Rozhodnutí administrativy Donalda Trumpa pozastavit veškeré financování zahraniční pomoci Spojenými státy může mít vážné důsledky pro boj proti HIV, varují odborníci. USA jsou dlouhodobě největším dárcem mezinárodní pomoci v této oblasti, přičemž v roce 2023 pokryly 73 % globálního financování.
Součástí této podpory je i americký program PEPFAR (Prezidentský nouzový plán pro pomoc v boji proti AIDS), který se zaměřuje na prevenci, diagnostiku a léčbu HIV v nízko- a středněpříjmových zemích. Program byl nyní výrazně narušen, varuje The Conversation.
Omezení financování HIV se však netýká pouze Spojených států. Pět největších dárcovských zemí – USA, Velká Británie, Francie, Německo a Nizozemsko – oznámilo škrty zahraniční pomoci na roky 2025 a 2026 v rozmezí 8 % až 70 %. Celkově se předpokládá pokles mezinárodního financování HIV o 24 %.
Nová studie ukazuje, že v nejhorším scénáři by to mohlo vést k více než 10 milionům nových infekcí HIV a téměř 3 milionům úmrtí v příštích pěti letech.
HIV (virus lidské imunitní nedostatečnosti) napadá imunitní systém a může se přenášet při porodu, nechráněném pohlavním styku nebo kontaktem s krví, například sdílením jehel. Pokud se neléčí, může přejít do AIDS, což je smrtelná fáze onemocnění.
V 90. letech bylo HIV nejnebezpečnější infekční chorobou na světě. Přestože dodnes neexistuje lék, moderní léčba umožňuje virus potlačit pomocí každodenní tabletky. Díky globálním snahám se podařilo snížit počet nových infekcí HIV o 39 % (z 2,1 milionu v roce 2010 na 1,3 milionu v roce 2023) a úmrtnost o 51 % (z 1,3 milionu na 630 000).
Většina tohoto poklesu se odehrála v subsaharské Africe, kde epidemie dosáhla nejhorší úrovně. Dnes zde žijí téměř dvě třetiny všech HIV pozitivních osob.
Vědci analyzovali dopady plánovaných škrtů pomocí matematického modelu ve 26 nízko- a středněpříjmových zemích, kde žije přibližně polovina všech HIV pozitivních osob. Model počítal se dvěma scénáři. V prvním dojde k poklesu financování o 24 %, což by mohlo vést k 70 000 až 1,73 milionu nových infekcí a 5 000 až 61 000 úmrtím mezi lety 2025 a 2030. Okamžité ukončení PEPFAR a dalších programů by pak mohlo znamenat 4,43 až 10,75 milionu nových infekcí a 770 000 až 2,93 milionu úmrtí.
V nejhorším případě by se počet nových ročních infekcí do roku 2030 mohl zvýšit až na 3,4 milionu, což by bylo více než v roce 1995, kdy epidemie dosáhla vrcholu.
Největší dopad by měly škrty v subsaharské Africe, kde velká část léčby HIV závisí na zahraniční pomoci. V dalších regionech by byl nárůst infekcí nejvýraznější mezi zranitelnými skupinami, jako jsou lidé užívající injekční drogy, sexuální pracovníci, homosexuální muži a trans osoby.
Region Asie a Tichomoří, který v roce 2023 obdržel 591 milionů dolarů v mezinárodní pomoci na HIV, by rovněž čelil výraznému nárůstu případů. Vzhledem k tomu, že více než 10 % HIV infekcí mezi osobami narozenými v Austrálii bylo získáno v zahraničí, by tato situace mohla ovlivnit i západní země.
Vědci varují, že pokud se financování neobnoví, svět by se mohl vrátit k vysokým číslům infekcí a úmrtí, která byla zaznamenána v nejhorších letech epidemie HIV. Protesty proti škrtům financování již probíhají ve Spojených státech, ale situace vyžaduje širší mezinárodní reakci.
„Tyto výsledky pravděpodobně podceňují skutečný dopad škrtů,“ upozorňují autoři studie. Pokud se světoví lídři nerozhodnou situaci řešit, boj proti HIV může zaznamenat největší krok zpět za poslední desetiletí.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
V Izraeli pokračuje sčítání hlasů po nedávných parlamentních volbách, přičemž průběžné výsledky po sečtení více než 57 procent odevzdaných lístků ukazují na vedení bloku premiéra Benjamina Netanjahua. Tento pravicový blok dosud získal 55 křesel v Knesetu, což však prozatím nestačí na získání potřebné většiny 61 mandátů. Opoziční tábor v tuto chvíli drží 49 křesel a zastoupení arabských stran čítá celkem 16 mandátů.