Ukrajinská společnost Fire Point dokončuje vývoj své první balistické střely, která by měla být připravena k nasazení během letošního podzimu, uvedla podle webu Politico generální a technická ředitelka firmy Iryna Terechová. Vývoj vlastní balistické zbraně představuje pro Kyjev klíčový krok v reakci na sílící intenzitu ruských raketových útoků a hrozící nedostatek zahraničních obranných systémů.
Společnost aktuálně pracuje na taktické balistické střele krátkého dosahu s označením FP-7. Tento systém disponuje doletem 200 kilometrů, nese bojovou hlavici o hmotnosti 150 kilogramů a je určen k ničení pozemních cílů. Konstruktéři zároveň upravují jeho vlastnosti tak, aby mohl být v budoucnu integrován i do systémů protivzdušné obrany.
Souběžně probíhá vývoj těžší balistické střely FP-9, která nese bojovou hlavici o hmotnosti 800 kilogramů a má dosah až 855 kilometrů. Tento dolet by Ukrajině umožnil zasahovat vojenské cíle hluboko na ruském území, včetně samotné Moskvy. Obě zbraně mají zásadní význam v situaci, kdy Kyjevu docházejí střely pro americké systémy Patriot a Pentagon řeší doplňování vlastních zásob.
Střela FP-7 v současnosti prochází certifikačním procesem, který vyžaduje sérii testovacích startů v reálných bojových podmínkách. Podle Iryny Terechové je cílem prověřit účinnost zbraně v přímém nasazení proti nepříteli, načež bude zbraň připravena k sériové výrobě a podpisu kontraktů. Při příznivém průběhu zkoušek považuje podzimní termín dokončení za zcela realistický.
Časový harmonogram potvrdil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, podle něhož však masové nasazení střely závisí na mezinárodní spolupráci. Do výrobního procesu totiž vstupují dodávky vybraných komponentů od zahraničních partnerů. Střela FP-7 má tvořit základ prvního společného evropského protibalistického systému s názvem Freyja, kde Ukrajina zajistí střely s odpalovacími zařízeními a západní spojenci dodají radarové systémy a další součásti.
Adaptace pozemní střely na zachycovač protivzdušné obrany představuje komplexní inženýrský úkol. Vývoj protiraketového systému Freyja je proto plánován ve dvou fázích. První verze bude fungovat na principu exploze v blízkosti cíle, podobně jako starší typy střel PAC-2. Pokročilejší verze pak má zvládnout přímý zásah přilétající střely, což odpovídá schopnostem modernějších střel PAC-3.
Vedle vývoje vlastních zbraní usiluje Ukrajina o získání licenční dohody se Spojenými státy na domácí výrobu střel PAC-3. Jednání však narážejí na výrobní kapacity klíčových komponentů v USA. Pro Ukrajinu je v tomto směru zásadní především možnost vyrábět vlastní naváděcí hlavice, které představují nejčlenitější a technologicky nejnáročnější část celé střely.
Ukrajinská armáda se při dálkových úderech na ruskou infrastrukturu dosud spoléhá především na bezpilotní letouny dlouhého dosahu, jako jsou modely FP-1 s doletem 2 300 kilometrů a FP-2 s doletem 700 kilometrů. V průběhu letošního roku vyslala Ukrajina na ruské území dvojnásobný počet dálkových dronů než Rusko na ukrajinské území, což představuje výrazný posun oproti počátečním fázím konfliktu.
Přechod k balistickým střelám, jako je FP-9 nebo dříve sporadicky použitá střela ploché dráhy FP-5 Flamingo, má ukrajinským silám přinést vyšší destruktivní účinek. Balistické rakety jsou pro ruskou protivzdušnou obranu hůře zachytitelné a umožňují efektivní ničení odpalovacích zařízení přímo na území protivníka, což je účinnější než následné sestřelování přilétajících raket.
Ruské zpravodajské služby se v reakci na ukrajinský raketový program zaměřují na vyhledávání a ničení vývojových laboratoří a výrobních závodů. Podle zástupce vedoucího ukrajinské vojenské rozvědky Vadyma Skibického se Moskva snaží zabránit zahájení masové produkce těchto zbraní. Výrobci i vývojáři tak pracují pod neustálým tlakem a hrozbou ruských úderů.
Příslušníci mladé generace ve Spojených státech stále častěji čelí psychické zátěži a pocitům viny spojeným s pravidelným využíváním mobilních aplikací pro rozvoz jídla. Zatímco platformy pro donášku stravy se pro mnohé staly běžnou součástí každodenního života, finanční náklady na poplatky a spropitné vyvolávají u uživatelů silné morální dilema. Podle aktuálních průzkumů, na které upozornil web The Guardian, si mladí lidé objednávají jídlo domů přibližně dvakrát častěji než starší ročníky, avšak radost z pohodlí často střídá stud a obavy z rozhazování peněz.
Rusko obvinilo Ukrajinu z provedení rozsáhlého útoku na ropnou rafinérii v Rjazanské oblasti. Incident se odehrál krátce poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev hodlá obnovit údery na ruská energetická zařízení. Ukrajinská strana tak reaguje na pokračující ruské bombardování kritické infrastruktury, které navzdory navrhovanému příměří neustalo.
Vědci dlouho předpokládali, že plasty jsou chemicky inertní a samy o sobě nereagují s okolním prostředím. Nová laboratorní studie z Kolumbijské univerzity a Kalifornské univerzity v Berkeley však přináší překvapivé zjištění. Ukázalo se, že mikroskopické kousky plastů přicházející do styku s vodou spontánně vytvářejí vysoce reaktivní molekuly. Tyto volné radikály mohou představovat dosud neznámý mechanismus, kterým mikroplasty škodí lidskému zdraví.
Indonésie čelí nejhorší sezóně lesních požárů za více než deset let, přičemž od ledna shořelo téměř 900 tisíc hektarů půdy. Tuto krizi ještě zhoršil silný fenomén El-Nino a přetrvávající praxe vypalování půdy kvůli pěstování plodin, jako je palmový olej. Vláda proto zvolila neobvyklý krok a jako nový pokus v boji proti rozsáhlému kouři testuje použití suchého ledu.
Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.
Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z náhlého omezení přístupu k vojenské verzi satelitního internetu Starshield. Tento krok podle něj vážně ochromil ukrajinské operace s bezpilotními prostředky i klíčovou protivzdušnou obranu země. Omezení přišlo bez předchozího varování a vyvolalo ostrou diplomatickou krizi ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem.
Vláda Grónska se ohradila proti vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno tvrdil, že v tomto arktickém teritoriu brzy začne masivní těžba ropy, plynů a nerostů. Náměstek grónského ministra hornictví sice potvrdil určité aktivity amerických společností, avšak současně zdůraznil, že od rozsáhlé těžby je oblast ještě velmi daleko. Reakce autonomní správy tak uvádí na pravou míru nedávná politická prohlášení z Washingtonu.
Izolovaná Severní Korea má k dispozici nové moderní silniční spojení se svým hlavním obchodním partnerem a blízkým spojencem, kterým je Čína. Slavnostní otevření dlouho odkládaného mostu přes hraniční řeku Ja-lu ve čtvrtek přilákalo pozornost mezinárodních pozorovatelů. Čtyřproudová dálniční komunikace propojuje čínské pohraniční město Tan-tung se severokorejským městem Sin-idžu a má podpořit vzájemnou ekonomickou výměnu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro britský list Financial Times oznámil, že Ukrajina brzy obnoví útoky na ruské ropné rafinérie. Tímto krokem reaguje na sílící napětí ve vztazích s Washingtonem a na podle něj nebezpečné omezování amerických zpravodajských informací. Vztahy mezi Kyjevem a americkou administrativou v čele s prezidentem Donaldem Trumpem se tak dále vyostřují.
