V New Yorku se uskutečnila tříhodinová jednání mezi zástupci Íránu a Spojených států za zprostředkování Kataru. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí se při nich sešel s emisaři amerického prezidenta Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Teherán následně odmítl tvrzení, že by během rozhovorů odstoupil od svých předchozích podmínek pro opětovné otevření Hormuzského průlivu. Americká strana jednání označila za velmi produktivní a povzbudivá.
Donald Trump naznačil, že v nejbližší době mohou následovat další rozhovory. Tato zpráva vedla k poklesu ceny ropy Brent pod hranici sta dolarů za barel, což se stalo poprvé za poslední dva týdny. Ve svém projevu na Valném shromáždění OSN zároveň americký prezident prohlásil, že ho brzy čeká rozhodnutí, zda Islámskou republiku zničí, nebo jí pomůže stát se jednou z nejvýznamnějších zemí Blízkého východu. Podobná ostrá prohlášení používá během vyjednávání s Íránem opakovaně.
Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Ismáíl Baghaí potvrzení o konání schůzky sice poskytl, ústupky v íránské vyjednávací pozici však nepotvrdil. Uvedl, že kontakt s americkou stranou sloužil výhradně k předání podmínek Teheránu. Mezi ně patří ukončení války ve všech jejích dimenzích, zastavení agresivních kroků ze strany USA, ukončení námořní blokády a ekonomické války či uvolnění zmrazených íránských aktiv. Baghaí zdůraznil, že Teherán na svém postoji trvá i s ohledem na možnou reakci na domácí politické scéně.
Teherán původně stanovil sedm předběžných podmínek pro návrat k jednacímu stolu. V posledních dnech naznačil, že v případě jejich splnění by mohl Hormuzský průliv otevřít do sedmi dnů. Případná dohoda by vyžadovala, aby Spojené státy a státy Perského zálivu akceptovaly novou tranzitní trasu pro obchodní lodě. Ta by vedla převážně íránskými vodami a byla pod kontrolou Teheránu, nikoli Ománu.
Spojené státy čelí silnému tlaku na snížení cen ropy před nadcházejícími listopadovými volbami do Kongresu. Situaci na trhu komplikuje také nejistota v průlivu Báb al-Mandab, který kontrolují jemenští Hútíové podporovaní Íránem. Samotný Írán se mezitím potýká s drtivým dopadem amerických sankcí a námořní blokády, kvůli níž nemůže vyvážet ropu. Tamní civilní letectví navíc čelí riziku celosvětového odříznutí, přičemž Omán a Írák už uzavřely svůj vzdušný prostor pro íránské civilní stroje.
Do New Yorku dorazil také íránský prezident Masúd Pezeškiján, který má na Valném shromáždění vystoupit s projevem. Pezeškiján se jednání přímo neúčastnil, vyjednávání se Spojenými státy však dlouhodobě podporuje a jako výchozí bod považuje memorandum o porozumění z června. Zástupci Íránu kritizují západní přístup a poukazují na dvojí metr při posuzování mezinárodních konfliktů. Podle Pezeškijána Západ přehlíží následky amerických vojenských akcí v Íránu i situaci v Pásmu Gazy.
Kritika neschopnosti Západu zajistit mír zazněla na zasedání OSN i od evropských a arabských lídrů. Francouzský prezident Emmanuel Macron ve svém projevu odsoudil snahy o změnu režimu v Íránu ze strany USA a Izraele s tím, že takové zásahy vedou pouze k ještě většímu chaosu. Macron rovněž zpochybnil tvrzení o dosaženém míru v Gaze a upozornil, že situace neumožnila ani otevření humanitárních tras. Jeho výrok o nepřítomnosti Hnutí Hamás na Západním břehu vyvolal ostrou reakci kanceláře izraelského premiéra Benjamina Netanjahua.
Jordánský král Abdalláh II. podrobil izraelskou vládu tvrdé kritice za pokračující útoky a ničení civilní infrastruktury v Pásmu Gazy. Zdůraznil, že tyto kroky natlačily palestinské obyvatelstvo na necelou třetinu původního území. Podle jordánského panovníka nelze izraelskou politiku nadále označovat za dočasná vojenská opatření. Označil ji za jednoznačný pokus o vymazání palestinského života a nastolení nové územní reality v Pásmu Gazy.
Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.
Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.
Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem dlouhá desetiletí stavěly na oficiální politice nejasností ohledně izraelského jaderného arzenálu. Tento takzvaný postoj strategické nejasnosti však v současnosti čelí zcela novým výzvám a rostoucímu tlaku ze strany politiků i odborníků. Měnící se geopolitická situace na Blízkém východě otevírá debatu o tom, zda je dosavadní utajování nadále udržitelné.
Americké burzy zažily prudký propad akcií technologických společností, který ve čtvrtek nejvíce zasáhl index Nasdaq a vyvolal vlnu poklesů na trzích po celém světě. Důvodem jsou výsledky amerických voleb v polovině volebního období, v nichž Demokratická strana získala plnou kontrolu nad Kongresem. Investoři v reakci na to začali projevovat obavy z přísnější regulace umělé inteligence a možného omezení rozšiřování datových center.
Americký prezident Donald Trump a jeho poradci přišli s novým návrhem na řešení konfliktu na Ukrajině, který by mohl v budoucnu zahrnovat celou Evropu. Takzvaný „Shell Bay formát“, pojmenovaný po golfovém hřišti a rezidenčním komplexu ve vlastnictví amerického vyslance Stevea Witkoffa, však v evropských hlavních městech vzbuzuje obavy z toho, že by mohl ruského prezidenta Vladimira Putina spíše povzbudit k další eskalaci války.
Výsledky nedávných amerických voleb vyvolaly v Izraeli hluboké obavy a otřásly dosavadními jistotami ohledně pevnosti transatlantického spojenectví. Izraelští političtí představitelé a analytici pro BBC varují, že náhlá změna politického rozložení sil ve Washingtonu může zásadně ohrozit bezpečnostní a diplomatickou podporu, na kterou se stát spoléhal po celá desetiletí.
Americká FBI v pátek zadržela otce vévodkyně Meghan, manželky britského prince Harryho. Thomas Markle je podezřelý z držení dětské pornografie. Informovala o tom americká zpravodajské stanice CNN, která se odvolává na americké ministerstvo spravedlnosti.
Víkendové počasí bude na listopad více než příznivé. Meteorologové dnes potvrdili, že na řadě míst bude slunečno. Zároveň by během volných dnů neměla spadnout ani kapka. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) poprvé okomentoval současnou vládní krizi způsobenou odchodem jednoho z poslanců, takže koalice přišla o parlamentní většinu. Fico prakticky vyloučil konání předčasných voleb.
Polsko jasně reagovalo na varování před možnými ruskými sabotážemi, k nimž by mohlo dojít již v následujících dnech. Varšava spustila speciální operaci a k hranicím s ruskou Kaliningradskou oblastí vyslala protiteroristickou jednotku. Informovala o tom stanice TVP.
V íránském Teheránu a dalších městech zavládla po prohře Republikánské strany v amerických kongresových volbách rozporuplná atmosféra plná nejistoty a obav. Zatímco oficiální vládní místa a prorežimní davy výsledek hlasování oslavovaly a pálily transparenty s vyobrazením amerických představitelů, běžní obyvatelé čelí hluboké beznaději. Nedávné politické změny ve Spojených státech tak v zemi vyvolaly vlnu otázek ohledně budoucího směřování zahraniční i domácí politiky.