Severoatlantická aliance plánuje posílit bezpečnost své východní hranice vybudováním rozsáhlé sítě bezpilotních letounů, senzorů a systémů umělé inteligence. Tato technologie má sloužit k včasnému odhalení a případnému odrazení potenciálního ruského útoku.
Celý projekt vyvíjený v rámci iniciativy odstrašení na východním křídle má propojit území od severu Finska až po Černé moře. Hlavním cíl systému spočívá v automatizaci pilotování dronů, zatímco finální rozhodování o zahájení palby na konkrétní cíl zůstane výhradně v rukou lidských operátorů.
Iniciativa propojí tisíce dronů, pozemních senzorů a satelitních dat, které budou v reálném čase vyhodnocovat pokusy o narušení aliančního prostoru. Ačkoliv moderní technologie usnadní vyhledávání cílů a navigaci, páteř alianční obrany budou i nadále tvořit konvenční vojenské síly v podobě tanků, stíhacích letounů a dělostřelectva.
Zástupci armády Spojených států podle webu Politico zdůrazňují, že hlavní výhodou umělé inteligence je úspora lidských kapacit při rutinním řízení letu, protože aliance nedisponuje dostatkem pilotů pro současné ovládání obrovského množství strojů.
Pro efektivní předávání informací napříč členskými státy vyvíjí americké armádní velitelství v Německu datovou infrastrukturu. Tato platforma propojuje odlišné počítačové a velitelské systémy jednotlivých armád a umožňuje okamžitý přenos dat z předsunutých senzorů přímo k řídicím střediskům a zbraňovým systémům. Cílem je nahradit pomalejší lineární rozhodovací řetězec dynamičtější sítí, v níž jsou získané informace ihned dostupné odpovídajícím složkám.
Při plánování těchto systémů vychází aliance ze zkušeností z probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Tamní armáda již umělou inteligenci běžně využívá k navigaci dronů a přesnému navádění v závěrečné fázi letu. Vývojem těchto komponentů se na Ukrajině zabývají stovky soukromých společností, nicméně i v tamních podmínkách zůstává lidská obsluha klíčovým prvkem celého procesu.
Výrobci i velitelé na bojišti potvrzují, že lidský úsudek je nezbytný pro reagování na neustále se měnící taktiku protivníka. Přdstavitelé aliance současně odmítají, že by ukrajinská řešení pouze kopírovali, a zdůrazňují, že jde o využití získaných poznatků pro vlastní plánování.
Česká republika dosáhla významného vyjednávacího úspěchu při prosazování dostupných energií a ochraně domácího průmyslu. Evropská komise navrhuje o rok odložit klíčové povinnosti pro dovozce fosilních paliv podle metanového nařízení. Reaguje tak na dlouhodobý tlak Česka a dalších členských států, které upozorňovaly na rizika pro dodávky plynu a ropy do Evropy.
Už několik dní je při pouhém pohledu z okna každému jasné, že podzim je v plném proudu. Česko čeká v nadcházejících týdnech další ochlazení, podle meteorologů by také mělo přibýt srážek. Vyplývá to z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Registrační poplatek, platba za dřívější termín nebo poplatek za eRecept. Ministerstvo zdravotnictví vydalo metodické stanovisko, které na konkrétních příkladech vysvětluje, kdy mohou poskytovatelé zdravotních služeb požadovat po pacientech platbu a kdy ne. Základní pravidlo je jednoduché: za péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění pacient neplatí podruhé.
Krátkodobé ubytování přes Airbnb, Booking a Expedia v Česku dál roste. Ve druhém čtvrtletí letošního roku vzrostl počet přenocování meziročně o 9,3 procenta, zatímco v celé Evropské unii o 5,3 procenta. Česko tak rostlo výrazně rychleji než evropský průměr.
Americký prezident Donald Trump stupňuje svůj tlak na změnu terminologie v oblasti moderních technologií. Na své sociální síti Truth Social prohlásil, že Bílý dům bude považovat za nepřítele každého, kdo místo nově vyžadovaného označení „superinteligence“ nadále používá tradiční termín umělá inteligence. Prohlášení navazuje na řadu předchozích kroků, kterými se administrativa snaží přemodelovat veřejnou debatu o pokročilých jazykových modelech.
Nové technické omezení satelitní sítě Starlink, které přes noc zavedla společnost SpaceX v čele s Elonem Muskem, zkomplikovalo ukrajinské operace na frontové linii. Poradce ukrajinského prezidenta Serhij Beskrestnov upozornil, že systémy nyní neumožňují stabilní připojení k internetu zařízením pohybujícím se rychlostí vyšší než sto šedesát kilometrů v hodině. Podle jeho slov o tomto kroku ukrajinská strana nebyla předem informována a neočekávané restrikce ihned vedly ke zmaření řady důležitých vojenských misí.
Britský ministr obchodu Jonathan Reynolds důrazně odmítl tlak Evropské unie na zavedení cel na čínský dovoz. Během své obchodní cesty do Indie prohlásil, že Londýn nehodlá měnit svá obchodní pravidla kvůli požadavkům z Bruselu a že veškerá rozhodnutí o celní ochraně budou podřízena výhradně britským národním zájmům.
Indická politická scéna čelí hluboké krizi poté, co z volebních seznamů v zemi z dosud nevídaném rozsahu zmizelo sto třicet milionů voličů. Proces takzvané speciální intenzivní revize, který prosadila vláda premiéra Naréndry Módího, vyvolal vlnu bouřlivých protestů v metropoli Dillí i v dalších částech země.
Americký prezident Donald Trump ve středu ráno oznámil, že v Grónsku brzy začne masivní těžba ropy, zemního plynu a nerostů, aniž by však poskytl bližší podrobnosti o chystaných operacích či zapojených společnostech.
Evropská komise oficiálně navrhla roční odklad klíčového nařízení o metanu pro dovoz ropy a plynu, čímž ustupuje tlaku ze strany fosilního průmyslu, administrativy Spojených států a některých členských států unie. Původní pravidla, která měla začátkem ledna zavázat energetické společnosti k přísnému monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů, se tak posouvají s cílem zmírnit obavy z možných výpadků dodávek a růstu nákladů na energie.
Evropští političtí představitelé a špičkové technologické firmy začínají ustupovat od snahy vyvinout vlastní pokročilé modely umělé inteligence, které by mohly konkurovat americkým či čínským systémům. Místo toho se unijní strategie radikálně mění a novým hlavním mottem se stává podpora širšího praktického nasazení již existujících technologií v průmyslu a podnikové sféře, píše Politico.
Indonésie se v současnosti potýká s nejhorší sezónou lesních požárů za poslední desetiletí, což má za následek šíření toxického smogu, který dusí miliony obyvatel v regionu. Kvalita ovzduší na ostrovech Kalimantan a Sumatra dosáhla nebezpečných hodnot a obloha se zbarvila do výstražných tónů. Hnojení a rozsáhlé vypalování vegetace navíc překročilo hranice státu, přičemž hustý opar zahalil singapurské panorama a v Malajsii vynutil uzavření některých škol.