Ukrajina se nehodlá zavázat k dohodě se Spojenými státy o nerostných surovinách, pokud by to mohlo ohrozit její integrační proces do Evropské unie, prohlásil v pátek prezident Volodymyr Zelenskyj. Informuje deník Politico.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek večer v Kyjevě jasně deklaroval, že Ukrajina nepřijme žádnou dohodu se Spojenými státy o nerostných surovinách, pokud by mohla ohrozit její vstup do Evropské unie. „Ústava Ukrajiny jasně říká, že náš kurz směřuje k EU... Jsou zde velmi důležité reformy a odpovídající kroky,“ uvedl na tiskové konferenci.
Podle něj musí všechny dohody respektovat strategický směr země. „Nic, co by mohlo ohrozit vstup Ukrajiny do EU, nelze akceptovat,“ zdůraznil. Jeho slova přicházejí v reakci na zprávy agentur Bloomberg a Financial Times, které informovaly o nabídce Washingtonu týkající se těžby nerostných surovin. Spojené státy údajně navrhly vytvoření společného investičního fondu, který by jim zajistil přístup k ukrajinské ropě, plynu a dalším zdrojům výměnou za rozdělení příjmů mezi obě země.
Zelenskyj potvrdil, že Kyjev oficiálně obdržel nový návrh dohody. „Obsahuje mnoho nových ustanovení, která nebyla dříve projednávána, a také některé aspekty, které už obě strany odmítly,“ upozornil s tím, že ukrajinská vláda návrh pečlivě analyzuje.
Dohodu pozorně sleduje i Evropská komise, která vyhodnotí její dopady na vztahy mezi Ukrajinou a EU. „Jakmile budeme mít konkrétní dohodu černé na bílém, provedeme její posouzení,“ uvedla Paula Pinho, hlavní mluvčí Komise.
Zvláštní důraz bude podle ní kladen na případné preferenční podmínky pro americké společnosti. „Na takovou dohodu by bylo třeba pohlížet z hlediska vztahů mezi Ukrajinou a EU a zejména přístupových jednání,“ doplnila.
Ukrajina se dlouhodobě snaží přiblížit evropským strukturám, přičemž klíčovým požadavkem Bruselu je transparentnost a spravedlivé podmínky v ekonomických dohodách. Washington a Kyjev však v oblasti těžby nerostných surovin dosud nenalezly shodu, a tak zůstává otázkou, zda se podaří dospět k dohodě, která by neohrozila evropské ambice Ukrajiny.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.
Globální ceny potravin vzrostly na nejvyšší úroveň za poslední tři a půl roku, k čemuž významně přispívají letní vlnou veder zasažené úrody a probíhající ozbrojené konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě. Index cen potravinářských komodit sestavovaný Organizací pro výživu a zemědělství (FAO) dosáhl v červenci hodnoty 131,1 bodu, což představuje nejvyšší úroveň od ledna 2023.
Téměř deset měsíců po uzavření prvního příměří se Izrael a Hamas posouvají k druhé fázi mírového plánu, jejíž hlavní obrysy oznámil koncem července americký prezident Donald Trump. Dohoda počítá s tím, že Hamas složí zbraně a předá správu Pásma Gazy technokratické palestinské administrativě, zatímco izraelské síly se z enklávy postupně stáhnou.
Americký prezident Donald Trump v posledních dnech zuří kvůli únikům informací o vyčerpaných zásobách americké munice. Tyto zprávy totiž podle něj výrazně oslabují pozici Spojených států v kritickém období vyjednávání. Svoji frustraci dal jasně najevo během nedávného vládního zasedání v Camp Davidu. Hlava státu si stěžovala na medializaci celé záležitosti, která podle ní poškozuje bezpečnostní zájmy země.
Francouzská vláda plánuje na druhou polovinu roku 2027 rozsáhlou celostátní simulaci, která má prověřit reakci země na náhlý a masivní výpadek elektrické energie. Cílem této prověrky je zjistit, jak by stát a klíčové instituce dokázaly čelit paralyzujícímu blackoutu podobnému těm, které v minulosti postihly jiné evropské státy. Do této náročné zkoušky se zapojí nejen provozovatelé přenosových soustav Enedis a RTE, ale také příslušná ministerstva a vojenská správa.
Ukrajina se v reakci na stupňující se ruské útoky urychleně snaží vyvinout vlastní balistické střely. Zároveň na tom buduje nový evropský systém protiraketové obrany. Prezident Volodymyr Zelenskyj stanovil cíl, aby tyto domácí snahy přinesly hmatatelné výsledky na přelomu let 2026 až 2027.
Střední a východní Evropu zasáhla v posledních dnech extrémně silná vlna veder. Tato situace v celé řadě zemí překonala dosavadní historická teplotní maxima. Meteorologové a úřady proto varují před dalším prohlubováním již tak vážných problémů se suchem. Podobně intenzivní horka zatěžují lidský organismus a ohrožují fungování celé řady klíčových sektorů.
Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) se zúčastnil mimořádného videokonferenčního jednání ministrů vnitra členských států Evropské unie svolaného v reakci na migrační situaci ve španělské exklávě Ceuta. Hlavním tématem byl aktuální vývoj, přijatá opatření i další postup při ochraně vnějších hranic Evropské unie.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Příjemné letní počasí bude v Česku panovat jen krátce. Zítra a pozítří se teploty vrátí na normální hodnoty, ale již v neděli má být opět výrazně přes 30 stupňů. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Pražská policie se pochlubila objasněním takzvaného pomníčku. Kriminalisté z hlavního města totiž dopadli podezřelého z vraždy, která se stala před patnácti lety. Zásadní roli sehrály stopy DNA. Pro muže si došla zásahová jednotka.
Ukrajinci po ničivém ruském útoku na Kyjev alespoň částečně vrátili úder. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se pochlubil nejnovějšími úspěchy vojáků, jimž se podařilo zasáhnout dvě ropné rafinérie v hloubi Ruska. Další úspěšná operace byla provedena v Černém moři.
