Ukrajina se nehodlá zavázat k dohodě se Spojenými státy o nerostných surovinách, pokud by to mohlo ohrozit její integrační proces do Evropské unie, prohlásil v pátek prezident Volodymyr Zelenskyj. Informuje deník Politico.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek večer v Kyjevě jasně deklaroval, že Ukrajina nepřijme žádnou dohodu se Spojenými státy o nerostných surovinách, pokud by mohla ohrozit její vstup do Evropské unie. „Ústava Ukrajiny jasně říká, že náš kurz směřuje k EU... Jsou zde velmi důležité reformy a odpovídající kroky,“ uvedl na tiskové konferenci.
Podle něj musí všechny dohody respektovat strategický směr země. „Nic, co by mohlo ohrozit vstup Ukrajiny do EU, nelze akceptovat,“ zdůraznil. Jeho slova přicházejí v reakci na zprávy agentur Bloomberg a Financial Times, které informovaly o nabídce Washingtonu týkající se těžby nerostných surovin. Spojené státy údajně navrhly vytvoření společného investičního fondu, který by jim zajistil přístup k ukrajinské ropě, plynu a dalším zdrojům výměnou za rozdělení příjmů mezi obě země.
Zelenskyj potvrdil, že Kyjev oficiálně obdržel nový návrh dohody. „Obsahuje mnoho nových ustanovení, která nebyla dříve projednávána, a také některé aspekty, které už obě strany odmítly,“ upozornil s tím, že ukrajinská vláda návrh pečlivě analyzuje.
Dohodu pozorně sleduje i Evropská komise, která vyhodnotí její dopady na vztahy mezi Ukrajinou a EU. „Jakmile budeme mít konkrétní dohodu černé na bílém, provedeme její posouzení,“ uvedla Paula Pinho, hlavní mluvčí Komise.
Zvláštní důraz bude podle ní kladen na případné preferenční podmínky pro americké společnosti. „Na takovou dohodu by bylo třeba pohlížet z hlediska vztahů mezi Ukrajinou a EU a zejména přístupových jednání,“ doplnila.
Ukrajina se dlouhodobě snaží přiblížit evropským strukturám, přičemž klíčovým požadavkem Bruselu je transparentnost a spravedlivé podmínky v ekonomických dohodách. Washington a Kyjev však v oblasti těžby nerostných surovin dosud nenalezly shodu, a tak zůstává otázkou, zda se podaří dospět k dohodě, která by neohrozila evropské ambice Ukrajiny.
Letošní oslavy Dne vítězství v Rusku se nesly v duchu bezprecedentních omezení, která jasně ukazují, jak hluboko do ruského vnitrozemí už válka na Ukrajině zasahuje. Tradiční přehlídka na Rudém náměstí se poprvé po dvaceti letech musela obejít bez těžké vojenské techniky. Kromě skromnějšího programu provázejí svátek také uzavírky letišť a dočasné vypnutí mobilního internetu, což Kreml odůvodňuje ochranou před ukrajinským „terorismem“.
Letošní oslavy Dne vítězství v Moskvě se do historie zapíšou jako jedny z nejskromnějších a nejvíce střežených v éře Vladimira Putina. Tradiční přehlídka na Rudém náměstí, která dříve sloužila jako oslnivá demonstrace ruské vojenské síly a vlivu, se kvůli „aktuální operační situaci“ musela obejít bez těžké bojové techniky. Podle expertů CNN vysílá toto rozhodnutí světu signál, který je v přímém rozporu s Putinovou snahou vypadat za každou cenu silně a pod kontrolou.
Rusko i Ukrajina oficiálně potvrdily třídenní příměří, které má trvat od 9. do 11. května. Dohodu, která zahrnuje úplné zastavení všech útočných operací, oznámil americký prezident Donald Trump. Součástí této diplomatické iniciativy je také rozsáhlá výměna válečných zajatců v poměru 1 000 za 1 000, což potvrdily obě válčící strany.
Oslavy Dne vítězství v Rusku, které tradičně slouží jako výkladní skříň vojenské síly Kremlu, se letos proměňují v symbol rostoucích problémů Vladimira Putina. Podle aktuálních informací budou letošní oslavy 9. května nejzvláštnější za celou dobu jeho vlády. Namísto velkolepé přehlídky moderní techniky se Moskva připravuje na paralyzované město a bezpečnostní opatření, která připomínají spíše stav obležení.
Administrativa Donalda Trumpa oznámila úspěšné zajištění a odvoz zásob vysoce obohaceného uranu, ovšem nikoliv z Íránu, jak se původně očekávalo, nýbrž z Venezuely. Americké ministerstvo energetiky v pátek uvedlo, že díky „rozhodnému vedení prezidenta Trumpa“ bylo z výzkumného reaktoru nedaleko Caracasu odstraněno 13,5 kilogramu této nebezpečné látky.
Evakuace výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě se rozšířila nebezpečná nákaza hantavirem, čelí dramatickému závodu s časem. Úřady na Kanárských ostrovech v pátek varovaly, že celá operace musí proběhnout během extrémně krátkého okna v neděli dopoledne. Pokud se nepodaří cestující evakuovat do 24 hodin od připlutí plavidla k Tenerife, hrozí kvůli zhoršujícímu se počasí průtahy v řádu dnů až týdnů.
Britská politická scéna prochází zásadním posunem, který zcela překresluje mapu moci ve Spojeném království. Podle aktuálních prognóz stanice BBC i výsledků z jednotlivých regionů utrpěla Labouristická strana ve volbách do místních samospráv drtivou porážku, zatímco nacionalistické síly ve Walesu a Skotsku, spolu s hnutím Reform UK v Anglii, slaví historické úspěchy.
Světová zdravotnická organizace (WHO) a národní zdravotní úřady pozorně sledují výskyt hantaviru na výletní lodi MV Hondius, která před měsícem vyplula z Argentiny. Situace si dosud vyžádala tři oběti a čtyři další osoby musely být ze lodi evakuovány k hospitalizaci. Navzdory tragickým úmrtím však odborníci uklidňují veřejnost, že riziko plošného šíření zůstává velmi nízké.
Zatímco domácnosti po celém světě pociťují drtivé dopady konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem, skupina nadnárodních korporací hlásí rekordní zisky. Nejistota na trzích a efektivní uzavření Hormuzského průlivu sice zvyšují životní náklady běžných rodin, pro určité sektory však válečný stav představuje nevídanou obchodní příležitost.
Zatímco na Ukrajině zuří válka, jedna z nejdůležitějších bitev o národní identitu a budoucí vliv se odehrává v mrazivé pustině Antarktidy. Výzkumná stanice Vernadskyj, zářící svou mátově zelenou barvou na pozadí ledovců, se stala nepravděpodobným pilířem ukrajinské státnosti. Tým čtrnácti vědců zde udržuje ukrajinskou vlajku navzdory tisícům kilometrů, které je dělí od domova pod palbou.
Snaha prezidenta Donalda Trumpa o zavedení plošných desetiprocentních cel narazila u federálního soudu. Senát amerického soudu pro mezinárodní obchod ve čtvrtek rozhodl, že tato cla jsou nezákonná, což představuje již druhý zásadní úder pro prezidentovu stěžejní hospodářskou politiku v tomto roce.
Světové zdravotnické úřady zahájily rozsáhlou operaci s cílem vypátrat desítky cestujících, kteří opustili výletní loď MV Hondius ještě předtím, než byla potvrzena smrtící nákaza hantavirem. Ukázalo se, že 24. dubna, po prvním úmrtí na palubě, vystoupilo na britském území Svatá Helena nejméně 29 pasažérů dvanácti různých národností. V té době však byly zdravotní komplikace mylně připisovány přirozeným příčinám.
