Historický moment ve Vatikánu: Král Karel III. se setkal s papežem Lvem

Královský pár přistál na letišti Ciampino a přivítala je delegace, včetně britského velvyslance u Svatého stolce. Ve čtvrtek pod klenutým stropem Sixtinské kaple, pečlivě vymalovaným Michelangelem, se král Karel pomodlil s papežem při speciální ekumenické bohoslužbě. Taková událost se nekonala přinejmenším od dob reformace.

Bohoslužba se zaměřila na péči o stvoření, což je dlouhodobý zájem krále a téma, které papež Lev zdůraznil na začátku svého pontifikátu. Bohoslužbě předsedali papež Lev a arcibiskup z Yorku anglikánské církve, Stephen Cottrell. Společná modlitba krále a papeže je signálem prohlubování vazeb mezi katolíky a anglikány, což je hlavní téma této krátké, ale intenzivní návštěvy.

Obě strany považují cestu za „významný okamžik“ ve snaze o smíření rozdělení mezi britskou monarchií a papežstvím, které sahá až do roku 1534. Tehdy se Jindřich VIII. rozešel s Římem a založil Anglikánskou církev. Reverend Martin Browne, vatikánský úředník z oddělení pro „Podporu křesťanské jednoty“, označil pro CNN význam této konkrétní návštěvy za těžko přecenitelný.

Podle Brownea se jedná o vůbec první královskou návštěvu s „ekumenickým rozměrem“, zaměřenou na budování jednoty mezi Římem, Anglikánskou církví a širším anglikánským společenstvím. Browne vysvětlil, že bohoslužba, které se účastní jak papež, tak britský panovník, nebyla zažita od dob dlouho před reformací. Jedinečnost podtrhuje fakt, že se koná přímo v Sixtinské kapli uvnitř Apoštolského paláce, a hudební doprovod zajišťují chóry papeže a krále.

Později se král a královna zúčastnili ekumenické bohoslužby v Bazilice sv. Pavla za hradbami. Ta má historické vazby na anglickou korunu a ukrývá hrob apoštola sv. Pavla. Předchozí britští panovníci přispívali na její údržbu. Jedná se o jednu ze čtyř papežských bazilik v Římě, v níž sídlí komunita benediktinských mnichů.

Papež Lev schválil jmenování krále Karla „Královským společníkem“ (Royal Confrater) sv. Pavla jako „gesto pohostinnosti a duchovního společenství“. Na oslavu tohoto nového pouta byla pro toto posvátné místo vytvořena speciální trůnovitá židle s králův erbem a latinským mottem „Ut unum sint“ („Ať jsou jedno“). Židle zůstane v bazilice trvale a bude k dispozici i Karlovým nástupcům.

Státní návštěva vyvrcholila účastí krále Karla na recepci v Papežské koleji Beda, semináři, který školí kněze z celého Commonwealthu. Královna Camilla se mezitím setkala se šesti katolickými řeholnicemi z Mezinárodní unie generálních představených. Ty se věnují podpoře posílení postavení žen po celém světě, mimo jiné i prostřednictvím vzdělávání dívek.

Navzdory historickým turbulencím jsou dnes vztahy mezi Vatikánem a britskou monarchií srdečné a vyznačují se vzájemným respektem. Velká Británie a Svatý stolec udržují plné diplomatické vztahy od roku 1982. Karel a Camilla měli původně uskutečnit státní návštěvu Vatikánu již začátkem dubna, ale cesta byla odložena kvůli špatnému zdraví papeže Františka. Pár pokračoval v oficiální návštěvě Itálie, během níž navštívil Řím a Ravennu. Soukromě se však manželé mohli setkat s churavějícím papežem pouhé dva týdny před jeho smrtí.

Jako princ z Walesu navštívil Karel Vatikán pětkrát. Jeho zesnulá matka, královna Alžběta II., se během svého života setkala s pěti papeži. Martin Browne uvedl, že ačkoli existují rozdíly a rozdělení, některá z nich velmi hluboká, tato návštěva všem připomíná, že to, co spojuje, je významnější. Církevní historik z Oxfordské univerzity, Diarmaid MacCulloch, dodal, že ačkoliv se kolem návštěvy objevila „přehnaná publicita“, „opravdový význam má formální přízeň Papežství“, kterou Karel projevil. Označil to za „pěkné gesto dobré vůle ze strany Vatikánu, a gesta dobré vůle jsou vždy vítána“.