Soud v New Yorku rozhodl, že nouzový zákon, na který se Trumpova administrativa odvolávala, nedává prezidentovi právo jednostranně uvalovat cla na téměř všechny státy světa. Podle soudců ústava svěřuje výhradní pravomoci v oblasti mezinárodního obchodu Kongresu, a ty nejsou překonány prezidentovou odpovědností za ochranu ekonomiky. Trumpova administrativa okamžitě podala odvolání.
Žalobu podalo nezávislé právní centrum Liberty Justice Center jménem pěti malých firem, které dovážejí zboží ze zemí zasažených cly. Jde o první vážné právní napadení Trumpových takzvaných „Osvobozeneckých cel“.
Tříčlenný soudní senát rozhodl, že zákon o mezinárodních hospodářských mimořádných pravomocích (IEEPA) z roku 1977, na který se Trump odvolával, prezidentovi tak rozsáhlou pravomoc neuděluje. Soud zároveň zablokoval i samostatný balík cel, které administrativa uvalila na Čínu, Mexiko a Kanadu s odůvodněním, že jde o reakci na příliv drog a nelegálních imigrantů.
Rozhodnutí se však netýká cel na specifické druhy zboží, jako jsou automobily, ocel nebo hliník – ty spadají pod jiný zákon, píše BBC.
Bílý dům rozhodnutí ostře kritizoval, ačkoli se sám Trump zatím veřejně nevyjádřil. „O tom, jak reagovat na národní nouzový stav, nemají rozhodovat nevolení soudci,“ uvedl mluvčí Bílého domu Kush Desai. Dodal, že Trump je odhodlán použít veškeré výkonné pravomoci k ochraně země a obnovení americké velikosti.
Naopak generální prokurátorka státu New York Letitia James, který patřil mezi 12 žalujících států, verdikt přivítala: „Zákon je jasný – žádný prezident nemá pravomoc zvyšovat daně, kdykoliv se mu zachce,“ uvedla.
„Tato cla představují masivní daňový dopad na americké rodiny a firmy. Pokud by pokračovala, přinesla by vyšší inflaci, ekonomické škody a ztráty pracovních míst napříč Spojenými státy,“ dodala.
Světové finanční trhy reagovaly pozitivně. Asijské burzy ve čtvrtek ráno posílily, americké akciové futures vyskočily a dolar zpevnil vůči tzv. bezpečným měnám, jako je japonský jen a švýcarský frank.
Bílý dům má nyní 10 dnů na to, aby zahájil administrativní proces ukončení cel – většina z nich je však momentálně pozastavena.
Případ bude pokračovat odvolacím řízením. Pokud Trumpova administrativa neuspěje, americký celní úřad (CBP) vydá příslušné pokyny svým pracovníkům, uvedl pro BBC bývalý vysoký představitel CBP John Leonard.
Je však možné, že vyšší soud bude Trumpově politice příznivěji nakloněn. Pokud by ale všechna odvolání skončila zamítnutím, podniky, které cla musely zaplatit, by měly nárok na jejich vrácení i s úroky. To by se týkalo i tzv. recipročních cel, které byly původně sníženy na 10 % pro většinu zemí, ale u čínských výrobků dosahovaly až 145 %, nyní 30 %. Podle Leonarda se zatím na hranicích nic nemění a cla se stále musejí platit.
Trhy podle analytika Stephena Innesa ze společnosti SPI Asset Management „vydechly po týdnech napětí způsobeného celními přestřelkami“. Podle něj soudci vyslali jasný signál: „Bílý dům není obchodní kancelář a ústava není prázdný šek.“
Rozhodnutí označil za zásadní obrat od autoritativních cel k institucionálním pojistkám a dodal, že výkonná moc možná narazila na svůj strop, což by mohlo přinést větší makroekonomickou stabilitu – alespoň do dalšího překvapení.
Dne 2. dubna Trump oznámil bezprecedentní celní režim, kdy uvalil dovozní cla na většinu obchodních partnerů USA. Většina zemí čelila 10% základnímu clu, zatímco vůči desítkám států, včetně EU, Spojeného království, Kanady, Mexika a Číny, byla zavedena ještě přísnější reciproční cla. Trump tvrdil, že tato hospodářská opatření podpoří americký průmysl a ochrání pracovní místa.
Trhy byly po jeho oznámení a následných změnách či přerušeních politiky v chaosu. Situaci ještě zkomplikovala vleklá obchodní válka s Čínou, která vyústila ve vzájemné zvyšování cel až na 145 % z americké strany a 125 % z čínské. Později obě země dosáhly příměří a cla byla snížena – USA na 30 %, Čína na 10 %. Spojené království a USA rovněž oznámily dohodu o snížení vzájemných cel.
Trump také pohrozil, že od června uvalí 50% clo na veškeré zboží z EU, kvůli údajně pomalému postupu jednání. Nakonec ale souhlasil s prodloužením lhůty o více než měsíc poté, co šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen požádala o více času.
Počet potvrzených obětí po středečních ničivých po sobě jdoucích zemětřeseních ve Venezuele vzrostl na nejméně 188, přičemž zranění utrpělo minimálně 1 520 lidí. Podle speciálního webu, který byl zřízen pro nahlašování blízkých, je však v současné době pohřešováno více než 30 000 osob.
Nejvyšší soud USA rozhodl v poměru hlasů 6:3 ve prospěch Trumpovy administrativy a umožnil jí odebrat status dočasné ochrany (TPS) pro stovky tisíc migrantů z Haiti a Sýrie. Tento verdikt zvrátil předchozí rozhodnutí federálních soudců, která vládní snahy o ukončení programu blokovala.
V Česku o víkendu vyvrcholí vlna veder, přičemž teploty mohou dosáhnout dosud nevídaných hodnot. Náročné tak bude během volných dnů i cestování hromadnou dopravou. Například České dráhy vydaly návod s doporučeními pro cestující. Co by si lidé neměli zapomenout?
Česko má před sebou dny, během nichž vyvrcholí vlna veder. Podle meteorologů není vyloučeno, že v neděli padne absolutní tuzemský teplotní rekord. Policisté v té souvislosti připomněli občanům, aby rozhodně nenechávali děti či mazlíčky v rozpálených autech. K ohrožení života totiž může stačit pár minut.
Mapa Česka se vybarvila červeně, protože meteorologové očekávají extrémně teplé počasí. Vyplývá to ze čtvrteční výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Podle expertů není vyloučeno, že nedělní maxima překročí 40 stupňů.
Nezávislá vyšetřovací komise OSN vydala novou zprávu, ve které uvádí, že Izrael pokračuje v páchání genocidy v Pásmu Gazy, přičemž se záměrně zaměřuje na palestinské děti.
Hlavní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandr Syrskyj oznámil, že Ukrajina musí zformovat nové vojenské brigády, aby dokázala čelit hrozbě případné ruské ofenzivy ze severu, do níž by mohlo být zapojeno i Bělorusko. Podle jeho slov se Moskva snaží rozšířit aktivní frontovou linii o přibližně 160 kilometrů, což znamená, že pouhé posilování stávajících jednotek již k pokrytí takto rozsáhlého území nestačí. Varování přichází v době, kdy se objevují informace o stupňujícím se tlaku Kremlu na zatažení Minska do válečného konfliktu.
Severní pobřeží Venezuely zasáhla ve středu večer místního času dvě mimořádně silná zemětřesení v rozmezí pouhé jedné minuty. Podle seizmologických údajů se jedná o nejsilnější otřesy, jaké zemi postihly za poslední více než století. První otřes o síle 7,2 stupně byl zaznamenán krátce po 18:04 východoamerického času (ET) poblíž San Felipe, hlavního města státu Yaracuy. Pouhých 40 sekund poté následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 stupně, jehož epicentrum se nacházelo přibližně 23 kilometrů jihovýchodně od města Yumare ve stejném státě.
Evropská komise dospěla k předběžnému závěru, že cloudové služby Amazon Web Services a Microsoft Azure by měly podléhat unijním pravidlům digitální dominance. Toto rozhodnutí, které navazuje na vyšetřování trhu zahájené v listopadu loňského roku, představuje vůbec první rozšíření zákona o digitálních trzích (DMA) do oblasti cloudové infrastruktury. Doposud se tato přísná technologická regulace vztahovala pouze na platformy zaměřené na spotřebitele, obchody s aplikacemi či internetové vyhledávače.
Bílý dům oficiálně požádal americký Kongres o schválení finančního balíčku ve výši 87,6 miliardy dolarů. Podstatná část těchto prostředků má pokrýt naléhavé potřeby spojené s americkou vojenskou přítomností a válečným konfliktem v Íránu. K tomuto kroku došlo pouhý den poté, co zákonodárci schválili symbolickou rezoluci, v níž vojenské akce v regionu ostře zkritizovali. Podle oficiálního vyjádření prezidentské administrativy má největší podíl z požadované částky, konkrétně 67 miliard dolarů, připadnout ministerstvu obrany.
Světové ceny ropy zaznamenaly výrazný pokles a dostaly se pod úroveň, na které se nacházely před vypuknutím konfliktu v Íránu na konci února. Globální benchmark pro ropu Brent ve čtvrtek klesl na minimum 72,24 dolaru za barel, což je o něco méně než v den předcházející raketovým útokům Spojených států a Izraele na Teherán z 28. února. Celkově ceny této suroviny během aktuálního měsíce oslabily o více než 20 procent.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a italská premiérka Giorgia Meloniová se ve čtvrtek sejdou v Antibes na Francouzské riviéře k prvnímu a pravděpodobně také poslednímu společnému bilaterálnímu summitu před koncem Macronova funkčního období. Setkání představuje významný obrat ve vztazích obou lídrů, které v minulosti provázely četné spory ohledně migrace, práva na potrat či vnitrostátních politických incidentů.