V úterý proběhla v budapešťském sportovním areálu MTK Sportpark akce s názvem Den maďarsko-amerického přátelství, která se však stala především oslavou blízkého vztahu mezi Donaldem Trumpem a Viktorem Orbánem. Americký viceprezident JD Vance se zde pokusil v přímém přenosu spojit se svým šéfem. Přestože Trump právě řešil vážnou krizi s Íránem, při druhém pokusu telefon zvedl a vzkázal davu, že Spojené státy stojí plně za Orbánem.
Tato veřejná podpora přichází pro maďarského premiéra v kritickou chvíli, neboť o nadcházejícím víkendu čekají zemi parlamentní volby. Orbán, který je dlouhodobě považován za miláčka hnutí MAGA, se v průzkumech ocitá v nezvyklé defenzivě. JD Vance i ministr zahraničí Marco Rubio, který Budapešť navštívil v únoru, opakovaně zdůrazňují, že úspěch Maďarska je vnímán jako osobní úspěch současné americké administrativy.
Zahraniční analytici si kladou otázku, proč Trumpovi tak záleží na zemi, která je v rámci Evropské unie vnímána jako jedna z nejchudších a nejvíce zkorumpovaných. Podle politologa Ivana Krasteva je důvodem Orbánova schopnost vybudovat z Maďarska intelektuální a finanční centrum evropské pravice. Trumpova vláda věří, že Orbánův model „anti-woke“ politiky a odporu k imigraci představuje budoucnost, která brzy ovládne celou Evropu.
Nedělní hlasování bude pro tuto teorii zásadním testem. Opoziční strana Tisza, kterou vede Péter Magyar, si v průzkumech udržuje dvouciferný náskok. Magyar, bývalý spojenec, který se stal Orbánovým největším rivalem, se záměrně vyhýbá tématům zahraniční politiky. Místo toho se soustředí na každodenní problémy Maďarů, jako je stav zdravotnictví, korupce a ekonomická situace běžných občanů.
Samotný politický systém, který Orbán za šestnáct let u moci vytvořil, je pro odborníky těžké definovat. Někteří hovoří o hybridním režimu, jiní o informační autokracii. Sám premiér používá termín „neliberální demokracie“. V tomto systému sice neexistuje hrozba fyzického násilí, ale kritici jsou vystaveni drsným dezinformačním kampaním a pokusům o společenskou likvidaci.
Důležitou součástí Orbánova vládnutí je neustálé hledání nepřátel, proti kterým se může vymezit. V minulosti jimi byli liberální filozofové, neziskové organizace nebo média. Jedním z nejvýraznějších symbolů tohoto boje bylo vytlačení Středoevropské univerzity (CEU) financované Georgem Sorosem z Budapešti. Univerzita musela pod neustálým vládním tlakem přesunout své hlavní aktivity do Vídně.
Na uvolněné místo po liberální instituci nastoupila Mathias Corvinus Collegium (MCC), která slouží jako líheň pro novou generaci konzervativních kádrů. JD Vance tuto školu navštívil a mluvil k mladým mužům v oblecích o nutnosti dlouhodobého boje za záchranu civilizace. MCC je štědře dotována státem a tvoří páteř ideologické infrastruktury, kterou americká pravice v čele s lidmi jako Steve Bannon nebo Tucker Carlson obdivuje.
Tato vzájemná náklonnost přináší Orbánovi i konkrétní ekonomické výhody. Přestože Trump v minulosti ostře kritizoval evropské země za nákupy ruských surovin, Maďarsku udělil roční výjimku ze sankcí na ruskou ropu. Pro zemi, která je na ruských energiích závislá z více než devadesáti procent, to znamenalo záchranu před ekonomickým kolapsem, což Vance v Budapešti dokonce pochválil jako prozíravou politiku.
Opozice však toto úzké propojení s Washingtonem kritizuje. Péter Magyar prohlásil, že maďarská historie se nepíše v Bruselu, Moskvě ani ve Washingtonu, ale v ulicích maďarských měst. Je podle něj paradoxní, že politik, který se neustále ohání národní suverenitou a bojem proti cizímu vměšování, nyní ke své záchraně potřebuje masivní podporu ze zahraničí.
Pokud by Orbán ve volbách neuspěl, jeho ideologická infrastruktura by pravděpodobně přetrvala, ale psychologický dopad by byl obrovský. Ztráta klíčového spojence by byla ranou nejen pro Trumpovu vizi Evropy, ale i pro Rusko, které s ním sdílí společné zájmy. Podle Krasteva by Orbánova porážka mohla výrazně posílit pocit evropské odolnosti vůči snahám supervelmocí rozdělovat kontinent přes své oblíbence.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oficiálně odmítl německý návrh, podle kterého by měla být Ukrajina zařazena do struktury Evropské unie pouze jako přidružený člen. Tento krok zdůvodnil tím, že takový polovičatý status by pro Kyjev znamenal fungování uvnitř bloku bez možnosti jakkoli spolurozhodovat a hlasovat o unijních záležitostech. Podle slov ukrajinského vůdce nemůže žádný evropský projekt existovat v kompletní podobě bez účasti jeho země a pozice Ukrajiny v tomto společenství musí být plnohodnotná, rovnocenná a zcela stoprocentní.
Politické elity v nejbližším okolí ruského prezidenta Vladimira Putina vyjadřují stále větší nespokojenost. V situaci, kdy Rusko již déle než čtyři roky vede nákladnou válku proti Ukrajině, ukazují rozhovory s několika osobami z prezidentova okruhu na rychlou ztrátu iluzí tamní smetánky, a to jak kvůli neúspěchům na frontě, tak kvůli zhoršující se hospodářské situaci v zemi. Mezi vlivnými lidmi sílí pocit, že hlava státu svými nesmyslnými rozhodnutími izolovala sama sebe a že se země nezadržitelně blíží k vážné katastrofě.
Evropa s největší pravděpodobností nebude v nadcházejících týdnech čelit krizi v dodávkách leteckého paliva ani masivnímu rušení letů, což představuje zásadní obrat oproti varovným scénářům z předchozího období. Hlavním důvodem tohoto pozitivního posunu je prudký nárůst cen, který motivoval rafinérie a obchodníky k přesměrování nákladů s palivem přímo na evropský trh. Tento krok pomohl kompenzovat výpadek dodávek z Perského zálivu mnohem rychleji, než unijní politici původně předpokládali.
Ozbrojený muž byl zastřelen poté, co se přiblížil k bezpečnostnímu stanovišti u Bílého domu a zahájil palbu na přítomné strážce zákona. Celý incident se odehrál v sobotu krátce po osmnácté hodině místního času u brány nedaleko křižovatky 17. ulice a Pennsylvania Avenue NW. Podezřelý zde vytáhl pistoli a začal střílet, na což agenti Tajné služby odpověděli opětovnou palbou. Útočník utrpěl střelná zranění, kterým po převozu do nemocnice podlehl.
Evropa se v současnosti potýká s obrovským množstvím vyplýtvaných potravin, a to v době, kdy miliony lidí po celém světě trpí hladem. Situaci navíc komplikují válečné konflikty na Ukrajině a na Blízkém východě, které výrazně ochromily dodavatelské řetězce. Krize životních nákladů sice dotlačila řadu rodin na samotnou hranici finančních možností, avšak domácnosti i přesto dál vyhazují obrovské množství poživatelného jídla, což představuje ztracené kalorie, vyhozené peníze a rostoucí ekologický problém.
Bývalá žalobkyně Mezinárodního trestního soudu (ICC) vyzvala k zavedení celounijního právního předpisu, který by zablokoval americké sankce uvalené na členy tohoto soudu. Tyto sankce označila za projev hrubého nátlaku a šikany, jejichž cílem je poslat celou instituci v zapomnění. Reagovala tak na krok Spojených států z února 2025, kdy Washington uvalil sankce na jedenáct představitelů soudu, včetně devíti soudců a nejvyššího žalobce, a také na tři palestinské organizace.
Technologický gigant Google přistoupil k zásadním změnám svého vyhledávače, který bez výraznějších proměn fungoval desítky let. Hlavním důvodem pro tento krok je skutečnost, že uživatelé začínají zadávat stále složitější a komplexnější dotazy. Podle Robbyho Steina, viceprezidenta pro produkt ve společnosti Google Search, lidé v dnešní době pokládají mnohem delší a náročnější otázky, na které již nelze na internetu najít jednu jednoznačnou odpověď.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že dohoda s Íránem je již do značné míry vyjednaná a její podrobnosti budou brzy zveřejněny. Podle jeho sobotního vyjádření bude součástí této chystané dohody také znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Žádné další konkrétní detaily ohledně bodů dohody však šéf Bílého domu prozatím neuvedl, zdůraznil pouze, že jakékoliv ujednání bude absolutní zárukou toho, že Írán nezíská jadernou zbraň.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio během své páteční návštěvy ve Švédsku připustil, že mírová jednání ohledně konfliktu na Ukrajině uvízla na mrtvém bodě. Washington je podle jeho slov připraven i nadále plnit roli prostředníka, avšak pouze za předpokladu, že rozhovory získají konstruktivní a produktivní charakter. Šéf americké diplomacie zároveň důrazně odmítl spekulace, že by Spojené státy vyvíjely na ukrajinskou stranu nátlak nebo ji nutily k přijetí konkrétních vyjednávacích pozic, a označil podobné zprávy za nepravdivé.
Diplomatický zástupce takzvané Rady míru (Board of Peace) obvinil palestinské hnutí Hamás ze zablokování implementace příměří v Pásmu Gazy. Kritici však varují, že jednostranný přístup této rady, kterou v lednu založil americký prezident Donald Trump, nadržuje Izraeli a riskuje brzký návrat k otevřenému válečnému konfliktu. Zvláštní představitel pro Gazu Nickolay Mladenov totiž před Radou bezpečnosti OSN označil Hamás za hlavní překážku míru, protože hnutí údajně odmítá ověřitelné odzbrojení, nechce se vzdát mocenské kontroly a blokuje hladký přechod k civilní správě.
Bývalý britský ministr zahraničí David Miliband prohlásil, že Spojené království potřebuje najít celonárodní konsenzus ohledně svého případného návratu do Evropské unie. Reagoval tak na nedávná odhalení, podle nichž britská vláda předložila Evropské unii návrh na vytvoření společného trhu pro zboží. Miliband, který v současnosti působí jako prezident Mezinárodního záchranného výboru (IRC), vyjádřil přesvědčení, že země potřebuje restart vzájemných vztahů s Brusellem v mnohem větší intenzitě, než jakou má vládní kabinet aktuálně v plánu.
Britská ministryně zahraničí Yvette Cooper varovala, že slábnoucí výkon Ruska na ukrajinském bojišti činí z tohoto státu ještě bezohlednějšího a nebezpečnějšího aktéra. Po jednání šéfů diplomacií zemí Severoatlantické aliance ve Švédsku politička prohlásila, že takzvaná dividenda míru, která započala s koncem studené války, definitivně skončila. Moskva se pod tlakem vojenských neúspěchů a ekonomických potíží stává nepředvídatelnou, což se projevuje zesílenými útoky na civilisty, nárůstem hybridních hrozeb v Evropě a incidenty s drony. Podle britské ministryně se ruské hrozby v současnosti rozšiřují do všech domén včetně vzduchu, moře, vesmíru, kyberprostoru i informační války.