Prezident Donald Trump nehodlá v otázce cel ustoupit ani o krok. Podle analýzy Stephena Collinse z CNN je Trumpova víra v ochranářská opatření téměř náboženská a jakýkoli ústup by pro něj znamenal popření vlastního přesvědčení o moci a fungování státu. Poté, co Nejvyšší soud USA označil jeho využívání pohotovostních pravomocí za nezákonné, Trump okamžitě přešel do protiútoku a slíbil ještě vyšší dovozní cla.
Pro Trumpa nejsou cla jen ekonomickým nástrojem, ale především prostředkem k prosazení neomezené prezidentské autority. Na otázku, proč nespolupracuje s Kongresem, odpověděl přímočaře: „Nemusím. Mám na cla právo.“ Tato snaha obejít ústavní systém rozdělení moci je pro jeho druhé funkční období klíčová. Cla používá i jako diplomatický bič – například Brazílii potrestal 50% přirážkou poté, co začala vyšetřovat jeho přítele Jaira Bolsonara.
Současná situace však přináší značná politická i ekonomická rizika. Demokraté, v čele se senátorem Andym Kimem, již připravují legislativu, která by měla Trumpa donutit vrátit spotřebitelům peníze, o které přišli kvůli zvýšeným nákladům. Podle Kima vzala administrativa americkým rodinám z kapes v průměru 1 700 dolarů, které by lidé měli dostat zpět. To staví republikánské zákonodárce do nepříjemné pozice před nadcházejícími volbami.
Ministr financí Scott Bessent sice tvrdí, že administrativa využije jiné zákonné pravomoci jako „most“ k trvalejšímu celnímu režimu, ale tyto alternativy jsou administrativně náročnější a méně flexibilní. Trump tak možná ztratí schopnost zvyšovat cla podle momentální nálady. Bessent se navíc vyhnul přímé odpovědi na otázku refundací a nechal toto rozhodnutí na nižších soudech, což je sice právně obhajitelné, ale politicky nebezpečné.
Trumpova strategie naráží i na tvrdá ekonomická data. Přestože prezident tvrdí, že cla dělají Ameriku opět velkou, statistiky ukazují na stagnující obchodní deficit a úbytek pracovních míst v průmyslu. Kritici varují, že místo slibované prosperity přinášejí cla pouze vyšší ceny pro běžné voliče. I v řadách republikánů se objevují první rebelie, kdy někteří zákonodárci hlasují proti clům, která poškozují průmysl v jejich domovských okrscích.
Jednou z variant, o které administrativa uvažuje, je oživení kontroverzního zákona Smoot-Hawley z roku 1930. Historicky je tento zákon spojován se zhoršením Velké hospodářské krize, což by pro Trumpa mohlo být v očích voličů velmi riskantní. Demokraté tyto přešlapy vítají – kalifornský guvernér Gavin Newsom označil Trumpovo počínání za „šílenství“ a přirovnal prezidenta k boxerovi, který v ringu marně máchá kolem sebe a útočí i na vlastní stín.
Navzdory soudním prohrám a odporu části vlastní strany Trump odmítá změnit kurz. Věří, že omezení jeho celních pravomocí oslabuje USA vůči rivalům, jako je Čína, se jejímž vůdcem Si Ťin-pchingem se má letos setkat. Podle Trumpa se cizí země, které USA „roky okrádaly“, z rozhodnutí Nejvyššího soudu radují, ale slibuje, že jejich radost nebude trvat dlouho.
Zatímco obchodní zmocněnec Jamieson Greer tvrdí, že Trumpova politika již transformovala globální obchod a přiměla partnery k jednání, pro prezidenta jde o víc než o obchodní dohody. Jde o potvrzení jeho vize světa, kde silný lídr určuje pravidla bez ohledu na instituce. Trump se nemůže změnit, protože by tím popřel vše, co o moci a své roli v dějinách dosud prohlásil.
Až skončí probíhající víkend, začne poslední ryze prázdninový týden. Do Česka se v jeho průběhu vrátí tropy. Epizoda vyvrcholí v pátek, na volné dny už by se mělo ochladit. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Již 29 let uplyne na konci srpna od tragického úmrtí britské princezny Diany při dopravní nehodě ve francouzské Paříži. Navzdory tomu stále prahnou novináři po informacích o události, která otřásla celým světem. Bratr zesnulé Diany se nyní rozhodl prolomit mlčení.
Policie se od sobotního odpoledne zabývá násilným činem v rámci rodiny na Karlovarsku. Žena byla s vážnými zraněními letecky přepravena do nemocnice, strážci zákona pátrají po podezřelém muži.
Prakticky na celém území republiky v posledních dnech zapršelo, takže například mohla být odvolána výstraha před požáry. Problémy se suchem ale neskončily. Ačkoliv ještě neskončil srpen, je letošní rok rekordní, co se týká nedostatku půdní vláhy. Oznámil to projekt Intersucho.
Americký prezident Donald Trump údajně pověřil své poradce, aby mu domluvili schůzku se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem. Informoval o tom americký deník Wall Street Journal s odvoláním na své zdroje.
Nejrůznější teorie ohledně návratu prince Harryho a jeho ženy Meghan do Velké Británie se rozvíjejí od okamžiku, co vše vyšlo najevo. V USA se často spekuluje o tom, že pár opouští zemi kvůli americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.
Ukrajina v uplynulých hodinách čelila dalším ruským útokům, které nepřežili nejméně dva lidé. Zemí ale mnohem více otřásla tragická bilance pátečního útoku na obchodní centrum ve městě Kryvyj Rih. Potvrzeno je nejméně 16 obětí, stále jsou však evidováni nezvěstní.
Maximum, co je možné, by důchodcům rád od ledna přidal ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO). U jednoho z koaličních partnerů by ale s návrhem, aby penze stouply více, než je nezbytně nutné, mohl narazit.
V pondělí začíná druhé upisovací období Dluhopisu Republiky. Potrvá do neděle 4. října. V nabídce bude pouze Flexi Bond. Zájemci jej mohou koupit elektronicky nebo na pobočkách Československé obchodní banky, informovalo ministerstvo financí.
Americký prezident Donald Trump vytáhl ze šuplíku bezmála sto let starý celní „kanón“, který dosud žádný americký prezident skutečně nevystřelil. Spojené státy počínaje dneškem uvalují na část kanadského zboží dodatečné clo ve výši 50 procent. Ještě důležitější než samotná výše cla je však právní nástroj, který Washington použil.
Předpověď meteorologů se tentokrát vyplnila. Deštivé počasí včera a během noci na dnešek naplnilo očekávání. Vydatně pršelo zejména v Čechách, kde na některých místech spadlo až 90 milimetrů srážek za 24 hodin. Na Moravě a ve Slezsku byla situace klidnější. Informoval o tom Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Exprezident Miloš Zeman připustil, že chvílemi uvažuje o další kandidatuře na post hlavy státu, což mu ústava i po dvou dokončených mandátech umožňuje. Dvaaosmdesátiletý bývalý politik ale zároveň přiznal, že ho limituje pokročilý věk.