Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová ve čtvrtek prohlásila, že jakýkoli krok Evropské unie ke konfiskaci ruských aktiv držených na účtech společnosti Euroclear povede k „bolestivé reakci“ ze strany Ruska. Zacharovová uvedla, že EU nemá žádné zákonné prostředky k zabavení ruského majetku. Jeho konfiskace by tak byla považována za „krádež“.
Ve čtvrtek se jedná o návrhu Evropské komise využít zmrazená ruská aktiva v Evropě k poskytnutí „reparační půjčky“ ve výši 140 miliard eur (122 miliard liber) Ukrajině. Podle tohoto plánu by EU využila peněžní zůstatky ze zmrazených cenných papírů ruské centrální banky. Kyjevu by tak zajistila finanční podporu, která by pokryla velkou část jeho finančních potřeb na roky 2026 a 2027.
K tomuto návrhu však panuje v rámci sedmadvacetičlenného bloku rozdílný postoj. Belgický premiér Bart De Wever uvedl, že se proti tomuto opatření postaví, dokud nezíská záruky ohledně použití zmobilizovaného ruského majetku. De Wever, jehož země je domovem hlavního držitele aktiv, společnosti Euroclear, řekl, že zatím nevidí právní základ pro takové rozhodnutí. Navíc zdůraznil, že se s imobilizovanými aktivy nepracovalo ani během druhé světové války.
Německý kancléř Friedrich Merz ve čtvrtek prohlásil, že sdílí obavy belgického premiéra, ale je přesvědčen, že se podaří pokročit. Premiér Finska Petteri Orpo k tomu dodal, že na stole je řešení, které je právně udržitelné a zohledňuje obavy Belgie. Předseda vlády Švédska Ulf Kristersson uvedl, že „nevyhlásí vítězství, dokud nebude hotovo“, ale vidí velmi širokou podporu pro využití zmrazených ruských aktiv.
Ruské ministerstvo zahraničí ve čtvrtek také uvedlo, že sankce EU proti Rusku fungují především proti samotnému bloku. Dodalo, že evropské elity se jednoduše nemohou smířit s tím, že jejich sankce nejsou účinné. I přes tuto kritiku země EU formálně schválily 19. balíček sankcí proti Rusku kvůli jeho válce proti Ukrajině. Ten zahrnuje i zákaz dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) z Ruska.
Čína ve čtvrtek vyjádřila svůj nesouhlas s nedávnými sankcemi uvalenými USA na dvě největší ruské ropné společnosti. Mluvčí ministerstva zahraničí Kuo Ťia-kchun uvedl, že nemají „žádný základ v mezinárodním právu“. Čína, která je významným obchodním partnerem Ruska, tvrdí, že zaujímá neutrální postoj k válce a zdržela se od odsouzení ruské invaze z roku 2022.
Na dotaz ohledně prohlášení Trumpa, že čínský prezident Si Ťin-pching by mohl mít „velký vliv“ na Putina ve snaze ukončit válku, Kuo uvedl, že „dialog a jednání jsou jedinou schůdnou cestou z ukrajinské krize“. Na stejné tiskové konferenci Kuo kritizoval i sankce EU. Ty byly dohodnuty ve středu a cílily i na čínské společnosti. Kuo prohlásil, že Peking je „silně nespokojen“. Zdůraznil, že „Čína není tvůrcem ukrajinské krize ani její stranou“. Dodal, že evropská strana nemá právo nezodpovědně komentovat „normální výměny a spolupráci mezi čínskými a ruskými podniky“. Kuo vyzval Brusel, aby „přestal dělat z Číny problém“, a slíbil, že Peking „přijme veškerá nezbytná opatření k ochraně svých legitimních práv a zájmů“.
Malá skupina poslanců britského parlamentu požaduje, aby vláda formálně odebrala tituly princi Andrewovi. Lídři SNP (Skotská národní strana) ve Westminsteru, Stephen Flynn, podali návrh, který by vládu vyzval k legislativnímu kroku, jenž by Andrewovi odebral vévodský titul. I když se k návrhu připojilo pouze 14 poslanců a vláda není povinna jednat, dává to politikům příležitost vyjádřit svou vůli jednat. Zároveň to poukazuje na možné cesty, jakými by mohl Andrew o zbylé tituly přijít.
Moskva rychle zareagovala na koordinované sankce USA namířené proti jejím dvěma největším ropným společnostem, Rosněfťu a Lukoilu. Ruské ministerstvo zahraničí označilo opatření za „kontraproduktivní“ a varovalo Trumpovu administrativu, že selžou. Zároveň obvinilo Evropskou unii, že se nedokáže smířit s neúčinností vlastních sankcí.
Po letech izolace od následků války Vladimira Putina začíná ruská ekonomika konečně pociťovat dopady. Rychlá proměna politických nálad to jen podtrhuje. Zatímco v srpnu si prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin potřásli rukama na červeném koberci na Aljašce, o měsíc později už Trump nazval Rusko „papírovým tygrem“. Ještě významnější než tato urážka bylo to, co následovalo: poté co prezident Trump upozornil na nedostatek paliva a výpadky dodávek, začala o problémech psát i Moskvou přísně kontrolovaná média. „Už nelze popírat známky nedostatku benzinu v regionech,“ psala tamní média, která se obvykle snaží neúspěchy skrývat.
Vysocí představitelé NATO a španělské vlády se s relativním klidem staví k nejnovějším hrozbám amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten pohrozil, že Španělsko potrestá za jeho nedostatečné výdaje na obranu. Jeden z vysokých důstojníků NATO v Bruselu uvedl, že „hrozba není brána na vojenské úrovni vážně“ a Španělé reagují pokojně.
Evropští lídři se na summitu v Bruselu pustili do diskuse o Ukrajině, nyní už bez přítomnosti prezidenta Volodymyra Zelenského. Klíčovým a nejproblematičtějším bodem jednání je otázka, co s ruskými zmrazenými aktivy, z nichž většina je uložena ve finančním depozitáři Euroclear se sídlem v Belgii.
V době, kdy probíhá demolice Východního křídla Bílého domu, části budovy, která byla po desetiletí spojena s prvními dámami Spojených států, zachovává Melania Trumpová mlčení. První dáma se veřejně nevyjádřila ke zbourání Východního křídla, jež sloužilo jako sídlo prezidentských manželek od administrativy Carthera. Tato demolice přitom narušila kancelářské prostory jejího týmu a vynutila si zastavení prohlídek Bílého domu pro veřejnost.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová ve čtvrtek prohlásila, že jakýkoli krok Evropské unie ke konfiskaci ruských aktiv držených na účtech společnosti Euroclear povede k „bolestivé reakci“ ze strany Ruska. Zacharovová uvedla, že EU nemá žádné zákonné prostředky k zabavení ruského majetku. Jeho konfiskace by tak byla považována za „krádež“.
Státní návštěva krále Karla III. ve Vatikánu odstartovala ve čtvrtek významným momentem. Britský monarcha se stal prvním panovníkem po 500 letech, který se modlil společně s papežem. Tato událost se konala po náročném týdnu doma, poznamenaném přetrvávajícími následky skandálu prince Andrewa. Král Karel a královna Camilla se poprvé od jeho květnového zvolení setkali s papežem Lvem XIV., a to po svém středečním příletu do Říma, kde oslavují Svatý jubilejní rok, jenž se koná každých pětadvacet let.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že „stávající struktura“ Východního křídla Bílého domu musí být stržena. Cílem je umožnit výstavbu nového tanečního sálu v odhadované hodnotě 250 milionů dolarů (přibližně 186 milionů liber). Bourací práce začaly již v pondělí a dva představitelé administrativy sdělili americkému partnerovi BBC, stanici CBS, že do konce týdne by měla být budova kompletně srovnána se zemí.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa ve středu uvalila sankce na dvě největší ruské ropné společnosti. Současně vyzvala Moskvu, aby v souvislosti s válkou na Ukrajině okamžitě přistoupila k příměří. Trump po celé týdny naznačoval možnost uvalení postihů vůči Rusku za pokračování bojů, ale k výrazným trestním opatřením přistoupil až nyní. Oznámení o sankcích se objevilo poté, co Trump uvedl, že zrušil očekávané setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Důvodem je, že „neměl pocit, že by se dostali tam, kam je třeba“.
Zatímco se ruská válečná mašinerie posouvá vpřed na východě Ukrajiny, probíhá další ofenziva daleko za frontovou linií. Rusko zintenzivňuje noční útoky drony na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Vzhledem k rychlému zvyšování produkce těchto zbraní se ruské údery stávají stále intenzivnějšími.
První dáma USA Melania Trumpová oznámila návrat osmi ukrajinských dětí z ruského zajetí k jejich rodinám, což je úsilí, které si získalo pochvalu. Ovšem její charakteristika situace vyvolává u některých obhájců znepokojení. Prezident Donald Trump zároveň během setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským zpochybnil odhady počtu dětí unesených Ruskem.