unie, ačkoli čítá téměř půl miliardy obyvatel, stále spoléhá na obranu Spojených států. Washington přitom reprezentuje zemi s výrazně menší populací a zároveň jinými strategickými prioritami. Mezitím zůstává hlavní hrozbou Rusko, které si svou agresivitu nevybírá podle poměru sil, ale podle toho, jak silně působí druhá strana.
Je pravda, že v některých částech Evropy se objevují náznaky změny. Některé členské státy i samotná Unie začínají pracovat na posílení vlastní obranyschopnosti. Do veřejného prostoru se dostávají příručky pro krizové situace, zaznívají konkrétní návody, jak postupovat v případě útoku či rozsáhlejšího výpadku infrastruktury. Vedle vojenských otázek se zvažují i dopady klimatické nestability, která může v krizových scénářích hrát zásadní roli.
V České republice ale zůstává i tento základní rámec ignorován. Poštovní schránky jsou prázdné. Nepřichází ani jednoduchý leták s praktickými informacemi, které by mohly zachránit životy, kdyby došlo ke krizové situaci. Nejde přitom o náhodné opomenutí. Jde o pokračující selhání státu, které se opakuje napříč vládami a politickými cykly. Komunikace směrem k občanům je trvale podceňována. Výsledkem je veřejnost, která ve chvílích nejistoty zůstává bez opory a orientace.
Pandemie covidu-19 tento deficit ukázala v celé šíři. Chaotická opatření, měnící se pravidla a neschopnost předat srozumitelnou informaci otřásly důvěrou veřejnosti ve stát. Série výměn na postu ministra zdravotnictví byla jen symptomem hlubšího problému, že stát nedokázal jednat konzistentně a s respektem k lidem, od nichž vyžadoval disciplínu a oběti.
Namísto nápravy přichází další kolo politického divadla. Billboardy se znovu plní osobními útoky, z nichž se občan dozví maximálně to, kdo je podle koho nejhorší premiér. Skutečné hrozby zůstávají stranou zájmu, přestože na hranicích Evropy narůstá tlak a bezpečnostní situace se dál zhoršuje. Politici to vědí. Jenže vědomí odpovědnosti je přehlušeno tím, co určuje tempo české politiky už léta – neochvějnou touhou po moci.
O to tady nakonec vždycky šlo a stále jde. Nejde o bezpečnost, nejde o stabilitu, nejde o občany. Jde o další čtyři roky, o vliv, o pozice. Křeslo premiéra je v Česku ceněné nejen kvůli možnosti rozhodovat, ale kvůli symbolice a kontrole nad mocenským aparátem. Jenže v době, kdy se Evropa připravuje na krizové scénáře, to křeslo už dávno nepatří tomu, kdo si umí získat hlasy. Patří tomu, kdo je připraven nést skutečnou odpovědnost. A otázka, která visí ve vzduchu, zní čím dál naléhavěji. Je vůbec mezi nimi někdo takový?
Ředitel afrického Centera pro kontrolu a prevenci nemocí (Africa CDC) Jean Kaseya varoval, že dosud nevídané šíření epidemie eboly v Africe by se mohlo rozšířit do Velké Británie i dalších zemí světa, pokud mezinárodní společenství neposkytne dostatečné finanční prostředky na zvýšení připravenosti a zajištění léčby.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
