Donald Trump je na prezidenta, který se měl zaměřit výhradně na Ameriku, zapojen do překvapivě mnoha globálních záležitostí. V úterý například vyhrožoval odzbrojením Hamasu v Gaze, pokud se nevzdá zbraní, což vyvolalo spekulace o možné vojenské roli USA. Chlubil se také zlikvidováním dalšího rychlého člunu u Venezuely ve své právně sporné válce proti drogovým kartelům, píše CNN.
Uprostřed vládního uzavření (shutdownu), kvůli němuž údajně musel propustit stovky federálních zaměstnanců pro nedostatek financí, nabídl Argentině ekonomickou pomoc ve výši 20 miliard dolarů. Podmínkou však bylo, aby voliči v zemi podpořili jeho populistického přítele, prezidenta Javiera Mileie, který je zapleten do skandálů. Trump veřejně zvažoval také požadavek Ukrajiny na dodání řízených střel Tomahawk, které by mohly zasáhnout hluboko v Rusku.
Tato hrozba by mohla napravit jeho pošramocenou prestiž, kterou utrpěl poté, co se prezident Vladimir Putin vysmíval jeho mírovým snahám. Zároveň by to však mohlo vyvolat přímý střet USA s Moskvou, před kterým přitom Trump měsíce varoval během kampaně v roce 2024. Nová Trumpova horlivost pro globální zapojení by mohla překvapit voliče MAGA (Make America Great Again), kteří očekávali, že se bude prezident výhradně starat o domácí záležitosti.
V jeho nekonečných útocích na konvence je často obtížné vysledovat logickou linii. Světoví lídři, kteří se vedle něj odváží předstoupit před novináře, často vypadají zmateně z jeho chaotického vyjadřování. Například v úterý se Trump věnoval jednomu ze svých klasických improvizovaných projevů s mnoha odbočkami. V přívalu myšlenek kritizoval „ošklivou, hroznou“ demokratickou senátorku Elizabeth Warrenovou a napadl „komunistického“ kandidáta na starostu New Yorku Zohrana Mamdaniho.
Vychvaloval se vyrovnáním 15 milionů dolarů pro svou prezidentskou knihovnu v urovnání sporu o pomluvu, kde figuroval George Stephanopoulos z ABC. Vysmíval se bývalému prezidentovi Joe Bidenovi za používání autopenu, zesměšnil bývalou viceprezidentku Kamalu Harrisovou a pokáral Španělsko za jeho nízké výdaje na obranu. Propagoval také nadcházející Mistrovství světa a Olympijské hry v Los Angeles.
O den dříve byl Trump státníkem, oslavovaným po celém světě za zprostředkování překvapivého příměří a dohody o návratu rukojmích mezi Izraelem a Hamasem. Přesto se zde vrátil k vyřizování si starých křivd v přímém televizním přenosu. Uprostřed proudu banalit se však objevil koherentní světový názor, když mluvil o Blízkém východě, Venezuele, západní polokouli a Ukrajině. To se však projevovalo způsoby, které jsou v ostrém rozporu s tradiční americkou zahraniční politikou, očekáváním MAGA a někdy i americkými zákony.
Jedním z problémů s Trumpovým používáním fráze „Amerika na prvním místě“ je, že evokuje matoucí spojitosti s krajně pravicovým výborem ze 30. let, který odmítal vstup USA do druhé světové války a boj proti nacismu. Přesnější by ale bylo popsat Trumpa jako odpůrce internacionalismu, spíše než proroka izolacionismu. Stále více si libuje v aplikaci americké síly na globální scéně. Jeho averze k pozemním válkám, jako byly ty v Iráku a Afghánistánu, mu například nebránila zahájit tvrdé letecké údery proti íránským jaderným zařízením, což ho ukázalo v silném světle.
Trump často kombinuje různé směry republikánské ideologie národní bezpečnosti, které jsou přítomné v jeho administrativě. Někdy se staví na stranu jestřábů, jako je ministr zahraničí Marco Rubio. Jindy se oddává anti-woke kaskadérské politice ministra obrany Petea Hegsetha. Ve svých celních válkách volí anti-globalisty, jako je obchodní guru Peter Navarro. Jeho průlom na Blízkém východě však odrážel odkaz ultratradičního republikánského atlantisty, prezidenta George H. W. Bushe.
Nestálý Trump je ideologicky nemožné zařadit. Jeho panovačná osobnost navíc znamená, že jeho zahraniční politika často není složitější než dravá touha uplatnit svou vlastní moc nad tím, kdo zrovna sedí naproti. Ve svém druhém funkčním období, kdy doma rozbíjí ústavní a právní omezení, přidal své zahraniční politice nový rozměr – snaží se zajistit si osobní prestiž, svůj odkaz, Nobelovu cenu za mír a místo mezi nejmocnějšími autoritářskými vůdci světa. Někdy se zdá, že „Amerika na prvním místě“ se stalo Trumpem na prvním místě.
Prezident vidí svět také očima obchodníka, hledajícího obchody a finanční příležitosti pro Spojené státy a někdy i pro své rodinné impérium. Jeho vize Gazy je rozvojovým projektem stejně jako humanitárním. Hnací silou za některými Trumpovými přehnanými tvrzeními o ukončení mnoha válek – z nichž některé ani neprobíhaly – je ekonomická výhoda a přístup ke klíčovým minerálům a vzácným zeminám, nad kterými má v současné době monopol Čína.
Zároveň se Trump a jeho viceprezident JD Vance snaží propagovat globální populismus, a to i za cenu podkopávání centristických vlád, jako jsou ty v Británii, Francii a Německu, jejichž lídry má rád. Oficiálním vysvětlením Trumpovy nabídky finanční pomoci Argentině je, že její potácející se ekonomika představuje riziko nákazy, které by mohlo otřást Jižní Amerikou a rozšířit se až do Spojených států. To by mohla být pravda. Trump a ministr financí Scott Bessent se však v úterý ani nesnažili skrýt skutečnou motivaci: podpořit pravicového spojence, který je autorem plánu na otřesy federální byrokracie, které prezident rozpoutal.
„On je MAGA se vším všudy. Je to 'Make Argentina Great Again',“ řekl Trump, když hostil Mileie v Bílém domě. Argentinský lídr je také bývalým hostem v Mar-a-Lago. „Pokud vyhraje, zůstáváme s ním,“ řekl Trump. „A pokud nevyhraje, jsme pryč.“
V normálních dobách by Trumpovo okázalé nabízení miliard dolarů z peněz amerických daňových poplatníků, ve snaze efektivně podplatit voliče v argentinských volbách, vyvolalo velký skandál kvůli zjevnému zasahování do voleb cizí země. Připomíná to Trumpovu hrozbu, že vojenskou pomoc Ukrajině podmínil zahájením vyšetřování Bidena, což vedlo k jeho impeachmentu. Když je však všechno pobuřující, není pobuřující nic.
Trump byl nucen čelit zjevnému rozporu mezi filozofií MAGA a finanční pomocí cizí zemi. Novinář se ho na setkání s Mileiem zeptal: „Jak je tento záchranný balíček pro Argentinu 'Amerika na prvním místě'?“ Jeho nejasná odpověď ve skutečnosti neidentifikovala žádný jiný důvod než poskytnutí politické laskavosti.
Argentinská iniciativa však zapadá do širší Trumpovy priority – globální velké hry o vliv, ekonomickou převahu a moc proti Číně. Ta soupeří s USA o přístup k argentinskému lithiu a mědi a nedávno podkopala americké farmáře nákupem argentinských sójových bobů. Touha přetvořit politiku západní polokoule – podobně jako se Trump snaží transformovat Blízký východ – stojí také částečně za jednostrannými vojenskými útoky USA na údajné cíle kartelů u Venezuely.
Jednostranné použití rozsáhlé vojenské síly je věrné jednomu principu MAGA: snaze potlačit pašování fentanylu, který zabil tisíce Američanů. To je téma, které Trumpovi pomohlo navázat kontakt s voliči z řad dělnické třídy. Tato kampaň – kterou američtí kritici označují za mimosoudní zabíjení, jež obchází pravomoc Kongresu vyhlásit válku – vypadá stále více jako geopolitická hra tvrdé moci s cílem destabilizovat vládu prezidenta Nicoláse Madura. Venezuelská ekonomická krize a represe vyslaly do USA obrovské migrační toky.
Trumpův triumf v navrácení izraelských rukojmích a ukončení bojů v Gaze je tradičnějším zahraničněpolitickým vítězstvím USA než většina jeho mezinárodních podniků. Přesto by tento podnik mohl být v rozporu s principy MAGA, pokud by se jednotky USA zapojily do Gazy. Trump v úterý varoval, že pokud Hamas nesloží zbraně, „odzbrojíme je“. Neřekl jak. Dokud však nebudou zřízeny mezinárodní bezpečnostní síly pro Pásmo, slíbené v jeho 20bodovém mírovém plánu, jeho komentář vyvolává spekulace o hlubší roli USA, než je pouhá koordinace a logistická mise. Zapojení USA by vyvolalo mezi Trumpovými příznivci obavy z možných blízkovýchodních bažin, které pomohly zrodit jeho politické hnutí.
„U (Trumpa) je možné všechno,“ řekl Andrew Miller, bývalý zástupce asistenta ministra zahraničí pro izraelsko-palestinské záležitosti v Bidenově administrativě. „Ale jedním z ústředních pilířů, na kterých postavil svou kampaň od chvíle, kdy se objevil na scéně, je držet se stranou válek na Blízkém východě,“ řekl Miller pro CNN News Central. „Pokud se nakonec ocitneme ve scénáři s velkým vojenským kontingentem USA v Gaze, myslím, že to prověří jeho podporu u jeho základny.“
Jediný hraniční přechod mezi Pásmem Gazy a Egyptem se má znovu otevřít, aby umožnil vjezd stovkám kamionů s naléhavě potřebnou pomocí do zničeného palestinského území. Humanitární agentury ve středu vyjádřily naději na navýšení humanitární pomoci, zejména do severní části Gazy, kam se v posledních dnech vrátilo více než 300 tisíc vysídlených osob. Humanitární pracovníci uvedli, že tisíce tun pomoci, včetně potravin a zdravotnických potřeb, čekají v Egyptě nebo jsou naskladněné jinde v regionu.
Dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen v úterý prohlásil, že snaha Evropské unie o deregulaci není pouze o tom, aby se zavděčila Washingtonu. Brusel podle něj musí uvolnit svá vlastní pravidla, zároveň by měl hájit svou nezávislost proti tlaku Spojených států. „Je to jako Kinder vejce. Slouží to více než jednomu účelu,“ řekl Rasmussen v exkluzivním rozhovoru pro Politico.
Českou politiku čeká generační obměna. Eroze tradičních stran zasahuje levici i pravici – sociální demokraté i komunisté mizí z mapy, zatímco koalice Spolu ztrácí tvář a smysl. Éra Andreje Babiše se chýlí ke konci, ale náhrada zatím neexistuje. Česká demokracie stojí na prahu přeskupení, které může otevřít prostor pro moderní, skandinávsky orientovanou levici i novou pravici se skutečnou vizí místo udržování starých značek za každou cenu.
V průběhu letošního roku se v Pentagonu rozhořely spory ohledně nových předpisů upravujících nasazení a personální obsazení armády. Hlavní uniformovaný právník armády, generálporučík Joe Berger, který se funkce ujal v červenci 2024, opakovaně vyjadřoval právní obavy. Koncem ledna, když byl Berger požádán o právní posouzení nasazení Národní gardy státu Texas při vymáhání imigračních předpisů, vyjádřil skepsi. Svému nadřízenému, náčelníku štábu armády generálu Randy Georgeovi, sdělil, že potřebuje více informací o tom, zda jsou vojáci pro takové úkoly řádně vycvičeni.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se důrazně vyjádřil ke komentáři amerického prezidenta Donalda Trumpa, který o něm prohlásil, že není „nejsnadnější chlap na jednání“. Netanjahu se s tímto výrokem vyrovnal v úterý během exkluzivního rozhovoru s moderátorem Tony Dokoupilem pro pořad CBS Mornings, kde byl dotázán na poznámku, kterou Trump pronesl o den dříve v Knessetu.
Švédsko, Estonsko a Finsko ve středu přislíbily finanční příspěvky na zvýšení výdajů na nákup amerických zbraní pro Ukrajinu. Podle agentury Reuters ale čelí kritice za zdrženlivost v podpoře země jako Španělsko, Itálie, Francie a Británie. Americký ministr obrany Pete Hegseth ve středu naléhal na spojence, aby navýšili investice do programu Prioritizovaný seznam požadavků Ukrajiny (PURL).
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že Hamas „násilně“ odzbrojí, pokud se tato skupina sama nevzdá zbraní. Toto varování přišlo v době, kdy se Hamas snaží obnovit kontrolu nad Pásmem Gazy a zaměřuje se na ty, které nazývá „spolupracovníky“.
Donald Trump je na prezidenta, který se měl zaměřit výhradně na Ameriku, zapojen do překvapivě mnoha globálních záležitostí. V úterý například vyhrožoval odzbrojením Hamasu v Gaze, pokud se nevzdá zbraní, což vyvolalo spekulace o možné vojenské roli USA. Chlubil se také zlikvidováním dalšího rychlého člunu u Venezuely ve své právně sporné válce proti drogovým kartelům, píše CNN.
V posledních dnech se napětí mezi Afghánistánem a Pákistánem vystupňovalo vzájemnou smrtící přestřelkou, která vyvolala obavy z rozšíření konfliktu. Tyto boje navázaly na útoky z minulého čtvrtka v afghánském hlavním městě Kábulu a pohraniční provincii Paktika, ze kterých Tálibán obvinil Pákistán, ačkoli Islámábád se k nim oficiálně nepřiznal. Nejnovější vyhrocení situace se shodovalo s historickou cestou ministra zahraničí Tálibánu Amira Chána Muttakího do Indie, regionálního rivala Pákistánu, což v Islámábádu vyvolalo znepokojení.
Donald Trump uskutečnil rychlou cestu do Izraele a Egypta, což pro něj bylo triumfální. Každý, kdo sledoval jeho projevy v Jeruzalémě a Šarm aš-Šajchu, mohl vidět muže užívajícího si svou moc. Liboval si v potlesku v izraelském parlamentu a v Egyptě se vyhříval v pozornosti mnoha hlav států a vlád, které se kvůli němu sjely. Jeden veteránní diplomat dokonce poznamenal, že to vypadalo, jako by Trump považoval světové lídry jen za komparsisty na své filmové scéně.
Jiřina Bohdalová se v uplynulých dnech opět objevila na veřejnosti, ačkoliv lidé z jejího okolí říkají, že se strachuje o své zdraví. Proto se ostatně nezúčastnila celé akce, na kterou byla pozvána s jasným úkolem.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj měl po vítězi sněmovních voleb Andreji Babišovi na telefonu dalšího českého politika. S protějškem Petrem Pavlem řešili pokračování české pomoci Ukrajině i budoucnost muniční iniciativy.