V úterý proběhla v budapešťském sportovním areálu MTK Sportpark akce s názvem Den maďarsko-amerického přátelství, která se však stala především oslavou blízkého vztahu mezi Donaldem Trumpem a Viktorem Orbánem. Americký viceprezident JD Vance se zde pokusil v přímém přenosu spojit se svým šéfem. Přestože Trump právě řešil vážnou krizi s Íránem, při druhém pokusu telefon zvedl a vzkázal davu, že Spojené státy stojí plně za Orbánem.
Tato veřejná podpora přichází pro maďarského premiéra v kritickou chvíli, neboť o nadcházejícím víkendu čekají zemi parlamentní volby. Orbán, který je dlouhodobě považován za miláčka hnutí MAGA, se v průzkumech ocitá v nezvyklé defenzivě. JD Vance i ministr zahraničí Marco Rubio, který Budapešť navštívil v únoru, opakovaně zdůrazňují, že úspěch Maďarska je vnímán jako osobní úspěch současné americké administrativy.
Zahraniční analytici si kladou otázku, proč Trumpovi tak záleží na zemi, která je v rámci Evropské unie vnímána jako jedna z nejchudších a nejvíce zkorumpovaných. Podle politologa Ivana Krasteva je důvodem Orbánova schopnost vybudovat z Maďarska intelektuální a finanční centrum evropské pravice. Trumpova vláda věří, že Orbánův model „anti-woke“ politiky a odporu k imigraci představuje budoucnost, která brzy ovládne celou Evropu.
Nedělní hlasování bude pro tuto teorii zásadním testem. Opoziční strana Tisza, kterou vede Péter Magyar, si v průzkumech udržuje dvouciferný náskok. Magyar, bývalý spojenec, který se stal Orbánovým největším rivalem, se záměrně vyhýbá tématům zahraniční politiky. Místo toho se soustředí na každodenní problémy Maďarů, jako je stav zdravotnictví, korupce a ekonomická situace běžných občanů.
Samotný politický systém, který Orbán za šestnáct let u moci vytvořil, je pro odborníky těžké definovat. Někteří hovoří o hybridním režimu, jiní o informační autokracii. Sám premiér používá termín „neliberální demokracie“. V tomto systému sice neexistuje hrozba fyzického násilí, ale kritici jsou vystaveni drsným dezinformačním kampaním a pokusům o společenskou likvidaci.
Důležitou součástí Orbánova vládnutí je neustálé hledání nepřátel, proti kterým se může vymezit. V minulosti jimi byli liberální filozofové, neziskové organizace nebo média. Jedním z nejvýraznějších symbolů tohoto boje bylo vytlačení Středoevropské univerzity (CEU) financované Georgem Sorosem z Budapešti. Univerzita musela pod neustálým vládním tlakem přesunout své hlavní aktivity do Vídně.
Na uvolněné místo po liberální instituci nastoupila Mathias Corvinus Collegium (MCC), která slouží jako líheň pro novou generaci konzervativních kádrů. JD Vance tuto školu navštívil a mluvil k mladým mužům v oblecích o nutnosti dlouhodobého boje za záchranu civilizace. MCC je štědře dotována státem a tvoří páteř ideologické infrastruktury, kterou americká pravice v čele s lidmi jako Steve Bannon nebo Tucker Carlson obdivuje.
Tato vzájemná náklonnost přináší Orbánovi i konkrétní ekonomické výhody. Přestože Trump v minulosti ostře kritizoval evropské země za nákupy ruských surovin, Maďarsku udělil roční výjimku ze sankcí na ruskou ropu. Pro zemi, která je na ruských energiích závislá z více než devadesáti procent, to znamenalo záchranu před ekonomickým kolapsem, což Vance v Budapešti dokonce pochválil jako prozíravou politiku.
Opozice však toto úzké propojení s Washingtonem kritizuje. Péter Magyar prohlásil, že maďarská historie se nepíše v Bruselu, Moskvě ani ve Washingtonu, ale v ulicích maďarských měst. Je podle něj paradoxní, že politik, který se neustále ohání národní suverenitou a bojem proti cizímu vměšování, nyní ke své záchraně potřebuje masivní podporu ze zahraničí.
Pokud by Orbán ve volbách neuspěl, jeho ideologická infrastruktura by pravděpodobně přetrvala, ale psychologický dopad by byl obrovský. Ztráta klíčového spojence by byla ranou nejen pro Trumpovu vizi Evropy, ale i pro Rusko, které s ním sdílí společné zájmy. Podle Krasteva by Orbánova porážka mohla výrazně posílit pocit evropské odolnosti vůči snahám supervelmocí rozdělovat kontinent přes své oblíbence.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu během brífinku s novináři prohlásil, že plné členství v Severoatlantické alianci zůstává nejjasnější a nákladově nejvýhodnější bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu, přičemž upozornil, že Kyjev zatím nedostal žádné formální písemné nabídky záruk kolektivní obrany po vzoru článku pět Severoatlantické smlouvy. Zároveň uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin na summitu v čínském Šen-čenu neuspěl se snahou o jakousi druhou Jaltu a překreslování hranic, a jmenoval možné kandidáty na příštího ukrajinského velvyslance ve Washingtonu.
Polsko začíná na základě licenční dohody se švédskou zbrojovkou Saab vyrábět minometnou munici, čímž posiluje domácí zbrojní výrobu tváří v tvář ruské agresi. Dohoda navazuje na snahu Varšavy rozvíjet vlastní obranný průmysl a snižovat závislost na zahraničních dodávkách.
Více než sto dvacet států se v sobotu v Ženevě dohodlo, že po vyčerpávajících jednáních v rámci Organizace spojených národů budou v příštích dvou letech pracovat na mezinárodním ujednání o autonomních zbraňových systémech. Krok přichází v době, kdy pokroky v umělé inteligenci proměňují způsob vedení válek, zatímco občanské iniciativy kritizují výsledek jako oslabený.
Klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi přetáhla svůj plánovaný páteční závěr a jednání pokračují v přesčasech bez dosažené konečné dohody. Nevládní a občanské organizace varují, že summit může skončit žalostně pod úrovní potřebných kroků a hrozí, že se zařadí mezi nejhorší klimatické konference v historii.
Američtí a izraelští činitelé vyzvali amerického prezidenta Donalda Trumpa k obnovení úderů na Írán z obavy, že by americká vojenská připravenost mohla po prosinci slábnout. Podle zdrojů obeznámených se situací, které oslovil deník The Financial Times, americkému Centrálnímu velení dochází čas, spotřebovává finanční prostředky i bojovou připravenost, zatímco íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že Teherán stále doufá v diplomatické ukončení války se Spojenými státy.
Představitelé Evropské unie v ostře formulovaném dopise, který získal server Politico, varovali, že letošní klimatická konference Organizace spojených národů COP31 v turecké Antalyi hrozí proměnou v summit fosilních paliv. Podle představitelů unijního bloku by současný návrh závěrečného rozhodnutí projednávaný v Antalyi znamenal věcný krok zpět v oblasti ochrany klimatu.
Vysídlení obyvatelé Pásma Gazy se připravují na další zimu v provizorních stanových táborech, přičemž situaci zhoršují nedávné záplavy a sesuvy půdy. Silné deště zasáhly více než 220 tisíc lidí a poškodily přes čtyřicet tisíc přístřešků, zatímco obavy z nadcházejících měsíců dále rostou.
Páteční tisková konference amerického prezidenta Donalda Trumpa v Bílém domě se proměnila v neformální prověrku možných nástupců pro prezidentské volby v roce 2028. Ačkoli měla akce oficiálně shrnout Trumpovu cestu po Asii, pozornost se soustředila na viceprezidenta JD Vance a ministra zahraničí Marca Rubia stojící za ním, zatímco do popředí se nečekaně prosadil Stephen Miller.
Evropská komise chystá návrh nové půjčky ve výši 45 miliard eur určené pro Ukrajinu, která by měla být splácena z budoucích válečných reparací od Ruska. Tento finanční nástroj má pokrýt zhruba dvě třetiny z celkových sedmdesáti miliard eur, jež Kyjev potřebuje na pokrytí svých rozpočtových potřeb v příštím roce. Samotná výplata finančních prostředků by se mohla protáhnout až do konce roku 2028.
Z vládní vily v kopcích na jihu Číny se ve čtvrtek v Šen-čenu vynořil obraz, který možná vystihuje současnou dobu, kdy se představitelé Číny, Ruska a Spojených států postavili bok po boku a prohlásili se za strážce světového míru. Podle analýzy webu CNN se navíc ten den pro Si Ťin-pchinga i Vladimira Putina stala trilaterální dohoda Donalda Trumpa vítězstvím pro nový světový řád.
Zvolený americký senátor za stát Michigan Abdul El-Sayed prohlásil, že se s prezidentem Donaldem Trumpem shoduje na ukončení zahraniční vojenské pomoci Izraeli, a doufá, že po nástupu do úřadu najde s prezidentem Spojených států další společnou půdu.
Fanoušky světové kinematografie v říjnu rozesmutnila zpráva o úmrtí legendárního britského herce Patricka Stewarta. Bylo mu 86 let. Nyní se objevil úmrtní list, který odhaluje, co bylo příčinou smrti představitele kapitána Jeana-Luca Picarda ve Star Treku.