Americký prezident Donald Trump v úterý ostře kritizoval jak Izrael, tak Írán kvůli opakovanému porušování příměří, které sám krátce předtím oznámil jako průlomový diplomatický úspěch. V emotivním vyjádření směrem k oběma stranám obvinil izraelskou armádu, že ihned po uzavření dohody podnikla masivní letecký úder, a zároveň odsoudil i íránské raketové útoky, které následovaly.
„Musím Izrael zklidnit,“ prohlásil Trump podle agentury Reuters při odchodu z Bílého domu. „Sotva jsme uzavřeli dohodu, Izrael spustil nálet, jaký jsem ještě neviděl. Máme tu dva státy, které bojují tak dlouho a tvrdě, že už sami nevědí, co do prdele dělají.“
Trump se zároveň distancoval od jakéhokoli záměru svrhnout íránský režim a zdůraznil, že taková strategie by vedla pouze k chaosu. Prohlásil ale, že Írán nikdy nebude vlastnit jadernou zbraň, a na sociální síti Truth Social přidal výrok: „IRÁN NIKDY NEOBNOVÍ SVÁ JADERNÁ ZAŘÍZENÍ!“
Zejména Trumpovo podráždění vůči izraelské vládě přitáhlo pozornost, když uvedl, že ho „znechutilo“, jak Izrael po uzavření dohody okamžitě zahájil útok. Podle prezidenta navíc Izrael vypálil raketu i po skončení časového limitu příměří. „To nemuseli dělat,“ řekl a dodal, že se situaci pokusí uklidnit. Zároveň ale opět zdůraznil, že Írán „také není v pořádku“.
Napětí eskalovalo v úterý dopoledne, kdy izraelský ministr obrany Joav Gallant obvinil Írán z porušení příměří a nařídil armádě „intenzivní údery na cíle režimu v srdci Teheránu“. Podle izraelských zdrojů byly dvě a půl hodiny po vstupu příměří v platnost vypáleny dvě rakety z Íránu směrem na sever Izraele. Tyto střely byly sice úspěšně zachyceny izraelským protiraketovým systémem, ale i tak vyvolaly paniku a evakuace v oblasti.
Íránská média jakoukoli odpovědnost odmítla a tvrdí, že po uzavření příměří žádné rakety nevypálili. Teherán zároveň vzkázal, že ukončí útoky pouze tehdy, pokud tak učiní i Izrael.
V napjaté atmosféře se přidal i izraelský ministr financí Bezalel Smotrich, který na sociálních sítích napsal: „Teherán se otřese.“ Jeho prohlášení bylo vnímáno jako potvrzení další izraelské vojenské eskalace.
Izrael zároveň reagoval na předchozí vlnu íránských útoků ze stejného dne, kdy několik balistických raket zasáhlo město Be’er Ševa. Tři obytné domy byly vážně poškozeny, pět lidí přišlo o život a dalších nejméně dvacet utrpělo zranění. Pátrání po přeživších pokračuje.
Prezident Trump se i přes evidentní frustraci snaží udržet příměří při životě. Krátce po odletu Air Force One na summit NATO v Haagu zveřejnil na Truth Social nový příspěvek:
„Izrael nebude útočit na Írán. Všechna letadla se otočí a zamávají na pozdrav. Nikomu se nic nestane, příměří je v platnosti!“
Fakt, že se hurikán Erin během 24 hodin změnil v nebezpečnou bouři páté kategorie s větrem o rychlosti 136 km/h, je pro vědce znepokojující. Tento rychlý nárůst intenzity je ale v posledních letech stále častější a podle expertů je to předzvěst nové éry v Atlantiku.
Ruské raketové útoky na Kyjev, při nichž zemřelo nejméně 23 lidí a poškozeny byly i diplomatické budovy EU a British Council, vyvolaly ostrou reakci evropských lídrů. Ti obviňují Vladimira Putina z maření mírových jednání.
Humanitární pracovníci v Pásmu Gazy považují za cynické to, že až 22. srpna vyhlásila OSN v oblasti formálně hladomor. Podle nich už velká část populace hladověla po dlouhé měsíce. A jak uvedl Tom Fletcher, koordinátor OSN pro mimořádnou pomoc, je to hladomor, který by měl strašit nás všechny. Podle něj mohl být hladomor odvrácen, kdyby Izrael systematicky nebránil dodávkám humanitární pomoci.
V roce 2022 Rusko napadlo Ukrajinu. Zpráva o invazi otřásla Německem. K překvapení celého světa oznámil tehdejší kancléř Olaf Scholz radikální změnu německé zahraniční politiky. Plán počítal s investicemi ve výši 100 miliard eur na modernizaci armády.
Evropští vojenští velitelé a diplomaté diskutují o vytvoření nárazníkové zóny jako součásti případné mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou. Tento 40 km široký pás země nikoho by vytvořil novou „železnou oponu“ proti budoucí ruské agresi.
Ukrajina se v nedávných mírových rozhovorech v Anchorage dostala pod tlak Vladimira Putina. Ten požadoval, aby Kyjev předal Rusku celou Doněckou oblast. Přistoupit na takový požadavek by však pro Ukrajinu znamenalo faktické přijetí porážky. Vzdání se tohoto území by totiž znamenalo ztrátu hlavní obranné bariéry proti dalšímu postupu ruské armády.
Odvaha východoevropských zemí podporovat Ukrajinu prochází v poslední době těžkou zkouškou, což by mohlo oslabit regionální jednotu. Nedávné politické kroky v Polsku, Litvě a České republice naznačují, že by se tento region mohl odvrátit od podpory Ukrajiny. To by mohlo mít vážné dopady na evropskou bezpečnost i na zájmy USA, upozornil odborník z American Enterprise Institute ve Washingtonu Dalibor Rohac.
Bývalý durynský premiér a současný místopředseda Spolkového sněmu Bodo Ramelow ze strany Levice se vyslovil pro zavedení nové německé hymny. Navrhl také uspořádat referendum o barvách národní vlajky.
Brusel by měl přehodnotit obchodní dohodu se Spojenými státy, pokud americký prezident Donald Trump splní své hrozby a potrestá Evropskou unii kvůli jejím technologickým regulacím. Prohlásila to Teresa Ribera, výkonná viceprezidentka Evropské komise, v rozhovoru pro Financial Times.
Nově uzavřená obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy vzbudila v automobilovém průmyslu rozruch. V jejím textu je totiž ukrytý bod, který hovoří o vzájemném uznávání norem pro automobily. V praxi by to mohlo znamenat, že by se na evropské silnice mohly dostat americké vozy, které by splňovaly nižší standardy, než jsou ty evropské.
Ačkoliv se v poslední době objevily naděje na mír, Ukrajinu zasáhla druhá nejhorší noc ruských vzdušných útoků od začátku války. Prohlášení Kremlu o cílení na vojenské objekty je v rozporu s realitou, protože záběry ukazují zasažené civilní budovy. Při útocích bylo zabito nejméně 23 osob a poškozeny byly i budovy Britské rady a delegace Evropské unie.
Tři roky v úterý uplynuly od smrti Hany Zagorové, která je pochována na vyšehradském hřbitově v Praze. Logicky tam včera bylo rušno, uctít památku slavné zpěvačky přišel její manžel Štefan Margita. A nebyl sám.
