Americký prezident Donald Trump opět ostře kritizoval Severoatlantickou alianci, a to jen den poté, co se sešel s jejím generálním tajemníkem Markem Ruttem. Svou frustraci vyjádřil v příspěvku na sociální síti Truth Social, který však působil poměrně zmatečně. Trump bez bližších podrobností uvedl, že nikdo z těchto lidí, včetně „velmi zklamávajícího“ NATO, ničemu nerozumí, dokud na ně není vyvinut náležitý tlak.
Generální tajemník Rutte po včerejší soukromé schůzce potvrdil, že Trump neskrýval své rozladění. Prezidentovo zklamání pramení především z faktu, že spojenci v rámci Aliance odmítli podpořit Spojené státy v jejich vojenském konfliktu proti Íránu. Tento postoj partnerů zjevně narušil Trumpovu vizi o fungování kolektivní spolupráce v probíhající krizi.
Souběžně s diplomatickým napětím se objevují konkrétní parametry příměří, na kterém se Spojené státy s Íránem dohodly. Podle informací ruské tiskové agentury TASS, která cituje vysoce postavený íránský zdroj, bude v rámci dohody o klidu zbraní platit přísný limit pro lodní dopravu v Hormuzském průlivu. Teherán hodlá umožnit průjezd maximálně patnácti plavidlům denně.
Hormuzský průliv, který je v nejužším místě široký pouze 34 kilometrů, představuje pro světovou ekonomiku naprosto kritickou tepnu. Prochází tudy zhruba pětina světových dodávek ropy a další strategické suroviny, jako jsou hnojiva. Od konce února, kdy konflikt vypukl, byl tento průjezd Íránem prakticky uzavřen, což vyvolalo drastický nárůst cen ropy na globálních trzích.
Omezení na pouhých 15 lodí denně naznačuje, že i přes uzavřené příměří nebude návrat k normálnímu fungování námořního obchodu jednoduchý. Pro světové trhy to znamená pokračující nejistotu, neboť tato kapacita je jen zlomkem běžného provozu v této oblasti.
V Česku je v plném proudu volební týden. Už v pátek budou lidé mít možnost odevzdat hlas v komunálních či senátních volbách. O podporu usilují v některých městech či obcích i známí herci. Kdo se snaží oslovit spoluobčany?
V těžké situaci se nachází Pražský hrad poté, co prezident Petr Pavel oznámil, že kvůli soukromé zahraniční cestě neodevzdá hlas v komunálních volbách. Ačkoliv je těžké hlavu státu obhajovat, první dáma Eva Pavlová se o to pokusila.
Čtyřmi různými způsoby se může projevit očekávaná zítřejší změna počasí, která definitivně ukončí dlouhé období babího léta. Podrobnosti prozradili tuzemští meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil ruskou armádu ze záměrného úderu na civilní obyvatelstvo a obytné domy, který označil za morbidní dar k narozeninám ruského prezidenta Vladimira Putina. Masivní noční útok raket a dronů zasáhl celkem jedenáct ukrajinských regionů a vyžádal si nejméně patnáct lidských životů. Nejtragičtější bilanci hlásí město Pryluky v Černihivské oblasti, kde po zásahu pětipodlažního obytného domu zahynulo nejméně devět lidí, včetně tří dětí.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí před nadcházejícími parlamentními volbami plánovanými na konec října největší výzvě své politické kariéry. Tři roky od tragických útoků hnutí Hamás se v zemi naplno rozhořela debata o jeho osobní odpovědnosti za tehdejší bezpečnostní selhání. Nová odhalení naznačují, že izraelský předseda vlády dostal předem varování od lídrů arabských států, což zásadně zpochybňuje jeho dosavadní tvrzení, že vinu nesou výhradně šéfové armády a zpravodajských služeb.
Izrael si připomněl třetí výročí tragických útoků zasažením vzpomínkových akcí i rozsáhlých protestů po celé zemi. Pozůstalí a pamětníci se shromáždili na místech masakrů, včetně areálu hudebního festivalu Nova nedaleko kibucu Re'im, aby uctěli památku obětí. Přesně v šest hodin a dvacet devět minut ráno, tedy v čas zahájení tehdejšího úderu, drželi shromáždění lidé minutu ticha a vzpomínali na své blízké. Lidé na místě pokládali květiny a sdíleli vzpomínky na tragické okamžiky, které zásadně změnily jejich životy.
V jihozápadní části Mexického zálivu se ve středu ráno zformovala tropická bouře Isaias, která podle předpovědí meteorologů v následujících dnech výrazně zesílí a v podobě nebezpečného hurikánu zamíří k severnímu pobřeží Spojených států. Národní centrum pro hurikány varuje před rychlým nárůstem síly větru i rizikem bleskových povodní. Východně od poloostrova Yucatán se systém postupně stáčí k severu a mohl by dosáhnout druhé kategorie s rychlostí větru až 110 mil za hodinu, než koncem týdne zasáhne pevninu v oblasti mezi jižní Louisianou a severozápadní Floridou.
Generální tajemník NATO Mark Rutte a litevský premiér Mindaugas Sinkevičius vystoupili na společné tiskové konferenci, na které se věnovali rostoucím nepřátelským aktivitám ze strany Ruska. Severoatlantická aliance podle nich čelí opakovaným sabotážím, hybridním útokům a narušování vzdušného prostoru drony. Rutte zdůraznil, že hlavním cílem těchto ruských operací je oslabit odhodlání západních zemí a zastavit jejich pomoc napadené Ukrajině. Ruská strategie však podle nejvyššího představitele aliance selhává a spojenci naopak svou podporu Kyjevu ještě navýší.
Zdravotnická zařízení na územích Ukrajiny okupovaných Ruskem čelí hluboké krizové situaci způsobené kritickým nedostatkem personálu, elektrické energie a základního zdravotnického materiálu, který je systematicky zabavován pro potřeby ruské armády. Pacienti v těchto oblastech narážejí na vyrabované nemocnice a nedostatek kvalifikovaných lékařů. Svědectví bývalých zaměstnanců i místních obyvatel ukazují, že i základní zákroky probíhají v extrémních podmínkách ohrožujících život.
Na ostrově Deception v Antarktidě se daří tučňákům oslím, kteří dokáží těžit z klimatických změn a přizpůsobovat se měnícím se podmínkám. Fotografie divoké přírody zachycující trojici těchto ptáků u rezivějících nádrží na velrybí tuk se dostala mezi finalisty prestižní soutěže Ocean Photographer of the Year. Snímek odhaluje, jak se zvířata vracejí do míst dříve využívaných lidským průmyslem.
Generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny zveřejnil u příležitosti narozenin ruského prezidenta Vladimira Putina bilanci ruských vojenských ztrát od začátku celoplošné invaze. Podle ukrajinských odhadů přišla ruská armáda již o téměř 1,55 milionu vojáků, z toho o 1 690 za poslední den. Zpráva ukrajinského velení prezentuje tato čísla jako průběžný účet agrese a zdůrazňuje, že rozpoutáním největšího konfliktu v Evropě od druhé světové války vede ruský lídr svou zemi do záhuby.
Ukrajinská vláda se potýká se závažným nedostatkem finančních prostředků na obranu v době, kdy Ruská federace stupňuje své letecké útoky na kritickou infrastrukturu. Ruské síly pomocí raket a bezpilotních prostředků zasahují města, továrny, mosty i energetické objekty po celé zemi. Vzdušné údery vedou k rozsáhlým výpadkům elektrické energie, přičemž zasahují i hlavní město Kyjev. Ukrajinská armáda navíc čelí nedostatku zachycovacích raket, což komplikuje obranu proti novým typům proudových dronů.