Navzdory prvotním zprávám, které tvrdily, že se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podvolil tlaku Donalda Trumpa, se nově uzavřená dohoda o přístupu k ukrajinským nerostným surovinám čím dál více jeví jako promyšlený diplomatický tah ukrajinské strany. Trumpova administrativa sice minulý týden slavila podpis smlouvy s Ukrajinou jako vítězství, ale realita je složitější.
Ukrajina disponuje přibližně 5 % světových zásob klíčových minerálů, z nichž 22 je zařazeno mezi strategické suroviny pro obranu, stavebnictví a špičkové technologie. Problém je, že více než polovina tohoto nerostného bohatství se nachází na území obsazeném Ruskem. Navíc mezi „bohatstvím“ a reálnými „zásobami“ je výrazný rozdíl – komerčně využitelných ložisek má Ukrajina zatím omezené množství.
První návrh smlouvy, který Trumpova administrativa předložila v únoru, byl podle expertů jednostranný a až dravě vykořisťovatelský. Požadoval, aby Ukrajina postoupila podstatnou část svých nerostných zdrojů výměnou za americkou ochranu. Zelenskyj tehdy nabídku odmítl, protože by porušila ukrajinskou ústavu i veřejné mínění.
Nová dohoda, uzavřená po několika měsících vyjednávání, však přináší mnohem vyváženější podmínky a může být považována za diplomatické vítězství Ukrajiny, uvádí The Conversation.
Dohoda zahrnuje vznik společného fondu pro obnovu Ukrajiny, do něhož obě země přispějí. Ukrajina bude vkládat 50 % příjmů z těžby nerostných surovin, Spojené státy pak přispějí formou technologií nebo vojenské pomoci. Ukrajina si přitom zachová vlastnictví svých surovin i státních podniků, a dohoda nebude vyžadovat změny ústavy či zákonů, což umožní další sbližování s Evropskou unií.
Navíc v dohodě není ani slovo o zpětném splácení předchozí americké vojenské pomoci, což zabránilo vytvoření nebezpečného precedentu pro budoucí mezinárodní vztahy Ukrajiny.
I když Trumpova administrativa dohodu prezentuje jako ziskový obchod pro americké daňové poplatníky, zisky z těžby se nedostaví hned. Otevírání a rozvoj dolů je pomalý, nákladný a rizikový proces, který může trvat deset let i déle. Navíc panují pochybnosti, zda má Ukrajina dostatečně hodnotné zásoby. Větší význam než okamžitý finanční výnos má však pro USA geopolitický dopad dohody.
Dohoda totiž znemožňuje, aby se na obnově Ukrajiny podílely státy nebo subjekty, které ji v minulosti poškozovaly – tedy i Rusko nebo jeho spojenci, včetně Číny. USA tak nejen získávají přístup k nerostům mimo čínskou a ruskou sféru vlivu, ale také zabraňují tomu, aby tyto strategické suroviny skončily v rukou konkurence.
Zelenskyj získal rovnocenné partnerství s USA, přístup ke kapitálu i technologiím, a přitom si udržel kontrolu nad nerostným bohatstvím. Trump zase může prezentovat uzavření dohody jako důkaz své schopnosti „zpeněžit“ americkou pomoc Ukrajině a ukázat voličům zahraničněpolitický úspěch.
Ať už se nakonec z těžby stane lukrativní byznys, nebo ne, geopolitické poselství je jasné: Spojené státy vsadily na nezávislou Ukrajinu – a Zelenskyj tuto sázku přetavil v posílení své vyjednávací pozice.
Vztahy mezi Indií a Pákistánem se ocitly na pokraji další vážné krize. Indická armáda dnes večer oznámila, že v rámci operace „Sindoor“ provedla raketové údery na devět míst v Pákistánu a Pákistánem kontrolovaném Kašmíru. Cílem útoků měly být podle indického prohlášení základny teroristických skupin, které stály za nedávným masakrem turistů v oblasti Pahalgam.
Navzdory prvotním zprávám, které tvrdily, že se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podvolil tlaku Donalda Trumpa, se nově uzavřená dohoda o přístupu k ukrajinským nerostným surovinám čím dál více jeví jako promyšlený diplomatický tah ukrajinské strany. Trumpova administrativa sice minulý týden slavila podpis smlouvy s Ukrajinou jako vítězství, ale realita je složitější.
Prezident Donald Trump v úterý oznámil, že Spojené státy zastaví své vojenské útoky proti jemenským povstalcům Hútíům podporovaným Íránem. Rozhodnutí přichází poté, co Hútíové podle jeho slov Washingtonu sdělili, že „už nechtějí bojovat“.
Británie urychleně aktualizuje své válečné plány na ochranu země před možným ruským útokem. Tajné scénáře počítají nejen s konvenčním vojenským střetem, ale i s jadernými údery, rozsáhlými kybernetickými útoky a sabotáží kritické infrastruktury. Vláda premiéra Keira Starmera po více než dvaceti letech reviduje tzv. „plán domácí obrany“, který má za úkol stanovit kroky při případném vypuknutí války s Ruskem.
Svět čelí nové a nebezpečné hrozbě v podobě tzv. superplísní. Tyto mikroskopické houby žijí v půdě, ve vzduchu i na lidském těle – a mohou způsobit těžké, často smrtelné infekce. Jedním z původců je houba z rodu Coccidioides, která se dostává do těla vdechnutím spor, varuje CNN.
Země, kterou nejen Moskva ještě před pár lety považovala za druhořadého pozorovatele evropského dění, se proměnila v jednoho z nejhlasitějších a nejaktivnějších kritiků ruské imperiální politiky. Česká republika už dávno není jen malým postkomunistickým státem na okraji zájmu. Je z ní protivník, kterého si v Kremlu nemohou dovolit přehlížet. A co hůř pro Rusko, ani zastavit.
Ramzan Kadyrov, dlouholetý vůdce Čečenské republiky v rámci Ruské federace, znovu naznačil svou ochotu odejít z funkce. V rozhovoru pro státní médium „Chechnya Today“ prohlásil, že o uvolnění z funkce opakovaně sám žádá. „Slyšel jsem ty řeči. Ale naopak – sám žádám o to, abych byl zproštěn funkce. Jiný člověk přijde s novými iniciativami, s vlastní vizí. Doufám, že moje žádost bude podpořena,“ uvedl Kadyrov.
Friedrich Merz, lídr vítězného bloku CDU/CSU a hlavní favorit na post německého kancléře, byl ve druhém kole hlasování ve Spolkovém sněmu nakonec zvolen do čela vlády. Jeho jmenování přitom dopoledne narazilo na překvapivou překážku – v prvním kole hlasování Merz nezískal potřebnou většinu hlasů, když mu k dosažení tzv. kancléřské většiny chybělo šest hlasů.
Slovenský premiér Robert Fico odletí na oslavy konce druhé světové války do Moskvy jako jediný šéf vlády z Evropské unie. Jeho cesta vzbudila vlnu kritiky nejen na Slovensku, ale i v zahraničí. Polsko přelet slovenského speciálu nakonec povolilo, zároveň však vyslalo jasný vzkaz. Upozornil web Topky.
Při své první návštěvě Spojených států od vítězství ve volbách narazí nový kanadský premiér Mark Carney na studené přijetí. Prezident Donald Trump o jeho příjezdu podle vysokých představitelů Bílého domu hovoří jen jako o „běžné návštěvě dalšího světového lídra“. Žádné fanfáry, žádná zvláštní pozornost – pouze pracovní setkání bez velkých očekávání.
V Berlíně se dnes znovu rozhoduje o politickém osudu Friedricha Merze. Poté, co v prvním kole hlasování o potvrzení v úřadu spolkového kancléře neuspěl, se nyní připravuje na druhý pokus. Předseda CDU čelí bezprecedentní situaci: je prvním kancléřským kandidátem v poválečných dějinách Německa, kterého Bundestag v prvním kole nepodpořil.
Tento týden se za zavřenými dveřmi Sixtinské kaple sejde 133 kardinálů, aby zvolili nástupce papeže Františka. Vatikán přitom spouští jeden z nejpřísněji střežených procesů na světě – konkláve, volbu, která je považována nejen za náboženský akt, ale i za ukázku absolutního utajení a izolace od vnějšího světa.
