Americký prezident Donald Trump v úterý ostře kritizoval jak Izrael, tak Írán kvůli opakovanému porušování příměří, které sám krátce předtím oznámil jako průlomový diplomatický úspěch. V emotivním vyjádření směrem k oběma stranám obvinil izraelskou armádu, že ihned po uzavření dohody podnikla masivní letecký úder, a zároveň odsoudil i íránské raketové útoky, které následovaly.
„Musím Izrael zklidnit,“ prohlásil Trump podle agentury Reuters při odchodu z Bílého domu. „Sotva jsme uzavřeli dohodu, Izrael spustil nálet, jaký jsem ještě neviděl. Máme tu dva státy, které bojují tak dlouho a tvrdě, že už sami nevědí, co do prdele dělají.“
Trump se zároveň distancoval od jakéhokoli záměru svrhnout íránský režim a zdůraznil, že taková strategie by vedla pouze k chaosu. Prohlásil ale, že Írán nikdy nebude vlastnit jadernou zbraň, a na sociální síti Truth Social přidal výrok: „IRÁN NIKDY NEOBNOVÍ SVÁ JADERNÁ ZAŘÍZENÍ!“
Zejména Trumpovo podráždění vůči izraelské vládě přitáhlo pozornost, když uvedl, že ho „znechutilo“, jak Izrael po uzavření dohody okamžitě zahájil útok. Podle prezidenta navíc Izrael vypálil raketu i po skončení časového limitu příměří. „To nemuseli dělat,“ řekl a dodal, že se situaci pokusí uklidnit. Zároveň ale opět zdůraznil, že Írán „také není v pořádku“.
Napětí eskalovalo v úterý dopoledne, kdy izraelský ministr obrany Joav Gallant obvinil Írán z porušení příměří a nařídil armádě „intenzivní údery na cíle režimu v srdci Teheránu“. Podle izraelských zdrojů byly dvě a půl hodiny po vstupu příměří v platnost vypáleny dvě rakety z Íránu směrem na sever Izraele. Tyto střely byly sice úspěšně zachyceny izraelským protiraketovým systémem, ale i tak vyvolaly paniku a evakuace v oblasti.
Íránská média jakoukoli odpovědnost odmítla a tvrdí, že po uzavření příměří žádné rakety nevypálili. Teherán zároveň vzkázal, že ukončí útoky pouze tehdy, pokud tak učiní i Izrael.
V napjaté atmosféře se přidal i izraelský ministr financí Bezalel Smotrich, který na sociálních sítích napsal: „Teherán se otřese.“ Jeho prohlášení bylo vnímáno jako potvrzení další izraelské vojenské eskalace.
Izrael zároveň reagoval na předchozí vlnu íránských útoků ze stejného dne, kdy několik balistických raket zasáhlo město Be’er Ševa. Tři obytné domy byly vážně poškozeny, pět lidí přišlo o život a dalších nejméně dvacet utrpělo zranění. Pátrání po přeživších pokračuje.
Prezident Trump se i přes evidentní frustraci snaží udržet příměří při životě. Krátce po odletu Air Force One na summit NATO v Haagu zveřejnil na Truth Social nový příspěvek:
„Izrael nebude útočit na Írán. Všechna letadla se otočí a zamávají na pozdrav. Nikomu se nic nestane, příměří je v platnosti!“
Klimatická krize už dávno není jen teoretická hrozba. Globální oteplování se projevuje postupně – zvyšující se koncentrace CO₂, stoupající hladiny oceánů, teplejší moře. Ale vědci také upozorňují na přinejmenším 16 takzvaných bodů zlomu – kritických prahů, jejichž překročení by mohlo spustit nevratné a ničivé změny v celém systému Země.
Velká Británie čelí nové realitě: možnost válečného konfliktu přímo na jejím území už není jen teoretická hrozba. Vyplývá to z nové Národní bezpečnostní strategie, která byla zveřejněna v úterý a vyzývá občany ke „konkrétní přípravě“ na scénáře připomínající druhou světovou válku. Dokument varuje před vzrůstající hrozbou ze strany Ruska, Číny, Íránu a Severní Koreje.
Izrael drží jaderný arzenál desítky let v tichosti, zatímco Írán čelí sankcím a hrozbám kvůli pouhému podezření, že o něj usiluje. Tato dvojí míra je zřejmá, ale snaha Teheránu získat jadernou zbraň představuje zásadní bezpečnostní riziko. V regionu, kde vládne nedůvěra, ideologie a asymetrické hrozby, by jaderně vyzbrojený Írán znamenal nebezpečný zlom. Izraelský vojenský zásah může být kontroverzní, ale v daném kontextu i pochopitelný.
Na začátku summitu Severoatlantické aliance v Nizozemsku došlo k výraznému narušení železniční dopravy, které nyní vyšetřují nizozemské úřady. Ministr spravedlnosti David van Weel uvedl, že jednou z vyšetřovacích verzí je sabotáž.
Na cestě na summit NATO prezident Spojených států Donald Trump opět otřásl důvěrou v alianci, když zpochybnil základní pilíř kolektivní obrany – článek 5 Severoatlantické smlouvy. Zároveň zveřejnil soukromý, podlézavě znějící vzkaz generálního tajemníka NATO Marka Rutteho, který podle všeho naznačuje, že celý summit byl zčásti připraven tak, aby udržel Trumpa zainteresovaného v evropské bezpečnosti.
Příměří oznámené Donaldem Trumpem působilo od začátku velmi nejistě. Ani Írán, ani Izrael jej oficiálně nepotvrdily a už během několika hodin ho narušily nové útoky – konkrétně zprávy o íránské raketě mířící na sever Izraele.
Americký prezident Donald Trump v úterý ostře kritizoval jak Izrael, tak Írán kvůli opakovanému porušování příměří, které sám krátce předtím oznámil jako průlomový diplomatický úspěch. V emotivním vyjádření směrem k oběma stranám obvinil izraelskou armádu, že ihned po uzavření dohody podnikla masivní letecký úder, a zároveň odsoudil i íránské raketové útoky, které následovaly.
Rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa o víkendovém bombardování íránských jaderných zařízení překvapilo svět a znovu rozvířilo debatu o tom, jak vlastně chápat jeho zahraniční politiku. Mnozí analytici a bývalí úředníci se shodují: Trump je v této fázi své vlády ochoten podstupovat mimořádná rizika bez ohledu na následky.
Podle nejnovějších informací z kanceláře ukrajinského prezidenta se Volodymyr Zelenskyj skutečně setká s Donaldem Trumpem během probíhajícího summitu NATO. Tato zpráva přichází krátce poté, co se objevily spekulace, že ukrajinský prezident doufá v neformální setkání s Trumpem na okraji summitu.
Navzdory svým rozsáhlým zásobám ropy je Írán přesvědčen, že domácí jaderný program je klíčem k jeho národnímu sebeurčení a bezpečnosti. Ačkoliv se na první pohled může zdát zvláštní, že země s tak bohatými přírodními zdroji tolik usiluje o jadernou energii, hlubší pohled do historie ukazuje, že nejde jen o elektřinu – ale o důstojnost, nezávislost a odčinění kolonialismu.
Šéf hnutí ANO Andrej Babiš, který se s podporou 31 procent voličů drží v čele předvolebních průzkumů, se znovu ocitá v právních potížích. Vrchní soud v Praze totiž v pondělí zrušil předchozí rozhodnutí, které ho zprostilo viny v případu údajného podvodu s evropskou dotací ve výši dvou milionů eur. Podle prestižního serveru Politico se tak populistický expremiér nachází ve stavu ohrožení.
Evropa, nejrychleji se oteplující kontinent světa, čelí v posledních letech sílícím projevům extrémního počasí. Prudké deště a rozvodněné řeky způsobily vlnu ničivých povodní, které si vyžádaly stovky životů a škody v řádech miliard eur. Tyto přírodní katastrofy však nezasahují pouze infrastrukturu a domácnosti, ale mají stále větší dopad i na evropské podniky a finanční instituce, na kterých závisí.