Navzdory svým rozsáhlým zásobám ropy je Írán přesvědčen, že domácí jaderný program je klíčem k jeho národnímu sebeurčení a bezpečnosti. Ačkoliv se na první pohled může zdát zvláštní, že země s tak bohatými přírodními zdroji tolik usiluje o jadernou energii, hlubší pohled do historie ukazuje, že nejde jen o elektřinu – ale o důstojnost, nezávislost a odčinění kolonialismu.
Již během íránské revoluce v roce 1979 ayatolláh Rúholláh Chomejní doplnil k původním revolučním principům demokracie a islámu třetí pilíř – nezávislost. Tato myšlenka nezávislosti – zejména energetické a technologické – se stala klíčovým bodem íránské identity a dodnes formuje jeho postoj vůči Západu.
Západní politici, jako například současný americký viceprezident JD Vance, tvrdí, že íránská posedlost obohacováním uranu je jen zástěrkou pro vývoj jaderné zbraně. Vance se nedávno ptal: „Proč Írán potřebuje obohacovat uran daleko nad úroveň nutnou pro civilní využití?“ Podle něj Írán nemá žádné opodstatnění, proč porušuje své závazky v rámci nešíření jaderných zbraní.
Z íránského pohledu je však odpověď jiná. Obohacování uranu nad stanovenou hranici 3,67 %, která je považována za dostatečnou pro civilní účely, bylo reakcí na odstoupení Donalda Trumpa od jaderné dohody (JCPOA) v roce 2018. Írán tvrdí, že šlo o předem avizovaný krok v rámci tlaku na návrat k dohodě, kterou sám Západ porušil.
Kromě toho hraje klíčovou roli historické trauma z koloniálního vykořisťování. Írán byl v 19. a 20. století opakovaně ponižován zahraničními mocnostmi – od britské a ruské rivality až po svržení populárního premiéra Muhammada Mosaddeka CIA v roce 1953 kvůli jeho snaze zestátnit íránskou ropu. Pro Chomejního a jeho nástupce je energetická soběstačnost přímým projevem suverenity a odporu vůči západní dominanci.
Paradoxem je, že to byli právě Američané a Britové, kdo Íránu s jadernou energií pomohli začít v 70. letech v rámci programu „atomy pro mír“. Tehdejší šáh měl s americkým požehnáním ambiciózní plán vybudovat 23 jaderných elektráren. Ale po revoluci v roce 1979 Chomejní projekt pozastavil, když jej označil za symbol západní dekadence. Kvůli energetickým výpadkům, válce s Irákem a diplomatické izolaci však Írán začal v 80. letech svůj jaderný program potají obnovovat.
Postupně se z jaderné energie stal symbol národní hrdosti a technologického pokroku. Bývalý prezident Rafsandžání dokonce vyzval íránské vědce v zahraničí, aby se vrátili domů a pomohli budovat nový program. Írán si v 90. letech vytkl cíl pokrýt do roku 2005 až 20 % spotřeby elektřiny z jádra. V roce 2002 se však objevily důkazy o tajných zařízeních na obohacování uranu, čímž se spor s mezinárodním společenstvím naplno rozhořel.
Ačkoliv Írán tvrdí, že má podle mezinárodních dohod právo na mírové využití jaderné technologie, pro mnoho států zůstává otázkou, proč trvá na výrobě vlastního paliva, když může uran nakupovat. Pro Írán je však právě tato technologická soběstačnost symbolem toho, že jeho rozhodnutí se už nečiní v Londýně či Washingtonu, ale výhradně v Teheránu.
Jak shrnul bývalý prezident Hasan Rúhání: „Zvládnutí jaderného palivového cyklu je pro nás otázkou nejen energetiky, ale i národní identity a našeho místa ve světě.“
Přesto všechno však nelze popřít, že kvůli své neústupnosti Írán zaplatil vysokou cenu – diplomaticky, ekonomicky i lidsky. Otázkou zůstává, zda mu tato tvrdohlavost nakonec přinese kýženou bezpečnost a respekt, nebo ještě hlubší izolaci.
Česko by po více než 16 letech měl opět navštívit papež. Lev XIV. přijal pozvání prezidenta Petra Pavla, který v pondělí zavítal s manželkou do Vatikánu. Naposledy se do Česka vydal Benedikt XVI.
Karlos Vémola se v pondělí na kauci dostal z vazby na svobodu. Ještě večer se sám poprvé ozval fanouškům. K ostře sledované kauze toho zatím moc neřekl. Především poděkoval lidem za podporu a zmínil, že teď chce čas věnovat rodině a svému zdraví.
Donald Trump se znovu pustil do ostré kritiky Severoatlantické aliance a na své platformě Truth Social prohlásil, že bez jeho přičinění by NATO už dávno neexistovalo. Podle amerického prezidenta by aliance skončila na „smetišti dějin“, kdyby nepřišel on se svým tlakem na spojence. Dodal, že nikdo – „žádný jednotlivec ani prezident“ – nikdy neudělal pro vojenskou alianci víc než on sám.
Americká politická scéna se nachází v bodě, kdy už nejde jen o osobu prezidenta, ale o hlubokou proměnu celého systému. Analýza Johna F. Harrise pro Politico naznačuje, že i kdyby Trump v roce 2029 úřad opustil a nepokusil se obejít ústavu, jeho vliv bude formovat americkou politiku minimálně další dekádu. Trumpismus se stal novou normou, se kterou se budou muset vyrovnat i jeho největší odpůrci.
Mezi Evropskou unií a Spojenými státy to opět jiskří, protože europoslanci hodlají zmrazit ratifikaci klíčové obchodní smlouvy. Tento dokument, který v létě dojednala Ursula von der Leyen přímo s Donaldem Trumpem v jeho skotském rezortu, měl zajistit stabilnější prostředí pro exportéry.
Britská ministryně financí Rachel Reevesová vystoupila na zasedání agentury Bloomberg v rámci fóra v Davosu s jasným vzkazem: v době narůstajícího globálního napětí a hrozeb obchodními válkami musí světoví lídři zachovat „chladnou hlavu“. Reagovala tak na vyostřenou situaci kolem Grónska a hrozby Donalda Trumpa, který plánuje uvalit cla na evropské spojence.
Antarktičtí tučňáci procházejí radikální změnou chování, která vědce vážně znepokojuje. Desetiletá studie vedená týmem Penguin Watch z Oxfordské univerzity odhalila, že tito nelétaví ptáci posunuli začátek své hnízdní sezóny o více než tři týdny. Hlavní příčinou jsou pravděpodobně měnící se teploty v důsledku klimatických změn, které nutí zvířata k dřívějšímu usazování v koloniích.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl jasným vzkazem nejen Spojeným státům, ale i samotné Evropě. V době narůstající globální nestability a bezpečnostních nerovnováh Macron varoval, že svět dospěl do bodu, kdy hrozí vláda práva silnějšího. Podle něj je naprosto nepřijatelné, aby hospodářská soutěž sloužila k podmaňování Evropy nebo byla využívána jako páka k získávání cizích území, čímž narážel na aktuální americké ambice v Grónsku.
V Davosu to vře. Zatímco se evropští lídři snaží v mrazivém Švýcarsku najít diplomatický tón, jak čelit hrozbám Donalda Trumpa ohledně Grónska, kalifornský guvernér Gavin Newsom si nebral servítky. Reakci Evropy označil za „patetickou“ a „trapnou“. Podle něj nastal čas, aby se evropské špičky přestaly chovat jako komplicové a začaly brát situaci vážně.
Grónsko zůstane Grónskem a snaha Donalda Trumpa o jeho získání je spíše součástí tvrdé vyjednávací taktiky než reálným plánem na anexi. V tomto duchu se v úterý v Davosu vyjádřil Gary Cohn, místopředseda společnosti IBM a bývalý klíčový ekonomický poradce amerického prezidenta. Cohn, který v prvním Trumpově funkčním období vedl Národní ekonomickou radu, se domnívá, že invaze do nezávislé země, která je navíc součástí NATO, je už „trochu přes čáru“.
Spor o Grónsko, který naplno otřásá transatlantickými vazbami, se na první pohled zdá být splněným snem Kremlu. Dlouhodobou strategií Moskvy je vrazit klín mezi Spojené státy a Evropu, oslabit NATO a podkopat jednotu Západu. Pohled na amerického prezidenta, který hrozí svým nejbližším spojencům drakonickými cly kvůli arktickému ostrovu, vyvolává v ruských vládních kruzích neskrývané uspokojení. Podle serveru CNN ale v Kremlu panují obavy.
Austrálie prožívá během tamních letních prázdnin dramatické období. Oblíbené pláže v nejlidnatějším státě Nový Jižní Wales (NSW) se proměnily v nebezpečnou zónu. Během pouhých 48 hodin došlo ke čtyřem útokům žraloků, což vedlo k uzavření přibližně 40 pláží podél východního pobřeží, včetně ikonických míst v okolí Sydney.