Současná situace na Ukrajině je patová, kdy si ani jedna strana nemůže dovolit ustoupit. Ukrajina stojí před obtížným dilematem: ukončit válku a přijít o část území, nebo dál bojovat a riskovat ztrátu dalších území, lidských životů i materiálního vybavení.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nedávno navštívil Washington, kde se setkal s prezidentem Trumpem. S sebou si přinesl mapu své země. Zjistil však, že Trump je na setkání připraven a má připravenou mnohem větší mapu, kterou připravilo Ministerstvo obrany USA. Z mapy bylo jasně patrné, že Rusko v současnosti okupuje asi pětinu ukrajinského území, což odpovídá velikosti amerických států Maine, Vermont a New Hampshire dohromady.
Donald Trump, který se ve své profesní kariéře věnoval realitám, přišel na jednání s myšlenkou takzvané „výměny území“ jako součásti mírové dohody. Na mapě, kterou přinesl, bylo červeně vyznačené procento jednotlivých provincií, které v současnosti kontrolují ruská vojska. Mapování ukazuje, že Rusko okupuje většinu Luhanské a Doněcké oblasti a asi dvě třetiny Záporožské a Chersonské oblasti.
Zatímco Putin trvá na tom, aby Ukrajina formálně uznala anexi těchto území, Zelenskyj a jeho kolegové trvají na tom, že se nikdy nevzdají nároku na navrácení mezinárodně uznaného území. Poukazují na případy, jako je Poválečné Německo, které bylo sice rozdělené, ale nikdy se nevzdalo nároku na znovusjednocení. Rusko naopak upozorňuje, že Finsko po druhé světové válce přišlo o přibližně 10 % svého území a tyto nároky nakonec opustilo. Namísto toho se Finsko zaměřilo na vlastní prosperitu.
Ukrajina tak stojí před klíčovým rozhodnutím. Pokud by souhlasila s požadavkem Ruska, přišla by navíc o území, které se dá přirovnat k velikosti amerického státu Delaware. Rusko by na oplátku stáhlo své jednotky z území o rozloze 400 čtverečních mil v Sumské a Charkovské oblasti, což by ale v žádném případě nebyla spravedlivá výměna. Na druhé straně pokračování bojů může vést ke ztrátě dalších území, vojáků a civilistů.
Třebaže se Ukrajina brání, aby neskončila jako oběť, musí se rozhodnout mezi dvěma nepřijatelnými možnostmi. Otázkou zůstává, jak moc je ochotna obětovat pro zisk území, které je v současnosti prakticky nedobytné. Jak uvedl prezident Zelenskyj u příležitosti oslav Dne nezávislosti: „Cílem Ukrajiny je vybudovat zemi, která bude dostatečně silná a mocná, aby mohla žít v bezpečí a míru." Zda se tento mír podaří získat výměnou za dočasnou kontrolu části území, se teprve uvidí. Nicméně je to především na Ukrajině, aby se rozhodla.
Britské zemědělství prochází po odchodu země z Evropské unie hlubokou krizí. Nové obchodní dohody a ztráta unijních dotací tvrdě dopadají na tamní farmáře, což podle některých z nich může vést až k tomu, že se domácí potraviny stanou v supermarketech luxusním zbožím pro bohaté. Například chovatelka dobytka Liz Websterová z Wiltshire uvádí, že kvůli přílivu levnějšího masa z Austrálie klesla cena za jeden kus jejího hovězího zhruba o 400 liber. Zatímco ceny v obchodech zůstávají stejné, příjmy britských zemědělců prudce klesají a v běžné síti supermarketů nedokážou konkurovat levnému dovozu.
Evropská komise označila současnou vlnu veder, která způsobuje chaos po celém kontinentu, za dramatické varování přírody před změnami klimatického systému. Výkonná místopředsedkyně Evropské komise pro čistou, spravedlivou a konkurenceschopnou transformaci Teresa Riberová v rozhovoru ostře kritizovala popírače klimatických změn a ty, kteří místo vědců a vlastních občanů naslouchají zájmům fosilního průmyslu.
Globální rozdělení vojenské letecké síly vykazuje obrovské rozdíly mezi několika nejsilnějšími státy a zbytkem světa. Zatímco většina zemí provozuje letectvo pouze pro základní účely, jako je ochrana suverenity, ostraha hranic či záchranné operace, pětice největších letectev disponuje tisíci moderních letounů i rozsáhlou podpůrnou infrastrukturou. Samotné hodnocení letecké síly pouze podle počtu strojů je podle webu National Interest sice komplikované, protože nezohledňuje letadla v zálohách, námořní křídla nebo pokročilý výcvik pilotů, přesto celkový počet aktivních letadel a personálu zůstává hlavním ukazatelem pro případný dlouhodobý konflikt.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy se v úterý v katarském Dauhá sejdou k diplomatickým jednáním s Íránem. Oznámení přichází poté, co Washington potvrdil ochotu obou stran prozatím ustoupit od další vojenské konfrontace a pokračovat v rozhovorech i po uplynulých víkendových úderech.
Ceny leteckého paliva ve světě sice prudce klesají, ale ceny letenek a poplatků pro cestující zůstávají na vysoké úrovni. Aerolinky přitom na začátku letošního roku zdůvodňovaly zdražování právě nutností pokrýt skokový nárůst nákladů na palivo, které po vypuknutí války v Íránu přechodně zdražilo zhruba na dvojnásobek.
První letní úplněk, který je tradičně označován jako jahodový, dosáhne v tomto týdnu extrémní polohy na jihovýchodě. Následně opíše neobvykle nízkou dráhu nad nočním obzorem. Pro lidi na severní polokouli půjde o nejníže položený Měsíc až do roku 2043. Na jižní polokouli naopak obyvatelé zažijí přesně opačný jev.
Nejvyšší soud Spojených států amerických se blíží ke konci svého funkčního období a očekává se, že ještě dnes vydá rozhodnutí v několika zásadních případech. Justice se snaží uzavřít agendu před odchodem na letní přestávku, která obvykle začíná na konci června, avšak k rozhodnutí stále zbývá dvacet kauz. Tento vysoký počet nedořešených případů vyvolává spekulace, že soudci mají oproti běžnému harmonogramu zpoždění. Klíčová část zbývajících sporů se přitom soustředí na rozsáhlé nároky prezidenta Donalda Trumpa ohledně pravomocí hlavy státu.
Rozsáhlý výzkum neziskové organizace International Council on Clean Transportation ukázal, že expozice toxickému znečištění z motorových vozidel zapříčiňuje ve Spojených státech v průměru přibližně pět úmrtí každou hodinu. Jen za rok 2024 bylo zplodinám ze silniční dopravy přičteno více než 41 800 předčasných úmrtí. Analýza, která vyhodnocovala emise z výroby i spotřeby paliv pro automobily, využívala data shromážděná pomocí speciálních senzorů ve spolupráci s britskou nadací Fia Foundation, přičemž zdravotní dopady vědci spočítali na základě zavedených akademických metod.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla tamní armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen.
Vlna extrémních veder se na počátku týdne přesouvá dále do střední a východní Evropy, přičemž v řadě metropolí jako Varšava, Bratislava, Budapešť či Bělehrad se v pondělí očekávají teploty dosahující až 38 °C. Již v ranních hodinách byla například ve Varšavě naměřena teplota 32 °C.
V Jihoafrické republice v posledních měsících dramaticky narůstá protimigrantská rétorika a roste napětí před ultimátem, které stanovily tamní aktivistické skupiny na 30. června. Cizinci, jak legální, tak nelegální, čelí podle CNN výhrůžkám násilím a smrtí, pokud zemi neopustí. Situace v chudých čtvrtích a neformálních osadách vyústila v útoky a vynucený odchod tisíců migrantů. Radikální skupiny a samozvaní strážci viní cizince z toho, že berou Jihoafričanům pracovní místa, páchají kriminalitu a nadměrně zatěžují veřejné služby.
Izraelská politická scéna prochází před parlamentními volbami naplánovanými na konec října výraznou proměnou. Hlavní hrozbou pro nejdéle sloužícího premiéra Benjamina Netanjahua se stal bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot a jeho necelý rok stará strana Jašar (v překladu „Přímá“ nebo „Poctivá“).
