Rusko hrozí „bolestivou reakcí“ v případě konfiskace majetku EU

Kreml
Kreml, foto: Pixabay
Klára Marková 23. října 2025 11:25
Sdílej:

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová ve čtvrtek prohlásila, že jakýkoli krok Evropské unie ke konfiskaci ruských aktiv držených na účtech společnosti Euroclear povede k „bolestivé reakci“ ze strany Ruska. Zacharovová uvedla, že EU nemá žádné zákonné prostředky k zabavení ruského majetku. Jeho konfiskace by tak byla považována za „krádež“.

Ve čtvrtek se jedná o návrhu Evropské komise využít zmrazená ruská aktiva v Evropě k poskytnutí „reparační půjčky“ ve výši 140 miliard eur (122 miliard liber) Ukrajině. Podle tohoto plánu by EU využila peněžní zůstatky ze zmrazených cenných papírů ruské centrální banky. Kyjevu by tak zajistila finanční podporu, která by pokryla velkou část jeho finančních potřeb na roky 2026 a 2027.

K tomuto návrhu však panuje v rámci sedmadvacetičlenného bloku rozdílný postoj. Belgický premiér Bart De Wever uvedl, že se proti tomuto opatření postaví, dokud nezíská záruky ohledně použití zmobilizovaného ruského majetku. De Wever, jehož země je domovem hlavního držitele aktiv, společnosti Euroclear, řekl, že zatím nevidí právní základ pro takové rozhodnutí. Navíc zdůraznil, že se s imobilizovanými aktivy nepracovalo ani během druhé světové války.

Německý kancléř Friedrich Merz ve čtvrtek prohlásil, že sdílí obavy belgického premiéra, ale je přesvědčen, že se podaří pokročit. Premiér Finska Petteri Orpo k tomu dodal, že na stole je řešení, které je právně udržitelné a zohledňuje obavy Belgie. Předseda vlády Švédska Ulf Kristersson uvedl, že „nevyhlásí vítězství, dokud nebude hotovo“, ale vidí velmi širokou podporu pro využití zmrazených ruských aktiv.

Ruské ministerstvo zahraničí ve čtvrtek také uvedlo, že sankce EU proti Rusku fungují především proti samotnému bloku. Dodalo, že evropské elity se jednoduše nemohou smířit s tím, že jejich sankce nejsou účinné. I přes tuto kritiku země EU formálně schválily 19. balíček sankcí proti Rusku kvůli jeho válce proti Ukrajině. Ten zahrnuje i zákaz dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) z Ruska.

Čína ve čtvrtek vyjádřila svůj nesouhlas s nedávnými sankcemi uvalenými USA na dvě největší ruské ropné společnosti. Mluvčí ministerstva zahraničí Kuo Ťia-kchun uvedl, že nemají „žádný základ v mezinárodním právu“. Čína, která je významným obchodním partnerem Ruska, tvrdí, že zaujímá neutrální postoj k válce a zdržela se od odsouzení ruské invaze z roku 2022.

Na dotaz ohledně prohlášení Trumpa, že čínský prezident Si Ťin-pching by mohl mít „velký vliv“ na Putina ve snaze ukončit válku, Kuo uvedl, že „dialog a jednání jsou jedinou schůdnou cestou z ukrajinské krize“. Na stejné tiskové konferenci Kuo kritizoval i sankce EU. Ty byly dohodnuty ve středu a cílily i na čínské společnosti. Kuo prohlásil, že Peking je „silně nespokojen“. Zdůraznil, že „Čína není tvůrcem ukrajinské krize ani její stranou“. Dodal, že evropská strana nemá právo nezodpovědně komentovat „normální výměny a spolupráci mezi čínskými a ruskými podniky“. Kuo vyzval Brusel, aby „přestal dělat z Číny problém“, a slíbil, že Peking „přijme veškerá nezbytná opatření k ochraně svých legitimních práv a zájmů“.

Stalo se
Novinky
Antarktida

Ukrajina svádí bitvu o národní identitu i v mrazivé pustině Antarktidy

Zatímco na Ukrajině zuří válka, jedna z nejdůležitějších bitev o národní identitu a budoucí vliv se odehrává v mrazivé pustině Antarktidy. Výzkumná stanice Vernadskyj, zářící svou mátově zelenou barvou na pozadí ledovců, se stala nepravděpodobným pilířem ukrajinské státnosti. Tým čtrnácti vědců zde udržuje ukrajinskou vlajku navzdory tisícům kilometrů, které je dělí od domova pod palbou.

Novinky
Donald Trump

Další tvrdá rána. Trumpovo zavedení plošných desetiprocentních cel narazilo u soudu

Snaha prezidenta Donalda Trumpa o zavedení plošných desetiprocentních cel narazila u federálního soudu. Senát amerického soudu pro mezinárodní obchod ve čtvrtek rozhodl, že tato cla jsou nezákonná, což představuje již druhý zásadní úder pro prezidentovu stěžejní hospodářskou politiku v tomto roce.

Novinky
MV Hondius

Úřady po celém světě pátrají po cestujících, kteří opustili loď MV Hondius

Světové zdravotnické úřady zahájily rozsáhlou operaci s cílem vypátrat desítky cestujících, kteří opustili výletní loď MV Hondius ještě předtím, než byla potvrzena smrtící nákaza hantavirem. Ukázalo se, že 24. dubna, po prvním úmrtí na palubě, vystoupilo na britském území Svatá Helena nejméně 29 pasažérů dvanácti různých národností. V té době však byly zdravotní komplikace mylně připisovány přirozeným příčinám.

Novinky
Donald Trump

Ústupky Trumpa neberu konce. Už nechce změnu režimu ani kapitulaci, jen za každou cenu skončit válku

Americký prezident Donald Trump čelí rostoucí kritice za to, že se mu v konfliktu s Íránem nedaří dosahovat cílů, které si na začátku války předsevzal. Navzdory čtvrteční přestřelce v Hormuzském průlivu sice prezident nadále mluví o trvajícím příměří a blízké dohodě, analytici pro CNN však upozorňují, že jeho současné požadavky jsou jen zlomkem toho, co prosazoval před dvěma měsíci. Trumpova snaha o rychlé ukončení bojů je podle odborníků motivována především propadem jeho volebních preferencí na historická minima.