Nejvyšší soud Spojených států amerických se blíží ke konci svého funkčního období a očekává se, že ještě dnes vydá rozhodnutí v několika zásadních případech. Justice se snaží uzavřít agendu před odchodem na letní přestávku, která obvykle začíná na konci června, avšak k rozhodnutí stále zbývá dvacet kauz. Tento vysoký počet nedořešených případů vyvolává spekulace, že soudci mají oproti běžnému harmonogramu zpoždění. Klíčová část zbývajících sporů se přitom soustředí na rozsáhlé nároky prezidenta Donalda Trumpa ohledně pravomocí hlavy státu.
Mezi osmi nejdůležitějšími body, o kterých by měl soud tento týden rozhodnout, jsou Trumpovy snahy o omezení automatického získávání občanství narozením na území USA, možnost libovolně propustit šéfy většiny nezávislých vládních agentur nebo odvolání stávajícího guvernéra Federálního rezervního systému. Kromě toho se soud zabývá podněty ze Západní Virginie a Idaha ohledně platnosti zákonů, které zhruba v polovině amerických států zakazují transgenderovým dívkám a ženám sportovat ve veřejných školách a na univerzitách. Očekávají se také verdikty ve dvou volebních kauzách a ve sporu o takzvané geofence zatykače, které policii umožňují plošně shromažďovat historii polohy uživatelů mobilních telefonů v blízkosti míst činů.
Souběžně s rozhodováním soudu se vyostřuje situace na mezinárodní scéně, kde nová vlna vzájemných vojenských úderů mezi Spojenými státy a Íránem dál podkopává křehkou prozatímní mírovou dohodu. Teherán v neděli reagoval na americké útoky v jižním Íránu vysláním dronů a raket na cíle v Bahrajnu a Kuvajtu a pohrozil úplným zastavením diplomatických rozhovorů o ukončení války. Donald Trump v reakci na to pohrozil Íránu masivním násilím, které by zajistilo, že tato země přestane existovat. K situaci se vyjádřil i Joe Biden, který na galavečeru Demokratické strany v Marylandu prohlásil, že Trump poškodil postavení Ameriky ve světě více než jakýkoli jiný prezident v historii.
Na domácí scéně mezitím ministr pro vnitřní bezpečnost Markwayne Mullin vyzval migranty s dočasným chráněným statusem, aby si zažádali o trvalý pobyt, nebo ze země odešli. Reagoval tak na nedávné rozhodnutí Nejvyššího soudu, které zbavilo humanitární ochrany stovky tisíc imigrantů. Kritice čelí také netransparentní úřad Bílého domu, obsazený veterány z Muskova „ministerstva pro efektivitu vlády“ (Doge), který v tichosti přestavěl některé citlivé vládní weby pro pasové žádosti či registraci voličů způsobem, který podle kritiků porušuje federální zákony.
Vlastenecké cítění obyvatel USA přitom podle nového průzkumu AP-NORC v posledním desetiletí výrazně pokleslo. Američané jsou méně hrdí na historii své země i na fungování tamní demokracie, přičemž propad zaznamenala i hrdost na armádu a globální politický vliv. Tento trend potvrzuje i průzkum agentury Gallup, podle něhož je pouze 53 % dospělých Američanů extrémně nebo velmi hrdých na své občanství, což je nejnižší hodnota od roku 2001. Pokles hrdosti souvisí s bouřlivým obdobím zahrnujícím Trumpovo první funkční období, pandemii koronaviru, rostoucí inflaci za prezidenta Bidena a nynější Trumpovy agresivní kroky po návratu do Bílého domu, přičemž největší rozčarování vyjadřují příznivci Demokratické strany.
Ve Washingtonu se mezitím terčem humoru stalo nucené přejmenování Kennedyho centra pro múzická umění. Donald Trump se minulý rok dosadil do čela této instituce a jím jmenovaná správní rada rozhodla o přejmenování komplexu na Trumpovo Kennedyho centrum. Soud však minulý měsíc označil umístění Trumpova jména na mramorovou fasádu za nezákonné a nařídil jeho odstranění. Během nedělního předávání ceny Marka Twaina za americký humor, kterou letos získal komik Bill Maher, si tak účinkující včetně herce Woodyho Harrelsona před publikem utahovali z narychlo zakrytého lešení před budovou a slábnoucího vlivu amerického prezidenta.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že konflikt mezi Spojenými státy a Íránem může ukončit pouze vyjednané řešení. Učinil tak poté, co americký prezident Donald Trump veřejně odmítl návrh na opětovné otevření Hormuzského průlivu. Šéf íránské diplomacie uvedl, že Teherán nyní čeká na definitivní oficiální odpověď ze strany Washingtonu. Zároveň poukázal na to, že americká hlava státu v minulosti učinila řadu rozporuplných prohlášení.
Ministři zahraničí Ruska a Německa se sešli v New Yorku na okraj Valného shromáždění OSN k prvním vzájemným jednáním od počátku ruské invaze na Ukrajinu. Vztahy mezi Moskvou a Berlínem, který patří mezi blízké spojence Kyjeva, zůstávaly dlouhodobě zmrazené. K dalšímu vyostření napětí přispěl nedávný dronový incident na letišti Lipsko/Halle ve východním Německu. Osobní rozhovor obou diplomatů potvrdili oficiální zástupci obou zúčastněných stran.
Inženýr Organizace spojených národů Ahmed Alyan strávil celý den odklízením jednoho z úseků ulice Bejrút ve čtvrti Tel al-Hawa v Pásmu Gazy. Nekonečná práce uprostřed hromad suti mu připomíná pokus vyprázdnit moře pomocí obyčejné lžíce. Někdejší rušná třída plná obchodů, kanceláří a domů je v současnosti téměř liduprázdná. Cestu blokují hromady kamení, trosky zničených budov a na řadě míst vytékají z poškozené kanalizace splašky.
Polsko výrazně zrychluje své investice do obrany a zařazuje se mezi nejrychleji zbrojící země rozvinutého světa. Severně od Varšavy v obci Czosnów vyrostl na místě bývalého kukuřičného pole nový technologický závod na výrobu zbraní. Tento krok ilustruje širší strategii země, která se posouvá od pouhého dovozu vojenské techniky k její domácí produkci. Polská vláda tím reaguje na bezpečnostní hrozby v regionu a zároveň se snaží podpořit domácí hospodářský růst.
V malé indické vesnici Tarluvada v jižním státě Ándhrapradéš vyvolal plán na výstavbu obřího datového centra společnosti Google vlnu odporu mezi místními obyvateli. Projekt v hodnotě patnácti miliard dolarů měl podle původních slibů státních úředníků přinést chudému regionu pracovní příležitosti a hospodářský rozmach. Místní zemědělci však nyní upozorňují na odebírání půdy a neplnění daných příslibů ze strany vlády. Nabyté pozemky stát malým rolníkům postupně zabavuje a připravuje je pro stavební práce.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva přidal dalších 61 společností na seznam firem spojených s izraelskými osadami na okupovaném Západním břehu Jordánu. Organizace tyto podniky obviňuje z podílu na porušování lidských práv Palestinců prostřednictvím jejich obchodních aktivit v regionu. Drtivá většina z dotčených společností má své sídlo přímo v Izraeli.
Válka v Íránu výrazně narušila globální dodávky ropy a zemního plynu, což vede ke snížení celosvětových emisí oxidu uhličitého. Mnohé země postupně přecházejí od krátkodobých opatření, jako jsou dotace či daňové úlevy, k dlouhodobým politikám omezujícím využívání fosilních paliv. Tento vývoj by mohl trvale oslabit celosvětovou poptávku po ropě a plynu. Řada států v reakci na situaci v Hormuzském průlivu začíná masivněji investovat do elektromobility a obnovitelných zdrojů energie.
Obyvatelé ukrajinského hlavního města se připravují na příchod nadcházející zimy v podmínkách neustálých ruských útoků a hrozby rozsáhlých výpadků energií. Kyjev se od konce srpna fakticky proměnil ve frontové město, přičemž nálety bezpilotních prostředků a raket probíhají běžně i během dne. Místní obyvatelé tak čelí neustálému přerušování práce i výuky ve školách a hustý dým z hořících objektů se stává součástí všedních dnů. Mnoho rodin proto v současnosti aktivně shání generátory, zásoby jídla a prostředky pro přežití bez tepla a vody.
Spojené státy a Polsko dojednávají dohodu o vybudování nové americké základny na polském území, která by měla ubytovat zhruba 10 tisíc vojáků. Tento krok představuje významný posun v rozmístění ozbrojených sil v Evropě a zároveň přímé varování adresované Ruské federaci. Snahu o zřízení základny oznámil polský ministr zahraničí Radosław Sikorski na akci Rady pro mezinárodní vztahy v New Yorku. V současné době se v Polsku nachází přibližně 7 tisíc amerických vojáků, přičemž další jednotky armády USA se přesouvají do Litvy a Estonska.
Ruská armáda stále častěji verbuje do bojů na Ukrajině zástupce ze zemí Latinské Ameriky, přičemž významným zdrojem nových posil do prvoliniových bojů se stalo Peru. Ruský náborový aparát se po diplomatických problémech a omezeních v Asii či Africe zaměřil na jihoamerický kontinent, kde láká muže na vidinu vysokého výdělku. Podle odhadů a výpovědí svědků odcestovaly do Moskvy jen v prvních měsících letošního roku stovky Peruánců. Mnozí z nich přitom původně věřili, že nebudou nasazeni přímo do nejtvrdších bojů.
Vstup Ukrajiny do Evropské unie by se mohl stát klíčovým prvkem jakékoli budoucí mírové dohody a zásadním pilířem evropské bezpečnosti. Ačkoli se hovoří o řadě překážek v oblastech korupce či zemědělství, politická vůle a stanovení pevného data vstupu mohou celý proces výrazně urychlit. Podle analytika Timothyho Ashe by přijetí Ukrajiny do Unie mohlo pro bezpečnost kontinentu udělat více než samotné členství v Severoatlantské alianci, píše Kyiv Post.
Íránská delegace vedená prezidentem Masúdem Pezeškijánem a ministrem zahraničí Abbásem Araghčím využila Zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku k rozsáhlé diplomatické iniciativě. Sedm měsíců poté, co Pezeškiján přežil americko-izraelský nálet, při kterém zahynul nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, se íránští představitelé setkali s desítkami zahraničních diplomatů. Teherán se na mezinárodním fóru snažil prezentovat jako stát dodržující mezinárodní právo v boji proti protivníkům, kteří vůči němu uplatňují válečné sankce a námořní blokádu.