Rozhodnutí administrativy Donalda Trumpa pozastavit veškeré financování zahraniční pomoci Spojenými státy může mít vážné důsledky pro boj proti HIV, varují odborníci. USA jsou dlouhodobě největším dárcem mezinárodní pomoci v této oblasti, přičemž v roce 2023 pokryly 73 % globálního financování.
Součástí této podpory je i americký program PEPFAR (Prezidentský nouzový plán pro pomoc v boji proti AIDS), který se zaměřuje na prevenci, diagnostiku a léčbu HIV v nízko- a středněpříjmových zemích. Program byl nyní výrazně narušen, varuje The Conversation.
Omezení financování HIV se však netýká pouze Spojených států. Pět největších dárcovských zemí – USA, Velká Británie, Francie, Německo a Nizozemsko – oznámilo škrty zahraniční pomoci na roky 2025 a 2026 v rozmezí 8 % až 70 %. Celkově se předpokládá pokles mezinárodního financování HIV o 24 %.
Nová studie ukazuje, že v nejhorším scénáři by to mohlo vést k více než 10 milionům nových infekcí HIV a téměř 3 milionům úmrtí v příštích pěti letech.
HIV (virus lidské imunitní nedostatečnosti) napadá imunitní systém a může se přenášet při porodu, nechráněném pohlavním styku nebo kontaktem s krví, například sdílením jehel. Pokud se neléčí, může přejít do AIDS, což je smrtelná fáze onemocnění.
V 90. letech bylo HIV nejnebezpečnější infekční chorobou na světě. Přestože dodnes neexistuje lék, moderní léčba umožňuje virus potlačit pomocí každodenní tabletky. Díky globálním snahám se podařilo snížit počet nových infekcí HIV o 39 % (z 2,1 milionu v roce 2010 na 1,3 milionu v roce 2023) a úmrtnost o 51 % (z 1,3 milionu na 630 000).
Většina tohoto poklesu se odehrála v subsaharské Africe, kde epidemie dosáhla nejhorší úrovně. Dnes zde žijí téměř dvě třetiny všech HIV pozitivních osob.
Vědci analyzovali dopady plánovaných škrtů pomocí matematického modelu ve 26 nízko- a středněpříjmových zemích, kde žije přibližně polovina všech HIV pozitivních osob. Model počítal se dvěma scénáři. V prvním dojde k poklesu financování o 24 %, což by mohlo vést k 70 000 až 1,73 milionu nových infekcí a 5 000 až 61 000 úmrtím mezi lety 2025 a 2030. Okamžité ukončení PEPFAR a dalších programů by pak mohlo znamenat 4,43 až 10,75 milionu nových infekcí a 770 000 až 2,93 milionu úmrtí.
V nejhorším případě by se počet nových ročních infekcí do roku 2030 mohl zvýšit až na 3,4 milionu, což by bylo více než v roce 1995, kdy epidemie dosáhla vrcholu.
Největší dopad by měly škrty v subsaharské Africe, kde velká část léčby HIV závisí na zahraniční pomoci. V dalších regionech by byl nárůst infekcí nejvýraznější mezi zranitelnými skupinami, jako jsou lidé užívající injekční drogy, sexuální pracovníci, homosexuální muži a trans osoby.
Region Asie a Tichomoří, který v roce 2023 obdržel 591 milionů dolarů v mezinárodní pomoci na HIV, by rovněž čelil výraznému nárůstu případů. Vzhledem k tomu, že více než 10 % HIV infekcí mezi osobami narozenými v Austrálii bylo získáno v zahraničí, by tato situace mohla ovlivnit i západní země.
Vědci varují, že pokud se financování neobnoví, svět by se mohl vrátit k vysokým číslům infekcí a úmrtí, která byla zaznamenána v nejhorších letech epidemie HIV. Protesty proti škrtům financování již probíhají ve Spojených státech, ale situace vyžaduje širší mezinárodní reakci.
„Tyto výsledky pravděpodobně podceňují skutečný dopad škrtů,“ upozorňují autoři studie. Pokud se světoví lídři nerozhodnou situaci řešit, boj proti HIV může zaznamenat největší krok zpět za poslední desetiletí.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.