Současná situace na Ukrajině je patová, kdy si ani jedna strana nemůže dovolit ustoupit. Ukrajina stojí před obtížným dilematem: ukončit válku a přijít o část území, nebo dál bojovat a riskovat ztrátu dalších území, lidských životů i materiálního vybavení.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nedávno navštívil Washington, kde se setkal s prezidentem Trumpem. S sebou si přinesl mapu své země. Zjistil však, že Trump je na setkání připraven a má připravenou mnohem větší mapu, kterou připravilo Ministerstvo obrany USA. Z mapy bylo jasně patrné, že Rusko v současnosti okupuje asi pětinu ukrajinského území, což odpovídá velikosti amerických států Maine, Vermont a New Hampshire dohromady.
Donald Trump, který se ve své profesní kariéře věnoval realitám, přišel na jednání s myšlenkou takzvané „výměny území“ jako součásti mírové dohody. Na mapě, kterou přinesl, bylo červeně vyznačené procento jednotlivých provincií, které v současnosti kontrolují ruská vojska. Mapování ukazuje, že Rusko okupuje většinu Luhanské a Doněcké oblasti a asi dvě třetiny Záporožské a Chersonské oblasti.
Zatímco Putin trvá na tom, aby Ukrajina formálně uznala anexi těchto území, Zelenskyj a jeho kolegové trvají na tom, že se nikdy nevzdají nároku na navrácení mezinárodně uznaného území. Poukazují na případy, jako je Poválečné Německo, které bylo sice rozdělené, ale nikdy se nevzdalo nároku na znovusjednocení. Rusko naopak upozorňuje, že Finsko po druhé světové válce přišlo o přibližně 10 % svého území a tyto nároky nakonec opustilo. Namísto toho se Finsko zaměřilo na vlastní prosperitu.
Ukrajina tak stojí před klíčovým rozhodnutím. Pokud by souhlasila s požadavkem Ruska, přišla by navíc o území, které se dá přirovnat k velikosti amerického státu Delaware. Rusko by na oplátku stáhlo své jednotky z území o rozloze 400 čtverečních mil v Sumské a Charkovské oblasti, což by ale v žádném případě nebyla spravedlivá výměna. Na druhé straně pokračování bojů může vést ke ztrátě dalších území, vojáků a civilistů.
Třebaže se Ukrajina brání, aby neskončila jako oběť, musí se rozhodnout mezi dvěma nepřijatelnými možnostmi. Otázkou zůstává, jak moc je ochotna obětovat pro zisk území, které je v současnosti prakticky nedobytné. Jak uvedl prezident Zelenskyj u příležitosti oslav Dne nezávislosti: „Cílem Ukrajiny je vybudovat zemi, která bude dostatečně silná a mocná, aby mohla žít v bezpečí a míru." Zda se tento mír podaří získat výměnou za dočasnou kontrolu části území, se teprve uvidí. Nicméně je to především na Ukrajině, aby se rozhodla.
Slovenský premiér Robert Fico se dnes setkal v Pekingu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Jejich jednání se soustředilo na válku proti Ukrajině, vztahy se západními zeměmi a ekonomickou spolupráci. Fico se v Číně účastní akcí k výročí kapitulace Japonska ve druhé světové válce, čímž se Slovensko stalo jedinou zemí EU, která je na těchto oslavách zastoupena.
Čína, Rusko a Severní Korea posilují své vazby na pozadí schůzky lídrů v Pekingu u příležitosti mohutné vojenské přehlídky. Ruský prezident Vladimir Putin označil vztahy s Čínou za „na bezprecedentně vysoké úrovni“, zatímco se ve městě objevil i severokorejský vůdce Kim Čong-un. Putin nazval čínského prezidenta Si Ťin-pchinga „drahým přítelem“, což má podle Kremlu odrážet strategickou povahu vztahů mezi Ruskem a Čínou.
Mexiko se může pochlubit novým projektem, díky němuž se stává jídlo dostupným pro všechny bez ohledu na jejich finanční situaci. Vlajkovou lodí celého projektu je restaurace Masala y Maiz, která letos získala svou první Michelinskou hvězdu. Místo, aby se majitelé a šéfkuchaři Norma Listman a Saqib Keval radovali na slavnostním předávání, byli v New Yorku a oslavovali úspěch svého kamaráda.
Vlády po celém světě podceňují podporu veřejnosti pro opatření v oblasti klimatu, což brání přijímání ambicióznějších politik. Podle nejnovějšího výzkumu je propast mezi skutečnou ochotou lidí přispět k řešení klimatické krize a vnímáním této ochoty ze strany politiků obrovská.
Současná situace na Ukrajině je patová, kdy si ani jedna strana nemůže dovolit ustoupit. Ukrajina stojí před obtížným dilematem: ukončit válku a přijít o část území, nebo dál bojovat a riskovat ztrátu dalších území, lidských životů i materiálního vybavení.
Americký prezident Donald Trump dnes podle Bílého domu přednese „vzrušující oznámení“, které bude souviset s Pentagonem. Uvedla to tisková mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová.
Česká armáda prochází zásadní modernizací, ale její budoucnost je nejistá. Před parlamentními volbami se obranná politika stává klíčovým tématem. Zatímco vláda prosazuje navyšování rozpočtu a hlubší integraci s NATO, opozice, včetně ANO a uskupení Stačilo, volá po škrtech a omezení podpory Ukrajině. Výsledek voleb může zásadně ovlivnit směřování české obrany i vztahy se spojenci.
Francouzský herec Gérard Depardieu bude postaven před soud kvůli obvinění ze znásilnění a sexuálního napadení. Tyto činy měl spáchat na herečce Charlotte Arnould v roce 2018. Rozhodnutí o zahájení soudního procesu bylo v úterý vydáno pařížským vyšetřujícím soudcem.
I když je klimatizace vítaným pomocníkem v horkých dnech, může být za určitých okolností také zdrojem zdravotních problémů. Pokud nefunguje správně nebo není řádně udržovaná, může se stát semeništěm škodlivých mikrobů.
Více než 1400 mrtvých a tisíce zraněných si vyžádalo zemětřesení, které v neděli zasáhlo Afghánistán. Nová afghánská vláda pod vedením Tálibánu proto nyní naléhavě žádá o mezinárodní pomoc. Záchranáři se snaží prohledávat trosky domů a hledat přeživší. Jejich práci ale ztěžuje drsný horský terén a nepříznivé počasí.
Dva dny po incidentu, při kterém byl napaden předseda hnutí ANO Andrej Babiš, se útočník, čtyřiašedesátiletý Vladislav N., vyjádřil k motivům svého činu.
I přesto, že se v nadcházejících měsících zřejmě vrátí klimatický jev La Niña, očekává se, že globální teploty zůstanou nadprůměrné. Vyplývá to z prohlášení Světové meteorologické organizace (WMO) spadající pod OSN.