Ukrajinští inženýři a vojáci představili prototyp nové laserové zbraně s názvem Sunray, která dokáže sestřelovat letadla a drony z oblohy s mrazivou tichostí. Zbraň, která se pohodlně vejde do kufru auta, nevydává žádný zvuk ani viditelné světlo, čímž se zásadně liší od laserů známých z vědeckofantastických filmů. Během nedávného testu v poli dokázal operátor s tímto zařízením, připomínajícím amatérský teleskop, během několika sekund zapálit a zničit cvičný dron letící ve výšce několika stovek metrů.
Sunray není prvním laserovým systémem na světě, ale vyniká svou cenovou dostupností. Zatímco americké námořnictvo využívá systém Helios od společnosti Lockheed Martin, jehož vývoj stál 150 milionů dolarů, ukrajinský prototyp vznikl za přibližně dva roky s náklady v řádu jednotek milionů dolarů. Výrobci očekávají, že prodejní cena jedné jednotky se bude pohybovat kolem několika set tisíc dolarů, což je v kontextu moderních zbrojních systémů zanedbatelná částka.
Pavlo Jelizarov, nově jmenovaný velitel ukrajinských sil protivzdušné obrany, vysvětluje tento propastný rozdíl v ceně nutností přežít. Podle něj jsou americké firmy motivovány především ziskem, zatímco Ukrajina bojuje o svou existenci, což ji nutí postupovat mnohem rychleji a efektivněji. Prezident Volodymyr Zelenskyj v posledních měsících prioritizuje rozvoj domácí protivzdušné obrany, zejména proto, že západní spojenci nejsou schopni dodávat dostatek systémů kvůli vlastním bezpečnostním potřebám nebo konfliktům na Blízkém východě.
Ukrajinská snaha se soustředí na vybudování levnější verze izraelského systému Iron Dome. Úkol „zasáhnout kulku kulkou“ je technicky nesmírně náročný a finančně nákladný; jedna baterie Iron Dome stála v roce 2012 přibližně 100 milionů dolarů. Ukrajinští výrobci se proto pokoušejí dosáhnout podobných výsledků s minimálním rozpočtem. Kromě laseru Sunray vyvíjejí také drony z 3D tiskáren, klony ruských raket z uhlíkových vláken nebo roboty vyzbrojené kulomety.
Samotný Jelizarov má pro svou funkci netradiční životopis. Podobně jako prezident Zelenskyj strávil většinu kariéry v televizi jako producent populární politické talk show. Po ruské invazi v roce 2022 však své úspory investoval do vývoje bojových dronů, které montoval přímo v televizním studiu. Jeho jednotka, známá jako Lasar’s Group, dnes podle oficiálních odhadů zničila ruské vojenské vybavení v hodnotě přesahující 13 miliard dolarů.
Klíčem k úspěšné obraně Ukrajiny je podle Jelizarova efektivita. Často se stává, že Ukrajina musí proti levným ruským dronům Šáhed, které pohánějí motory ze sekaček, odpalovat vzácné a drahé zahraniční rakety. Jelizarov tento přístup přirovnává k používání vozu Bentley k rozvozu brambor – technicky je to možné, ale není to příliš rozumné. Ukrajinský obranný průmysl se proto snaží o masovou výrobu zbraní, které jsou brutálně účinné a zároveň využívají nejlevnější dostupné komponenty.
Příkladem takové efektivity je společnost Skyfall, která vyvinula rychlý stíhací dron P1-Sun, mezi inženýry přezdívaný „Pisun“. Tato zbraň, vyrobená z velké části na 3D tiskárnách, stojí o něco více než 1 000 dolarů a dokáže zasáhnout cíle ve výšce až 30 000 stop. Podle odhadů firmy již tyto drony zničily více než 1 000 cílů, z toho přes 700 Šáhedů. Zelenskyj plánuje otevřít exportní centra v Evropě, aby podpořil stovky ukrajinských firem, které se dnes na výrobu dronů specializují.
I přes tyto technologické pokroky zůstává situace kritická. Ruské útoky na civilní infrastrukturu pokračují a hrozba v podobě pokročilých balistických raket přetrvává. Jelizarov připouští, že veřejnost chce výsledky okamžitě, ale budování komplexního ochranného štítu vyžaduje čas. Přesto věří, že domácí inovace jsou jedinou cestou, jak neutralizovat neustálou hrozbu ruských dronových rojů a zajistit zemi přežití bez absolutní závislosti na kolísající podpoře Západu.
V kuloárech britského Westminsteru se stává víceméně hotovou věcí, že působení Keira Starmera v čele tamní vlády se pomalu chýlí ke konci. Britská veřejnost si na premiéra udělala jasný názor a momentálně nepatří k jeho příznivcům, což si uvědomují i samotní labourističtí poslanci. Ti se během nedávných volebních kampaní v Anglii, Walesu a Skotsku setkávali na prahu domovů voličů s otevřenou nespokojeností. Situace dostala rychlý spád poté, co Wes Streeting rezignoval na post ministra zdravotnictví a v rezignačním dopise otevřeně zkritizoval Starmera za absenci jasné politické vize.
Německý kancléř Friedrich Merz v pátek prohlásil, že by už mladým lidem nedoporučoval stěhovat se za prací nebo studiem do Spojených států, přičemž poukázal na zhoršující se společenské klima v Americe.
Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) získala dokumenty, které naznačují, že Rusko připravuje nové raketové a dronové útoky na Ukrajinu. Tyto údery mají podle ruských plánů směřovat proti takzvaným „centrům rozhodování“, tedy kromě jiného i na prezidentskou kancelář. Na sociální síti X to po setkání s vedením generálního štábu, vojenské i zahraniční rozvědky a bezpečnostní služby SBU oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Ženevská mezinárodní čtvrť, která po celá desetiletí platila za pulzující centrum globální diplomacie, v současnosti čelí prudkému útlumu. Náměstí před Palácem národů zeje prázdnotou, konferenční sály utichly a v oknech kanceláří se svítí jen zřídka. Ženeva, která vedle Bruselu či Nairobi patří k několika málo městům na světě, kde mezinárodní organizace tvoří pilíř místní ekonomiky, doplácí na dramatický odklon Spojených států od multilateralismu.
Britský podnikatel v oblasti umělé inteligence Dan Thomson tvrdí, že založil nejmladší mikronárod na světě. Projekt odstartoval v roce 2025, kdy zakoupil tropický ostrov v malebné filipínské provincii Palawan. Ostrov pojmenoval Sensay podle své technologické firmy a prohlásil jej za samostatný stát. Správu tohoto území svěřil do rukou rady složené z botů poháněných umělou inteligencí, kteří jsou naprogramováni podle slavných historických osobností.
Spojené arabské emiráty dokončí do příštího roku stavbu nového ropovodu, který zcela obchází strategický Hormuzský průliv. Cílem tohoto kroku je zabezpečit budoucí export surové ropy před hrozbou přerušení dodávek. Současná blokáda této klíčové námořní trasy, kterou před vypuknutím války v Íránu proudilo 20 procent světové ropy a zkapalněného plynu, trvá již téměř 11 týdnů, což vyhnalo ceny energií po celém světě prudce nahoru a tvrdě zasáhlo ekonomiky států v Perském zálivu.
Dvoudenní ostře sledovaný summit amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga v Pekingu skončil. Přestože Trump po odletu prohlásil, že dosáhl fantastických a pro obě země skvělých obchodních dohod, konkrétní detaily o tom, na čem se obě supervelmoci skutečně shodly, zatím chybí. Návštěvu doprovázela především vřelá rétorika a symbolika, přičemž Trump označil rozhovory za velmi úspěšné a Si Ťin-pching mluvil o historickém milníku. Bývalý šéf Bílého domu již svého čínského protějška pozval na další schůzku, která by se měla uskutečnit v září ve Washingtonu.
Britský premiér Sir Keir Starmer čelí nejvážnější krizi svého vůdcovství a bojuje o setrvání v Downing Street. Tlak na jeho osobu se dramaticky zvýšil po katastrofálních výsledcích Labouristické strany v minulých volbách. Vládu již opustili tři její členové, včetně vlivné náměstkyně ministryně vnitra Jess Phillipsové, a desítky vlastních poslanců jej otevřeně vyzývají k rezignaci.
Válka v Íránu dává nový impuls pro užší energetickou spolupráci mezi Spojenými státy, Jižní Koreou a Japonskem. Tyto tři země v současnosti zvažují možnost vytvoření sdílených strategických rezerv ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG). Ačkoli Washington, Soul a Tokio v posledních letech aktivně diskutovali o propojení svých sil v oblasti jaderné energetiky nebo kritických minerálů, současná krize v Perském zálivu posunula ropný a plynárenský sektor na pozici nejvyšší priority.
Vytápění dřevem vrací do ovzduší obytných oblastí i domácností nebezpečné olovo. Zjistil to systematický výzkum vědců z Massachusettské univerzity v Amherstu (UMass Amherst). Olovo přitom bylo před více než 25 lety celosvětově zakázáno jako aditivum do benzínu, a to kvůli nezvratným důkazům o jeho neurotoxicitě, tedy schopnosti poškozovat nervovou soustavu.
Světová zdravotnická organizace (WHO) v pátek varovala státy před zaváděním benevolentního přístupu k nikotinovým sáčkům po vzoru Švédska. Podle představitelů této organizace by vlády měly odolat tlaku tabákového průmyslu, protože schvalování těchto produktů povede pouze k tomu, že stimulantu propadne mnohem více lidí. Tabákové společnosti podle WHO cílí orální nikotinové výrobky na děti prostřednictvím sladkých příchutí, agresivního marketingu a vlivu influencerů, čímž si vytvářejí novou generaci závislých.
Rozhodnutí amerického ministra obrany Petea Hegsetha na poslední chvíli zrušit plánované nasazení 4 000 vojáků v Polsku zaskočilo personál Pentagonu i evropské spojence. Jde o další příklad náhlého kroku ze strany šéfa resortu obrany, který překvapil obě strany Atlantiku. Podle tří obranných činitelů obeznámených se situací přitom nebylo zcela jasné, proč Hegseth tento příkaz vydal.