Navzdory prvotním zprávám, které tvrdily, že se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podvolil tlaku Donalda Trumpa, se nově uzavřená dohoda o přístupu k ukrajinským nerostným surovinám čím dál více jeví jako promyšlený diplomatický tah ukrajinské strany. Trumpova administrativa sice minulý týden slavila podpis smlouvy s Ukrajinou jako vítězství, ale realita je složitější.
Ukrajina disponuje přibližně 5 % světových zásob klíčových minerálů, z nichž 22 je zařazeno mezi strategické suroviny pro obranu, stavebnictví a špičkové technologie. Problém je, že více než polovina tohoto nerostného bohatství se nachází na území obsazeném Ruskem. Navíc mezi „bohatstvím“ a reálnými „zásobami“ je výrazný rozdíl – komerčně využitelných ložisek má Ukrajina zatím omezené množství.
První návrh smlouvy, který Trumpova administrativa předložila v únoru, byl podle expertů jednostranný a až dravě vykořisťovatelský. Požadoval, aby Ukrajina postoupila podstatnou část svých nerostných zdrojů výměnou za americkou ochranu. Zelenskyj tehdy nabídku odmítl, protože by porušila ukrajinskou ústavu i veřejné mínění.
Nová dohoda, uzavřená po několika měsících vyjednávání, však přináší mnohem vyváženější podmínky a může být považována za diplomatické vítězství Ukrajiny, uvádí The Conversation.
Dohoda zahrnuje vznik společného fondu pro obnovu Ukrajiny, do něhož obě země přispějí. Ukrajina bude vkládat 50 % příjmů z těžby nerostných surovin, Spojené státy pak přispějí formou technologií nebo vojenské pomoci. Ukrajina si přitom zachová vlastnictví svých surovin i státních podniků, a dohoda nebude vyžadovat změny ústavy či zákonů, což umožní další sbližování s Evropskou unií.
Navíc v dohodě není ani slovo o zpětném splácení předchozí americké vojenské pomoci, což zabránilo vytvoření nebezpečného precedentu pro budoucí mezinárodní vztahy Ukrajiny.
I když Trumpova administrativa dohodu prezentuje jako ziskový obchod pro americké daňové poplatníky, zisky z těžby se nedostaví hned. Otevírání a rozvoj dolů je pomalý, nákladný a rizikový proces, který může trvat deset let i déle. Navíc panují pochybnosti, zda má Ukrajina dostatečně hodnotné zásoby. Větší význam než okamžitý finanční výnos má však pro USA geopolitický dopad dohody.
Dohoda totiž znemožňuje, aby se na obnově Ukrajiny podílely státy nebo subjekty, které ji v minulosti poškozovaly – tedy i Rusko nebo jeho spojenci, včetně Číny. USA tak nejen získávají přístup k nerostům mimo čínskou a ruskou sféru vlivu, ale také zabraňují tomu, aby tyto strategické suroviny skončily v rukou konkurence.
Zelenskyj získal rovnocenné partnerství s USA, přístup ke kapitálu i technologiím, a přitom si udržel kontrolu nad nerostným bohatstvím. Trump zase může prezentovat uzavření dohody jako důkaz své schopnosti „zpeněžit“ americkou pomoc Ukrajině a ukázat voličům zahraničněpolitický úspěch.
Ať už se nakonec z těžby stane lukrativní byznys, nebo ne, geopolitické poselství je jasné: Spojené státy vsadily na nezávislou Ukrajinu – a Zelenskyj tuto sázku přetavil v posílení své vyjednávací pozice.
Spojené státy vyvíjejí silný diplomatický nátlak na palestinské vedení, aby stáhlo svou kandidaturu na funkci místopředsedy Valného shromáždění OSN. Washington se obává, že by tato pozice umožnila Palestincům řídit významné debaty o Blízkém východě, zejména během ostře sledovaného týdne summitů na vysoké úrovni v New Yorku. Podle interního dokumentu ministerstva zahraničí dostalo americké velvyslanectví v Jeruzalémě pokyn předat Palestinské autonomii oficiální protest. Diplomatická depeše výslovně varuje, že pokud palestinská strana kandidaturu do stanoveného termínu nestáhne, budou následovat blíže nespecifikované důsledky.
Námořnictvo íránských Revolučních gard oznámilo, že během uplynulých 24 hodin umožnilo proplout více než 25 plavidlům včetně ropných tankerů skrze strategický Hormuzský průliv. Podle oficiálních údajů Teheránu trasou úspěšně prošlo celkem 26 lodí. Tato zpráva přichází v době, kdy Írán otevřeně varoval, že pokud Spojené státy a Izrael obnoví své útoky na islámskou republiku, stávající konflikt se rozšíří i daleko mimo oblast Blízkého východu.
Během snahy svrhnout současné vedení v Íránu se objevila nová tvrzení, podle kterých měly Spojené státy a Izrael v úmyslu dosadit do čela země populistu Mahmúda Ahmadínežáda. Bývalý íránský prezident, jenž vládl v letech 2005 až 2013, byl v minulosti známý svými ostrými výpady vůči Izraeli. Později se však dostal do konfliktů s nejvyšším vůdcem Alím Chameneím, načež změnil svou rétoriku, začal režim kritizovat a prezentoval se jako ochránce chudých.
Letní prázdniny jsou už za rohem, přesto zprávy kolem letecké dopravy nepůsobí pro turisty zrovna uklidňujícím dojmem. Dovolenkáři po celé Evropě se letos musí přizpůsobovat dražší ropě, rostoucím cenám leteckého paliva i nejistotě spojené s konfliktem na Blízkém východě.
Léto v Česku sice ještě nezačalo, ale na počasí typické pro nejteplejší část roku už došlo. A podle předpovědi ho přinese i probíhající týden. Víkend totiž nabídne maxima vyšší než 25 stupňů, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Organizace pro výživu a zemědělství ve středu varovala, že uzavření Hormuzského průlivu by mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat vážnou celosvětovou krizi cen potravin, pokud vlády nezačnou rychle jednat.
Světová zdravotnická organizace ve středu potvrdila, že bilance nynější epidemie eboly ve střední Africe dosáhla šesti set podezřelých případů a sto třiceti devíti úmrtí. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus na tiskové konferenci v Ženevě varoval, že kvůli dlouhému časovému úseku, který uplynul do samotného odhalení viru, budou tato čísla i nadále stoupat. Laboratoře dosud potvrdily padesát jedna případů v Demokratické republice Kongo a dva v sousední Ugandě. Podle odhadů odborníků nákaza v regionu skrytě kolovala pravděpodobně již před několika měsíci, než byla poprvé oficiálně zaznamenána.
Evropští lídři ve středu ráno neskrývali triumfální náladu poté, co Evropská unie dospěla k dohodě o zavedení dlouho odkládané obchodní smlouvy se Spojenými státy. Tento krok přichází po měsících celních hrozeb a transatlantického napětí.
Podle vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa chyběla v pondělí pouhá hodina k vydání rozkazu k zahájení nové vlny leteckých úderů na Írán. Šéf Bílého domu však na poslední chvíli prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že poskytne více času diplomatickému vyjednávání. O den později Trump potvrdil, že americká flotila válečných lodí v regionu je plně připravena k okamžité akci. Skutečný rozsah bezprostředního nebezpečí obnovení bojů však zůstává nejasný, neboť představitelé některých států v Perském zálivu uvedli, že o žádné chystané vojenské operaci neměli informace.
Ruský prezident Vladimir Putin během své středeční státní návštěvy v Pekingu prohlásil, že vztahy mezi Ruskem a Čínou dosáhly bezprecedentně vysoké úrovně. Při jednání se svým protějškem Si Ťin-pchingem se zaměřil především na rozvoj širší hospodářské spolupráce a řešení aktuálních mezinárodních otázek. Ruský vůdce oslovil čínského prezidenta jako drahého přítele a poukázal na dlouhodobou kontinuitu jejich obchodních vztahů, přičemž zmínil, že vzájemný obchodní obrat se za posledních pětadvacet let zvýšil více než třicetkrát.
Ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching během svého nynějšího vrcholného setkání v Pekingu obnovili plány na výstavbu plynovodu Síla Sibiře 2. Ačkoliv obě strany dospěly k obecnému porozumění ohledně tohoto strategického projektu, podrobnosti o samotné stavbě nebo konkrétní časový harmonogram jejího dokončení nebyly zveřejněny. Tento ambiciózní energetický projekt, který má přepravovat až padesát miliard metrů krychlových zemního plynu ročně, byl v uplynulých letech opakovaně zablokován, zejména kvůli vleklým neshodám obou zemí ohledně výsledné ceny suroviny.
Britský premiér Keir Starmer čelí ostré kritice poté, co Spojené království v tichosti zmírnilo přísné sankce na ruskou ropu. Londýn dříve deklaroval, že zcela zablokuje dovoz ruské ropy zpracované ve třetích zemích, což mělo za cíl co nejvíce omezit finanční toky směřující do Kremlu. V důsledku eskalující války v Íránu a s ní spojeného prudkého růstu cen paliv však britská vláda změnila postoj. Nově tak umožní import leteckého paliva a nafty, které byly z ruské ropy rafinovány v jiných státech.
