Navzdory svým rozsáhlým zásobám ropy je Írán přesvědčen, že domácí jaderný program je klíčem k jeho národnímu sebeurčení a bezpečnosti. Ačkoliv se na první pohled může zdát zvláštní, že země s tak bohatými přírodními zdroji tolik usiluje o jadernou energii, hlubší pohled do historie ukazuje, že nejde jen o elektřinu – ale o důstojnost, nezávislost a odčinění kolonialismu.
Již během íránské revoluce v roce 1979 ayatolláh Rúholláh Chomejní doplnil k původním revolučním principům demokracie a islámu třetí pilíř – nezávislost. Tato myšlenka nezávislosti – zejména energetické a technologické – se stala klíčovým bodem íránské identity a dodnes formuje jeho postoj vůči Západu.
Západní politici, jako například současný americký viceprezident JD Vance, tvrdí, že íránská posedlost obohacováním uranu je jen zástěrkou pro vývoj jaderné zbraně. Vance se nedávno ptal: „Proč Írán potřebuje obohacovat uran daleko nad úroveň nutnou pro civilní využití?“ Podle něj Írán nemá žádné opodstatnění, proč porušuje své závazky v rámci nešíření jaderných zbraní.
Z íránského pohledu je však odpověď jiná. Obohacování uranu nad stanovenou hranici 3,67 %, která je považována za dostatečnou pro civilní účely, bylo reakcí na odstoupení Donalda Trumpa od jaderné dohody (JCPOA) v roce 2018. Írán tvrdí, že šlo o předem avizovaný krok v rámci tlaku na návrat k dohodě, kterou sám Západ porušil.
Kromě toho hraje klíčovou roli historické trauma z koloniálního vykořisťování. Írán byl v 19. a 20. století opakovaně ponižován zahraničními mocnostmi – od britské a ruské rivality až po svržení populárního premiéra Muhammada Mosaddeka CIA v roce 1953 kvůli jeho snaze zestátnit íránskou ropu. Pro Chomejního a jeho nástupce je energetická soběstačnost přímým projevem suverenity a odporu vůči západní dominanci.
Paradoxem je, že to byli právě Američané a Britové, kdo Íránu s jadernou energií pomohli začít v 70. letech v rámci programu „atomy pro mír“. Tehdejší šáh měl s americkým požehnáním ambiciózní plán vybudovat 23 jaderných elektráren. Ale po revoluci v roce 1979 Chomejní projekt pozastavil, když jej označil za symbol západní dekadence. Kvůli energetickým výpadkům, válce s Irákem a diplomatické izolaci však Írán začal v 80. letech svůj jaderný program potají obnovovat.
Postupně se z jaderné energie stal symbol národní hrdosti a technologického pokroku. Bývalý prezident Rafsandžání dokonce vyzval íránské vědce v zahraničí, aby se vrátili domů a pomohli budovat nový program. Írán si v 90. letech vytkl cíl pokrýt do roku 2005 až 20 % spotřeby elektřiny z jádra. V roce 2002 se však objevily důkazy o tajných zařízeních na obohacování uranu, čímž se spor s mezinárodním společenstvím naplno rozhořel.
Ačkoliv Írán tvrdí, že má podle mezinárodních dohod právo na mírové využití jaderné technologie, pro mnoho států zůstává otázkou, proč trvá na výrobě vlastního paliva, když může uran nakupovat. Pro Írán je však právě tato technologická soběstačnost symbolem toho, že jeho rozhodnutí se už nečiní v Londýně či Washingtonu, ale výhradně v Teheránu.
Jak shrnul bývalý prezident Hasan Rúhání: „Zvládnutí jaderného palivového cyklu je pro nás otázkou nejen energetiky, ale i národní identity a našeho místa ve světě.“
Přesto všechno však nelze popřít, že kvůli své neústupnosti Írán zaplatil vysokou cenu – diplomaticky, ekonomicky i lidsky. Otázkou zůstává, zda mu tato tvrdohlavost nakonec přinese kýženou bezpečnost a respekt, nebo ještě hlubší izolaci.
Prezident Spojených států Donald Trump ve své nové Národní bezpečnostní strategii tvrdí, že USA musí zachovat a posilovat dominanci svého finančního sektoru po celém světě. Tento 33-stránkový dokument představuje poměrně vzácné formální vysvětlení Trumpova pohledu na zahraniční politiku ze strany jeho administrativy a má potenciál utvářet priority americké politiky.
Evropa byla varována. Ruský prezident Vladimir Putin vede proti Ukrajině rozsáhlou válku už téměř čtyři roky a tento týden pohrozil, že Rusko je „právě teď připraveno“ i na válku s Evropou, pokud to bude nutné. Prezident Donald Trump zase ukázal, že Spojené státy jsou připraveny prodat Ukrajinu kvůli špinavé dohodě s Putinovým Ruskem. Nová americká Národní bezpečnostní strategie předepisuje „kultivování odporu vůči současné trajektorii Evropy v rámci evropských národů“. Kolik jasnějších varování ještě Evropa potřebuje?
Ukrajinští a američtí představitelé zahájili v sobotu v Miami již třetí den po sobě probíhajících rozhovorů. Washington uvedl, že se obě strany shodují na tom, že „skutečný pokrok“ bude záviset na ochotě Ruska ukončit válku. Se Stevem Witkoffem, zvláštním vyslancem Donalda Trumpa, a prezidentovým zetěm Jaredem Kushnerem se setkal přední ukrajinský vyjednavač Rustem Umerov a také Andrij Hnatov, náčelník štábu ozbrojených sil Kyjeva. Shrnutí jednání uvádí, že se obě strany shodly, že skutečný pokrok směrem k jakékoli dohodě závisí na připravenosti Ruska prokázat vážné odhodlání k dlouhodobému míru. Součástí toho by měly být kroky k deeskalaci a zastavení zabíjení.
Tchajwanská vláda vydala nařízení o ročním zablokování populární čínské sociální mediální aplikace. Stalo se tak poté, co platforma neprojevila ochotu spolupracovat s úřady ohledně obav spojených s podvody. Aplikace Xiaohongshu, známá také jako RedNote, si v posledních letech získala na oblibě mezi mladými Tchajwanci, kde nasbírala tři miliony uživatelů v demokratickém státě s 23 miliony obyvatel.
Nejvyšší soud Spojených států souhlasil, že rozhodne o ústavnosti snahy prezidenta Donalda Trumpa ukončit občanství získané narozením na území USA. Tím se soudci ujmou příležitosti přezkoumat otázku, která je od konce 19. století široce považována za ustálené právo. Přijetím odvolání se soud přímo zabývá podstatou kontroverze, které se letos již z velké části vyhnul. Tehdy se přiklonil na Trumpovu stranu, ale pouze z technických důvodů týkajících se způsobu, jakým nižší soudy řešily námitky proti tomuto nařízení.
Do ulic dnes vyrazí Mikulášové, andělé a čerti, ale Veroniku Žilkovou v Česku nepotkají. Známá herečka totiž prozradila, že s jednou ze svých dcer vyrazila do jedné z evropských metropolí. Agáta Hanychová ale podle všeho zůstala doma.
Nepříjemná atmosféra v posledních dnech zavládla kolem porodnice v Litoměřicích, kde došlo k úmrtí dvou novorozenců. Další dvě děti se podařilo resuscitovat. Případem se začala zabývat policie.
Internet zaplavily v pátek večer reakce na nejsmutnější možnou zprávu. Ve věku 55 let nás totiž opustil moderátor Patrik Hezucký, který v posledních dnech bojoval s vážnou nemocí. Zdrceným blízkým i kamarádům zesnulého kondolují slavné osobnosti i politici.
Tak se Jiřina Bohdalová dočkala. Legendární herečka se stala prababičkou, zatímco její dcera Simona Stašová se dočkala prvního vnoučete. Simonin syn Vojta a jeho manželka totiž přivítali na svět prvorozeného potomka.
Česko v pátek večer zasáhla smutná zpráva. Ve věku 55 let zemřel populární moderátor Patrik Hezucký, jehož proslavily roky úspěšného vysílání ranní show na Evropě 2, na kterém se podílel s kolegou Leošem Marešem. Hezucký strávil poslední dny v benešovské nemocnici, kde bojoval s blíže nespecifikovanou vážnou nemocí.
Generál Alexus Grynkewich, vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR), odmítl obavy z narušení evropské obrany v případě snížení počtu amerických vojáků na kontinentu. Generálova slova zazněla v belgickém Monsu, operačním velitelství Aliance, uprostřed obav evropských zemí o spolehlivost spojenectví se Spojenými státy. Generál Grynkewich vyjádřil důvěru v kapacity Evropy a Kanady a uvedl, že Aliance je „připravena čelit jakékoli krizi nebo nepředvídané události“ již dnes.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vydala novou, 33stránkovou Národní bezpečnostní strategii, která se zaměřuje na Evropu a varuje, že kontinent čelí hrozbě „civilizačního vymazání“. Prezident Trump popsal dokument jako „cestovní mapu“ pro zajištění toho, že Amerika zůstane „největším a nejúspěšnějším národem v lidské historii“. Strategie nastiňuje jeho vizi světa a způsob, jakým hodlá použít americkou vojenskou a ekonomickou sílu k jejímu dosažení.