Americký prezident Donald Trump v úterý ostře kritizoval jak Izrael, tak Írán kvůli opakovanému porušování příměří, které sám krátce předtím oznámil jako průlomový diplomatický úspěch. V emotivním vyjádření směrem k oběma stranám obvinil izraelskou armádu, že ihned po uzavření dohody podnikla masivní letecký úder, a zároveň odsoudil i íránské raketové útoky, které následovaly.
„Musím Izrael zklidnit,“ prohlásil Trump podle agentury Reuters při odchodu z Bílého domu. „Sotva jsme uzavřeli dohodu, Izrael spustil nálet, jaký jsem ještě neviděl. Máme tu dva státy, které bojují tak dlouho a tvrdě, že už sami nevědí, co do prdele dělají.“
Trump se zároveň distancoval od jakéhokoli záměru svrhnout íránský režim a zdůraznil, že taková strategie by vedla pouze k chaosu. Prohlásil ale, že Írán nikdy nebude vlastnit jadernou zbraň, a na sociální síti Truth Social přidal výrok: „IRÁN NIKDY NEOBNOVÍ SVÁ JADERNÁ ZAŘÍZENÍ!“
Zejména Trumpovo podráždění vůči izraelské vládě přitáhlo pozornost, když uvedl, že ho „znechutilo“, jak Izrael po uzavření dohody okamžitě zahájil útok. Podle prezidenta navíc Izrael vypálil raketu i po skončení časového limitu příměří. „To nemuseli dělat,“ řekl a dodal, že se situaci pokusí uklidnit. Zároveň ale opět zdůraznil, že Írán „také není v pořádku“.
Napětí eskalovalo v úterý dopoledne, kdy izraelský ministr obrany Joav Gallant obvinil Írán z porušení příměří a nařídil armádě „intenzivní údery na cíle režimu v srdci Teheránu“. Podle izraelských zdrojů byly dvě a půl hodiny po vstupu příměří v platnost vypáleny dvě rakety z Íránu směrem na sever Izraele. Tyto střely byly sice úspěšně zachyceny izraelským protiraketovým systémem, ale i tak vyvolaly paniku a evakuace v oblasti.
Íránská média jakoukoli odpovědnost odmítla a tvrdí, že po uzavření příměří žádné rakety nevypálili. Teherán zároveň vzkázal, že ukončí útoky pouze tehdy, pokud tak učiní i Izrael.
V napjaté atmosféře se přidal i izraelský ministr financí Bezalel Smotrich, který na sociálních sítích napsal: „Teherán se otřese.“ Jeho prohlášení bylo vnímáno jako potvrzení další izraelské vojenské eskalace.
Izrael zároveň reagoval na předchozí vlnu íránských útoků ze stejného dne, kdy několik balistických raket zasáhlo město Be’er Ševa. Tři obytné domy byly vážně poškozeny, pět lidí přišlo o život a dalších nejméně dvacet utrpělo zranění. Pátrání po přeživších pokračuje.
Prezident Trump se i přes evidentní frustraci snaží udržet příměří při životě. Krátce po odletu Air Force One na summit NATO v Haagu zveřejnil na Truth Social nový příspěvek:
„Izrael nebude útočit na Írán. Všechna letadla se otočí a zamávají na pozdrav. Nikomu se nic nestane, příměří je v platnosti!“
Česko by po více než 16 letech měl opět navštívit papež. Lev XIV. přijal pozvání prezidenta Petra Pavla, který v pondělí zavítal s manželkou do Vatikánu. Naposledy se do Česka vydal Benedikt XVI.
Karlos Vémola se v pondělí na kauci dostal z vazby na svobodu. Ještě večer se sám poprvé ozval fanouškům. K ostře sledované kauze toho zatím moc neřekl. Především poděkoval lidem za podporu a zmínil, že teď chce čas věnovat rodině a svému zdraví.
Donald Trump se znovu pustil do ostré kritiky Severoatlantické aliance a na své platformě Truth Social prohlásil, že bez jeho přičinění by NATO už dávno neexistovalo. Podle amerického prezidenta by aliance skončila na „smetišti dějin“, kdyby nepřišel on se svým tlakem na spojence. Dodal, že nikdo – „žádný jednotlivec ani prezident“ – nikdy neudělal pro vojenskou alianci víc než on sám.
Americká politická scéna se nachází v bodě, kdy už nejde jen o osobu prezidenta, ale o hlubokou proměnu celého systému. Analýza Johna F. Harrise pro Politico naznačuje, že i kdyby Trump v roce 2029 úřad opustil a nepokusil se obejít ústavu, jeho vliv bude formovat americkou politiku minimálně další dekádu. Trumpismus se stal novou normou, se kterou se budou muset vyrovnat i jeho největší odpůrci.
Mezi Evropskou unií a Spojenými státy to opět jiskří, protože europoslanci hodlají zmrazit ratifikaci klíčové obchodní smlouvy. Tento dokument, který v létě dojednala Ursula von der Leyen přímo s Donaldem Trumpem v jeho skotském rezortu, měl zajistit stabilnější prostředí pro exportéry.
Britská ministryně financí Rachel Reevesová vystoupila na zasedání agentury Bloomberg v rámci fóra v Davosu s jasným vzkazem: v době narůstajícího globálního napětí a hrozeb obchodními válkami musí světoví lídři zachovat „chladnou hlavu“. Reagovala tak na vyostřenou situaci kolem Grónska a hrozby Donalda Trumpa, který plánuje uvalit cla na evropské spojence.
Antarktičtí tučňáci procházejí radikální změnou chování, která vědce vážně znepokojuje. Desetiletá studie vedená týmem Penguin Watch z Oxfordské univerzity odhalila, že tito nelétaví ptáci posunuli začátek své hnízdní sezóny o více než tři týdny. Hlavní příčinou jsou pravděpodobně měnící se teploty v důsledku klimatických změn, které nutí zvířata k dřívějšímu usazování v koloniích.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl jasným vzkazem nejen Spojeným státům, ale i samotné Evropě. V době narůstající globální nestability a bezpečnostních nerovnováh Macron varoval, že svět dospěl do bodu, kdy hrozí vláda práva silnějšího. Podle něj je naprosto nepřijatelné, aby hospodářská soutěž sloužila k podmaňování Evropy nebo byla využívána jako páka k získávání cizích území, čímž narážel na aktuální americké ambice v Grónsku.
V Davosu to vře. Zatímco se evropští lídři snaží v mrazivém Švýcarsku najít diplomatický tón, jak čelit hrozbám Donalda Trumpa ohledně Grónska, kalifornský guvernér Gavin Newsom si nebral servítky. Reakci Evropy označil za „patetickou“ a „trapnou“. Podle něj nastal čas, aby se evropské špičky přestaly chovat jako komplicové a začaly brát situaci vážně.
Grónsko zůstane Grónskem a snaha Donalda Trumpa o jeho získání je spíše součástí tvrdé vyjednávací taktiky než reálným plánem na anexi. V tomto duchu se v úterý v Davosu vyjádřil Gary Cohn, místopředseda společnosti IBM a bývalý klíčový ekonomický poradce amerického prezidenta. Cohn, který v prvním Trumpově funkčním období vedl Národní ekonomickou radu, se domnívá, že invaze do nezávislé země, která je navíc součástí NATO, je už „trochu přes čáru“.
Spor o Grónsko, který naplno otřásá transatlantickými vazbami, se na první pohled zdá být splněným snem Kremlu. Dlouhodobou strategií Moskvy je vrazit klín mezi Spojené státy a Evropu, oslabit NATO a podkopat jednotu Západu. Pohled na amerického prezidenta, který hrozí svým nejbližším spojencům drakonickými cly kvůli arktickému ostrovu, vyvolává v ruských vládních kruzích neskrývané uspokojení. Podle serveru CNN ale v Kremlu panují obavy.
Austrálie prožívá během tamních letních prázdnin dramatické období. Oblíbené pláže v nejlidnatějším státě Nový Jižní Wales (NSW) se proměnily v nebezpečnou zónu. Během pouhých 48 hodin došlo ke čtyřem útokům žraloků, což vedlo k uzavření přibližně 40 pláží podél východního pobřeží, včetně ikonických míst v okolí Sydney.
