Ukrajina se nehodlá zavázat k dohodě se Spojenými státy o nerostných surovinách, pokud by to mohlo ohrozit její integrační proces do Evropské unie, prohlásil v pátek prezident Volodymyr Zelenskyj. Informuje deník Politico.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek večer v Kyjevě jasně deklaroval, že Ukrajina nepřijme žádnou dohodu se Spojenými státy o nerostných surovinách, pokud by mohla ohrozit její vstup do Evropské unie. „Ústava Ukrajiny jasně říká, že náš kurz směřuje k EU... Jsou zde velmi důležité reformy a odpovídající kroky,“ uvedl na tiskové konferenci.
Podle něj musí všechny dohody respektovat strategický směr země. „Nic, co by mohlo ohrozit vstup Ukrajiny do EU, nelze akceptovat,“ zdůraznil. Jeho slova přicházejí v reakci na zprávy agentur Bloomberg a Financial Times, které informovaly o nabídce Washingtonu týkající se těžby nerostných surovin. Spojené státy údajně navrhly vytvoření společného investičního fondu, který by jim zajistil přístup k ukrajinské ropě, plynu a dalším zdrojům výměnou za rozdělení příjmů mezi obě země.
Zelenskyj potvrdil, že Kyjev oficiálně obdržel nový návrh dohody. „Obsahuje mnoho nových ustanovení, která nebyla dříve projednávána, a také některé aspekty, které už obě strany odmítly,“ upozornil s tím, že ukrajinská vláda návrh pečlivě analyzuje.
Dohodu pozorně sleduje i Evropská komise, která vyhodnotí její dopady na vztahy mezi Ukrajinou a EU. „Jakmile budeme mít konkrétní dohodu černé na bílém, provedeme její posouzení,“ uvedla Paula Pinho, hlavní mluvčí Komise.
Zvláštní důraz bude podle ní kladen na případné preferenční podmínky pro americké společnosti. „Na takovou dohodu by bylo třeba pohlížet z hlediska vztahů mezi Ukrajinou a EU a zejména přístupových jednání,“ doplnila.
Ukrajina se dlouhodobě snaží přiblížit evropským strukturám, přičemž klíčovým požadavkem Bruselu je transparentnost a spravedlivé podmínky v ekonomických dohodách. Washington a Kyjev však v oblasti těžby nerostných surovin dosud nenalezly shodu, a tak zůstává otázkou, zda se podaří dospět k dohodě, která by neohrozila evropské ambice Ukrajiny.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.
