Naděje na uzavření rozsáhlé obchodní dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa se rozplývají. Evropské hlavní město dává jasně najevo, že nemá chuť se znovu ponořit do bolestivých debat, které před deseti lety vedly k neúspěchu Transatlantického obchodního a investičního partnerství (TTIP).
Trump sice hrozí zavedením cel až ve výši 50 procent na evropské zboží od 9. července a tvrdí, že EU díky tomu „přestala brzdit“ a je ochotná jednat, nicméně v Bruselu se nad jeho přístupem spíše skřípe zuby. Ani Francie, ani Německo nechtějí znovu otevírat kontroverzní témata jako dovoz chemicky ošetřeného kuřecího masa nebo mechanismy, které by umožnily americkým firmám žalovat evropské státy. Takové ústupky jsou podle webu Politico politicky neprůchodné.
Co tedy zbývá? Možná jen povrchní dohoda o několika málo bodech, která Trumpovi umožní vykázat úspěch a Evropě zároveň vyhnout se tvrdé obchodní válce. Brusel by mohl přistoupit na snížení cel na průmyslové výrobky či uznání některých amerických standardů – třeba u automobilů – nebo uvolnit přístup pro americký etanol. Ale už i tyto návrhy čelí odporu evropských politiků, spotřebitelů i průmyslu.
Dohoda typu TTIP zůstává tabu. Německý kancléř Friedrich Merz, který během kampaně podporoval ideu „TTIP 2.0“, nyní otočil. „Bylo by to hodnotné. Bohužel je to ale už jen politováníhodná ztracená příležitost,“ řekl po květnovém telefonátu s Trumpem. Francouzský ministr financí Éric Lombard se o oživení TTIP zmínil jen na chvíli, než ho kancelář prezidenta Macrona rychle umlčela – obavy z rozlícených zemědělců jsou v Paříži stále živé.
Evropská komise si na TTIP dobře pamatuje. Její bývalý hlavní vyjednavač Jean-Luc Demarty označil případné obnovení rozhovorů za „velkou chybu“. Podle něj i jeho někdejší kolega Ignacio García Bercero tehdy vedli nemožná vyjednávání – a dnes by to bylo ještě horší. „Tenkrát bylo alespoň zřejmé, že obě strany mají společné cíle. Dnes už to neplatí,“ konstatoval García Bercero.
Důvěra mezi EU a USA je navíc na bodu mrazu. Trump označil EU za „ještě horší než Čínu“ a tvrdí, že byla vytvořena, aby „ošidila Ameriku“. A zatímco Brusel volá po celosvětovém snížení cel, z Washingtonu přichází jen mlčení.
Evropská unie proto soustředí své síly na dvě paralelní vyjednávací linie. První, vedená eurokomisařem Marošem Šefčovičem a americkým ministrem obchodu Howardem Lutnickem, má řešit konkrétní sektory jako ocel, automobily či farmaceutika. Druhá, technická, se týká základní celní sazby – momentálně 10 %, ale Trump ji chce zvýšit až na pětinásobek.
Ani to ale neslibuje velký průlom. EU už v minulosti nabídla zrušení některých cel a společný boj proti čínskému nadbytku výroby. Přesto se politická vůle k zásadní dohodě vytrácí.
Některé návrhy – jako například uznání amerických bezpečnostních standardů pro auta – znějí realisticky, ale politicky těžko průchodně. Evropská průmyslová lobby varuje, že by to podkopalo domácí výrobu. Podobně se staví i k bezcelnímu dovozu amerického etanolu, který by mohl ohrozit přísněji regulované evropské producenty.
Prostě a jednoduše – zůstává pocit, že Trump není důvěryhodným partnerem. Mnozí v EU se obávají, že i kdyby byla uzavřena nějaká dohoda, Trump ji může kdykoliv zrušit. Přesně tak to totiž udělal v minulosti například s Kanadou či Mexikem.
„Bude to špatná dohoda – stejně jako byla ta předchozí,“ shrnul nejmenovaný evropský diplomat. V roce 2025, stejně jako o deset let dříve, platí: rozsáhlá obchodní dohoda mezi EU a USA je politicky nerealistická. A Brusel to dobře ví.
Dara Rolins tvoří s Pavlem Nedvědem asi nejhvězdnější československý pár současnosti, ale v posledních týdnech se opakovaně stali předmětem nepříjemných spekulací. Popová zpěvačka, která musela opakovaně odpovídat na dotazy novinářů, reagovala po svém.
Izrael se připravuje na ofenzívu, která by mohla vést k vysídlení až jednoho milionu Palestinců. Podle vysokého vojenského představitele už probíhají přípravy k útoku na Gazu, která je největším palestinským městským centrem.
Evropské členské státy se i přes blížící se termín stanovený Organizací spojených národů stále nemohou dohodnout na klíčových cílech v oblasti klimatu. Podle uniklého návrhu dokumentu, který získal deník The Guardian, panuje mezi Evropskou komisí a některými státy neshoda ohledně snižování emisí skleníkových plynů.
V návaznosti na nejsilnější nálet na Ukrajinu od začátku války jedná v Bílém domě vyslanec Evropské unie pro sankce, David O’Sullivan, s americkými představiteli. Cílem jednání je koordinace a posílení sankcí s cílem oslabit Putinovu armádu. Jednání probíhají poté, co americký prezident Donald Trump o víkendu oznámil, že je připraven zavést další opatření vůči Rusku.
Šest lidí zemřelo a desítky dalších, včetně těhotné ženy, byly zraněny při střeleckém útoku v Jeruzalémě. Izraelský ministr zahraničí Gideon Saar potvrdil, že dva palestinští ozbrojenci zahájili palbu na plné autobusové zastávce.
Podle ministra financí Scotta Bessenta by Spojené státy musely vrátit asi polovinu vybraných cel, pokud by Nejvyšší soud potvrdil, že prezident Donald Trump překročil své pravomoci při jejich uvalení. Tento verdikt by byl pro státní pokladnu „hrozný“, ale pokud ho soud vynese, bude se muset respektovat. Prezidentova administrativa má však k dispozici i jiné možnosti, jak cla uvalit, i když by tím mohla ztratit svou vyjednávací pozici.
Odborníci se domnívají, že Čína by se mohla namísto invaze na Tchaj-wan uchýlit k dlouhodobé blokádě, aby ostrov donutila ke kapitulaci. Tento přístup, známý jako lianhe fengkong, neboli „společná blokáda“, by efektivně odřízl ostrov od zbytku světa.
Španělský premiér Pedro Sánchez označil reakci Evropy na válku v Gaze za naprosté selhání. Upozornil, že dvojí metr, který západní svět uplatňuje ve vztahu k Ukrajině a Gaze, podrývá jeho globální důvěryhodnost. Podle něj je současná situace v Gaze jedním z nejtemnějších období mezinárodních vztahů v 21. století.
Politické klima ve Spojených státech se s příchodem podzimu vyhrocuje. Prezident Donald Trump si upevňuje svou moc, často na hraně ústavnosti, a opoziční demokraté se snaží přijít s efektivní strategií, jak se mu postavit. Vládní administrativa se prezentuje nekompromisním tónem, což se projevuje v řadě opatření. Příkladem je hrozba vyslání Národní gardy do měst řízených demokraty, zrychlování deportací a propouštění vědců z Centra pro kontrolu a prevenci nemocí.
Prezidentka Evropské centrální banky, Christine Lagardeová, se nedávno vyjádřila k vlivu zahraničních zaměstnanců na hospodářství. Během sympozia Federálního rezervního systému ve Wyomingu zdůraznila, že by Evropa byla v mnohem horší situaci, kdyby k sobě nepřitahovala zahraniční pracovníky. Migrace podle ní pomohla eurozóně lépe překonat překážky, jako je například drahá energie nebo vysoká inflace, a zároveň pomohla udržet zaměstnanost a hospodářský růst.
Australský soud poslal Erin Pattersonovou na doživotí do vězení za vraždu tří lidí. Třiapadesátiletá žena otrávila své hosty obědem, který připravila z jedovatých hub. Dále se pokusila usmrtit dalšího muže. Soudní proces trval jedenáct týdnů a porota shledala Pattersonovou vinnou ze všech čtyř obvinění.
Drony Šáhid-136, které Rusové nazývají Geran-2, se stávají klíčovou součástí ruské vojenské strategie. Tyto drony, které jsou vyráběny v Íránu, jsou pro Rusko levným a účinným způsobem, jak vyvíjet tlak na ukrajinskou obranu. Tým France 24 Observers za pomoci satelitních snímků odhalil novou strategii ruské armády, která spočívá ve vytváření specializovaných základen pro jejich hromadné vypouštění.
