Zatímco se ruská válečná mašinerie posouvá vpřed na východě Ukrajiny, probíhá další ofenziva daleko za frontovou linií. Rusko zintenzivňuje noční útoky drony na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Vzhledem k rychlému zvyšování produkce těchto zbraní se ruské údery stávají stále intenzivnějšími.
Mnoho z dronů není příliš rychlých ani high-tech, ale jsou dostatečně levné, aby jich Kreml mohl v jednom útoku vypustit více než 700. Experti se shodují, že cílem je přetížení ukrajinské protivzdušné obrany a zničení morálky civilního obyvatelstva.
Poté co Rusko získalo íránské plány útočných dronů Šáhid, vybudovalo vlastní rozsáhlou továrnu, která má chrlit tisíce těchto zbraní každý měsíc. Tato vyvíjející se taktika nutí Ukrajinu k obraně pomocí dražší munice a inovací, neboť méně nákladné metody obrany ztrácejí na účinnosti. Rychlý nárůst útoků drony ukazuje, jak se moderní válčení stalo závislým na těchto bezpilotních autonomních prostředcích.
Ukrajinská obranná rozvědka (Defense Intelligence) uvedla pro CNN, že Rusko směřuje k produkci více než 6 000 dronů typu Šáhid měsíčně. Výroba útočných dronů přímo v Rusku je navíc mnohem levnější, než když je Moskva nakupovala od Teheránu. Zatímco v roce 2022 Rusko platilo za jeden dron v průměru 200 000 dolarů, v roce 2025 se tato částka snížila na přibližně 70 000 dolarů díky velkosériové výrobě v továrně Alabuga v Tatarstánu.
Odhad nákladů se sice výrazně liší, ale je jasné, že jsou Šáhidy velmi levné. Pro srovnání: jeden záchytný protiletadlový střela může stát více než 3 miliony dolarů. Relativně nízká cena dronů umožňuje Kremlu zvyšovat frekvenci nočních útoků a provádět častější rozsáhlé útoky. Zatímco na začátku války se velké salvové útoky raket a dronů konaly zhruba jednou za měsíc, do poloviny roku 2025 se průměrně objevují každých osm dní.
Konstantní hrozba útoků drony je pro civilisty děsivá. Ruské útoky zasahují města stovky kilometrů od frontové linie, ale obyvatelé v blízkosti Rusy ovládaných oblastí jsou denně sužováni útoky FPV drony (drony s pohledem první osoby). Rusko opakovaně popírá útoky na civilisty, přestože existují značné důkazy o opaku.
Od dubna se navíc zdvojnásobilo procento dronů, které zasáhnou své cíle, s úspěšností blížící se 20 %, zatímco v roce 2024 to bylo v průměru méně než 10 %. Podle analytiků nezáleží na tom, zda zasáhne cíl jednotlivý Šáhid, ale na složeném účinku této teroristické zbraně na civilisty a na stresu, který způsobuje protivzdušné obraně. Yasir Atalan z think tanku CSIS (Center for Strategic and International Studies) uvedl, že ruská taktika spočívá v „udržování neustálého tlaku“ a jejich strategie se zaměřuje stále více na tento druh opotřebovávání.
Ukrajina na frontové linii také oplácí útoky FPV drony. Kromě toho útočí na infrastrukturu a zbrojní zařízení uvnitř Ruska pomocí dronů dlouhého doletu. Kateryna Stepanenko, analytička Ruska z Institute for the Study of War, upozornila na rychlý inovační cyklus. „Pro každý technologický vývoj obě strany již hledají protiopatření,“ řekla. Proto přístupy, které jsou účinné nyní, nemusí být efektivní za několik měsíců.
Obě strany nyní pracují na vývoji dronů s umělou inteligencí, které se dokážou samostatně rozhodovat na bojišti. Pracují také na interceptorových dronech, které by mohly být nasazeny jako levnější metoda obrany proti vzdušným útokům než odpalování drahých raket. Nasazení těchto interceptorových dronů by uvolnilo ukrajinské kapacity a pomohlo jim uchovat některé protiletadlové střely pro raketové útoky, i když zatím nebyly nasazeny ve velkém měřítku.
Dynamika války na Ukrajině ukázala, že obě země musely zlepšit své dronové schopnosti, aby kompenzovaly nedostatky ve svém letectvu. Experti se domnívají, že NATO a jeho evropští spojenci aktivně pracují na zlepšení dronů a protiopatření, aby si udrželi výhodu v budoucích konfliktech.
Robert Tollast z Royal United Services Institute (RUSI) očekává, že NATO bude drony používat ve velkém, ačkoliv ne ve stejném měřítku jako Rusko a Ukrajina. Budou sloužit jako doplněk k masivním vzdušným silám. Upozornil, že Tchaj-wan již zvažuje vývoj velkého počtu levných útočných dronů. Na drony se spoléhají také nestátní aktéři po celém světě i drogové kartely. Tollast varoval, že tyto zbraně budou představovat obrovskou výzvu pro nepřipravené armády po celém světě.
Americká armáda podnikla již třináctou noc v řadě letecké údery na cíle v Íránu, zatímco tamní státní média hlásí nejméně čtyři mrtvé a pět zraněných. Prezident Donald Trump současně oznámil záměr využít zmrazená íránská aktiva k úhradě škod na lodích a nákladu způsobených nedávnými útoky. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí americkou hrozbu ostře odsoudil a označil ji za nebezpečný precedent, který ohrožuje bezpečnost majetku po celém světě.
Jižní Evropu zasáhla extrémní vlna horka, která rozsáhlými požáry přiměla zhruba třicet tisíc lidí k evakuaci ve Francii a Španělsku. Vedra sužují také Středozemní moře, kde zvýšila teplotu vody na některých místech až o pět stupňů Celsia nad dlouhodobý průměr. Odborníci varují, že s horšícími se požáry nelze v budoucnu vyloučit ani katastrofické scénáře nebývalého rozsahu.
Evropská unie schválila dosud nejrozsáhlejší sankční balíček proti Rusku za poslední čtyři roky, který zasažením 218 jednotlivců a subjektů zásadně rezonuje i na mezinárodní sportovní scéně. Mezi sankcionovanými osobami se ocitl také prezident Mezinárodní šachové federace (FIDE) a bývalý ruský vicepremiér Arkadij Dvorkovič. Ten v reakci na to oznámil pozastavení svého působení ve vedení federace, přičemž rozhodnutí Unie označil za nezákonné a nespravedlivé. Dočasného vedení celé organizace se následně ujal legendární indický šachový mistr světa Višvanáthan Ánand.
Geopolitické napětí na Blízkém východě narůstá do dosud nebývalých rozměrů. Americký prezident Donald Trump veřejně prohlásil, že se blíží k finálnímu rozhodnutí o zahájení masivního vojenského úderu proti Íránu. Chystaná operace by podle jeho slov měla svou intenzitou i rozsahem daleko překonat všechny dosavadní střety v rámci několikaměsíčního konfliktu s Teheránem. Tato prohlášení okamžitě vyvolala neklid na trhu s ropou, jejíž cena opět přesáhla hranici sta dolarů za barel.
Německé plány na vybudování moderní flotily bojových bezpilotních letounů se ocitly v ohrožení. Vnitřní rozepře na ministerstvu obrany ohledně toho, zda zakoupit australské drony MQ-28 Ghost Bat od společnosti Boeing, nebo si počkat na evropská řešení, mohou zásadně opozdit cíl nasadit první stroje do roku 2029. Berlín přitom usiluje o opakovaně použitelné proudové letouny schopné nést zbraně a provádět elektronický boj po boku stíhaček Eurofighter a F-35, což je schopnost, kterou německá armáda zatím zcela postrádá.
Ministerstvo práce a sociálních věcí představilo společně s Asociací poskytovatelů sociálních služeb ČR a společností Deloitte Studii dlouhodobé sociální péče v České republice. Ta potvrzuje, že rychlé stárnutí populace nelze zvládnout jedním opatřením. Budoucnost dlouhodobé péče stojí na rozvoji domácích, komunitních i pobytových služeb, lepším propojení sociální a zdravotní péče, podpoře pečujících a dlouhodobém plánování kapacit.
Šéf Bílého domu Donald Trump opět pohrozil Íránu americkou odvetou. Tentokrát hrozí zákrok ze strany amerických vojáků v případě, že budou pokračovat útoky jemenských povstalců na komerční lodě.
Dobrá zpráva přišla z Norska. Tamní korunní princezna Mette-Marit byla propuštěna z nemocnice, kde byla hospitalizována poté, co podstoupila transplantaci plic. Princeznu teď čeká náročná rehabilitace, takže se ještě několik měsíců nebude věnovat svým povinnostem.
Horké léto si v tomto týdnu dává pauzu, nejvyšší teploty šplhají jen lehce nad 20 stupňů. Už příští týden by ale maxima mohla opět dosáhnout tropických hodnot. Připouštějí to i meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Úřady na jihozápadním pobřeží Francie musely kvůli rozsáhlému a velmi intenzivnímu lesnímu požáru evakuovat přes dvacet tisíc lidí, mezi nimiž figuruje i značné množství turistů z místních kempů a rekreačních zařízení. Ohnisko se rozhořelo v hustých borových porostech nedaleko obce Saumos v oblasti departementu Gironde a plameny během prvních čtyřiadvaceti hodin pohltily plochu přesahující dva tisíce hektarů.
Případná cesta do Moskvy za Vladimirem Putinem by pro ukrajinskou hlavu státu znamenala zásadní pochybení. V rozhovoru pro Kyiv Post to prohlásil někdejší americký ambasador na Ukrajině Steven Pifer.
Evropská unie vyměřila americkému technologickému gigantu Google pokutu ve výši 890 milionů eur za porušení pravidel o digitálních trzích. Bruselské orgány zároveň společnosti nařídily zásadní proměnu způsobu, jakým ve svém vyhledávači zobrazuje konkurenční služby, a jakým přistupuje k pravidlům ve svém obchodě s aplikacemi. Pokud firma požadavkům nevyhoví, čelí hrozbě dalších finančních postihů.