Ukrajinské síly bezpilotních prostředků pod vedením velitele Roberta Brovdiho, známého pod přezdívkou „Maďar“, provedly v noci na pátek rozsáhlý úder v Černém moři. Cílem této operace se stalo dvanáct plavidel patřících do ruské takzvané stínové flotily. Hlavním účelem útoku bylo ochromit zásobovací trasy, kterými Rusko dopravuje palivo na okupovaná území na východě Ukrajiny a na anektovaný poloostrov Krym. Kyjev se tímto způsobem snaží zamezit obcházení mezinárodních sankcí a paralyzovat ruskou logistiku.
Tento noční úder je součástí širší a mimořádně intenzivní kampaně, kterou ukrajinská armáda v posledních dnech vede. Během uplynulých deseti dnů bylo podle Brovdiho vyjádření na síti Telegram zasaženo celkem 159 lodí ruské stínové flotily. Většina z těchto úspěšných zásahů, konkrétně 117 plavidel, se odehrála v Azovském moři, zatímco zbylých 42 lodí ukrajinské síly vyřadily z provozu v Černém moři.
Ukrajina v poslední době výrazně stupňuje své útoky zaměřené na ruskou energetickou infrastrukturu. Bezpilotní letouny pravidelně útočí na rafinerie hluboko ve vnitrozemí a ukrajinské síly systematicky likvidují cisterny na silniční trase „Novorossija 280“. Tato dálnice představuje klíčovou pozemní tepnu spojující ruské území s okupovanými oblastmi. V důsledku těchto systematických úderů již v zasažených regionech propukla vážná energetická krize doprovázená rozsáhlými výpadky dodávek elektřiny a pitné vody.
V reakci na pozemní blokádu se Moskva pokusila udržet dodávky pohonných hmot na Krym pomocí menších plavidel. Ta pendlovala přes Azovské a Černé moře a propojovala jižní oblasti Ruska s poloostrovem. Ukrajinské velení proto v červenci zahájilo speciální operaci s kódovým označením „Moločka“ s cílem tyto námořní dodavatelské řetězce definitivně přerušit.
Ruské úřady na eskalující palivovou krizi reagují mimořádnými opatřeními a v některých oblastech již vyzvaly obyvatele, aby pracovali z domova a výrazně omezili používání soukromých automobilů. Problémy se zásobováním navíc umocňují úspěšné ukrajinské útoky na strategické cíle hluboko v ruském vnitrozemí. Mezi ně patří i nedávný úspěšný zásah Omské rafinerie na Sibiři, která se nachází více než 2 500 kilometrů od frontové linie a je největším zařízením svého druhu v Rusku.
Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace dospěl k závěru, že jednotlivé státy mají právní povinnost zabývat se reparacemi za transatlantický obchod s otroky. Podle nově zveřejněného doporučení musejí vlády přijmout rozsáhlá opatření k řešení přetrvávajících následků rasové diskriminace. Tento krok představuje podle výboru zásadní posun v dosavadním nahlížení na historickou odpovědnost jednotlivých zemí. Stávající dopady historického zotročování totiž nelze v dnešní společnosti nadále přehlížet.
Při izraelském leteckém úderu v Pásmu Gazy zahynuli dva lidé a několik dalších utrpělo zranění. Útok zasáhl dav lidí nacházející se v blízkosti městského parku v Gaze. Zasažená oblast byla v té době hustě zalidněna rodinami, které musely kvůli vojenským operacím opustit své domovy. Zdravotníci na místě poskytli pomoc zraněným a transportovali je do nemocnic.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Španělský premiér Pedro Sánchez prohlásil, že neexistují žádné důkazy o zapojení marocké vlády do nedávného masivního překročení hranic v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády nevycházejí žádná podezření ze zpráv zpravodajských služeb, které by naznačovaly odpovědnost oficiálních míst v Rabatu.
Turkmenistán začal opravovat rozsáhlé úniky metanu, které dlouhodobě unikaly ze starých ropných a plynových zařízení na jeho území. Vyplývá to z nejnovějších dat Organizace spojených národů, která tento krok označila za významný průlom. Autoritářský stát k nápravě přistoupil poté, co mezinárodní odhalení poukázala na extrémní míru znečištění v zemi. Místní úřady navázaly spolupráci se zahraničními partnery a zahájily opravy poškozené infrastruktury.
Německá politická scéna čelí výraznému tlaku před nadcházejícími zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku, kde má šanci na historický úspěch krajně pravicová strana Alternativa pro Německo. Týdeník Der Spiegel označil lídra tamní kandidátky Ulricha Siegmunda za nejnebezpečnějšího muže v zemi. Reakce jeho příznivců na sebe nenechala dlouho čekat a výtisky časopisu ve velkém skupovali, aby jim je politik mohl osobním podpisem potvrdit. Nadcházející hlasování v této spolkové zemi přitom může mít zásadní dopad nejen na celostátní politiku, ale i na širší evropský region.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy neplánují žádná jednání s Íránem, a zároveň zdůraznil, že Hormuzský průliv zůstává otevřený a funkční. Reagoval tak na situaci v klíčové námořní cestě, kde v posledních dnech výrazně poklesl provoz a došlo k dalším vojenským incidentům. Šéf Bílého domu trvá na tom, že americká blokáda íránských přístavů zůstává v plné platnosti a účinnosti. Všechny námořní miny byly podle jeho slov z mezinárodních vod úspěšně odstraněny, díky čemuž je námořní doprava volná.
Vztahy mezi Ukrajinou a Izraelem vstupují do období opatrného sbližování. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oslovil přímo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v dopise u příležitosti ukrajinského Dne nezávislosti. V textu ocenil odhodlání Ukrajinců a označil Írán za společnou hrozbu pro obě země. Kyjev tento krok přivítal a vyjádřil naději v produktivní bezpečnostní spolupráci.
Americké síly podnikly útok na íránská odpalovací zařízení v Hormuzském průlivu, což vyvolalo okamžitou odvetu Teheránu proti vojenským základnám v Jordánsku a Spojených arabských emirátech. Jedná se o první otevřené vojenské střety mezi oběma stranami po více než měsíci relativního klidu. Americká strana uvedla, že operace na ostrově Lárak měla zabránit nakládání a zaminování klíčové námořní trasy. Situace v regionu se tím opět prudce vyostřila a hrozí dalším rozšířením bojových operací.
Skupina izraelských osadníků vnikla do palestinské vesnice Kusra na okupovaném Západním břehu a obsadila obytný dům i s jeho majitelem uvnitř. Přestože armáda na místě zaznamenala desítky výtržníků, úřady do nedělního večera neoznámily žádná zatčení. Útok v Kusře představuje další ze série výpadů, které v této oblasti v posledním období eskalují. K incidentu došlo v odpoledních hodinách, kdy dav osadníků začal obkličovat soukromé pozemky.
Severoatlantická aliance plánuje posílit bezpečnost své východní hranice vybudováním rozsáhlé sítě bezpilotních letounů, senzorů a systémů umělé inteligence. Tato technologie má sloužit k včasnému odhalení a případnému odrazení potenciálního ruského útoku.
Ukrajinská společnost Fire Point dokončuje vývoj své první balistické střely, která by měla být připravena k nasazení během letošního podzimu, uvedla podle webu Politico generální a technická ředitelka firmy Iryna Terechová. Vývoj vlastní balistické zbraně představuje pro Kyjev klíčový krok v reakci na sílící intenzitu ruských raketových útoků a hrozící nedostatek zahraničních obranných systémů.