Ukrajinská společnost Fire Point dokončuje vývoj své první balistické střely, která by měla být připravena k nasazení během letošního podzimu, uvedla podle webu Politico generální a technická ředitelka firmy Iryna Terechová. Vývoj vlastní balistické zbraně představuje pro Kyjev klíčový krok v reakci na sílící intenzitu ruských raketových útoků a hrozící nedostatek zahraničních obranných systémů.
Společnost aktuálně pracuje na taktické balistické střele krátkého dosahu s označením FP-7. Tento systém disponuje doletem 200 kilometrů, nese bojovou hlavici o hmotnosti 150 kilogramů a je určen k ničení pozemních cílů. Konstruktéři zároveň upravují jeho vlastnosti tak, aby mohl být v budoucnu integrován i do systémů protivzdušné obrany.
Souběžně probíhá vývoj těžší balistické střely FP-9, která nese bojovou hlavici o hmotnosti 800 kilogramů a má dosah až 855 kilometrů. Tento dolet by Ukrajině umožnil zasahovat vojenské cíle hluboko na ruském území, včetně samotné Moskvy. Obě zbraně mají zásadní význam v situaci, kdy Kyjevu docházejí střely pro americké systémy Patriot a Pentagon řeší doplňování vlastních zásob.
Střela FP-7 v současnosti prochází certifikačním procesem, který vyžaduje sérii testovacích startů v reálných bojových podmínkách. Podle Iryny Terechové je cílem prověřit účinnost zbraně v přímém nasazení proti nepříteli, načež bude zbraň připravena k sériové výrobě a podpisu kontraktů. Při příznivém průběhu zkoušek považuje podzimní termín dokončení za zcela realistický.
Časový harmonogram potvrdil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, podle něhož však masové nasazení střely závisí na mezinárodní spolupráci. Do výrobního procesu totiž vstupují dodávky vybraných komponentů od zahraničních partnerů. Střela FP-7 má tvořit základ prvního společného evropského protibalistického systému s názvem Freyja, kde Ukrajina zajistí střely s odpalovacími zařízeními a západní spojenci dodají radarové systémy a další součásti.
Adaptace pozemní střely na zachycovač protivzdušné obrany představuje komplexní inženýrský úkol. Vývoj protiraketového systému Freyja je proto plánován ve dvou fázích. První verze bude fungovat na principu exploze v blízkosti cíle, podobně jako starší typy střel PAC-2. Pokročilejší verze pak má zvládnout přímý zásah přilétající střely, což odpovídá schopnostem modernějších střel PAC-3.
Vedle vývoje vlastních zbraní usiluje Ukrajina o získání licenční dohody se Spojenými státy na domácí výrobu střel PAC-3. Jednání však narážejí na výrobní kapacity klíčových komponentů v USA. Pro Ukrajinu je v tomto směru zásadní především možnost vyrábět vlastní naváděcí hlavice, které představují nejčlenitější a technologicky nejnáročnější část celé střely.
Ukrajinská armáda se při dálkových úderech na ruskou infrastrukturu dosud spoléhá především na bezpilotní letouny dlouhého dosahu, jako jsou modely FP-1 s doletem 2 300 kilometrů a FP-2 s doletem 700 kilometrů. V průběhu letošního roku vyslala Ukrajina na ruské území dvojnásobný počet dálkových dronů než Rusko na ukrajinské území, což představuje výrazný posun oproti počátečním fázím konfliktu.
Přechod k balistickým střelám, jako je FP-9 nebo dříve sporadicky použitá střela ploché dráhy FP-5 Flamingo, má ukrajinským silám přinést vyšší destruktivní účinek. Balistické rakety jsou pro ruskou protivzdušnou obranu hůře zachytitelné a umožňují efektivní ničení odpalovacích zařízení přímo na území protivníka, což je účinnější než následné sestřelování přilétajících raket.
Ruské zpravodajské služby se v reakci na ukrajinský raketový program zaměřují na vyhledávání a ničení vývojových laboratoří a výrobních závodů. Podle zástupce vedoucího ukrajinské vojenské rozvědky Vadyma Skibického se Moskva snaží zabránit zahájení masové produkce těchto zbraní. Výrobci i vývojáři tak pracují pod neustálým tlakem a hrozbou ruských úderů.
Ukrajinská společnost Fire Point dokončuje vývoj své první balistické střely, která by měla být připravena k nasazení během letošního podzimu, uvedla podle webu Politico generální a technická ředitelka firmy Iryna Terechová. Vývoj vlastní balistické zbraně představuje pro Kyjev klíčový krok v reakci na sílící intenzitu ruských raketových útoků a hrozící nedostatek zahraničních obranných systémů.
Íránská armáda vypsala odměnu za zabití nebo zajetí amerických vojáků ve výši v přepočtu přibližně 30 tisíc dolarů. Podle oficiálních zpráv íránských státních médií oznámil toto opatření velitel íránských ozbrojených sil Amír Hátamí. Byla zároveň stanovená výjimka, podle níž se vypsaná částka zdvojnásobí na dvojnásobek v případě, že danou akci provede žena.
Francouzská Ústavní rada zrušila zákaz sociálních sítí pro děti a mladistvé do patnácti let. Podle jejího verdiktu navrhovaná legislativa nepřípustně zasahovala do svobody projevu a komunikace. Nejvyšší soudní orgán tak smetl ze stolu klíčový zákon, který měl chránit duševní zdraví dětí a zamezit škodlivým dopadům digitálních platforem na nejmladší generaci.
První místopředseda výboru pro obranu ruského parlamentu Aleksej Žuravljev veřejně vyzval k použití taktických jaderných zbraní proti Ukrajině. Podle ultranacionálního politika a předsedy strany Rodina by takový krok donutil napadenou zemi k okamžité kapitulaci a definitivně ukončil válečný konflikt. Žuravljev zdůraznil, že debata o přípustnosti použití těchto zbraní je zbytečná a ruská armáda by k nim měla v případě potřeby bez váhání sáhnout. Jeho ostrá rétorika přichází v době, kdy ruská vojska pokračují v útocích na ukrajinskou infrastrukturu.
Válečný konflikt s Íránem se podle amerického bezpečnostního analytika Bretta McGurka dostal do čtvrté fáze, v níž Teherán postupně ztrácí svou nejsilnější páku v Hormuzském průlivu. Přestože se v minulých měsících objevovaly názory, že z konfliktu vychází vítězně Írán, současný vývoj ukazuje na rostoucí tlak na tamní režim. Spojené státy v reakci na íránské útoky na obchodní lodě obnovily námořní blokádu íránských přístavů a zpřísnily ropné sankce. Americké námořnictvo zároveň intenzivně pracuje na zabezpečení klíčových námořních tras.
Iránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí vyzval v písemném poselství muslimské země, a zejména státy v oblasti Perského zálivu, ke sjednocení proti společnému nepříteli. Podle webu al-Džazíra má na mysli USA a Izrael, načež zdůraznil, že jakékoliv rozpory a nejednota mezi muslimy hrají výhradně do karet jejich protivníkům. Poselství bylo zveřejněno na jeho kanálu na síti Telegram u příležitosti Týdne islámské jednoty, který připomíná narození proroka Mohameda.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo zahájení příprav na rozsáhlé údery proti ukrajinské energetické infrastruktuře. Moskva tyto kroky označuje za odvetné opatření reagující na předchozí ukrajinské útoky zaměřené na ruské energetické objekty.
Upřímná omluva v cizím jazyce představuje složitý úkol, který přesahuje pouhou znalost gramatiky a slovní zásoby. Omluvy jako takové totiž nereflektují pouze uznání chyby, ale odhalují i to, jak jednotlivci chápou odpovědnost, etiku a společenské normy. Tyto hodnoty se v různých kulturních kontextech značně liší, což komplikuje mezikulturní komunikaci.
Mladá íránská aktivistka Nika, která ve vlasti čelila pronásledování za účast na protivládních protestech, nalezla útočiště ve Spojených státech pouze do chvíle, kdy ji americké úřady nečekaně deportovaly do Středoafrické republiky. Přestože disponovala soudním příkazem na ochranu před návratem do nebezpečných oblastí, administrativě se podařilo využít mezeru v zákonech a uzavřít dohody se třetími zeměmi. Spojené státy tak začaly hromadně vyhošťovat migranty do míst, kde nikdy dříve nebyli a kde jim hrozí vážná nebezpečí.
Ani po šesti měsících od zahájení vojenských úderů Spojených států a Izraele proti Íránu není íránská komunita v Americe jednotná v pohledu na tento konflikt. Íránská diaspora ve Spojených státech zahrnuje několik generací emigrantů, od pamětníků islámské revoluce až po uprchlíky před nedávnými zásahy proti protestujícím.
Záporožská jaderná elektrárna na Ukrajině je již déle než týden bez vnějšího přívodu elektrické energie. Zařízení je v současné době zcela závislé na provozu nouzových naftových generátorů. Podle zástupců Mezinárodní agentury pro atomovou energii má elektrárna na místě zásoby nafty pouze na deset dní. Energie je přitom nezbytně nutná k ochlazování šesti odstavených reaktorů.
Bývalý americký viceprezident Mike Pence po své návštěvě Kyjeva uvedl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal Spojené státy o poskytnutí přibližně pěti procent z jejich zbývajících zásob systémů protivzdušné obrany Patriot. Ukrajinská hlava státu se obává nadcházejícího zimního období a očekává, že Ruská federace obnoví masivní útoky na energetickou infrastrukturu země.