Soud v New Yorku rozhodl, že nouzový zákon, na který se Trumpova administrativa odvolávala, nedává prezidentovi právo jednostranně uvalovat cla na téměř všechny státy světa. Podle soudců ústava svěřuje výhradní pravomoci v oblasti mezinárodního obchodu Kongresu, a ty nejsou překonány prezidentovou odpovědností za ochranu ekonomiky. Trumpova administrativa okamžitě podala odvolání.
Žalobu podalo nezávislé právní centrum Liberty Justice Center jménem pěti malých firem, které dovážejí zboží ze zemí zasažených cly. Jde o první vážné právní napadení Trumpových takzvaných „Osvobozeneckých cel“.
Tříčlenný soudní senát rozhodl, že zákon o mezinárodních hospodářských mimořádných pravomocích (IEEPA) z roku 1977, na který se Trump odvolával, prezidentovi tak rozsáhlou pravomoc neuděluje. Soud zároveň zablokoval i samostatný balík cel, které administrativa uvalila na Čínu, Mexiko a Kanadu s odůvodněním, že jde o reakci na příliv drog a nelegálních imigrantů.
Rozhodnutí se však netýká cel na specifické druhy zboží, jako jsou automobily, ocel nebo hliník – ty spadají pod jiný zákon, píše BBC.
Bílý dům rozhodnutí ostře kritizoval, ačkoli se sám Trump zatím veřejně nevyjádřil. „O tom, jak reagovat na národní nouzový stav, nemají rozhodovat nevolení soudci,“ uvedl mluvčí Bílého domu Kush Desai. Dodal, že Trump je odhodlán použít veškeré výkonné pravomoci k ochraně země a obnovení americké velikosti.
Naopak generální prokurátorka státu New York Letitia James, který patřil mezi 12 žalujících států, verdikt přivítala: „Zákon je jasný – žádný prezident nemá pravomoc zvyšovat daně, kdykoliv se mu zachce,“ uvedla.
„Tato cla představují masivní daňový dopad na americké rodiny a firmy. Pokud by pokračovala, přinesla by vyšší inflaci, ekonomické škody a ztráty pracovních míst napříč Spojenými státy,“ dodala.
Světové finanční trhy reagovaly pozitivně. Asijské burzy ve čtvrtek ráno posílily, americké akciové futures vyskočily a dolar zpevnil vůči tzv. bezpečným měnám, jako je japonský jen a švýcarský frank.
Bílý dům má nyní 10 dnů na to, aby zahájil administrativní proces ukončení cel – většina z nich je však momentálně pozastavena.
Případ bude pokračovat odvolacím řízením. Pokud Trumpova administrativa neuspěje, americký celní úřad (CBP) vydá příslušné pokyny svým pracovníkům, uvedl pro BBC bývalý vysoký představitel CBP John Leonard.
Je však možné, že vyšší soud bude Trumpově politice příznivěji nakloněn. Pokud by ale všechna odvolání skončila zamítnutím, podniky, které cla musely zaplatit, by měly nárok na jejich vrácení i s úroky. To by se týkalo i tzv. recipročních cel, které byly původně sníženy na 10 % pro většinu zemí, ale u čínských výrobků dosahovaly až 145 %, nyní 30 %. Podle Leonarda se zatím na hranicích nic nemění a cla se stále musejí platit.
Trhy podle analytika Stephena Innesa ze společnosti SPI Asset Management „vydechly po týdnech napětí způsobeného celními přestřelkami“. Podle něj soudci vyslali jasný signál: „Bílý dům není obchodní kancelář a ústava není prázdný šek.“
Rozhodnutí označil za zásadní obrat od autoritativních cel k institucionálním pojistkám a dodal, že výkonná moc možná narazila na svůj strop, což by mohlo přinést větší makroekonomickou stabilitu – alespoň do dalšího překvapení.
Dne 2. dubna Trump oznámil bezprecedentní celní režim, kdy uvalil dovozní cla na většinu obchodních partnerů USA. Většina zemí čelila 10% základnímu clu, zatímco vůči desítkám států, včetně EU, Spojeného království, Kanady, Mexika a Číny, byla zavedena ještě přísnější reciproční cla. Trump tvrdil, že tato hospodářská opatření podpoří americký průmysl a ochrání pracovní místa.
Trhy byly po jeho oznámení a následných změnách či přerušeních politiky v chaosu. Situaci ještě zkomplikovala vleklá obchodní válka s Čínou, která vyústila ve vzájemné zvyšování cel až na 145 % z americké strany a 125 % z čínské. Později obě země dosáhly příměří a cla byla snížena – USA na 30 %, Čína na 10 %. Spojené království a USA rovněž oznámily dohodu o snížení vzájemných cel.
Trump také pohrozil, že od června uvalí 50% clo na veškeré zboží z EU, kvůli údajně pomalému postupu jednání. Nakonec ale souhlasil s prodloužením lhůty o více než měsíc poté, co šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen požádala o více času.
Při jedné příležitosti byli ruský prezident Vladimir Putin a čínský prezident Si Ťin-pching přistiženi u horkého mikrofonu, jak si během vojenské přehlídky v Pekingu povídají o nesmrtelnosti. Putin tehdy svému protějšku řekl, že díky rozvoji biotechnologií je možné neustále transplantovat lidské orgány a žít tak stále mladší, dokonce dosáhnout nesmrtelnosti. Si Ťin-pching mu odpověděl, že vědci předpovídají, že v tomto století se lidé budou moct dožít až 150 let.
Ruské ozbrojené síly by mohly podle vojenských expertů do února vyčerpat zásoby raket proti bezpilotním letounům. Podle informací, které listu The Sun poskytli, vojáci Vladimira Putina používají tyto střely rychleji, než je ruský zbrojní průmysl dokáže nahradit.
Donald Trump se sice ve svém úřadě pokusil o rozsáhlé změny, ale jeho ambiciózní agenda je nyní ohrožena. Rostoucí problémy v ekonomice, která je pro Američany klíčová, mohou podkopat jeho politickou moc a vést k vážným následkům pro celou jeho stranu. Nedávná zpráva Úřadu pro statistiku práce podle CNN potvrdila nejhorší obavy, pokud jde o zhoršující se situaci na trhu práce.
Cenzura a omezování přístupu k oblíbeným aplikacím v Rusku postupně komplikují život milionům lidí. Nová nařízení, která v polovině srpna zavedl ruský mediální regulátor Roskomnadzor, se zaměřila na omezení hovorů prostřednictvím platforem WhatsApp a Telegram, které patří k nejpoužívanějším komunikačním kanálům. V zemi se 143 miliony obyvatel je používá 97 milionů, respektive 90 milionů lidí.
Americký prezident Donald Trump vydal výkonný příkaz, který mění dosavadní název Pentagonu. Instituce, která byla dříve známa jako Ministerstvo obrany, se nyní bude jmenovat „Ministerstvo války“. Trump své rozhodnutí zdůvodnil tím, že tento název lépe odpovídá současnému stavu světa, který podle něj vyžaduje silnou armádu připravenou k boji, uvedl server CNN.
Globální ekonomika pociťuje následky klimatických změn, které se projevují ve zvyšování cen, od bydlení až po potraviny. Podle loňské studie by narušení způsobené oteplováním mohlo do poloviny století stát globální ekonomiku až 38 bilionů dolarů ročně.
Americká jednotka námořní pěchoty Navy Seals zabila několik severokorejských civilistů během nezdařené tajné mise, při níž měla umístit odposlouchávací zařízení. Podle informací listu New York Times operaci schválil tehdejší prezident Donald Trump v roce 2019, v době, kdy probíhala diplomatická jednání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem.
Izraelská armáda se chystá na rozsáhlý útok na Gazu. Po téměř dvou letech konfliktu však čelí náročné situaci, kterou komplikuje vyčerpanost, klesající motivace a nedostatek vojáků, uvádí CNN.
Navzdory tomu, že se nezdá, že by v dohledné době mělo dojít k mírové dohodě o ukončení bojů na Ukrajině, je čím dál zjevnější, že trvalý mír je ještě hůře dosažitelný. Hlavním sporným bodem jakéhokoli jednání bude budoucí bezpečnost Ukrajiny.
Na obrovské vojenské přehlídce v Číně se objevil nový a důležitý vojenský prvek, na který upozornili experti z webu Defense one. Jde o rostoucí ekosystém menších a flexibilních firem, které vyvíjejí umělou inteligenci s duálním využitím, a spolupracují s čínskou armádou.
Znečištění ovzduší může být příčinou zhoubné formy demence. Nejnovější výzkumy naznačují, že částice ve vzduchu způsobují vznik toxických shluků bílkovin v mozku, které jsou charakteristickým znakem Lewyho demence.
Ruský prezident Vladimir Putin se nedávno v Pekingu sešel s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a severokorejským lídrem Kim Čong-unem. Během vojenské přehlídky se oba autokraté v soukromém rozhovoru dotkli tématu, jak dlouho by ještě mohli zůstat u moci. Zachycený rozhovor odhalil Putinovy myšlenky na nesmrtelnost.