Americké síly podnikly útok na íránská odpalovací zařízení v Hormuzském průlivu, což vyvolalo okamžitou odvetu Teheránu proti vojenským základnám v Jordánsku a Spojených arabských emirátech. Jedná se o první otevřené vojenské střety mezi oběma stranami po více než měsíci relativního klidu. Americká strana uvedla, že operace na ostrově Lárak měla zabránit nakládání a zaminování klíčové námořní trasy. Situace v regionu se tím opět prudce vyostřila a hrozí dalším rozšířením bojových operací.
Americký představitel pro The Guardian potvrdil, že ozbrojené síly zasáhly dvě íránská odpalovací zařízení na ostrově Lárak. Podle amerických zpravodajských služeb se jednotky Íránských revolučních gard připravovaly k odpálení raket nesoucích námořní miny do vod průlivu. Íránská polooficiální agentura Tasním uvedla, že americký útok byl proveden pomocí bezpilotních prostředků. Agentura Mehr následně citovala zástupce gard, podle nichž íránská protivzdušná obrana sestřelila americký dron typu MQ-9, který se zřítil do vod Perského zálivu.
Íránská státní média potvrdila, že americké údery na ostrově Lárak způsobily ztráty na životech i zranění mezi vojáky a civilisty. Zástupci Íránských revolučních gard okamžitě prohlásili, že tento akt nezůstane bez odezvy a Washington za něj čelí tvrdému trestu. Teherán označil akci za přímou agresi vůči své suverenitě a národní bezpečnosti. Zásah proti íránským pozicím tak podle představitelů gard okamžitě aktivoval plán odvetných opatření.
V reakci na události na ostrově Lárak zahájily Íránské revoluční gardy balistický úder na letecké základny v Jordánsku. Terčem útoku se staly základny Krále Husajna a Al-Azrak, které využívají americké vojenské jednotky. Podle íránské státní televize zasáhly rakety technickou infrastrukturu, údržbářská zařízení i postavení bojových letounů, přičemž způsobily těžké škody. Teherán deklaroval, že šlo o přímou odpověď na předchozí americkou agresi.
Americké zdroje však rozsah škod v Jordánsku popisují výrazně odlišně než íránská strana. Agentura Reuters s odkazem na zástupce amerických sil uvedla, že všechny přilétající střely byly úspěšně zachyceny protivzdušnou obranou. Útok podle těchto informací nezpůsobil žádné významné dopady na provoz či bezpečnost amerických jednotek na místě. Situace na jordánských základnách tak zůstala podle Washingtonu pod kontrolou.
Kromě raketového útoku na Jordánsko oznámila íránská armáda také provedení dronového úderu v Perském zálivu. Terčem bezpilotních letounů se stala letecká základna Al-Minhad ve Spojených arabských emirátech, kde působí americké síly. Podle íránské státní televize byl tento útok rovněž přímou odvetou za americkou operaci na ostrově Lárak. Ministerstvo obrany Spojených arabských emirátů k incidentu bezprostředně nevydalo žádné oficiální prohlášení.
Několik hodin po vojenských úderech informovala íránská státní televize o incidentu v jižní části Hormuzského průlivu. Supertanker pokoušející se projít touto tranzitní cestou narazil na dvě námořní miny a zachvátil ho požár. Zpráva neuváděla přesnou identifikaci plavidla, jeho národnost ani stav posádky. Úřady pouze potvrdily, že na místě probíhá monitorování situace.
V souvislosti s požárem tankeru vydaly Íránské revoluční gardy důrazné varování pro veškerou námořní dopravu v oblasti. Všechna plavidla, která poruší íránská pravidla pro tranzit Hormuzským průlivem, podle gard potká stejný osud. Teherán zdůraznil, že dodržování jeho předpisů pro průjezd touto strategickou cestou je bezpodmínečně povinné. Jakékoliv neautorizované manévry budou považovány za bezpečnostní hrozbu.
Do vývoje konfliktu vstoupil také americký prezident Donald Trump svým prohlášením na sociálních sítích. Trump tvrdil, že íránské energetické centrum na ostrově Kharg je rozbíjeno na prach, aniž by však poskytl jakékoliv podrobnosti nebo důkazy. Bílý dům ani ministerstvo obrany Spojených států na žádosti o vysvětlení prezidentova výroku ihned nereagovaly. Íránská strana se k těmto tvrzením rovněž bezprostředně nevyjádřila.
Ostrov Kharg představuje klíčový uzel íránského průmyslu, neboť před vypuknutím konfliktu odbavoval přibližně devadesát procent íránského vývozu ropy. Případné zničení této infrastruktury by zásadně narušilo energetický obchod islámské republiky a vystavilo její ekonomiku extrémnímu tlaku. Washington již dříve varoval, že zničí jakékoliv plavidlo kladoucí nové námořní miny v mezinárodních vodách průlivu. Trump v minulém týdnu tvrdil, že všechny dosavadní miny byly z mezinárodních vod úspěšně odstraněny nebo odpáleny.
Současná eskalace přichází v době, kdy vojenský konflikt trvá již déle než šest měsíců od úvodních americko-izraelských úderů. Írán následně odpověděl vlastními útoky na Izrael a základny v zemích Zálivu. Společné údery USA a Izraele na Írán i izraelské operace v Libanonu si dosud vyžádaly tisíce lidských životů a miliony vysídlených osob. Během celého konfliktu dosud zahynulo také osmnáct amerických vojáků.
Diplomatická jednání vedená zprostředkovateli z Pákistánu a Kataru zatím nedokázala přinést trvalé ukončení bojů. Ačkoliv bylo dojednáno příměří a podepsáno memorandum o porozumění, konečná mírová dohoda zůstává v nedohlednu a Washington vyhlásil vůči Teheránu ekonomickou válku. Blokáda Hormuzského průlivu má přitom zásadní dopad na globální trh, neboť touto cestou před válkou proudila přibližně pětina světové spotřeby ropy.
Vědecký tým tvořený glaciology z Kalifornské univerzity v Irvinu a Jet Propulsion Laboratory NASA zveřejnil nové závěry o stavu antarktického ledovce Thwaites. Tento nejširší ledovec na planetě, často nazývaný ledovcem soudného dne, taje mnohem agresivněji, než se dosud předpokládalo. Jeho zrychlený ústup by mohl mít zásadní dopady na celosvětové zvyšování hladiny moří, které by mohlo dosáhnout až dvojnásobku dosavadních odhadů.
Peruanské ministerstvo produkce rozhodlo o pozastavení a následném úplném uzavření sezóny lovu sardele kvůli nepříznivým vlivům. Toto opatření představuje podle The Guardian tvrdou ránu pro ekonomiku země i světa, neboť tento druh ryby tvoří významnou část celosvětového komerčního úlovku. Vláda musela zasáhnout s cílem ochránit mořské ekosystémy a zajistit dlouhodobou udržitelnost rybolovu.
Příslušníci mladé generace ve Spojených státech stále častěji čelí psychické zátěži a pocitům viny spojeným s pravidelným využíváním mobilních aplikací pro rozvoz jídla. Zatímco platformy pro donášku stravy se pro mnohé staly běžnou součástí každodenního života, finanční náklady na poplatky a spropitné vyvolávají u uživatelů silné morální dilema. Podle aktuálních průzkumů, na které upozornil web The Guardian, si mladí lidé objednávají jídlo domů přibližně dvakrát častěji než starší ročníky, avšak radost z pohodlí často střídá stud a obavy z rozhazování peněz.
Rusko obvinilo Ukrajinu z provedení rozsáhlého útoku na ropnou rafinérii v Rjazanské oblasti. Incident se odehrál krátce poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev hodlá obnovit údery na ruská energetická zařízení. Ukrajinská strana tak reaguje na pokračující ruské bombardování kritické infrastruktury, které navzdory navrhovanému příměří neustalo.
Vědci dlouho předpokládali, že plasty jsou chemicky inertní a samy o sobě nereagují s okolním prostředím. Nová laboratorní studie z Kolumbijské univerzity a Kalifornské univerzity v Berkeley však přináší překvapivé zjištění. Ukázalo se, že mikroskopické kousky plastů přicházející do styku s vodou spontánně vytvářejí vysoce reaktivní molekuly. Tyto volné radikály mohou představovat dosud neznámý mechanismus, kterým mikroplasty škodí lidskému zdraví.
Indonésie čelí nejhorší sezóně lesních požárů za více než deset let, přičemž od ledna shořelo téměř 900 tisíc hektarů půdy. Tuto krizi ještě zhoršil silný fenomén El-Nino a přetrvávající praxe vypalování půdy kvůli pěstování plodin, jako je palmový olej. Vláda proto zvolila neobvyklý krok a jako nový pokus v boji proti rozsáhlému kouři testuje použití suchého ledu.
Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.
Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z náhlého omezení přístupu k vojenské verzi satelitního internetu Starshield. Tento krok podle něj vážně ochromil ukrajinské operace s bezpilotními prostředky i klíčovou protivzdušnou obranu země. Omezení přišlo bez předchozího varování a vyvolalo ostrou diplomatickou krizi ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem.
Vláda Grónska se ohradila proti vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno tvrdil, že v tomto arktickém teritoriu brzy začne masivní těžba ropy, plynů a nerostů. Náměstek grónského ministra hornictví sice potvrdil určité aktivity amerických společností, avšak současně zdůraznil, že od rozsáhlé těžby je oblast ještě velmi daleko. Reakce autonomní správy tak uvádí na pravou míru nedávná politická prohlášení z Washingtonu.