Naděje na uzavření rozsáhlé obchodní dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa se rozplývají. Evropské hlavní město dává jasně najevo, že nemá chuť se znovu ponořit do bolestivých debat, které před deseti lety vedly k neúspěchu Transatlantického obchodního a investičního partnerství (TTIP).
Trump sice hrozí zavedením cel až ve výši 50 procent na evropské zboží od 9. července a tvrdí, že EU díky tomu „přestala brzdit“ a je ochotná jednat, nicméně v Bruselu se nad jeho přístupem spíše skřípe zuby. Ani Francie, ani Německo nechtějí znovu otevírat kontroverzní témata jako dovoz chemicky ošetřeného kuřecího masa nebo mechanismy, které by umožnily americkým firmám žalovat evropské státy. Takové ústupky jsou podle webu Politico politicky neprůchodné.
Co tedy zbývá? Možná jen povrchní dohoda o několika málo bodech, která Trumpovi umožní vykázat úspěch a Evropě zároveň vyhnout se tvrdé obchodní válce. Brusel by mohl přistoupit na snížení cel na průmyslové výrobky či uznání některých amerických standardů – třeba u automobilů – nebo uvolnit přístup pro americký etanol. Ale už i tyto návrhy čelí odporu evropských politiků, spotřebitelů i průmyslu.
Dohoda typu TTIP zůstává tabu. Německý kancléř Friedrich Merz, který během kampaně podporoval ideu „TTIP 2.0“, nyní otočil. „Bylo by to hodnotné. Bohužel je to ale už jen politováníhodná ztracená příležitost,“ řekl po květnovém telefonátu s Trumpem. Francouzský ministr financí Éric Lombard se o oživení TTIP zmínil jen na chvíli, než ho kancelář prezidenta Macrona rychle umlčela – obavy z rozlícených zemědělců jsou v Paříži stále živé.
Evropská komise si na TTIP dobře pamatuje. Její bývalý hlavní vyjednavač Jean-Luc Demarty označil případné obnovení rozhovorů za „velkou chybu“. Podle něj i jeho někdejší kolega Ignacio García Bercero tehdy vedli nemožná vyjednávání – a dnes by to bylo ještě horší. „Tenkrát bylo alespoň zřejmé, že obě strany mají společné cíle. Dnes už to neplatí,“ konstatoval García Bercero.
Důvěra mezi EU a USA je navíc na bodu mrazu. Trump označil EU za „ještě horší než Čínu“ a tvrdí, že byla vytvořena, aby „ošidila Ameriku“. A zatímco Brusel volá po celosvětovém snížení cel, z Washingtonu přichází jen mlčení.
Evropská unie proto soustředí své síly na dvě paralelní vyjednávací linie. První, vedená eurokomisařem Marošem Šefčovičem a americkým ministrem obchodu Howardem Lutnickem, má řešit konkrétní sektory jako ocel, automobily či farmaceutika. Druhá, technická, se týká základní celní sazby – momentálně 10 %, ale Trump ji chce zvýšit až na pětinásobek.
Ani to ale neslibuje velký průlom. EU už v minulosti nabídla zrušení některých cel a společný boj proti čínskému nadbytku výroby. Přesto se politická vůle k zásadní dohodě vytrácí.
Některé návrhy – jako například uznání amerických bezpečnostních standardů pro auta – znějí realisticky, ale politicky těžko průchodně. Evropská průmyslová lobby varuje, že by to podkopalo domácí výrobu. Podobně se staví i k bezcelnímu dovozu amerického etanolu, který by mohl ohrozit přísněji regulované evropské producenty.
Prostě a jednoduše – zůstává pocit, že Trump není důvěryhodným partnerem. Mnozí v EU se obávají, že i kdyby byla uzavřena nějaká dohoda, Trump ji může kdykoliv zrušit. Přesně tak to totiž udělal v minulosti například s Kanadou či Mexikem.
„Bude to špatná dohoda – stejně jako byla ta předchozí,“ shrnul nejmenovaný evropský diplomat. V roce 2025, stejně jako o deset let dříve, platí: rozsáhlá obchodní dohoda mezi EU a USA je politicky nerealistická. A Brusel to dobře ví.
V jižním Španělsku u obce Adamuz v provincii Córdoba došlo k tragické srážce dvou rychlovlaků na frekventované trati spojující Madrid s Andalusií. Prvotní zprávy hovořily o dvou obětech, ale krátce nato se počet potvrzených mrtvých zvýšil na pět a následně na nejméně 21. Nejméně sto dalších cestujících utrpělo zranění a někteří zůstali po nárazu uvězněni v troskách.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal naléhavou schůzku se svými hlavními poradci, aby projednal nejnovější krok Donalda Trumpa, vytvoření takzvané „Rady míru“ pro Gazu. Izraelskou stranu pobouřilo především to, že Spojené státy s nimi vznik tohoto orgánu vůbec nekonzultovaly. Úřad premiéra se nechal slyšet, že celý projekt je v přímém rozporu s oficiální politikou Izraele a nebyl s ním nijak koordinován.
Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa, která má donutit západní spojence k souhlasu s anektováním Grónska pod pohrůžkou dalšího poškození vzájemného obchodu, nemá v moderní historii obdoby. Ačkoli jsme za poslední rok byli svědky mnoha neobvyklých ekonomických ultimát, toto prohlášení podle BBC překračuje veškeré dosavadní hranice a posouvá nás do zcela surreálné a nebezpečné oblasti. Pokud budeme brát Trumpova slova vážně, jde o formu ekonomické války, kterou Bílý dům vede proti svým nejbližším partnerům.
Prezident Donald Trump v poslední době opakovaně rozvířil debatu o možnosti zrušení nadcházejících listopadových voleb do Kongresu. Jeho úvahy pramení z obav, že by republikáni mohli ztratit kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů i Senátem, což by zásadně ochromilo jeho schopnost vládnout. Podle posledních průzkumů CNN se totiž prezident potýká s nízkou popularitou napříč všemi sledovanými tématy.
Francouzský prezident Emmanuel Macron stojí v čele skupiny evropských lídrů, kteří požadují tvrdou odvetu proti Spojeným státům. Reaguje tak na rozhodnutí Donalda Trumpa uvalit cla na země podporující dánskou suverenitu nad Grónskem. Macron prosazuje aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (Anti-Coercion Instrument), kterému se v bruselských kuloárech přezdívá obchodní „bazuka“. Tento mocný nástroj byl původně navržen k ochraně před ekonomickým šikanováním ze strany Číny a umožňuje EU zavést cla či investiční omezení.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová rezolutně prohlásila, že „Evropa se nenechá vydírat“ v reakci na nejnovější hrozbu Donalda Trumpa. Americký prezident totiž oznámil záměr uvalit desetiprocentní cla na osm členských států NATO, pokud nepodpoří jeho plán na prodej Grónska Spojeným státům.
V Moldavsku byl v sobotu objeven vrak ruského bezpilotního letounu typu Gerbera. Na zřícený stroj narazil náhodný lovec u vesnice Nucareni v okrese Telenesti. Tato lokalita se nachází přibližně 54 kilometrů od hranic s válkou zmítanou Ukrajinou.
Analytici a vojenští experti varují, že rok 2026 může být pro Vladimira Putina klíčovým momentem, kdy se pokusí upevnit svůj historický odkaz. Zatímco pozornost světa se upírá k mírovým jednáním na Ukrajině, v zákulisí sílí obavy, že šéf Kremlu pouze čeká na vhodnou příležitost k další agresi. Jeho cílem by se tentokrát mohl stát malý stát na hranicích NATO, čímž by přímo otestoval jednotu a odhodlání celé Aliance.
Slovenský premiér Robert Fico se v soukromém sídle amerického prezidenta Donalda Trumpa na Floridě zúčastnil neformálního jednání, které označil za velmi otevřené. Hlavními tématy jejich rozhovoru byly energetická bezpečnost, situace v Evropské unii a probíhající válka na Ukrajině. Setkání, kterého se účastnili i šéfové diplomacií obou zemí Juraj Blanár a Marco Rubio, proběhlo přímo v prezidentově obývacím pokoji, což Fico vnímá jako projev mimořádné důvěry.
Obyvatelé Ukrajiny v těchto dnech procházejí mimořádně těžkou zkouškou, protože čelí nejmrazivější zimě za dlouhá léta. Kyjevanka Kateryna Skurydina popsala, že musí spát v mnoha vrstvách oblečení a termoprádle pod hromadou přikrývek. Společnost v posteli jí dělá bezsrstý kocour Pušok, jehož přirozeně vysoká tělesná teplota jí slouží jako živý termofor. Od ničivých ruských úderů na energetickou síť z počátku ledna se totiž topení v jejím bytě téměř nespustilo.
Španělský premiér Pedro Sánchez se ostře opřel do snah amerického prezidenta Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska. V rozhovoru pro deník La Vanguardia prohlásil, že případná americká invaze na toto autonomní dánské území by udělala z Vladimira Putina nejšťastnějšího člověka na planetě. Podle Sáncheze by takový krok ze strany USA legitimoval ruskou agresi na Ukrajině a zasadil smrtelnou ránu Severoatlantické alianci.
Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.
