Současná situace na Ukrajině je patová, kdy si ani jedna strana nemůže dovolit ustoupit. Ukrajina stojí před obtížným dilematem: ukončit válku a přijít o část území, nebo dál bojovat a riskovat ztrátu dalších území, lidských životů i materiálního vybavení.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nedávno navštívil Washington, kde se setkal s prezidentem Trumpem. S sebou si přinesl mapu své země. Zjistil však, že Trump je na setkání připraven a má připravenou mnohem větší mapu, kterou připravilo Ministerstvo obrany USA. Z mapy bylo jasně patrné, že Rusko v současnosti okupuje asi pětinu ukrajinského území, což odpovídá velikosti amerických států Maine, Vermont a New Hampshire dohromady.
Donald Trump, který se ve své profesní kariéře věnoval realitám, přišel na jednání s myšlenkou takzvané „výměny území“ jako součásti mírové dohody. Na mapě, kterou přinesl, bylo červeně vyznačené procento jednotlivých provincií, které v současnosti kontrolují ruská vojska. Mapování ukazuje, že Rusko okupuje většinu Luhanské a Doněcké oblasti a asi dvě třetiny Záporožské a Chersonské oblasti.
Zatímco Putin trvá na tom, aby Ukrajina formálně uznala anexi těchto území, Zelenskyj a jeho kolegové trvají na tom, že se nikdy nevzdají nároku na navrácení mezinárodně uznaného území. Poukazují na případy, jako je Poválečné Německo, které bylo sice rozdělené, ale nikdy se nevzdalo nároku na znovusjednocení. Rusko naopak upozorňuje, že Finsko po druhé světové válce přišlo o přibližně 10 % svého území a tyto nároky nakonec opustilo. Namísto toho se Finsko zaměřilo na vlastní prosperitu.
Ukrajina tak stojí před klíčovým rozhodnutím. Pokud by souhlasila s požadavkem Ruska, přišla by navíc o území, které se dá přirovnat k velikosti amerického státu Delaware. Rusko by na oplátku stáhlo své jednotky z území o rozloze 400 čtverečních mil v Sumské a Charkovské oblasti, což by ale v žádném případě nebyla spravedlivá výměna. Na druhé straně pokračování bojů může vést ke ztrátě dalších území, vojáků a civilistů.
Třebaže se Ukrajina brání, aby neskončila jako oběť, musí se rozhodnout mezi dvěma nepřijatelnými možnostmi. Otázkou zůstává, jak moc je ochotna obětovat pro zisk území, které je v současnosti prakticky nedobytné. Jak uvedl prezident Zelenskyj u příležitosti oslav Dne nezávislosti: „Cílem Ukrajiny je vybudovat zemi, která bude dostatečně silná a mocná, aby mohla žít v bezpečí a míru." Zda se tento mír podaří získat výměnou za dočasnou kontrolu části území, se teprve uvidí. Nicméně je to především na Ukrajině, aby se rozhodla.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.