Současná situace na Ukrajině je patová, kdy si ani jedna strana nemůže dovolit ustoupit. Ukrajina stojí před obtížným dilematem: ukončit válku a přijít o část území, nebo dál bojovat a riskovat ztrátu dalších území, lidských životů i materiálního vybavení.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nedávno navštívil Washington, kde se setkal s prezidentem Trumpem. S sebou si přinesl mapu své země. Zjistil však, že Trump je na setkání připraven a má připravenou mnohem větší mapu, kterou připravilo Ministerstvo obrany USA. Z mapy bylo jasně patrné, že Rusko v současnosti okupuje asi pětinu ukrajinského území, což odpovídá velikosti amerických států Maine, Vermont a New Hampshire dohromady.
Donald Trump, který se ve své profesní kariéře věnoval realitám, přišel na jednání s myšlenkou takzvané „výměny území“ jako součásti mírové dohody. Na mapě, kterou přinesl, bylo červeně vyznačené procento jednotlivých provincií, které v současnosti kontrolují ruská vojska. Mapování ukazuje, že Rusko okupuje většinu Luhanské a Doněcké oblasti a asi dvě třetiny Záporožské a Chersonské oblasti.
Zatímco Putin trvá na tom, aby Ukrajina formálně uznala anexi těchto území, Zelenskyj a jeho kolegové trvají na tom, že se nikdy nevzdají nároku na navrácení mezinárodně uznaného území. Poukazují na případy, jako je Poválečné Německo, které bylo sice rozdělené, ale nikdy se nevzdalo nároku na znovusjednocení. Rusko naopak upozorňuje, že Finsko po druhé světové válce přišlo o přibližně 10 % svého území a tyto nároky nakonec opustilo. Namísto toho se Finsko zaměřilo na vlastní prosperitu.
Ukrajina tak stojí před klíčovým rozhodnutím. Pokud by souhlasila s požadavkem Ruska, přišla by navíc o území, které se dá přirovnat k velikosti amerického státu Delaware. Rusko by na oplátku stáhlo své jednotky z území o rozloze 400 čtverečních mil v Sumské a Charkovské oblasti, což by ale v žádném případě nebyla spravedlivá výměna. Na druhé straně pokračování bojů může vést ke ztrátě dalších území, vojáků a civilistů.
Třebaže se Ukrajina brání, aby neskončila jako oběť, musí se rozhodnout mezi dvěma nepřijatelnými možnostmi. Otázkou zůstává, jak moc je ochotna obětovat pro zisk území, které je v současnosti prakticky nedobytné. Jak uvedl prezident Zelenskyj u příležitosti oslav Dne nezávislosti: „Cílem Ukrajiny je vybudovat zemi, která bude dostatečně silná a mocná, aby mohla žít v bezpečí a míru." Zda se tento mír podaří získat výměnou za dočasnou kontrolu části území, se teprve uvidí. Nicméně je to především na Ukrajině, aby se rozhodla.
Spor o budoucí směřování Pásma Gazy mezi Evropskou unií a Spojenými státy naplno propukl na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová otevřeně varovala, že takzvaná „Rada míru“, kterou prosazuje Donald Trump, slouží jako osobní nástroj amerického prezidenta. Podle ní tento orgán zcela postrádá jakoukoli odpovědnost vůči Palestincům nebo Organizaci spojených národů.
Jméno Jaromíra Soukupa se v poslední době skloňuje především v souvislosti s jeho bývalou partnerkou Agátou Hanychovou. Tentokrát se ale řeší něco jiného. Tématem se stal pobyt jeho firem v budovách, které už měly sloužit něčemu docela jinému.
Při pohledu z okna to tak nevypadá, ale blíží se návrat zimního počasí. Meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v pátek vydali varování před víkendovým sněžením a tvorbou sněhových jazyků.
Bylo jasné před touto olympiádou v Miláně a Cortině d'Ampezzo, že teprve devatenáctiletý český rychlobruslařský talent Metoděj Jílek bude patřit mezi největší medailové naděje české olympijské výpravy. A tyto předpovědi se vyplňují do puntíku. Po stříbru na pěti kilometrech získává na svých prvních olympijských hrách i zlato po dalším fenomenálním výkonu na desetikilometrové trati.
Psychicky náročným dnem byl čtvrtek pro pozůstalé po moderátorovi Patriku Hezuckém, který na konci loňského roku podlehl vážnému onemocnění. Na nedožité 56. narozeniny samozřejmě nezapomněla ani vdova Nikola.
Česko slaví další medaili ze zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Sbírku cenných kovů z olympiády završila Eva Adamczyková, která se vrátila pod pět kruhů po vážném zranění a následné mateřské pauze. Adamczyková skončila druhá ve finále snowboardcrossového závodu.
Náměstek amerického ministra obrany Elbridge Colby vyzval v Bruselu k vytvoření nové verze Severoatlantické aliance, kterou označil jako „NATO 3.0“. Podle jeho vize by evropští spojenci měli převzít mnohem větší finanční i praktickou odpovědnost za vlastní bezpečnost. Colbyho projev, přednesený za zavřenými dveřmi na setkání ministrů obrany, byl vnímán jako překvapivě smířlivý, přestože jasně definoval nutnost hluboké transformace celého bloku.
Americká armáda posiluje svou přítomnost na Blízkém východě vysláním druhé letadlové lodi, USS Gerald Ford. Ta se v regionu připojí k plavidlu USS Abraham Lincoln, což podle stanice CNN znamená citelné zvýšení vojenského tlaku na Teherán.
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) zveřejnila náborové video v mandarínštině, které je přímo zacíleno na čínské vojáky. Tato iniciativa se zjevně snaží využít nestability v Lidové osvobozenecké armádě, kterou v poslední době zasáhla série čistek na nejvyšších místech. Video s názvem „Důvod, proč vykročit vpřed: Zachránit budoucnost“ se objevilo na kanálu YouTube ve čtvrtek.
Otázka prezidentských voleb na Ukrajině se v diplomatických kuloárech stala horkým tématem, přestože země stále čelí plnohodnotné ruské agresi. Prezident Volodymyr Zelenskyj musel v těchto dnech rázně utnout spekulace, podle nichž se chystal u příležitosti čtvrtého výročí invaze vyhlásit termín voleb nebo referendum o míru. Podle prezidentské kanceláře zůstává jakékoli hlasování v současné situaci nereálné, protože absolutní prioritou je bezpečnost občanů.
Americký prezident Donald Trump, který v minulosti prohlásil, že jako hlava státu má právo dělat si absolutně cokoli, začíná narážet na první vážné překážky. Ačkoliv se nijak nevzdal svého úsilí o totální moc, v posledních týdnech se objevují sice drobné, ale velmi významné projevy odporu. Ukazuje se, že strach z prezidenta postupně vyprchává a do řad rebelů se začínají přidávat i někteří republikáni, zatímco jeho klíčové politické cíle čelí zásahům ze strany soudů i občanské společnosti.
Generální tajemník NATO Mark Rutte při svém příjezdu na bezpečnostní konferenci v Mnichově ocenil výraznou proměnu v přístupu evropských lídrů k obraně. V návaznosti na čtvrteční ministerské jednání v Bruselu prohlásil, že mezi spojenci cítí zásadní „změnu myšlení“. Podle něj skončila éra desetiletí trvajících stížností Spojených států na to, že Evropa nevynakládá na svou bezpečnost dostatečné prostředky.