Zatímco se ruská válečná mašinerie posouvá vpřed na východě Ukrajiny, probíhá další ofenziva daleko za frontovou linií. Rusko zintenzivňuje noční útoky drony na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Vzhledem k rychlému zvyšování produkce těchto zbraní se ruské údery stávají stále intenzivnějšími.
Mnoho z dronů není příliš rychlých ani high-tech, ale jsou dostatečně levné, aby jich Kreml mohl v jednom útoku vypustit více než 700. Experti se shodují, že cílem je přetížení ukrajinské protivzdušné obrany a zničení morálky civilního obyvatelstva.
Poté co Rusko získalo íránské plány útočných dronů Šáhid, vybudovalo vlastní rozsáhlou továrnu, která má chrlit tisíce těchto zbraní každý měsíc. Tato vyvíjející se taktika nutí Ukrajinu k obraně pomocí dražší munice a inovací, neboť méně nákladné metody obrany ztrácejí na účinnosti. Rychlý nárůst útoků drony ukazuje, jak se moderní válčení stalo závislým na těchto bezpilotních autonomních prostředcích.
Ukrajinská obranná rozvědka (Defense Intelligence) uvedla pro CNN, že Rusko směřuje k produkci více než 6 000 dronů typu Šáhid měsíčně. Výroba útočných dronů přímo v Rusku je navíc mnohem levnější, než když je Moskva nakupovala od Teheránu. Zatímco v roce 2022 Rusko platilo za jeden dron v průměru 200 000 dolarů, v roce 2025 se tato částka snížila na přibližně 70 000 dolarů díky velkosériové výrobě v továrně Alabuga v Tatarstánu.
Odhad nákladů se sice výrazně liší, ale je jasné, že jsou Šáhidy velmi levné. Pro srovnání: jeden záchytný protiletadlový střela může stát více než 3 miliony dolarů. Relativně nízká cena dronů umožňuje Kremlu zvyšovat frekvenci nočních útoků a provádět častější rozsáhlé útoky. Zatímco na začátku války se velké salvové útoky raket a dronů konaly zhruba jednou za měsíc, do poloviny roku 2025 se průměrně objevují každých osm dní.
Konstantní hrozba útoků drony je pro civilisty děsivá. Ruské útoky zasahují města stovky kilometrů od frontové linie, ale obyvatelé v blízkosti Rusy ovládaných oblastí jsou denně sužováni útoky FPV drony (drony s pohledem první osoby). Rusko opakovaně popírá útoky na civilisty, přestože existují značné důkazy o opaku.
Od dubna se navíc zdvojnásobilo procento dronů, které zasáhnou své cíle, s úspěšností blížící se 20 %, zatímco v roce 2024 to bylo v průměru méně než 10 %. Podle analytiků nezáleží na tom, zda zasáhne cíl jednotlivý Šáhid, ale na složeném účinku této teroristické zbraně na civilisty a na stresu, který způsobuje protivzdušné obraně. Yasir Atalan z think tanku CSIS (Center for Strategic and International Studies) uvedl, že ruská taktika spočívá v „udržování neustálého tlaku“ a jejich strategie se zaměřuje stále více na tento druh opotřebovávání.
Ukrajina na frontové linii také oplácí útoky FPV drony. Kromě toho útočí na infrastrukturu a zbrojní zařízení uvnitř Ruska pomocí dronů dlouhého doletu. Kateryna Stepanenko, analytička Ruska z Institute for the Study of War, upozornila na rychlý inovační cyklus. „Pro každý technologický vývoj obě strany již hledají protiopatření,“ řekla. Proto přístupy, které jsou účinné nyní, nemusí být efektivní za několik měsíců.
Obě strany nyní pracují na vývoji dronů s umělou inteligencí, které se dokážou samostatně rozhodovat na bojišti. Pracují také na interceptorových dronech, které by mohly být nasazeny jako levnější metoda obrany proti vzdušným útokům než odpalování drahých raket. Nasazení těchto interceptorových dronů by uvolnilo ukrajinské kapacity a pomohlo jim uchovat některé protiletadlové střely pro raketové útoky, i když zatím nebyly nasazeny ve velkém měřítku.
Dynamika války na Ukrajině ukázala, že obě země musely zlepšit své dronové schopnosti, aby kompenzovaly nedostatky ve svém letectvu. Experti se domnívají, že NATO a jeho evropští spojenci aktivně pracují na zlepšení dronů a protiopatření, aby si udrželi výhodu v budoucích konfliktech.
Robert Tollast z Royal United Services Institute (RUSI) očekává, že NATO bude drony používat ve velkém, ačkoliv ne ve stejném měřítku jako Rusko a Ukrajina. Budou sloužit jako doplněk k masivním vzdušným silám. Upozornil, že Tchaj-wan již zvažuje vývoj velkého počtu levných útočných dronů. Na drony se spoléhají také nestátní aktéři po celém světě i drogové kartely. Tollast varoval, že tyto zbraně budou představovat obrovskou výzvu pro nepřipravené armády po celém světě.
Evropa se připravuje na první dvě výrazné tlakové níže letošního podzimu, které ovlivní i počasí v Česku. Bude se hodit deštník, problémem bude také silný vítr. V Anglii a Francii může mít rychlost až 130 kilometrů za hodinu.
České úřady upozornily na nepravdivou informaci o možné další uprchlické vlně z válkou zmítané Ukrajiny. Podle ministerstva vnitra a policie tomu nic nenasvědčuje. Úřady nicméně zdůraznily, že jsou připraveny reagovat na případnou zásadní změnu situace.
Tenisovým světem otřásla smutná zpráva. Ukrajinská tenistka Elina Svitolinová oznámila rozpad manželství s bývalým francouzským hráčem Gaelem Monfilsem. Svitolinová naznačila, že ke konci vztahu přispěla i stále probíhající válka na Ukrajině.
Plánované navýšení ročních kvót pro pracovníky z Filipín ze současných 10 300 na 12 000 míst od ledna příštího roku představuje reakci vlády na přetrvávající nedostatek pracovní síly v některých odvětvích české ekonomiky. Zaměstnavatelům může usnadnit obsazování volných pozic, zvyšovat výrobní kapacity a umožnit přijímat zakázky, které by jinak kvůli personálnímu nedostatku museli odmítat. Z celostátního makroekonomického hlediska však samotné navýšení kvóty o 1700 míst zásadní změnu nepřinese.
Evropská unie se připravuje na diplomatický tlak vůči Kanadě a Velké Británii s cílem přimět obě země k navýšení finanční podpory pro Ukrajinu. Brusel tak reaguje na rostoucí rozpočtovou mezeru ve výši sedmdesáti miliard eur, které bude Kyjev potřebovat v průběhu příštího roku na zajištění svého chodu a obrany.
Digitální platební trendy a finanční návyky nastupující generace Z radikálně proměňují podobu moderního bankovnictví a nákupního chování. Podle nejnovějších zpráv a analýz fintechových společností využívá až devadesát procent mladých lidí v USA chytré telefony k platbám prostřednictvím mobilních aplikací, což signalizuje trvalý posun, který bude s postupným přebíráním rozhodovacích pozic touto generací v byznysu nadále zrychlovat.
Severní Korea vydala přísný rozkaz svým pohraničním jednotkám, aby v případě jakéhokoliv ohrožení ze strany jihokorejských sil podnikly okamžité a rázné kroky. Tento krok, který oznámila státní média, výrazně zvyšuje riziko vojenského střetu podél silně střežené hranice rozdělující oba státy.
Rusko zaútočilo na ukrajinské hlavní město Kyjev rozsáhlým raketovým útokem, k němuž došlo pouhé hodiny poté, co ruský prezident Vladimir Putin oznámil připravenost obnovit příští měsíc třístranná mírová jednání. Útok následoval po tříhodinové schůzce Putina se zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem v Petrohradu. Americký prezident Donald Trump ve středu prohlásil, že jeho administrativa je nejblíže k urovnání války na Ukrajině.
Rusko v noci na středu čelilo rozsáhlému dronovému útoku, který podle představitelů místních samospráv směřoval také na Moskvu a její okolí. Moskevský starosta Sergej Sobjanin podle Kyiv Post uvedl, že směrem k metropoli od úterního večera zamířilo celkem 630 bezpilotních letounů, přičemž 163 z nich se podařilo sestřelit při přiblížení k městu. Incident si v oblasti obce Voronovo vyžádal zranění dvou lidí, kteří museli vyhledat lékařskou pomoc.
Americký prezident Donald Trump opakovaně vyjadřuje přesvědčení, že by mohl rychle ukončit válku na Ukrajině a zajistit tak mír a prosperitu. Zatímco z jeho pohledu jde o výhodnou dohodu spojenou se zrušením sankcí a obnovením obchodu, ruský prezident Vladimir Putin má ale podle CNN zcela jiné priority. Současný ruský lídr totiž neprojevuje zájem o kompromisy ohledně svých válečných cílů výměnou za finanční zisky.
Americký soud v Novém Mexiku uložil společnosti Meta pokutu ve výši 25 miliard dolarů. Důvodem je klamání uživatelů ohledně zásad ochrany soukromí v kauze spojené se skandálem kolem společnosti Cambridge Analytica. Toto rozhodnutí představuje jednu z vůbec největších právních pokut pro technologického giganta v historii.
Nedávná diplomatická jednání v norské metropoli Oslu a ruském Petrohradu přinesla otázku, zda se válka na Ukrajině blíží ke svému konci. Norský premiér označil úterní schůzku mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, zvláštním vyslancem USA Stevem Witkoffem a evropskými zástupci za dobrou a konstruktivní. V Oslu se objevila myšlenka na trojstrannou schůzku na nejvyšší úrovni, která by mohla usnadnit setkání představitelů k dohodnutí konce bojů.