Ministerstvo spravedlnosti Spojených států obhajuje rozhodnutí administrativy prezidenta Donalda Trumpa zamezit novinářům ze stanic CNN, MS NOW a serveru Politico v přístupu do Bílého domu. Podle vládních právníků mohou reportáže těchto médií o válce v Íránu a o výstavbě prezidentského tanečního sálu představovat riziko pro národní bezpečnost. Vládní orgány ve svém stanovisku tvrdí, že vstup do sídla prezidenta je výsadou, nikoli ústavně zaručeným právem, píše CNN.
Soudní podání předložené v pozdních hodinách zdůrazňuje, že prezidentská administrativa má právo kontrolovat vyhrazené prostory Bílého domu s cílem ochránit citlivé informace. Právníci ministerstva spravedlnosti uvedli, že vláda může omezit přístup novinářů do vybraných prostor, jako je Oválná pracovna, a to i na základě odlišných názorů či postojů redakcí. Prezident podle ministerstva dospěl k závěru, že zmíněná média se dopustila zpravodajských incidentů, které přímo ohrožují bezpečnost státu.
Právní dokumenty byly předloženy před nouzovým slyšením u federálního soudce Timothyho Kellyho ve Washingtonu. Dotčené mediální domy CNN, MS NOW a Politico se u soudu domáhají okamžitého obnovení akreditací a přístupu do Bílého domu. Celý případ představuje zásadní test první opravy americké ústavy, která garantuje svobodu tisku.
Probíhající právní spor vedl k výraznému omezení živého zpravodajského pokrývání prezidentových aktivit ze strany velkých televizních sítí i rozhlasové stanice National Public Radio. Ke protestním krokům se připojili také fotografové z novinářského sboru Bílého domu. V minulosti federální soudy ve Washingtonu opakovaně zrušily pokusy různých administrativ o odebrání novinářských akreditací a zastaly se práv garantovaných ústavou.
Ministerstvo spravedlnosti přiložilo k soudním spisům oficiální dopisy adresované všem třem redakcím, v nichž podrobně vysvětluje důvody uvaleného zákazu. Hlavním argumentem žalujících médií přitom bylo tvrzení, že Bílý dům porušil jejich právo na spravedlivý proces, protože jim před odebráním přístupu neposkytl žádné písemné varování. Vláda však tvrdí, že zaslané dopisy tuto výtku anulují a dávají novinářům možnost se písemně bránit.
Písemná vyrozumění podrobně popisují konkrétní články a reportáže, které podle administrativy porušily nastavená pravidla. Novináři dostali lhůtu do pátku na předložení písemných námitek proti uvalenému zákazu vstupu. V dopise určeném stanici CNN vláda výslovně zmínila zpravodajství o plánované výstavbě tajného bunkru pod vznikajícím tanečním sálem ve Východním křídle Bílého domu.
Administrativa vyčítá stanici CNN také řadu reportáží věnovaných válečnému konfliktu v Íránu. Podle tvrzení ministerstva spravedlnosti tato televize nenaplnila očekávání kladená na držitele novinářských průkazů Bílého domu, protože její zpravodajské incidenty ohrozily národní bezpečnost a šířily nepravdivé informace. Podobně kritická slova směřovala ze strany úřadů i k dalším dvěma zasaženým redakcím.
V případě stanice MS NOW se vládní výtky týkají především pokrývání války v Íránu a zveřejnění zprávy o vyšetřování úniků informací. Server Politico se do hledáčku administrativy dostal kvůli článkům zaměřeným na íránský konflikt, prezidentský taneční sál a jednání o sankcích vůči Rusku. Všechna tři média odmítají tvrzení vlády a trvají na tom, že uplatňují své právo na svobodné zpravodajství.
Sobotní odpoledne v historickém centru Krakova poznamenal krvavý teroristický útok, při němž útočník vjel automobilem na Rynek Główny a zahájil palbu do náhodných kolemjdoucích. Podle oficiálních vyjádření polských úřadů a ministra vnitra Marcina Kierwińského si tato brutální střelba vyžádala šest lidských životů a zranila šestnáct dalších osob včetně dvou zasahujících policistů.
Krajně levicový francouzský politik a kandidát na prezidenta Jean-Luc Mélenchon se navzdory své kontroverzi u široké veřejnosti těší mimořádné oblibě mezi mladou generací. Zakladatel hnutí Nepoddajná Francie boduje u voličů ve věku od osmnácti do třiceti čtyř let, kteří v něm před blížícími se prezidentskými volbami v roce 2027 vidí naději na hlubokou změnu. Podle průzkumů by mu tato silná podpora mohla zajistit postup do druhého kola voleb.
Evropské metropole vyjadřují vážnou skepsi vůči netransparentnímu návrhu americké administrativy na nové celoevropské bezpečnostní uspořádání, které by zahrnovalo i Ruskou federaci. Plán, který po jednání s ruským vyslancem představil americký prezident Donald Trump a jeho poradce Jared Kushner, vyvolává v evropských zemích obavy z obcházení kontinentu a posílení pozice moskevského vedení.
Papež Lev XIV. zahájil v pátek svou dvanáctidenní apoštolskou cestu po Jižní Americe návštěvou Uruguaye, kde v hlavním městě Montevideu vyzval k tomu, aby byla zdravotní péče dostupná pro všechny lidi. Stalo se tak pouhé tři týdny poté, co sedmdesátiletý pontifik podstoupil náročnou operaci kvůli nádoru na pravé plíci.
Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.
Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.
Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem dlouhá desetiletí stavěly na oficiální politice nejasností ohledně izraelského jaderného arzenálu. Tento takzvaný postoj strategické nejasnosti však v současnosti čelí zcela novým výzvám a rostoucímu tlaku ze strany politiků i odborníků. Měnící se geopolitická situace na Blízkém východě otevírá debatu o tom, zda je dosavadní utajování nadále udržitelné.
Americké burzy zažily prudký propad akcií technologických společností, který ve čtvrtek nejvíce zasáhl index Nasdaq a vyvolal vlnu poklesů na trzích po celém světě. Důvodem jsou výsledky amerických voleb v polovině volebního období, v nichž Demokratická strana získala plnou kontrolu nad Kongresem. Investoři v reakci na to začali projevovat obavy z přísnější regulace umělé inteligence a možného omezení rozšiřování datových center.
Americký prezident Donald Trump a jeho poradci přišli s novým návrhem na řešení konfliktu na Ukrajině, který by mohl v budoucnu zahrnovat celou Evropu. Takzvaný „Shell Bay formát“, pojmenovaný po golfovém hřišti a rezidenčním komplexu ve vlastnictví amerického vyslance Stevea Witkoffa, však v evropských hlavních městech vzbuzuje obavy z toho, že by mohl ruského prezidenta Vladimira Putina spíše povzbudit k další eskalaci války.
Výsledky nedávných amerických voleb vyvolaly v Izraeli hluboké obavy a otřásly dosavadními jistotami ohledně pevnosti transatlantického spojenectví. Izraelští političtí představitelé a analytici pro BBC varují, že náhlá změna politického rozložení sil ve Washingtonu může zásadně ohrozit bezpečnostní a diplomatickou podporu, na kterou se stát spoléhal po celá desetiletí.
Americká FBI v pátek zadržela otce vévodkyně Meghan, manželky britského prince Harryho. Thomas Markle je podezřelý z držení dětské pornografie. Informovala o tom americká zpravodajské stanice CNN, která se odvolává na americké ministerstvo spravedlnosti.