Zatímco se ruská válečná mašinerie posouvá vpřed na východě Ukrajiny, probíhá další ofenziva daleko za frontovou linií. Rusko zintenzivňuje noční útoky drony na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Vzhledem k rychlému zvyšování produkce těchto zbraní se ruské údery stávají stále intenzivnějšími.
Mnoho z dronů není příliš rychlých ani high-tech, ale jsou dostatečně levné, aby jich Kreml mohl v jednom útoku vypustit více než 700. Experti se shodují, že cílem je přetížení ukrajinské protivzdušné obrany a zničení morálky civilního obyvatelstva.
Poté co Rusko získalo íránské plány útočných dronů Šáhid, vybudovalo vlastní rozsáhlou továrnu, která má chrlit tisíce těchto zbraní každý měsíc. Tato vyvíjející se taktika nutí Ukrajinu k obraně pomocí dražší munice a inovací, neboť méně nákladné metody obrany ztrácejí na účinnosti. Rychlý nárůst útoků drony ukazuje, jak se moderní válčení stalo závislým na těchto bezpilotních autonomních prostředcích.
Ukrajinská obranná rozvědka (Defense Intelligence) uvedla pro CNN, že Rusko směřuje k produkci více než 6 000 dronů typu Šáhid měsíčně. Výroba útočných dronů přímo v Rusku je navíc mnohem levnější, než když je Moskva nakupovala od Teheránu. Zatímco v roce 2022 Rusko platilo za jeden dron v průměru 200 000 dolarů, v roce 2025 se tato částka snížila na přibližně 70 000 dolarů díky velkosériové výrobě v továrně Alabuga v Tatarstánu.
Odhad nákladů se sice výrazně liší, ale je jasné, že jsou Šáhidy velmi levné. Pro srovnání: jeden záchytný protiletadlový střela může stát více než 3 miliony dolarů. Relativně nízká cena dronů umožňuje Kremlu zvyšovat frekvenci nočních útoků a provádět častější rozsáhlé útoky. Zatímco na začátku války se velké salvové útoky raket a dronů konaly zhruba jednou za měsíc, do poloviny roku 2025 se průměrně objevují každých osm dní.
Konstantní hrozba útoků drony je pro civilisty děsivá. Ruské útoky zasahují města stovky kilometrů od frontové linie, ale obyvatelé v blízkosti Rusy ovládaných oblastí jsou denně sužováni útoky FPV drony (drony s pohledem první osoby). Rusko opakovaně popírá útoky na civilisty, přestože existují značné důkazy o opaku.
Od dubna se navíc zdvojnásobilo procento dronů, které zasáhnou své cíle, s úspěšností blížící se 20 %, zatímco v roce 2024 to bylo v průměru méně než 10 %. Podle analytiků nezáleží na tom, zda zasáhne cíl jednotlivý Šáhid, ale na složeném účinku této teroristické zbraně na civilisty a na stresu, který způsobuje protivzdušné obraně. Yasir Atalan z think tanku CSIS (Center for Strategic and International Studies) uvedl, že ruská taktika spočívá v „udržování neustálého tlaku“ a jejich strategie se zaměřuje stále více na tento druh opotřebovávání.
Ukrajina na frontové linii také oplácí útoky FPV drony. Kromě toho útočí na infrastrukturu a zbrojní zařízení uvnitř Ruska pomocí dronů dlouhého doletu. Kateryna Stepanenko, analytička Ruska z Institute for the Study of War, upozornila na rychlý inovační cyklus. „Pro každý technologický vývoj obě strany již hledají protiopatření,“ řekla. Proto přístupy, které jsou účinné nyní, nemusí být efektivní za několik měsíců.
Obě strany nyní pracují na vývoji dronů s umělou inteligencí, které se dokážou samostatně rozhodovat na bojišti. Pracují také na interceptorových dronech, které by mohly být nasazeny jako levnější metoda obrany proti vzdušným útokům než odpalování drahých raket. Nasazení těchto interceptorových dronů by uvolnilo ukrajinské kapacity a pomohlo jim uchovat některé protiletadlové střely pro raketové útoky, i když zatím nebyly nasazeny ve velkém měřítku.
Dynamika války na Ukrajině ukázala, že obě země musely zlepšit své dronové schopnosti, aby kompenzovaly nedostatky ve svém letectvu. Experti se domnívají, že NATO a jeho evropští spojenci aktivně pracují na zlepšení dronů a protiopatření, aby si udrželi výhodu v budoucích konfliktech.
Robert Tollast z Royal United Services Institute (RUSI) očekává, že NATO bude drony používat ve velkém, ačkoliv ne ve stejném měřítku jako Rusko a Ukrajina. Budou sloužit jako doplněk k masivním vzdušným silám. Upozornil, že Tchaj-wan již zvažuje vývoj velkého počtu levných útočných dronů. Na drony se spoléhají také nestátní aktéři po celém světě i drogové kartely. Tollast varoval, že tyto zbraně budou představovat obrovskou výzvu pro nepřipravené armády po celém světě.
Zatímco se ruská válečná mašinerie posouvá vpřed na východě Ukrajiny, probíhá další ofenziva daleko za frontovou linií. Rusko zintenzivňuje noční útoky drony na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Vzhledem k rychlému zvyšování produkce těchto zbraní se ruské údery stávají stále intenzivnějšími.
První dáma USA Melania Trumpová oznámila návrat osmi ukrajinských dětí z ruského zajetí k jejich rodinám, což je úsilí, které si získalo pochvalu. Ovšem její charakteristika situace vyvolává u některých obhájců znepokojení. Prezident Donald Trump zároveň během setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským zpochybnil odhady počtu dětí unesených Ruskem.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil podporu návrhu amerického prezidenta Donalda Trumpa na zmrazení války s Ruskem na stávajících frontových liniích. Označil jej za „dobrý kompromis“, přestože připustil, že Moskva dala jasně najevo, že takové uspořádání nepřijme. Zelenskyj to uvedl během návštěvy Osla, která byla součástí jeho skandinávského turné s cílem zajistit další vojenskou pomoc.
Evropští lídři a spojenci Ukrajiny vydali v úterý brzy ráno opatrné varování americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi ohledně jeho vlažné podpory Kyjeva. Vyjádřili souhlas s jeho výzvou k okamžitému zastavení bojů, ale současně odmítli jakýkoliv návrh na územní ústupky ve prospěch Moskvy.
Ruské síly zaútočily ve středu ráno v ukrajinském Charkově na školku pomocí bezpilotních letounů. Úder potvrdili nejvyšší ukrajinští představitelé. Starosta Charkova Ihor Těrechov uvedl, že došlo k přímému zásahu soukromé mateřské školy v Choloďnojarském obvodu, po kterém vypukl požár.
Spojené království vyslalo do Izraele vojenský personál, který má pomoci s dohledem nad křehkým příměřím v Gaze. Spojené státy se snaží upevnit příměří, které minulý týden zprostředkoval Donald Trump, navzdory přetrvávajícímu násilí na obou stranách. Britští vojáci se připojí k mnohonárodní pracovní skupině pod vedením USA.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu prohlásila, že Evropa musí chránit svůj tržní podíl v oblasti zelených technologií před investicemi globálních konkurentů, především Číny. Uvedla, že evropští lídři budou toto téma projednávat na summitu, který se uskuteční ve čtvrtek.
Island byl donedávna jedním z mála míst na Zemi bez populací komárů – po boku Antarktidy. Nyní však bylo ve vinařských pastech objeveno hned tři exempláře komárů, což je jasný důkaz toho, že globální oteplování činí zemi pro tento hmyz obyvatelnější. Vědci již nějakou dobu předpovídali, že by se komáři mohli na ostrově usadit, protože zde mají hojnost vhodných míst k rozmnožování, jako jsou bažiny a rybníky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvítal kompromisní návrh amerického protějška Donalda Trumpa, aby se válka na Ukrajině zastavila na úrovni nynější frontové linie. Zelenskyj ale vyjádřil přesvědčení, že Moskva s tím nebude souhlasit.
Česko překvapil pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO), který během jednání o nové vládě vyrazil na dovolenou a vyjednávání nechal na svých spolupracovnících. Mezitím si užívá v cizině. Společnost má možná tak trochu nečekanou.
Severní Korea provedla ve středu první testy balistických střel po pěti měsících. K odpálení došlo jen několik dní před očekávaným setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa a dalších světových lídrů v Jižní Koreji. Jihokorejská armáda zachytila vícero střel krátkého doletu, které byly vypáleny z oblasti jižně od Pchjongjangu a letěly zhruba 350 kilometrů směrem na severovýchod.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO), Dr. Tedros Adhanom Ghebreyesus, varoval, že zdravotní "katastrofa" v Gaze potrvá po "generace". V rozhovoru pro BBC Radio 4 zdůraznil, že k řešení komplexních potřeb obyvatel Pásma Gazy je nutné masivní navýšení pomoci. Izrael sice umožnil vstup více zdravotnických a dalších dodávek od vstupu příměří s Hamásem v platnost 10. října, ale Dr. Tedros uvedl, že množství pomoci zdaleka neodpovídá potřebě obnovit zdravotnický systém v oblasti.