Soud v New Yorku rozhodl, že nouzový zákon, na který se Trumpova administrativa odvolávala, nedává prezidentovi právo jednostranně uvalovat cla na téměř všechny státy světa. Podle soudců ústava svěřuje výhradní pravomoci v oblasti mezinárodního obchodu Kongresu, a ty nejsou překonány prezidentovou odpovědností za ochranu ekonomiky. Trumpova administrativa okamžitě podala odvolání.
Žalobu podalo nezávislé právní centrum Liberty Justice Center jménem pěti malých firem, které dovážejí zboží ze zemí zasažených cly. Jde o první vážné právní napadení Trumpových takzvaných „Osvobozeneckých cel“.
Tříčlenný soudní senát rozhodl, že zákon o mezinárodních hospodářských mimořádných pravomocích (IEEPA) z roku 1977, na který se Trump odvolával, prezidentovi tak rozsáhlou pravomoc neuděluje. Soud zároveň zablokoval i samostatný balík cel, které administrativa uvalila na Čínu, Mexiko a Kanadu s odůvodněním, že jde o reakci na příliv drog a nelegálních imigrantů.
Rozhodnutí se však netýká cel na specifické druhy zboží, jako jsou automobily, ocel nebo hliník – ty spadají pod jiný zákon, píše BBC.
Bílý dům rozhodnutí ostře kritizoval, ačkoli se sám Trump zatím veřejně nevyjádřil. „O tom, jak reagovat na národní nouzový stav, nemají rozhodovat nevolení soudci,“ uvedl mluvčí Bílého domu Kush Desai. Dodal, že Trump je odhodlán použít veškeré výkonné pravomoci k ochraně země a obnovení americké velikosti.
Naopak generální prokurátorka státu New York Letitia James, který patřil mezi 12 žalujících států, verdikt přivítala: „Zákon je jasný – žádný prezident nemá pravomoc zvyšovat daně, kdykoliv se mu zachce,“ uvedla.
„Tato cla představují masivní daňový dopad na americké rodiny a firmy. Pokud by pokračovala, přinesla by vyšší inflaci, ekonomické škody a ztráty pracovních míst napříč Spojenými státy,“ dodala.
Světové finanční trhy reagovaly pozitivně. Asijské burzy ve čtvrtek ráno posílily, americké akciové futures vyskočily a dolar zpevnil vůči tzv. bezpečným měnám, jako je japonský jen a švýcarský frank.
Bílý dům má nyní 10 dnů na to, aby zahájil administrativní proces ukončení cel – většina z nich je však momentálně pozastavena.
Případ bude pokračovat odvolacím řízením. Pokud Trumpova administrativa neuspěje, americký celní úřad (CBP) vydá příslušné pokyny svým pracovníkům, uvedl pro BBC bývalý vysoký představitel CBP John Leonard.
Je však možné, že vyšší soud bude Trumpově politice příznivěji nakloněn. Pokud by ale všechna odvolání skončila zamítnutím, podniky, které cla musely zaplatit, by měly nárok na jejich vrácení i s úroky. To by se týkalo i tzv. recipročních cel, které byly původně sníženy na 10 % pro většinu zemí, ale u čínských výrobků dosahovaly až 145 %, nyní 30 %. Podle Leonarda se zatím na hranicích nic nemění a cla se stále musejí platit.
Trhy podle analytika Stephena Innesa ze společnosti SPI Asset Management „vydechly po týdnech napětí způsobeného celními přestřelkami“. Podle něj soudci vyslali jasný signál: „Bílý dům není obchodní kancelář a ústava není prázdný šek.“
Rozhodnutí označil za zásadní obrat od autoritativních cel k institucionálním pojistkám a dodal, že výkonná moc možná narazila na svůj strop, což by mohlo přinést větší makroekonomickou stabilitu – alespoň do dalšího překvapení.
Dne 2. dubna Trump oznámil bezprecedentní celní režim, kdy uvalil dovozní cla na většinu obchodních partnerů USA. Většina zemí čelila 10% základnímu clu, zatímco vůči desítkám států, včetně EU, Spojeného království, Kanady, Mexika a Číny, byla zavedena ještě přísnější reciproční cla. Trump tvrdil, že tato hospodářská opatření podpoří americký průmysl a ochrání pracovní místa.
Trhy byly po jeho oznámení a následných změnách či přerušeních politiky v chaosu. Situaci ještě zkomplikovala vleklá obchodní válka s Čínou, která vyústila ve vzájemné zvyšování cel až na 145 % z americké strany a 125 % z čínské. Později obě země dosáhly příměří a cla byla snížena – USA na 30 %, Čína na 10 %. Spojené království a USA rovněž oznámily dohodu o snížení vzájemných cel.
Trump také pohrozil, že od června uvalí 50% clo na veškeré zboží z EU, kvůli údajně pomalému postupu jednání. Nakonec ale souhlasil s prodloužením lhůty o více než měsíc poté, co šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen požádala o více času.
Čínský premiér Li Čchiang v sobotu slavnostně oznámil zahájení výstavby největší vodní elektrárny světa na řece Yarlung Tsangpo (v Indii známé jako Brahmaputra), poblíž hranic s indickým státem Arunáčalpradéš. Projekt, označovaný jako „superdálnice“ či „megadílo“, vyvolává silné obavy v sousedních zemích, zejména v Indii a Bangladéši. Důvody jsou nejen ekologické, ale také geostrategické a seismické.
Bruselský plán reformy rozpočtové struktury Evropské unie vyvolal ostrou kritiku ekologických organizací i členských států. Podle návrhu Evropské komise totiž přestane být ochrana biodiverzity prioritou se samostatným financováním a bude muset o prostředky soupeřit s jinými environmentálními cíli – včetně klimatických opatření, vodního hospodářství nebo boje proti znečištění.
Australský internet čekají od prosince revoluční změny. Nové kodexy vypracované technologickým sektorem ve spolupráci s eSafety komisí – tedy úřadem pro online bezpečnost – zásadně promění způsob, jakým budou občané přistupovat k digitálním službám. Změny se dotknou vyhledávačů, sociálních sítí, obchodů s aplikacemi, AI chatbotů i komunikačních platforem. Hlavním cílem je ochránit děti, ale dopad bude mnohem širší.
V ruské Arktidě, kde kdysi pevně zamrzlé řeky dnes pukají pod nohama a mláďata sobů se topí v tůních namísto ledu, se změna klimatu stává nezpochybnitelnou realitou. "Jsme kanárkem v dole," říká šedesátitříletý pastevec Gennadij Šukin a upozorňuje, že Rusko je svědkem dramatických dopadů globálního oteplování. I přes tyto varovné signály však vláda v Moskvě podniká jen minimální kroky ke zmírnění klimatické krize – a záměrně ignoruje její hlavní příčinu: spalování fosilních paliv.
Podle nového průzkumu CNN, který provedla agentura SSRS, většina Američanů nesouhlasí s eskalací deportací nelegálních imigrantů, kterou prezident Donald Trump zahájil ve svém druhém funkčním období. Roste také počet lidí, kteří mají pocit, že Trump zachází ve své imigrační politice příliš daleko.
Saúdský princ Al-Waleed bin Khaled bin Talal Al Saúd, známý veřejnosti jako „spící princ“, zemřel po dlouhých dvaceti letech v kómatu. Smutnou zprávu oznámil v sobotu jeho otec, princ Khaled bin Talal Al Saúd. Al-Waleedovi bylo pouhých 36 let.
V dramatickém vývoji, který připomíná špionážní thriller, se čtrnáct politických vězňů z běloruských žalářů ocitlo na svobodě díky neformální, osobní diplomacii administrativy Donalda Trumpa. Hlavní roli v celé operaci sehrál jeho právník a nynější zvláštní vyslanec John Coale, který navázal vztah s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem — mimo jiné i při obědě provázeném přípitky vodkou.
Oblasti podél východního pobřeží Spojených států se v nadcházejících letech mohou potýkat s výrazně silnějšími zimními bouřemi, známými jako nor’easters. Nová studie klimatologů naznačuje, že globální oteplování a znečištění klimatu již nyní ovlivňují intenzitu těchto ničivých jevů. Zatímco celkový počet bouří možná klesne, jejich ničivá síla poroste.
Letní sezóna je tradičně obdobím, kdy mnozí hledají zázračné způsoby, jak se zbavit přebytečných kilogramů. Do popředí se tak každoročně dostávají tzv. jednodruhové neboli „mono diety“, které slibují rychlý úbytek váhy a „detoxikaci“ organismu. Tyto diety však podle odborníků, včetně profesorky Any Montero Bravo z madridské univerzity CEU San Pablo, nejsou ani bezpečné, ani dlouhodobě účinné.
Horko, které zasáhlo letošní turnaj FIFA Club World Cup v USA, přimělo odborníky, hráče i odbory k vážným obavám o zdraví fotbalistů během nadcházejícího mistrovství světa 2026. Během červencového finále mezi Chelsea a PSG, které se odehrálo za 29 stupňů Celsia na stadionu MetLife v New Jersey, hráči bojovali nejen proti sobě, ale i proti extrémnímu vedru.
Ruská armáda čelí dalšímu skandálu – tentokrát kvůli brutálním praktikám v nechvalně známé jednotce 31831, která působí v rámci 54. motorizovaného střeleckého pluku v Doněcké oblasti. Jak odhalil britský deník The Sun, vojáci této jednotky jsou fyzicky týráni, drženi v klecích pod proudem a nuceni podstupovat sebevražedné mise, pokud nezaplatí úplatek.
Tajné krizové dokumenty, které získal britský deník The Sun prostřednictvím zákona o svobodném přístupu k informacím, ukazují děsivou realitu, jak by Londýn čelil jadernému útoku. Ve čtyřech obsáhlých zprávách o více než 200 stranách jsou popsány konkrétní scénáře, jak by město reagovalo na výbuch jaderné bomby, včetně evakuace obyvatel, dekontaminace přeživších a nakládání s tisíci mrtvými těly.