Administrativa prezidenta Donalda Trumpa ve středu uvalila sankce na dvě největší ruské ropné společnosti. Současně vyzvala Moskvu, aby v souvislosti s válkou na Ukrajině okamžitě přistoupila k příměří. Trump po celé týdny naznačoval možnost uvalení postihů vůči Rusku za pokračování bojů, ale k výrazným trestním opatřením přistoupil až nyní. Oznámení o sankcích se objevilo poté, co Trump uvedl, že zrušil očekávané setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Důvodem je, že „neměl pocit, že by se dostali tam, kam je třeba“.
V Oválné pracovně Trump vysvětlil, že „cítil, že nastal čas“ pro zavedení sankcí, a poznamenal, že s jejich uvalením „dlouho čekal“. Zároveň americký prezident vyjádřil naději, že „nebudou platit dlouho“, protože válka skončí. Ministr financí Scott Bessent ve středečním prohlášení uvedl, že je „čas zastavit zabíjení a okamžitě přistoupit k příměří“.
Bessent dále prohlásil: „Vzhledem k odmítnutí prezidenta Putina ukončit tuto nesmyslnou válku uvaluje ministerstvo financí sankce na dvě největší ruské ropné společnosti, které financují válečnou mašinérii Kremlu.“ Ministr dodal, že ministerstvo financí je připraveno podniknout další kroky, pokud to bude nutné k podpoře snahy prezidenta Trumpa ukončit další válku. Vyzval také spojence, aby se k těmto sankcím připojili.
Sankce cílí na společnosti Rosněfť a Lukoil a téměř tři desítky jejich dceřiných společností. Spojené království se na tyto dvě ropné firmy zaměřilo již minulý týden a Evropská unie ve středu schválila další balík sankcí. O čtvrteční schůzce vyslance EU pro sankce Davida O’Sullivana s vysokým představitelem ministerstva financí USA Johnem Hurleym informoval mluvčí ministerstva financí.
Ukrajinská velvyslankyně v USA Olga Stefanishyna toto středeční oznámení pochválila s tím, že přichází po mnoha pokusech dát Rusku šanci zahájit skutečná jednání o ukončení války. Stefanishyna uvedla, že toto rozhodnutí je v plném souladu s konzistentním postojem Ukrajiny. Ten říká, že mír je možný jen skrze sílu a tlak na agresora za použití všech dostupných mezinárodních nástrojů. Dále dodala, že očekává „silná rozhodnutí od evropských partnerů zítra, po zasedání Evropské rady“.
Ukrajina neustále volala po zvýšení tlaku na Moskvu, protože boje nadále zuří. Diplomatické snahy o ukončení války se zastavily a Rusko odmítlo myšlenku zmrazení konfliktu pro jednání. To je přitom něco, co Ukrajina a Evropa podporují. Trump minulý týden oznámil, že se hodlá setkat s ruským prezidentem Putinem v Budapešti. Ve středu však řekl, že očekávaný summit „zrušil“, a novinářům sdělil, že se mu to „prostě nezdálo správné“, i když naznačil, že se v budoucnu setkají.
Dopad nových amerických sankcí bude do značné míry záviset na jejich implementaci. Také na tom, zda administrativa prosadí sekundární sankce, řekli experti pro CNN. Eddie Fishman, vedoucí pracovník v Atlantic Council, vysvětlil: „Zatím byly oznámeny primární sankce na Rosněfť a Lukoil, ale klíčové bude, jestli se objeví hrozba sekundárních sankcí pro banky, ropné rafinerie a obchodníky ve třetích zemích, kteří s Rosněftí a Lukoilem obchodují.“
V lednu Bidenova administrativa oznámila sankce vůči dalším předním ruským ropným společnostem, ale cílení na Rosněfť a Lukoil odložila. Tehdejší představitelé argumentovali, že s uvalením sankcí čekali až na sklonku administrativy. Částečně to bylo kvůli stavu globálního trhu s ropou a potenciálnímu dopadu na americkou ekonomiku. Trump již dříve ohledně zavedení dalších sankcí na Rusko váhal.
Na otázku na summitu G7 v červnu, proč neuložit sankce, Trump uvedl: „Když uvalím sankce na nějakou zemi, stojí to USA obrovské množství peněz,“ a dodal: „Sankce nejsou jednoduché. Není to jen jednosměrná ulice.“ Středeční oznámení přišlo jen několik hodin poté, co Rusko zahájilo rozsáhlý letecký útok na Ukrajinu, včetně Kyjeva.
Ministr Bessent již dříve ve středu avizoval nové sankce jako „jedny z největších“. Poukázal na Trumpovo zklamání z Putina a stavu rozhovorů o ukončení války na Ukrajině, které následovaly po summitu na Aljašce před více než dvěma měsíci. Bessent pro Fox Business řekl: „Prezident Putin nepřišel k jednacímu stolu upřímným a čestným způsobem, jak jsme doufali. Na Aljašce proběhly rozhovory; prezident Trump odešel, když si uvědomil, že se věci neposouvají.“ Ministr dodal, že probíhaly i zákulisní rozhovory, ale že prezident je zklamán stavem těchto jednání.
Bessent zdůraznil, že jde o „sankce, nikoli sekundární tarify“, a dodal: „Budou podstatné a silné a naléhavě vyzýváme naše evropské spojence a spojence G7 plus Kanadu a Austrálii, aby se k nám přidali.“
Meteorologové v sobotu ráno opět upozornili na nebezpečí ledovky v části Česka. Trvá také smogová situace. Vyplývá to z informací na sociálních sítích Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Bývalý výrazný starosta jedné z pražských městských částí Pavel Novotný se chce vrátit do řad ODS, kterou opustil poté, co byl v loňském roce odsouzen. Oznámil to na sociálních sítích. Občanští demokraté si o uplynulém víkendu zvolili nového předsedu, Martin Kupka nahradil v nejvyšší stranické funkci Petra Fialu.
Ondřej Brzobohatý se konečně dočkal rozhodnutí ve svém sporu s bývalou manželkou Taťánou Kuchařovou. A jistě ho těší, že soud rozhodl v jeho prospěch. Modelka by se měla hudebníkovi omluvit a zaplatit mu značnou sumu. Rozsudek ale zatím není pravomocný.
Miliardová bitva o mediální impérium Warner Bros. Discovery se přesunula do Evropy. Přestože vedení společnosti již přijalo nabídku streamovacího giganta Netflix ve výši 82,7 miliardy dolarů (přibližně 1,9 bilionu korun), konkurenční studio Paramount se odmítá vzdát. Netflix svou vítěznou nabídku tento týden upravil na čistě hotovostní transakci, což mu dává silnou vyjednávací pozici, Paramount však sází na politický a kulturní lobbing v Bruselu a Paříži.
Uprostřed nejmrazivější zimy od začátku války čelí Ukrajina brutální vlně útoků na svou energetickou síť, které prezident Volodymyr Zelenskyj označil za stav energetické nouze. Teploty v posledních týdnech klesaly až k -20 °C a statisíce lidí se ocitly v bytech bez tepla, elektřiny a vody. Jen po úderech z 20. ledna zůstalo v Kyjevě bez vytápění přes pět a půl tisíce bytových domů, což zasáhlo zhruba milion obyvatel. V hlavním městě i dalších centrech musely úřady narychlo vybudovat vyhřívané stany, aby lidé v mrazech vůbec přežili.
Historie dánské kontroly nad Grónskem patří k nejdéle trvajícím a zároveň právně nejpevnějším v moderních dějinách. Jen málokteré zámořské území získalo tak jednoznačné a dlouhodobé uznání mezinárodního společenství jako právě největší ostrov světa spravovaný Dánskem. Přesto se jej dnes Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa snaží vmanévrovat do sféry své kontroly. Argumentace Bílého domu se však opírá o zjevně nepravdivou záminku. Čínské a ruské válečné lodě, jimiž Trump zdůvodňuje údajné ohrožení Grónska, se ve skutečnosti pohybují tisíce kilometrů od jeho břehů.
Britský princ Harry se ostře ohradil proti výrokům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který zpochybnil nasazení spojenců v Afghánistánu. Trump v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že vojáci zemí NATO se v konfliktu drželi „trochu stranou“ a vyhýbali se první linii. Tato slova vyvolala vlnu pobouření mezi veterány, politiky i rodinami padlých vojáků po celé Evropě a v Kanadě.
Bílý dům oficiálně potvrdil, že na svých sociálních sítích sdílel digitálně upravenou fotografii prominentní aktivistky z Minnesoty Nekimy Levy Armstrongové. Snímek byl upraven tak, aby vyvolal dojem, že žena během svého zatčení vzlyká, ačkoliv realita byla jiná. Fakta prověřil mimo jiné analytik CNN Daniel Dale, který potvrdil, že zásah do fotografie měl obžalovanou nepravdivě vykreslit jako plačící a zlomenou osobu.
Rok od začátku druhého funkčního období Donalda Trumpa se mezinárodní řád ocitá pod bezprecedentním tlakem. Zatímco americký prezident razí nevyzpytatelnou agendu, jejímž symbolem se staly hrozby anexí Grónska, Evropa působí dezorganizovaně. Místo ucelené strategie se reakce kontinentu štěpí na izolované kroky ovlivněné vnitrostátní politikou, což oslabuje kolektivní schopnost odstrašení.
Vojenské cvičení v Grónsku, které Dánsko a jeho spojenci z NATO zahájili v reakci na dřívější hrozby Donalda Trumpa, bude podle kodaňského ministerstva obrany pokračovat. Operace s názvem „Arctic Endurance“ byla spuštěna s cílem posílit bezpečnost tohoto autonomního území poté, co americký prezident začal veřejně mluvit o možnosti anexe ostrova.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že k břehům Blízkého východu vysílá námořní „armádu“. Na palubě Air Force One při návratu ze summitu v Davosu prohlášením reagoval na dramatické zprávy o potlačení íránských protestů. Podle aktivistů z agentury HRANA si brutalita teheránského režimu vyžádala již 5 002 obětí, z čehož naprostou většinu tvoří demonstranti, včetně 43 dětí.
Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov prolomil dlouholeté tabu, když před poslanci otevřeně přiznal alarmující stav lidských sil v armádě. Podle jeho slov evidují ozbrojené síly přibližně 200 tisíc vojáků, kteří své pozice opustili bez povolení. Toto oficiální potvrzení masové dezerce šokovalo veřejnost i politickou scénu, neboť o podobných číslech se dosud mluvilo pouze v neoficiálních kuloárních debatách.