Ukrajinská ambasáda na Slovensku ostře odsoudila výroky slovenského premiéra Roberta Fica, který zkritizoval varování prezidenta Volodymyra Zelenského ohledně možných ruských provokací během oslav Dne vítězství 9. května v Moskvě. Tato diplomatická přestřelka přichází v době, kdy se Fico chystá zúčastnit oslav v ruské metropoli – jako jeden z mála evropských lídrů, kteří v době pokračující ruské agrese proti Ukrajině do Moskvy zamíří.
Premiér Fico Zelenského výroky označil za „nepřijatelné“ a obvinil ho z vyhrožování zahraničním delegacím. Rovněž tvrdil, že ukrajinský prezident projevuje neúctu k roli Ruska při porážce fašismu ve druhé světové válce.
Tyto výroky zazněly v reakci na Zelenského varování z 3. května, v němž upozornil, že Rusko by mohlo během přehlídky zinscenovat sabotáže či útoky, za které by obvinilo Ukrajinu.
Ukrajinské velvyslanectví ve své odpovědi 4. května vyjádřilo hluboké politování nad Ficovými „protiukrajinskými“ výroky a vyzvalo slovenské činitele, aby si Zelenského vyjádření pečlivě prostudovali a vyhodnotili bez zkreslení. Kyjev zdůraznil, že Zelenskyj pouze upozornil na možnost ruských provokací a nečinil žádná výhružná prohlášení.
V prohlášení velvyslanectví zaznělo také upozornění na pokračující ruskou agresi a připomínka, že Ukrajina sehrála klíčovou roli při porážce nacismu – na straně Spojenců bojovalo více než šest milionů Ukrajinců a celkem zemřelo přes osm milionů obyvatel Ukrajiny. „Současná ruská válka proti Ukrajině přináší hrůzy nevídané od druhé světové války,“ uvádí se ve stanovisku ambasády.
Fico rovněž vyzval k příměří symbolicky načasovanému na výročí konce druhé světové války. Kyjev však tuto iniciativu odmítl s tím, že Ukrajina již dříve, konkrétně 11. března, nabídla plné příměří, ale Moskva jej opakovaně odmítá, manipuluje s podmínkami a nyní navrhuje pouze krátkodobý třídenní klid zbraní, který Ukrajina nepovažuje za seriózní cestu k míru.
Zatímco Rusko každoročně pořádá 9. května okázalé vojenské přehlídky oslavující vítězství nad nacismem, většina evropských zemí včetně Ukrajiny si Den vítězství připomíná 8. května. Ukrajina letos pozvala vrcholné představitele EU do Kyjeva právě na 9. května jako protiváhu ruským oslavám v Moskvě.
Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci Kaja Kallasová již v polovině dubna varovala evropské lídry, aby se ruských oslav neúčastnili. Fico tak svým rozhodnutím nejen přispěl k diplomatickému napětí s Ukrajinou, ale ocitl se i v rozporu s oficiální politikou většiny evropských států.
Někdejší starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný ve středu odpoledne nastoupil do vězení, kde má strávit tři měsíce za porušení podmínky. Trest si Novotný vyslechl v květnu, před pár týdny skončil ve starostenské funkci.
Před zhruba 252 miliony lety se planeta Země ocitla na pokraji naprosté biologické devastace. Událost známá jako „Velké vymírání“ zlikvidovala kolem 90 % všech tehdejších druhů. Nová studie nyní s pomocí rozsáhlého fosilního archivu odhaluje, proč po této události následovalo 5 milionů let smrtícího horka – a varuje, že podobný osud by mohl v budoucnu potkat i nás.
Navzdory zlepšující se situaci ukrajinské diplomacie se vývoj na válečné frontě zhoršuje. Jak uvedl deník Financial Times, Kyjev čelí vážnému riziku, že bez další vojenské pomoci ztratí ještě více území. Zdroje blízké redakci varují před možností „katastrofální porážky“ ukrajinské armády, pokud se situace nezmění. Mezitím se objevují informace, že ruský prezident Vladimir Putin má konkrétní plán dobýt přístavní město Oděsa, čímž by Ukrajinu zcela odstřihl od přístupu k Černému moři.
Podle ukrajinských úřadů chystá Severní Korea významné navýšení počtu svých vojáků bojujících na straně Ruska na frontě s Ukrajinou. Do Ruska by mělo během několika následujících měsíců dorazit dalších 25 až 30 tisíc vojáků, kteří by měli posílit ruské jednotky nasazené v konfliktu.
V pondělí dopoledne došlo v mateřské škole v bavorském Neuburgu an der Donau k násilnému incidentu, kdy třicetiletý otec napadl tři vychovatele poté, co nebyl spokojený s tím, jak personál reagoval na hádku jeho syna s jiným dítětem. Incident se odehrál během plného provozu školky a na místě byli i děti, které útok zaznamenaly.
V posledních měsících se v mnoha ruských regionech staly pravidelné výpadky mobilního internetu novou realitou pro miliony lidí. Oficiálně je vláda prezentuje jako reakci na hrozbu ukrajinských dronových útoků, avšak načasování a délka těchto výpadků často nesouhlasí s reálnými útoky. Častěji jde o preventivní bezpečnostní opatření během významných událostí, jako jsou oslavy Dne vítězství v Moskvě nebo Petrohradský mezinárodní ekonomický fórum.
Neobvyklá sněhová nadílka v chilské poušti Atacama, považované za nejsušší místo na Zemi, dočasně ochromila provoz radioteleskopického pole ALMA, jednoho z nejvýkonnějších astronomických zařízení světa. Observatoř vstoupila do tzv. „režimu přežití“, aby ochránila své citlivé přístroje před extrémními podmínkami.
Zatímco válka na Ukrajině vstupuje do dalšího krvavého roku, bojiště přináší stále sofistikovanější a zákeřnější zranění. Jedním z nejčastějších je poranění střepinami – úlomky kovu z dělostřelectva či dronů dnes tvoří až 80 % všech válečných traumat. V těchto případech často rozhoduje o životě a smrti rychlost a dostupnost péče. A právě zde přichází ke slovu revoluční ukrajinský vynález – magnetický extraktor.
Antarktida je letos svědkem dalšího rekordního úbytku mořského ledu. Podle nejnovější studie zveřejněné 1. července 2025 se během uplynulých čtyř let opakovaně potvrdily rekordně nízké hodnoty ledového pokryvu během jižní polokoulové letní sezony. Výsledky rozsáhlého mezinárodního výzkumu vedeného týmem fyzikálního oceánografa Edwarda Doddridge z Tasmánské univerzity ukazují, že dopady na klima, přírodu i lidskou činnost jsou dalekosáhlé – a zhoršují se.
S extrémními teplotami, které nyní sužují řadu evropských zemí, se opět naplno ukazuje, jak nezbytné je přizpůsobit se stále nestabilnějšímu klimatu. Rozhodnutí francouzské vlády uzavřít školy či zákazy práce pod širým nebem v nejteplejších hodinách dne v Itálii svědčí o tom, že okamžitou prioritou musí být ochrana zdraví lidí – a to především těch nejzranitelnějších.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v úterý naléhal na ruského prezidenta Vladimira Putina, aby souhlasil s příměřím na Ukrajině. Šlo o jejich první známý přímý kontakt od roku 2022, kdy se naposledy osobně setkali v období těsně po začátku ruské invaze.
Americký prezident Donald Trump v úterý oznámil, že Izrael je připraven přijmout mírovou dohodu s hnutím Hamás, a to v rámci snahy dosáhnout dlouhodobého příměří v Gaze, kde si válka již vyžádala téměř 60 000 obětí.
