Navzdory prvotním zprávám, které tvrdily, že se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podvolil tlaku Donalda Trumpa, se nově uzavřená dohoda o přístupu k ukrajinským nerostným surovinám čím dál více jeví jako promyšlený diplomatický tah ukrajinské strany. Trumpova administrativa sice minulý týden slavila podpis smlouvy s Ukrajinou jako vítězství, ale realita je složitější.
Ukrajina disponuje přibližně 5 % světových zásob klíčových minerálů, z nichž 22 je zařazeno mezi strategické suroviny pro obranu, stavebnictví a špičkové technologie. Problém je, že více než polovina tohoto nerostného bohatství se nachází na území obsazeném Ruskem. Navíc mezi „bohatstvím“ a reálnými „zásobami“ je výrazný rozdíl – komerčně využitelných ložisek má Ukrajina zatím omezené množství.
První návrh smlouvy, který Trumpova administrativa předložila v únoru, byl podle expertů jednostranný a až dravě vykořisťovatelský. Požadoval, aby Ukrajina postoupila podstatnou část svých nerostných zdrojů výměnou za americkou ochranu. Zelenskyj tehdy nabídku odmítl, protože by porušila ukrajinskou ústavu i veřejné mínění.
Nová dohoda, uzavřená po několika měsících vyjednávání, však přináší mnohem vyváženější podmínky a může být považována za diplomatické vítězství Ukrajiny, uvádí The Conversation.
Dohoda zahrnuje vznik společného fondu pro obnovu Ukrajiny, do něhož obě země přispějí. Ukrajina bude vkládat 50 % příjmů z těžby nerostných surovin, Spojené státy pak přispějí formou technologií nebo vojenské pomoci. Ukrajina si přitom zachová vlastnictví svých surovin i státních podniků, a dohoda nebude vyžadovat změny ústavy či zákonů, což umožní další sbližování s Evropskou unií.
Navíc v dohodě není ani slovo o zpětném splácení předchozí americké vojenské pomoci, což zabránilo vytvoření nebezpečného precedentu pro budoucí mezinárodní vztahy Ukrajiny.
I když Trumpova administrativa dohodu prezentuje jako ziskový obchod pro americké daňové poplatníky, zisky z těžby se nedostaví hned. Otevírání a rozvoj dolů je pomalý, nákladný a rizikový proces, který může trvat deset let i déle. Navíc panují pochybnosti, zda má Ukrajina dostatečně hodnotné zásoby. Větší význam než okamžitý finanční výnos má však pro USA geopolitický dopad dohody.
Dohoda totiž znemožňuje, aby se na obnově Ukrajiny podílely státy nebo subjekty, které ji v minulosti poškozovaly – tedy i Rusko nebo jeho spojenci, včetně Číny. USA tak nejen získávají přístup k nerostům mimo čínskou a ruskou sféru vlivu, ale také zabraňují tomu, aby tyto strategické suroviny skončily v rukou konkurence.
Zelenskyj získal rovnocenné partnerství s USA, přístup ke kapitálu i technologiím, a přitom si udržel kontrolu nad nerostným bohatstvím. Trump zase může prezentovat uzavření dohody jako důkaz své schopnosti „zpeněžit“ americkou pomoc Ukrajině a ukázat voličům zahraničněpolitický úspěch.
Ať už se nakonec z těžby stane lukrativní byznys, nebo ne, geopolitické poselství je jasné: Spojené státy vsadily na nezávislou Ukrajinu – a Zelenskyj tuto sázku přetavil v posílení své vyjednávací pozice.
Americký prezident Donald Trump podle webu The Independent vyzval evropské státy, aby zastavily finanční podporu Ukrajiny. Stalo se tak ve čtvrtek jen několik hodin poté, co v čínském městě Šen-čen vřele přivítal ruského prezidenta Vladimira Putina na historickém summitu za účasti čínského vůdce Si Ťin-pchinga. Zatímco lídři Spojených států, Ruska a Číny uzavřeli devadesátiminutová jednání čtyřbodovým plánem na přetvoření světového řádu, evropští představitelé se sešli na paralelním summitu v Berlíně, aby vyjádřili solidaritu s Kyjevem.
Evropští státníci oznámili, že jsou připraveni jednat s Ruskem o ukončení války na Ukrajině, a poskytli tak Kyjevu výraznou podporu. Britský premiér Andy Burnham uvedl, že Evropa má jasný, konzistentní a jednotný vyjednávací postoj, zatímco německý kancléř Friedrich Merz zdůraznil, že maximalistické požadavky Moskvy nejsou reálné.
Evropská komise ve čtvrtek potvrdila, že se stala terčem kybernetického útoku. Informoval o tom web DW, podle kterého Evropská unie historicky poprvé čelila kyberútoku, při němž útočníkům asistovala umělá inteligence.
Umělá inteligence se vyvíjí rychleji, než naše schopnost ji kontrolovat. Rizika sahají od masivního zneužití přes destabilizaci společnosti až po možnost vzniku superinteligence, kterou lidstvo nebude schopné ovládat. Extrémní rizika AI nejsou bohužel vzdálená desítky let, ale mohou ohrozit lidstvo již během velmi krátké doby.
V Česku utíkají poslední dny meteorologického podzimu, ale během nadcházejícího víkendu není vyloučena další sněhová nadílka, kterou většinou očekáváme až v zimě. Sněžit by tentokrát nemuselo jen v nejvyšších horských polohách.
Skupina GasNet, největší distributor plynu v České republice, od pondělí 23. listopadu do pátku 27. listopadu 2026 dočasně zdvojnásobí dávku látky, která dodává zemnímu plynu charakteristický zápach. Proč se tak stane?
Kauza, která v posledních letech dopadla i na britskou královskou rodinu, může dostat novou zápletku. Forenzní expert pro britskou BBC uvedl, že se domnívá, že se finančník a sexuální delikvent Jeffrey Epstein stal ve vězení obětí vraždy. Podle uznávané oficiální verze spáchal Epstein sebevraždu.
Američtí zákonodárci zpochybnili úspěch čtvrtečního setkání prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem v čínském Šen-čenu, přičemž se objevila i ostrá kritika ze strany bývalého britského ministra zahraničí. Zatímco Trump v Šen-čenu vystupoval vstřícně a vřele vůči oběma státníkům, řada politiků doma i v Evropě vyjádřila obavy z průběhu a dopadů jednání.
Americký prezident Donald Trump, ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching se ve čtvrtek sešli na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v čínském technologickém centru Šen-čen na historickém jednání, během něhož Trump vyzval ke kontrole jaderných zbraní.
Americký prezident Donald Trump, čínský vůdce Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin se ve čtvrtek sešli ve vile Kylin na okraji čínského města Šen-čen na bezprecedentním trojstranném jednání na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC). Představitelé předem otevřeně uváděli, že od schůzky nelze čekat zásadní dohody, přičemž samotné setkání představovalo hlavní výsledek jednání.
Ruský prezident Vladimir Putin po svém trojstranném jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem prohlásil, že Rusko potřebuje pochopit, co by Evropa přinesla k jednacímu stolu o Ukrajině, a zároveň vyzval evropské představitele do Moskvy k ujasnění jejich postojů. Putin uvedl, že Moskva poslala diplomatickými kanály pozvánky do evropských hlavních měst, aby si vysvětlila stanoviska Evropy ke konfliktu.
Německo od příštího roku výrazně sníží daň z elektřiny a zavede cenový strop na pohonné hmoty. Na opatřeních se dohodla vládní koalice kancléře Friedricha Merze. Německé domácnosti a podniky si tak mají polepšit, a to za cenu miliardových výpadků daňových příjmů. Berlín tudíž současně riskuje další prohloubení svých rozpočtových problémů. Změny mohou citelně zasáhnout také českou ekonomiku, zejména její průmysl a exportéry.