Ukrajinští inženýři a vojáci představili prototyp nové laserové zbraně s názvem Sunray, která dokáže sestřelovat letadla a drony z oblohy s mrazivou tichostí. Zbraň, která se pohodlně vejde do kufru auta, nevydává žádný zvuk ani viditelné světlo, čímž se zásadně liší od laserů známých z vědeckofantastických filmů. Během nedávného testu v poli dokázal operátor s tímto zařízením, připomínajícím amatérský teleskop, během několika sekund zapálit a zničit cvičný dron letící ve výšce několika stovek metrů.
Sunray není prvním laserovým systémem na světě, ale vyniká svou cenovou dostupností. Zatímco americké námořnictvo využívá systém Helios od společnosti Lockheed Martin, jehož vývoj stál 150 milionů dolarů, ukrajinský prototyp vznikl za přibližně dva roky s náklady v řádu jednotek milionů dolarů. Výrobci očekávají, že prodejní cena jedné jednotky se bude pohybovat kolem několika set tisíc dolarů, což je v kontextu moderních zbrojních systémů zanedbatelná částka.
Pavlo Jelizarov, nově jmenovaný velitel ukrajinských sil protivzdušné obrany, vysvětluje tento propastný rozdíl v ceně nutností přežít. Podle něj jsou americké firmy motivovány především ziskem, zatímco Ukrajina bojuje o svou existenci, což ji nutí postupovat mnohem rychleji a efektivněji. Prezident Volodymyr Zelenskyj v posledních měsících prioritizuje rozvoj domácí protivzdušné obrany, zejména proto, že západní spojenci nejsou schopni dodávat dostatek systémů kvůli vlastním bezpečnostním potřebám nebo konfliktům na Blízkém východě.
Ukrajinská snaha se soustředí na vybudování levnější verze izraelského systému Iron Dome. Úkol „zasáhnout kulku kulkou“ je technicky nesmírně náročný a finančně nákladný; jedna baterie Iron Dome stála v roce 2012 přibližně 100 milionů dolarů. Ukrajinští výrobci se proto pokoušejí dosáhnout podobných výsledků s minimálním rozpočtem. Kromě laseru Sunray vyvíjejí také drony z 3D tiskáren, klony ruských raket z uhlíkových vláken nebo roboty vyzbrojené kulomety.
Samotný Jelizarov má pro svou funkci netradiční životopis. Podobně jako prezident Zelenskyj strávil většinu kariéry v televizi jako producent populární politické talk show. Po ruské invazi v roce 2022 však své úspory investoval do vývoje bojových dronů, které montoval přímo v televizním studiu. Jeho jednotka, známá jako Lasar’s Group, dnes podle oficiálních odhadů zničila ruské vojenské vybavení v hodnotě přesahující 13 miliard dolarů.
Klíčem k úspěšné obraně Ukrajiny je podle Jelizarova efektivita. Často se stává, že Ukrajina musí proti levným ruským dronům Šáhed, které pohánějí motory ze sekaček, odpalovat vzácné a drahé zahraniční rakety. Jelizarov tento přístup přirovnává k používání vozu Bentley k rozvozu brambor – technicky je to možné, ale není to příliš rozumné. Ukrajinský obranný průmysl se proto snaží o masovou výrobu zbraní, které jsou brutálně účinné a zároveň využívají nejlevnější dostupné komponenty.
Příkladem takové efektivity je společnost Skyfall, která vyvinula rychlý stíhací dron P1-Sun, mezi inženýry přezdívaný „Pisun“. Tato zbraň, vyrobená z velké části na 3D tiskárnách, stojí o něco více než 1 000 dolarů a dokáže zasáhnout cíle ve výšce až 30 000 stop. Podle odhadů firmy již tyto drony zničily více než 1 000 cílů, z toho přes 700 Šáhedů. Zelenskyj plánuje otevřít exportní centra v Evropě, aby podpořil stovky ukrajinských firem, které se dnes na výrobu dronů specializují.
I přes tyto technologické pokroky zůstává situace kritická. Ruské útoky na civilní infrastrukturu pokračují a hrozba v podobě pokročilých balistických raket přetrvává. Jelizarov připouští, že veřejnost chce výsledky okamžitě, ale budování komplexního ochranného štítu vyžaduje čas. Přesto věří, že domácí inovace jsou jedinou cestou, jak neutralizovat neustálou hrozbu ruských dronových rojů a zajistit zemi přežití bez absolutní závislosti na kolísající podpoře Západu.
Ruský prezident Vladimir Putin na čtvrtečním setkání s americkými vyslanci v Moskvě navrhl uspořádání společné rusko-ukrajinské humanitární mise do východoukrajinského města Kostiantynivka, která by měla zajistit evakuaci zbývajících civilistů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval představitele Evropské unie k mnohem aktivnější a pravidelné účasti na nadcházejících mírových jednáních týkajících se ukončení války na Ukrajině. Během svého vystoupení v irském Dublinu, kde se koná summit Evropského politického společenství za účasti zhruba padesáti evropských státníků, upozornil na fakt, že probíhající rozhovory se netýkají pouze ukrajinských bezpečnostních záruk.
V americkém Brooklynu došlo ke středečnímu tragickému zřícení třípodlažní obytné budovy ve čtvrti Flatbush. Nešťastná událost si vyžádala životy nejméně osmi lidí a dalších devatenáct osob utrpělo zranění. Záchranáři a desítky příslušníků záchranných složek nadále prohledávají trosky a doufají v nalezení dalších přeživších.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek oznámil, že ukrajinské ozbrojené síly čelí novým a systematickým omezením v provozu satelitní sítě Starshield. Tento vojenský systém, který zajišťuje klíčovou komunikaci na frontové linii, provozuje společnost SpaceX podnikatele Elona Muska. Podle vyjádření kyjevského vedení mají tato opatření negativní dopad na obranu země.
Američtí vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner se v Moskvě setkali s ruským prezidentem Vladimirem Putinem po skončení předchozích vyjednávání o Ukrajině v Abú Zabí. Cílem této diplomatické mise je informovat ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Irsku o výsledcích moskevských rozhovorů. Obě strany se tak snaží posunout vpřed snahy o ukončení konfliktu, přičemž nedávné schůzky ve Spojených arabských emirátech nepřinesly jednoznačný průlom.
Generální tajemník NATO Mark Rutte uvedl, že Rusko má ve válce na Ukrajině více než 40 000 padlých nebo těžce zraněných vojáků měsíčně. Předběžné údaje navíc naznačují, že v říjnu tato bilance překročila dokonce hranici 50 000 osob. Šéf Aliance to prohlásil během svého středečního vystoupení na fóru Atlantic Future Forum.
Při izraelském náletu na Násirovu nemocnici v jižní Gaze zahynulo šest lidí včetně chirurga a tělesně postiženého pacienta a dalších osmadvacet osob utrpělo zranění. Útok se odehrál v průběhu čtvrtečního rána v Chán Júnisu a zasáhl jedno z posledních fungujících zdravotnických zařízení v obléhaném pásmu. Podle vyjádření nemocničního ředitele si incident vyžádal rozsáhlé materiální škody a ochromil provoz několika klíčových oddělení.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.