Americká administrativa tvrdí, že vývoz ropy z oblasti Blízkého východu se po válečném konfliktu vrátil k normálu. Ministr energetiky Chris Wright uvedl, že objem vyvážené suroviny dosáhl předválečné úrovně a v neděli ji dokonce překonal. Podle něj k tomu přispěla koordinovaná vojenská pomoc Spojených států a jejich arabských spojenců v Hormuzském průlivu spolu s maximálním využitím alternativních ropovodů. Tato tvrzení však narážejí na rozpor s pozorovanými daty o reálném námořním provozu v regionu.
Podle Wrighta se sedmidenní průměr průtoku ropy skrze Hormuzský průliv vyšplhal na téměř devět milionů barelů denně. Dalších pět až sedm milionů barelů denně má podle něj proudit přes ropovody a další exportní zařízení, která strategickou úžinu obcházejí. Celkový vývoz z regionu tak má dosahovat zhruba patnácti milionů barelů denně, přičemž během samotné neděle mělo Blízký východ opustit dokonce více než dvacet milionů barelů. Ministerstvo energetiky trvá na tom, že ve spolupráci s armádou disponuje nejpřesnějšími údaji o pohybu ropy.
Sledování námořní dopravy však nabízí podstatně odlišný obraz. Analytická společnost Kpler, která k mapování pohybu tankerů využívá satelitní snímky a transpondéry, zaznamenala v Hormuzském průlivu za celý minulý týden pouze 84 plavidel. Během zmíněné neděle proplulo úžinou pouhých devět lodí. Pro srovnání, před vypuknutím konfliktu procházelo průlivem běžně přes sto plavidel denně. Takto nízký počet lodí podle odborníků nemůže přepravit objemy ropy, které americká administrativa uvádí.
Odborníci z analytických společností podle CNN upozorňují, že rozpor mezi oficiálními prohlášeními a realitou na moři je neobhajitelný. Analýza banky JPMorgan odhaduje skutečný objem ropy opouštějící Hormuzský průliv na přibližně čtyři miliony barelů denně, což představuje méně než polovinu Wrightem uváděného čísla. Ani započtení plavidel se vypnutými transpondéry, které se snaží pohybovat utajeně, podle analytiků nepokrývá tak výrazný rozdíl v číslech.
Tvrzení o vysokém využití obchvatných ropovodů se naopak zdají být reálnější. Saúdskoarabský ropovod propojený s Červeným mořem dokázal přesměrovat až pět milionů barelů denně. Přestože v oblasti průlivu Báb al-Mandab přetrvávají hrozby ze strany íránských spojenců, provoz na této trase zůstává relativně stabilní. Regionální infrastruktura má však své fyzické limity a ani maximální kapacita ropovodů nestačí k dosažení celkových čísel prezentovaných Washingtonem.
Situaci na místě komplikuje trvající bezpečnostní riziko. Přestože prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že Spojené státy mají Hormuzský průliv pod kontrolou, komerční plavidla vyžadují k průjezdu vojenský doprovod. Během konfliktu bylo napadeno více než šedesát lodí, přičemž si útoky vyžádaly oběti na životě i zranění mezi posádkami. Mnohé přepravní společnosti proto zdráhají vysílat své tankery do ohrožených vod bez absolutní jistoty bezpečného průjezdu.
Představitelé energetického trhu se domnívají, že cílem rétoriky americké administrativy je psychologické působení na trhy a snaha o stlačení cen ropy dolů. Trh sice na válečný šok reagoval relativně mírným růstem cen, to je však přisuzováno spíše celkovému poklesu globální poptávky a čerpání čínských zásob než plnému obnovení dodávek. Jednorázové výkyvy v provozu navíc podle analytiků nezaručují dlouhodobou stabilitu, pokud závisí na neustálém vojenském zajištění celé oblasti.
Kromě oficiální dopravy se v oblasti pohybuje i část stínové flotily. Některá plavidla vypínají své sledovací systémy nebo se plaví pod falešnou vlajkou, aby zakryla přepravu sankcionované íránské ropy. Zda americké ministerstvo energetiky započítává do svých statistik i tyto nelegální či utajované transporty, zůstává nejasné. Rozpor mezi oficiálními vládními daty a nezávislými pozorováními tak nadále vyvolává pochybnosti o skutečné situaci na globálním trhu s ropou.
Ruský novinář a spoluzakladatel listu Novaja gazeta Dmitrij Muratov v rozhovoru pro stanici BBC prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin už nemůže v případě konfliktu na Ukrajině hovořit o vítězství. Držitel Nobelovy ceny za mír poukázal na to, že po letech bojů, které si vyžádaly obrovské množství lidských životů, nelze žádný výsledek považovat za skutečný úspěch. Podle jeho slov je situace na Ukrajině taková, že zemi lze sice zničit, nikoli však plně podrobit. Další eskalaci navíc vidí jako reálné riziko, které by mohlo vést až k použití jaderných zbraní.
Vlny veder ve Velké Británii způsobují vážné zdravotní komplikace zdravotním sestrám, které v nemocnicích pracují v teplotách přesahujících 30 °C. Britský odborový svaz zdravotnického personálu Royal College of Nursing (RCN) varoval, že ošetřovatelský personál během svých směn kolabuje, přičemž v některých případech dochází i k epileptickým záchvatům a dalším kolapsovým stavům. Generální tajemnice RCN Nicola Ranger uvádí, že zdravotníci čelí selhání ze strany zaměstnavatelů i celé infrastruktury, která není na extrémní výkyvy počasí připravena.
Americká administrativa tvrdí, že vývoz ropy z oblasti Blízkého východu se po válečném konfliktu vrátil k normálu. Ministr energetiky Chris Wright uvedl, že objem vyvážené suroviny dosáhl předválečné úrovně a v neděli ji dokonce překonal. Podle něj k tomu přispěla koordinovaná vojenská pomoc Spojených států a jejich arabských spojenců v Hormuzském průlivu spolu s maximálním využitím alternativních ropovodů. Tato tvrzení však narážejí na rozpor s pozorovanými daty o reálném námořním provozu v regionu.
Na Nový rok se lidem opět automaticky zvýší důchody. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) představil první odhady výše pravidelné valorizace. Důchodci by si od ledna mohli polepšit až o šest stovek korun.
V Česku se během tohoto srpnového týdne umoudřilo počasí, ale již nadcházející víkend přinese návrat tropických teplot. Odpolední maxima nakonec vystoupají až na 36 stupňů. Vyplývá to z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Celý svět před časem s napětím sledoval boj britské princezny Kate se zákeřnou rakovinou. Dobře to naštěstí dopadlo, takže manželka prince Williama může s ostatními pacienty sdílet své osobní zkušenosti. Na co si vzpomněla tentokrát?
Dvouměsíční letní prázdniny vznikaly pro úplně jinou ekonomiku a společnost. Dnes stát prakticky současně vyšle rodinám se školáky signál: právě teď jeďte na dovolenou. Výsledkem jsou dražší hotely a zájezdy, přeplněná letoviska, kolony a dva měsíce, kdy firmy bojují se souběhem dovolených. Hotely přitom mimo sezonu zejí prázdnotou.
Americký prezident Donald Trump přiznal neobvyklé manévry během červencového návratu ze summitu NATO v Turecku. Zapříčinily je obavy o bezpečnost šéfa Bílého domu. Kritici nicméně poukazují na to, že desítky jiných lidí byly potenciálně v ohrožení.
Vasyl Krupych moc dobře ví, co znamená bojovat za Ukrajinu. Kulometčík, který přežil mrazivé a děsivé scény na bojištích v východním Donbasu, se při ruském náporu střídavě modlil a plakal. Ačkoliv brutalitu nepřátel přečkal, loni v prosinci při službě v týlu ho napadli vlastní krajané.
Klimatická krize spojená s extrémními vlnami veder proměňuje evropský kontinent a výrazně zhoršuje sucho, které region zasáhlo. Závěry vědecké analýzy ukázaly, že extrémně horký vzduch doslova vysává vlhkost z řek, jezer, půdy i vegetace. V západní Evropě zvýšilo globální oteplování pravděpodobnost vzniku takto horké atmosféry osmdesátkrát, zatímco ve východních částech kontinentu čtyřicetkrát. Znečištění z fosilních paliv pak způsobilo, že k takto silnému vysušení půdy dochází v západní Evropě pětkrát a ve východní dokonce jedenáctkrát častěji.
Kreml již neuvažuje o navrácení žádného okupovaného ukrajinského území v rámci případné mírové dohody. Namísto toho trvá na úplném ovládnutí Doněcké oblasti, tvrdí agentura Bloomberg s odvoláním na informované zdroje.
Německá vláda schválila návrh zákona, který výrazně rozvolňuje omezení uvalená na tamní zpravodajské služby v poválečném období. K tomuto kroku kabinet přistoupil v reakci na dva závažné útoky z posledního měsíce, jež poukázaly na trhliny v bezpečnostním systému země. Kontroverzní změny, které ještě musí projít parlamentem, plně odpovídají požadavkům civilní i vojenské rozvědky. Obě složky si dlouhodobě stěžovaly, že Německo v bezpečnostních možnostech zaostává za svými spojenci i protivníky.