Navzdory svým rozsáhlým zásobám ropy je Írán přesvědčen, že domácí jaderný program je klíčem k jeho národnímu sebeurčení a bezpečnosti. Ačkoliv se na první pohled může zdát zvláštní, že země s tak bohatými přírodními zdroji tolik usiluje o jadernou energii, hlubší pohled do historie ukazuje, že nejde jen o elektřinu – ale o důstojnost, nezávislost a odčinění kolonialismu.
Již během íránské revoluce v roce 1979 ayatolláh Rúholláh Chomejní doplnil k původním revolučním principům demokracie a islámu třetí pilíř – nezávislost. Tato myšlenka nezávislosti – zejména energetické a technologické – se stala klíčovým bodem íránské identity a dodnes formuje jeho postoj vůči Západu.
Západní politici, jako například současný americký viceprezident JD Vance, tvrdí, že íránská posedlost obohacováním uranu je jen zástěrkou pro vývoj jaderné zbraně. Vance se nedávno ptal: „Proč Írán potřebuje obohacovat uran daleko nad úroveň nutnou pro civilní využití?“ Podle něj Írán nemá žádné opodstatnění, proč porušuje své závazky v rámci nešíření jaderných zbraní.
Z íránského pohledu je však odpověď jiná. Obohacování uranu nad stanovenou hranici 3,67 %, která je považována za dostatečnou pro civilní účely, bylo reakcí na odstoupení Donalda Trumpa od jaderné dohody (JCPOA) v roce 2018. Írán tvrdí, že šlo o předem avizovaný krok v rámci tlaku na návrat k dohodě, kterou sám Západ porušil.
Kromě toho hraje klíčovou roli historické trauma z koloniálního vykořisťování. Írán byl v 19. a 20. století opakovaně ponižován zahraničními mocnostmi – od britské a ruské rivality až po svržení populárního premiéra Muhammada Mosaddeka CIA v roce 1953 kvůli jeho snaze zestátnit íránskou ropu. Pro Chomejního a jeho nástupce je energetická soběstačnost přímým projevem suverenity a odporu vůči západní dominanci.
Paradoxem je, že to byli právě Američané a Britové, kdo Íránu s jadernou energií pomohli začít v 70. letech v rámci programu „atomy pro mír“. Tehdejší šáh měl s americkým požehnáním ambiciózní plán vybudovat 23 jaderných elektráren. Ale po revoluci v roce 1979 Chomejní projekt pozastavil, když jej označil za symbol západní dekadence. Kvůli energetickým výpadkům, válce s Irákem a diplomatické izolaci však Írán začal v 80. letech svůj jaderný program potají obnovovat.
Postupně se z jaderné energie stal symbol národní hrdosti a technologického pokroku. Bývalý prezident Rafsandžání dokonce vyzval íránské vědce v zahraničí, aby se vrátili domů a pomohli budovat nový program. Írán si v 90. letech vytkl cíl pokrýt do roku 2005 až 20 % spotřeby elektřiny z jádra. V roce 2002 se však objevily důkazy o tajných zařízeních na obohacování uranu, čímž se spor s mezinárodním společenstvím naplno rozhořel.
Ačkoliv Írán tvrdí, že má podle mezinárodních dohod právo na mírové využití jaderné technologie, pro mnoho států zůstává otázkou, proč trvá na výrobě vlastního paliva, když může uran nakupovat. Pro Írán je však právě tato technologická soběstačnost symbolem toho, že jeho rozhodnutí se už nečiní v Londýně či Washingtonu, ale výhradně v Teheránu.
Jak shrnul bývalý prezident Hasan Rúhání: „Zvládnutí jaderného palivového cyklu je pro nás otázkou nejen energetiky, ale i národní identity a našeho místa ve světě.“
Přesto všechno však nelze popřít, že kvůli své neústupnosti Írán zaplatil vysokou cenu – diplomaticky, ekonomicky i lidsky. Otázkou zůstává, zda mu tato tvrdohlavost nakonec přinese kýženou bezpečnost a respekt, nebo ještě hlubší izolaci.
Klimatická krize už dávno není jen teoretická hrozba. Globální oteplování se projevuje postupně – zvyšující se koncentrace CO₂, stoupající hladiny oceánů, teplejší moře. Ale vědci také upozorňují na přinejmenším 16 takzvaných bodů zlomu – kritických prahů, jejichž překročení by mohlo spustit nevratné a ničivé změny v celém systému Země.
Velká Británie čelí nové realitě: možnost válečného konfliktu přímo na jejím území už není jen teoretická hrozba. Vyplývá to z nové Národní bezpečnostní strategie, která byla zveřejněna v úterý a vyzývá občany ke „konkrétní přípravě“ na scénáře připomínající druhou světovou válku. Dokument varuje před vzrůstající hrozbou ze strany Ruska, Číny, Íránu a Severní Koreje.
Izrael drží jaderný arzenál desítky let v tichosti, zatímco Írán čelí sankcím a hrozbám kvůli pouhému podezření, že o něj usiluje. Tato dvojí míra je zřejmá, ale snaha Teheránu získat jadernou zbraň představuje zásadní bezpečnostní riziko. V regionu, kde vládne nedůvěra, ideologie a asymetrické hrozby, by jaderně vyzbrojený Írán znamenal nebezpečný zlom. Izraelský vojenský zásah může být kontroverzní, ale v daném kontextu i pochopitelný.
Na začátku summitu Severoatlantické aliance v Nizozemsku došlo k výraznému narušení železniční dopravy, které nyní vyšetřují nizozemské úřady. Ministr spravedlnosti David van Weel uvedl, že jednou z vyšetřovacích verzí je sabotáž.
Na cestě na summit NATO prezident Spojených států Donald Trump opět otřásl důvěrou v alianci, když zpochybnil základní pilíř kolektivní obrany – článek 5 Severoatlantické smlouvy. Zároveň zveřejnil soukromý, podlézavě znějící vzkaz generálního tajemníka NATO Marka Rutteho, který podle všeho naznačuje, že celý summit byl zčásti připraven tak, aby udržel Trumpa zainteresovaného v evropské bezpečnosti.
Příměří oznámené Donaldem Trumpem působilo od začátku velmi nejistě. Ani Írán, ani Izrael jej oficiálně nepotvrdily a už během několika hodin ho narušily nové útoky – konkrétně zprávy o íránské raketě mířící na sever Izraele.
Americký prezident Donald Trump v úterý ostře kritizoval jak Izrael, tak Írán kvůli opakovanému porušování příměří, které sám krátce předtím oznámil jako průlomový diplomatický úspěch. V emotivním vyjádření směrem k oběma stranám obvinil izraelskou armádu, že ihned po uzavření dohody podnikla masivní letecký úder, a zároveň odsoudil i íránské raketové útoky, které následovaly.
Rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa o víkendovém bombardování íránských jaderných zařízení překvapilo svět a znovu rozvířilo debatu o tom, jak vlastně chápat jeho zahraniční politiku. Mnozí analytici a bývalí úředníci se shodují: Trump je v této fázi své vlády ochoten podstupovat mimořádná rizika bez ohledu na následky.
Podle nejnovějších informací z kanceláře ukrajinského prezidenta se Volodymyr Zelenskyj skutečně setká s Donaldem Trumpem během probíhajícího summitu NATO. Tato zpráva přichází krátce poté, co se objevily spekulace, že ukrajinský prezident doufá v neformální setkání s Trumpem na okraji summitu.
Navzdory svým rozsáhlým zásobám ropy je Írán přesvědčen, že domácí jaderný program je klíčem k jeho národnímu sebeurčení a bezpečnosti. Ačkoliv se na první pohled může zdát zvláštní, že země s tak bohatými přírodními zdroji tolik usiluje o jadernou energii, hlubší pohled do historie ukazuje, že nejde jen o elektřinu – ale o důstojnost, nezávislost a odčinění kolonialismu.
Šéf hnutí ANO Andrej Babiš, který se s podporou 31 procent voličů drží v čele předvolebních průzkumů, se znovu ocitá v právních potížích. Vrchní soud v Praze totiž v pondělí zrušil předchozí rozhodnutí, které ho zprostilo viny v případu údajného podvodu s evropskou dotací ve výši dvou milionů eur. Podle prestižního serveru Politico se tak populistický expremiér nachází ve stavu ohrožení.
Evropa, nejrychleji se oteplující kontinent světa, čelí v posledních letech sílícím projevům extrémního počasí. Prudké deště a rozvodněné řeky způsobily vlnu ničivých povodní, které si vyžádaly stovky životů a škody v řádech miliard eur. Tyto přírodní katastrofy však nezasahují pouze infrastrukturu a domácnosti, ale mají stále větší dopad i na evropské podniky a finanční instituce, na kterých závisí.