Orbánova prohra ve volbách by byla ranou pro Trumpa i Rusko

Donald Trump a Viktor Orbán
Donald Trump a Viktor Orbán, foto: Facebook Viktor Orbán
Klára Marková 9. dubna 2026 08:53
Sdílej:

V úterý proběhla v budapešťském sportovním areálu MTK Sportpark akce s názvem Den maďarsko-amerického přátelství, která se však stala především oslavou blízkého vztahu mezi Donaldem Trumpem a Viktorem Orbánem. Americký viceprezident JD Vance se zde pokusil v přímém přenosu spojit se svým šéfem. Přestože Trump právě řešil vážnou krizi s Íránem, při druhém pokusu telefon zvedl a vzkázal davu, že Spojené státy stojí plně za Orbánem.

Tato veřejná podpora přichází pro maďarského premiéra v kritickou chvíli, neboť o nadcházejícím víkendu čekají zemi parlamentní volby. Orbán, který je dlouhodobě považován za miláčka hnutí MAGA, se v průzkumech ocitá v nezvyklé defenzivě. JD Vance i ministr zahraničí Marco Rubio, který Budapešť navštívil v únoru, opakovaně zdůrazňují, že úspěch Maďarska je vnímán jako osobní úspěch současné americké administrativy.

Zahraniční analytici si kladou otázku, proč Trumpovi tak záleží na zemi, která je v rámci Evropské unie vnímána jako jedna z nejchudších a nejvíce zkorumpovaných. Podle politologa Ivana Krasteva je důvodem Orbánova schopnost vybudovat z Maďarska intelektuální a finanční centrum evropské pravice. Trumpova vláda věří, že Orbánův model „anti-woke“ politiky a odporu k imigraci představuje budoucnost, která brzy ovládne celou Evropu.

Nedělní hlasování bude pro tuto teorii zásadním testem. Opoziční strana Tisza, kterou vede Péter Magyar, si v průzkumech udržuje dvouciferný náskok. Magyar, bývalý spojenec, který se stal Orbánovým největším rivalem, se záměrně vyhýbá tématům zahraniční politiky. Místo toho se soustředí na každodenní problémy Maďarů, jako je stav zdravotnictví, korupce a ekonomická situace běžných občanů.

Samotný politický systém, který Orbán za šestnáct let u moci vytvořil, je pro odborníky těžké definovat. Někteří hovoří o hybridním režimu, jiní o informační autokracii. Sám premiér používá termín „neliberální demokracie“. V tomto systému sice neexistuje hrozba fyzického násilí, ale kritici jsou vystaveni drsným dezinformačním kampaním a pokusům o společenskou likvidaci.

Důležitou součástí Orbánova vládnutí je neustálé hledání nepřátel, proti kterým se může vymezit. V minulosti jimi byli liberální filozofové, neziskové organizace nebo média. Jedním z nejvýraznějších symbolů tohoto boje bylo vytlačení Středoevropské univerzity (CEU) financované Georgem Sorosem z Budapešti. Univerzita musela pod neustálým vládním tlakem přesunout své hlavní aktivity do Vídně.

Na uvolněné místo po liberální instituci nastoupila Mathias Corvinus Collegium (MCC), která slouží jako líheň pro novou generaci konzervativních kádrů. JD Vance tuto školu navštívil a mluvil k mladým mužům v oblecích o nutnosti dlouhodobého boje za záchranu civilizace. MCC je štědře dotována státem a tvoří páteř ideologické infrastruktury, kterou americká pravice v čele s lidmi jako Steve Bannon nebo Tucker Carlson obdivuje.

Tato vzájemná náklonnost přináší Orbánovi i konkrétní ekonomické výhody. Přestože Trump v minulosti ostře kritizoval evropské země za nákupy ruských surovin, Maďarsku udělil roční výjimku ze sankcí na ruskou ropu. Pro zemi, která je na ruských energiích závislá z více než devadesáti procent, to znamenalo záchranu před ekonomickým kolapsem, což Vance v Budapešti dokonce pochválil jako prozíravou politiku.

Opozice však toto úzké propojení s Washingtonem kritizuje. Péter Magyar prohlásil, že maďarská historie se nepíše v Bruselu, Moskvě ani ve Washingtonu, ale v ulicích maďarských měst. Je podle něj paradoxní, že politik, který se neustále ohání národní suverenitou a bojem proti cizímu vměšování, nyní ke své záchraně potřebuje masivní podporu ze zahraničí.

Pokud by Orbán ve volbách neuspěl, jeho ideologická infrastruktura by pravděpodobně přetrvala, ale psychologický dopad by byl obrovský. Ztráta klíčového spojence by byla ranou nejen pro Trumpovu vizi Evropy, ale i pro Rusko, které s ním sdílí společné zájmy. Podle Krasteva by Orbánova porážka mohla výrazně posílit pocit evropské odolnosti vůči snahám supervelmocí rozdělovat kontinent přes své oblíbence.

Stalo se
Novinky
Vladimir Putin a Donald Trump uspořádali po summitu na Aljašce tiskovou konferenci

Orbán není jediný, kdo neuspěl. Prohráli i Putin a Trump

Nejdůležitější maďarské volby za poslední desetiletí přinesly zásadní vítězství pro principy demokracie a politické odpovědnosti. Pro Maďary znamená drtivá porážka Viktora Orbána a jeho strany Fidesz konec šestnáctiletého období poznamenaného korupcí a kvaziautoritářstvím. Dopady tohoto výsledku se však projeví mnohem dál než jen v Budapešti – od Moskvy až po Washington. Vítězství opozičního lídra Pétera Magyara je jasným odmítnutím sil nativismu a politiky zášti, které se v posledních letech staly součástí hlavního politického proudu.

Novinky
Viktor Orbán

12 bodů, které vedly k drtivé porážce Orbána. Maďarský bezpečnostní expert prozradil, co ho potopilo

Bezpečnostní expert Péter Tarjányi zveřejnil v pondělí ráno hloubkovou analýzu, v níž shrnul 12 klíčových důvodů, které vedly k drtivé porážce hnutí Fidesz a ústavní většině pro stranu Tisza. Podle jeho slov Orbánova strana v nedělních volbách neztratila jen politický souboj, ale především pouto s maďarským lidem, což se ukázalo jako rozhodující.

Novinky
Ropný tanker

USA neposkytnou bezpečný průjezd Hormuzským průlivem nikomu, kdo platí Íránu, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump po neúspěšném víkendovém vyjednávání v pákistánském Islámábádu přitvrdil. Poté, co diplomatický tým vedený viceprezidentem JD Vancem nedosáhl dohody o ukončení války s Íránem, oznámil Trump v neděli ráno na své sociální síti Truth Social uvalení námořní blokády na íránské přístavy.

Novinky
Péter Magyar

Co Magyarovi vyhrálo volby? Mladí Maďaři si přáli mít v zemi aspoň nějakou budoucnost

Volební neděle v Maďarsku se nesla v duchu výjimečného napětí, v němž se mísila naděje s úzkostí. Po šestnácti letech neotřesitelné vlády Viktora Orbána se země ocitla na křižovatce, kterou mnozí voliči vnímali jako historický okamžik. Rekordní volební účast potvrdila, že Maďaři nepovažovali toto hlasování za běžnou politickou rutinu, ale za zásadní plebiscit o dalším směřování své vlasti.