Naděje na uzavření rozsáhlé obchodní dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa se rozplývají. Evropské hlavní město dává jasně najevo, že nemá chuť se znovu ponořit do bolestivých debat, které před deseti lety vedly k neúspěchu Transatlantického obchodního a investičního partnerství (TTIP).
Trump sice hrozí zavedením cel až ve výši 50 procent na evropské zboží od 9. července a tvrdí, že EU díky tomu „přestala brzdit“ a je ochotná jednat, nicméně v Bruselu se nad jeho přístupem spíše skřípe zuby. Ani Francie, ani Německo nechtějí znovu otevírat kontroverzní témata jako dovoz chemicky ošetřeného kuřecího masa nebo mechanismy, které by umožnily americkým firmám žalovat evropské státy. Takové ústupky jsou podle webu Politico politicky neprůchodné.
Co tedy zbývá? Možná jen povrchní dohoda o několika málo bodech, která Trumpovi umožní vykázat úspěch a Evropě zároveň vyhnout se tvrdé obchodní válce. Brusel by mohl přistoupit na snížení cel na průmyslové výrobky či uznání některých amerických standardů – třeba u automobilů – nebo uvolnit přístup pro americký etanol. Ale už i tyto návrhy čelí odporu evropských politiků, spotřebitelů i průmyslu.
Dohoda typu TTIP zůstává tabu. Německý kancléř Friedrich Merz, který během kampaně podporoval ideu „TTIP 2.0“, nyní otočil. „Bylo by to hodnotné. Bohužel je to ale už jen politováníhodná ztracená příležitost,“ řekl po květnovém telefonátu s Trumpem. Francouzský ministr financí Éric Lombard se o oživení TTIP zmínil jen na chvíli, než ho kancelář prezidenta Macrona rychle umlčela – obavy z rozlícených zemědělců jsou v Paříži stále živé.
Evropská komise si na TTIP dobře pamatuje. Její bývalý hlavní vyjednavač Jean-Luc Demarty označil případné obnovení rozhovorů za „velkou chybu“. Podle něj i jeho někdejší kolega Ignacio García Bercero tehdy vedli nemožná vyjednávání – a dnes by to bylo ještě horší. „Tenkrát bylo alespoň zřejmé, že obě strany mají společné cíle. Dnes už to neplatí,“ konstatoval García Bercero.
Důvěra mezi EU a USA je navíc na bodu mrazu. Trump označil EU za „ještě horší než Čínu“ a tvrdí, že byla vytvořena, aby „ošidila Ameriku“. A zatímco Brusel volá po celosvětovém snížení cel, z Washingtonu přichází jen mlčení.
Evropská unie proto soustředí své síly na dvě paralelní vyjednávací linie. První, vedená eurokomisařem Marošem Šefčovičem a americkým ministrem obchodu Howardem Lutnickem, má řešit konkrétní sektory jako ocel, automobily či farmaceutika. Druhá, technická, se týká základní celní sazby – momentálně 10 %, ale Trump ji chce zvýšit až na pětinásobek.
Ani to ale neslibuje velký průlom. EU už v minulosti nabídla zrušení některých cel a společný boj proti čínskému nadbytku výroby. Přesto se politická vůle k zásadní dohodě vytrácí.
Některé návrhy – jako například uznání amerických bezpečnostních standardů pro auta – znějí realisticky, ale politicky těžko průchodně. Evropská průmyslová lobby varuje, že by to podkopalo domácí výrobu. Podobně se staví i k bezcelnímu dovozu amerického etanolu, který by mohl ohrozit přísněji regulované evropské producenty.
Prostě a jednoduše – zůstává pocit, že Trump není důvěryhodným partnerem. Mnozí v EU se obávají, že i kdyby byla uzavřena nějaká dohoda, Trump ji může kdykoliv zrušit. Přesně tak to totiž udělal v minulosti například s Kanadou či Mexikem.
„Bude to špatná dohoda – stejně jako byla ta předchozí,“ shrnul nejmenovaný evropský diplomat. V roce 2025, stejně jako o deset let dříve, platí: rozsáhlá obchodní dohoda mezi EU a USA je politicky nerealistická. A Brusel to dobře ví.
Výhrůžku ruského vládce Vladimira Putina, že je Rusko připraveno „prát se s Evropou hned teď“, je nutné brát jakou reálnou. Kreml totiž schválil největší vojenský rozpočet od dob SSSR, kdy až 40 procent státních výdajů míří na armádu a bezpečnostní aparát, což fakticky znamená plnohodnotný přechod na válečnou ekonomiku a dlouhodobou přípravu na střet s NATO. Zatímco ruské síly rostou na více než 1,3 milionu vojáků, v Evropě se opožděně vrací debata o mobilizaci, povinné službě a nutnosti zásadně přehodnotit vlastní obranné strategie.
Belgie se stala klíčovým faktorem, který blokuje obří půjčku pro Ukrajinu ve výši přibližně 140 miliard eur. Tato půjčka, zajištěná zmrazenými ruskými státními aktivy, která jsou z velké části uložena v bruselském depozitáři Euroclear, by měla zajistit financování válkou zasažené Ukrajiny na nadcházející dva roky. Hlavní překážkou je belgický premiér Bart De Wever, který se obává enormního finančního a právního rizika, které by postihlo jeho zemi.
1. prosince došlo k explozi na úseku ropovodu Družba poblíž obce Kazinskie Vyselki v Tambovské oblasti Ruské federace. Informaci o incidentu potvrdily zdroje z Hlavního ředitelství rozvědky Ministerstva obrany Ukrajiny (GUR).
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že není správné tvrdit, že by ruský prezident Vladimir Putin odmítl americký "mírový plán" pro ukončení války Ruska proti Ukrajině. Tuto informaci uvedly ruské tiskové agentury RIA Novosti a Interfax s odkazem na zvukový komentář Peskova.
Extrémní horko, špatné počasí a nekvalitní ovzduší představují významná rizika pro Mistrovství světa ve fotbale 2026, které se bude konat v USA, Kanadě a Mexiku v červnu a červenci. Odborníci varují, že nečekané meteorologické jevy by mohly mít závažné finanční dopady na fanoušky, organizátory a místní podniky. Nedávná zpráva Pitches in Peril zjistila, že deset ze šestnácti hostitelských měst čelí "velmi vysokému riziku extrémního tepelného stresu".
Německý magazín Der Spiegel přinesl zprávu o tom, že francouzský prezident Emmanuel Macron soukromě varoval vedoucí představitele evropských zemí před hrozbou, že by Spojené státy mohly Ukrajinu "zradit" v otázce území, aniž by jí byly poskytnuty jasné bezpečnostní záruky. Zpráva se opírá o uniklou anglickou poznámku zachycující nedávný telefonický rozhovor mezi evropskými lídry.
Barmský vojenský režim oznámil, že volby proběhnou ve třech fázích, začnou 28. prosince a skončí v lednu. Dva výsledky jsou podle expertů jisté: za prvé, strana spojená s armádou bude prohlášena za vítěze, a za druhé, exilová vláda národní jednoty (NUG) se ještě více vytratí do pozadí. Téměř pět let od vojenského převratu v únoru 2021 se země nachází v občanské válce. Armáda bojuje proti Lidovým obranným silám a četným etnickým ozbrojeným organizacím. Tisíce protestujících, bojovníků a politiků, včetně prezidenta Win Myinta a oblíbené vůdkyně Aung San Su Ťij, zůstávají ve vězení.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a čínský prezident Si Ťin-pching se ve čtvrtek v Pekingu zavázali ke spolupráci na řešení globálních problémů, včetně snah o ukončení války na Ukrajině a otázek obchodu. Bilaterální jednání ve Velkém sále lidu v Pekingu se uskutečnilo v době, kdy se Francie připravuje na převzetí předsednictví skupiny G7 v příštím roce.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva "v každém případě" získá region Donbas na východě Ukrajiny, a to i vojenskými prostředky. Tímto prohlášením se utvrdil v jednom ze svých klíčových požadavků ve chvíli, kdy se ukrajinští představitelé připravují na další mírové rozhovory, které dosud nepřinesly žádnou dohodu.
Společnost Meta zahájila odebírání přístupu k platformám Instagram, Facebook a Threads australským dětem mladším 16 let. K tomuto kroku dochází týden před oficiálním zahájením zákazu sociálních sítí pro teenagery v Austrálii. Technologický gigant minulý měsíc oznámil, že začal uživatele ve věku od 13 do 15 let informovat, že jejich účty budou deaktivovány od 4. prosince.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrii Sybiha požadoval, aby Vladimir Putin "přestal marnit čas světa", zatímco ministryně zahraničí Spojeného království Yvette Cooper řekla, že ruský prezident by měl "ukončit chvástání a krveprolití" a zasednout k jednání o míru. Margus Tsahkna, estonský ministr zahraničí, prohlásil, že je "celkem zřejmé", že Kreml nemá zájem o mír. Evropští lídři takto reagovali ve středu na zjevně bezvýsledné rozhovory mezi americkými vyslanci a Putinem v Moskvě.
Největší událostí na Novém Zélandu ve čtvrtek se pravděpodobně stalo otevření obchodu s nábytkem. Nadšení zákazníci odpočítávali "3... 2... 1" a mávali švédskými vlajkami, když se otevřely dveře do nejvzdálenější pobočky nábytkářského řetězce IKEA od jeho mateřské země. Ohlušující potlesk se rozlehl, když davy spěchaly dovnitř nejnovějšího obchodu v Aucklandu. Dlouho očekávané otevření konečně poskytne Novozélanďanům přístup ke skandinávským základům, jako jsou knihovny BILLY a rámy postelí MALM.
