Soud v New Yorku rozhodl, že nouzový zákon, na který se Trumpova administrativa odvolávala, nedává prezidentovi právo jednostranně uvalovat cla na téměř všechny státy světa. Podle soudců ústava svěřuje výhradní pravomoci v oblasti mezinárodního obchodu Kongresu, a ty nejsou překonány prezidentovou odpovědností za ochranu ekonomiky. Trumpova administrativa okamžitě podala odvolání.
Žalobu podalo nezávislé právní centrum Liberty Justice Center jménem pěti malých firem, které dovážejí zboží ze zemí zasažených cly. Jde o první vážné právní napadení Trumpových takzvaných „Osvobozeneckých cel“.
Tříčlenný soudní senát rozhodl, že zákon o mezinárodních hospodářských mimořádných pravomocích (IEEPA) z roku 1977, na který se Trump odvolával, prezidentovi tak rozsáhlou pravomoc neuděluje. Soud zároveň zablokoval i samostatný balík cel, které administrativa uvalila na Čínu, Mexiko a Kanadu s odůvodněním, že jde o reakci na příliv drog a nelegálních imigrantů.
Rozhodnutí se však netýká cel na specifické druhy zboží, jako jsou automobily, ocel nebo hliník – ty spadají pod jiný zákon, píše BBC.
Bílý dům rozhodnutí ostře kritizoval, ačkoli se sám Trump zatím veřejně nevyjádřil. „O tom, jak reagovat na národní nouzový stav, nemají rozhodovat nevolení soudci,“ uvedl mluvčí Bílého domu Kush Desai. Dodal, že Trump je odhodlán použít veškeré výkonné pravomoci k ochraně země a obnovení americké velikosti.
Naopak generální prokurátorka státu New York Letitia James, který patřil mezi 12 žalujících států, verdikt přivítala: „Zákon je jasný – žádný prezident nemá pravomoc zvyšovat daně, kdykoliv se mu zachce,“ uvedla.
„Tato cla představují masivní daňový dopad na americké rodiny a firmy. Pokud by pokračovala, přinesla by vyšší inflaci, ekonomické škody a ztráty pracovních míst napříč Spojenými státy,“ dodala.
Světové finanční trhy reagovaly pozitivně. Asijské burzy ve čtvrtek ráno posílily, americké akciové futures vyskočily a dolar zpevnil vůči tzv. bezpečným měnám, jako je japonský jen a švýcarský frank.
Bílý dům má nyní 10 dnů na to, aby zahájil administrativní proces ukončení cel – většina z nich je však momentálně pozastavena.
Případ bude pokračovat odvolacím řízením. Pokud Trumpova administrativa neuspěje, americký celní úřad (CBP) vydá příslušné pokyny svým pracovníkům, uvedl pro BBC bývalý vysoký představitel CBP John Leonard.
Je však možné, že vyšší soud bude Trumpově politice příznivěji nakloněn. Pokud by ale všechna odvolání skončila zamítnutím, podniky, které cla musely zaplatit, by měly nárok na jejich vrácení i s úroky. To by se týkalo i tzv. recipročních cel, které byly původně sníženy na 10 % pro většinu zemí, ale u čínských výrobků dosahovaly až 145 %, nyní 30 %. Podle Leonarda se zatím na hranicích nic nemění a cla se stále musejí platit.
Trhy podle analytika Stephena Innesa ze společnosti SPI Asset Management „vydechly po týdnech napětí způsobeného celními přestřelkami“. Podle něj soudci vyslali jasný signál: „Bílý dům není obchodní kancelář a ústava není prázdný šek.“
Rozhodnutí označil za zásadní obrat od autoritativních cel k institucionálním pojistkám a dodal, že výkonná moc možná narazila na svůj strop, což by mohlo přinést větší makroekonomickou stabilitu – alespoň do dalšího překvapení.
Dne 2. dubna Trump oznámil bezprecedentní celní režim, kdy uvalil dovozní cla na většinu obchodních partnerů USA. Většina zemí čelila 10% základnímu clu, zatímco vůči desítkám států, včetně EU, Spojeného království, Kanady, Mexika a Číny, byla zavedena ještě přísnější reciproční cla. Trump tvrdil, že tato hospodářská opatření podpoří americký průmysl a ochrání pracovní místa.
Trhy byly po jeho oznámení a následných změnách či přerušeních politiky v chaosu. Situaci ještě zkomplikovala vleklá obchodní válka s Čínou, která vyústila ve vzájemné zvyšování cel až na 145 % z americké strany a 125 % z čínské. Později obě země dosáhly příměří a cla byla snížena – USA na 30 %, Čína na 10 %. Spojené království a USA rovněž oznámily dohodu o snížení vzájemných cel.
Trump také pohrozil, že od června uvalí 50% clo na veškeré zboží z EU, kvůli údajně pomalému postupu jednání. Nakonec ale souhlasil s prodloužením lhůty o více než měsíc poté, co šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen požádala o více času.
Americký prezident Donald Trump přivítal čínského vůdce Si Ťin-pchinga na letecké základně Joint Base Andrews v Marylandu, kde zahájil jeho oficiální státní návštěvu. Vítání zahraničních státníků obvykle probíhá přímo v Bílém domě, avšak šéf Bílého domu se tentokrát rozhodl pro neobvyklé gesto. Společně s první dámou Melanií Trumpovou odcestoval přímo k letadlu, aby osobním podáním ruky přivítal čínský prezidentský pár na americké půdě.
Soudce Federálního okrskového soudu ve Washingtonu Timothy Kelly vydal předběžné opatření, kterým nařídil Bílému domu okamžitě obnovit novinářské akreditace třem významným mediálním organizacím.
Desítky milionů Rusů byly v uplynulých měsících donuceny nainstalovat si novou mobilní aplikaci s názvem Max. Úřady tuto multifunkční platformu propagují jako vlasteneckou alternativu ke službám Telegram a WhatsApp, které stát postupně zablokoval. Za vývojem stojí společnost VKontakte, jež je úzce propojena s ruským státem a v níž nepřímý podíl vlastní i prezident Vladimir Putin. Během léta se Max stal nejpoužívanější komunikační aplikací v zemi.
Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters.
Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.
Kreml se ostře vymezil vůči projevu britského premiéra Andyho Burnhama na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Ruské vedení obvinilo šéfa britské vlády z vědomého podněcování protiruských nálad v mezinárodním společenství. Moskva tak reagovala na Burnhamovo oznámení o plánovaném zřízení nového národního centra pro boj s dezinformacemi. Tento orgán má čelit informačním útokům ze strany cizích mocností, přičemž britský ministerský předseda výslovně zmínil právě Rusko.
Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.
V New Yorku se uskutečnila tříhodinová jednání mezi zástupci Íránu a Spojených států za zprostředkování Kataru. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí se při nich sešel s emisaři amerického prezidenta Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Teherán následně odmítl tvrzení, že by během rozhovorů odstoupil od svých předchozích podmínek pro opětovné otevření Hormuzského průlivu. Americká strana jednání označila za velmi produktivní a povzbudivá.
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států obhajuje rozhodnutí administrativy prezidenta Donalda Trumpa zamezit novinářům ze stanic CNN, MS NOW a serveru Politico v přístupu do Bílého domu. Podle vládních právníků mohou reportáže těchto médií o válce v Íránu a o výstavbě prezidentského tanečního sálu představovat riziko pro národní bezpečnost. Vládní orgány ve svém stanovisku tvrdí, že vstup do sídla prezidenta je výsadou, nikoli ústavně zaručeným právem, píše CNN.
Britský závod automobilky Ford v Dagenhamu představil nový armádní speciál vycházející z populární modelové řady Ranger. Robustní vozidlo určené pro náročný terén dokáže uvést dvě tuny nákladu a utáhnout až čtyři tuny. Výroba třílitrových naftových motorů, které tento vůz pohánějí, za poslední dekádu klesla z devadesáti tisíc kusů ročně na přibližně polovinu. Vedení podniku proto doufá, že orientace na vojenskou techniku pomůže zaplnit volné kapacity vzniklé v důsledku nejisté situace na automobilovém trhu.
Americká administrativa uzavřela tajnou dohodu s Eswatini, posledním absolutistickým královstvím v Africe, o deportaci cizinců dříve odsouzených americkými soudy. V rámci programu hromadných deportací prezidenta Donalda Trumpa již do této malé jihoafrické země dorazily desítky migrantů. Vyplývá to ze zjištění mezinárodního investigativního projektu The Deportation Project, na kterém spolupracovala síť desítek novinářů z celého světa. Deportovaní lidé se ocitli v neznámém prostředí, kde vzbuzují obavy místního obyvatelstva i odpor obhájců lidských práv, píše France24.
V Pásmu Gazy dochází k prudkému nárůstu zpráv o násilí páchaném na ženách a dívkách, včetně předčasných a vynucených sňatků. Vyplývá to z řady nejnovějších zpráv Populačního fondu OSN, které analyzují údaje shromážděné desítkou humanitárních organizací. Dlouhotrvající válečný konflikt a hluboká krize vytvořily podmínky, v nichž jsou ženy a dospívající dívky vystaveny stále vyššímu riziku genderově podmíněného násilí. Druhé čtvrtletí zaznamenalo obzvláště dramatický nárůst případů dětských sňatků, které se týkají dívek ve věku od 12 do 17 let.
