Administrativa prezidenta Donalda Trumpa ve středu uvalila sankce na dvě největší ruské ropné společnosti. Současně vyzvala Moskvu, aby v souvislosti s válkou na Ukrajině okamžitě přistoupila k příměří. Trump po celé týdny naznačoval možnost uvalení postihů vůči Rusku za pokračování bojů, ale k výrazným trestním opatřením přistoupil až nyní. Oznámení o sankcích se objevilo poté, co Trump uvedl, že zrušil očekávané setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Důvodem je, že „neměl pocit, že by se dostali tam, kam je třeba“.
V Oválné pracovně Trump vysvětlil, že „cítil, že nastal čas“ pro zavedení sankcí, a poznamenal, že s jejich uvalením „dlouho čekal“. Zároveň americký prezident vyjádřil naději, že „nebudou platit dlouho“, protože válka skončí. Ministr financí Scott Bessent ve středečním prohlášení uvedl, že je „čas zastavit zabíjení a okamžitě přistoupit k příměří“.
Bessent dále prohlásil: „Vzhledem k odmítnutí prezidenta Putina ukončit tuto nesmyslnou válku uvaluje ministerstvo financí sankce na dvě největší ruské ropné společnosti, které financují válečnou mašinérii Kremlu.“ Ministr dodal, že ministerstvo financí je připraveno podniknout další kroky, pokud to bude nutné k podpoře snahy prezidenta Trumpa ukončit další válku. Vyzval také spojence, aby se k těmto sankcím připojili.
Sankce cílí na společnosti Rosněfť a Lukoil a téměř tři desítky jejich dceřiných společností. Spojené království se na tyto dvě ropné firmy zaměřilo již minulý týden a Evropská unie ve středu schválila další balík sankcí. O čtvrteční schůzce vyslance EU pro sankce Davida O’Sullivana s vysokým představitelem ministerstva financí USA Johnem Hurleym informoval mluvčí ministerstva financí.
Ukrajinská velvyslankyně v USA Olga Stefanishyna toto středeční oznámení pochválila s tím, že přichází po mnoha pokusech dát Rusku šanci zahájit skutečná jednání o ukončení války. Stefanishyna uvedla, že toto rozhodnutí je v plném souladu s konzistentním postojem Ukrajiny. Ten říká, že mír je možný jen skrze sílu a tlak na agresora za použití všech dostupných mezinárodních nástrojů. Dále dodala, že očekává „silná rozhodnutí od evropských partnerů zítra, po zasedání Evropské rady“.
Ukrajina neustále volala po zvýšení tlaku na Moskvu, protože boje nadále zuří. Diplomatické snahy o ukončení války se zastavily a Rusko odmítlo myšlenku zmrazení konfliktu pro jednání. To je přitom něco, co Ukrajina a Evropa podporují. Trump minulý týden oznámil, že se hodlá setkat s ruským prezidentem Putinem v Budapešti. Ve středu však řekl, že očekávaný summit „zrušil“, a novinářům sdělil, že se mu to „prostě nezdálo správné“, i když naznačil, že se v budoucnu setkají.
Dopad nových amerických sankcí bude do značné míry záviset na jejich implementaci. Také na tom, zda administrativa prosadí sekundární sankce, řekli experti pro CNN. Eddie Fishman, vedoucí pracovník v Atlantic Council, vysvětlil: „Zatím byly oznámeny primární sankce na Rosněfť a Lukoil, ale klíčové bude, jestli se objeví hrozba sekundárních sankcí pro banky, ropné rafinerie a obchodníky ve třetích zemích, kteří s Rosněftí a Lukoilem obchodují.“
V lednu Bidenova administrativa oznámila sankce vůči dalším předním ruským ropným společnostem, ale cílení na Rosněfť a Lukoil odložila. Tehdejší představitelé argumentovali, že s uvalením sankcí čekali až na sklonku administrativy. Částečně to bylo kvůli stavu globálního trhu s ropou a potenciálnímu dopadu na americkou ekonomiku. Trump již dříve ohledně zavedení dalších sankcí na Rusko váhal.
Na otázku na summitu G7 v červnu, proč neuložit sankce, Trump uvedl: „Když uvalím sankce na nějakou zemi, stojí to USA obrovské množství peněz,“ a dodal: „Sankce nejsou jednoduché. Není to jen jednosměrná ulice.“ Středeční oznámení přišlo jen několik hodin poté, co Rusko zahájilo rozsáhlý letecký útok na Ukrajinu, včetně Kyjeva.
Ministr Bessent již dříve ve středu avizoval nové sankce jako „jedny z největších“. Poukázal na Trumpovo zklamání z Putina a stavu rozhovorů o ukončení války na Ukrajině, které následovaly po summitu na Aljašce před více než dvěma měsíci. Bessent pro Fox Business řekl: „Prezident Putin nepřišel k jednacímu stolu upřímným a čestným způsobem, jak jsme doufali. Na Aljašce proběhly rozhovory; prezident Trump odešel, když si uvědomil, že se věci neposouvají.“ Ministr dodal, že probíhaly i zákulisní rozhovory, ale že prezident je zklamán stavem těchto jednání.
Bessent zdůraznil, že jde o „sankce, nikoli sekundární tarify“, a dodal: „Budou podstatné a silné a naléhavě vyzýváme naše evropské spojence a spojence G7 plus Kanadu a Austrálii, aby se k nám přidali.“
Česko v prvním prosincovém týdnu zaskočila i zpráva o rozchodu Lucie Vondráčkové a Zdeňka Polívky, ke kterému došlo již před několika měsíci. Jako první ji oznámil zápasník a herečka a zpěvačka ji pouze potvrdila. Nakonec se i ona vyjádřila obsáhleji.
Jiřině Bohdalové je sice už 94 let, ale nejšťastnější dny ve svém životě možná zažívá právě na začátku letošního prosince. Splnilo se jí totiž přání, když se stala prababičkou. Syn její dcery Simony Stašové přivítal na světě prvního potomka. Co tomu legendární herečka říká?
Šéf hnutí ANO Andrej Babiš se v úterý stane premiérem, ačkoliv dnes neproběhla schůzka prezidenta Petra Pavla s jedním z ministerských kandidátů. Potvrdil to Pražský hrad s tím, že další postup ve věci jmenování nové české vlády zatím není daný.
Nejsmutnější událostí uplynulého týdne v Česku bylo úmrtí moderátora Patrika Hezuckého, jenž byl přes čtvrtstoletí nerozlučným parťákem Leoše Mareše v ranní show Evropy 2. Všechny proto zajímalo, jak bude vypadat pondělní ranní vysílání zmíněné stanice. Marešův hlas k posluchačům nepromluvil.
Už jen s jediným kandidátem na ministra v nové české vládě nemluvil prezident Petr Pavel. Z pondělního jednání se totiž omluvil poslanec Filip Turek (Motoristé), možný příští ministr životního prostředí. Turek se dnes ozval z nemocnice a vysvětlil, co ho trápí.
V Brně došlo v pondělí dopoledne k vážnému trestnému činu. Žena, kterou útočník napadl a pobodal na ulici, zraněním podlehla. Podezřelého dopadla policie, která tragickou událost nadále vyšetřuje.
Ke slavným prosincovým oslavencům patří i Dara Rolins, která v neděli oslavila 53. narozeniny. Fanoušci ji zahrnuli vzkazy a přáli jí hodně štěstí a zdraví. Populární zpěvačka prý ale má všechno, po čem toužila.
Česko zasáhla v uplynulém týdnu jedna mimořádně smutná zpráva. Ve věku pouhých 55 let zemřel Patrik Hezucký. Jak následně vyšlo najevo, známého moderátora zabil nádor. Blízké teď čekají smutné povinnosti. Už se přitom objevily první informace o posledním rozloučení s Hezuckým.
Americký prezident Donald Trump naznačil potenciální obavy ohledně plánované dohody, v níž má Netflix za 72 miliard dolarů koupit filmové studio a oblíbené streamovací sítě HBO od společnosti Warner Brothers Discovery. Na nedělní akci ve Washingtonu řekl, že Netflix má „velký tržní podíl“ a spojená velikost firem „by mohla být problém“.
Bývalý americký velvyslanec při Evropské unii, Gordon Sondland, prohlásil, že Donald Trump chce, aby Evropa v budoucnu převzala vůdčí roli v jednáních s Ruskem. Sondland v rozhovoru pro BBC uvedl, že „USA mohou krýt záda, Spojené státy mohou podporovat, ale skutečně by měla být v čele Evropa, a k tomu Donald Trump směřuje.“
Země Evropské unie budou muset každá individuálně poskytnout miliardové záruky na pokrytí úvěrů ve výši až 210 miliard eur, které jsou naléhavě potřeba pro Ukrajinu. Podle dokumentů, které získal deník Politico, by Německo mělo nést největší potenciální břemeno ve výši až 52 miliard eur. Evropská komise představila tyto závratné souhrny diplomatům minulý týden poté, co odhalila návrh na reparační půjčku Ukrajině ve výši 165 miliard eur, která by byla zajištěna hotovostní hodnotou zmrazených ruských aktiv.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v pondělí setká s evropskými lídry v Londýně na znamení jednoty. Tato schůzka proběhne poté, co ho americký prezident Donald Trump obvinil z toho, že si nepřečetl nejnovější mírový návrh, a v době, kdy Kreml pochválil nový, tvrdší postoj Spojených států vůči Evropě.