Zatímco se ruská válečná mašinerie posouvá vpřed na východě Ukrajiny, probíhá další ofenziva daleko za frontovou linií. Rusko zintenzivňuje noční útoky drony na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Vzhledem k rychlému zvyšování produkce těchto zbraní se ruské údery stávají stále intenzivnějšími.
Mnoho z dronů není příliš rychlých ani high-tech, ale jsou dostatečně levné, aby jich Kreml mohl v jednom útoku vypustit více než 700. Experti se shodují, že cílem je přetížení ukrajinské protivzdušné obrany a zničení morálky civilního obyvatelstva.
Poté co Rusko získalo íránské plány útočných dronů Šáhid, vybudovalo vlastní rozsáhlou továrnu, která má chrlit tisíce těchto zbraní každý měsíc. Tato vyvíjející se taktika nutí Ukrajinu k obraně pomocí dražší munice a inovací, neboť méně nákladné metody obrany ztrácejí na účinnosti. Rychlý nárůst útoků drony ukazuje, jak se moderní válčení stalo závislým na těchto bezpilotních autonomních prostředcích.
Ukrajinská obranná rozvědka (Defense Intelligence) uvedla pro CNN, že Rusko směřuje k produkci více než 6 000 dronů typu Šáhid měsíčně. Výroba útočných dronů přímo v Rusku je navíc mnohem levnější, než když je Moskva nakupovala od Teheránu. Zatímco v roce 2022 Rusko platilo za jeden dron v průměru 200 000 dolarů, v roce 2025 se tato částka snížila na přibližně 70 000 dolarů díky velkosériové výrobě v továrně Alabuga v Tatarstánu.
Odhad nákladů se sice výrazně liší, ale je jasné, že jsou Šáhidy velmi levné. Pro srovnání: jeden záchytný protiletadlový střela může stát více než 3 miliony dolarů. Relativně nízká cena dronů umožňuje Kremlu zvyšovat frekvenci nočních útoků a provádět častější rozsáhlé útoky. Zatímco na začátku války se velké salvové útoky raket a dronů konaly zhruba jednou za měsíc, do poloviny roku 2025 se průměrně objevují každých osm dní.
Konstantní hrozba útoků drony je pro civilisty děsivá. Ruské útoky zasahují města stovky kilometrů od frontové linie, ale obyvatelé v blízkosti Rusy ovládaných oblastí jsou denně sužováni útoky FPV drony (drony s pohledem první osoby). Rusko opakovaně popírá útoky na civilisty, přestože existují značné důkazy o opaku.
Od dubna se navíc zdvojnásobilo procento dronů, které zasáhnou své cíle, s úspěšností blížící se 20 %, zatímco v roce 2024 to bylo v průměru méně než 10 %. Podle analytiků nezáleží na tom, zda zasáhne cíl jednotlivý Šáhid, ale na složeném účinku této teroristické zbraně na civilisty a na stresu, který způsobuje protivzdušné obraně. Yasir Atalan z think tanku CSIS (Center for Strategic and International Studies) uvedl, že ruská taktika spočívá v „udržování neustálého tlaku“ a jejich strategie se zaměřuje stále více na tento druh opotřebovávání.
Ukrajina na frontové linii také oplácí útoky FPV drony. Kromě toho útočí na infrastrukturu a zbrojní zařízení uvnitř Ruska pomocí dronů dlouhého doletu. Kateryna Stepanenko, analytička Ruska z Institute for the Study of War, upozornila na rychlý inovační cyklus. „Pro každý technologický vývoj obě strany již hledají protiopatření,“ řekla. Proto přístupy, které jsou účinné nyní, nemusí být efektivní za několik měsíců.
Obě strany nyní pracují na vývoji dronů s umělou inteligencí, které se dokážou samostatně rozhodovat na bojišti. Pracují také na interceptorových dronech, které by mohly být nasazeny jako levnější metoda obrany proti vzdušným útokům než odpalování drahých raket. Nasazení těchto interceptorových dronů by uvolnilo ukrajinské kapacity a pomohlo jim uchovat některé protiletadlové střely pro raketové útoky, i když zatím nebyly nasazeny ve velkém měřítku.
Dynamika války na Ukrajině ukázala, že obě země musely zlepšit své dronové schopnosti, aby kompenzovaly nedostatky ve svém letectvu. Experti se domnívají, že NATO a jeho evropští spojenci aktivně pracují na zlepšení dronů a protiopatření, aby si udrželi výhodu v budoucích konfliktech.
Robert Tollast z Royal United Services Institute (RUSI) očekává, že NATO bude drony používat ve velkém, ačkoliv ne ve stejném měřítku jako Rusko a Ukrajina. Budou sloužit jako doplněk k masivním vzdušným silám. Upozornil, že Tchaj-wan již zvažuje vývoj velkého počtu levných útočných dronů. Na drony se spoléhají také nestátní aktéři po celém světě i drogové kartely. Tollast varoval, že tyto zbraně budou představovat obrovskou výzvu pro nepřipravené armády po celém světě.
Meteorologové v sobotu ráno opět upozornili na nebezpečí ledovky v části Česka. Trvá také smogová situace. Vyplývá to z informací na sociálních sítích Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Bývalý výrazný starosta jedné z pražských městských částí Pavel Novotný se chce vrátit do řad ODS, kterou opustil poté, co byl v loňském roce odsouzen. Oznámil to na sociálních sítích. Občanští demokraté si o uplynulém víkendu zvolili nového předsedu, Martin Kupka nahradil v nejvyšší stranické funkci Petra Fialu.
Ondřej Brzobohatý se konečně dočkal rozhodnutí ve svém sporu s bývalou manželkou Taťánou Kuchařovou. A jistě ho těší, že soud rozhodl v jeho prospěch. Modelka by se měla hudebníkovi omluvit a zaplatit mu značnou sumu. Rozsudek ale zatím není pravomocný.
Miliardová bitva o mediální impérium Warner Bros. Discovery se přesunula do Evropy. Přestože vedení společnosti již přijalo nabídku streamovacího giganta Netflix ve výši 82,7 miliardy dolarů (přibližně 1,9 bilionu korun), konkurenční studio Paramount se odmítá vzdát. Netflix svou vítěznou nabídku tento týden upravil na čistě hotovostní transakci, což mu dává silnou vyjednávací pozici, Paramount však sází na politický a kulturní lobbing v Bruselu a Paříži.
Uprostřed nejmrazivější zimy od začátku války čelí Ukrajina brutální vlně útoků na svou energetickou síť, které prezident Volodymyr Zelenskyj označil za stav energetické nouze. Teploty v posledních týdnech klesaly až k -20 °C a statisíce lidí se ocitly v bytech bez tepla, elektřiny a vody. Jen po úderech z 20. ledna zůstalo v Kyjevě bez vytápění přes pět a půl tisíce bytových domů, což zasáhlo zhruba milion obyvatel. V hlavním městě i dalších centrech musely úřady narychlo vybudovat vyhřívané stany, aby lidé v mrazech vůbec přežili.
Historie dánské kontroly nad Grónskem patří k nejdéle trvajícím a zároveň právně nejpevnějším v moderních dějinách. Jen málokteré zámořské území získalo tak jednoznačné a dlouhodobé uznání mezinárodního společenství jako právě největší ostrov světa spravovaný Dánskem. Přesto se jej dnes Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa snaží vmanévrovat do sféry své kontroly. Argumentace Bílého domu se však opírá o zjevně nepravdivou záminku. Čínské a ruské válečné lodě, jimiž Trump zdůvodňuje údajné ohrožení Grónska, se ve skutečnosti pohybují tisíce kilometrů od jeho břehů.
Britský princ Harry se ostře ohradil proti výrokům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který zpochybnil nasazení spojenců v Afghánistánu. Trump v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že vojáci zemí NATO se v konfliktu drželi „trochu stranou“ a vyhýbali se první linii. Tato slova vyvolala vlnu pobouření mezi veterány, politiky i rodinami padlých vojáků po celé Evropě a v Kanadě.
Bílý dům oficiálně potvrdil, že na svých sociálních sítích sdílel digitálně upravenou fotografii prominentní aktivistky z Minnesoty Nekimy Levy Armstrongové. Snímek byl upraven tak, aby vyvolal dojem, že žena během svého zatčení vzlyká, ačkoliv realita byla jiná. Fakta prověřil mimo jiné analytik CNN Daniel Dale, který potvrdil, že zásah do fotografie měl obžalovanou nepravdivě vykreslit jako plačící a zlomenou osobu.
Rok od začátku druhého funkčního období Donalda Trumpa se mezinárodní řád ocitá pod bezprecedentním tlakem. Zatímco americký prezident razí nevyzpytatelnou agendu, jejímž symbolem se staly hrozby anexí Grónska, Evropa působí dezorganizovaně. Místo ucelené strategie se reakce kontinentu štěpí na izolované kroky ovlivněné vnitrostátní politikou, což oslabuje kolektivní schopnost odstrašení.
Vojenské cvičení v Grónsku, které Dánsko a jeho spojenci z NATO zahájili v reakci na dřívější hrozby Donalda Trumpa, bude podle kodaňského ministerstva obrany pokračovat. Operace s názvem „Arctic Endurance“ byla spuštěna s cílem posílit bezpečnost tohoto autonomního území poté, co americký prezident začal veřejně mluvit o možnosti anexe ostrova.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že k břehům Blízkého východu vysílá námořní „armádu“. Na palubě Air Force One při návratu ze summitu v Davosu prohlášením reagoval na dramatické zprávy o potlačení íránských protestů. Podle aktivistů z agentury HRANA si brutalita teheránského režimu vyžádala již 5 002 obětí, z čehož naprostou většinu tvoří demonstranti, včetně 43 dětí.
Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov prolomil dlouholeté tabu, když před poslanci otevřeně přiznal alarmující stav lidských sil v armádě. Podle jeho slov evidují ozbrojené síly přibližně 200 tisíc vojáků, kteří své pozice opustili bez povolení. Toto oficiální potvrzení masové dezerce šokovalo veřejnost i politickou scénu, neboť o podobných číslech se dosud mluvilo pouze v neoficiálních kuloárních debatách.