Navzdory prvotním zprávám, které tvrdily, že se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podvolil tlaku Donalda Trumpa, se nově uzavřená dohoda o přístupu k ukrajinským nerostným surovinám čím dál více jeví jako promyšlený diplomatický tah ukrajinské strany. Trumpova administrativa sice minulý týden slavila podpis smlouvy s Ukrajinou jako vítězství, ale realita je složitější.
Ukrajina disponuje přibližně 5 % světových zásob klíčových minerálů, z nichž 22 je zařazeno mezi strategické suroviny pro obranu, stavebnictví a špičkové technologie. Problém je, že více než polovina tohoto nerostného bohatství se nachází na území obsazeném Ruskem. Navíc mezi „bohatstvím“ a reálnými „zásobami“ je výrazný rozdíl – komerčně využitelných ložisek má Ukrajina zatím omezené množství.
První návrh smlouvy, který Trumpova administrativa předložila v únoru, byl podle expertů jednostranný a až dravě vykořisťovatelský. Požadoval, aby Ukrajina postoupila podstatnou část svých nerostných zdrojů výměnou za americkou ochranu. Zelenskyj tehdy nabídku odmítl, protože by porušila ukrajinskou ústavu i veřejné mínění.
Nová dohoda, uzavřená po několika měsících vyjednávání, však přináší mnohem vyváženější podmínky a může být považována za diplomatické vítězství Ukrajiny, uvádí The Conversation.
Dohoda zahrnuje vznik společného fondu pro obnovu Ukrajiny, do něhož obě země přispějí. Ukrajina bude vkládat 50 % příjmů z těžby nerostných surovin, Spojené státy pak přispějí formou technologií nebo vojenské pomoci. Ukrajina si přitom zachová vlastnictví svých surovin i státních podniků, a dohoda nebude vyžadovat změny ústavy či zákonů, což umožní další sbližování s Evropskou unií.
Navíc v dohodě není ani slovo o zpětném splácení předchozí americké vojenské pomoci, což zabránilo vytvoření nebezpečného precedentu pro budoucí mezinárodní vztahy Ukrajiny.
I když Trumpova administrativa dohodu prezentuje jako ziskový obchod pro americké daňové poplatníky, zisky z těžby se nedostaví hned. Otevírání a rozvoj dolů je pomalý, nákladný a rizikový proces, který může trvat deset let i déle. Navíc panují pochybnosti, zda má Ukrajina dostatečně hodnotné zásoby. Větší význam než okamžitý finanční výnos má však pro USA geopolitický dopad dohody.
Dohoda totiž znemožňuje, aby se na obnově Ukrajiny podílely státy nebo subjekty, které ji v minulosti poškozovaly – tedy i Rusko nebo jeho spojenci, včetně Číny. USA tak nejen získávají přístup k nerostům mimo čínskou a ruskou sféru vlivu, ale také zabraňují tomu, aby tyto strategické suroviny skončily v rukou konkurence.
Zelenskyj získal rovnocenné partnerství s USA, přístup ke kapitálu i technologiím, a přitom si udržel kontrolu nad nerostným bohatstvím. Trump zase může prezentovat uzavření dohody jako důkaz své schopnosti „zpeněžit“ americkou pomoc Ukrajině a ukázat voličům zahraničněpolitický úspěch.
Ať už se nakonec z těžby stane lukrativní byznys, nebo ne, geopolitické poselství je jasné: Spojené státy vsadily na nezávislou Ukrajinu – a Zelenskyj tuto sázku přetavil v posílení své vyjednávací pozice.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.
