Naděje na uzavření rozsáhlé obchodní dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa se rozplývají. Evropské hlavní město dává jasně najevo, že nemá chuť se znovu ponořit do bolestivých debat, které před deseti lety vedly k neúspěchu Transatlantického obchodního a investičního partnerství (TTIP).
Trump sice hrozí zavedením cel až ve výši 50 procent na evropské zboží od 9. července a tvrdí, že EU díky tomu „přestala brzdit“ a je ochotná jednat, nicméně v Bruselu se nad jeho přístupem spíše skřípe zuby. Ani Francie, ani Německo nechtějí znovu otevírat kontroverzní témata jako dovoz chemicky ošetřeného kuřecího masa nebo mechanismy, které by umožnily americkým firmám žalovat evropské státy. Takové ústupky jsou podle webu Politico politicky neprůchodné.
Co tedy zbývá? Možná jen povrchní dohoda o několika málo bodech, která Trumpovi umožní vykázat úspěch a Evropě zároveň vyhnout se tvrdé obchodní válce. Brusel by mohl přistoupit na snížení cel na průmyslové výrobky či uznání některých amerických standardů – třeba u automobilů – nebo uvolnit přístup pro americký etanol. Ale už i tyto návrhy čelí odporu evropských politiků, spotřebitelů i průmyslu.
Dohoda typu TTIP zůstává tabu. Německý kancléř Friedrich Merz, který během kampaně podporoval ideu „TTIP 2.0“, nyní otočil. „Bylo by to hodnotné. Bohužel je to ale už jen politováníhodná ztracená příležitost,“ řekl po květnovém telefonátu s Trumpem. Francouzský ministr financí Éric Lombard se o oživení TTIP zmínil jen na chvíli, než ho kancelář prezidenta Macrona rychle umlčela – obavy z rozlícených zemědělců jsou v Paříži stále živé.
Evropská komise si na TTIP dobře pamatuje. Její bývalý hlavní vyjednavač Jean-Luc Demarty označil případné obnovení rozhovorů za „velkou chybu“. Podle něj i jeho někdejší kolega Ignacio García Bercero tehdy vedli nemožná vyjednávání – a dnes by to bylo ještě horší. „Tenkrát bylo alespoň zřejmé, že obě strany mají společné cíle. Dnes už to neplatí,“ konstatoval García Bercero.
Důvěra mezi EU a USA je navíc na bodu mrazu. Trump označil EU za „ještě horší než Čínu“ a tvrdí, že byla vytvořena, aby „ošidila Ameriku“. A zatímco Brusel volá po celosvětovém snížení cel, z Washingtonu přichází jen mlčení.
Evropská unie proto soustředí své síly na dvě paralelní vyjednávací linie. První, vedená eurokomisařem Marošem Šefčovičem a americkým ministrem obchodu Howardem Lutnickem, má řešit konkrétní sektory jako ocel, automobily či farmaceutika. Druhá, technická, se týká základní celní sazby – momentálně 10 %, ale Trump ji chce zvýšit až na pětinásobek.
Ani to ale neslibuje velký průlom. EU už v minulosti nabídla zrušení některých cel a společný boj proti čínskému nadbytku výroby. Přesto se politická vůle k zásadní dohodě vytrácí.
Některé návrhy – jako například uznání amerických bezpečnostních standardů pro auta – znějí realisticky, ale politicky těžko průchodně. Evropská průmyslová lobby varuje, že by to podkopalo domácí výrobu. Podobně se staví i k bezcelnímu dovozu amerického etanolu, který by mohl ohrozit přísněji regulované evropské producenty.
Prostě a jednoduše – zůstává pocit, že Trump není důvěryhodným partnerem. Mnozí v EU se obávají, že i kdyby byla uzavřena nějaká dohoda, Trump ji může kdykoliv zrušit. Přesně tak to totiž udělal v minulosti například s Kanadou či Mexikem.
„Bude to špatná dohoda – stejně jako byla ta předchozí,“ shrnul nejmenovaný evropský diplomat. V roce 2025, stejně jako o deset let dříve, platí: rozsáhlá obchodní dohoda mezi EU a USA je politicky nerealistická. A Brusel to dobře ví.
V Česku dnes započal meteorologický podzim a pomalu se blíží i první víkend během tohoto ročního období. Podle předpovědi nabídne přeháňky, ale zároveň i poměrně teplé počasí. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Írán je mrtvý, prohlásil americký prezident Donald Trump na sociálních sítích. Teherán podle jeho slov přišel o námořnictvo i letectvo a nemá prostředky na výplaty pro vojáky či policisty. Trump se navezl také do íránského politického vedení.
Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu.
Americký prezident Donald Trump měl vždy blízko i k šoubyznysu, jemuž se zcela nevyhýbá ani jako nejvyšší představitel Spojených států amerických. Důkazem je jeho nejnovější iniciativa, kdy se chce pokusit Hollywoodu vrátit zašlou slávu.
ODS představila část reformy vzdělávání 8+2, která počítá se zkrácením základní školy na osm let a nejméně dvěma povinnými roky na střední škole. Dnes představená část reformy se věnuje změně financování. Jen zrušení devátých tříd může podle ODS přinést úsporu přibližně 9 miliard korun.
Kriminalisté Národní centrály proti organizovanému zločinu služby kriminální policie a vyšetřování (NCOZ) navrhli obžalobu cizince, který porušoval mezinárodní sankce. Policisté zajistili přes 60 milionů korun.
Babišova vláda schválila návrh Ministerstva práce a sociálních věcí, který od 1. ledna příštího roku upraví parametry podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci. O detailech informuje ministerstvo v tiskové zprávě.
Za úspěch amerického prezidenta Donalda Trumpa je považováno nejnovější rozhodnutí Nejvyššího soudu. Soudci nejtěsnější většinou rozhodli, že stavba tanečního sálu Bílého domu za 400 milionů dolarů může pokračovat. Informovala o tom britská BBC.
Více než měsíc poté, co v New Yorku prohrál se svou Argentinou finále letošního fotbalového světového šampionátu se Španělskem, se jedna z největších argentinských fotbalových hvězd Lionel Messi rozhodla ve svých 39 letech ukončit reprezentační kariéru. Mistr světa z roku 2022 a držitel stříbra z MS 2014 se tak rozhodl poté, co má za sebou odehraných 207 reprezentačních duelů, během kterých zaznamenal 125 branek.
Návrh státního rozpočtu na rok 2027 se schodkem 389 miliard korun není dobrá zpráva pro české veřejné finance. Jde o výrazně vyšší deficit, než se ještě před několika týdny čekalo, a také o podstatné zhoršení proti letošnímu plánovanému schodku 310 miliard korun. Zvlášť nepříjemné je, že k tak výraznému rozpočtovému uvolnění dochází v době, kdy česká ekonomika roste, nikoli v recesi.
Norsko se nadále vyrovnává se smrtí krále Haralda V., jenž zemřel minulý týden ve věku 89 let. Na trůnu jej nahradil jeho třiapadesátiletý syn Haakon VIII., jemuž přišla i kondolence z Česka. Postaral se o ni prezident Petr Pavel.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se v pondělí zúčastnil ve Slovinsku Bledského strategického fóra, kde diskutoval s předsedy vlád Slovinska, Chorvatska a Maďarska. Ve svém vystoupení mimo jiné odmítl návrh, podle kterého by členské státy v příštím dlouhodobém rozpočtu EU spravovaly menší část evropských prostředků. Podpořil také roli zemí Visegrádské skupiny při formování budoucnosti Evropy a nastínil kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti.
