Ukrajina se nehodlá zavázat k dohodě se Spojenými státy o nerostných surovinách, pokud by to mohlo ohrozit její integrační proces do Evropské unie, prohlásil v pátek prezident Volodymyr Zelenskyj. Informuje deník Politico.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek večer v Kyjevě jasně deklaroval, že Ukrajina nepřijme žádnou dohodu se Spojenými státy o nerostných surovinách, pokud by mohla ohrozit její vstup do Evropské unie. „Ústava Ukrajiny jasně říká, že náš kurz směřuje k EU... Jsou zde velmi důležité reformy a odpovídající kroky,“ uvedl na tiskové konferenci.
Podle něj musí všechny dohody respektovat strategický směr země. „Nic, co by mohlo ohrozit vstup Ukrajiny do EU, nelze akceptovat,“ zdůraznil. Jeho slova přicházejí v reakci na zprávy agentur Bloomberg a Financial Times, které informovaly o nabídce Washingtonu týkající se těžby nerostných surovin. Spojené státy údajně navrhly vytvoření společného investičního fondu, který by jim zajistil přístup k ukrajinské ropě, plynu a dalším zdrojům výměnou za rozdělení příjmů mezi obě země.
Zelenskyj potvrdil, že Kyjev oficiálně obdržel nový návrh dohody. „Obsahuje mnoho nových ustanovení, která nebyla dříve projednávána, a také některé aspekty, které už obě strany odmítly,“ upozornil s tím, že ukrajinská vláda návrh pečlivě analyzuje.
Dohodu pozorně sleduje i Evropská komise, která vyhodnotí její dopady na vztahy mezi Ukrajinou a EU. „Jakmile budeme mít konkrétní dohodu černé na bílém, provedeme její posouzení,“ uvedla Paula Pinho, hlavní mluvčí Komise.
Zvláštní důraz bude podle ní kladen na případné preferenční podmínky pro americké společnosti. „Na takovou dohodu by bylo třeba pohlížet z hlediska vztahů mezi Ukrajinou a EU a zejména přístupových jednání,“ doplnila.
Ukrajina se dlouhodobě snaží přiblížit evropským strukturám, přičemž klíčovým požadavkem Bruselu je transparentnost a spravedlivé podmínky v ekonomických dohodách. Washington a Kyjev však v oblasti těžby nerostných surovin dosud nenalezly shodu, a tak zůstává otázkou, zda se podaří dospět k dohodě, která by neohrozila evropské ambice Ukrajiny.
Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.
Velkou víkendovou událostí v Česku byla demonstrace na pražské Letné. Helena Vondráčková nemohla předem tušit, co se jí v souvislosti se shromážděním stane. Legendární zpěvačka musela reagovat na příspěvek na sociálních sítích.
Policie v úterý zveřejnila nové informace o případu podezřelého pardubického požáru. V Česku a na Slovensku se podařilo zadržet několik osob, jde o české a americké státní příslušníky. Policisté pracují na dopadení dalších podezřelých.
Za okny tomu zatím nic nenasvědčuje, ale v Česku se ještě tento týden výrazně ochladí. To navíc nebude všechno, očekává se i sněhová nadílka. Místy může napadnout i 20 centimetrů sněhu, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Teherán potvrdil, že v posledních dnech došlo k určité formě kontaktu ze strany Spojených států. Podle íránského zdroje citovaného stanicí CNN inicioval tento „dosah“ přímo Washington ve snaze zjistit, zda je možné dospět k dohodě, která by ukončila probíhající válečný konflikt. Ačkoliv se zatím nejedná o plnohodnotná vyjednávání, komunikace probíhá prostřednictvím různých prostředníků, kteří mapují terén pro případnou budoucí dohodu.
Indický premiér Naréndra Módí oznámil, že absolvoval telefonický rozhovor s Donaldem Trumpem ohledně aktuální války na Blízkém východě. Hlavním tématem jejich diskuse byla kritická situace v Hormuzském průlivu, který je pro globální stabilitu zcela zásadní. Módí označil tuto výměnu názorů za užitečnou a na sociálních sítích zdůraznil, že Indie plně podporuje co nejrychlejší deeskalaci napětí a obnovení míru.
Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý oznámil, že izraelská armáda přebírá kontrolu nad rozsáhlým územím v jižním Libanonu. Cílem této operace je vytvořit nárazníkovou bezpečnostní zónu, která má sahat až k řece Litání, tedy přibližně 30 kilometrů od izraelských hranic. Podle Katze je tento krok nezbytný k zajištění bezpečnosti obyvatel severního Izraele před útoky hnutí Hizballáh.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier se postaral o rozruch neobvykle upřímnými a tvrdými komentáři na adresu současného konfliktu na Blízkém východě. Během akce k 75. výročí založení německého ministerstva zahraničí označil válku vedenou Spojenými státy a Izraelem proti Íránu za jednoznačné porušení mezinárodního práva. Podle hlavy státu tato mocenská politika vážně poškozuje globální důvěru v americké kroky.
Bílý dům označil plány na rozhovory s Íránem za „proměnlivé“, čímž reaguje na rozporuplné informace přicházející z obou stran. Zatímco íránští představitelé oficiálně popírají, že by s USA navázali jakýkoli přímý kontakt, íránské ministerstvo zahraničí pro CBS potvrdilo, že Teherán již obdržel určité „body z USA“ prostřednictvím prostředníků. Tyto vzkazy by mohly sloužit jako předzvěst budoucích jednání, ačkoliv k jejich zahájení vede ještě dlouhá cesta.
Ruská armáda spustila na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do níž nasadila desítky tanků a obrněných vozidel. Podle informací CNN a vojenských analytiků tyto útoky nabírají na intenzitě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje hluboké obavy. Obává se především toho, jakým způsobem ovlivní situaci v jeho zemi eskalující konflikt na Blízkém východě.
Izolace byla pro Afghánistán v drsném prostředí Hindúkuše po staletí strategií přežití, na počátku roku 2026 se však pro Tálibán stala pastí. Země se ocitla v sevření dvou prchlivých front, které prakticky paralyzovaly její hlavní obchodní trasy. Zatímco na východě vyústily dlouhodobé spory s Pákistánem v otevřenou válku, na západě udělal konflikt mezi Íránem, Izraelem a USA z alternativních cest vysoce rizikovou bojovou zónu.
Evropská komise obdržela oficiální stížnost na mezinárodní fotbalovou federaci FIFA kvůli systému prodeje vstupenek na nadcházející mistrovství světa 2026. Spotřebitelská organizace Euroconsumers a sdružení Football Supporters Europe obviňují federaci ze zneužívání monopolního postavení. Podle nich FIFA nastavila nepřiměřeně vysoké ceny a využívá neférové podmínky, které běžným fanouškům znemožňují účast na tomto sportovním svátku.
