Administrativa prezidenta Donalda Trumpa ve středu uvalila sankce na dvě největší ruské ropné společnosti. Současně vyzvala Moskvu, aby v souvislosti s válkou na Ukrajině okamžitě přistoupila k příměří. Trump po celé týdny naznačoval možnost uvalení postihů vůči Rusku za pokračování bojů, ale k výrazným trestním opatřením přistoupil až nyní. Oznámení o sankcích se objevilo poté, co Trump uvedl, že zrušil očekávané setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Důvodem je, že „neměl pocit, že by se dostali tam, kam je třeba“.
V Oválné pracovně Trump vysvětlil, že „cítil, že nastal čas“ pro zavedení sankcí, a poznamenal, že s jejich uvalením „dlouho čekal“. Zároveň americký prezident vyjádřil naději, že „nebudou platit dlouho“, protože válka skončí. Ministr financí Scott Bessent ve středečním prohlášení uvedl, že je „čas zastavit zabíjení a okamžitě přistoupit k příměří“.
Bessent dále prohlásil: „Vzhledem k odmítnutí prezidenta Putina ukončit tuto nesmyslnou válku uvaluje ministerstvo financí sankce na dvě největší ruské ropné společnosti, které financují válečnou mašinérii Kremlu.“ Ministr dodal, že ministerstvo financí je připraveno podniknout další kroky, pokud to bude nutné k podpoře snahy prezidenta Trumpa ukončit další válku. Vyzval také spojence, aby se k těmto sankcím připojili.
Sankce cílí na společnosti Rosněfť a Lukoil a téměř tři desítky jejich dceřiných společností. Spojené království se na tyto dvě ropné firmy zaměřilo již minulý týden a Evropská unie ve středu schválila další balík sankcí. O čtvrteční schůzce vyslance EU pro sankce Davida O’Sullivana s vysokým představitelem ministerstva financí USA Johnem Hurleym informoval mluvčí ministerstva financí.
Ukrajinská velvyslankyně v USA Olga Stefanishyna toto středeční oznámení pochválila s tím, že přichází po mnoha pokusech dát Rusku šanci zahájit skutečná jednání o ukončení války. Stefanishyna uvedla, že toto rozhodnutí je v plném souladu s konzistentním postojem Ukrajiny. Ten říká, že mír je možný jen skrze sílu a tlak na agresora za použití všech dostupných mezinárodních nástrojů. Dále dodala, že očekává „silná rozhodnutí od evropských partnerů zítra, po zasedání Evropské rady“.
Ukrajina neustále volala po zvýšení tlaku na Moskvu, protože boje nadále zuří. Diplomatické snahy o ukončení války se zastavily a Rusko odmítlo myšlenku zmrazení konfliktu pro jednání. To je přitom něco, co Ukrajina a Evropa podporují. Trump minulý týden oznámil, že se hodlá setkat s ruským prezidentem Putinem v Budapešti. Ve středu však řekl, že očekávaný summit „zrušil“, a novinářům sdělil, že se mu to „prostě nezdálo správné“, i když naznačil, že se v budoucnu setkají.
Dopad nových amerických sankcí bude do značné míry záviset na jejich implementaci. Také na tom, zda administrativa prosadí sekundární sankce, řekli experti pro CNN. Eddie Fishman, vedoucí pracovník v Atlantic Council, vysvětlil: „Zatím byly oznámeny primární sankce na Rosněfť a Lukoil, ale klíčové bude, jestli se objeví hrozba sekundárních sankcí pro banky, ropné rafinerie a obchodníky ve třetích zemích, kteří s Rosněftí a Lukoilem obchodují.“
V lednu Bidenova administrativa oznámila sankce vůči dalším předním ruským ropným společnostem, ale cílení na Rosněfť a Lukoil odložila. Tehdejší představitelé argumentovali, že s uvalením sankcí čekali až na sklonku administrativy. Částečně to bylo kvůli stavu globálního trhu s ropou a potenciálnímu dopadu na americkou ekonomiku. Trump již dříve ohledně zavedení dalších sankcí na Rusko váhal.
Na otázku na summitu G7 v červnu, proč neuložit sankce, Trump uvedl: „Když uvalím sankce na nějakou zemi, stojí to USA obrovské množství peněz,“ a dodal: „Sankce nejsou jednoduché. Není to jen jednosměrná ulice.“ Středeční oznámení přišlo jen několik hodin poté, co Rusko zahájilo rozsáhlý letecký útok na Ukrajinu, včetně Kyjeva.
Ministr Bessent již dříve ve středu avizoval nové sankce jako „jedny z největších“. Poukázal na Trumpovo zklamání z Putina a stavu rozhovorů o ukončení války na Ukrajině, které následovaly po summitu na Aljašce před více než dvěma měsíci. Bessent pro Fox Business řekl: „Prezident Putin nepřišel k jednacímu stolu upřímným a čestným způsobem, jak jsme doufali. Na Aljašce proběhly rozhovory; prezident Trump odešel, když si uvědomil, že se věci neposouvají.“ Ministr dodal, že probíhaly i zákulisní rozhovory, ale že prezident je zklamán stavem těchto jednání.
Bessent zdůraznil, že jde o „sankce, nikoli sekundární tarify“, a dodal: „Budou podstatné a silné a naléhavě vyzýváme naše evropské spojence a spojence G7 plus Kanadu a Austrálii, aby se k nám přidali.“
Nový britský premiér Andy Burnham si poprvé promluvil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle svých slov je připraven mu oponovat, pokud budou zájmy Londýna jiné než zájmy Washingtonu. Burnham zároveň slíbil občanům, že se v nejvyšší politické funkci nezmění.
Írán se dostává do konfliktu i s Ukrajinou. Šéf íránské diplomacie Abbás Arakčí obvinil Ukrajince z útoku na íránskou komerční loď a pohrozil Kyjevu odvetou. Ostře se zároveň pustil do ukrajinského lídra Volodymyra Zelenského.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se vyjádřil k jednáním s německým kancléřem Friedrichem Merzem ohledně myšlenky přidruženého členství v Evropské unii. Merze ocenil s tím, že stojí jasně na straně Kyjeva a dobře ví, že Ukrajina doufá v nějakou formu zrychleného postupu při integraci do sedmadvacítky.
Převoz uznávaného palestinského lékaře Husáma Abú Safíji do samovazby opět otevřel otázku podmínek, v jakých jsou držení zdravotničtí pracovníci zadržení v Pásmu Gazy. Třiapadesátiletý ředitel nemocnice Kamála Advána v severní části pásma je bez formálního obvinění držen již přes pět set dní. Podle lidskoprávní organizace Physicians for Human Rights Israel byl nedávno přesunut do přísně střeženého komplexu, kde byl umístěn na samotku.
Americký prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro pořad „The Axios Show“ prohlásil, že od začátku války s Íránem nenarazil na žádné limity své moci. Podle informací z chystané knihy se navíc intenzivně zabývá myšlenkou, že by mohl být nejmocnějším mužem v lidských dějinách. Šéf Bílého domu tak už pouze netestuje hranice svého úřadu, ale popisuje svou sílu v celosvětovém historickém kontextu a staví se po bok vojevůdců, diktátorů a silných vůdců, kteří si v minulosti dokázali podmanit celé národy.
Státní zdravotní ústav vydal komplexní sadu doporučení, která mají veřejnosti pomoci bezpečně zvládnout letošní vlny tropických veder. Extrémní vysoké teploty zasáhly Česko již v červnu a podle meteorologických předpovědí se vrátí i tento týden. Odborníci proto zdůrazňují nutnost preventivních opatření, neboť horko představuje výraznou zátěž pro celkovou stabilitu lidského organismu.
Kreml ve snaze nahradit vysoké ztráty z válečného konfliktu na Ukrajině zaměřil svou pozornost na akademickou půdu a odborná učiliště. Počátkem letošního roku odstartovala masivní kampaň, která cílíc především na studenty s horšími studijními výsledky nebo na ty, kteří zvažují odchod ze školy, nabízí možnost vstoupit do armády. Hlavním lákadlem se stala služba u nově budovaných jednotek bezpilotních prostředků, jež úřady prezentují jako bezpečnou, prestižní a moderní cestu, jak projít službou v armádě bez přímého ohrožení života.
Představte si možnost okamžitě získat padesát tisíc liber, tedy v přepočtu více než jeden a čtvrt milionu korun, nebo si hodit mincí o milion liber s padesátiprocentní šancí na úspěch i na úplnou ztrátu. Průzkum společnosti YouGov provedený mezi více než čtyřmi tisícovkami britských respondentů ukázal, že drtivá většina lidí dává přednost jistotě před vysokým rizikem. Téměř tři čtvrtiny dotázaných zvolily bez váhání převzetí nižší sumy, zatímco pro riskantní sázku na milionovou výhru se rozhodla pouze pětina účastníků.
Španělsko od začátku letošního roku čelí ničivým lesním požárům, které podle předběžných údajů zasáhly již přes 170 tisíc hektarů půdy. Tento rozsah představuje téměř šestinásobný nárůst oproti stejnému období minulého roku, kdy bylo zaznamenáno necelých 29 tisíc shořelých hektarů. Krizové složky v zemi dosud registrovaly 35 velkých požárů, což je výrazný skok naproti pouhým 11 z předchozího roku.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí zavítá do Velké Británie, kde se setká s novým britským premiérem Andym Burnhamem. Zástupce Kyjeva se tak stane vůbec prvním zahraničním státníkem, kterého britský ministerský předseda přijme od svého nástupu do funkce před týdnem. Londýnský kabinet tímto krokem zdůrazňuje trvající spojenectví obou zemí a jasně deklaruje, že změna ve vedení britské vlády nepřinesla žádné oslabení podpory napadenému státu.
Ebola se v africké Demokratické republice Kongo nadále šíří dosud nevídaným tempem. Potvrzeno je již 3000 případů smrtelně nebezpečné nemoci, informovala britská stanice Sky News. Zároveň přibylo několik set mrtvých.
Tropy už se tento týden nevyhnou ani Česku. Maximální teploty budou atakovat čtyřicítku, potvrzuje předpověď Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Lidé se opět musí připravit na extrémní tepelnou zátěž.