V New Yorku se uskutečnila tříhodinová jednání mezi zástupci Íránu a Spojených států za zprostředkování Kataru. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí se při nich sešel s emisaři amerického prezidenta Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Teherán následně odmítl tvrzení, že by během rozhovorů odstoupil od svých předchozích podmínek pro opětovné otevření Hormuzského průlivu. Americká strana jednání označila za velmi produktivní a povzbudivá.
Donald Trump naznačil, že v nejbližší době mohou následovat další rozhovory. Tato zpráva vedla k poklesu ceny ropy Brent pod hranici sta dolarů za barel, což se stalo poprvé za poslední dva týdny. Ve svém projevu na Valném shromáždění OSN zároveň americký prezident prohlásil, že ho brzy čeká rozhodnutí, zda Islámskou republiku zničí, nebo jí pomůže stát se jednou z nejvýznamnějších zemí Blízkého východu. Podobná ostrá prohlášení používá během vyjednávání s Íránem opakovaně.
Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Ismáíl Baghaí potvrzení o konání schůzky sice poskytl, ústupky v íránské vyjednávací pozici však nepotvrdil. Uvedl, že kontakt s americkou stranou sloužil výhradně k předání podmínek Teheránu. Mezi ně patří ukončení války ve všech jejích dimenzích, zastavení agresivních kroků ze strany USA, ukončení námořní blokády a ekonomické války či uvolnění zmrazených íránských aktiv. Baghaí zdůraznil, že Teherán na svém postoji trvá i s ohledem na možnou reakci na domácí politické scéně.
Teherán původně stanovil sedm předběžných podmínek pro návrat k jednacímu stolu. V posledních dnech naznačil, že v případě jejich splnění by mohl Hormuzský průliv otevřít do sedmi dnů. Případná dohoda by vyžadovala, aby Spojené státy a státy Perského zálivu akceptovaly novou tranzitní trasu pro obchodní lodě. Ta by vedla převážně íránskými vodami a byla pod kontrolou Teheránu, nikoli Ománu.
Spojené státy čelí silnému tlaku na snížení cen ropy před nadcházejícími listopadovými volbami do Kongresu. Situaci na trhu komplikuje také nejistota v průlivu Báb al-Mandab, který kontrolují jemenští Hútíové podporovaní Íránem. Samotný Írán se mezitím potýká s drtivým dopadem amerických sankcí a námořní blokády, kvůli níž nemůže vyvážet ropu. Tamní civilní letectví navíc čelí riziku celosvětového odříznutí, přičemž Omán a Írák už uzavřely svůj vzdušný prostor pro íránské civilní stroje.
Do New Yorku dorazil také íránský prezident Masúd Pezeškiján, který má na Valném shromáždění vystoupit s projevem. Pezeškiján se jednání přímo neúčastnil, vyjednávání se Spojenými státy však dlouhodobě podporuje a jako výchozí bod považuje memorandum o porozumění z června. Zástupci Íránu kritizují západní přístup a poukazují na dvojí metr při posuzování mezinárodních konfliktů. Podle Pezeškijána Západ přehlíží následky amerických vojenských akcí v Íránu i situaci v Pásmu Gazy.
Kritika neschopnosti Západu zajistit mír zazněla na zasedání OSN i od evropských a arabských lídrů. Francouzský prezident Emmanuel Macron ve svém projevu odsoudil snahy o změnu režimu v Íránu ze strany USA a Izraele s tím, že takové zásahy vedou pouze k ještě většímu chaosu. Macron rovněž zpochybnil tvrzení o dosaženém míru v Gaze a upozornil, že situace neumožnila ani otevření humanitárních tras. Jeho výrok o nepřítomnosti Hnutí Hamás na Západním břehu vyvolal ostrou reakci kanceláře izraelského premiéra Benjamina Netanjahua.
Jordánský král Abdalláh II. podrobil izraelskou vládu tvrdé kritice za pokračující útoky a ničení civilní infrastruktury v Pásmu Gazy. Zdůraznil, že tyto kroky natlačily palestinské obyvatelstvo na necelou třetinu původního území. Podle jordánského panovníka nelze izraelskou politiku nadále označovat za dočasná vojenská opatření. Označil ji za jednoznačný pokus o vymazání palestinského života a nastolení nové územní reality v Pásmu Gazy.
Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.
V New Yorku se uskutečnila tříhodinová jednání mezi zástupci Íránu a Spojených států za zprostředkování Kataru. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí se při nich sešel s emisaři amerického prezidenta Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Teherán následně odmítl tvrzení, že by během rozhovorů odstoupil od svých předchozích podmínek pro opětovné otevření Hormuzského průlivu. Americká strana jednání označila za velmi produktivní a povzbudivá.
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států obhajuje rozhodnutí administrativy prezidenta Donalda Trumpa zamezit novinářům ze stanic CNN, MS NOW a serveru Politico v přístupu do Bílého domu. Podle vládních právníků mohou reportáže těchto médií o válce v Íránu a o výstavbě prezidentského tanečního sálu představovat riziko pro národní bezpečnost. Vládní orgány ve svém stanovisku tvrdí, že vstup do sídla prezidenta je výsadou, nikoli ústavně zaručeným právem, píše CNN.
Britský závod automobilky Ford v Dagenhamu představil nový armádní speciál vycházející z populární modelové řady Ranger. Robustní vozidlo určené pro náročný terén dokáže uvést dvě tuny nákladu a utáhnout až čtyři tuny. Výroba třílitrových naftových motorů, které tento vůz pohánějí, za poslední dekádu klesla z devadesáti tisíc kusů ročně na přibližně polovinu. Vedení podniku proto doufá, že orientace na vojenskou techniku pomůže zaplnit volné kapacity vzniklé v důsledku nejisté situace na automobilovém trhu.
Americká administrativa uzavřela tajnou dohodu s Eswatini, posledním absolutistickým královstvím v Africe, o deportaci cizinců dříve odsouzených americkými soudy. V rámci programu hromadných deportací prezidenta Donalda Trumpa již do této malé jihoafrické země dorazily desítky migrantů. Vyplývá to ze zjištění mezinárodního investigativního projektu The Deportation Project, na kterém spolupracovala síť desítek novinářů z celého světa. Deportovaní lidé se ocitli v neznámém prostředí, kde vzbuzují obavy místního obyvatelstva i odpor obhájců lidských práv, píše France24.
V Pásmu Gazy dochází k prudkému nárůstu zpráv o násilí páchaném na ženách a dívkách, včetně předčasných a vynucených sňatků. Vyplývá to z řady nejnovějších zpráv Populačního fondu OSN, které analyzují údaje shromážděné desítkou humanitárních organizací. Dlouhotrvající válečný konflikt a hluboká krize vytvořily podmínky, v nichž jsou ženy a dospívající dívky vystaveny stále vyššímu riziku genderově podmíněného násilí. Druhé čtvrtletí zaznamenalo obzvláště dramatický nárůst případů dětských sňatků, které se týkají dívek ve věku od 12 do 17 let.
Americký prezident Donald Trump provedl podle analýzy webu CNN jeho nejnovějších finančních přiznání více než tisíc nákupů a prodejů akcií v celkové hodnotě od 79 do 270 milionů dolarů. Vyplývá to ze zprávy zveřejněné na základě oficiálních dokumentů, které hlava státu musela odevzdat. Podle zveřejněných údajů zrealizoval investiční účet prezidenta stovky samostatných obchodních operací. Zákony sice vyžadují hlášení těchto transakcí, uveřejňované formuláře však uvádějí pouze časová období a finanční rozpětí, nikoli přesné sumy.
Umělá inteligence začíná na burze vytvářet novou skupinu poražených. Už nejde jen o obavu, že AI nahradí některé profese. Investoři začínají přeceňovat celé obchodní modely firem, jejichž ziskovost stojí na tom, že zákazník je pohodlný, neporovnává nabídky, nezruší předplatné a zůstává u služby, i když by jinde mohl dostat lepší podmínky.
Evropská unie se dohodla na vyškrtnutí dvou významných ruských miliardářů ze svého sankčního seznamu. Opatření se týká těžařského a telekomunikačního magnáta Ališera Usmanova a bankovního podnikatele Michaila Fridmana. K dohodě dospěly členské státy po intenzivních diplomatických jednáních v Bruselu. Součástí dosaženého kompromisu je zároveň zmrazení celého seznamu sankcionovaných osob na následující tři roky. Rozhodnutí vyvolalo silné reakce jak mezi evropskými diplomaty, tak představiteli Ukrajiny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jednal v New Yorku na okraj Valného shromáždění Organizace spojených národů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o možnostech ukončení válečného konfliktu s Ruskem. Během rozhovorů ukrajinský lídr vyjádřil ochotu k oboustrannému zastavení útoků na energetickou infrastrukturu. Podmínkou pro zavedení tohoto opatření je však podle něj plná dohoda ze strany Ruské federace, která musí rovněž přestat útočit na ukrajinský energetický systém. Zelenskyj zároveň vyjádřil naději, že Spojené státy najdou způsob, jak ruskou stranu přimět k diplomatickým jednáním.
Společné rozhovory mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským lídrem Si Ťin-pchingem se zaměřují mimo jiné na bezpečnost umělé inteligence. Zatímco obě mocnosti vyjednávají, Čína pokračuje v masivním rozvoji své technologické infrastruktury. Srdcem čínských ambicí v oblasti umělé inteligence se stává autonomní oblast Vnitřní Mongolsko, kde vedle tradičního zemědělství vyrostla rozsáhlá datová centra.
NATO poprvé reagovalo na uzavření dohody mezi USA a Dánskem ohledně Grónska. Aliance vítá, že došlo k domluvě, které se snažil dosáhnout především americký prezident Donald Trump. Právě on ji také oznámil na sociální síti.