Americká administrativa tvrdí, že vývoz ropy z oblasti Blízkého východu se po válečném konfliktu vrátil k normálu. Ministr energetiky Chris Wright uvedl, že objem vyvážené suroviny dosáhl předválečné úrovně a v neděli ji dokonce překonal. Podle něj k tomu přispěla koordinovaná vojenská pomoc Spojených států a jejich arabských spojenců v Hormuzském průlivu spolu s maximálním využitím alternativních ropovodů. Tato tvrzení však narážejí na rozpor s pozorovanými daty o reálném námořním provozu v regionu.
Podle Wrighta se sedmidenní průměr průtoku ropy skrze Hormuzský průliv vyšplhal na téměř devět milionů barelů denně. Dalších pět až sedm milionů barelů denně má podle něj proudit přes ropovody a další exportní zařízení, která strategickou úžinu obcházejí. Celkový vývoz z regionu tak má dosahovat zhruba patnácti milionů barelů denně, přičemž během samotné neděle mělo Blízký východ opustit dokonce více než dvacet milionů barelů. Ministerstvo energetiky trvá na tom, že ve spolupráci s armádou disponuje nejpřesnějšími údaji o pohybu ropy.
Sledování námořní dopravy však nabízí podstatně odlišný obraz. Analytická společnost Kpler, která k mapování pohybu tankerů využívá satelitní snímky a transpondéry, zaznamenala v Hormuzském průlivu za celý minulý týden pouze 84 plavidel. Během zmíněné neděle proplulo úžinou pouhých devět lodí. Pro srovnání, před vypuknutím konfliktu procházelo průlivem běžně přes sto plavidel denně. Takto nízký počet lodí podle odborníků nemůže přepravit objemy ropy, které americká administrativa uvádí.
Odborníci z analytických společností podle CNN upozorňují, že rozpor mezi oficiálními prohlášeními a realitou na moři je neobhajitelný. Analýza banky JPMorgan odhaduje skutečný objem ropy opouštějící Hormuzský průliv na přibližně čtyři miliony barelů denně, což představuje méně než polovinu Wrightem uváděného čísla. Ani započtení plavidel se vypnutými transpondéry, které se snaží pohybovat utajeně, podle analytiků nepokrývá tak výrazný rozdíl v číslech.
Tvrzení o vysokém využití obchvatných ropovodů se naopak zdají být reálnější. Saúdskoarabský ropovod propojený s Červeným mořem dokázal přesměrovat až pět milionů barelů denně. Přestože v oblasti průlivu Báb al-Mandab přetrvávají hrozby ze strany íránských spojenců, provoz na této trase zůstává relativně stabilní. Regionální infrastruktura má však své fyzické limity a ani maximální kapacita ropovodů nestačí k dosažení celkových čísel prezentovaných Washingtonem.
Situaci na místě komplikuje trvající bezpečnostní riziko. Přestože prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že Spojené státy mají Hormuzský průliv pod kontrolou, komerční plavidla vyžadují k průjezdu vojenský doprovod. Během konfliktu bylo napadeno více než šedesát lodí, přičemž si útoky vyžádaly oběti na životě i zranění mezi posádkami. Mnohé přepravní společnosti proto zdráhají vysílat své tankery do ohrožených vod bez absolutní jistoty bezpečného průjezdu.
Představitelé energetického trhu se domnívají, že cílem rétoriky americké administrativy je psychologické působení na trhy a snaha o stlačení cen ropy dolů. Trh sice na válečný šok reagoval relativně mírným růstem cen, to je však přisuzováno spíše celkovému poklesu globální poptávky a čerpání čínských zásob než plnému obnovení dodávek. Jednorázové výkyvy v provozu navíc podle analytiků nezaručují dlouhodobou stabilitu, pokud závisí na neustálém vojenském zajištění celé oblasti.
Kromě oficiální dopravy se v oblasti pohybuje i část stínové flotily. Některá plavidla vypínají své sledovací systémy nebo se plaví pod falešnou vlajkou, aby zakryla přepravu sankcionované íránské ropy. Zda americké ministerstvo energetiky započítává do svých statistik i tyto nelegální či utajované transporty, zůstává nejasné. Rozpor mezi oficiálními vládními daty a nezávislými pozorováními tak nadále vyvolává pochybnosti o skutečné situaci na globálním trhu s ropou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.