Americký prezident Donald Trump v úterý ostře kritizoval jak Izrael, tak Írán kvůli opakovanému porušování příměří, které sám krátce předtím oznámil jako průlomový diplomatický úspěch. V emotivním vyjádření směrem k oběma stranám obvinil izraelskou armádu, že ihned po uzavření dohody podnikla masivní letecký úder, a zároveň odsoudil i íránské raketové útoky, které následovaly.
„Musím Izrael zklidnit,“ prohlásil Trump podle agentury Reuters při odchodu z Bílého domu. „Sotva jsme uzavřeli dohodu, Izrael spustil nálet, jaký jsem ještě neviděl. Máme tu dva státy, které bojují tak dlouho a tvrdě, že už sami nevědí, co do prdele dělají.“
Trump se zároveň distancoval od jakéhokoli záměru svrhnout íránský režim a zdůraznil, že taková strategie by vedla pouze k chaosu. Prohlásil ale, že Írán nikdy nebude vlastnit jadernou zbraň, a na sociální síti Truth Social přidal výrok: „IRÁN NIKDY NEOBNOVÍ SVÁ JADERNÁ ZAŘÍZENÍ!“
Zejména Trumpovo podráždění vůči izraelské vládě přitáhlo pozornost, když uvedl, že ho „znechutilo“, jak Izrael po uzavření dohody okamžitě zahájil útok. Podle prezidenta navíc Izrael vypálil raketu i po skončení časového limitu příměří. „To nemuseli dělat,“ řekl a dodal, že se situaci pokusí uklidnit. Zároveň ale opět zdůraznil, že Írán „také není v pořádku“.
Napětí eskalovalo v úterý dopoledne, kdy izraelský ministr obrany Joav Gallant obvinil Írán z porušení příměří a nařídil armádě „intenzivní údery na cíle režimu v srdci Teheránu“. Podle izraelských zdrojů byly dvě a půl hodiny po vstupu příměří v platnost vypáleny dvě rakety z Íránu směrem na sever Izraele. Tyto střely byly sice úspěšně zachyceny izraelským protiraketovým systémem, ale i tak vyvolaly paniku a evakuace v oblasti.
Íránská média jakoukoli odpovědnost odmítla a tvrdí, že po uzavření příměří žádné rakety nevypálili. Teherán zároveň vzkázal, že ukončí útoky pouze tehdy, pokud tak učiní i Izrael.
V napjaté atmosféře se přidal i izraelský ministr financí Bezalel Smotrich, který na sociálních sítích napsal: „Teherán se otřese.“ Jeho prohlášení bylo vnímáno jako potvrzení další izraelské vojenské eskalace.
Izrael zároveň reagoval na předchozí vlnu íránských útoků ze stejného dne, kdy několik balistických raket zasáhlo město Be’er Ševa. Tři obytné domy byly vážně poškozeny, pět lidí přišlo o život a dalších nejméně dvacet utrpělo zranění. Pátrání po přeživších pokračuje.
Prezident Trump se i přes evidentní frustraci snaží udržet příměří při životě. Krátce po odletu Air Force One na summit NATO v Haagu zveřejnil na Truth Social nový příspěvek:
„Izrael nebude útočit na Írán. Všechna letadla se otočí a zamávají na pozdrav. Nikomu se nic nestane, příměří je v platnosti!“
Írán se stále potýká s téměř úplným výpadkem internetového připojení, který začal v únoru s vypuknutím válečného konfliktu. Přestože oficiální místa jako důvod uvádějí snahu o ochranu kybernetického prostoru, ani po vyhlášení příměří nebyly tyto restrikce odvolány. Vnitrostátní webové stránky a komunikační aplikace sice fungují, uživatelé však opakovaně narážejí na technické problémy a výpadky.
Válka s Íránem poškozuje vliv Spojených států ve světě a prohlubuje napětí s mnoha zeměmi, které již dříve pociťovaly důsledky nepředvídatelné politiky prezidenta Donalda Trumpa. Tento úpadek americké moci může být v budoucnu velmi obtížné zvrátit, zejména ve chvíli, kdy jej využívají soupeři jako Čína. Prezidentovy chaotické kroky a neustálé změny v cílech operací vyvolávají u spojenců čím dál větší nejistotu, píše magazín Politico.
Výsledek voleb v Maďarsku, ve kterých po šestnácti letech skončila vláda Viktora Orbána, vyvolal mezi evropskými ministry značnou úlevu. Litevský ministr zahraničí Kęstutis Budrys označil tuto změnu za skvělý vývoj pro Evropu a metaforicky dodal, že v unijním „hradu“ již nebude přítomen žádný „trojský kůň“. Zároveň však zdůraznil, že minulost by neměla být zapomenuta, a vyzval EU, aby pokračovala ve vyšetřování aktivit odcházejícího maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa a jeho údajného sdílení informací s Ruskem.
Současné příměří mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem je křehké a rozhovory o vyřešení komplexních problémů války zatím nepřinášejí výrazný pokrok. Jako nejpravděpodobnější scénář se jeví takzvaný zmrazený konflikt. Ten není statický, ale představuje neukončenou válku, která pokračuje na nízké úrovni pod hranicí totálního vojenského střetu.
Černobylská havárie před 40 lety vedla k vytvoření uzavřené zóny o rozloze 2600 kilometrů čtverečních. Z místa nejhorší civilní jaderné katastrofy se však postupem času stala nechtěná přírodní rezervace. Absence lidí, zemědělství a komerčních aktivit umožnila přírodě, aby se na území vrátila. Oblast se tak stala rozsáhlou laboratoří pro znovudivokou přírodu.
Viceprezident JD Vance by měl v úterý odcestovat do Islámábádu v čele americké delegace, pokud Írán skutečně potvrdí svou účast na dalším kole mírových rozhovorů. Cesta se uskuteční v napjaté atmosféře, neboť se rychle blíží termín vypršení současného dvoutýdenního příměří. Spolu s viceprezidentem budou na cestě také zvláštní vyslanec Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner.
Kanadský premiér Mark Carney ve svém desetiminutovém videoprojevu varoval, že dosud silné ekonomické vazby na Spojené státy představují pro zemi slabinu, kterou je nutné napravit. Podle něj se svět stal nebezpečnějším a rozdělenějším místem. Carney konstatoval, že USA zásadně změnily svůj přístup k obchodu a zavedly tarify na úrovni, jakou nebylo možné vidět od doby Velké hospodářské krize.
Evropské vlády se postupně odklánějí od využívání populárních aplikací pro zasílání zpráv, jako jsou WhatsApp a Signal. Státy včetně Francie, Německa, Polska, Nizozemska, Lucemburska a Belgie začaly zavádět vlastní, interní komunikační systémy určené pro vládní úředníky. Cílem je zamezit sdílení citlivých informací přes platformy, které nemají pod kontrolou. Podobnou cestou se vydává také NATO a Evropská komise plánuje přechod na zabezpečené vlastní řešení ještě do konce letošního roku.
Írán zvažuje svou účast na potenciálních mírových rozhovorech s USA, definitivní rozhodnutí však zatím nepadlo. Podle nejmenovaného vysoce postaveného íránského představitele je postoj Teheránu k těmto jednáním pozitivní. Americká delegace by měla brzy zamířit do Pákistánu na další kolo rozhovorů, ačkoliv íránská strana dosud svou účast nepotvrdila.
Politická změna v Maďarsku, kde ve volbách zvítězil Péter Magyar, přináší zásadní obrat v evropském přístupu k Izraeli. Odchod Viktora Orbána z premiérského křesla znamená pro izraelskou vládu ztrátu jednoho z nejspolehlivějších spojenců v rámci Evropské unie. Orbán opakovaně využíval právo veta, aby Benjamina Netanjahua chránil před tlakem ostatních členských států. Tato diplomatická izolace přichází v době, kdy v evropských metropolích sílí kritika vůči izraelským krokům a sílí snahy o omezení vzájemných vztahů.
Válečný konflikt v Íránu, který trvá již 44 dní, přinesl prudký nárůst cen ropy a plynu a stal se pro mnoho států bolestnou připomínkou zranitelnosti jejich ekonomik závislých na fosilních palivech. Od Evropské unie přes Spojené království až po Filipíny a Jižní Koreu sílí volání po rychlém přechodu k elektrifikaci a budování infrastruktury pro čistou energii. Vlády vnímají obnovitelné a jaderné zdroje jako dlouhodobé řešení, které má jejich ekonomiky ochránit před výkyvy globálních trhů s fosilními palivy. Tento proces však naráží na nepříjemnou skutečnost, že cesta k energetické nezávislosti vede přímo do náruče Číny, která ovládá drtivou většinu trhu s technologiemi pro čistou energii a kritickými minerály.
Po americké speciální operaci v lednu 2026, při níž byl dopaden diktátor Nicolás Maduro, prochází Venezuela procesem politické liberalizace. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguez a vládní strana PSUV podnikají kroky směřující k přípravě na budoucí svobodné volby. Tento vývoj, který se odehrává v pozadí, naznačuje posun země směrem k demokracii a ekonomické obnově.