Americká administrativa tvrdí, že vývoz ropy z oblasti Blízkého východu se po válečném konfliktu vrátil k normálu. Ministr energetiky Chris Wright uvedl, že objem vyvážené suroviny dosáhl předválečné úrovně a v neděli ji dokonce překonal. Podle něj k tomu přispěla koordinovaná vojenská pomoc Spojených států a jejich arabských spojenců v Hormuzském průlivu spolu s maximálním využitím alternativních ropovodů. Tato tvrzení však narážejí na rozpor s pozorovanými daty o reálném námořním provozu v regionu.
Podle Wrighta se sedmidenní průměr průtoku ropy skrze Hormuzský průliv vyšplhal na téměř devět milionů barelů denně. Dalších pět až sedm milionů barelů denně má podle něj proudit přes ropovody a další exportní zařízení, která strategickou úžinu obcházejí. Celkový vývoz z regionu tak má dosahovat zhruba patnácti milionů barelů denně, přičemž během samotné neděle mělo Blízký východ opustit dokonce více než dvacet milionů barelů. Ministerstvo energetiky trvá na tom, že ve spolupráci s armádou disponuje nejpřesnějšími údaji o pohybu ropy.
Sledování námořní dopravy však nabízí podstatně odlišný obraz. Analytická společnost Kpler, která k mapování pohybu tankerů využívá satelitní snímky a transpondéry, zaznamenala v Hormuzském průlivu za celý minulý týden pouze 84 plavidel. Během zmíněné neděle proplulo úžinou pouhých devět lodí. Pro srovnání, před vypuknutím konfliktu procházelo průlivem běžně přes sto plavidel denně. Takto nízký počet lodí podle odborníků nemůže přepravit objemy ropy, které americká administrativa uvádí.
Odborníci z analytických společností podle CNN upozorňují, že rozpor mezi oficiálními prohlášeními a realitou na moři je neobhajitelný. Analýza banky JPMorgan odhaduje skutečný objem ropy opouštějící Hormuzský průliv na přibližně čtyři miliony barelů denně, což představuje méně než polovinu Wrightem uváděného čísla. Ani započtení plavidel se vypnutými transpondéry, které se snaží pohybovat utajeně, podle analytiků nepokrývá tak výrazný rozdíl v číslech.
Tvrzení o vysokém využití obchvatných ropovodů se naopak zdají být reálnější. Saúdskoarabský ropovod propojený s Červeným mořem dokázal přesměrovat až pět milionů barelů denně. Přestože v oblasti průlivu Báb al-Mandab přetrvávají hrozby ze strany íránských spojenců, provoz na této trase zůstává relativně stabilní. Regionální infrastruktura má však své fyzické limity a ani maximální kapacita ropovodů nestačí k dosažení celkových čísel prezentovaných Washingtonem.
Situaci na místě komplikuje trvající bezpečnostní riziko. Přestože prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že Spojené státy mají Hormuzský průliv pod kontrolou, komerční plavidla vyžadují k průjezdu vojenský doprovod. Během konfliktu bylo napadeno více než šedesát lodí, přičemž si útoky vyžádaly oběti na životě i zranění mezi posádkami. Mnohé přepravní společnosti proto zdráhají vysílat své tankery do ohrožených vod bez absolutní jistoty bezpečného průjezdu.
Představitelé energetického trhu se domnívají, že cílem rétoriky americké administrativy je psychologické působení na trhy a snaha o stlačení cen ropy dolů. Trh sice na válečný šok reagoval relativně mírným růstem cen, to je však přisuzováno spíše celkovému poklesu globální poptávky a čerpání čínských zásob než plnému obnovení dodávek. Jednorázové výkyvy v provozu navíc podle analytiků nezaručují dlouhodobou stabilitu, pokud závisí na neustálém vojenském zajištění celé oblasti.
Kromě oficiální dopravy se v oblasti pohybuje i část stínové flotily. Některá plavidla vypínají své sledovací systémy nebo se plaví pod falešnou vlajkou, aby zakryla přepravu sankcionované íránské ropy. Zda americké ministerstvo energetiky započítává do svých statistik i tyto nelegální či utajované transporty, zůstává nejasné. Rozpor mezi oficiálními vládními daty a nezávislými pozorováními tak nadále vyvolává pochybnosti o skutečné situaci na globálním trhu s ropou.
Řada nedávných incidentů napříč Evropou ukazuje na koordinovanou stínovou válku ze strany Ruska. Útoky dronů na železniční tratě na západě Ukrajiny těsně minuly bývalé vysoké představitele včetně Carla Bildta a Borise Johnsona. Současně došlo k sestřelení ozbrojeného dronu nad Litvou nebo k výbuchům v italském zbrojním závodě. Podle analytiků z Centra pro analýzu evropské politiky se nejedná o náhodné události, ale o systematickou kampaň s cílem destabilizovat západní demokracie.
Lidé při nakupování v supermarketech stále častěji řeší složení potravin a obávají se vlivu ultrazpracovaných výrobků na své zdraví. Tyto potraviny bývají spojovány s řadou zdravotních problémů, včetně obezity, kardiovaskulárních chorob či cukrovky druhého typu.
Vzestup krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) vyvolává obavy i mezi jejími potenciálními spojenci v Evropě. Zatímco v domácím prostředí dosahuje strana rekordní podpory, řada evropských pravicově populistických uskupení od ní drží odstup. Důvodem k ostražitosti jsou především radikální postoje německé strany a její vazby na extremismus. K úspěchu AfD tak sice gratulovali někteří lídři, největší evropské strany tohoto spektra však mlčí, upozornila CNN.
Operativní složka Bílého domu oznámila záměr zrušit kongresové finance ve výši 810 milionů dolarů určené na pomoc uprchlíkům, imigrantům a dalším službám. Americká administrativa považuje tyto vládní výdaje za zbytečné a škodlivé pro daňové poplatníky. Návrh na škrtání výdajů zaslal prezident Donald Trump předsedovi Sněmovny reprezentantů Miku Johnsonovi. Tento krok okamžitě vyvolal ostré reakce z řad zákonodárců, kteří postup označují za nezákonný.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že konflikt mezi Spojenými státy a Íránem může ukončit pouze vyjednané řešení. Učinil tak poté, co americký prezident Donald Trump veřejně odmítl návrh na opětovné otevření Hormuzského průlivu. Šéf íránské diplomacie uvedl, že Teherán nyní čeká na definitivní oficiální odpověď ze strany Washingtonu. Zároveň poukázal na to, že americká hlava státu v minulosti učinila řadu rozporuplných prohlášení.
Ministři zahraničí Ruska a Německa se sešli v New Yorku na okraj Valného shromáždění OSN k prvním vzájemným jednáním od počátku ruské invaze na Ukrajinu. Vztahy mezi Moskvou a Berlínem, který patří mezi blízké spojence Kyjeva, zůstávaly dlouhodobě zmrazené. K dalšímu vyostření napětí přispěl nedávný dronový incident na letišti Lipsko/Halle ve východním Německu. Osobní rozhovor obou diplomatů potvrdili oficiální zástupci obou zúčastněných stran.
Inženýr Organizace spojených národů Ahmed Alyan strávil celý den odklízením jednoho z úseků ulice Bejrút ve čtvrti Tel al-Hawa v Pásmu Gazy. Nekonečná práce uprostřed hromad suti mu připomíná pokus vyprázdnit moře pomocí obyčejné lžíce. Někdejší rušná třída plná obchodů, kanceláří a domů je v současnosti téměř liduprázdná. Cestu blokují hromady kamení, trosky zničených budov a na řadě míst vytékají z poškozené kanalizace splašky.
Polsko výrazně zrychluje své investice do obrany a zařazuje se mezi nejrychleji zbrojící země rozvinutého světa. Severně od Varšavy v obci Czosnów vyrostl na místě bývalého kukuřičného pole nový technologický závod na výrobu zbraní. Tento krok ilustruje širší strategii země, která se posouvá od pouhého dovozu vojenské techniky k její domácí produkci. Polská vláda tím reaguje na bezpečnostní hrozby v regionu a zároveň se snaží podpořit domácí hospodářský růst.
V malé indické vesnici Tarluvada v jižním státě Ándhrapradéš vyvolal plán na výstavbu obřího datového centra společnosti Google vlnu odporu mezi místními obyvateli. Projekt v hodnotě patnácti miliard dolarů měl podle původních slibů státních úředníků přinést chudému regionu pracovní příležitosti a hospodářský rozmach. Místní zemědělci však nyní upozorňují na odebírání půdy a neplnění daných příslibů ze strany vlády. Nabyté pozemky stát malým rolníkům postupně zabavuje a připravuje je pro stavební práce.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva přidal dalších 61 společností na seznam firem spojených s izraelskými osadami na okupovaném Západním břehu Jordánu. Organizace tyto podniky obviňuje z podílu na porušování lidských práv Palestinců prostřednictvím jejich obchodních aktivit v regionu. Drtivá většina z dotčených společností má své sídlo přímo v Izraeli.
Válka v Íránu výrazně narušila globální dodávky ropy a zemního plynu, což vede ke snížení celosvětových emisí oxidu uhličitého. Mnohé země postupně přecházejí od krátkodobých opatření, jako jsou dotace či daňové úlevy, k dlouhodobým politikám omezujícím využívání fosilních paliv. Tento vývoj by mohl trvale oslabit celosvětovou poptávku po ropě a plynu. Řada států v reakci na situaci v Hormuzském průlivu začíná masivněji investovat do elektromobility a obnovitelných zdrojů energie.
Obyvatelé ukrajinského hlavního města se připravují na příchod nadcházející zimy v podmínkách neustálých ruských útoků a hrozby rozsáhlých výpadků energií. Kyjev se od konce srpna fakticky proměnil ve frontové město, přičemž nálety bezpilotních prostředků a raket probíhají běžně i během dne. Místní obyvatelé tak čelí neustálému přerušování práce i výuky ve školách a hustý dým z hořících objektů se stává součástí všedních dnů. Mnoho rodin proto v současnosti aktivně shání generátory, zásoby jídla a prostředky pro přežití bez tepla a vody.