Současná situace na Ukrajině je patová, kdy si ani jedna strana nemůže dovolit ustoupit. Ukrajina stojí před obtížným dilematem: ukončit válku a přijít o část území, nebo dál bojovat a riskovat ztrátu dalších území, lidských životů i materiálního vybavení.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nedávno navštívil Washington, kde se setkal s prezidentem Trumpem. S sebou si přinesl mapu své země. Zjistil však, že Trump je na setkání připraven a má připravenou mnohem větší mapu, kterou připravilo Ministerstvo obrany USA. Z mapy bylo jasně patrné, že Rusko v současnosti okupuje asi pětinu ukrajinského území, což odpovídá velikosti amerických států Maine, Vermont a New Hampshire dohromady.
Donald Trump, který se ve své profesní kariéře věnoval realitám, přišel na jednání s myšlenkou takzvané „výměny území“ jako součásti mírové dohody. Na mapě, kterou přinesl, bylo červeně vyznačené procento jednotlivých provincií, které v současnosti kontrolují ruská vojska. Mapování ukazuje, že Rusko okupuje většinu Luhanské a Doněcké oblasti a asi dvě třetiny Záporožské a Chersonské oblasti.
Zatímco Putin trvá na tom, aby Ukrajina formálně uznala anexi těchto území, Zelenskyj a jeho kolegové trvají na tom, že se nikdy nevzdají nároku na navrácení mezinárodně uznaného území. Poukazují na případy, jako je Poválečné Německo, které bylo sice rozdělené, ale nikdy se nevzdalo nároku na znovusjednocení. Rusko naopak upozorňuje, že Finsko po druhé světové válce přišlo o přibližně 10 % svého území a tyto nároky nakonec opustilo. Namísto toho se Finsko zaměřilo na vlastní prosperitu.
Ukrajina tak stojí před klíčovým rozhodnutím. Pokud by souhlasila s požadavkem Ruska, přišla by navíc o území, které se dá přirovnat k velikosti amerického státu Delaware. Rusko by na oplátku stáhlo své jednotky z území o rozloze 400 čtverečních mil v Sumské a Charkovské oblasti, což by ale v žádném případě nebyla spravedlivá výměna. Na druhé straně pokračování bojů může vést ke ztrátě dalších území, vojáků a civilistů.
Třebaže se Ukrajina brání, aby neskončila jako oběť, musí se rozhodnout mezi dvěma nepřijatelnými možnostmi. Otázkou zůstává, jak moc je ochotna obětovat pro zisk území, které je v současnosti prakticky nedobytné. Jak uvedl prezident Zelenskyj u příležitosti oslav Dne nezávislosti: „Cílem Ukrajiny je vybudovat zemi, která bude dostatečně silná a mocná, aby mohla žít v bezpečí a míru." Zda se tento mír podaří získat výměnou za dočasnou kontrolu části území, se teprve uvidí. Nicméně je to především na Ukrajině, aby se rozhodla.
Šéf výrobce čipů Nvidia Jensen Huang odmítl varování, že by rozvoj umělé inteligence mohl v nejbližších letech vést ke konci lidstva. Tvrzení o hrozícím vyhubení lidské rasy označil za přehnané a neodpovědné katastrofické scénáře. Reagoval tak na prohlášení bývalého výzkumníka společnosti Anthropic Jacoba Coxona, který na sociálních sítích varoval před rizikem vzniku nadlidské inteligence. Coxon podle svých slov považuje za možné, že by tato technologie mohla do deseti let způsobit zkázu lidstva.
Snaha Evropské unie čelit množícím se živelním pohromám naráží na zásadní problém, kterým je absence jasně dané odpovědnosti za řízení rizik. Nedávné katastrofy v různých členských státech ukázaly, že často chybí konkrétní instituce nebo osoba určená k ochraně obyvatel, krajiny a majetku.
Norské souostroví Špicberky čelí rostoucímu napětí v důsledku hybridních aktivit Ruské federace. Západní spojenci podle webu Politico vyjadřují obavy, že by Moskva mohla toto odlehlé území v Arktidě využít k otestování vojenské odhodlanosti Aliance a jejího závazku ke společné obraně. Norská vláda v reakci na tyto hrozby zrychluje posilování svých námořních a průzkumných kapacit k ochraně severního křídla. Místní úřady na Špicberkách zároveň investují do klíčové infrastruktury a připravují evakuační plány pro případnou eskalaci konfliktu.
Donald Trump navrhl čínskému prezidentu Si Ťin-pchingovi prodej amerických zbraní. Informaci zveřejnil americký velvyslanec v Číně David Perdue během rozhovoru pro televizi Fox News. Perdue uvedl, že Trump během setkání s čínským lídrem poukázal na to, že Spojené státy prodávají zbraně do celého světa, a zeptal se ho, zda by Čína neměla zájem o jejich nákup. Tento výrok zazněl v souvislosti s diskuzí o americké politice vůči Tchaj-wanu, který v současnosti čeká na schválení nového zbraňového balíku od Washingtonu.
Extrémně silný jev El Niño může podle nových vědeckých odhadů v následujících šesti měsících způsobit více než 450 tisíc dodatečných úmrtí v důsledku extrémního horka. Tato tragická bilance přichází nad rámec předčasných úmrtí, která již nyní způsobuje dlouhodobá změna klimatu. Zasaženy budou státy po celém světě, od Indonésie a Indie až po Nigérii či Spojené státy. Mnohá další úmrtí si podle vědců vyžádají doprovodná sucha, lesní požáry a katastrofální záplavy, uvedl The Guardian.
Ruský prezident Vladimir Putin se možná připravuje k rozhodujícímu kroku, jehož cílem je vyhrát válku na Ukrajině za jakoukoli cenu. Součástí této strategie má být podle předního britského bezpečnostního experta Michaela Clarka také zastrašování evropských států, aby se stáhly ze své dosavadní podpory.
Iránský ministr zahraničí Abbás Arakčí prohlásil, že jeho země je plně připravena na obnovení válečného konfliktu se Spojenými státy americkými. Zároveň však zdůraznil, že Teherán se stále nevyhýbá diplomatickému řešení a konečné rozhodnutí leží na americkém prezidentu Donaldu Trumpovi. Šéf íránské diplomacie to uvedl v rozhovoru pro americký televizní pořad Meet the Press. Podle jeho slov je Írán odhodlán čelit jakékoli nové agresi, a to i v případě, že by situace vyústila v totální zkázu.
Řada nedávných incidentů napříč Evropou ukazuje na koordinovanou stínovou válku ze strany Ruska. Útoky dronů na železniční tratě na západě Ukrajiny těsně minuly bývalé vysoké představitele včetně Carla Bildta a Borise Johnsona. Současně došlo k sestřelení ozbrojeného dronu nad Litvou nebo k výbuchům v italském zbrojním závodě. Podle analytiků z Centra pro analýzu evropské politiky se nejedná o náhodné události, ale o systematickou kampaň s cílem destabilizovat západní demokracie.
Lidé při nakupování v supermarketech stále častěji řeší složení potravin a obávají se vlivu ultrazpracovaných výrobků na své zdraví. Tyto potraviny bývají spojovány s řadou zdravotních problémů, včetně obezity, kardiovaskulárních chorob či cukrovky druhého typu.
Vzestup krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) vyvolává obavy i mezi jejími potenciálními spojenci v Evropě. Zatímco v domácím prostředí dosahuje strana rekordní podpory, řada evropských pravicově populistických uskupení od ní drží odstup. Důvodem k ostražitosti jsou především radikální postoje německé strany a její vazby na extremismus. K úspěchu AfD tak sice gratulovali někteří lídři, největší evropské strany tohoto spektra však mlčí, upozornila CNN.
Operativní složka Bílého domu oznámila záměr zrušit kongresové finance ve výši 810 milionů dolarů určené na pomoc uprchlíkům, imigrantům a dalším službám. Americká administrativa považuje tyto vládní výdaje za zbytečné a škodlivé pro daňové poplatníky. Návrh na škrtání výdajů zaslal prezident Donald Trump předsedovi Sněmovny reprezentantů Miku Johnsonovi. Tento krok okamžitě vyvolal ostré reakce z řad zákonodárců, kteří postup označují za nezákonný.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že konflikt mezi Spojenými státy a Íránem může ukončit pouze vyjednané řešení. Učinil tak poté, co americký prezident Donald Trump veřejně odmítl návrh na opětovné otevření Hormuzského průlivu. Šéf íránské diplomacie uvedl, že Teherán nyní čeká na definitivní oficiální odpověď ze strany Washingtonu. Zároveň poukázal na to, že americká hlava státu v minulosti učinila řadu rozporuplných prohlášení.