Rozhodnutí administrativy Donalda Trumpa pozastavit veškeré financování zahraniční pomoci Spojenými státy může mít vážné důsledky pro boj proti HIV, varují odborníci. USA jsou dlouhodobě největším dárcem mezinárodní pomoci v této oblasti, přičemž v roce 2023 pokryly 73 % globálního financování.
Součástí této podpory je i americký program PEPFAR (Prezidentský nouzový plán pro pomoc v boji proti AIDS), který se zaměřuje na prevenci, diagnostiku a léčbu HIV v nízko- a středněpříjmových zemích. Program byl nyní výrazně narušen, varuje The Conversation.
Omezení financování HIV se však netýká pouze Spojených států. Pět největších dárcovských zemí – USA, Velká Británie, Francie, Německo a Nizozemsko – oznámilo škrty zahraniční pomoci na roky 2025 a 2026 v rozmezí 8 % až 70 %. Celkově se předpokládá pokles mezinárodního financování HIV o 24 %.
Nová studie ukazuje, že v nejhorším scénáři by to mohlo vést k více než 10 milionům nových infekcí HIV a téměř 3 milionům úmrtí v příštích pěti letech.
HIV (virus lidské imunitní nedostatečnosti) napadá imunitní systém a může se přenášet při porodu, nechráněném pohlavním styku nebo kontaktem s krví, například sdílením jehel. Pokud se neléčí, může přejít do AIDS, což je smrtelná fáze onemocnění.
V 90. letech bylo HIV nejnebezpečnější infekční chorobou na světě. Přestože dodnes neexistuje lék, moderní léčba umožňuje virus potlačit pomocí každodenní tabletky. Díky globálním snahám se podařilo snížit počet nových infekcí HIV o 39 % (z 2,1 milionu v roce 2010 na 1,3 milionu v roce 2023) a úmrtnost o 51 % (z 1,3 milionu na 630 000).
Většina tohoto poklesu se odehrála v subsaharské Africe, kde epidemie dosáhla nejhorší úrovně. Dnes zde žijí téměř dvě třetiny všech HIV pozitivních osob.
Vědci analyzovali dopady plánovaných škrtů pomocí matematického modelu ve 26 nízko- a středněpříjmových zemích, kde žije přibližně polovina všech HIV pozitivních osob. Model počítal se dvěma scénáři. V prvním dojde k poklesu financování o 24 %, což by mohlo vést k 70 000 až 1,73 milionu nových infekcí a 5 000 až 61 000 úmrtím mezi lety 2025 a 2030. Okamžité ukončení PEPFAR a dalších programů by pak mohlo znamenat 4,43 až 10,75 milionu nových infekcí a 770 000 až 2,93 milionu úmrtí.
V nejhorším případě by se počet nových ročních infekcí do roku 2030 mohl zvýšit až na 3,4 milionu, což by bylo více než v roce 1995, kdy epidemie dosáhla vrcholu.
Největší dopad by měly škrty v subsaharské Africe, kde velká část léčby HIV závisí na zahraniční pomoci. V dalších regionech by byl nárůst infekcí nejvýraznější mezi zranitelnými skupinami, jako jsou lidé užívající injekční drogy, sexuální pracovníci, homosexuální muži a trans osoby.
Region Asie a Tichomoří, který v roce 2023 obdržel 591 milionů dolarů v mezinárodní pomoci na HIV, by rovněž čelil výraznému nárůstu případů. Vzhledem k tomu, že více než 10 % HIV infekcí mezi osobami narozenými v Austrálii bylo získáno v zahraničí, by tato situace mohla ovlivnit i západní země.
Vědci varují, že pokud se financování neobnoví, svět by se mohl vrátit k vysokým číslům infekcí a úmrtí, která byla zaznamenána v nejhorších letech epidemie HIV. Protesty proti škrtům financování již probíhají ve Spojených státech, ale situace vyžaduje širší mezinárodní reakci.
„Tyto výsledky pravděpodobně podceňují skutečný dopad škrtů,“ upozorňují autoři studie. Pokud se světoví lídři nerozhodnou situaci řešit, boj proti HIV může zaznamenat největší krok zpět za poslední desetiletí.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.
Sliby administrativy Donalda Trumpa o bleskovém ukončení konfliktu s Íránem narážejí na tvrdou realitu energetického trhu. Zatímco Bílý dům se snaží mírnit paniku tvrzením, že drastické zdražování pohonných hmot je pouze krátkodobým výkyvem v řádu týdnů, experti citovaní serverem Politico vykreslují mnohem temnější scénář. Podle nich existuje pět zásadních bariér, které udrží ceny benzínu na rekordních úrovních po velmi dlouhou dobu.