Ukrajinští inženýři a vojáci představili prototyp nové laserové zbraně s názvem Sunray, která dokáže sestřelovat letadla a drony z oblohy s mrazivou tichostí. Zbraň, která se pohodlně vejde do kufru auta, nevydává žádný zvuk ani viditelné světlo, čímž se zásadně liší od laserů známých z vědeckofantastických filmů. Během nedávného testu v poli dokázal operátor s tímto zařízením, připomínajícím amatérský teleskop, během několika sekund zapálit a zničit cvičný dron letící ve výšce několika stovek metrů.
Sunray není prvním laserovým systémem na světě, ale vyniká svou cenovou dostupností. Zatímco americké námořnictvo využívá systém Helios od společnosti Lockheed Martin, jehož vývoj stál 150 milionů dolarů, ukrajinský prototyp vznikl za přibližně dva roky s náklady v řádu jednotek milionů dolarů. Výrobci očekávají, že prodejní cena jedné jednotky se bude pohybovat kolem několika set tisíc dolarů, což je v kontextu moderních zbrojních systémů zanedbatelná částka.
Pavlo Jelizarov, nově jmenovaný velitel ukrajinských sil protivzdušné obrany, vysvětluje tento propastný rozdíl v ceně nutností přežít. Podle něj jsou americké firmy motivovány především ziskem, zatímco Ukrajina bojuje o svou existenci, což ji nutí postupovat mnohem rychleji a efektivněji. Prezident Volodymyr Zelenskyj v posledních měsících prioritizuje rozvoj domácí protivzdušné obrany, zejména proto, že západní spojenci nejsou schopni dodávat dostatek systémů kvůli vlastním bezpečnostním potřebám nebo konfliktům na Blízkém východě.
Ukrajinská snaha se soustředí na vybudování levnější verze izraelského systému Iron Dome. Úkol „zasáhnout kulku kulkou“ je technicky nesmírně náročný a finančně nákladný; jedna baterie Iron Dome stála v roce 2012 přibližně 100 milionů dolarů. Ukrajinští výrobci se proto pokoušejí dosáhnout podobných výsledků s minimálním rozpočtem. Kromě laseru Sunray vyvíjejí také drony z 3D tiskáren, klony ruských raket z uhlíkových vláken nebo roboty vyzbrojené kulomety.
Samotný Jelizarov má pro svou funkci netradiční životopis. Podobně jako prezident Zelenskyj strávil většinu kariéry v televizi jako producent populární politické talk show. Po ruské invazi v roce 2022 však své úspory investoval do vývoje bojových dronů, které montoval přímo v televizním studiu. Jeho jednotka, známá jako Lasar’s Group, dnes podle oficiálních odhadů zničila ruské vojenské vybavení v hodnotě přesahující 13 miliard dolarů.
Klíčem k úspěšné obraně Ukrajiny je podle Jelizarova efektivita. Často se stává, že Ukrajina musí proti levným ruským dronům Šáhed, které pohánějí motory ze sekaček, odpalovat vzácné a drahé zahraniční rakety. Jelizarov tento přístup přirovnává k používání vozu Bentley k rozvozu brambor – technicky je to možné, ale není to příliš rozumné. Ukrajinský obranný průmysl se proto snaží o masovou výrobu zbraní, které jsou brutálně účinné a zároveň využívají nejlevnější dostupné komponenty.
Příkladem takové efektivity je společnost Skyfall, která vyvinula rychlý stíhací dron P1-Sun, mezi inženýry přezdívaný „Pisun“. Tato zbraň, vyrobená z velké části na 3D tiskárnách, stojí o něco více než 1 000 dolarů a dokáže zasáhnout cíle ve výšce až 30 000 stop. Podle odhadů firmy již tyto drony zničily více než 1 000 cílů, z toho přes 700 Šáhedů. Zelenskyj plánuje otevřít exportní centra v Evropě, aby podpořil stovky ukrajinských firem, které se dnes na výrobu dronů specializují.
I přes tyto technologické pokroky zůstává situace kritická. Ruské útoky na civilní infrastrukturu pokračují a hrozba v podobě pokročilých balistických raket přetrvává. Jelizarov připouští, že veřejnost chce výsledky okamžitě, ale budování komplexního ochranného štítu vyžaduje čas. Přesto věří, že domácí inovace jsou jedinou cestou, jak neutralizovat neustálou hrozbu ruských dronových rojů a zajistit zemi přežití bez absolutní závislosti na kolísající podpoře Západu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil přesvědčení, že Andy Burnham, který by se měl stát příštím britským premiérem, dodrží dlouhodobé závazky země v oblasti obranných výdajů. Rutte během své návštěvy Londýna uvedl, že zbrojení může posílit hospodářský růst.
Ruská armáda pokračuje v pozvolném postupu na východě Ukrajiny v Doněcké oblasti, kde koncentrovala většinu svých jednotek s cílem obklíčit klíčová centra Kosťantynivka a Lyman. Nezávislí experti oslovení stanicí CNN i samotní ukrajinští vojáci nicméně upozorňují, že tvrzení Moskvy o zásadních úspěších jsou nadsazená.
Britské zemědělství prochází po odchodu země z Evropské unie hlubokou krizí. Nové obchodní dohody a ztráta unijních dotací tvrdě dopadají na tamní farmáře, což podle některých z nich může vést až k tomu, že se domácí potraviny stanou v supermarketech luxusním zbožím pro bohaté. Například chovatelka dobytka Liz Websterová z Wiltshire uvádí, že kvůli přílivu levnějšího masa z Austrálie klesla cena za jeden kus jejího hovězího zhruba o 400 liber. Zatímco ceny v obchodech zůstávají stejné, příjmy britských zemědělců prudce klesají a v běžné síti supermarketů nedokážou konkurovat levnému dovozu.
Evropská komise označila současnou vlnu veder, která způsobuje chaos po celém kontinentu, za dramatické varování přírody před změnami klimatického systému. Výkonná místopředsedkyně Evropské komise pro čistou, spravedlivou a konkurenceschopnou transformaci Teresa Riberová v rozhovoru ostře kritizovala popírače klimatických změn a ty, kteří místo vědců a vlastních občanů naslouchají zájmům fosilního průmyslu.
Globální rozdělení vojenské letecké síly vykazuje obrovské rozdíly mezi několika nejsilnějšími státy a zbytkem světa. Zatímco většina zemí provozuje letectvo pouze pro základní účely, jako je ochrana suverenity, ostraha hranic či záchranné operace, pětice největších letectev disponuje tisíci moderních letounů i rozsáhlou podpůrnou infrastrukturou. Samotné hodnocení letecké síly pouze podle počtu strojů je podle webu National Interest sice komplikované, protože nezohledňuje letadla v zálohách, námořní křídla nebo pokročilý výcvik pilotů, přesto celkový počet aktivních letadel a personálu zůstává hlavním ukazatelem pro případný dlouhodobý konflikt.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy se v úterý v katarském Dauhá sejdou k diplomatickým jednáním s Íránem. Oznámení přichází poté, co Washington potvrdil ochotu obou stran prozatím ustoupit od další vojenské konfrontace a pokračovat v rozhovorech i po uplynulých víkendových úderech.
Ceny leteckého paliva ve světě sice prudce klesají, ale ceny letenek a poplatků pro cestující zůstávají na vysoké úrovni. Aerolinky přitom na začátku letošního roku zdůvodňovaly zdražování právě nutností pokrýt skokový nárůst nákladů na palivo, které po vypuknutí války v Íránu přechodně zdražilo zhruba na dvojnásobek.
První letní úplněk, který je tradičně označován jako jahodový, dosáhne v tomto týdnu extrémní polohy na jihovýchodě. Následně opíše neobvykle nízkou dráhu nad nočním obzorem. Pro lidi na severní polokouli půjde o nejníže položený Měsíc až do roku 2043. Na jižní polokouli naopak obyvatelé zažijí přesně opačný jev.
Nejvyšší soud Spojených států amerických se blíží ke konci svého funkčního období a očekává se, že ještě dnes vydá rozhodnutí v několika zásadních případech. Justice se snaží uzavřít agendu před odchodem na letní přestávku, která obvykle začíná na konci června, avšak k rozhodnutí stále zbývá dvacet kauz. Tento vysoký počet nedořešených případů vyvolává spekulace, že soudci mají oproti běžnému harmonogramu zpoždění. Klíčová část zbývajících sporů se přitom soustředí na rozsáhlé nároky prezidenta Donalda Trumpa ohledně pravomocí hlavy státu.
Rozsáhlý výzkum neziskové organizace International Council on Clean Transportation ukázal, že expozice toxickému znečištění z motorových vozidel zapříčiňuje ve Spojených státech v průměru přibližně pět úmrtí každou hodinu. Jen za rok 2024 bylo zplodinám ze silniční dopravy přičteno více než 41 800 předčasných úmrtí. Analýza, která vyhodnocovala emise z výroby i spotřeby paliv pro automobily, využívala data shromážděná pomocí speciálních senzorů ve spolupráci s britskou nadací Fia Foundation, přičemž zdravotní dopady vědci spočítali na základě zavedených akademických metod.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla tamní armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen.
Vlna extrémních veder se na počátku týdne přesouvá dále do střední a východní Evropy, přičemž v řadě metropolí jako Varšava, Bratislava, Budapešť či Bělehrad se v pondělí očekávají teploty dosahující až 38 °C. Již v ranních hodinách byla například ve Varšavě naměřena teplota 32 °C.