Rusko hrozí „bolestivou reakcí“ v případě konfiskace majetku EU

Ve čtvrtek se jedná o návrhu Evropské komise využít zmrazená ruská aktiva v Evropě k poskytnutí „reparační půjčky“ ve výši 140 miliard eur (122 miliard liber) Ukrajině. Podle tohoto plánu by EU využila peněžní zůstatky ze zmrazených cenných papírů ruské centrální banky. Kyjevu by tak zajistila finanční podporu, která by pokryla velkou část jeho finančních potřeb na roky 2026 a 2027.

K tomuto návrhu však panuje v rámci sedmadvacetičlenného bloku rozdílný postoj. Belgický premiér Bart De Wever uvedl, že se proti tomuto opatření postaví, dokud nezíská záruky ohledně použití zmobilizovaného ruského majetku. De Wever, jehož země je domovem hlavního držitele aktiv, společnosti Euroclear, řekl, že zatím nevidí právní základ pro takové rozhodnutí. Navíc zdůraznil, že se s imobilizovanými aktivy nepracovalo ani během druhé světové války.

Německý kancléř Friedrich Merz ve čtvrtek prohlásil, že sdílí obavy belgického premiéra, ale je přesvědčen, že se podaří pokročit. Premiér Finska Petteri Orpo k tomu dodal, že na stole je řešení, které je právně udržitelné a zohledňuje obavy Belgie. Předseda vlády Švédska Ulf Kristersson uvedl, že „nevyhlásí vítězství, dokud nebude hotovo“, ale vidí velmi širokou podporu pro využití zmrazených ruských aktiv.

Ruské ministerstvo zahraničí ve čtvrtek také uvedlo, že sankce EU proti Rusku fungují především proti samotnému bloku. Dodalo, že evropské elity se jednoduše nemohou smířit s tím, že jejich sankce nejsou účinné. I přes tuto kritiku země EU formálně schválily 19. balíček sankcí proti Rusku kvůli jeho válce proti Ukrajině. Ten zahrnuje i zákaz dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) z Ruska.

Čína ve čtvrtek vyjádřila svůj nesouhlas s nedávnými sankcemi uvalenými USA na dvě největší ruské ropné společnosti. Mluvčí ministerstva zahraničí Kuo Ťia-kchun uvedl, že nemají „žádný základ v mezinárodním právu“. Čína, která je významným obchodním partnerem Ruska, tvrdí, že zaujímá neutrální postoj k válce a zdržela se od odsouzení ruské invaze z roku 2022.

Na dotaz ohledně prohlášení Trumpa, že čínský prezident Si Ťin-pching by mohl mít „velký vliv“ na Putina ve snaze ukončit válku, Kuo uvedl, že „dialog a jednání jsou jedinou schůdnou cestou z ukrajinské krize“. Na stejné tiskové konferenci Kuo kritizoval i sankce EU. Ty byly dohodnuty ve středu a cílily i na čínské společnosti. Kuo prohlásil, že Peking je „silně nespokojen“. Zdůraznil, že „Čína není tvůrcem ukrajinské krize ani její stranou“. Dodal, že evropská strana nemá právo nezodpovědně komentovat „normální výměny a spolupráci mezi čínskými a ruskými podniky“. Kuo vyzval Brusel, aby „přestal dělat z Číny problém“, a slíbil, že Peking „přijme veškerá nezbytná opatření k ochraně svých legitimních práv a zájmů“.