Rozhodnutí administrativy Donalda Trumpa pozastavit veškeré financování zahraniční pomoci Spojenými státy může mít vážné důsledky pro boj proti HIV, varují odborníci. USA jsou dlouhodobě největším dárcem mezinárodní pomoci v této oblasti, přičemž v roce 2023 pokryly 73 % globálního financování.
Součástí této podpory je i americký program PEPFAR (Prezidentský nouzový plán pro pomoc v boji proti AIDS), který se zaměřuje na prevenci, diagnostiku a léčbu HIV v nízko- a středněpříjmových zemích. Program byl nyní výrazně narušen, varuje The Conversation.
Omezení financování HIV se však netýká pouze Spojených států. Pět největších dárcovských zemí – USA, Velká Británie, Francie, Německo a Nizozemsko – oznámilo škrty zahraniční pomoci na roky 2025 a 2026 v rozmezí 8 % až 70 %. Celkově se předpokládá pokles mezinárodního financování HIV o 24 %.
Nová studie ukazuje, že v nejhorším scénáři by to mohlo vést k více než 10 milionům nových infekcí HIV a téměř 3 milionům úmrtí v příštích pěti letech.
HIV (virus lidské imunitní nedostatečnosti) napadá imunitní systém a může se přenášet při porodu, nechráněném pohlavním styku nebo kontaktem s krví, například sdílením jehel. Pokud se neléčí, může přejít do AIDS, což je smrtelná fáze onemocnění.
V 90. letech bylo HIV nejnebezpečnější infekční chorobou na světě. Přestože dodnes neexistuje lék, moderní léčba umožňuje virus potlačit pomocí každodenní tabletky. Díky globálním snahám se podařilo snížit počet nových infekcí HIV o 39 % (z 2,1 milionu v roce 2010 na 1,3 milionu v roce 2023) a úmrtnost o 51 % (z 1,3 milionu na 630 000).
Většina tohoto poklesu se odehrála v subsaharské Africe, kde epidemie dosáhla nejhorší úrovně. Dnes zde žijí téměř dvě třetiny všech HIV pozitivních osob.
Vědci analyzovali dopady plánovaných škrtů pomocí matematického modelu ve 26 nízko- a středněpříjmových zemích, kde žije přibližně polovina všech HIV pozitivních osob. Model počítal se dvěma scénáři. V prvním dojde k poklesu financování o 24 %, což by mohlo vést k 70 000 až 1,73 milionu nových infekcí a 5 000 až 61 000 úmrtím mezi lety 2025 a 2030. Okamžité ukončení PEPFAR a dalších programů by pak mohlo znamenat 4,43 až 10,75 milionu nových infekcí a 770 000 až 2,93 milionu úmrtí.
V nejhorším případě by se počet nových ročních infekcí do roku 2030 mohl zvýšit až na 3,4 milionu, což by bylo více než v roce 1995, kdy epidemie dosáhla vrcholu.
Největší dopad by měly škrty v subsaharské Africe, kde velká část léčby HIV závisí na zahraniční pomoci. V dalších regionech by byl nárůst infekcí nejvýraznější mezi zranitelnými skupinami, jako jsou lidé užívající injekční drogy, sexuální pracovníci, homosexuální muži a trans osoby.
Region Asie a Tichomoří, který v roce 2023 obdržel 591 milionů dolarů v mezinárodní pomoci na HIV, by rovněž čelil výraznému nárůstu případů. Vzhledem k tomu, že více než 10 % HIV infekcí mezi osobami narozenými v Austrálii bylo získáno v zahraničí, by tato situace mohla ovlivnit i západní země.
Vědci varují, že pokud se financování neobnoví, svět by se mohl vrátit k vysokým číslům infekcí a úmrtí, která byla zaznamenána v nejhorších letech epidemie HIV. Protesty proti škrtům financování již probíhají ve Spojených státech, ale situace vyžaduje širší mezinárodní reakci.
„Tyto výsledky pravděpodobně podceňují skutečný dopad škrtů,“ upozorňují autoři studie. Pokud se světoví lídři nerozhodnou situaci řešit, boj proti HIV může zaznamenat největší krok zpět za poslední desetiletí.
Zvláštní zpravodajka OSN pro okupovaná území Francesca Albaneseová varuje, že uznání Palestinského státu nesmí odvést pozornost od naléhavějšího problému, kterým je zastavení masového umírání a hladomoru v Gaze. Ačkoli uznání nezávislé Palestiny vnímá jako důležitý krok, zdůrazňuje, že politická debata o tomto tématu dosud nepřinesla žádný pokrok a naopak umožnila Izraeli rozšířit osady na okupovaném území, čímž se možnost vzniku palestinského státu de facto zmařila. Podle ní je klíčové soustředit se na okamžité ukončení genocidy a dlouhodobé okupace.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil telefonický hovor se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. Během hovoru obě strany potvrdily svůj závazek k dalšímu rozvoji přátelských vztahů a vzájemné spolupráce. Kim Čong-un navíc ocenil rozvíjející se kooperaci mezi oběma zeměmi.
Budoucnost kontroly jaderných zbraní je nejasná. Dohoda Nový START mezi USA a Ruskem vyprší v únoru 2026 a přestože mnoho odborníků předpokládá, že obnovení dohody je v současné situaci, poznamenané válkou na Ukrajině, nemožné, existují argumenty pro optimističtější pohled. Je možné vytvořit novou dohodu, která by zahrnovala tři jaderné mocnosti – USA, Rusko a Čínu – i když by to bylo technologicky i politicky náročné.
Jih Evropy v současné době čelí masivním požárům, které jsou poháněny vlnou veder s teplotami přesahujícími 40 °C. Tato situace si již vyžádala nejméně tři lidské životy a donutila tisíce lidí opustit své domovy. Vysoké teploty a silný vítr komplikují hašení a zvyšují riziko dalších požárů. Červené výstrahy byly vydány v Itálii, Francii, Španělsku, Portugalsku a na Balkáně.
Obavy Kyjeva ze summitu v Anchorage jsou značné a ukrajinské vedení se obává, že americký prezident Donald Trump využije setkání se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem k uzavření dohody, která by Ukrajinu poškodila. Prezident Zelenskyj a jeho evropští spojenci se snaží definovat „červené linie“, které by zabránily Putinovi v tom, aby dohodu použil pouze k přeskupení sil a pokračování ve svém hlavním cíli. Tím podle Zelenského není jen obsazení východní části Ukrajiny, ale zničení suverénního, demokratického ukrajinského státu.
Bílý dům zahájil hloubkovou revizi všech expozic a materiálů v rámci Smithsonova institutu, který spravuje nejvýznamnější americká muzea. Tato iniciativa je reakcí na nedávný prezidentský pokyn, který definuje, jaký obsah by měl být vystavován. Cílem revize je zajistit, aby veškerý obsah muzejí byl v souladu s prezidentskou směrnicí. Prezident Trump chce, aby muzea oslavovala americkou výjimečnost a odstranila veškeré narativy, které označuje za „rozdělující nebo stranické“.
Donald Trump navrhl na pozici komisaře Úřadu pro statistiku práce (BLS) ekonoma E. J. Antoniho. Krátce před svým jmenováním Antoni navrhl, aby úřad pozastavil vydávání měsíčních zpráv o počtu pracovních míst. Podle něj jsou data nespolehlivá a často nadhodnocená.
Časté napětí v zádech, kyčlích nebo ramenou, které neustupuje, a to i přes pravidelné protahování a masáže, může být způsobeno něčím jiným než mechanickou ztuhlostí. Podle Dany Santasové, specialistky na kondiční a silový trénink, může jít o ochranné svalové napětí, které tělo vytváří, aby se ochránilo. Rozpoznání rozdílu mezi oběma typy je klíčové pro každého, kdo se potýká s chronickou ztuhlostí.
Ruský prezident Vladimir Putin si je vědom obrovských nákladů, které Kreml za invazi na Ukrajinu zaplatil. Za poslední tři a půl roku války přitom Rusko získalo pouze 20 % ukrajinského území, ale přišlo o více než milion vojáků, z nichž čtvrt milionu zemřelo. Proč tedy ve válce dál pokračuje? Na to přinesl odpověď magazín Time.
Izrael čelí narůstající mezinárodní kritice kvůli své válce proti Hamásu v Gaze. Důrazné varování nyní zaznělo také od evropské komisařky pro řešení krizí Hadjy Lahbibové, která označila možnou okupaci Gazy za „katastrofální“. Podle ní hrozí Gaze hladomor, přísun pomoci je blokován a pravidla pro registraci nevládních organizací situaci jen zhoršují.
Na trhu s vitaminovými a minerálními doplňky stravy se ročně protočí desítky miliard dolarů a jejich užívání je velmi rozšířené. Přesto panují neustálé dohady o jejich skutečných účincích, přičemž některé studie tvrdí, že nemají žádné zdravotní přínosy, a jiné dokonce naznačují, že mohou být zdraví škodlivé. Mnozí z nás se proto ptají, zda je vůbec nutné je užívat.
Jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským vůdcem Vladimirem Putinem se nezadržitelně blíží a očekávání jsou vysoká. Výsledek jejich setkání může v příštích týdnech či měsících rozhodnout nejen o tom, zda vůbec odstartuje mírový proces na Ukrajině, ale i o jeho konkrétní podobě. Pokud se Trump postaví k požadavkům Kremlu vstřícně, může se Washington stát klíčovým hybatelem tlaku na Kyjev, aby přistoupil k územním ústupkům.