Prezident Donald Trump nehodlá v otázce cel ustoupit ani o krok. Podle analýzy Stephena Collinse z CNN je Trumpova víra v ochranářská opatření téměř náboženská a jakýkoli ústup by pro něj znamenal popření vlastního přesvědčení o moci a fungování státu. Poté, co Nejvyšší soud USA označil jeho využívání pohotovostních pravomocí za nezákonné, Trump okamžitě přešel do protiútoku a slíbil ještě vyšší dovozní cla.
Pro Trumpa nejsou cla jen ekonomickým nástrojem, ale především prostředkem k prosazení neomezené prezidentské autority. Na otázku, proč nespolupracuje s Kongresem, odpověděl přímočaře: „Nemusím. Mám na cla právo.“ Tato snaha obejít ústavní systém rozdělení moci je pro jeho druhé funkční období klíčová. Cla používá i jako diplomatický bič – například Brazílii potrestal 50% přirážkou poté, co začala vyšetřovat jeho přítele Jaira Bolsonara.
Současná situace však přináší značná politická i ekonomická rizika. Demokraté, v čele se senátorem Andym Kimem, již připravují legislativu, která by měla Trumpa donutit vrátit spotřebitelům peníze, o které přišli kvůli zvýšeným nákladům. Podle Kima vzala administrativa americkým rodinám z kapes v průměru 1 700 dolarů, které by lidé měli dostat zpět. To staví republikánské zákonodárce do nepříjemné pozice před nadcházejícími volbami.
Ministr financí Scott Bessent sice tvrdí, že administrativa využije jiné zákonné pravomoci jako „most“ k trvalejšímu celnímu režimu, ale tyto alternativy jsou administrativně náročnější a méně flexibilní. Trump tak možná ztratí schopnost zvyšovat cla podle momentální nálady. Bessent se navíc vyhnul přímé odpovědi na otázku refundací a nechal toto rozhodnutí na nižších soudech, což je sice právně obhajitelné, ale politicky nebezpečné.
Trumpova strategie naráží i na tvrdá ekonomická data. Přestože prezident tvrdí, že cla dělají Ameriku opět velkou, statistiky ukazují na stagnující obchodní deficit a úbytek pracovních míst v průmyslu. Kritici varují, že místo slibované prosperity přinášejí cla pouze vyšší ceny pro běžné voliče. I v řadách republikánů se objevují první rebelie, kdy někteří zákonodárci hlasují proti clům, která poškozují průmysl v jejich domovských okrscích.
Jednou z variant, o které administrativa uvažuje, je oživení kontroverzního zákona Smoot-Hawley z roku 1930. Historicky je tento zákon spojován se zhoršením Velké hospodářské krize, což by pro Trumpa mohlo být v očích voličů velmi riskantní. Demokraté tyto přešlapy vítají – kalifornský guvernér Gavin Newsom označil Trumpovo počínání za „šílenství“ a přirovnal prezidenta k boxerovi, který v ringu marně máchá kolem sebe a útočí i na vlastní stín.
Navzdory soudním prohrám a odporu části vlastní strany Trump odmítá změnit kurz. Věří, že omezení jeho celních pravomocí oslabuje USA vůči rivalům, jako je Čína, se jejímž vůdcem Si Ťin-pchingem se má letos setkat. Podle Trumpa se cizí země, které USA „roky okrádaly“, z rozhodnutí Nejvyššího soudu radují, ale slibuje, že jejich radost nebude trvat dlouho.
Zatímco obchodní zmocněnec Jamieson Greer tvrdí, že Trumpova politika již transformovala globální obchod a přiměla partnery k jednání, pro prezidenta jde o víc než o obchodní dohody. Jde o potvrzení jeho vize světa, kde silný lídr určuje pravidla bez ohledu na instituce. Trump se nemůže změnit, protože by tím popřel vše, co o moci a své roli v dějinách dosud prohlásil.
Zdravotnická zařízení na územích Ukrajiny okupovaných Ruskem čelí hluboké krizové situaci způsobené kritickým nedostatkem personálu, elektrické energie a základního zdravotnického materiálu, který je systematicky zabavován pro potřeby ruské armády. Pacienti v těchto oblastech narážejí na vyrabované nemocnice a nedostatek kvalifikovaných lékařů. Svědectví bývalých zaměstnanců i místních obyvatel ukazují, že i základní zákroky probíhají v extrémních podmínkách ohrožujících život.
Na ostrově Deception v Antarktidě se daří tučňákům oslím, kteří dokáží těžit z klimatických změn a přizpůsobovat se měnícím se podmínkám. Fotografie divoké přírody zachycující trojici těchto ptáků u rezivějících nádrží na velrybí tuk se dostala mezi finalisty prestižní soutěže Ocean Photographer of the Year. Snímek odhaluje, jak se zvířata vracejí do míst dříve využívaných lidským průmyslem.
Generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny zveřejnil u příležitosti narozenin ruského prezidenta Vladimira Putina bilanci ruských vojenských ztrát od začátku celoplošné invaze. Podle ukrajinských odhadů přišla ruská armáda již o téměř 1,55 milionu vojáků, z toho o 1 690 za poslední den. Zpráva ukrajinského velení prezentuje tato čísla jako průběžný účet agrese a zdůrazňuje, že rozpoutáním největšího konfliktu v Evropě od druhé světové války vede ruský lídr svou zemi do záhuby.
Ukrajinská vláda se potýká se závažným nedostatkem finančních prostředků na obranu v době, kdy Ruská federace stupňuje své letecké útoky na kritickou infrastrukturu. Ruské síly pomocí raket a bezpilotních prostředků zasahují města, továrny, mosty i energetické objekty po celé zemi. Vzdušné údery vedou k rozsáhlým výpadkům elektrické energie, přičemž zasahují i hlavní město Kyjev. Ukrajinská armáda navíc čelí nedostatku zachycovacích raket, což komplikuje obranu proti novým typům proudových dronů.
Země Evropské unie v tichosti připravují plány reakce na možnost rozsáhlého hybridního útoku, který by si na území sedmadvacítky vyžádal lidské životy. Unijní diplomaté a představitelé v posledních týdnech intenzivně jednají o koordinaci krizových týmů, uvolňování finančních prostředků a postupech krizové komunikace. Jednání probíhají v přísně utajeném režimu bez přítomnosti telefonů či asistentů, přičemž podnětem k jejich prohloubení byl nedávný nález dronu s výbušninou na letišti v Lipsku.
Ropný tanker plující pod libérijskou vlajkou byl v Černém moři nedaleko ruského letoviska Soči zasažen námořním dronem. Útok vyvolal rozsáhlý požár a hustý černý dým, který zahalil části města. Podle ruského ministerstva dopravy se podařilo zachránit všech třiadvacet členů posádky, kterými byli indičtí státní příslušníci. Na hladině Černého moře po zásahu hoří surová ropa.
Motoristé stojí v čele kritiků prezidenta Petra Pavla, který minulý týden oznámil, že vynechá hlasování v obecních volbách kvůli zahraniční cestě. Po ministrovi zahraničí Petru Macinkovi si do hlavy státu rýpl i poslanec Filip Turek.
Nervozita panuje ve Washingtonu kvůli aktuálním zvěstem o den v Rusku. Americký ministr zahraničí Marco Rubio proto vyzval Moskvu, aby poskytla více informací o případu smrti pracovnice laboratoře na Sibiři, kde se zkoumal mor.
Blíží se konec období s velmi příjemným počasím. V příštím týdnu už bude babí léto minulostí, ale předpověď není nijak katastrofická. Dokonce se očekává, že bude tepleji než v některých dnech v druhé polovině tohoto týdne.
Češi si v posledních měsících zvykli na příjemnou věc: řada potravin zlevňuje. Máslo, mléko, některé druhy masa či další položky jsou levnější než před rokem a po inflačním šoku předchozích let to působí skoro jako návrat normálu. Blahý pocit jim ale dlouho nevydrží.
Španělskem zmítá nová vlna masových protestů, které zažehlo dramatické nucené vystěhování sedmaosmdesátileté invalidní seniorky Maricarmen Abascalové z jejího madridského bytu. Žena v domě žila jednasedmdesát let, než nemovitost odkoupil soukromý investiční fond a zvýšil jí nájemné o neúnosných 230 procent. Přestože se před budovou shromáždily stovky demonstrantů a sousedů, kteří se snažili vystěhování zabránit, policie seniorku z budovy nakonec nedobrovolně vyvedla a na nosítkách ji odvezla do nemocnice. Záběry ze zásahu vyvolaly celostátní pobouření a ze staré ženy udělaly symbol boje proti nedostupnému bydlení.
Předčasné parlamentní volby ve Španělsku a případná porážka premiéra Pedra Sáncheze představují vážnou hrozbu pro dosavadní politickou rovnováhu v Bruselu. Podle zjištění serveru Politico varují zástupci Pokrokové aliance socialistů a demokratů (S&D) v Evropském parlamentu, že odchod Sáncheze by mohl vést ke destabilizaci celé neformální koalice, o kterou se při prosazování legislativy opírá předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
