Ukrajina se nehodlá zavázat k dohodě se Spojenými státy o nerostných surovinách, pokud by to mohlo ohrozit její integrační proces do Evropské unie, prohlásil v pátek prezident Volodymyr Zelenskyj. Informuje deník Politico.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek večer v Kyjevě jasně deklaroval, že Ukrajina nepřijme žádnou dohodu se Spojenými státy o nerostných surovinách, pokud by mohla ohrozit její vstup do Evropské unie. „Ústava Ukrajiny jasně říká, že náš kurz směřuje k EU... Jsou zde velmi důležité reformy a odpovídající kroky,“ uvedl na tiskové konferenci.
Podle něj musí všechny dohody respektovat strategický směr země. „Nic, co by mohlo ohrozit vstup Ukrajiny do EU, nelze akceptovat,“ zdůraznil. Jeho slova přicházejí v reakci na zprávy agentur Bloomberg a Financial Times, které informovaly o nabídce Washingtonu týkající se těžby nerostných surovin. Spojené státy údajně navrhly vytvoření společného investičního fondu, který by jim zajistil přístup k ukrajinské ropě, plynu a dalším zdrojům výměnou za rozdělení příjmů mezi obě země.
Zelenskyj potvrdil, že Kyjev oficiálně obdržel nový návrh dohody. „Obsahuje mnoho nových ustanovení, která nebyla dříve projednávána, a také některé aspekty, které už obě strany odmítly,“ upozornil s tím, že ukrajinská vláda návrh pečlivě analyzuje.
Dohodu pozorně sleduje i Evropská komise, která vyhodnotí její dopady na vztahy mezi Ukrajinou a EU. „Jakmile budeme mít konkrétní dohodu černé na bílém, provedeme její posouzení,“ uvedla Paula Pinho, hlavní mluvčí Komise.
Zvláštní důraz bude podle ní kladen na případné preferenční podmínky pro americké společnosti. „Na takovou dohodu by bylo třeba pohlížet z hlediska vztahů mezi Ukrajinou a EU a zejména přístupových jednání,“ doplnila.
Ukrajina se dlouhodobě snaží přiblížit evropským strukturám, přičemž klíčovým požadavkem Bruselu je transparentnost a spravedlivé podmínky v ekonomických dohodách. Washington a Kyjev však v oblasti těžby nerostných surovin dosud nenalezly shodu, a tak zůstává otázkou, zda se podaří dospět k dohodě, která by neohrozila evropské ambice Ukrajiny.
Zítra budou do Vánoc zbývat přesně dva měsíce. Česká televize si tak řekla, že je nejvyšší čas odhalit stěžejní okamžiky vánočního programu. Diváci se mohou těšit na nové pohádky, Karla Šípa s Všechnopárty či speciální vydání StarDance.
Malá skupina poslanců britského parlamentu požaduje, aby vláda formálně odebrala tituly princi Andrewovi. Lídři SNP (Skotská národní strana) ve Westminsteru, Stephen Flynn, podali návrh, který by vládu vyzval k legislativnímu kroku, jenž by Andrewovi odebral vévodský titul. I když se k návrhu připojilo pouze 14 poslanců a vláda není povinna jednat, dává to politikům příležitost vyjádřit svou vůli jednat. Zároveň to poukazuje na možné cesty, jakými by mohl Andrew o zbylé tituly přijít.
Moskva rychle zareagovala na koordinované sankce USA namířené proti jejím dvěma největším ropným společnostem, Rosněfťu a Lukoilu. Ruské ministerstvo zahraničí označilo opatření za „kontraproduktivní“ a varovalo Trumpovu administrativu, že selžou. Zároveň obvinilo Evropskou unii, že se nedokáže smířit s neúčinností vlastních sankcí.
Po letech izolace od následků války Vladimira Putina začíná ruská ekonomika konečně pociťovat dopady. Rychlá proměna politických nálad to jen podtrhuje. Zatímco v srpnu si prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin potřásli rukama na červeném koberci na Aljašce, o měsíc později už Trump nazval Rusko „papírovým tygrem“. Ještě významnější než tato urážka bylo to, co následovalo: poté co prezident Trump upozornil na nedostatek paliva a výpadky dodávek, začala o problémech psát i Moskvou přísně kontrolovaná média. „Už nelze popírat známky nedostatku benzinu v regionech,“ psala tamní média, která se obvykle snaží neúspěchy skrývat.
Vysocí představitelé NATO a španělské vlády se s relativním klidem staví k nejnovějším hrozbám amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten pohrozil, že Španělsko potrestá za jeho nedostatečné výdaje na obranu. Jeden z vysokých důstojníků NATO v Bruselu uvedl, že „hrozba není brána na vojenské úrovni vážně“ a Španělé reagují pokojně.
Evropští lídři se na summitu v Bruselu pustili do diskuse o Ukrajině, nyní už bez přítomnosti prezidenta Volodymyra Zelenského. Klíčovým a nejproblematičtějším bodem jednání je otázka, co s ruskými zmrazenými aktivy, z nichž většina je uložena ve finančním depozitáři Euroclear se sídlem v Belgii.
V době, kdy probíhá demolice Východního křídla Bílého domu, části budovy, která byla po desetiletí spojena s prvními dámami Spojených států, zachovává Melania Trumpová mlčení. První dáma se veřejně nevyjádřila ke zbourání Východního křídla, jež sloužilo jako sídlo prezidentských manželek od administrativy Carthera. Tato demolice přitom narušila kancelářské prostory jejího týmu a vynutila si zastavení prohlídek Bílého domu pro veřejnost.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová ve čtvrtek prohlásila, že jakýkoli krok Evropské unie ke konfiskaci ruských aktiv držených na účtech společnosti Euroclear povede k „bolestivé reakci“ ze strany Ruska. Zacharovová uvedla, že EU nemá žádné zákonné prostředky k zabavení ruského majetku. Jeho konfiskace by tak byla považována za „krádež“.
Státní návštěva krále Karla III. ve Vatikánu odstartovala ve čtvrtek významným momentem. Britský monarcha se stal prvním panovníkem po 500 letech, který se modlil společně s papežem. Tato událost se konala po náročném týdnu doma, poznamenaném přetrvávajícími následky skandálu prince Andrewa. Král Karel a královna Camilla se poprvé od jeho květnového zvolení setkali s papežem Lvem XIV., a to po svém středečním příletu do Říma, kde oslavují Svatý jubilejní rok, jenž se koná každých pětadvacet let.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že „stávající struktura“ Východního křídla Bílého domu musí být stržena. Cílem je umožnit výstavbu nového tanečního sálu v odhadované hodnotě 250 milionů dolarů (přibližně 186 milionů liber). Bourací práce začaly již v pondělí a dva představitelé administrativy sdělili americkému partnerovi BBC, stanici CBS, že do konce týdne by měla být budova kompletně srovnána se zemí.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa ve středu uvalila sankce na dvě největší ruské ropné společnosti. Současně vyzvala Moskvu, aby v souvislosti s válkou na Ukrajině okamžitě přistoupila k příměří. Trump po celé týdny naznačoval možnost uvalení postihů vůči Rusku za pokračování bojů, ale k výrazným trestním opatřením přistoupil až nyní. Oznámení o sankcích se objevilo poté, co Trump uvedl, že zrušil očekávané setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Důvodem je, že „neměl pocit, že by se dostali tam, kam je třeba“.
Zatímco se ruská válečná mašinerie posouvá vpřed na východě Ukrajiny, probíhá další ofenziva daleko za frontovou linií. Rusko zintenzivňuje noční útoky drony na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Vzhledem k rychlému zvyšování produkce těchto zbraní se ruské údery stávají stále intenzivnějšími.
