Státní návštěva krále Karla III. ve Vatikánu odstartovala ve čtvrtek významným momentem. Britský monarcha se stal prvním panovníkem po 500 letech, který se modlil společně s papežem. Tato událost se konala po náročném týdnu doma, poznamenaném přetrvávajícími následky skandálu prince Andrewa. Král Karel a královna Camilla se poprvé od jeho květnového zvolení setkali s papežem Lvem XIV., a to po svém středečním příletu do Říma, kde oslavují Svatý jubilejní rok, jenž se koná každých pětadvacet let.
Královský pár přistál na letišti Ciampino a přivítala je delegace, včetně britského velvyslance u Svatého stolce. Ve čtvrtek pod klenutým stropem Sixtinské kaple, pečlivě vymalovaným Michelangelem, se král Karel pomodlil s papežem při speciální ekumenické bohoslužbě. Taková událost se nekonala přinejmenším od dob reformace.
Bohoslužba se zaměřila na péči o stvoření, což je dlouhodobý zájem krále a téma, které papež Lev zdůraznil na začátku svého pontifikátu. Bohoslužbě předsedali papež Lev a arcibiskup z Yorku anglikánské církve, Stephen Cottrell. Společná modlitba krále a papeže je signálem prohlubování vazeb mezi katolíky a anglikány, což je hlavní téma této krátké, ale intenzivní návštěvy.
Obě strany považují cestu za „významný okamžik“ ve snaze o smíření rozdělení mezi britskou monarchií a papežstvím, které sahá až do roku 1534. Tehdy se Jindřich VIII. rozešel s Římem a založil Anglikánskou církev. Reverend Martin Browne, vatikánský úředník z oddělení pro „Podporu křesťanské jednoty“, označil pro CNN význam této konkrétní návštěvy za těžko přecenitelný.
Podle Brownea se jedná o vůbec první královskou návštěvu s „ekumenickým rozměrem“, zaměřenou na budování jednoty mezi Římem, Anglikánskou církví a širším anglikánským společenstvím. Browne vysvětlil, že bohoslužba, které se účastní jak papež, tak britský panovník, nebyla zažita od dob dlouho před reformací. Jedinečnost podtrhuje fakt, že se koná přímo v Sixtinské kapli uvnitř Apoštolského paláce, a hudební doprovod zajišťují chóry papeže a krále.
Později se král a královna zúčastnili ekumenické bohoslužby v Bazilice sv. Pavla za hradbami. Ta má historické vazby na anglickou korunu a ukrývá hrob apoštola sv. Pavla. Předchozí britští panovníci přispívali na její údržbu. Jedná se o jednu ze čtyř papežských bazilik v Římě, v níž sídlí komunita benediktinských mnichů.
Papež Lev schválil jmenování krále Karla „Královským společníkem“ (Royal Confrater) sv. Pavla jako „gesto pohostinnosti a duchovního společenství“. Na oslavu tohoto nového pouta byla pro toto posvátné místo vytvořena speciální trůnovitá židle s králův erbem a latinským mottem „Ut unum sint“ („Ať jsou jedno“). Židle zůstane v bazilice trvale a bude k dispozici i Karlovým nástupcům.
Státní návštěva vyvrcholila účastí krále Karla na recepci v Papežské koleji Beda, semináři, který školí kněze z celého Commonwealthu. Královna Camilla se mezitím setkala se šesti katolickými řeholnicemi z Mezinárodní unie generálních představených. Ty se věnují podpoře posílení postavení žen po celém světě, mimo jiné i prostřednictvím vzdělávání dívek.
Navzdory historickým turbulencím jsou dnes vztahy mezi Vatikánem a britskou monarchií srdečné a vyznačují se vzájemným respektem. Velká Británie a Svatý stolec udržují plné diplomatické vztahy od roku 1982. Karel a Camilla měli původně uskutečnit státní návštěvu Vatikánu již začátkem dubna, ale cesta byla odložena kvůli špatnému zdraví papeže Františka. Pár pokračoval v oficiální návštěvě Itálie, během níž navštívil Řím a Ravennu. Soukromě se však manželé mohli setkat s churavějícím papežem pouhé dva týdny před jeho smrtí.
Jako princ z Walesu navštívil Karel Vatikán pětkrát. Jeho zesnulá matka, královna Alžběta II., se během svého života setkala s pěti papeži. Martin Browne uvedl, že ačkoli existují rozdíly a rozdělení, některá z nich velmi hluboká, tato návštěva všem připomíná, že to, co spojuje, je významnější. Církevní historik z Oxfordské univerzity, Diarmaid MacCulloch, dodal, že ačkoliv se kolem návštěvy objevila „přehnaná publicita“, „opravdový význam má formální přízeň Papežství“, kterou Karel projevil. Označil to za „pěkné gesto dobré vůle ze strany Vatikánu, a gesta dobré vůle jsou vždy vítána“.
Vysocí představitelé NATO a španělské vlády se s relativním klidem staví k nejnovějším hrozbám amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten pohrozil, že Španělsko potrestá za jeho nedostatečné výdaje na obranu. Jeden z vysokých důstojníků NATO v Bruselu uvedl, že „hrozba není brána na vojenské úrovni vážně“ a Španělé reagují pokojně.
Evropští lídři se na summitu v Bruselu pustili do diskuse o Ukrajině, nyní už bez přítomnosti prezidenta Volodymyra Zelenského. Klíčovým a nejproblematičtějším bodem jednání je otázka, co s ruskými zmrazenými aktivy, z nichž většina je uložena ve finančním depozitáři Euroclear se sídlem v Belgii.
V době, kdy probíhá demolice Východního křídla Bílého domu, části budovy, která byla po desetiletí spojena s prvními dámami Spojených států, zachovává Melania Trumpová mlčení. První dáma se veřejně nevyjádřila ke zbourání Východního křídla, jež sloužilo jako sídlo prezidentských manželek od administrativy Carthera. Tato demolice přitom narušila kancelářské prostory jejího týmu a vynutila si zastavení prohlídek Bílého domu pro veřejnost.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharovová ve čtvrtek prohlásila, že jakýkoli krok Evropské unie ke konfiskaci ruských aktiv držených na účtech společnosti Euroclear povede k „bolestivé reakci“ ze strany Ruska. Zacharovová uvedla, že EU nemá žádné zákonné prostředky k zabavení ruského majetku. Jeho konfiskace by tak byla považována za „krádež“.
Státní návštěva krále Karla III. ve Vatikánu odstartovala ve čtvrtek významným momentem. Britský monarcha se stal prvním panovníkem po 500 letech, který se modlil společně s papežem. Tato událost se konala po náročném týdnu doma, poznamenaném přetrvávajícími následky skandálu prince Andrewa. Král Karel a královna Camilla se poprvé od jeho květnového zvolení setkali s papežem Lvem XIV., a to po svém středečním příletu do Říma, kde oslavují Svatý jubilejní rok, jenž se koná každých pětadvacet let.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že „stávající struktura“ Východního křídla Bílého domu musí být stržena. Cílem je umožnit výstavbu nového tanečního sálu v odhadované hodnotě 250 milionů dolarů (přibližně 186 milionů liber). Bourací práce začaly již v pondělí a dva představitelé administrativy sdělili americkému partnerovi BBC, stanici CBS, že do konce týdne by měla být budova kompletně srovnána se zemí.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa ve středu uvalila sankce na dvě největší ruské ropné společnosti. Současně vyzvala Moskvu, aby v souvislosti s válkou na Ukrajině okamžitě přistoupila k příměří. Trump po celé týdny naznačoval možnost uvalení postihů vůči Rusku za pokračování bojů, ale k výrazným trestním opatřením přistoupil až nyní. Oznámení o sankcích se objevilo poté, co Trump uvedl, že zrušil očekávané setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Důvodem je, že „neměl pocit, že by se dostali tam, kam je třeba“.
Zatímco se ruská válečná mašinerie posouvá vpřed na východě Ukrajiny, probíhá další ofenziva daleko za frontovou linií. Rusko zintenzivňuje noční útoky drony na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Vzhledem k rychlému zvyšování produkce těchto zbraní se ruské údery stávají stále intenzivnějšími.
První dáma USA Melania Trumpová oznámila návrat osmi ukrajinských dětí z ruského zajetí k jejich rodinám, což je úsilí, které si získalo pochvalu. Ovšem její charakteristika situace vyvolává u některých obhájců znepokojení. Prezident Donald Trump zároveň během setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským zpochybnil odhady počtu dětí unesených Ruskem.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil podporu návrhu amerického prezidenta Donalda Trumpa na zmrazení války s Ruskem na stávajících frontových liniích. Označil jej za „dobrý kompromis“, přestože připustil, že Moskva dala jasně najevo, že takové uspořádání nepřijme. Zelenskyj to uvedl během návštěvy Osla, která byla součástí jeho skandinávského turné s cílem zajistit další vojenskou pomoc.
Evropští lídři a spojenci Ukrajiny vydali v úterý brzy ráno opatrné varování americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi ohledně jeho vlažné podpory Kyjeva. Vyjádřili souhlas s jeho výzvou k okamžitému zastavení bojů, ale současně odmítli jakýkoliv návrh na územní ústupky ve prospěch Moskvy.
Ruské síly zaútočily ve středu ráno v ukrajinském Charkově na školku pomocí bezpilotních letounů. Úder potvrdili nejvyšší ukrajinští představitelé. Starosta Charkova Ihor Těrechov uvedl, že došlo k přímému zásahu soukromé mateřské školy v Choloďnojarském obvodu, po kterém vypukl požár.