Ukrajinská ambasáda na Slovensku ostře odsoudila výroky slovenského premiéra Roberta Fica, který zkritizoval varování prezidenta Volodymyra Zelenského ohledně možných ruských provokací během oslav Dne vítězství 9. května v Moskvě. Tato diplomatická přestřelka přichází v době, kdy se Fico chystá zúčastnit oslav v ruské metropoli – jako jeden z mála evropských lídrů, kteří v době pokračující ruské agrese proti Ukrajině do Moskvy zamíří.
Premiér Fico Zelenského výroky označil za „nepřijatelné“ a obvinil ho z vyhrožování zahraničním delegacím. Rovněž tvrdil, že ukrajinský prezident projevuje neúctu k roli Ruska při porážce fašismu ve druhé světové válce.
Tyto výroky zazněly v reakci na Zelenského varování z 3. května, v němž upozornil, že Rusko by mohlo během přehlídky zinscenovat sabotáže či útoky, za které by obvinilo Ukrajinu.
Ukrajinské velvyslanectví ve své odpovědi 4. května vyjádřilo hluboké politování nad Ficovými „protiukrajinskými“ výroky a vyzvalo slovenské činitele, aby si Zelenského vyjádření pečlivě prostudovali a vyhodnotili bez zkreslení. Kyjev zdůraznil, že Zelenskyj pouze upozornil na možnost ruských provokací a nečinil žádná výhružná prohlášení.
V prohlášení velvyslanectví zaznělo také upozornění na pokračující ruskou agresi a připomínka, že Ukrajina sehrála klíčovou roli při porážce nacismu – na straně Spojenců bojovalo více než šest milionů Ukrajinců a celkem zemřelo přes osm milionů obyvatel Ukrajiny. „Současná ruská válka proti Ukrajině přináší hrůzy nevídané od druhé světové války,“ uvádí se ve stanovisku ambasády.
Fico rovněž vyzval k příměří symbolicky načasovanému na výročí konce druhé světové války. Kyjev však tuto iniciativu odmítl s tím, že Ukrajina již dříve, konkrétně 11. března, nabídla plné příměří, ale Moskva jej opakovaně odmítá, manipuluje s podmínkami a nyní navrhuje pouze krátkodobý třídenní klid zbraní, který Ukrajina nepovažuje za seriózní cestu k míru.
Zatímco Rusko každoročně pořádá 9. května okázalé vojenské přehlídky oslavující vítězství nad nacismem, většina evropských zemí včetně Ukrajiny si Den vítězství připomíná 8. května. Ukrajina letos pozvala vrcholné představitele EU do Kyjeva právě na 9. května jako protiváhu ruským oslavám v Moskvě.
Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci Kaja Kallasová již v polovině dubna varovala evropské lídry, aby se ruských oslav neúčastnili. Fico tak svým rozhodnutím nejen přispěl k diplomatickému napětí s Ukrajinou, ale ocitl se i v rozporu s oficiální politikou většiny evropských států.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.
