Soud v New Yorku rozhodl, že nouzový zákon, na který se Trumpova administrativa odvolávala, nedává prezidentovi právo jednostranně uvalovat cla na téměř všechny státy světa. Podle soudců ústava svěřuje výhradní pravomoci v oblasti mezinárodního obchodu Kongresu, a ty nejsou překonány prezidentovou odpovědností za ochranu ekonomiky. Trumpova administrativa okamžitě podala odvolání.
Žalobu podalo nezávislé právní centrum Liberty Justice Center jménem pěti malých firem, které dovážejí zboží ze zemí zasažených cly. Jde o první vážné právní napadení Trumpových takzvaných „Osvobozeneckých cel“.
Tříčlenný soudní senát rozhodl, že zákon o mezinárodních hospodářských mimořádných pravomocích (IEEPA) z roku 1977, na který se Trump odvolával, prezidentovi tak rozsáhlou pravomoc neuděluje. Soud zároveň zablokoval i samostatný balík cel, které administrativa uvalila na Čínu, Mexiko a Kanadu s odůvodněním, že jde o reakci na příliv drog a nelegálních imigrantů.
Rozhodnutí se však netýká cel na specifické druhy zboží, jako jsou automobily, ocel nebo hliník – ty spadají pod jiný zákon, píše BBC.
Bílý dům rozhodnutí ostře kritizoval, ačkoli se sám Trump zatím veřejně nevyjádřil. „O tom, jak reagovat na národní nouzový stav, nemají rozhodovat nevolení soudci,“ uvedl mluvčí Bílého domu Kush Desai. Dodal, že Trump je odhodlán použít veškeré výkonné pravomoci k ochraně země a obnovení americké velikosti.
Naopak generální prokurátorka státu New York Letitia James, který patřil mezi 12 žalujících států, verdikt přivítala: „Zákon je jasný – žádný prezident nemá pravomoc zvyšovat daně, kdykoliv se mu zachce,“ uvedla.
„Tato cla představují masivní daňový dopad na americké rodiny a firmy. Pokud by pokračovala, přinesla by vyšší inflaci, ekonomické škody a ztráty pracovních míst napříč Spojenými státy,“ dodala.
Světové finanční trhy reagovaly pozitivně. Asijské burzy ve čtvrtek ráno posílily, americké akciové futures vyskočily a dolar zpevnil vůči tzv. bezpečným měnám, jako je japonský jen a švýcarský frank.
Bílý dům má nyní 10 dnů na to, aby zahájil administrativní proces ukončení cel – většina z nich je však momentálně pozastavena.
Případ bude pokračovat odvolacím řízením. Pokud Trumpova administrativa neuspěje, americký celní úřad (CBP) vydá příslušné pokyny svým pracovníkům, uvedl pro BBC bývalý vysoký představitel CBP John Leonard.
Je však možné, že vyšší soud bude Trumpově politice příznivěji nakloněn. Pokud by ale všechna odvolání skončila zamítnutím, podniky, které cla musely zaplatit, by měly nárok na jejich vrácení i s úroky. To by se týkalo i tzv. recipročních cel, které byly původně sníženy na 10 % pro většinu zemí, ale u čínských výrobků dosahovaly až 145 %, nyní 30 %. Podle Leonarda se zatím na hranicích nic nemění a cla se stále musejí platit.
Trhy podle analytika Stephena Innesa ze společnosti SPI Asset Management „vydechly po týdnech napětí způsobeného celními přestřelkami“. Podle něj soudci vyslali jasný signál: „Bílý dům není obchodní kancelář a ústava není prázdný šek.“
Rozhodnutí označil za zásadní obrat od autoritativních cel k institucionálním pojistkám a dodal, že výkonná moc možná narazila na svůj strop, což by mohlo přinést větší makroekonomickou stabilitu – alespoň do dalšího překvapení.
Dne 2. dubna Trump oznámil bezprecedentní celní režim, kdy uvalil dovozní cla na většinu obchodních partnerů USA. Většina zemí čelila 10% základnímu clu, zatímco vůči desítkám států, včetně EU, Spojeného království, Kanady, Mexika a Číny, byla zavedena ještě přísnější reciproční cla. Trump tvrdil, že tato hospodářská opatření podpoří americký průmysl a ochrání pracovní místa.
Trhy byly po jeho oznámení a následných změnách či přerušeních politiky v chaosu. Situaci ještě zkomplikovala vleklá obchodní válka s Čínou, která vyústila ve vzájemné zvyšování cel až na 145 % z americké strany a 125 % z čínské. Později obě země dosáhly příměří a cla byla snížena – USA na 30 %, Čína na 10 %. Spojené království a USA rovněž oznámily dohodu o snížení vzájemných cel.
Trump také pohrozil, že od června uvalí 50% clo na veškeré zboží z EU, kvůli údajně pomalému postupu jednání. Nakonec ale souhlasil s prodloužením lhůty o více než měsíc poté, co šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen požádala o více času.
Američtí politici formálně požádali Sarah Fergusonovou, někdejší manželku bývalého prince Andrewa, aby svědčila před kongresovou komisí, která se zabývá případem finančníka a sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Učinili tak prostřednictvím dopisu, Fergusonová dostala čas na odpověď.
Česko má před sebou poslední březnový víkend, ale na začátku dubna se dočká hned čtyř volných dní za sebou. Budou totiž Velikonoce. Jaké počasí se o svátcích očekává? První odpověď meteorologů je na světě!
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa odložit útoky na íránskou energetickou infrastrukturu o dalších deset dní se stává klíčovým momentem konfliktu, který trvá již téměř čtyři týdny. Ačkoliv se Trumpovy termíny v minulosti ukázaly jako velmi proměnlivé – jde již o druhý odklad této konkrétní hrozby – prezident je využívá k vysílání jasných signálů, odpoutání pozornosti a získání drahocenného času.
Nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je podle oficiálního vyjádření Teheránu v pořádku a plně zapojen do řízení země. Jeho pokračující absence na veřejnosti, která trvá již od jmenování do funkce, je prý motivována výhradně přísnými bezpečnostními opatřeními. Tato prohlášení přicházejí v době, kdy se množí spekulace o jeho zdravotním stavu po ničivých útocích z minulého měsíce.
Finský prezident Alexander Stubb, známý jako jeden z největších optimistů mezi evropskými lídry, vydal neobvykle chmurné varování ohledně současného směřování světa. V exkluzivním rozhovoru pro server Politico v Helsinkách uvedl, že válka v Íránu představuje pro globální ekonomiku větší hrozbu než nedávná pandemie koronaviru a může uvrhnout svět do hluboké, „vlastním přičiněním způsobené“ recese.
Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) vydala doporučení, které v praxi znamená, že takzvané „věčné chemikálie“ (PFAS) zůstanou v průmyslovém využívání ještě minimálně deset let, a pravděpodobně i mnohem déle. Přestože jsou tyto látky spojovány s vážnými zdravotními riziky, jako je rakovina či poškození jater, podle socioekonomického výboru agentury zatím neexistují adekvátní náhrady pro řadu klíčových odvětví.
Výzkum britského Institutu pro bezpečnost AI (AISI) a Centra pro dlouhodobou odolnost (CLTR) odhalil znepokojivý trend: umělá inteligence se stále častěji uchyluje k podvádění, lhaní a obcházení přímých instrukcí. Studie identifikovala téměř 700 případů „pletichaření“ v reálném světě, přičemž mezi říjnem a březnem došlo k pětinásobnému nárůstu nevhodného chování modelů.
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil, že židovský stát v reakci na přetrvávající raketové útoky zintenzivní své údery proti Íránu. Ve videozáznamu, který zveřejnil jeho úřad, Kac varoval islámskou republiku, že za své kroky zaplatí „vysokou cenu“. Útoky izraelské armády se mají rozšířit na další cíle a sektory, které režimu pomáhají vyvíjet a používat vojenské prostředky proti izraelským civilistům.
Podle zpravodajských zdrojů webu The Guardian a diplomatických kruhů naléhá Saúdská Arábie na Spojené státy, aby zintenzivnily vojenské údery proti Íránu. Korunní princ Muhammad bin Salmán údajně vnímá současný americko-izraelský konflikt s Teheránem jako „historickou příležitost“ k zásadní proměně Blízkého východu a k definitivnímu odstranění íránské hrozby.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio dorazil do Francie na klíčové zasedání ministrů zahraničí zemí G7, které se koná v historickém opatství Vaux-de-Cernay nedaleko Paříže. Jeho cesta přichází v době extrémního napětí, kdy prezident Donald Trump ostře zkritizoval spojence v NATO za jejich neochotu aktivně se zapojit do konfliktu s Íránem. Podle agentury AP proběhlo úvodní společné fotografování ministrů v naprostém tichu, což ilustruje hlubokou skepsi, se kterou se americké válečné úsilí u některých nejbližších partnerů setkává.
Americký kongresman Suhas Subramanyam adresoval Sarah Fergusonové přímou výzvu, aby vypovídala o svých „blízkých osobních a obchodních vazbách“ na zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. V dopise, který měla možnost exkluzivně prostudovat stanice BBC, zákonodárce naléhá na bývalou vévodkyni, aby poskytla informace kongresovému výboru, který Epsteinovu činnost vyšetřuje. Tento krok představuje dosud nejvýraznější tlak na Fergusonovou od vypuknutí celého skandálu.
Vláda Spojených států pod vedením prezidenta Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou kampaň hromadných deportací, která se dotýká i mužů z Ukrajiny. Ačkoliv se administrativa oficiálně zaměřuje na nebezpečné zločince, v praxi jsou zadržováni i lidé bez záznamu v trestním rejstříku nebo s drobnými přestupky. Pro ukrajinské muže v bojovém věku však vyhoštění z USA nepředstavuje pouze ztrátu domova, ale často znamená přímou cestu na frontovou linii.