Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová ve čtvrtek prohlásila, že jakýkoli krok Evropské unie ke konfiskaci ruských aktiv držených na účtech společnosti Euroclear povede k „bolestivé reakci“ ze strany Ruska. Zacharovová uvedla, že EU nemá žádné zákonné prostředky k zabavení ruského majetku. Jeho konfiskace by tak byla považována za „krádež“.
Ve čtvrtek se jedná o návrhu Evropské komise využít zmrazená ruská aktiva v Evropě k poskytnutí „reparační půjčky“ ve výši 140 miliard eur (122 miliard liber) Ukrajině. Podle tohoto plánu by EU využila peněžní zůstatky ze zmrazených cenných papírů ruské centrální banky. Kyjevu by tak zajistila finanční podporu, která by pokryla velkou část jeho finančních potřeb na roky 2026 a 2027.
K tomuto návrhu však panuje v rámci sedmadvacetičlenného bloku rozdílný postoj. Belgický premiér Bart De Wever uvedl, že se proti tomuto opatření postaví, dokud nezíská záruky ohledně použití zmobilizovaného ruského majetku. De Wever, jehož země je domovem hlavního držitele aktiv, společnosti Euroclear, řekl, že zatím nevidí právní základ pro takové rozhodnutí. Navíc zdůraznil, že se s imobilizovanými aktivy nepracovalo ani během druhé světové války.
Německý kancléř Friedrich Merz ve čtvrtek prohlásil, že sdílí obavy belgického premiéra, ale je přesvědčen, že se podaří pokročit. Premiér Finska Petteri Orpo k tomu dodal, že na stole je řešení, které je právně udržitelné a zohledňuje obavy Belgie. Předseda vlády Švédska Ulf Kristersson uvedl, že „nevyhlásí vítězství, dokud nebude hotovo“, ale vidí velmi širokou podporu pro využití zmrazených ruských aktiv.
Ruské ministerstvo zahraničí ve čtvrtek také uvedlo, že sankce EU proti Rusku fungují především proti samotnému bloku. Dodalo, že evropské elity se jednoduše nemohou smířit s tím, že jejich sankce nejsou účinné. I přes tuto kritiku země EU formálně schválily 19. balíček sankcí proti Rusku kvůli jeho válce proti Ukrajině. Ten zahrnuje i zákaz dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) z Ruska.
Čína ve čtvrtek vyjádřila svůj nesouhlas s nedávnými sankcemi uvalenými USA na dvě největší ruské ropné společnosti. Mluvčí ministerstva zahraničí Kuo Ťia-kchun uvedl, že nemají „žádný základ v mezinárodním právu“. Čína, která je významným obchodním partnerem Ruska, tvrdí, že zaujímá neutrální postoj k válce a zdržela se od odsouzení ruské invaze z roku 2022.
Na dotaz ohledně prohlášení Trumpa, že čínský prezident Si Ťin-pching by mohl mít „velký vliv“ na Putina ve snaze ukončit válku, Kuo uvedl, že „dialog a jednání jsou jedinou schůdnou cestou z ukrajinské krize“. Na stejné tiskové konferenci Kuo kritizoval i sankce EU. Ty byly dohodnuty ve středu a cílily i na čínské společnosti. Kuo prohlásil, že Peking je „silně nespokojen“. Zdůraznil, že „Čína není tvůrcem ukrajinské krize ani její stranou“. Dodal, že evropská strana nemá právo nezodpovědně komentovat „normální výměny a spolupráci mezi čínskými a ruskými podniky“. Kuo vyzval Brusel, aby „přestal dělat z Číny problém“, a slíbil, že Peking „přijme veškerá nezbytná opatření k ochraně svých legitimních práv a zájmů“.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.