Administrativa prezidenta Donalda Trumpa ve středu uvalila sankce na dvě největší ruské ropné společnosti. Současně vyzvala Moskvu, aby v souvislosti s válkou na Ukrajině okamžitě přistoupila k příměří. Trump po celé týdny naznačoval možnost uvalení postihů vůči Rusku za pokračování bojů, ale k výrazným trestním opatřením přistoupil až nyní. Oznámení o sankcích se objevilo poté, co Trump uvedl, že zrušil očekávané setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Důvodem je, že „neměl pocit, že by se dostali tam, kam je třeba“.
V Oválné pracovně Trump vysvětlil, že „cítil, že nastal čas“ pro zavedení sankcí, a poznamenal, že s jejich uvalením „dlouho čekal“. Zároveň americký prezident vyjádřil naději, že „nebudou platit dlouho“, protože válka skončí. Ministr financí Scott Bessent ve středečním prohlášení uvedl, že je „čas zastavit zabíjení a okamžitě přistoupit k příměří“.
Bessent dále prohlásil: „Vzhledem k odmítnutí prezidenta Putina ukončit tuto nesmyslnou válku uvaluje ministerstvo financí sankce na dvě největší ruské ropné společnosti, které financují válečnou mašinérii Kremlu.“ Ministr dodal, že ministerstvo financí je připraveno podniknout další kroky, pokud to bude nutné k podpoře snahy prezidenta Trumpa ukončit další válku. Vyzval také spojence, aby se k těmto sankcím připojili.
Sankce cílí na společnosti Rosněfť a Lukoil a téměř tři desítky jejich dceřiných společností. Spojené království se na tyto dvě ropné firmy zaměřilo již minulý týden a Evropská unie ve středu schválila další balík sankcí. O čtvrteční schůzce vyslance EU pro sankce Davida O’Sullivana s vysokým představitelem ministerstva financí USA Johnem Hurleym informoval mluvčí ministerstva financí.
Ukrajinská velvyslankyně v USA Olga Stefanishyna toto středeční oznámení pochválila s tím, že přichází po mnoha pokusech dát Rusku šanci zahájit skutečná jednání o ukončení války. Stefanishyna uvedla, že toto rozhodnutí je v plném souladu s konzistentním postojem Ukrajiny. Ten říká, že mír je možný jen skrze sílu a tlak na agresora za použití všech dostupných mezinárodních nástrojů. Dále dodala, že očekává „silná rozhodnutí od evropských partnerů zítra, po zasedání Evropské rady“.
Ukrajina neustále volala po zvýšení tlaku na Moskvu, protože boje nadále zuří. Diplomatické snahy o ukončení války se zastavily a Rusko odmítlo myšlenku zmrazení konfliktu pro jednání. To je přitom něco, co Ukrajina a Evropa podporují. Trump minulý týden oznámil, že se hodlá setkat s ruským prezidentem Putinem v Budapešti. Ve středu však řekl, že očekávaný summit „zrušil“, a novinářům sdělil, že se mu to „prostě nezdálo správné“, i když naznačil, že se v budoucnu setkají.
Dopad nových amerických sankcí bude do značné míry záviset na jejich implementaci. Také na tom, zda administrativa prosadí sekundární sankce, řekli experti pro CNN. Eddie Fishman, vedoucí pracovník v Atlantic Council, vysvětlil: „Zatím byly oznámeny primární sankce na Rosněfť a Lukoil, ale klíčové bude, jestli se objeví hrozba sekundárních sankcí pro banky, ropné rafinerie a obchodníky ve třetích zemích, kteří s Rosněftí a Lukoilem obchodují.“
V lednu Bidenova administrativa oznámila sankce vůči dalším předním ruským ropným společnostem, ale cílení na Rosněfť a Lukoil odložila. Tehdejší představitelé argumentovali, že s uvalením sankcí čekali až na sklonku administrativy. Částečně to bylo kvůli stavu globálního trhu s ropou a potenciálnímu dopadu na americkou ekonomiku. Trump již dříve ohledně zavedení dalších sankcí na Rusko váhal.
Na otázku na summitu G7 v červnu, proč neuložit sankce, Trump uvedl: „Když uvalím sankce na nějakou zemi, stojí to USA obrovské množství peněz,“ a dodal: „Sankce nejsou jednoduché. Není to jen jednosměrná ulice.“ Středeční oznámení přišlo jen několik hodin poté, co Rusko zahájilo rozsáhlý letecký útok na Ukrajinu, včetně Kyjeva.
Ministr Bessent již dříve ve středu avizoval nové sankce jako „jedny z největších“. Poukázal na Trumpovo zklamání z Putina a stavu rozhovorů o ukončení války na Ukrajině, které následovaly po summitu na Aljašce před více než dvěma měsíci. Bessent pro Fox Business řekl: „Prezident Putin nepřišel k jednacímu stolu upřímným a čestným způsobem, jak jsme doufali. Na Aljašce proběhly rozhovory; prezident Trump odešel, když si uvědomil, že se věci neposouvají.“ Ministr dodal, že probíhaly i zákulisní rozhovory, ale že prezident je zklamán stavem těchto jednání.
Bessent zdůraznil, že jde o „sankce, nikoli sekundární tarify“, a dodal: „Budou podstatné a silné a naléhavě vyzýváme naše evropské spojence a spojence G7 plus Kanadu a Austrálii, aby se k nám přidali.“
Moderátor Late night show Jimmy Kimmel se brání kritice, které čelí ze strany Bílého domu. Důvodem je jeho vtip na adresu první dámy Melanie Trumpové, ve kterém ji označil za „očekávající vdovu“. Tento výrok zazněl v rámci skeče jen několik dní předtím, než došlo ke střelbě během slavnostní večeře novinářů v Bílém domě. Bílý dům v reakci na to vyzval televizní stanici ABC, aby komika propustila, přičemž první dáma označila jeho vystoupení za nenávistné a násilné.
Vyšetřování americké skupiny The Sentry odhalilo, že vedení súdánských Sil rychlé podpory (RSF) vybudovalo v Dubaji rozsáhlé portfolio nemovitostí. Členové rodiny, sankcionované osoby a subjekty napojené na vůdce RSF Mohameda Hamdana Dagala, známého jako Hemedti, získali ve Spojených arabských emirátech více než 20 luxusních nemovitostí v celkové hodnotě zhruba půl miliardy korun.
Luxusní superjachta Nord, jejíž hodnota se odhaduje na 500 milionů dolarů, o víkendu proplula Hormuzským průlivem. Toto plavidlo je spojováno s jedním z klíčových spojenců ruského prezidenta Vladimira Putina, miliardářem Alexejem Mordašovem. Jachta Nord absolvovala trasu z Dubaje do ománského Maskatu navzdory probíhající blokádě této strategické námořní cesty.
Česko vstoupilo do nového kalendářního týdne, který má pouze čtyři pracovní dny. Následovat po nich bude prodloužený víkend. Státní svátek ovlivní i výplatní termíny důchodů. Senioři by se tak měli informovat o změnách.
Češi dnes na poslední cestu vyprovodí jedinečného herce Jana Potměšila, ale jedno poslední rozloučení proběhlo již v pondělí. Zpěváci, hudebníci či herci dali sbohem kapelníkovi Václavu Hybšovi, který v průběhu dubna zemřel ve věku 90 let.
Česká republika zažívá v oblasti památek a kulturních institucí paradox. Na jedné straně stojí rekordní zájem návštěvníků, na straně druhé experiment státu s bezplatným vstupem, který tento zájem dále uměle zesiluje.
Král popu ožívá. Na koncert Michaela Jacksona, který během veleúspěšné kariéry zazpíval i v Praze, už sice nezajdete, ale po celém Česku můžete zajít na jeho životní příběh do kina. Ve čtvrtek měl totiž premiéru nový a netrpělivě očekávaný film Michael.
U soudu ve Washingtonu poprvé stanul muž, který se během posledního dubnového víkendu pokusil zastřelit amerického prezidenta Donalda Trumpa. Útočník si vyslechl obvinění, hrozí mu doživotí. Informovala o tom britská stanice BBC.
Z Bulharska k českému soudu a do vazby zamířil další obviněný v případu březnového teroristického útoku v Pardubicích. Podle policistů existovaly hned tři zákonné důvody pro umístění této osoby do vazby.
Poslední dny zbývají z letošního dubna, už v pátek se rozběhne květen. Není tak divu, že meteorologové už tuší, jak v Česku bude po většinu následujícího měsíce. Prozradili to v nejnovějším měsíčním výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Jednou ze smutných zpráv, které v dubnu zasáhly Česko, bylo úmrtí jedinečného Jana Potměšila. Známý herec, jenž bojoval s nepřízní osudu, zemřel ve věku 60 let. Už zítra budou lidé mít možnost se s ním v Praze rozloučit.
Stalo se to v dubnu a opakovat se to bude i v květnu. O čem je řeč? Vězte, že o uzavřených obchodech kvůli státním svátkům. První z dvojice květnových nás čeká už v pátek. Bude otevřeno, anebo nikoliv?