Navzdory svým rozsáhlým zásobám ropy je Írán přesvědčen, že domácí jaderný program je klíčem k jeho národnímu sebeurčení a bezpečnosti. Ačkoliv se na první pohled může zdát zvláštní, že země s tak bohatými přírodními zdroji tolik usiluje o jadernou energii, hlubší pohled do historie ukazuje, že nejde jen o elektřinu – ale o důstojnost, nezávislost a odčinění kolonialismu.
Již během íránské revoluce v roce 1979 ayatolláh Rúholláh Chomejní doplnil k původním revolučním principům demokracie a islámu třetí pilíř – nezávislost. Tato myšlenka nezávislosti – zejména energetické a technologické – se stala klíčovým bodem íránské identity a dodnes formuje jeho postoj vůči Západu.
Západní politici, jako například současný americký viceprezident JD Vance, tvrdí, že íránská posedlost obohacováním uranu je jen zástěrkou pro vývoj jaderné zbraně. Vance se nedávno ptal: „Proč Írán potřebuje obohacovat uran daleko nad úroveň nutnou pro civilní využití?“ Podle něj Írán nemá žádné opodstatnění, proč porušuje své závazky v rámci nešíření jaderných zbraní.
Z íránského pohledu je však odpověď jiná. Obohacování uranu nad stanovenou hranici 3,67 %, která je považována za dostatečnou pro civilní účely, bylo reakcí na odstoupení Donalda Trumpa od jaderné dohody (JCPOA) v roce 2018. Írán tvrdí, že šlo o předem avizovaný krok v rámci tlaku na návrat k dohodě, kterou sám Západ porušil.
Kromě toho hraje klíčovou roli historické trauma z koloniálního vykořisťování. Írán byl v 19. a 20. století opakovaně ponižován zahraničními mocnostmi – od britské a ruské rivality až po svržení populárního premiéra Muhammada Mosaddeka CIA v roce 1953 kvůli jeho snaze zestátnit íránskou ropu. Pro Chomejního a jeho nástupce je energetická soběstačnost přímým projevem suverenity a odporu vůči západní dominanci.
Paradoxem je, že to byli právě Američané a Britové, kdo Íránu s jadernou energií pomohli začít v 70. letech v rámci programu „atomy pro mír“. Tehdejší šáh měl s americkým požehnáním ambiciózní plán vybudovat 23 jaderných elektráren. Ale po revoluci v roce 1979 Chomejní projekt pozastavil, když jej označil za symbol západní dekadence. Kvůli energetickým výpadkům, válce s Irákem a diplomatické izolaci však Írán začal v 80. letech svůj jaderný program potají obnovovat.
Postupně se z jaderné energie stal symbol národní hrdosti a technologického pokroku. Bývalý prezident Rafsandžání dokonce vyzval íránské vědce v zahraničí, aby se vrátili domů a pomohli budovat nový program. Írán si v 90. letech vytkl cíl pokrýt do roku 2005 až 20 % spotřeby elektřiny z jádra. V roce 2002 se však objevily důkazy o tajných zařízeních na obohacování uranu, čímž se spor s mezinárodním společenstvím naplno rozhořel.
Ačkoliv Írán tvrdí, že má podle mezinárodních dohod právo na mírové využití jaderné technologie, pro mnoho států zůstává otázkou, proč trvá na výrobě vlastního paliva, když může uran nakupovat. Pro Írán je však právě tato technologická soběstačnost symbolem toho, že jeho rozhodnutí se už nečiní v Londýně či Washingtonu, ale výhradně v Teheránu.
Jak shrnul bývalý prezident Hasan Rúhání: „Zvládnutí jaderného palivového cyklu je pro nás otázkou nejen energetiky, ale i národní identity a našeho místa ve světě.“
Přesto všechno však nelze popřít, že kvůli své neústupnosti Írán zaplatil vysokou cenu – diplomaticky, ekonomicky i lidsky. Otázkou zůstává, zda mu tato tvrdohlavost nakonec přinese kýženou bezpečnost a respekt, nebo ještě hlubší izolaci.
Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo vládě novelu zákona o důchodovém pojištění. Návrh obsahuje několik praktických změn, které reagují na potřeby seniorů, zkušenosti z praxe i na současnou situaci na trhu práce i v ekonomice. Zavádí pravidelné navyšování důchodů od 80 let věku, posiluje motivaci u pracujících seniorů a upřesňuje pravidla pro výplatu důchodů do zahraničí.
Nikomu asi není třeba vysvětlovat, čím synem je princ Harry. Je to už téměř třicet let, co ještě jako nezletilý přišel o jednoho z rodičů. Princeznu Dianu si její mladší syn uchovává ve vzpomínkách. A také v receptech, jak vyšlo najevo.
Vědci poprvé objevil atmosféru obklopující kamennou planetu podobnou Zemi, která se nachází v obyvatelné zóně vzdálené hvězdy. Tento objevu poskytuje dosud nejsilnější důkaz, že ve vesmíru mohou existovat světy s podmínkami podobnými těm na naší planetě.
Úspěch bezpilotních letounů při pronikání hluboko nad ruské území odhaluje zásadní limity a strukturální slabiny tamní protivzdušné obrany. Obranný systém byl totiž historicky navržen především pro zachycení konvenčních vojenských letadel, balistických raket nebo křižujících střel, nikoliv pro detekci malých a pomalu letících dronů. Moderní bezpilotní prostředky jsou pro tradiční radarové systémy těžko sledovatelné, což znesnadňuje jejich včasnou identifikaci i zaměření.
Současná medicína zaměřená na zdravé stárnutí se dosud věnovala především dospělé populaci, u níž usiluje o zpomalení či zvrácení funkčního poklesu způsobeného desetiletími nahromaděného poškození. Jak ale upozorňuje mezinárodní tým odborníků v odborném článku publikovaném v časopise Nature Health, tento přístup přichází o kritické okno příležitosti. Preventivní zásahy a diagnostika by totiž měly začínat od nejranějších fází života.
Lidé by měli omezit konzumaci alkoholu na maximálně jeden nápoj denně, vyplývá ze studie mezinárodního týmu vědců zveřejněné v odborném časopise Journal of Studies on Alcohol and Drugs. Tento závěr se liší od oficiálních amerických výživových doporučení, která v minulosti radila mužům limit dvou nápojů a ženám jednoho. Nejnovější verze těchto vládních pokynů, kterou vydala Trumpova administrativa, je však méně konkrétní a obecně doporučuje pouze pít méně alkoholu pro dosažení lepšího zdraví.
Průzkum veřejného mínění thinktanku Evropská rada pro mezinárodní vztahy v patnácti zemích ukázal, že dvě třetiny občanů Evropské unie považují opětovný návrat Velké Británie do tohoto společenství za velmi dobrý, dobrý nebo neutrální nápad.
Americký viceprezident JD Vance a jeho manželka Usha oznámili narození svého čtvrtého dítěte, chlapce jménem Alec Neel Vance. Jedná se o první případ po více než 150 letech, kdy se úřadujícímu viceprezidentovi narodil potomek.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio prohlásil, že se Írán snaží využít Hormuzský průliv jako páku v probíhajícím blízkovýchodním konfliktu, a vyzval ostatní země k vyvinutí tlaku na ochranu globální námořní dopravy. Před odletem na setkání ministrů zahraničí Sdružení národů jihovýchodní Asie na Filipínách uvedl, že se někteří lidé v Íránu snaží průliv ovládnout.
Evropští nacionalističtí a populističtí lídři, pro které byla dříve aliance s americkým prezidentem Donaldem Trumpem výhodou, začínají měnit svůj přístup. Před nadcházejícími klíčovými volbami v roce 2027 v zemích jako Itálie, Francie či Polsko se americká podpora mění spíše v přítěž.
Britský deník The Independent zveřejnil podrobnou zprávu o narůstajících rizicích konzumace vysoce průmyslově zpracovaných potravin (UPF), které podle vědeckých poznatků prokazatelně poškozují lidské zdraví, urychlují stárnutí organismu a vedou k nadbytečnému příjmu kalorií.
Administrace prezidenta Donalda Trumpa poprvé v historii aktivovala přísně tajný a dosud nikdy nepoužitý právní proces určený k rychlé deportaci cizích státních příslušníků označených za „cizí teroristy“ nebo jejich rodinné příslušníky. Ministerstvo spravedlnosti podalo historicky první žádost k Zvláštnímu soudu pro vyhoštění cizích teroristů (Alien Terrorist Removal Court – ATRC), který od svého založení zákonem v roce 1996 zůstával zcela neaktivní. Detaily podání z 15. července jsou zapečetěné a průvodní dokumentace podléhá utajení.