Navzdory prvotním zprávám, které tvrdily, že se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podvolil tlaku Donalda Trumpa, se nově uzavřená dohoda o přístupu k ukrajinským nerostným surovinám čím dál více jeví jako promyšlený diplomatický tah ukrajinské strany. Trumpova administrativa sice minulý týden slavila podpis smlouvy s Ukrajinou jako vítězství, ale realita je složitější.
Ukrajina disponuje přibližně 5 % světových zásob klíčových minerálů, z nichž 22 je zařazeno mezi strategické suroviny pro obranu, stavebnictví a špičkové technologie. Problém je, že více než polovina tohoto nerostného bohatství se nachází na území obsazeném Ruskem. Navíc mezi „bohatstvím“ a reálnými „zásobami“ je výrazný rozdíl – komerčně využitelných ložisek má Ukrajina zatím omezené množství.
První návrh smlouvy, který Trumpova administrativa předložila v únoru, byl podle expertů jednostranný a až dravě vykořisťovatelský. Požadoval, aby Ukrajina postoupila podstatnou část svých nerostných zdrojů výměnou za americkou ochranu. Zelenskyj tehdy nabídku odmítl, protože by porušila ukrajinskou ústavu i veřejné mínění.
Nová dohoda, uzavřená po několika měsících vyjednávání, však přináší mnohem vyváženější podmínky a může být považována za diplomatické vítězství Ukrajiny, uvádí The Conversation.
Dohoda zahrnuje vznik společného fondu pro obnovu Ukrajiny, do něhož obě země přispějí. Ukrajina bude vkládat 50 % příjmů z těžby nerostných surovin, Spojené státy pak přispějí formou technologií nebo vojenské pomoci. Ukrajina si přitom zachová vlastnictví svých surovin i státních podniků, a dohoda nebude vyžadovat změny ústavy či zákonů, což umožní další sbližování s Evropskou unií.
Navíc v dohodě není ani slovo o zpětném splácení předchozí americké vojenské pomoci, což zabránilo vytvoření nebezpečného precedentu pro budoucí mezinárodní vztahy Ukrajiny.
I když Trumpova administrativa dohodu prezentuje jako ziskový obchod pro americké daňové poplatníky, zisky z těžby se nedostaví hned. Otevírání a rozvoj dolů je pomalý, nákladný a rizikový proces, který může trvat deset let i déle. Navíc panují pochybnosti, zda má Ukrajina dostatečně hodnotné zásoby. Větší význam než okamžitý finanční výnos má však pro USA geopolitický dopad dohody.
Dohoda totiž znemožňuje, aby se na obnově Ukrajiny podílely státy nebo subjekty, které ji v minulosti poškozovaly – tedy i Rusko nebo jeho spojenci, včetně Číny. USA tak nejen získávají přístup k nerostům mimo čínskou a ruskou sféru vlivu, ale také zabraňují tomu, aby tyto strategické suroviny skončily v rukou konkurence.
Zelenskyj získal rovnocenné partnerství s USA, přístup ke kapitálu i technologiím, a přitom si udržel kontrolu nad nerostným bohatstvím. Trump zase může prezentovat uzavření dohody jako důkaz své schopnosti „zpeněžit“ americkou pomoc Ukrajině a ukázat voličům zahraničněpolitický úspěch.
Ať už se nakonec z těžby stane lukrativní byznys, nebo ne, geopolitické poselství je jasné: Spojené státy vsadily na nezávislou Ukrajinu – a Zelenskyj tuto sázku přetavil v posílení své vyjednávací pozice.
Předpovídání zemětřesení představuje na souši velkou výzvu, ale v oceánech, které pokrývají přibližně 70 % povrchu Země, je to téměř nemožné. To by se však mohlo brzy změnit díky rozsáhlé síti podmořských kabelů, které křižují světová moře. Kromě přenosu dat totiž mohou sloužit i k monitorování tektonických pohybů, které způsobují ničivá zemětřesení a vlny tsunami.
Britská vláda zvažuje zavedení dalších sankcí proti Moskvě poté, co oficiálně připsala Kremlu vinu za smrt opozičního lídra Alexeje Navalného. Britská ministryně zahraničí Yvette Cooperová naznačila, že Spojené království nezůstane po nových zjištěních nečinné. Podle závěrů, které v sobotu zveřejnila Británie společně se Švédskem, Francií, Německem a Nizozemskem, stála za smrtí Navalného otrava toxinem z pralesniček organizovaná ruským státem.
Závod o ovládnutí trhu s umělou inteligencí s sebou nese riziko katastrofy ve stylu Hindenburgu, která by mohla definitivně podkopat globální důvěru v tuto technologii. Před tímto scénářem varoval přední odborník Michael Wooldridge, profesor umělé inteligence na Oxfordské univerzitě. Podle něj jsou technologické firmy pod neúnosným komerčním tlakem a vypouštějí nové nástroje dříve, než plně pochopí jejich schopnosti a potenciální vady.
Vědecká komunita se musela přizpůsobit nové realitě oteplujícího se světa a zásadně změnila způsob, jakým měří klimatické jevy El Niño a La Niña. Tradiční metody, které vědci používali po desetiletí, totiž pod vlivem globálního oteplování začaly selhávat a poskytovaly zkreslený obraz o tom, co se v Pacifiku skutečně děje. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) proto oficiálně přešel na nový systém měření, který dokáže lépe oddělit přirozené klimatické cykly od celkového oteplování planety.
Evropská unie zahájila formální vyšetřování čínského internetového prodejce Shein kvůli podezření na vícenásobné porušení evropských zákonů. Šetření se zaměřuje především na prodej nelegálního zboží, mezi nímž figurují sexuální panenky s dětským vzhledem a různé druhy zbraní. Evropská komise v úterý oznámila, že k tomuto kroku přistoupila po předběžném prověření informací, které si od společnosti vyžádala v loňském roce.
Írán a Spojené státy dosáhly v Ženevě shody na „hlavních zásadách“ pro další vyjednávání, jak po úterním setkání potvrdil íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí. Přestože byl položen základní kámen pro budoucí rozhovory, šéf íránské diplomacie zároveň upozornil, že obě strany čeká ještě velké množství práce. Nepřímá jednání s americkým zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem a prezidentovým zetěm Jaredem Kushnerem označil za pozitivní krok vpřed.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pondělí navštívil Budapešť, aby vyjádřil otevřenou podporu maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi před nadcházejícími dubnovými volbami. Tento krok je analytiky vnímán jako snaha administrativy Donalda Trumpa exportovat ideologii MAGA do zahraničí a posílit pravicově populistické lídry v Evropě. Rubio během společné tiskové konference prohlásil, že vztahy mezi oběma zeměmi vstupují do „zlaté éry“, což přisoudil především úzkému osobnímu poutu mezi Orbánem a prezidentem Trumpem.
Evropská zkušenost se závislostí na bezpečnostních zárukách Spojených států v mnohém připomíná úpadek kvality digitálních aplikací. Mnichovská bezpečnostní konference se otevírá v atmosféře krize důvěry v transatlantické vztahy. Ačkoliv Evropa pravděpodobně uslyší známá ujištění o americkém závazku a nepostradatelnosti NATO, neklid mezi evropskými politiky podle expertů signalizuje hlubší problém. Pro desítky let fungoval transatlantický vztah jako ultimátní geopolitická platforma, kde USA udržovaly bezpečnostní operační systém a Evropa byla jeho hlavním, neustále přihlášeným uživatelem.
Francie vyhlásila nejvyšší červený stupeň varování před povodněmi ve třech departementech poté, co dozvuky bouře Nils vyvolaly chaos napříč celou zemí. Záplavová vlna již zatopila domy a izolovala řadu vesnic poté, se z břehů vylila řeka Garonne. Hydrologové varují, že další srážky dopadají na půdu, která vykazuje rekordní úroveň nasycení a není schopna absorbovat žádnou další vodu.
Evropský vědecký poradní sbor pro změnu klimatu (ESABCC) vydal naléhavé varování, ve kterém vyzývá členské státy, aby se začaly připravovat na katastrofický scénář globálního oteplení o 3 stupně Celsia. Podle předního člena sboru, Maartena van Aalsta, je ochrana Evropy před extrémním počasím sice náročným úkolem, ale nikoliv neproveditelným. Van Aalst zdůrazňuje, že ačkoliv už nyní kontinent za nedostatečnou přípravu platí vysokou cenu, mnohá adaptační opatření jsou otázkou selského rozumu a snadno dosažitelných cílů.
V Ženevě odstartovala ostře sledovaná diplomatická jednání mezi Spojenými státy a Íránem, která mají za cíl vyřešit vleklý spor o jaderný program Teheránu. Rozhovory probíhají v době extrémního napětí, kdy se v regionu Blízkého východu masivně koncentrují americké vojenské síly. Americkou delegaci vedou zvláštní vyslanec Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner, zatímco íránskou stranu reprezentuje ministr zahraničí Abbás Araghčí.
Čína v posledních pěti letech radikálně zrychlila výrobu jaderných ponorek a v tempu spouštění nových plavidel na vodu již předstihla Spojené státy. Podle nové zprávy Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS) tento vývoj ohrožuje dlouholetou námořní nadvládu Washingtonu. Analýza založená na satelitních snímcích loděnic ukazuje, že Peking buduje svou flotilu nevídanou rychlostí.
