Ukrajinští inženýři a vojáci představili prototyp nové laserové zbraně s názvem Sunray, která dokáže sestřelovat letadla a drony z oblohy s mrazivou tichostí. Zbraň, která se pohodlně vejde do kufru auta, nevydává žádný zvuk ani viditelné světlo, čímž se zásadně liší od laserů známých z vědeckofantastických filmů. Během nedávného testu v poli dokázal operátor s tímto zařízením, připomínajícím amatérský teleskop, během několika sekund zapálit a zničit cvičný dron letící ve výšce několika stovek metrů.
Sunray není prvním laserovým systémem na světě, ale vyniká svou cenovou dostupností. Zatímco americké námořnictvo využívá systém Helios od společnosti Lockheed Martin, jehož vývoj stál 150 milionů dolarů, ukrajinský prototyp vznikl za přibližně dva roky s náklady v řádu jednotek milionů dolarů. Výrobci očekávají, že prodejní cena jedné jednotky se bude pohybovat kolem několika set tisíc dolarů, což je v kontextu moderních zbrojních systémů zanedbatelná částka.
Pavlo Jelizarov, nově jmenovaný velitel ukrajinských sil protivzdušné obrany, vysvětluje tento propastný rozdíl v ceně nutností přežít. Podle něj jsou americké firmy motivovány především ziskem, zatímco Ukrajina bojuje o svou existenci, což ji nutí postupovat mnohem rychleji a efektivněji. Prezident Volodymyr Zelenskyj v posledních měsících prioritizuje rozvoj domácí protivzdušné obrany, zejména proto, že západní spojenci nejsou schopni dodávat dostatek systémů kvůli vlastním bezpečnostním potřebám nebo konfliktům na Blízkém východě.
Ukrajinská snaha se soustředí na vybudování levnější verze izraelského systému Iron Dome. Úkol „zasáhnout kulku kulkou“ je technicky nesmírně náročný a finančně nákladný; jedna baterie Iron Dome stála v roce 2012 přibližně 100 milionů dolarů. Ukrajinští výrobci se proto pokoušejí dosáhnout podobných výsledků s minimálním rozpočtem. Kromě laseru Sunray vyvíjejí také drony z 3D tiskáren, klony ruských raket z uhlíkových vláken nebo roboty vyzbrojené kulomety.
Samotný Jelizarov má pro svou funkci netradiční životopis. Podobně jako prezident Zelenskyj strávil většinu kariéry v televizi jako producent populární politické talk show. Po ruské invazi v roce 2022 však své úspory investoval do vývoje bojových dronů, které montoval přímo v televizním studiu. Jeho jednotka, známá jako Lasar’s Group, dnes podle oficiálních odhadů zničila ruské vojenské vybavení v hodnotě přesahující 13 miliard dolarů.
Klíčem k úspěšné obraně Ukrajiny je podle Jelizarova efektivita. Často se stává, že Ukrajina musí proti levným ruským dronům Šáhed, které pohánějí motory ze sekaček, odpalovat vzácné a drahé zahraniční rakety. Jelizarov tento přístup přirovnává k používání vozu Bentley k rozvozu brambor – technicky je to možné, ale není to příliš rozumné. Ukrajinský obranný průmysl se proto snaží o masovou výrobu zbraní, které jsou brutálně účinné a zároveň využívají nejlevnější dostupné komponenty.
Příkladem takové efektivity je společnost Skyfall, která vyvinula rychlý stíhací dron P1-Sun, mezi inženýry přezdívaný „Pisun“. Tato zbraň, vyrobená z velké části na 3D tiskárnách, stojí o něco více než 1 000 dolarů a dokáže zasáhnout cíle ve výšce až 30 000 stop. Podle odhadů firmy již tyto drony zničily více než 1 000 cílů, z toho přes 700 Šáhedů. Zelenskyj plánuje otevřít exportní centra v Evropě, aby podpořil stovky ukrajinských firem, které se dnes na výrobu dronů specializují.
I přes tyto technologické pokroky zůstává situace kritická. Ruské útoky na civilní infrastrukturu pokračují a hrozba v podobě pokročilých balistických raket přetrvává. Jelizarov připouští, že veřejnost chce výsledky okamžitě, ale budování komplexního ochranného štítu vyžaduje čas. Přesto věří, že domácí inovace jsou jedinou cestou, jak neutralizovat neustálou hrozbu ruských dronových rojů a zajistit zemi přežití bez absolutní závislosti na kolísající podpoře Západu.
Mezinárodní společenství čelí naléhavým výzvám k prošetření podezření, že íránský režim použil proti demonstrantům během lednových nepokojů zbraně hromadného ničení. Více než 30 lidskoprávních a občanských organizací apeluje na OSN, aby prošetřila obvinění z nasazení chemických látek. Tato iniciativa navazuje na rezoluci EvroSvět apského parlamentu z 22. ledna 2026, která odsoudila brutální potlačení celonárodních protestů.
Ukrajinští inženýři a vojáci představili prototyp nové laserové zbraně s názvem Sunray, která dokáže sestřelovat letadla a drony z oblohy s mrazivou tichostí. Zbraň, která se pohodlně vejde do kufru auta, nevydává žádný zvuk ani viditelné světlo, čímž se zásadně liší od laserů známých z vědeckofantastických filmů. Během nedávného testu v poli dokázal operátor s tímto zařízením, připomínajícím amatérský teleskop, během několika sekund zapálit a zničit cvičný dron letící ve výšce několika stovek metrů.
Český hydrometeorologický ústav vydal v sobotu varování, podle kterého se do Česka vrací zimní počasí doprovázené novým sněhem a tvorbou sněhových jazyků. Srážky se mají postupně rozšířit na většinu území republiky, přičemž dopolední déšť či srážky smíšené se s blížícím se večerem změní v trvalé sněžení. Zatímco zpočátku bude sníh odtávat, během pozdního odpoledne a večera by se už měla vlivem ochlazení tvořit souvislá pokrývka.
Britská vláda přišla s oficiálním prohlášením, podle kterého byl přední ruský opozičník Alexej Navalnyj zavražděn pomocí smrtícího toxinu. Londýn uvádí, že za jeho úmrtím stojí s vysokou pravděpodobností Rusko, které k útoku v sibiřské trestanecké kolonii využilo neurotoxin epibatidin. Tato látka, která se v přírodě nachází v kůži jihoamerických pralesniček, vyvolává paralýzu a následnou zástavu dechu.
Čína se potýká s rekordně nízkou porodností, což vyvolává vážné obavy z budoucího ekonomického šoku. S úbytkem pracovní síly a rostoucím počtem důchodců se Peking snaží najít řešení, které by zastavilo demografický propad. Zatímco finanční příspěvky, daňové úlevy či snazší pravidla pro uzavírání sňatků zatím selhávají, země upírá svou pozornost k jinému nástroji: robotizaci a automatizaci.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzvala k budování „nezávislejší“ Evropy. Svět je podle ní obrazně řečeno v plamenech, ať už jde o napjaté vztahy mezi EU a USA, pokračující ruskou agresi na Ukrajině nebo hrozby vnějších sil, které se pokoušejí oslabit Unii zevnitř. Jedinou možnou odpovědí je posílení evropské samostatnosti ve všech klíčových dimenzích – od obrany a energetiky až po ekonomiku, obchod a digitální technologie.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha poskytl aktuální informace o stavu vyjednávání s Ruskem ohledně ukončení válečného konfliktu. Podle jeho slov se rozhovory, které započaly úvodními koly v Abú Zabí, posouvají kupředu. Další klíčové kolo jednání se má uskutečnit příští týden ve švýcarské Ženevě, což potvrdila i ruská strana.
Německý kancléř Friedrich Merz na zahájení Mnichovské bezpečnostní konference vyslal Donaldu Trumpovi jasné varování, že Spojené státy již nejsou dostatečně silné na to, aby ve světě postupovaly osamoceně. Podle Merze dosáhla americká politika jednostranných kroků svých limitů a USA možná již ztratily roli nezpochybnitelného globálního lídra. Ve svém projevu zdůraznil, že v éře soupeření velmocí potřebuje Amerika partnery a spojence stejně jako Evropa.
Spor o budoucí směřování Pásma Gazy mezi Evropskou unií a Spojenými státy naplno propukl na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová otevřeně varovala, že takzvaná „Rada míru“, kterou prosazuje Donald Trump, slouží jako osobní nástroj amerického prezidenta. Podle ní tento orgán zcela postrádá jakoukoli odpovědnost vůči Palestincům nebo Organizaci spojených národů.
Jméno Jaromíra Soukupa se v poslední době skloňuje především v souvislosti s jeho bývalou partnerkou Agátou Hanychovou. Tentokrát se ale řeší něco jiného. Tématem se stal pobyt jeho firem v budovách, které už měly sloužit něčemu docela jinému.
Při pohledu z okna to tak nevypadá, ale blíží se návrat zimního počasí. Meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v pátek vydali varování před víkendovým sněžením a tvorbou sněhových jazyků.
Bylo jasné před touto olympiádou v Miláně a Cortině d'Ampezzo, že teprve devatenáctiletý český rychlobruslařský talent Metoděj Jílek bude patřit mezi největší medailové naděje české olympijské výpravy. A tyto předpovědi se vyplňují do puntíku. Po stříbru na pěti kilometrech získává na svých prvních olympijských hrách i zlato po dalším fenomenálním výkonu na desetikilometrové trati.