Rozhodnutí administrativy Donalda Trumpa pozastavit veškeré financování zahraniční pomoci Spojenými státy může mít vážné důsledky pro boj proti HIV, varují odborníci. USA jsou dlouhodobě největším dárcem mezinárodní pomoci v této oblasti, přičemž v roce 2023 pokryly 73 % globálního financování.
Součástí této podpory je i americký program PEPFAR (Prezidentský nouzový plán pro pomoc v boji proti AIDS), který se zaměřuje na prevenci, diagnostiku a léčbu HIV v nízko- a středněpříjmových zemích. Program byl nyní výrazně narušen, varuje The Conversation.
Omezení financování HIV se však netýká pouze Spojených států. Pět největších dárcovských zemí – USA, Velká Británie, Francie, Německo a Nizozemsko – oznámilo škrty zahraniční pomoci na roky 2025 a 2026 v rozmezí 8 % až 70 %. Celkově se předpokládá pokles mezinárodního financování HIV o 24 %.
Nová studie ukazuje, že v nejhorším scénáři by to mohlo vést k více než 10 milionům nových infekcí HIV a téměř 3 milionům úmrtí v příštích pěti letech.
HIV (virus lidské imunitní nedostatečnosti) napadá imunitní systém a může se přenášet při porodu, nechráněném pohlavním styku nebo kontaktem s krví, například sdílením jehel. Pokud se neléčí, může přejít do AIDS, což je smrtelná fáze onemocnění.
V 90. letech bylo HIV nejnebezpečnější infekční chorobou na světě. Přestože dodnes neexistuje lék, moderní léčba umožňuje virus potlačit pomocí každodenní tabletky. Díky globálním snahám se podařilo snížit počet nových infekcí HIV o 39 % (z 2,1 milionu v roce 2010 na 1,3 milionu v roce 2023) a úmrtnost o 51 % (z 1,3 milionu na 630 000).
Většina tohoto poklesu se odehrála v subsaharské Africe, kde epidemie dosáhla nejhorší úrovně. Dnes zde žijí téměř dvě třetiny všech HIV pozitivních osob.
Vědci analyzovali dopady plánovaných škrtů pomocí matematického modelu ve 26 nízko- a středněpříjmových zemích, kde žije přibližně polovina všech HIV pozitivních osob. Model počítal se dvěma scénáři. V prvním dojde k poklesu financování o 24 %, což by mohlo vést k 70 000 až 1,73 milionu nových infekcí a 5 000 až 61 000 úmrtím mezi lety 2025 a 2030. Okamžité ukončení PEPFAR a dalších programů by pak mohlo znamenat 4,43 až 10,75 milionu nových infekcí a 770 000 až 2,93 milionu úmrtí.
V nejhorším případě by se počet nových ročních infekcí do roku 2030 mohl zvýšit až na 3,4 milionu, což by bylo více než v roce 1995, kdy epidemie dosáhla vrcholu.
Největší dopad by měly škrty v subsaharské Africe, kde velká část léčby HIV závisí na zahraniční pomoci. V dalších regionech by byl nárůst infekcí nejvýraznější mezi zranitelnými skupinami, jako jsou lidé užívající injekční drogy, sexuální pracovníci, homosexuální muži a trans osoby.
Region Asie a Tichomoří, který v roce 2023 obdržel 591 milionů dolarů v mezinárodní pomoci na HIV, by rovněž čelil výraznému nárůstu případů. Vzhledem k tomu, že více než 10 % HIV infekcí mezi osobami narozenými v Austrálii bylo získáno v zahraničí, by tato situace mohla ovlivnit i západní země.
Vědci varují, že pokud se financování neobnoví, svět by se mohl vrátit k vysokým číslům infekcí a úmrtí, která byla zaznamenána v nejhorších letech epidemie HIV. Protesty proti škrtům financování již probíhají ve Spojených státech, ale situace vyžaduje širší mezinárodní reakci.
„Tyto výsledky pravděpodobně podceňují skutečný dopad škrtů,“ upozorňují autoři studie. Pokud se světoví lídři nerozhodnou situaci řešit, boj proti HIV může zaznamenat největší krok zpět za poslední desetiletí.
Prezident Petr Pavel v úterý potřetí ve funkci předá státní vyznamenání. Z publika však bude oceněným tleskat jen jeden ze dvou žijících exprezidentů. Na Pražský hrad dorazí pouze Václav Klaus. Pavlův předchůdce v úřadu Miloš Zeman totiž pokračuje v rekonvalescenci po nedávné operaci zad.
Felix Slováček už je sice dávno v důchodovém věku, přesto i po osmdesátce neustále pracuje. Momentálně na novém projektu, který je velmi osobní. Známý saxofonista totiž předem odhalil, v čem spočívá.
Simona Stašová zasvětila lidi do tajů vlastní rodiny, jejíž nejvýraznější postavou je samozřejmě její maminka Jiřina Bohdalová. Málo se ale ví o švédské rodinné větvi. Stašová už se pomalu těší na nevlastní dceru.
Počasí v Evropě má už dnes ovlivnit výrazná tlaková níže, jejíž projevy se nevyhnou ani České republice. Podle meteorologů je nutné počítat se silnějším větrem, jehož rychlost ale nebude úplně extrémní. Vyplývá to z příspěvku Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na sociální síti X.
Zítra budou do Vánoc zbývat přesně dva měsíce. Česká televize si tak řekla, že je nejvyšší čas odhalit stěžejní okamžiky vánočního programu. Diváci se mohou těšit na nové pohádky, Karla Šípa s Všechnopárty či speciální vydání StarDance.
Malá skupina poslanců britského parlamentu požaduje, aby vláda formálně odebrala tituly princi Andrewovi. Lídři SNP (Skotská národní strana) ve Westminsteru, Stephen Flynn, podali návrh, který by vládu vyzval k legislativnímu kroku, jenž by Andrewovi odebral vévodský titul. I když se k návrhu připojilo pouze 14 poslanců a vláda není povinna jednat, dává to politikům příležitost vyjádřit svou vůli jednat. Zároveň to poukazuje na možné cesty, jakými by mohl Andrew o zbylé tituly přijít.
Moskva rychle zareagovala na koordinované sankce USA namířené proti jejím dvěma největším ropným společnostem, Rosněfťu a Lukoilu. Ruské ministerstvo zahraničí označilo opatření za „kontraproduktivní“ a varovalo Trumpovu administrativu, že selžou. Zároveň obvinilo Evropskou unii, že se nedokáže smířit s neúčinností vlastních sankcí.
Po letech izolace od následků války Vladimira Putina začíná ruská ekonomika konečně pociťovat dopady. Rychlá proměna politických nálad to jen podtrhuje. Zatímco v srpnu si prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin potřásli rukama na červeném koberci na Aljašce, o měsíc později už Trump nazval Rusko „papírovým tygrem“. Ještě významnější než tato urážka bylo to, co následovalo: poté co prezident Trump upozornil na nedostatek paliva a výpadky dodávek, začala o problémech psát i Moskvou přísně kontrolovaná média. „Už nelze popírat známky nedostatku benzinu v regionech,“ psala tamní média, která se obvykle snaží neúspěchy skrývat.
Vysocí představitelé NATO a španělské vlády se s relativním klidem staví k nejnovějším hrozbám amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten pohrozil, že Španělsko potrestá za jeho nedostatečné výdaje na obranu. Jeden z vysokých důstojníků NATO v Bruselu uvedl, že „hrozba není brána na vojenské úrovni vážně“ a Španělé reagují pokojně.
Evropští lídři se na summitu v Bruselu pustili do diskuse o Ukrajině, nyní už bez přítomnosti prezidenta Volodymyra Zelenského. Klíčovým a nejproblematičtějším bodem jednání je otázka, co s ruskými zmrazenými aktivy, z nichž většina je uložena ve finančním depozitáři Euroclear se sídlem v Belgii.
V době, kdy probíhá demolice Východního křídla Bílého domu, části budovy, která byla po desetiletí spojena s prvními dámami Spojených států, zachovává Melania Trumpová mlčení. První dáma se veřejně nevyjádřila ke zbourání Východního křídla, jež sloužilo jako sídlo prezidentských manželek od administrativy Carthera. Tato demolice přitom narušila kancelářské prostory jejího týmu a vynutila si zastavení prohlídek Bílého domu pro veřejnost.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová ve čtvrtek prohlásila, že jakýkoli krok Evropské unie ke konfiskaci ruských aktiv držených na účtech společnosti Euroclear povede k „bolestivé reakci“ ze strany Ruska. Zacharovová uvedla, že EU nemá žádné zákonné prostředky k zabavení ruského majetku. Jeho konfiskace by tak byla považována za „krádež“.