Ukrajinští inženýři a vojáci představili prototyp nové laserové zbraně s názvem Sunray, která dokáže sestřelovat letadla a drony z oblohy s mrazivou tichostí. Zbraň, která se pohodlně vejde do kufru auta, nevydává žádný zvuk ani viditelné světlo, čímž se zásadně liší od laserů známých z vědeckofantastických filmů. Během nedávného testu v poli dokázal operátor s tímto zařízením, připomínajícím amatérský teleskop, během několika sekund zapálit a zničit cvičný dron letící ve výšce několika stovek metrů.
Sunray není prvním laserovým systémem na světě, ale vyniká svou cenovou dostupností. Zatímco americké námořnictvo využívá systém Helios od společnosti Lockheed Martin, jehož vývoj stál 150 milionů dolarů, ukrajinský prototyp vznikl za přibližně dva roky s náklady v řádu jednotek milionů dolarů. Výrobci očekávají, že prodejní cena jedné jednotky se bude pohybovat kolem několika set tisíc dolarů, což je v kontextu moderních zbrojních systémů zanedbatelná částka.
Pavlo Jelizarov, nově jmenovaný velitel ukrajinských sil protivzdušné obrany, vysvětluje tento propastný rozdíl v ceně nutností přežít. Podle něj jsou americké firmy motivovány především ziskem, zatímco Ukrajina bojuje o svou existenci, což ji nutí postupovat mnohem rychleji a efektivněji. Prezident Volodymyr Zelenskyj v posledních měsících prioritizuje rozvoj domácí protivzdušné obrany, zejména proto, že západní spojenci nejsou schopni dodávat dostatek systémů kvůli vlastním bezpečnostním potřebám nebo konfliktům na Blízkém východě.
Ukrajinská snaha se soustředí na vybudování levnější verze izraelského systému Iron Dome. Úkol „zasáhnout kulku kulkou“ je technicky nesmírně náročný a finančně nákladný; jedna baterie Iron Dome stála v roce 2012 přibližně 100 milionů dolarů. Ukrajinští výrobci se proto pokoušejí dosáhnout podobných výsledků s minimálním rozpočtem. Kromě laseru Sunray vyvíjejí také drony z 3D tiskáren, klony ruských raket z uhlíkových vláken nebo roboty vyzbrojené kulomety.
Samotný Jelizarov má pro svou funkci netradiční životopis. Podobně jako prezident Zelenskyj strávil většinu kariéry v televizi jako producent populární politické talk show. Po ruské invazi v roce 2022 však své úspory investoval do vývoje bojových dronů, které montoval přímo v televizním studiu. Jeho jednotka, známá jako Lasar’s Group, dnes podle oficiálních odhadů zničila ruské vojenské vybavení v hodnotě přesahující 13 miliard dolarů.
Klíčem k úspěšné obraně Ukrajiny je podle Jelizarova efektivita. Často se stává, že Ukrajina musí proti levným ruským dronům Šáhed, které pohánějí motory ze sekaček, odpalovat vzácné a drahé zahraniční rakety. Jelizarov tento přístup přirovnává k používání vozu Bentley k rozvozu brambor – technicky je to možné, ale není to příliš rozumné. Ukrajinský obranný průmysl se proto snaží o masovou výrobu zbraní, které jsou brutálně účinné a zároveň využívají nejlevnější dostupné komponenty.
Příkladem takové efektivity je společnost Skyfall, která vyvinula rychlý stíhací dron P1-Sun, mezi inženýry přezdívaný „Pisun“. Tato zbraň, vyrobená z velké části na 3D tiskárnách, stojí o něco více než 1 000 dolarů a dokáže zasáhnout cíle ve výšce až 30 000 stop. Podle odhadů firmy již tyto drony zničily více než 1 000 cílů, z toho přes 700 Šáhedů. Zelenskyj plánuje otevřít exportní centra v Evropě, aby podpořil stovky ukrajinských firem, které se dnes na výrobu dronů specializují.
I přes tyto technologické pokroky zůstává situace kritická. Ruské útoky na civilní infrastrukturu pokračují a hrozba v podobě pokročilých balistických raket přetrvává. Jelizarov připouští, že veřejnost chce výsledky okamžitě, ale budování komplexního ochranného štítu vyžaduje čas. Přesto věří, že domácí inovace jsou jedinou cestou, jak neutralizovat neustálou hrozbu ruských dronových rojů a zajistit zemi přežití bez absolutní závislosti na kolísající podpoře Západu.
Britská královská rodina, kterou stále pronásleduje skandál bývalého prince Andrewa, se připravuje na Velikonoce. Zástupci monarchie tradičně vyrazí do kostela, ale někteří budou chybět.
Policie informovala o nejnovějším posunu v rámci případu teroristického útoku v Pardubicích. Soud poslal do vazby i pátou zadrženou osobu. Vyšetřování činu nadále pokračuje.
Karel Šíp už má svůj věk, loni oslavil kulaté osmdesáté narozeniny. Přestože je nadále velmi aktivní a stále moderuje svou televizní talk show, existuje jasný důkaz o tom, že přemýšlí nad dobou, kdy už tady s námi a především se svými blízkými nebude.
Bude teplo, často slunečno. Taková je nejnovější předpověď na Velikonoce, která nepochybně potěší spoustu lidí. Především v Čechách mohou nedělní maxima výjimečně vyšplhat až na 20 stupňů.
Blíží se jedno smutné výročí. V květnu uplyne rok od smrti legendárního herce a prezidenta karlovarského filmového festivalu Jiřího Bartošky. Několik měsíců se řešilo dědictví po slavném umělci. Nyní už je rozhodnuto, co komu připadne.
Školáci dnes mají důvod k radosti. Před blížícími se velikonočními prázdninami se totiž dozvěděli, že se jim prodlouží nadcházející letní prázdniny. Potvrdilo to ministerstvo školství.
Evropská komise vyslala členským státům jasné varování, že konflikt v Íránu už není jen otázkou vysokých cen, ale přerůstá v hlubokou krizi v dodávkách energií. Unijní šéf pro energetiku Dan Jørgensen v dopise adresovaném ministrům energetiky podle webu Politico vyzval k okamžitému zvážení úsporných opatření. Evropa se podle něj musí připravit na dlouhodobé výpadky, které mohou zásadně ovlivnit fungování celé společnosti.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické napětí svými ostrými výroky na síti Truth Social, kde se tentokrát opřel do evropských spojenců, zejména Velké Británie a Francie. Vzkázal jim, že pokud chtějí přístup k ropě a palivu v zablokovaném Hormuzském průlivu, mají si je zajistit vlastními silami. Podle Trumpa už Spojené státy nehodlají dělat „špinavou práci“ za země, které se odmítly aktivně podílet na vojenské kampani proti íránskému režimu.
Rozvoj umělé inteligence s sebou přináší nečekanou ekologickou daň, která přesahuje dosud diskutovanou vysokou spotřebu elektřiny. Nový výzkum vědců z Cambridgeské univerzity ukazuje, že obří datová centra fungují jako intenzivní „tepelné ostrovy“. Tato střediska zahřívají okolní krajinu v průměru o 2 stupně Celsia, ale v extrémních případech může nárůst teploty dosáhnout až hrozivých 9 stupňů Celsia.
Vztah mezi Nizozemskem a Ukrajinou prošel za posledních deset let neuvěřitelnou proměnou. Zatímco v roce 2016 nizozemští voliči v referendu odmítli asociační dohodu s Ukrajinou, dnes je situace opačná. Bert Koenders, bývalý nizozemský ministr zahraničí a nynější vlivný poradce vlády, při své únorové návštěvě Kyjeva zdůraznil, že Nizozemci si již uvědomují, že válka se odehrává v jejich těsné blízkosti a bezpečnost Ukrajiny je přímo spojena s jejich vlastní.
Vize Donalda Trumpa o Blízkém východě jako technologickém centru světa dostává v důsledku probíhajícího konfliktu s Íránem vážné trhliny. Ještě loni na jaře americký prezident v Rijádu za doprovodu špiček ze Silicon Valley, jako jsou Sam Altman z OpenAI nebo Andy Jassy z Amazonu, ohlašoval éru, kdy region nebude definován chaosem, ale obchodem a umělou inteligencí. O devět měsíců později však íránské drony a rakety zasahují právě ta datová centra, která měla být základním kamenem této digitální revoluce.
Španělsko výrazně vyostřilo svůj odmítavý postoj ke konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem a uzavřelo svůj vzdušný prostor pro americká letadla zapojená do útoků. Madrid se tak stal nejhlasitějším evropským kritikem této války, což potvrzuje i pondělní prohlášení ministryně obrany Margarity Roblesové. Ta potvrdila, že země nepovoluje využití svých vojenských základen ani vzdušného prostoru pro akce související s boji v Íránu.