Administrativa prezidenta Donalda Trumpa ve středu uvalila sankce na dvě největší ruské ropné společnosti. Současně vyzvala Moskvu, aby v souvislosti s válkou na Ukrajině okamžitě přistoupila k příměří. Trump po celé týdny naznačoval možnost uvalení postihů vůči Rusku za pokračování bojů, ale k výrazným trestním opatřením přistoupil až nyní. Oznámení o sankcích se objevilo poté, co Trump uvedl, že zrušil očekávané setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Důvodem je, že „neměl pocit, že by se dostali tam, kam je třeba“.
V Oválné pracovně Trump vysvětlil, že „cítil, že nastal čas“ pro zavedení sankcí, a poznamenal, že s jejich uvalením „dlouho čekal“. Zároveň americký prezident vyjádřil naději, že „nebudou platit dlouho“, protože válka skončí. Ministr financí Scott Bessent ve středečním prohlášení uvedl, že je „čas zastavit zabíjení a okamžitě přistoupit k příměří“.
Bessent dále prohlásil: „Vzhledem k odmítnutí prezidenta Putina ukončit tuto nesmyslnou válku uvaluje ministerstvo financí sankce na dvě největší ruské ropné společnosti, které financují válečnou mašinérii Kremlu.“ Ministr dodal, že ministerstvo financí je připraveno podniknout další kroky, pokud to bude nutné k podpoře snahy prezidenta Trumpa ukončit další válku. Vyzval také spojence, aby se k těmto sankcím připojili.
Sankce cílí na společnosti Rosněfť a Lukoil a téměř tři desítky jejich dceřiných společností. Spojené království se na tyto dvě ropné firmy zaměřilo již minulý týden a Evropská unie ve středu schválila další balík sankcí. O čtvrteční schůzce vyslance EU pro sankce Davida O’Sullivana s vysokým představitelem ministerstva financí USA Johnem Hurleym informoval mluvčí ministerstva financí.
Ukrajinská velvyslankyně v USA Olga Stefanishyna toto středeční oznámení pochválila s tím, že přichází po mnoha pokusech dát Rusku šanci zahájit skutečná jednání o ukončení války. Stefanishyna uvedla, že toto rozhodnutí je v plném souladu s konzistentním postojem Ukrajiny. Ten říká, že mír je možný jen skrze sílu a tlak na agresora za použití všech dostupných mezinárodních nástrojů. Dále dodala, že očekává „silná rozhodnutí od evropských partnerů zítra, po zasedání Evropské rady“.
Ukrajina neustále volala po zvýšení tlaku na Moskvu, protože boje nadále zuří. Diplomatické snahy o ukončení války se zastavily a Rusko odmítlo myšlenku zmrazení konfliktu pro jednání. To je přitom něco, co Ukrajina a Evropa podporují. Trump minulý týden oznámil, že se hodlá setkat s ruským prezidentem Putinem v Budapešti. Ve středu však řekl, že očekávaný summit „zrušil“, a novinářům sdělil, že se mu to „prostě nezdálo správné“, i když naznačil, že se v budoucnu setkají.
Dopad nových amerických sankcí bude do značné míry záviset na jejich implementaci. Také na tom, zda administrativa prosadí sekundární sankce, řekli experti pro CNN. Eddie Fishman, vedoucí pracovník v Atlantic Council, vysvětlil: „Zatím byly oznámeny primární sankce na Rosněfť a Lukoil, ale klíčové bude, jestli se objeví hrozba sekundárních sankcí pro banky, ropné rafinerie a obchodníky ve třetích zemích, kteří s Rosněftí a Lukoilem obchodují.“
V lednu Bidenova administrativa oznámila sankce vůči dalším předním ruským ropným společnostem, ale cílení na Rosněfť a Lukoil odložila. Tehdejší představitelé argumentovali, že s uvalením sankcí čekali až na sklonku administrativy. Částečně to bylo kvůli stavu globálního trhu s ropou a potenciálnímu dopadu na americkou ekonomiku. Trump již dříve ohledně zavedení dalších sankcí na Rusko váhal.
Na otázku na summitu G7 v červnu, proč neuložit sankce, Trump uvedl: „Když uvalím sankce na nějakou zemi, stojí to USA obrovské množství peněz,“ a dodal: „Sankce nejsou jednoduché. Není to jen jednosměrná ulice.“ Středeční oznámení přišlo jen několik hodin poté, co Rusko zahájilo rozsáhlý letecký útok na Ukrajinu, včetně Kyjeva.
Ministr Bessent již dříve ve středu avizoval nové sankce jako „jedny z největších“. Poukázal na Trumpovo zklamání z Putina a stavu rozhovorů o ukončení války na Ukrajině, které následovaly po summitu na Aljašce před více než dvěma měsíci. Bessent pro Fox Business řekl: „Prezident Putin nepřišel k jednacímu stolu upřímným a čestným způsobem, jak jsme doufali. Na Aljašce proběhly rozhovory; prezident Trump odešel, když si uvědomil, že se věci neposouvají.“ Ministr dodal, že probíhaly i zákulisní rozhovory, ale že prezident je zklamán stavem těchto jednání.
Bessent zdůraznil, že jde o „sankce, nikoli sekundární tarify“, a dodal: „Budou podstatné a silné a naléhavě vyzýváme naše evropské spojence a spojence G7 plus Kanadu a Austrálii, aby se k nám přidali.“
Evropští lídři se na summitu v Bruselu pustili do diskuse o Ukrajině, nyní už bez přítomnosti prezidenta Volodymyra Zelenského. Klíčovým a nejproblematičtějším bodem jednání je otázka, co s ruskými zmrazenými aktivy, z nichž většina je uložena ve finančním depozitáři Euroclear se sídlem v Belgii.
V době, kdy probíhá demolice Východního křídla Bílého domu, části budovy, která byla po desetiletí spojena s prvními dámami Spojených států, zachovává Melania Trumpová mlčení. První dáma se veřejně nevyjádřila ke zbourání Východního křídla, jež sloužilo jako sídlo prezidentských manželek od administrativy Carthera. Tato demolice přitom narušila kancelářské prostory jejího týmu a vynutila si zastavení prohlídek Bílého domu pro veřejnost.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová ve čtvrtek prohlásila, že jakýkoli krok Evropské unie ke konfiskaci ruských aktiv držených na účtech společnosti Euroclear povede k „bolestivé reakci“ ze strany Ruska. Zacharovová uvedla, že EU nemá žádné zákonné prostředky k zabavení ruského majetku. Jeho konfiskace by tak byla považována za „krádež“.
Státní návštěva krále Karla III. ve Vatikánu odstartovala ve čtvrtek významným momentem. Britský monarcha se stal prvním panovníkem po 500 letech, který se modlil společně s papežem. Tato událost se konala po náročném týdnu doma, poznamenaném přetrvávajícími následky skandálu prince Andrewa. Král Karel a královna Camilla se poprvé od jeho květnového zvolení setkali s papežem Lvem XIV., a to po svém středečním příletu do Říma, kde oslavují Svatý jubilejní rok, jenž se koná každých pětadvacet let.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že „stávající struktura“ Východního křídla Bílého domu musí být stržena. Cílem je umožnit výstavbu nového tanečního sálu v odhadované hodnotě 250 milionů dolarů (přibližně 186 milionů liber). Bourací práce začaly již v pondělí a dva představitelé administrativy sdělili americkému partnerovi BBC, stanici CBS, že do konce týdne by měla být budova kompletně srovnána se zemí.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa ve středu uvalila sankce na dvě největší ruské ropné společnosti. Současně vyzvala Moskvu, aby v souvislosti s válkou na Ukrajině okamžitě přistoupila k příměří. Trump po celé týdny naznačoval možnost uvalení postihů vůči Rusku za pokračování bojů, ale k výrazným trestním opatřením přistoupil až nyní. Oznámení o sankcích se objevilo poté, co Trump uvedl, že zrušil očekávané setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Důvodem je, že „neměl pocit, že by se dostali tam, kam je třeba“.
Zatímco se ruská válečná mašinerie posouvá vpřed na východě Ukrajiny, probíhá další ofenziva daleko za frontovou linií. Rusko zintenzivňuje noční útoky drony na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Vzhledem k rychlému zvyšování produkce těchto zbraní se ruské údery stávají stále intenzivnějšími.
První dáma USA Melania Trumpová oznámila návrat osmi ukrajinských dětí z ruského zajetí k jejich rodinám, což je úsilí, které si získalo pochvalu. Ovšem její charakteristika situace vyvolává u některých obhájců znepokojení. Prezident Donald Trump zároveň během setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským zpochybnil odhady počtu dětí unesených Ruskem.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil podporu návrhu amerického prezidenta Donalda Trumpa na zmrazení války s Ruskem na stávajících frontových liniích. Označil jej za „dobrý kompromis“, přestože připustil, že Moskva dala jasně najevo, že takové uspořádání nepřijme. Zelenskyj to uvedl během návštěvy Osla, která byla součástí jeho skandinávského turné s cílem zajistit další vojenskou pomoc.
Evropští lídři a spojenci Ukrajiny vydali v úterý brzy ráno opatrné varování americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi ohledně jeho vlažné podpory Kyjeva. Vyjádřili souhlas s jeho výzvou k okamžitému zastavení bojů, ale současně odmítli jakýkoliv návrh na územní ústupky ve prospěch Moskvy.
Ruské síly zaútočily ve středu ráno v ukrajinském Charkově na školku pomocí bezpilotních letounů. Úder potvrdili nejvyšší ukrajinští představitelé. Starosta Charkova Ihor Těrechov uvedl, že došlo k přímému zásahu soukromé mateřské školy v Choloďnojarském obvodu, po kterém vypukl požár.
Spojené království vyslalo do Izraele vojenský personál, který má pomoci s dohledem nad křehkým příměřím v Gaze. Spojené státy se snaží upevnit příměří, které minulý týden zprostředkoval Donald Trump, navzdory přetrvávajícímu násilí na obou stranách. Britští vojáci se připojí k mnohonárodní pracovní skupině pod vedením USA.