Americký prezident Donald Trump v úterý ostře kritizoval jak Izrael, tak Írán kvůli opakovanému porušování příměří, které sám krátce předtím oznámil jako průlomový diplomatický úspěch. V emotivním vyjádření směrem k oběma stranám obvinil izraelskou armádu, že ihned po uzavření dohody podnikla masivní letecký úder, a zároveň odsoudil i íránské raketové útoky, které následovaly.
„Musím Izrael zklidnit,“ prohlásil Trump podle agentury Reuters při odchodu z Bílého domu. „Sotva jsme uzavřeli dohodu, Izrael spustil nálet, jaký jsem ještě neviděl. Máme tu dva státy, které bojují tak dlouho a tvrdě, že už sami nevědí, co do prdele dělají.“
Trump se zároveň distancoval od jakéhokoli záměru svrhnout íránský režim a zdůraznil, že taková strategie by vedla pouze k chaosu. Prohlásil ale, že Írán nikdy nebude vlastnit jadernou zbraň, a na sociální síti Truth Social přidal výrok: „IRÁN NIKDY NEOBNOVÍ SVÁ JADERNÁ ZAŘÍZENÍ!“
Zejména Trumpovo podráždění vůči izraelské vládě přitáhlo pozornost, když uvedl, že ho „znechutilo“, jak Izrael po uzavření dohody okamžitě zahájil útok. Podle prezidenta navíc Izrael vypálil raketu i po skončení časového limitu příměří. „To nemuseli dělat,“ řekl a dodal, že se situaci pokusí uklidnit. Zároveň ale opět zdůraznil, že Írán „také není v pořádku“.
Napětí eskalovalo v úterý dopoledne, kdy izraelský ministr obrany Joav Gallant obvinil Írán z porušení příměří a nařídil armádě „intenzivní údery na cíle režimu v srdci Teheránu“. Podle izraelských zdrojů byly dvě a půl hodiny po vstupu příměří v platnost vypáleny dvě rakety z Íránu směrem na sever Izraele. Tyto střely byly sice úspěšně zachyceny izraelským protiraketovým systémem, ale i tak vyvolaly paniku a evakuace v oblasti.
Íránská média jakoukoli odpovědnost odmítla a tvrdí, že po uzavření příměří žádné rakety nevypálili. Teherán zároveň vzkázal, že ukončí útoky pouze tehdy, pokud tak učiní i Izrael.
V napjaté atmosféře se přidal i izraelský ministr financí Bezalel Smotrich, který na sociálních sítích napsal: „Teherán se otřese.“ Jeho prohlášení bylo vnímáno jako potvrzení další izraelské vojenské eskalace.
Izrael zároveň reagoval na předchozí vlnu íránských útoků ze stejného dne, kdy několik balistických raket zasáhlo město Be’er Ševa. Tři obytné domy byly vážně poškozeny, pět lidí přišlo o život a dalších nejméně dvacet utrpělo zranění. Pátrání po přeživších pokračuje.
Prezident Trump se i přes evidentní frustraci snaží udržet příměří při životě. Krátce po odletu Air Force One na summit NATO v Haagu zveřejnil na Truth Social nový příspěvek:
„Izrael nebude útočit na Írán. Všechna letadla se otočí a zamávají na pozdrav. Nikomu se nic nestane, příměří je v platnosti!“
Americký prezident Donald Trump utrpěl na domácí politické scéně citelnou porážku, když Sněmovna reprezentantů poměrem hlasů 215 ku 208 schválila rezoluci, která mu zakazuje podniknout nové vojenské údery proti Íránu. Proti prezidentovu záměru se postavili i čtyři republikánští poslanci, což ukazuje na rodící se rozkol uvnitř jeho vlastní strany.
Průměrný člověk dnes spotřebuje přibližně šestkrát více kuřecího a dvakrát více vepřového masa než generace jeho prarodičů. Vyplývá to z nové zprávy Organizace pro výživu a zemědělství (FAO), která spadá pod OSN. Podle jejích údajů se globální nabídka masa za posledních 60 let zvýšila čtyřnásobně a očekává se, že tento trend bude nadále pokračovat. Zatímco v roce 1961 činila nabídka drůbeže na osobu méně než 3 kilogramy, v roce 2022 to bylo již 17 kilogramů. Nabídka vepřového masa se ve stejném období zdvojnásobila na 15 kilogramů na osobu, zatímco u hovězího masa, které představuje největší ekologickou zátěž, zůstala stabilní na 9 kilogramech.
Deset let poté, co se britští voliči v referendu vyslovili pro odchod z Evropské unie, vystřídaly tehdejší naděje pocity rozčarování, hořkosti a zrady. Kampaň tábora za odchod, vedená Nigelem Faragem a Borisem Johnsonem pod heslem „Vezměme si zpět kontrolu“, slibovala obnovení národní suverenity, omezení migrace a hospodářský rozkvět. S blížícím se desátým výročím hlasování z 23. června 2016 se však Spojené království nachází v pozici rozdělené, oslabené a zklamané země, přičemž většinu společnosti ovládá fenomén, který sami Britové překřtili na „Bregret“ tedy litování brexitu.
Palestinci v Pásmu Gazy, kteří se již dlouho potýkají s kritickým nedostatkem potravin a léků, čelí nové hrozbě v podobě vyčerpaných zásob motorového oleje, náhradních dílů a plynu. Tento výpadek ochromuje základní infrastrukturu od pekáren přes dodávky vody až po záchranné složky.
Americký Senát po dramatickém osmnáctihodinovém hlasovacím maratonu schválil rozsáhlý balíček na posílení bezpečnosti hranic a imigračního aparátu v hodnotě 70 miliard dolarů. Republikáni, kteří mají v komoře většinu, dokázali překonat hluboké vnitřní rozpory a poměrem hlasů 52 ku 47 schválili legislativu, která zajistí stabilní financování imigračního úřadu ICE a pohraniční stráže po zbytek funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Klíčové agentury tak budou napříště chráněny před případným zablokováním vládních financí, přičemž norma nyní míří ke konečnému schválení do Sněmovny reprezentantů.
Bývalý princ Andrew Mountbatten-Windsor využíval více než dvacet let pronájem tří chat v areálu Royal Lodge k posílení svých soukromých příjmů, přestože sám platil pouze symbolické nájemné. Zjištění přinesla nová zpráva britského Národního kontrolního úřadu (NAO). Na základě leasingové smlouvy se správou královského majetku The Crown Estate měl někdejší vévoda z Yorku právo pronajímat tři z osmi přidružených objektů, zatímco sám obýval hlavní sídlo s třiceti pokoji. Zpráva však neuvádí, kolik peněz takto získal, ani kdo v chatách bydlel, přičemž všichni nájemníci prostory vyklidili do letošního dubna.
Lídři Evropské unie se v pátek sejdou v černohorském pobřežním letovisku Tivat, aby dali šesti zemím západního Balkánu jasný signál, že mají reálnou šanci na budoucí vstup do sedmadvacítky. Summitu se zúčastní více než třicet vrcholných politiků včetně Emmanuela Macrona, Friedricha Merze, Giorgii Meloniové a Ursuly von der Leyenové.
Plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na výstavbu nového společenského sálu v Bílém domě se během uplynulého roku zásadně proměnil. Původní záměr se rozrostl o řadu dalších prvků, mezi které patří střešní prostor pro přistávání dronů, podzemní nemocnice či vojenská zařízení v režimu přísného utajení. Spolu s rozsahem projektu vzrostly také odhadované náklady na realizaci, které se za pouhých dvanáct měsíců zdvojnásobily na současných 400 milionů dolarů.
Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se planeta musí chystat na brzký návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní výkyvy počasí. Odborníci odhadují na osmdesát procent, že se tento přírodní vzorec zformuje ještě před zářím, a devadesátiprocentní pravděpodobnost přisuzují tomu, že přetrvá až do listopadu. Většina predikčních modelů počítá minimálně se střední intenzitou tohoto cyklu, přičemž nelze vyloučit ani mimořádně silný průběh, který by mohl překonat dosavadní projevy v tomto století. Generální tajemník OSN António Guterres v této souvislosti upozornil, že podmínky spojené s tímto fenoménem ještě více umocní současné globální oteplování.
Policejní vyšetřování bývalého prince Andrewa se má nově soustředit i na incident ze začátku tohoto tisíciletí. Syn zesnulé královny Alžběty II. je podezřelý z údajného obtěžování ženy na dostizích. Informovala o tom britská média.
Na třetím pilíři českého penzijního systému nadstandardně vydělávají finanční instituce, nikoliv budoucí důchodci, míní vláda a hodlá penězovod k bankám a penzijním společnostem notně přiškrtit. Ministryně financí Alena Schillerová dnes představila zásadní zásah do poplatkové politiky bank a penzijních společností.
Případem, jaký nebývá běžný, se od středy zabývá pražská mordparta. V české metropoli měl být zavražděn vlivný izraelský podnikatel z oblasti hazardu. Policie pouze potvrdila, že vyšetřuje vraždu cizince.
