Skupina izraelských osadníků vnikla do palestinské vesnice Kusra na okupovaném Západním břehu a obsadila obytný dům i s jeho majitelem uvnitř. Přestože armáda na místě zaznamenala desítky výtržníků, úřady do nedělního večera neoznámily žádná zatčení. Útok v Kusře představuje další ze série výpadů, které v této oblasti v posledním období eskalují. K incidentu došlo v odpoledních hodinách, kdy dav osadníků začal obkličovat soukromé pozemky.
Majitel napadeného domu Luaj Adlí popsal, že se před jeho obydlím zpočátku srotila skupina osadníků, která na stavbu začala házet kameny. Zatímco se pokoušel telefonicky přivolat izraelskou policii, dav se podle jeho odhadu rozrostl na šedesát až sedmdesát lidí. Osadníci dům zcela obklíčili a útočili ze všech stran. Tento stav trval přibližně hodinu, než se na místo dostavila izraelská armáda.
Podle Adlího svědectví izraelské síly zpočátku událostem pouze přihlížely a následně vystřelily směrem k domu slzný plyn. Záznamy z místa ukazují, že osadníci házeli kamení z jedné strany budovy, zatímco vojáci zasahovali na straně druhé. Obyvatelé domu včetně šesti dalších osob museli v důsledku štiplavého dýmu uprchnout na střechu, protože se uvnitř začali dusit. Vojáci následně Adlího zatkli, zavázali mu oči a zakázali mu návrat do vlastní nemovitosti.
Izraelská armáda reagovala prohlášením, v němž tvrdí, že proti Palestinci použila přiměřenou sílu, protože kladl odpor a házel kameny. Ve společném stanovisku s hraniční policií armáda potvrdila, že v palestinském domě se barikádovaly desítky výtržníků za přítomnosti místních obyvatel. Dav osadníků byl podle vojenského mluvčího rozprášen za použití různých prostředků. Úřady zároveň zabavily tři vozidla, která osadníci při nájezdu použili, nicméně k žádnému zatčení osadníků nedošlo.
Incident ve vesnici Kusra vyvolal reakce na nejvyšší izraelské i mezinárodní úrovni. Izraelský prezident Jizchak Herzog označil událost za přímé a bezohledné porušení zákonů i hodnot Izraele a vyzval k rozhodným krokům. Velvyslanec Spojených států v Izraeli Mike Huckabee přirovnal osadnické násilí k hroznému teroristickému činu zaměřenému na zastrašování obyvatel. Vesnice Kusra čelí osadnickým blokádám a pokusům o vytlačení palestinských rodin opakovaně.
K dalšímu vážnému incidentu došlo v sousední vesnici Džalúd, kde maskovaní osadníci napadli novinářský štáb stanice NBC News. K útoku došlo přímo během rozhovoru s Palestinkou Áidou Ahmad Abdulláhovou, kterou osadníci dříve přinutili opustit její domov. Maskovaní útočníci přijeli ve vozidle, vyskočili ven a zmlátili členy štábu holemi. Zraněný korespondent Matt Bradley musel být následně ošetřen na blízké klinice.
Asociace zahraničních novinářů útok na televizní štáb v Džalúdu ostrým způsobem odsoudila a požaduje důkladné vyšetření. Podle zástupců asociace nejde o ojedinělý případ, ale o součást opakujícího se vzorce násilí proti novinářům i palestinským civilistům. Palestinský aktivista Ájid Džafrí z okolí Nábulusu uvedl, že vesnice v tomto regionu čelí útokům osadníků na denním pořádku. Džafrí zároveň obvinil armádu z přímé koordinace s osadníky při vyhánění místních obyvatel.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu násilnosti v obcích Kusra a Džalúd odsoudil a prohlásil, že jde pouze o hrstku výtržníků porušujících zákony. Ujistil, že bezpečnostní složky provádějí na místě intenzivní vyšetřování a očekává brzké dopadení pachatelů. V oblasti Západního břehu Jordánu a východního Jeruzaléma žije v současnosti více než 700 tisíc izraelských osadníků. Většina mezinárodního společenství považuje tyto osady podle mezinárodního práva za nelegální.
Současná izraelská pravicová vláda stanovila rozšiřování osad jako jednu ze svých hlavních priorit a schválila výstavbu tisíců nových domů. V reakci na rostoucí napětí nařídil náčelník generálního štábu izraelské armády Ejal Zamír zvýšenou pohotovost jednotek v celém regionu. Zamír nařídil přípravu k okamžitému nasazení dalších praporů na posílení bezpečnosti v oblasti. Izraelské síly deklarovaly, že budou udržovat plnou bojovou připravenost na všech frontách bez snižování stavů.
Vědecký tým tvořený glaciology z Kalifornské univerzity v Irvinu a Jet Propulsion Laboratory NASA zveřejnil nové závěry o stavu antarktického ledovce Thwaites. Tento nejširší ledovec na planetě, často nazývaný ledovcem soudného dne, taje mnohem agresivněji, než se dosud předpokládalo. Jeho zrychlený ústup by mohl mít zásadní dopady na celosvětové zvyšování hladiny moří, které by mohlo dosáhnout až dvojnásobku dosavadních odhadů.
Peruanské ministerstvo produkce rozhodlo o pozastavení a následném úplném uzavření sezóny lovu sardele kvůli nepříznivým vlivům. Toto opatření představuje podle The Guardian tvrdou ránu pro ekonomiku země i světa, neboť tento druh ryby tvoří významnou část celosvětového komerčního úlovku. Vláda musela zasáhnout s cílem ochránit mořské ekosystémy a zajistit dlouhodobou udržitelnost rybolovu.
Příslušníci mladé generace ve Spojených státech stále častěji čelí psychické zátěži a pocitům viny spojeným s pravidelným využíváním mobilních aplikací pro rozvoz jídla. Zatímco platformy pro donášku stravy se pro mnohé staly běžnou součástí každodenního života, finanční náklady na poplatky a spropitné vyvolávají u uživatelů silné morální dilema. Podle aktuálních průzkumů, na které upozornil web The Guardian, si mladí lidé objednávají jídlo domů přibližně dvakrát častěji než starší ročníky, avšak radost z pohodlí často střídá stud a obavy z rozhazování peněz.
Rusko obvinilo Ukrajinu z provedení rozsáhlého útoku na ropnou rafinérii v Rjazanské oblasti. Incident se odehrál krátce poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev hodlá obnovit údery na ruská energetická zařízení. Ukrajinská strana tak reaguje na pokračující ruské bombardování kritické infrastruktury, které navzdory navrhovanému příměří neustalo.
Vědci dlouho předpokládali, že plasty jsou chemicky inertní a samy o sobě nereagují s okolním prostředím. Nová laboratorní studie z Kolumbijské univerzity a Kalifornské univerzity v Berkeley však přináší překvapivé zjištění. Ukázalo se, že mikroskopické kousky plastů přicházející do styku s vodou spontánně vytvářejí vysoce reaktivní molekuly. Tyto volné radikály mohou představovat dosud neznámý mechanismus, kterým mikroplasty škodí lidskému zdraví.
Indonésie čelí nejhorší sezóně lesních požárů za více než deset let, přičemž od ledna shořelo téměř 900 tisíc hektarů půdy. Tuto krizi ještě zhoršil silný fenomén El-Nino a přetrvávající praxe vypalování půdy kvůli pěstování plodin, jako je palmový olej. Vláda proto zvolila neobvyklý krok a jako nový pokus v boji proti rozsáhlému kouři testuje použití suchého ledu.
Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.
Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z náhlého omezení přístupu k vojenské verzi satelitního internetu Starshield. Tento krok podle něj vážně ochromil ukrajinské operace s bezpilotními prostředky i klíčovou protivzdušnou obranu země. Omezení přišlo bez předchozího varování a vyvolalo ostrou diplomatickou krizi ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem.
Vláda Grónska se ohradila proti vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno tvrdil, že v tomto arktickém teritoriu brzy začne masivní těžba ropy, plynů a nerostů. Náměstek grónského ministra hornictví sice potvrdil určité aktivity amerických společností, avšak současně zdůraznil, že od rozsáhlé těžby je oblast ještě velmi daleko. Reakce autonomní správy tak uvádí na pravou míru nedávná politická prohlášení z Washingtonu.