Naděje na uzavření rozsáhlé obchodní dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa se rozplývají. Evropské hlavní město dává jasně najevo, že nemá chuť se znovu ponořit do bolestivých debat, které před deseti lety vedly k neúspěchu Transatlantického obchodního a investičního partnerství (TTIP).
Trump sice hrozí zavedením cel až ve výši 50 procent na evropské zboží od 9. července a tvrdí, že EU díky tomu „přestala brzdit“ a je ochotná jednat, nicméně v Bruselu se nad jeho přístupem spíše skřípe zuby. Ani Francie, ani Německo nechtějí znovu otevírat kontroverzní témata jako dovoz chemicky ošetřeného kuřecího masa nebo mechanismy, které by umožnily americkým firmám žalovat evropské státy. Takové ústupky jsou podle webu Politico politicky neprůchodné.
Co tedy zbývá? Možná jen povrchní dohoda o několika málo bodech, která Trumpovi umožní vykázat úspěch a Evropě zároveň vyhnout se tvrdé obchodní válce. Brusel by mohl přistoupit na snížení cel na průmyslové výrobky či uznání některých amerických standardů – třeba u automobilů – nebo uvolnit přístup pro americký etanol. Ale už i tyto návrhy čelí odporu evropských politiků, spotřebitelů i průmyslu.
Dohoda typu TTIP zůstává tabu. Německý kancléř Friedrich Merz, který během kampaně podporoval ideu „TTIP 2.0“, nyní otočil. „Bylo by to hodnotné. Bohužel je to ale už jen politováníhodná ztracená příležitost,“ řekl po květnovém telefonátu s Trumpem. Francouzský ministr financí Éric Lombard se o oživení TTIP zmínil jen na chvíli, než ho kancelář prezidenta Macrona rychle umlčela – obavy z rozlícených zemědělců jsou v Paříži stále živé.
Evropská komise si na TTIP dobře pamatuje. Její bývalý hlavní vyjednavač Jean-Luc Demarty označil případné obnovení rozhovorů za „velkou chybu“. Podle něj i jeho někdejší kolega Ignacio García Bercero tehdy vedli nemožná vyjednávání – a dnes by to bylo ještě horší. „Tenkrát bylo alespoň zřejmé, že obě strany mají společné cíle. Dnes už to neplatí,“ konstatoval García Bercero.
Důvěra mezi EU a USA je navíc na bodu mrazu. Trump označil EU za „ještě horší než Čínu“ a tvrdí, že byla vytvořena, aby „ošidila Ameriku“. A zatímco Brusel volá po celosvětovém snížení cel, z Washingtonu přichází jen mlčení.
Evropská unie proto soustředí své síly na dvě paralelní vyjednávací linie. První, vedená eurokomisařem Marošem Šefčovičem a americkým ministrem obchodu Howardem Lutnickem, má řešit konkrétní sektory jako ocel, automobily či farmaceutika. Druhá, technická, se týká základní celní sazby – momentálně 10 %, ale Trump ji chce zvýšit až na pětinásobek.
Ani to ale neslibuje velký průlom. EU už v minulosti nabídla zrušení některých cel a společný boj proti čínskému nadbytku výroby. Přesto se politická vůle k zásadní dohodě vytrácí.
Některé návrhy – jako například uznání amerických bezpečnostních standardů pro auta – znějí realisticky, ale politicky těžko průchodně. Evropská průmyslová lobby varuje, že by to podkopalo domácí výrobu. Podobně se staví i k bezcelnímu dovozu amerického etanolu, který by mohl ohrozit přísněji regulované evropské producenty.
Prostě a jednoduše – zůstává pocit, že Trump není důvěryhodným partnerem. Mnozí v EU se obávají, že i kdyby byla uzavřena nějaká dohoda, Trump ji může kdykoliv zrušit. Přesně tak to totiž udělal v minulosti například s Kanadou či Mexikem.
„Bude to špatná dohoda – stejně jako byla ta předchozí,“ shrnul nejmenovaný evropský diplomat. V roce 2025, stejně jako o deset let dříve, platí: rozsáhlá obchodní dohoda mezi EU a USA je politicky nerealistická. A Brusel to dobře ví.
Podle investigativní zprávy deníku The New York Times měl nejbohatší muž světa Elon Musk během svého působení jako blízký poradce Donalda Trumpa intenzivně užívat návykové látky, včetně ketaminu, extáze (MDMA) a psychedelických hub. Informace pocházejí z výpovědí několika anonymních zdrojů, které upozorňují na jeho téměř každodenní konzumaci ketaminu a nošení léků v množství, které by mohlo ohrozit jeho zdraví i způsobilost k výkonu funkce.
Bývalý britský ministr Tobias Ellwood odhalil, že už v roce 2016 vyzýval tehdejšího ministra zahraničí Borise Johnsona, aby Británie zakoupila strategický pozemek v arktickém souostroví Špicberky. Nákup 250 milionů liber drahého území poblíž norského města Longyearbyen mohl podle něj výrazně posílit britskou přítomnost v oblasti, která se dnes stává centrem rostoucího geopolitického napětí – zejména kvůli agresivní expanzi Ruska.
Ambiciózní protiraketový program prezidenta Donalda Trumpa s názvem Zlatá kupole (Golden Dome), který má využívat zbraně rozmístěné ve vesmíru k zachycení útoků na území USA, nebude podle plánů amerického ministerstva obrany dokončen do konce jeho funkčního období. Ačkoliv Trump nedávno v Oválné pracovně prohlásil, že systém bude „plně funkční“ do tří let, Pentagon podle dvou informovaných zdrojů předpokládá, že do konce roku 2028 se podaří jen testovací demonstrace – a to za ideálních podmínek.
Obyvatelé různých koutů Ruska, zoufalí ze životních podmínek, ekologických katastrof a nezájmu úřadů, začínají natáčet videozáznamy s veřejnými výzvami k prezidentovi Vladimiru Putinovi. Doufají, že jejich zoufalá svědectví přimějí úředníky i bezpečnostní složky k reakci. Místo řešení problémů se však terčem represí stávají právě oni – ti, kdo si dovolí mluvit nahlas. Jsou pokutováni, předvoláváni k výslechům a v některých případech čelí i trestnímu stíhání.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) oznámil, že se po dohodě s premiérem Petrem Fialou rozhodl odstoupit ze své funkce. Uvedl, že si není vědom žádného pochybení, ale nechce dále poškozovat pověst vlády. Jeho demisi vyvolala aféra týkající se přijetí bitcoinového daru v hodnotě téměř jedné miliardy korun.
Anti-environmentalismus, tedy odpor vůči ekologickým iniciativám a aktivismu, zažívá v západním světě vzestup. Stále častěji se útočí na cíle uhlíkové neutrality, opatření proti znečištění a přírodě blízké projekty. Jak ukazují nedávné volební výsledky, tato rétorika zásadně ovlivňuje politiku v Británii i jinde v západním světě.
Ruské síly podle nové mezinárodní zprávy používají severokorejské zbraně k intenzivním raketovým útokům proti ukrajinské civilní infrastruktuře. Tím dochází k terorizování celých měst, píše se ve zprávě mezinárodního monitorovacího týmu pro sankce OSN, který odhalil hlubokou závislost Moskvy na režimu Kim Čong-una.
Podle nové vědecké studie nebyl megalodon výlučně lovcem velkých mořských savců. Tento pravěký predátor, který vyhynul před 3,6 miliony let, si podle analýzy jeho zubů dokázal přizpůsobit jídelníček – a to i na menší kořist, aby naplnil svou obrovskou denní energetickou potřebu.
Spojené státy zažívají další bouřlivý den na politické scéně. Prezident Donald Trump se dnes chystá vystoupit na tiskové konferenci v Oválné pracovně společně s technologickým magnátem Elonem Muskem – ve chvíli, kdy čelí velké právní výzvě ohledně svého celosvětově kritizovaného systému cel.
Západ zásadně mění přístup k Ukrajině. Německo pod vedením kancléře Friedricha Merze bourá dosavadní limity vojenské pomoci a USA pod Donaldem Trumpem ztrácejí trpělivost s Kremlem. Berlín nově připouští údery hluboko na ruském území a Washington zvažuje tvrdší linii po neúspěšných snahách o mírové urovnání. Reakce Moskvy je ostrá. Hovoří o nebezpečné eskalaci a varuje před destabilizací evropské bezpečnostní rovnováhy.
Navzdory stále častějším zprávám o rekordních vlnách veder, extrémním počasí a pomalé reakci některých vlád se svět podle současných vědeckých modelů pravděpodobně vyhne nejčernějším scénářům globálního oteplení. Nové odhady naznačují, že do konce tohoto století se průměrná teplota na Zemi zvýší o přibližně 2,7 °C ve srovnání s předprůmyslovým obdobím. Tento vývoj je sice méně dramatický než dříve očekávaný nárůst o 4 až 5 stupňů, stále však znamená vážné ohrožení ekosystémů, lidského zdraví i globální stability.
Americká armáda je v současnosti příliš lehce vyzbrojena a má nedostatek palebné síly na to, aby obstála v konfrontaci s protivníky, jakými jsou Rusko nebo Čína. Tvrdí to R.D. Hooker, Jr., seniorní spolupracovník Belferova centra Harvardovy Kennedyho školy a bývalý velitel výsadkové brigády v Iráku, v komentáři zveřejněném 29. května 2025.
