Donald Trump je na prezidenta, který se měl zaměřit výhradně na Ameriku, zapojen do překvapivě mnoha globálních záležitostí. V úterý například vyhrožoval odzbrojením Hamasu v Gaze, pokud se nevzdá zbraní, což vyvolalo spekulace o možné vojenské roli USA. Chlubil se také zlikvidováním dalšího rychlého člunu u Venezuely ve své právně sporné válce proti drogovým kartelům, píše CNN.
Uprostřed vládního uzavření (shutdownu), kvůli němuž údajně musel propustit stovky federálních zaměstnanců pro nedostatek financí, nabídl Argentině ekonomickou pomoc ve výši 20 miliard dolarů. Podmínkou však bylo, aby voliči v zemi podpořili jeho populistického přítele, prezidenta Javiera Mileie, který je zapleten do skandálů. Trump veřejně zvažoval také požadavek Ukrajiny na dodání řízených střel Tomahawk, které by mohly zasáhnout hluboko v Rusku.
Tato hrozba by mohla napravit jeho pošramocenou prestiž, kterou utrpěl poté, co se prezident Vladimir Putin vysmíval jeho mírovým snahám. Zároveň by to však mohlo vyvolat přímý střet USA s Moskvou, před kterým přitom Trump měsíce varoval během kampaně v roce 2024. Nová Trumpova horlivost pro globální zapojení by mohla překvapit voliče MAGA (Make America Great Again), kteří očekávali, že se bude prezident výhradně starat o domácí záležitosti.
V jeho nekonečných útocích na konvence je často obtížné vysledovat logickou linii. Světoví lídři, kteří se vedle něj odváží předstoupit před novináře, často vypadají zmateně z jeho chaotického vyjadřování. Například v úterý se Trump věnoval jednomu ze svých klasických improvizovaných projevů s mnoha odbočkami. V přívalu myšlenek kritizoval „ošklivou, hroznou“ demokratickou senátorku Elizabeth Warrenovou a napadl „komunistického“ kandidáta na starostu New Yorku Zohrana Mamdaniho.
Vychvaloval se vyrovnáním 15 milionů dolarů pro svou prezidentskou knihovnu v urovnání sporu o pomluvu, kde figuroval George Stephanopoulos z ABC. Vysmíval se bývalému prezidentovi Joe Bidenovi za používání autopenu, zesměšnil bývalou viceprezidentku Kamalu Harrisovou a pokáral Španělsko za jeho nízké výdaje na obranu. Propagoval také nadcházející Mistrovství světa a Olympijské hry v Los Angeles.
O den dříve byl Trump státníkem, oslavovaným po celém světě za zprostředkování překvapivého příměří a dohody o návratu rukojmích mezi Izraelem a Hamasem. Přesto se zde vrátil k vyřizování si starých křivd v přímém televizním přenosu. Uprostřed proudu banalit se však objevil koherentní světový názor, když mluvil o Blízkém východě, Venezuele, západní polokouli a Ukrajině. To se však projevovalo způsoby, které jsou v ostrém rozporu s tradiční americkou zahraniční politikou, očekáváním MAGA a někdy i americkými zákony.
Jedním z problémů s Trumpovým používáním fráze „Amerika na prvním místě“ je, že evokuje matoucí spojitosti s krajně pravicovým výborem ze 30. let, který odmítal vstup USA do druhé světové války a boj proti nacismu. Přesnější by ale bylo popsat Trumpa jako odpůrce internacionalismu, spíše než proroka izolacionismu. Stále více si libuje v aplikaci americké síly na globální scéně. Jeho averze k pozemním válkám, jako byly ty v Iráku a Afghánistánu, mu například nebránila zahájit tvrdé letecké údery proti íránským jaderným zařízením, což ho ukázalo v silném světle.
Trump často kombinuje různé směry republikánské ideologie národní bezpečnosti, které jsou přítomné v jeho administrativě. Někdy se staví na stranu jestřábů, jako je ministr zahraničí Marco Rubio. Jindy se oddává anti-woke kaskadérské politice ministra obrany Petea Hegsetha. Ve svých celních válkách volí anti-globalisty, jako je obchodní guru Peter Navarro. Jeho průlom na Blízkém východě však odrážel odkaz ultratradičního republikánského atlantisty, prezidenta George H. W. Bushe.
Nestálý Trump je ideologicky nemožné zařadit. Jeho panovačná osobnost navíc znamená, že jeho zahraniční politika často není složitější než dravá touha uplatnit svou vlastní moc nad tím, kdo zrovna sedí naproti. Ve svém druhém funkčním období, kdy doma rozbíjí ústavní a právní omezení, přidal své zahraniční politice nový rozměr – snaží se zajistit si osobní prestiž, svůj odkaz, Nobelovu cenu za mír a místo mezi nejmocnějšími autoritářskými vůdci světa. Někdy se zdá, že „Amerika na prvním místě“ se stalo Trumpem na prvním místě.
Prezident vidí svět také očima obchodníka, hledajícího obchody a finanční příležitosti pro Spojené státy a někdy i pro své rodinné impérium. Jeho vize Gazy je rozvojovým projektem stejně jako humanitárním. Hnací silou za některými Trumpovými přehnanými tvrzeními o ukončení mnoha válek – z nichž některé ani neprobíhaly – je ekonomická výhoda a přístup ke klíčovým minerálům a vzácným zeminám, nad kterými má v současné době monopol Čína.
Zároveň se Trump a jeho viceprezident JD Vance snaží propagovat globální populismus, a to i za cenu podkopávání centristických vlád, jako jsou ty v Británii, Francii a Německu, jejichž lídry má rád. Oficiálním vysvětlením Trumpovy nabídky finanční pomoci Argentině je, že její potácející se ekonomika představuje riziko nákazy, které by mohlo otřást Jižní Amerikou a rozšířit se až do Spojených států. To by mohla být pravda. Trump a ministr financí Scott Bessent se však v úterý ani nesnažili skrýt skutečnou motivaci: podpořit pravicového spojence, který je autorem plánu na otřesy federální byrokracie, které prezident rozpoutal.
„On je MAGA se vším všudy. Je to 'Make Argentina Great Again',“ řekl Trump, když hostil Mileie v Bílém domě. Argentinský lídr je také bývalým hostem v Mar-a-Lago. „Pokud vyhraje, zůstáváme s ním,“ řekl Trump. „A pokud nevyhraje, jsme pryč.“
V normálních dobách by Trumpovo okázalé nabízení miliard dolarů z peněz amerických daňových poplatníků, ve snaze efektivně podplatit voliče v argentinských volbách, vyvolalo velký skandál kvůli zjevnému zasahování do voleb cizí země. Připomíná to Trumpovu hrozbu, že vojenskou pomoc Ukrajině podmínil zahájením vyšetřování Bidena, což vedlo k jeho impeachmentu. Když je však všechno pobuřující, není pobuřující nic.
Trump byl nucen čelit zjevnému rozporu mezi filozofií MAGA a finanční pomocí cizí zemi. Novinář se ho na setkání s Mileiem zeptal: „Jak je tento záchranný balíček pro Argentinu 'Amerika na prvním místě'?“ Jeho nejasná odpověď ve skutečnosti neidentifikovala žádný jiný důvod než poskytnutí politické laskavosti.
Argentinská iniciativa však zapadá do širší Trumpovy priority – globální velké hry o vliv, ekonomickou převahu a moc proti Číně. Ta soupeří s USA o přístup k argentinskému lithiu a mědi a nedávno podkopala americké farmáře nákupem argentinských sójových bobů. Touha přetvořit politiku západní polokoule – podobně jako se Trump snaží transformovat Blízký východ – stojí také částečně za jednostrannými vojenskými útoky USA na údajné cíle kartelů u Venezuely.
Jednostranné použití rozsáhlé vojenské síly je věrné jednomu principu MAGA: snaze potlačit pašování fentanylu, který zabil tisíce Američanů. To je téma, které Trumpovi pomohlo navázat kontakt s voliči z řad dělnické třídy. Tato kampaň – kterou američtí kritici označují za mimosoudní zabíjení, jež obchází pravomoc Kongresu vyhlásit válku – vypadá stále více jako geopolitická hra tvrdé moci s cílem destabilizovat vládu prezidenta Nicoláse Madura. Venezuelská ekonomická krize a represe vyslaly do USA obrovské migrační toky.
Trumpův triumf v navrácení izraelských rukojmích a ukončení bojů v Gaze je tradičnějším zahraničněpolitickým vítězstvím USA než většina jeho mezinárodních podniků. Přesto by tento podnik mohl být v rozporu s principy MAGA, pokud by se jednotky USA zapojily do Gazy. Trump v úterý varoval, že pokud Hamas nesloží zbraně, „odzbrojíme je“. Neřekl jak. Dokud však nebudou zřízeny mezinárodní bezpečnostní síly pro Pásmo, slíbené v jeho 20bodovém mírovém plánu, jeho komentář vyvolává spekulace o hlubší roli USA, než je pouhá koordinace a logistická mise. Zapojení USA by vyvolalo mezi Trumpovými příznivci obavy z možných blízkovýchodních bažin, které pomohly zrodit jeho politické hnutí.
„U (Trumpa) je možné všechno,“ řekl Andrew Miller, bývalý zástupce asistenta ministra zahraničí pro izraelsko-palestinské záležitosti v Bidenově administrativě. „Ale jedním z ústředních pilířů, na kterých postavil svou kampaň od chvíle, kdy se objevil na scéně, je držet se stranou válek na Blízkém východě,“ řekl Miller pro CNN News Central. „Pokud se nakonec ocitneme ve scénáři s velkým vojenským kontingentem USA v Gaze, myslím, že to prověří jeho podporu u jeho základny.“
Zpráva o pátečním úmrtí moderátora Patrika Hezuckého ve věku 55 let hluboce zasáhla nespočet jeho příznivců. Lidé okamžitě začali spontánně směřovat k budově rádia Evropa 2 v Praze, kde Hezucký strávil většinu své profesní kariéry, aby zde vyjádřili svůj zármutek a vděčnost. Tímto způsobem vzniklo před sídlem stanice improvizované pietní místo.
Spojené státy čelí znepokojivému zvratu v trendu snižování emisí. Administrace prezidenta Trumpa uvolňuje pravidla pro znečištění z uhelných elektráren, zatímco energetické společnosti po celé zemi ruší plány na jejich uzavření. Důvodem je masivní poptávka po elektřině generovaná boomem datových center pro umělou inteligenci (AI). Kombinace těchto dvou faktorů by podle webu Politico mohla mít dramatické dopady na růst teplot a zdraví obyvatel žijících v blízkosti elektráren.
Obyvatelé starobylého ukrajinského města Černihiv, které je proslulé svými středověkými katedrálami, se potýkají s rozsáhlými výpadky elektřiny a krutým chladem. Tyto problémy jsou přímým důsledkem intenzivních ruských útoků. Místní obyvatelka Valentina Ivanivna ukázala novou čelovku, kterou dostala od vnuka, a používá ji většinu večerů při domácích pracích, jako je mytí nádobí nebo vaření. Vysvětlila, že bez elektřiny se nedá nic naplánovat, což je velmi stresující a vyčerpávající, jelikož ani pozvat lidi na čaj je nemožné, protože nefunguje rychlovarná konvice.
Evropa zintenzivňuje přípravy na možný konflikt s Ruskem, přičemž debaty o posílení obrany eskalovaly po sérii incidentů. Od poloviny září opakovaně narušily polský vzdušný prostor ruské drony a v následujících dvou měsících se neidentifikované bezpilotní stroje objevily také nad vojenskými a letištními lokalitami v Německu, Dánsku, Belgii a Norsku. Jako reakci na tyto vpády oznámil Brusel plány na vybudování „dronové zdi“ k ochraně evropského vzdušného prostoru, jejíž dokončení je plánováno na rok 2027.
Spojenci Vladimira Putina opět navrhli potenciální útok na Spojené království, přičemž ruský představitel Dmitry Rogozin, senátor a válečný veterán, označil řadu britských obranných lokalit za možné cíle. Rogozin, který dříve působil jako vicepremiér a šéf kosmické agentury, varoval, že Velká Británie by se mohla stát "smrtelně nebezpečnou".
Snahy o ukončení války na Ukrajině se opět dostaly do slepé uličky. Pětihodinové setkání v Kremlu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a americkým týmem, který vedli vyslanci Donalda Trumpa, podnikatelé Steve Witkoff a Jared Kushner, nepřineslo žádný výrazný pokrok. Přestože Putinův poradce Jurij Ušakov označil rozhovory z 2. prosince za "konstruktivní", výmluvně dodal, že "některé americké návrhy se jeví víceméně přijatelné".
Ukrajina ostře kritizuje poslední ruské útoky na civilní cíle jako zcela nesmyslné, zatímco v mírových jednáních pokračuje jen velmi pomalý posun. Prezident Volodymyr Zelenskyj označil noční útok Ruska drony za "bezvýznamný z vojenského hlediska" a prohlásil, že skutečným cílem Moskvy je "způsobovat utrpení milionům Ukrajinců".
Spojené státy americké vyslaly do Karibského moře USS Gerald R. Ford, nejmodernější letadlovou loď na světě, což je jasná demonstrace síly, která má zapůsobit na Madurův režim ve Venezuele. Přítomnost lodi okamžitě staví Spojené státy do pozice dominantní regionální mocnosti bez jakékoli smysluplné konkurence. Vyvstává však otázka, zda existuje jakýkoliv praktický způsob, jak by Venezuela mohla Fordu, jehož cena se odhaduje na 13 miliard dolarů, ublížit.
Prezident Spojených států Donald Trump ve své nové Národní bezpečnostní strategii tvrdí, že USA musí zachovat a posilovat dominanci svého finančního sektoru po celém světě. Tento 33-stránkový dokument představuje poměrně vzácné formální vysvětlení Trumpova pohledu na zahraniční politiku ze strany jeho administrativy a má potenciál utvářet priority americké politiky.
Evropa byla varována. Ruský prezident Vladimir Putin vede proti Ukrajině rozsáhlou válku už téměř čtyři roky a tento týden pohrozil, že Rusko je „právě teď připraveno“ i na válku s Evropou, pokud to bude nutné. Prezident Donald Trump zase ukázal, že Spojené státy jsou připraveny prodat Ukrajinu kvůli špinavé dohodě s Putinovým Ruskem. Nová americká Národní bezpečnostní strategie předepisuje „kultivování odporu vůči současné trajektorii Evropy v rámci evropských národů“. Kolik jasnějších varování ještě Evropa potřebuje?
Ukrajinští a američtí představitelé zahájili v sobotu v Miami již třetí den po sobě probíhajících rozhovorů. Washington uvedl, že se obě strany shodují na tom, že „skutečný pokrok“ bude záviset na ochotě Ruska ukončit válku. Se Stevem Witkoffem, zvláštním vyslancem Donalda Trumpa, a prezidentovým zetěm Jaredem Kushnerem se setkal přední ukrajinský vyjednavač Rustem Umerov a také Andrij Hnatov, náčelník štábu ozbrojených sil Kyjeva. Shrnutí jednání uvádí, že se obě strany shodly, že skutečný pokrok směrem k jakékoli dohodě závisí na připravenosti Ruska prokázat vážné odhodlání k dlouhodobému míru. Součástí toho by měly být kroky k deeskalaci a zastavení zabíjení.
Tchajwanská vláda vydala nařízení o ročním zablokování populární čínské sociální mediální aplikace. Stalo se tak poté, co platforma neprojevila ochotu spolupracovat s úřady ohledně obav spojených s podvody. Aplikace Xiaohongshu, známá také jako RedNote, si v posledních letech získala na oblibě mezi mladými Tchajwanci, kde nasbírala tři miliony uživatelů v demokratickém státě s 23 miliony obyvatel.