Na prahu nové války? Napětí mezi Afghánistánem a Pákistánem prudce stoupá

Odborníci varují, že tyto poslední útoky by mohly signalizovat novou éru nestability mezi sousedy, kteří i přes časté šarvátky podél sporné hranice léta udržovali stálé a strategické vztahy. Kvůli násilí, které vyvolalo výzvy k deeskalaci ze strany Číny, Ruska, Saúdské Arábie a Kataru, a nabídku amerického prezidenta Donalda Trumpa zprostředkovat mír, je situace sledovaná s obavami.

Tálibán obvinil Pákistán z provedení „bezprecedentního, násilného a odsouzeníhodného“ útoku na cíle v Kábulu a Patice ve čtvrtek večer. Ačkoli Islámábád oficiálně nepřevzal zodpovědnost za tyto útoky, pákistánský vojenský představitel generálporučík Ahmed Šaríf Čaudhrí na páteční tiskové konferenci prohlásil, že existují „důkazy“, že „Afghánistán je využíván jako operační základna pro provádění terorismu v Pákistánu“.

Pákistán již dlouho obviňuje Kábul z přechovávání militantní skupiny Pákistánský Tálibán, známé jako TTP, což afghánský Tálibán popírá. Pákistán čelí nárůstu islamistického násilí od té doby, co Tálibán v roce 2021 převzal vládu v Kábulu, což militantní skupiny povzbudilo. V sobotu večer zahájil Tálibán, dle svých slov, odvetné útoky proti pákistánským silám v různých oblastech poblíž pohraničních provincií Kunar a Nangarhar.

Pákistán reagoval na útok, který označil za „nevyprovokovaný“, údery a fyzickými nájezdy proti táborům a postům Tálibánu a výcvikovým zařízením teroristů a podpůrným sítím v Afghánistánu, jak uvedlo v prohlášení pákistánské vojsko. Tálibán uvedl, že svou vojenskou operaci zastavil kolem půlnoci po zprostředkování ze strany Kataru a Saúdské Arábie. Obě země ohlásily vyšší počty obětí, než jaké uznal jejich soused.

Pákistán tvrdil, že zabil více než 200 bojovníků Tálibánu a militantů, což je číslo daleko přesahující devět ztrát, které potvrdil Tálibán. Mezitím Tálibán prohlásil, že zabil 58 pákistánských vojáků, což je více než dvojnásobek 23 ztrát, které potvrdil Pákistán, uvedl Mudžahíd. Tyto počty obětí nemohly být nezávisle ověřeny.

Pákistán a Afghánistán mají dlouhou a složitou historii a často se střetávají podél své hornaté, 1600 mil dlouhé sporné hranice, známé jako Durandova linie . Pákistán byl jedním z hlavních podporovatelů Tálibánu během jeho povstání proti afghánské vládě na počátku 21. století. Obě země jsou také velkými obchodními partnery a sdílejí silné mezilidské vazby. Pákistán po desetiletí válek hostil miliony afghánských uprchlíků, ačkoliv se je v posledních letech snaží vyhostit, s odvoláním na riziko terorismu.

Vztahy mezi Afghánistánem a Pákistánem se zhoršily kvůli nárůstu militantního násilí namířeného proti Pákistánu. TTP se znovu objevila jako jedna z největších hrozeb pro národní bezpečnost země, provedla 600 útoků proti pákistánským silám v uplynulém roce, podle nedávné zprávy nezávislé neziskové organizace ACLED. Po sobotních útocích pákistánská armáda uvedla, že ačkoliv dává Pákistán přednost diplomacii, „nebude tolerovat zrádné využívání afghánské půdy pro terorismus proti Pákistánu“. Pákistán v neděli oznámil, že uzavřel své dva hlavní hraniční přechody s Afghánistánem.

Pákistánská armáda poznamenala, že „vážná provokace“ nastala během nedávné návštěvy ministra zahraničí Tálibánu v Indii, hlavním regionálním rivalovi Pákistánu. Obě země spolu naposledy bojovaly v krátkém konfliktu na začátku tohoto roku. Tálibán a Indie se netají svými bližšími vazbami, když Nové Dillí v pátek oznámilo, že znovu otevře ambasádu v Kábulu, a označilo Muttakího návštěvu za „důležitý krok v posílení našich vztahů a potvrzení trvalého přátelství“ mezi oběma zeměmi.

Islámábád a Nové Dillí „krvavě soupeřily o vliv v Afghánistánu po celá desetiletí,“ uvedl Antoine Levesques z Mezinárodního institutu pro strategická studia. Levesques dodal, že návštěva Tálibánu v Indii byla pro vztahy Indie a Tálibánu „zásadní změnou“, která „zvýšila pocit nebezpečí pro Pákistán na jeho východní i západní hranici“. Pákistán dlouhodobě považoval dobré vztahy s Afghánistánem za klíčové k vyvážení Indie, proto nadále skrytě podporoval Tálibán, i když nebyl u moci.

Ostatní země vyzvaly ke zklidnění situace. Katar vyjádřil „znepokojení“ nad „potenciálními důsledky pro bezpečnost a stabilitu regionu“. Saúdská Arábie, která nedávno podepsala obranný pakt s Pákistánem, také vyzvala ke zdrženlivosti a dialogu. Čínské ministerstvo zahraničí prohlásilo, že „upřímně doufá, že se obě země zaměří na širší obraz... a vyřeší své obavy prostřednictvím dialogu a konzultací“. Rusko také vyzvalo k řešení „diplomatickými prostředky“.

Boje přitáhly i pozornost Donalda Trumpa, který nabídl zprostředkování míru. „Slyšel jsem, že teď probíhá válka mezi Pákistánem a Afghánistánem,“ řekl Trump novinářům na palubě Air Force One. „Jsem dobrý v řešení válek, jsem dobrý v nastolování míru,“ dodal Trump. Ačkoliv se násilí prozatím zmírnilo a obě země naznačují snahu o deeskalaci, nedávné útoky by mohly přivést novou éru nestability pro sousedy.

V minulosti cyklické vlny ozbrojeného napětí obvykle ustoupily, jakmile obě strany sdělily svůj názor, uvedl Levesques. Islámábád se sice nepřihlásil k přímé odpovědnosti za nálety v Kábulu, ale „takový útok by překročil červenou linii v jejich vztazích,“ řekla Pandya. Poslední nálety v Kábulu cizí mocností proběhly v roce 2022, když USA zabily vůdce Al-Káidy Ajmána Zavahrího.

„Pokud jde o budoucnost vztahů, hodně bude záviset na tom, zda tato eskalace povede k zásadnímu posunu v tom, jak se Tálibán vypořádá s TTP, což je skutečně hlavní problém,“ dodala Pandya. TTP bojovala po boku Tálibánu proti silám USA a NATO a existuje neochota uvnitř Tálibánu vážně proti nim zakročit. Zbývá jen sledovat, zda narůstající geopolitické náklady podnítí přehodnocení situace ze strany Tálibánu.