Nejvyšší soud Spojených států amerických se blíží ke konci svého funkčního období a očekává se, že ještě dnes vydá rozhodnutí v několika zásadních případech. Justice se snaží uzavřít agendu před odchodem na letní přestávku, která obvykle začíná na konci června, avšak k rozhodnutí stále zbývá dvacet kauz. Tento vysoký počet nedořešených případů vyvolává spekulace, že soudci mají oproti běžnému harmonogramu zpoždění. Klíčová část zbývajících sporů se přitom soustředí na rozsáhlé nároky prezidenta Donalda Trumpa ohledně pravomocí hlavy státu.
Mezi osmi nejdůležitějšími body, o kterých by měl soud tento týden rozhodnout, jsou Trumpovy snahy o omezení automatického získávání občanství narozením na území USA, možnost libovolně propustit šéfy většiny nezávislých vládních agentur nebo odvolání stávajícího guvernéra Federálního rezervního systému. Kromě toho se soud zabývá podněty ze Západní Virginie a Idaha ohledně platnosti zákonů, které zhruba v polovině amerických států zakazují transgenderovým dívkám a ženám sportovat ve veřejných školách a na univerzitách. Očekávají se také verdikty ve dvou volebních kauzách a ve sporu o takzvané geofence zatykače, které policii umožňují plošně shromažďovat historii polohy uživatelů mobilních telefonů v blízkosti míst činů.
Souběžně s rozhodováním soudu se vyostřuje situace na mezinárodní scéně, kde nová vlna vzájemných vojenských úderů mezi Spojenými státy a Íránem dál podkopává křehkou prozatímní mírovou dohodu. Teherán v neděli reagoval na americké útoky v jižním Íránu vysláním dronů a raket na cíle v Bahrajnu a Kuvajtu a pohrozil úplným zastavením diplomatických rozhovorů o ukončení války. Donald Trump v reakci na to pohrozil Íránu masivním násilím, které by zajistilo, že tato země přestane existovat. K situaci se vyjádřil i Joe Biden, který na galavečeru Demokratické strany v Marylandu prohlásil, že Trump poškodil postavení Ameriky ve světě více než jakýkoli jiný prezident v historii.
Na domácí scéně mezitím ministr pro vnitřní bezpečnost Markwayne Mullin vyzval migranty s dočasným chráněným statusem, aby si zažádali o trvalý pobyt, nebo ze země odešli. Reagoval tak na nedávné rozhodnutí Nejvyššího soudu, které zbavilo humanitární ochrany stovky tisíc imigrantů. Kritice čelí také netransparentní úřad Bílého domu, obsazený veterány z Muskova „ministerstva pro efektivitu vlády“ (Doge), který v tichosti přestavěl některé citlivé vládní weby pro pasové žádosti či registraci voličů způsobem, který podle kritiků porušuje federální zákony.
Vlastenecké cítění obyvatel USA přitom podle nového průzkumu AP-NORC v posledním desetiletí výrazně pokleslo. Američané jsou méně hrdí na historii své země i na fungování tamní demokracie, přičemž propad zaznamenala i hrdost na armádu a globální politický vliv. Tento trend potvrzuje i průzkum agentury Gallup, podle něhož je pouze 53 % dospělých Američanů extrémně nebo velmi hrdých na své občanství, což je nejnižší hodnota od roku 2001. Pokles hrdosti souvisí s bouřlivým obdobím zahrnujícím Trumpovo první funkční období, pandemii koronaviru, rostoucí inflaci za prezidenta Bidena a nynější Trumpovy agresivní kroky po návratu do Bílého domu, přičemž největší rozčarování vyjadřují příznivci Demokratické strany.
Ve Washingtonu se mezitím terčem humoru stalo nucené přejmenování Kennedyho centra pro múzická umění. Donald Trump se minulý rok dosadil do čela této instituce a jím jmenovaná správní rada rozhodla o přejmenování komplexu na Trumpovo Kennedyho centrum. Soud však minulý měsíc označil umístění Trumpova jména na mramorovou fasádu za nezákonné a nařídil jeho odstranění. Během nedělního předávání ceny Marka Twaina za americký humor, kterou letos získal komik Bill Maher, si tak účinkující včetně herce Woodyho Harrelsona před publikem utahovali z narychlo zakrytého lešení před budovou a slábnoucího vlivu amerického prezidenta.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.