Zatímco se ruská válečná mašinerie posouvá vpřed na východě Ukrajiny, probíhá další ofenziva daleko za frontovou linií. Rusko zintenzivňuje noční útoky drony na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Vzhledem k rychlému zvyšování produkce těchto zbraní se ruské údery stávají stále intenzivnějšími.
Mnoho z dronů není příliš rychlých ani high-tech, ale jsou dostatečně levné, aby jich Kreml mohl v jednom útoku vypustit více než 700. Experti se shodují, že cílem je přetížení ukrajinské protivzdušné obrany a zničení morálky civilního obyvatelstva.
Poté co Rusko získalo íránské plány útočných dronů Šáhid, vybudovalo vlastní rozsáhlou továrnu, která má chrlit tisíce těchto zbraní každý měsíc. Tato vyvíjející se taktika nutí Ukrajinu k obraně pomocí dražší munice a inovací, neboť méně nákladné metody obrany ztrácejí na účinnosti. Rychlý nárůst útoků drony ukazuje, jak se moderní válčení stalo závislým na těchto bezpilotních autonomních prostředcích.
Ukrajinská obranná rozvědka (Defense Intelligence) uvedla pro CNN, že Rusko směřuje k produkci více než 6 000 dronů typu Šáhid měsíčně. Výroba útočných dronů přímo v Rusku je navíc mnohem levnější, než když je Moskva nakupovala od Teheránu. Zatímco v roce 2022 Rusko platilo za jeden dron v průměru 200 000 dolarů, v roce 2025 se tato částka snížila na přibližně 70 000 dolarů díky velkosériové výrobě v továrně Alabuga v Tatarstánu.
Odhad nákladů se sice výrazně liší, ale je jasné, že jsou Šáhidy velmi levné. Pro srovnání: jeden záchytný protiletadlový střela může stát více než 3 miliony dolarů. Relativně nízká cena dronů umožňuje Kremlu zvyšovat frekvenci nočních útoků a provádět častější rozsáhlé útoky. Zatímco na začátku války se velké salvové útoky raket a dronů konaly zhruba jednou za měsíc, do poloviny roku 2025 se průměrně objevují každých osm dní.
Konstantní hrozba útoků drony je pro civilisty děsivá. Ruské útoky zasahují města stovky kilometrů od frontové linie, ale obyvatelé v blízkosti Rusy ovládaných oblastí jsou denně sužováni útoky FPV drony (drony s pohledem první osoby). Rusko opakovaně popírá útoky na civilisty, přestože existují značné důkazy o opaku.
Od dubna se navíc zdvojnásobilo procento dronů, které zasáhnou své cíle, s úspěšností blížící se 20 %, zatímco v roce 2024 to bylo v průměru méně než 10 %. Podle analytiků nezáleží na tom, zda zasáhne cíl jednotlivý Šáhid, ale na složeném účinku této teroristické zbraně na civilisty a na stresu, který způsobuje protivzdušné obraně. Yasir Atalan z think tanku CSIS (Center for Strategic and International Studies) uvedl, že ruská taktika spočívá v „udržování neustálého tlaku“ a jejich strategie se zaměřuje stále více na tento druh opotřebovávání.
Ukrajina na frontové linii také oplácí útoky FPV drony. Kromě toho útočí na infrastrukturu a zbrojní zařízení uvnitř Ruska pomocí dronů dlouhého doletu. Kateryna Stepanenko, analytička Ruska z Institute for the Study of War, upozornila na rychlý inovační cyklus. „Pro každý technologický vývoj obě strany již hledají protiopatření,“ řekla. Proto přístupy, které jsou účinné nyní, nemusí být efektivní za několik měsíců.
Obě strany nyní pracují na vývoji dronů s umělou inteligencí, které se dokážou samostatně rozhodovat na bojišti. Pracují také na interceptorových dronech, které by mohly být nasazeny jako levnější metoda obrany proti vzdušným útokům než odpalování drahých raket. Nasazení těchto interceptorových dronů by uvolnilo ukrajinské kapacity a pomohlo jim uchovat některé protiletadlové střely pro raketové útoky, i když zatím nebyly nasazeny ve velkém měřítku.
Dynamika války na Ukrajině ukázala, že obě země musely zlepšit své dronové schopnosti, aby kompenzovaly nedostatky ve svém letectvu. Experti se domnívají, že NATO a jeho evropští spojenci aktivně pracují na zlepšení dronů a protiopatření, aby si udrželi výhodu v budoucích konfliktech.
Robert Tollast z Royal United Services Institute (RUSI) očekává, že NATO bude drony používat ve velkém, ačkoliv ne ve stejném měřítku jako Rusko a Ukrajina. Budou sloužit jako doplněk k masivním vzdušným silám. Upozornil, že Tchaj-wan již zvažuje vývoj velkého počtu levných útočných dronů. Na drony se spoléhají také nestátní aktéři po celém světě i drogové kartely. Tollast varoval, že tyto zbraně budou představovat obrovskou výzvu pro nepřipravené armády po celém světě.
Globální ropná krize vyvolaná válkou v Íránu navždy změnila odvětví fosilních paliv. Podle Fatiha Birola, šéfa Mezinárodní energetické agentury (IEA), se země nyní odklánějí od těchto zdrojů, aby si zajistily energetickou bezpečnost.
Přes Česko o víkendu přejde studená fronta, za kterou se ochladí. Teploty ale neklesnou tak výrazně. Vyplývá to z předpovědi na první polovinu příštího týdne. Odpolední maxima budou téměř atakovat dvacítku.
Andrej Babiš dluží českým občanům 7,5 miliard Kč. Jde o peníze, které dle pravomocných rozsudků a nejrůznějších autorit a analýz získal nezákonně koncern Agrofert. Zemědělský fond však nyní oznámil, že většinu těchto prostředků neplánuje vymáhat a dokonce i to, že opět začne přidělovat evropské dotace koncernu Agrofert. Dochází tedy k hazardu s miliardy korun daňových poplatníků, čemuž se Piráti snaží zabránit, a proto rozšířili svoje trestní oznámení z února tohoto roku.
Americký prezident Donald Trump si nenechal líbit poučování ze strany prince Harryho, jenž na Ukrajině mluvil o tom, jaká by měla být role Spojených států amerických.
Je stále důležitější si dávat pozor na nejrůznější internetové podvodníky, ale občas není jednoduché se orientovat, kdo je kdo. Objevují se totiž stále nové praktiky. Policisté nyní varovali před další vlnou nebezpečných esemesek.
Předpovědím počasí momentálně dominuje změna, která se očekává uprostřed nadcházejícího dubnového víkendu. Zařídí ji studená fronta. Experti upozorňují, že pocitově bude v neděli ještě chladněji, než má ukazovat teploměr.
Velké kontroverze vzbuzuje záměr uspořádat v Praze koncert kontroverzního rappera Kanyeho Westa. Show by měla proběhnout v létě na dostihovém závodišti ve Velké Chuchli. Téma je z toho i v politických kruzích. Nejméně jeden politik už vyjádřil názor, že by se akce měla zrušit.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Spojenému království zavedením vysokých cel, pokud Londýn nezruší svou daň z digitálních služeb zaměřenou na velké americké technologické firmy. Trump v Oválné pracovně obvinil Británii, že se snaží na úkor amerických společností „snadno vydělat“, a varoval, že odveta bude pro Brity bolestivá.
Ukrajinské ministerstvo obrany odvolalo jednoho z armádních velitelů poté, co se na sociálních sítích objevily fotografie vojáků na frontě trpících těžkou podvýživou. Skupina mužů strávila měsíce v náročných podmínkách bez odpovídajícího přísunu potravy a vody.
Historické mírové rozhovory mezi Izraelem a Libanonem, které se konají pod záštitou Spojených států ve Washingtonu, čelí vážné hrozbě ze strany hnutí Hizballáh. Desetidenní příměří mezi Izraelem a touto militantní skupinou zatím sice trvá, ale Hizballáh dává jasně najevo, že udělá vše pro to, aby zabránil uzavření trvalé mírové smlouvy.
Téměř deset let od hlasování o brexitu a v době, kdy se globální obchod potýká s rostoucími cly z éry prvního funkčního období Donalda Trumpa, signalizuje Spojené království ochotu k užšímu partnerství. Odchod z evropského jednotného trhu zboží a služeb nyní střídá návrh na opětovný příklon k unijním regulacím. To, co bylo dříve nemyslitelné, se stává reálnou možností v podobě přijetí pravidel jednotného trhu EU prostřednictvím nové britské legislativy.
Francie se rozhodla vyřadit téma klimatických změn z programu aktuálního jednání ministrů životního prostředí zemí G7, které se koná v Paříži. Podle vládních představitelů je hlavním důvodem snaha vyhnout se otevřenému střetu s administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa. Paříž se tak podle webu Politico snaží upřednostnit zachování jednoty skupiny před diskusemi o otázkách, na které mají Spojené státy diametrálně odlišný názor.