Nejvyšší soud Spojených států amerických se blíží ke konci svého funkčního období a očekává se, že ještě dnes vydá rozhodnutí v několika zásadních případech. Justice se snaží uzavřít agendu před odchodem na letní přestávku, která obvykle začíná na konci června, avšak k rozhodnutí stále zbývá dvacet kauz. Tento vysoký počet nedořešených případů vyvolává spekulace, že soudci mají oproti běžnému harmonogramu zpoždění. Klíčová část zbývajících sporů se přitom soustředí na rozsáhlé nároky prezidenta Donalda Trumpa ohledně pravomocí hlavy státu.
Mezi osmi nejdůležitějšími body, o kterých by měl soud tento týden rozhodnout, jsou Trumpovy snahy o omezení automatického získávání občanství narozením na území USA, možnost libovolně propustit šéfy většiny nezávislých vládních agentur nebo odvolání stávajícího guvernéra Federálního rezervního systému. Kromě toho se soud zabývá podněty ze Západní Virginie a Idaha ohledně platnosti zákonů, které zhruba v polovině amerických států zakazují transgenderovým dívkám a ženám sportovat ve veřejných školách a na univerzitách. Očekávají se také verdikty ve dvou volebních kauzách a ve sporu o takzvané geofence zatykače, které policii umožňují plošně shromažďovat historii polohy uživatelů mobilních telefonů v blízkosti míst činů.
Souběžně s rozhodováním soudu se vyostřuje situace na mezinárodní scéně, kde nová vlna vzájemných vojenských úderů mezi Spojenými státy a Íránem dál podkopává křehkou prozatímní mírovou dohodu. Teherán v neděli reagoval na americké útoky v jižním Íránu vysláním dronů a raket na cíle v Bahrajnu a Kuvajtu a pohrozil úplným zastavením diplomatických rozhovorů o ukončení války. Donald Trump v reakci na to pohrozil Íránu masivním násilím, které by zajistilo, že tato země přestane existovat. K situaci se vyjádřil i Joe Biden, který na galavečeru Demokratické strany v Marylandu prohlásil, že Trump poškodil postavení Ameriky ve světě více než jakýkoli jiný prezident v historii.
Na domácí scéně mezitím ministr pro vnitřní bezpečnost Markwayne Mullin vyzval migranty s dočasným chráněným statusem, aby si zažádali o trvalý pobyt, nebo ze země odešli. Reagoval tak na nedávné rozhodnutí Nejvyššího soudu, které zbavilo humanitární ochrany stovky tisíc imigrantů. Kritice čelí také netransparentní úřad Bílého domu, obsazený veterány z Muskova „ministerstva pro efektivitu vlády“ (Doge), který v tichosti přestavěl některé citlivé vládní weby pro pasové žádosti či registraci voličů způsobem, který podle kritiků porušuje federální zákony.
Vlastenecké cítění obyvatel USA přitom podle nového průzkumu AP-NORC v posledním desetiletí výrazně pokleslo. Američané jsou méně hrdí na historii své země i na fungování tamní demokracie, přičemž propad zaznamenala i hrdost na armádu a globální politický vliv. Tento trend potvrzuje i průzkum agentury Gallup, podle něhož je pouze 53 % dospělých Američanů extrémně nebo velmi hrdých na své občanství, což je nejnižší hodnota od roku 2001. Pokles hrdosti souvisí s bouřlivým obdobím zahrnujícím Trumpovo první funkční období, pandemii koronaviru, rostoucí inflaci za prezidenta Bidena a nynější Trumpovy agresivní kroky po návratu do Bílého domu, přičemž největší rozčarování vyjadřují příznivci Demokratické strany.
Ve Washingtonu se mezitím terčem humoru stalo nucené přejmenování Kennedyho centra pro múzická umění. Donald Trump se minulý rok dosadil do čela této instituce a jím jmenovaná správní rada rozhodla o přejmenování komplexu na Trumpovo Kennedyho centrum. Soud však minulý měsíc označil umístění Trumpova jména na mramorovou fasádu za nezákonné a nařídil jeho odstranění. Během nedělního předávání ceny Marka Twaina za americký humor, kterou letos získal komik Bill Maher, si tak účinkující včetně herce Woodyho Harrelsona před publikem utahovali z narychlo zakrytého lešení před budovou a slábnoucího vlivu amerického prezidenta.
Ceny leteckého paliva ve světě sice prudce klesají, ale ceny letenek a poplatků pro cestující zůstávají na vysoké úrovni. Aerolinky přitom na začátku letošního roku zdůvodňovaly zdražování právě nutností pokrýt skokový nárůst nákladů na palivo, které po vypuknutí války v Íránu přechodně zdražilo zhruba na dvojnásobek.
První letní úplněk, který je tradičně označován jako jahodový, dosáhne v tomto týdnu extrémní polohy na jihovýchodě. Následně opíše neobvykle nízkou dráhu nad nočním obzorem. Pro lidi na severní polokouli půjde o nejníže položený Měsíc až do roku 2043. Na jižní polokouli naopak obyvatelé zažijí přesně opačný jev.
Nejvyšší soud Spojených států amerických se blíží ke konci svého funkčního období a očekává se, že ještě dnes vydá rozhodnutí v několika zásadních případech. Justice se snaží uzavřít agendu před odchodem na letní přestávku, která obvykle začíná na konci června, avšak k rozhodnutí stále zbývá dvacet kauz. Tento vysoký počet nedořešených případů vyvolává spekulace, že soudci mají oproti běžnému harmonogramu zpoždění. Klíčová část zbývajících sporů se přitom soustředí na rozsáhlé nároky prezidenta Donalda Trumpa ohledně pravomocí hlavy státu.
Rozsáhlý výzkum neziskové organizace International Council on Clean Transportation ukázal, že expozice toxickému znečištění z motorových vozidel zapříčiňuje ve Spojených státech v průměru přibližně pět úmrtí každou hodinu. Jen za rok 2024 bylo zplodinám ze silniční dopravy přičteno více než 41 800 předčasných úmrtí. Analýza, která vyhodnocovala emise z výroby i spotřeby paliv pro automobily, využívala data shromážděná pomocí speciálních senzorů ve spolupráci s britskou nadací Fia Foundation, přičemž zdravotní dopady vědci spočítali na základě zavedených akademických metod.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla tamní armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen.
Vlna extrémních veder se na počátku týdne přesouvá dále do střední a východní Evropy, přičemž v řadě metropolí jako Varšava, Bratislava, Budapešť či Bělehrad se v pondělí očekávají teploty dosahující až 38 °C. Již v ranních hodinách byla například ve Varšavě naměřena teplota 32 °C.
V Jihoafrické republice v posledních měsících dramaticky narůstá protimigrantská rétorika a roste napětí před ultimátem, které stanovily tamní aktivistické skupiny na 30. června. Cizinci, jak legální, tak nelegální, čelí podle CNN výhrůžkám násilím a smrtí, pokud zemi neopustí. Situace v chudých čtvrtích a neformálních osadách vyústila v útoky a vynucený odchod tisíců migrantů. Radikální skupiny a samozvaní strážci viní cizince z toho, že berou Jihoafričanům pracovní místa, páchají kriminalitu a nadměrně zatěžují veřejné služby.
Izraelská politická scéna prochází před parlamentními volbami naplánovanými na konec října výraznou proměnou. Hlavní hrozbou pro nejdéle sloužícího premiéra Benjamina Netanjahua se stal bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot a jeho necelý rok stará strana Jašar (v překladu „Přímá“ nebo „Poctivá“).
Ruský prezident Vladimir Putin na sjezdu vládní strany Jednotné Rusko poprvé otevřeně přiznal, že jeho armáda čelí během plnohodnotné invaze na Ukrajinu problémům. Zároveň varoval před vážným nedostatkem pohonných hmot v zemi, který způsobují sílící ukrajinské útoky na ruské ropné rafinerie. Podle Putina si je vedení státu těchto potíží vědomo a reaguje na ně, prioritou však zůstává zajištění bezpečnosti občanů a nedotknutelnosti ruských hranic.
Tropická epizoda se ještě přenese do nového týdne, ale ten už jako celek přinese jiné počasí. Meteorologové očekávají srážky a příjemnou druhou polovinu týdne s teplotami kolem normálu. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na sociální síti X.
Česko zažilo den, jaký tu nikdo nepamatuje. Důkazem je nové teplotní maximum, které činí 41,9 °C. Padlo v Doksanech, kde bylo přes 40 stupňů již v sobotu. O novém rekordu informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Česko bude letos volit do obecních zastupitelstev a Senátu, přesto se stále sledují i preference sněmovních stran. Parlamentní volby by momentálně suverénně vyhrálo vládní hnutí ANO, kterému by dala hlas téměř třetina voličů. Do Poslanecké sněmovny by se dostalo šest stran či hnutí, vyplývá z nového volebního průzkumu agentury STEM pro stanici CNN Prima News.